ATEISMUS RAN CRKVE

Rousas John Rushdoony

Pedmluva autora
Pedmluva Harolda Cartera
vod
1. Ateismus ran crkve
2. Ztrta spravedlnosti
3. Pmluvy
4. Zkon a spravedlnost
5. Budoucnost a spravedlnost
6. Prvod moci
Doslov
O autorovi
Sluba Chalcedon Foundation

Pedmluva autora
k vydn z roku 2000

Na zatku osmdestch let jsem se nkolikrt vydal do Austrlie. Byly to velmi spn
cesty a bhem prvnch z nich jsem prezentoval srii pednek, ze kter nakonec vznikla tato mal
kniha.
Vm, e tyto eseje jsou velmi dleit, protoe crkev dnes zan elit situaci, kter se v
mnohm podob situaci ran crkve v msk i. Tam, kde je crkev skuten vrn Psmu, ji
spolenost vnm jako neptele sttu, a m pro to dobr dvod. Bible poaduje jinho vldce, ne
je stt, a tak radikln jin druh vzdlvn a zkona. Nam Pnem je Kristus, ne stt.
Modern stt je nboensk, ale protikesansk. Nrokuje si pozici panstv, pozici nejvy
autority, a odmt Krista jako Pna. Vsledkem je, e vude vidme vzestup praktickho ateismu.
Kesan nemohou vit v to, e stt je svrchovan a suvernn, e je v pozici nejvy
autority. Jedin sm Je Kristus je Pn. Proto musme odmtnout ve ostatn, co si nrokuje
neomezenou, svrchovanou moc. Crkev vak a dosud krok za krokem ustupovala od Boho
zkona a Jeho svrchovanosti. Ustoupila na okraj spolenosti a odevzdala vd pozici sttu. Bu
tento proces zvrtme, nebo crkev skonila.

Rousas John Rushdoony

Vallecito, Kalifornie
28. z 2000

Pedmluva Harolda Cartera

Msto idokesansk etiky v dnen spolenosti
PROBLM: Bez du budeme mt anarchii. Jak vak mme mt d? Pekrsn nov
svt Aldouse Huxleyho? Spolenost kontrolovanou zuivou ideologi Orwellova vojenskho sttu?
Nebo d, kter vychz z kesansk etiky, jak ji zjevuj slova Boho zkona, Bible?!
Jeliko veker vzdlvn je nboensk a jeho konenm clem je petvoit spolenost,
volba, ped kterou stojme, je sekulrn humanismus nebo kesanstv. Proto je kesansk
vzdlvn ivotn dleit.
Prv zde musme brnit nboenskou svobodu a Bohem nazenou zodpovdnost rodi a
crkv [vst a vzdlvat dti], a to za kadou cenu. Stt nen Pn, jedin Je Kristus je Pn!
 Harold Carter

vod
V kvtnu 1983 nadace Logos Foundation uspodala v Shore Motor Inn v Artarmonu v
Sydney dvoudenn konferenci na tma Msto idokesansk etiky v dnen spolenosti. Na
konferenci hovoili pan William Bentley Ball a profesor Rousas John Rushdoony. Pan Ball se k
diskuzi postavil z prvnho hlu pohledu; Dr. Rushdoony hovoil z pohledu teologickho.
Akoliv oba enci byli Amerian, brzy bylo zjevn, e mezi Amerikou a Austrli jsou
npadn paralely v tom, jakm zpsobem stt to na kesansk koly. Amerika byla vi
Austrlii o nkolik let naped v tom, jak reagovala na vzvy kristocentrickho vzdlvn.
Zkuenost enk byla v tomto ohledu velmi aktuln, protoe v Austrlii den za dnem pibvaj
vzvy a snahy zcela zlikvidovat kesansk koly.
Delegti se shodli, e aktulnost, hodnota a hloubka jednotlivch semin byla takov, e
je teba pepsat jejich audiozznamy, editovat je a vydat. Prv tak ze esti semin Dr.
Rushdoonyho vznikla tato kniha.

Kapitola I
Ateismus ran crkve
N dnen konflikt velmi dobe shrnuje Petrovo poselstv smovan starm a zkonkm,
kter vidme ve Skutcch 4:12:

A v nikom jinm nen zchrana; nebo nen pod nebem jinho jmna danho
lidem, v nm bychom mli bt zachrnni.

Je dleit, abychom pochopili kontext tohoto vere. Tento Petrv vrok je prakticky duchovnm
vyhlenm vlky proti mskmu impriu. Kdy se v m ujal moci csa Augustus a upevnil sv
postaven, v cel msk i se slavil velk svtek. Tento svtek byl nazvn Advent (Pchod),
co je velmi vznamn a velmi nboensk termn. msk imprium slavilo Advent, protoe piel
csa Augustus, ve v plnosti sv moci. Do vech kout msk e byli vyslni heraldi,
zvstovatel opt velmi zajmav slovo aby vyhlaovali velk poselstv Adventu: Pod nebem
nen jinho jmna, v nm by lid mohli bt zachrnni, ne jmno csae Augusta! lo o
prohlen csae, sttu, za spasitele lovka.
Proto je jasn, pro byl konflikt mezi Kristem a csai nevyhnuteln, pro crkev rok za
rokem elila tak velkmu protivenstv a odporu, pro se z tolika lid stali muednci. Bylo to kvli
tto otzce: Kdo je Pn, kdo je svrchovan autorita? Kdo je Spasitel?
Dnen modern stt, spolen s csai dvjch dob, k: J jsem Pn. J jsem
svrchovanm vldcem nad stvoenm. Slova svrchovan vldce a Pn maj identick vznam.
Jedn se o rzn slova oznaujc stejn koncept. Nememe vyznvat svrchovanost sttu a zrove
Kristovu svrchovanost. Musme s jistotou a drazem stt na tom, e Kristus je Pn, ktermu se mus
podizovat i csa, tak jako to hlsala prvn crkev. Kad lovk, kad instituce, kad vlda,
kad kola, vechny vci mus vyznvat Kristovo panstv a Jeho svrchovanost, protoe v nikom
jinm nen zchrana. V nikom jinm nen zchrana; nebo nen pod nebem jinho jmna danho
lidem, v nm bychom mli bt zachrnni.
Ateismus ran crkve je neobvykl nzev; a j samozejm nevm, e ran crkev byla
ateistick. Tm, kdo tvrdil, e crkev je ateistickou instituc, byla msk e. Na crkev se zrove
valila vn obvinn zvlt pak obvinn z kanibalismu a incestu. Badatel tato obvinn vak
dosud prakticky zcela ignorovali. Nevm vbec o nikom, kdo by analyzoval tato obvinn msk
e proti ran crkvi. Obvykle je jen smetou ze stolu jako dkaz pomluv, ktermi byli kesan
zavalovni. Kdy vak zkoumme literaturu ran crkve, reakci crkve na tato naen, a pak na tato
obvinn jako takov, zjistme, e bychom msk obvinn mli radji brt vn a pochopit, co
znamenala.
Zajmavou skutenost je, e tato obvinn nepila od lid z ulice, ale od filozof
uznvanch, vznamnch mu, kte, alespo podle ns, mli do vc vidt lpe a pistupovat k
cel otzce frovji a v pravd. Prv to bylo to, co kesany rozilovalo a urelo. elili
nejvnjm obvinnm a ona pichzela od elity ma, od tch nejlepch, ne tch nejhorch.
Mezi ranou crkv a mem byl zjevn konflikt. Kdy lo o nboenstv, politikou ma
bylo, e jedin nboenstv, kter maj prvo existovat, jsou ta, kter jsou povolena zkonem, kter
jsou nleit schvlen sttem, kter maj sttn potvrzen platnosti, kter museli pvrenci danho
nboenstv nebo kultu povsit na ze msta, kde se setkvali. Soust procesu, jak si zajistit toto
povolen zkonem, bylo objevit se ve vldnm centru msk e, poloit trochu kadidla na hav
uhl ped obrazem nebo bustou csae i ped bitevn insigni a v rychlosti prohlsit Csa je Pn!
To bylo vechno. lo o uznn csaovy svrchovanosti nad kadou oblast ivota a uvaovn.
Ale kesan vdli, e byli povolni k nemu jinmu, k tomu, aby vechny vci uvdli do
zajet, aby byly posluny Jee Krista. Napklad z vzkum britskho historika J. N. D. Kellyho
vme, e kestn vyznn, kter ran crkev poadovala od vech vcch, bylo, aby se postavili ped
shromdn a prohlsili, e Je je Pn i Je Kristus je Pn. Tmto vyznnm kesan
poloili sv hlavy na palek. Stali se rozvratnou silou, protoe svm vyznnm poprali, e by csa
byl svrchovanou autoritou. Prv tohle bylo jdrem celho konfliktu. Kdo je Pn Kristus nebo
csa?
Pozic ran crkve bylo, e Kristus je Pnem, kter je svrchovan i nad csaem, ne naopak.
Kesan se odmtali stt zkonem povolenm nboenstvm. Crkev tuto bitvu bojovala znovu a
znovu i ve stedovku. Byla doba, kdy crkev kapitulovala, a vsledky byly velmi vn stala se
pkem msk aristokracie, pkem csa Svat e msk. Avak pozdji se Crkev znovu
zaala jasn stavt za Kristovo Panstv, zvlt pak pod vedenm Hildebranda. 1 A dnes stojme v
tto bitv znovu. Pokud si neuvdomme nae koeny v Psmu, v ran crkvi a ve stedovku,
ztratme ze zetele bohatstv, kter jako kesan mme, a v bitvch, ve kterch kesant svat ped
nmi umrali, kapitulujeme.
m nenvidl ateismus, protoe pro nj byl rozvratnm hnutm, a tak bylo kesanstv
obalovno, e je ateistickou sektou. Nboenstv obecn mu vyhovovalo, protoe spolenost
alespo zdnliv stmelilo; bylo silou, kterou lid potebovali, aby je navzjem propojila. Toto
pochopen nboenstv jako druhu spoleenskho pojiva bylo ve sv podstat ryze naturalistick.
m peliv zkoumal kad nov nboenstv, kter se objevilo na horizontu. Jakmile se
mt ednci setkali s novm nboenstvm, zaali ho bedliv pozorovat a podvat o nm hlen.
Zachoval se nm jeden dopis Plinia Starho (a csai musela podobnch dopis pichzet cel
ada), kter obsahoval hlen o tomto novm nboenstv, kter se zanalo it nap Evropou. A
stt samozejm poteboval, aby se co nejdve zaalo uchzet o sttn licenci. A do idovsko-
msk vlky v letech 6670 n.l. se toto nov hnut tilo velkmu dlu tolerance, jeliko ho m
chpal jako soust judaismu. Ale s idovsko-mskou vlkou skonila veker tolerance pro
cokoliv, co jakkoliv souviselo s tm vzpurnm judskm nrodem. Prv tak zaal nekompromisn a
agresivn poadavek, aby kesan usilovali o uznn sttem a pln se poddili nadvld a kontrole
sttu. Prv to znamenalo zatek pronsledovn a nespoet muednickch smrt, kter trvaly adu
generac a do Konstantina (mimochodem, velmi zneuvanho mue), kter kesanstv
zlegalizoval.
Ale toky na kesanstv s Konstantinem rozhodn neskonily. Jeho nsledovnci se
pokoueli znovu zavst pohanstv, a to v podob rznch herez, pedevm pak arinstv a

1 Pozn. p.: Hildebrand ze Soany (cca 1020-1025 1085), papeskm jmnem eho VII, v rmci boje o investituru
odmtl kandidta krle Jindicha IV na pozici milnskho arcibiskupa. Nsledn roku 1075 vydal tzv. Dictatus
papae, v nm prosazoval poadavky crkve; mimo jin poadoval vlun prvo na jmenovn a odvolvn
biskup a navc i prvo na odvolvn svtskch panovnk, a to vetn csae.
pelaginstv. V dsledku lo o optovn zavdn pohanstv v kesanskm pevleku, jeho clem
bylo, aby stt mohl ovldat nboenstv.
Stt se nkdy snail crkvi dvoit. Alespo jeden i dva csai mli ve svch osobnch
kaplch obraz Jee a nechvali o sob rozhlaovat: Csa miluje Jee, stejn jako vy. Dokonce
m jeho obraz ve sv kapli a nkdy s k Nmu modl. Pro tedy odporujete csaov autorit? Ale
tyto pokusy selhaly. A mezitm neustle zaznvala vn mnn obvinn, e kesan jsou ateist a
e se bezpochyby astn vech monch dsivch praktik.
Dnes stle jet bojujeme ve dvou bitvch, kter byly s ranou crkv od potku. Prvn z nich
je otzka svrchovanosti i panstv, druhou je otzka potrat. Potraty byly v msk i zcela legln,
ale ran crkev prosazovala velmi tvrd tresty, kdy se nkdo z jejch len s touto velmi bnou
praktikou jakkoliv zapletl. Ale to nen vechno. Ran crkev se zrove zaala vypodvat s
dsledky, kter tento svt potrat ml.
Ne kad potrat v t dob fungoval s chladnou a brutln vkonnost, kterou bn vidme
dnes. Proto ve svch pokusech dt zabt ne vdy uspli. Dalm krokem tedy bylo, e kdy se
nechtn dt narodilo, urychlen ho nkdo odnesl pod njak z mskch most pes Tiberu a tam
ho nechal. I v dalch mstech byla msta, kter se bn pouvala k takovmuto opoutn dt.
Kesan okamit zaali chodit na takovto msta, kde rodie nechvali sv dti aby je
tam, podle Tertullianovch slov, serali divoc psi aby tyto mal dti vzali a rozdlili je mezi
kesansk rodiny, kter se o n mohly postarat. To nm k nco o ivot vry tchto ranch
vcch. Kdyby ke lenm dnench sbor piel star nebo dikon s oputnm dttem nebo
dvma, kolik z nich by to uvtalo? Kolik z nich by ctilo, e je jejich povinnost tyto dti vychovat
ve ve?!
Toto chovn m velmi pobouilo a rozhoilo, protoe ho rozhodn nestavlo do
nejlepho svtla. m tuto kesanskou praxi dokonce na njakou dobu zakzal zkonem, ale za
necel rok tento zkon musel zruit, protoe vrhal patn svtlo na celou i, a to tm
nejoficilnjm zpsobem. Navc, jeliko se nejednalo o registrovan narozen, dti, kterch se
zkon tkal, oficiln neexistovaly a je velmi problematick prosazovat zkon, kter se tk
osvojovn si neexistujcch lid! Pro sk prvnky bylo velmi sloit s touto prax kesan
bojovat. Rozhodn to vak neznamen, e se nesnaili!
A prv proto pilo obvinn, e kesan tyto dti berou z ulic, protoe jsou kanibalov; e
si je ran crkev bere, aby je jedla pi eucharistickch hostinch. Prv tato situace byla podntem,
na zklad kterho proti prvn crkvi vzelo obvinn z kanibalismu. Samozejm, bylo jen velmi
mlo dkaz, kter by mohly toto obvinn jakkoliv podloit, a tak nakonec neusplo. Konec konc,
bylo zejm, e kesansk rodiny maj i mnoho vlastnch dt. Pesto se vak obvinn z incestu a
kanibalismu objevovala znovu a znovu. Pro? Protoe byla neoddlitelnou soust obvinn z
ateismu. Navc, postojem logicky uvaujcch mskch filozof bylo: Mon, e nemme
dkazy, e tyhle vci dlaj, ale logicky je nevyhnuteln, e je dlaj.
Tato obvinn byla pro ranou crkev zvanm tmatem. Justin Muednk o nich ekl:
Vyznvme, e jsme ateist, pokud jde o bohy tohoto [mskho] druhu, rozhodn vak ne, pokud
jde o Boha v pravdy, Otce spravedlnosti a stdmosti a dalch ctnost, kter je prost v neistoty a
nepravosti.
Cynickmu filozofovi Krescensi, kter crkev obvinil z ateismu, Justin Muednk ve sv
Druh apologii ekl: Proto tak oekvm, e nkte z tch, kter jsem jmenoval, proti mn budou
spdat intriky a nakonec m piv ke klu, abych byl uplen. Dost mon to bude Krescens, ten
milovnk chvstn a vychloubn. Nen hoden jmna filozof.2 Veejn o ns le a podv falen
svdectv ve vcech, kterm nerozum. k e kesan jsou ateist, e jsou bezbon. Sna se tak
zajistit pze pomaten lzy a vyhovt j. Jestlie ns toti napad bez toho, e by etl Kristovo
uen, pak je skrz na skrz prohnil, pak je mnohem hor ne ti, kdo jsou nevzdlan a negramotn, a
tak se asto radji zdr toho, aby mluvili o vcech, kterm nerozum, i podvali falen svdectv.
A nebo, jestlie [Kristovo uen] etl, ale nechpe jeho majesttnost a vzneenost, nebo jestli ho

2 Pozn. p.: Slovo filozof vychz z eckho filosofos, kter vzniklo spojenm slov filein, mt rd, a sofia,
moudrost, poznn; znamen tedy milovnk moudrosti.
chpe, a pesto takto jedn, aby ho nkdo nepodezral z toho, e je kesanem, pak je jet mnohem
vce podl a skrz na skrz prohnil podrobil si ho vulgrn, nenvistn a absurdn postoj strachu.
Justin Muednk se velmi hnval, a proto vi Krescensi nebyl zcela frov. Pojme se nad
nm na chvli zamyslet. Justin Muednk vlastn k Neinformovan lid o ns takto nemluv.
Lid, kte jsou sousedy nkterch z ns, ns nepomlouvaj, a proto je neuviteln, e by nco
takovho udlal filozof. Cynick filozof je ten posledn, od koho bychom dnes ekali, e kesany
obvin z bezbonosti a ateismu. Co tedy tato slova znamenala pro vzdlan mue t doby?
Je snadn zjistit, co zbonost t doby znamenala, jeliko mme dostatek msk literatury,
kter se tmto tmatem zabv. Zbonost znamenala nco velmi jinho, ne co si pod tmto
vrazem obvykle pedstavme my znamenala podizovat se autorit sttu. Pro many byl
zbonm lovkem nkdo, kdo byl vrn kadmu psmenku a kad rce csaova zkona.
Kesan samozejm postrdali takovto druh zbonosti, protoe trvali na tom, e Je Kristus je
svrchovanm Pnem i nad csaem. A ad z nich nepomohlo apelovat na csae slovy Ale my jsme
vai nejlep oban. Jsme nejlepmi vojky, jak mte. Nejpoctivji platme dan. Pro se k nm
tedy chovte jako k neptelm? A stejn bychom mohli apelovat my i dnes.
asto se objevuji u soudu. Proces za procesem je pro m nesmrn bolestiv vidt, kolik je
ve svt okolo ns bezzkonosti, a pece ped soudem tak asto stoj kesan. Nedvno m vce
ne rozlilo, kdy jsem byl v Georgii svdkem procesu se dvma bratry, Wimbrickem a Josephem
Padgettovmi. Tito dva farmi byli kesant svat, jejich prostota a irost vry a obtav
oddanost byly hluboce fascinujc a dojemn. Upmn, kdybych chtl zachytit vrchol charakteru a
toho, co znamen Amerika, vyfotil bych si Wimbricka a Jospeha s jejich rodinami.
Te vak stli ped soudem, obalovan z trestnho inu, a to proto, e vyuovali sv dti u
sebe doma. Dkazy hovoily jasn, stejn jako ten spoleensk koln inspektor. Dti brat
Padgett byly oproti svm vrstevnkm v mstnch sttnch kolch o nkolik let naped. Na konci
svho svdectv jsem sttnmu zstupci ekl, e m velmi zarmucuje vidt mue takovho kalibru,
jak stoj ped soudem jako obalovan, zatmco po ulicch chod gangstei, kter soudy propoutj
kvli formalitm. Potilo m, kdy se mnou soudce souhlasil a ekl Nco napu a pednesu to
pozdji, ale tady a te musm ct, e tento proces je ostuda. Pak se otoil na sttnho zstupce a
ekl Moc dobe jste vdl, co dlte, kdy jste mue takovchto kvalit pivedl ped soud jako
zloince. To je nco, co rozhodn nebudu eit s smvem!
Jak u jsem ekl, zbonost v mskm svt znamenala podizovat se autorit sttu. A
kesan zcela zjevn postrdali tento druh zbonosti, a to i pesto, e byli vi zkonm
poslunj ne vtina ostatnch.
Klement Alexandrijsk se ve svch spisech sna vysvtlit, e prv a jedin kesan, kter
el tmto obvinnm kter se bn objevovala generaci za generac je skuten zbon, jeliko
veker autorita pochz od Boha. Jeho vlastnmi slovy: Skuten zbonost spov ve sprvnm
vztahu vi vemohoucmu Bohu.
A co druh obvinn, obvinn z ateismu? Klement Alexandrijsk ve svm dle Strmata
prohlauje: Jak by mohl bt ateistou ten, kdo je pesvden, e Bh je vemohouc, ten, kdo se
nauil bosk tajemstv od Jeho jedinho Syna? Ateistou je ten, kdo si mysl, e Bh neexistuje. A
ten, kdo se ds dmon a zbouje vci ze deva a kamene, ten, kdo svazuje ducha a rozumnho
lovka, je nanejv povriv.
Klement Alexandrijsk redefinoval ateismus ve svtle biblick vry. A abychom jeho tvrzen
pochopili, musme se na nj dvat tak, jako ho vidli man. Tento nhled nm dle potvrzuje
dochovan zznam o vslechu skupiny kesan. Jeden z nich, Dionysius, tento vslech
zaznamenal ve svm dopisu Hermammonovi. Pe:

Mezi obalovanmi byli Dionysius, Faustus, Maximus, Marcellus a Chiremna.

msk ednk Amelianus jim ekl U jsem s vmi hovoil o shovvavosti,
kterou vm nai vldci projevili. Dali vm pece pleitost, abyste se zachrnili
abyste se piklonili k tomu, co je podle pirozenosti, a uctvali bohy, kte
zachovvaj jejich i, a zapomnli na ty, kte jsou proti pirozenosti. Co k tomu
 tedy eknete? Jist jim pece nebudete nevdn za jejich dobrosrdenost a obrtte
se na lep cestu.

Dionysius odpovdl: Ne vichni lid uctvaj vechny bohy. Kad uctv jen ty,
se ktermi souhlas. A my proto ctme a uctvme jedinho Boha, Stvoitele veho,
kter svil i poehnanmu Augustu Valerinovi a po nm Gallianovi, a proto se
k Nmu neustle za jejich i modlme, aby ji zachoval neotesenou.

Amelianus byl pipraven udlit jim milost, jen kdyby se vzdali svho druhu ateistickho
uvaovn a uctvali bohy ma. Co byli za bohov ma? Vichni byli zbotnmi lidmi. Kad
csa se stal bohem skrze to, e ho za nj vyhlsil sent pi jeho smrti, nkdy dokonce i ped n.
Napklad z eck historie vme, e ada mst si nrokovala vztah k Diovi: jedno jako jeho rodit,
druh jako msto jeho hrobky, dal tvrdilo, e v nm pr njakou dobu vldl. Proto se nkte
oban mohli vychloubat Zeus tady pi t a t pleitosti pespval. Vichni et a mt bohov
byli zbotnmi lidmi, a proto byli soust du prody. Bostv bylo implicitn a
neodmyslitelnou soust veker prody, a prv to bylo titm celho spoleenskho du a
jeho autorit a vldc.
Filozofie tohoto druhu je dnes stle velmi bn. Nmeck filozof Hegel, kter je otcem
prakticky vech politickch filozofi modern doby marxismu, faismu, nrodnho socialismu,
demokracie zastval nzor, e stt je Bohem krejcm po zemi, e skrze sociln d se
projevuje bosk podstata pirozenho uspodn svta. Dsledkem je, e neexistuje dn Bh,
kter by pesahoval stt i byl nad nm. Hegelova filozofie vedla k pozitivismu v oblasti zkona,
tedy ke stanovisku, e zkonem je to, co za zkon prohls stt.
Nejedn se o nic jinho ne o vzken starovkho pohanstv ecko-mskho svta. Kdy
se tato vra zaala vracet a ovat, lid se ohldli zpt na stalet kesanstv a nazvali je
stedovkem. Pvodn dokonce nazvali obdob mezi pdem ma a renesanc dobou temna.
Kdy se vak zaali rozhlet po Evrop a vidli monumenty t doby, zjistili, e je dost tk o tch
staletch hovoit jako o temnch. Proto zaali krek po krku zkracovat obdob, pro kter
pouvali oznaen Doba temna, a se dostali do dnen situace, kdy tento termn u dn
renomovan historik nepouije. Msto toho pouvaj vraz stedovk, tedy prostedn doba:
doba, kdy se lidstvo odchlilo od souvislho scne historie, kdy naas podlehlo bludu kesanstv
a zbloudilo od klasickho humanismu. Pak vak pila renesance, civilizace oila a lidstvo bylo opt
na pochodu! Prv to je sekulrn perspektiva stt jako Bh krejc po zemi.
Pojme se te vrtit k Dionysiov zznamu o Amelianov vslechu. Prefekt Amelianus jim
ekl Ale kdo vm zakazuje Ho uctvat, jestlie je skuten Bh, spolen s tmi, kdo jsou bohov
od prody? Bylo vm pece nazeno ctt bohy; bohy, kter vichni znaj. Dionysius odpovdl
Nikoho jinho neuctvme a uctvat nebudeme. Amelianus tedy ekl Vidm, e jste nerozumn a
nevdn za laskavost naich vlada, a proto mte zakzno zstat v tomto mst. Budete poslni
na msto zvan Cefro. Prv to msto jsem pro vs zvolil na pkaz naich vldc (tou dobou vldl
csa spolen se svm pobonkem). A za dnch okolnost vm ani nikomu jinmu nen
dovoleno se schzet i vstupovat do takzvanch hbitov. Ale jestli nkdo bude vidn mimo msto,
kter jsem vm pikzal, nebo bude pistien v jakmkoliv shromdn, uval tm na sebe zkzu.
Nevyhne se patinmu trestu. A te tedy jdte, kam jsem vm pikzal. Hbitovy jsou
oznaenm pro katakomby.
Krom jinho zde vidme totalitn mentalitu. Amelianus se domnval, e kdy tmto vcm
dval anci se podvolit, byl tm k nim nanejv milostiv a velkorys. Modern stt se ke
kesanm, kte ho odmtaj poslouchat, chov pln stejn. Domnv se, e tm, e jim dv anci
se podvolit, je k nim milostiv. Pro Ameliana byl ateismus, jak on sm jasn ekl, nevra v
pirozen bostva v sly prody, kter se zjevovaly ve form sttu. Prv v tom leela podstata
cel vci.
m velmi hluboce vil ve filozofii socilnho du. m se til z du. Aby tento d byl
mon, m v cel i vystavl nanejv pozoruhodnou s silnic, kter umoovala, aby i
spojoval sk zkon. m budoval proslul akvadukty, a to proto, aby za vech okolnost udrel
stl d. Nap ml rozmstn legie a celou s ednk, a to opt proto, aby prosadil a
udrel d. Pesvdenm ma bylo e d a morlka jsou nemon bez dnenmi slovy
policisty na kadm rohu. m vil, e kdyby sthl sv legie, tedy donucovac moc sttu,
vsledkem by byla naprost anarchie.
S tm v uritm smyslu meme souhlasit. Pavel k, e civiln autority maj bt
postrachem zloinc. Avak m vil, e tyto autority jsou bohov krejc po zemi. Proto musej
mt naprostou autoritu, zatmco e mus bt detnkem, kter zasteuje vekerou existenci.
Vechny vci mus bt pln podzen sttu. Tento nhled diametrln odporuje biblick
skutenosti, e vechny vci jsou podzen Bohu, e to, co d jednotlivce, crkev, kolstv, rodinu,
zamstnn, spolenost jako takovou a, jako jednu z mnoha forem vldy, i civiln vldu, nen sk
zkon, ale Bo zkon vyjden Bom Slovem.
Tento koncept ji dvno vyhlsil pape Gelasius II ve svm uen, kter se pozdji stalo
velmi populrnm koncept dvou me, dvou velkch autorit, skrze kter ml Bh panovat. Nen
pochyb o tom, e Crkev velmi brzy vzala tento pkaz velmi vn. Pamatujme na to, e jednu z
nejdleitjch pas Psma vidme v 1. Korintskm 6:1-2, kde Pavel k:

Pro se nkdo z vs odvauje, kdy m njakou vc proti druhmu, soudit se ped

nevcmi msto ped svatmi? Nevte, e svat maj soudit svt? A soudte-li
svt, nejste hodni soudit malikosti?

Slovo soudit odkazuje na starozkonn knihu Soudc; znamen tedy dit, spravovat. Svat maj
spravovat svt a mus v tom zat tm, e budou spravovat sfry, kter jim nle.
Crkev si velmi brzy ustanovila samosprvn veden, kter rozsuzovalo vechny spory mezi
jejmi leny. Netrvalo dlouho a k tmto soudm pichzeli i pohan. Kdy pak m padl kvli sv
zkorumpovanosti, praktick veden a zen spadalo pod kesansk soudy. Faktick sprva Evropy
se dla skrze crkevn soudy, po ti stolet tm zcela, po est stolet do velk mry. A, j bych
dodal, byla to ta nejlep sprva, jakou kdy Evropa mla. Crkev se nesnaila stt nahradit. Msto
toho se snaila na ruinch ma vytvoit civiln sprvu, kter by slouila ve sv ustanoven sfe.
Crkev sama vak pevzala velkou st tto sprvy mla soudy, kter se zabvaly otzkami crkve,
rodiny, zloinu a tak dle.
Ve Spojench sttech dnes vidme nvrat tohoto konceptu, a to pedevm, a ne zcela, pod
patrontem prvnch spolenost. Cel ada komunit si zizuje arbitrn rady. Kesan, kte
pichzej k tmto soudm, mus souhlasit, e se ve svm sporu podd dan rozhodujc rad, a ob
strany podep zvazn kontrakt, e se podd konenm vsledkm. Tyto soudy v jednom stedn
velkm mst na zpad USA jen v minulm roce rozhodovaly o sporech, ve kterch se celkem
jednalo asi o 26 milion dolar, a to ve bez problm. Svat zanaj znovu soudit a spravovat svt.
m se chpal jako jaksi detnk, pod jeho zasteenm se musely dt vechny vci, a to
vetn crkve. Crkev ekla: Nesname se osobovat si moc, kter oprvnn pat csai, nebo se j
neprvem ujmat. Modlme se za csae. m se domnval, e nco takovho je nemon. Tito
lid, kal si msk stt, hovo o vldnouc, sprvn moci, kter pichz od neviditelnho Boha a
neviditeln psob v jednotlivcch. daj ns, a je v jejich sborech a kolch nechme na pokoji.
Je teba si uvdomit, e ran crkev nsledovala pklad synagog, a tak fungovala jako kola.
Zrove byla i knihovnou. Dleitou skutenost je i to, e prvn stavn sbory nebyly jednoduch
stavby, protoe byly palci Krle Krista! (Co by v nkterch dnench crkevnch kruzch jist
vzbudilo nesouhlas.) Svatyn byla postavena tak, aby pipomnala trnn sl. Kdy se v t dob
etla Psma, kad len crkve se postavil, protoe hovoil Krl. Kesan vili, e v jejich ivotech
vldne Bh svm Svatm Duchem, a e tato Bo vlda jim stanov standard nadazen mskmu
skmu zkonu; standard, podle kterho spravovali sv sbory a koly: Slovo Bo, kter nazvali
knon neboli pravidlo.
msk stt se domnval, e bez dohledu legi a mskch autorit, kter by udrovaly d a
kontrolu, nen mon dn morlka. A s tmto pesvdenm se m zaal rozpadat. Ruku v ruce s
pronsledovnm kesan se msk cirky stvaly dominantnm faktorem mskho svta. m se
zaal bt svch lid, a aby je udrel pod kontrolou, dval jim vci zadarmo. Rozdvn chleba a
cirky byly to jedin, co dokzalo masy udret na uzd, aby se nevzbouily. Asi v roce 275 n.l. byla
situace takov, e vichni, kdo podali o sttn podporu, ji dostali, ale, aby stt odstranil trauma
toho, e bylo o podporu teba dat, csa ustanovil, e vichni potomci tch, kdo dostvali sttn
podporu, na ni maj ddin prvo. Dal rok u jim vak nemohl dt nic vc, a tak ho zabili!
Modern stt jde stejnou cestou. Lidem, kter nedoke ovldat svmi zkony, nabz vce a
vce vc zadarmo. Nedoke z nich udlat zbon obany poslun zkonm. A pesto se obrac na
kesany a k: Dlte problmy. Nite n zkon a podek. Vae koly a sbory jsou tokem
proti nm a urej ns. A my se pitom jen sname vytvoit stabiln spolenost, kulturu, kter m
spolen morln standard.
m kesanm kal: Vy jste ateist, protoe pedstava jakhokoliv Boha, kter je nad
sttem a pesahuje ho, jakhokoliv Boha, kter je nad prodou a pesahuje ji, je mtus. Nen prv
tohle postoj svta, se kterm se dnes setkvme?
Autorita sttu byla povaovna za nejvy prodn d. Akoliv nememe s jistotou mluvit
o Krescensi, se kterm ml spor Justin Muednk, vme, e vtina pohanskch filozof etla Bibli s
bzn a divem. Jedinou morln silou, kter pro n byla udriteln a obhajiteln, byl strach ze sttu.
dn vzdlen, nepirozen (z jejich perspektivy, z na nadpirozen) moc, jako je Trojjedin
Bh, nemohla lovka zadrovat i omezovat. Poprat moc pirozenho du v podob sttu a jeho
morlnho, prvnho a vldnho du, byl ateismus. Co jinho by mohlo lovka donutit, aby se
choval pijateln?
Tma ateismu ran crkve pokld otzku, kter je, jak se domnvm, velmi dleit, a
zdrazuje pro nae uvaovn centralitu uen o Duchu Svatm. V Chalcedonu 3 vme, e prvn
velk pravda, kterou nm Psmo k o Duchu Svatm po Jeho asti na dle stvoen je, e je Duch
moudrosti a porozumn. Apotol Jakub nm tak k, e existuje jedna vc, kterou meme bez
pochyb mt, pokud o ni Boha dme. Vechny ostatn Bo dary a dary Ducha jsou podmnn, ale
je jeden dar, kter meme mt vichni, pokud o nj podme. Kdy se dnes podvme na svt
okolo ns, a obzvlt na crkev, je zjevn, e o tento dar pros jen velmi mlo lid. Tm darem je
moudrost. Nedostv-li se nkomu z vs moudrosti, a ji d od Boha, a bude mu dna.
Je dleit, abychom si uvdomili centralitu tto nauky, jeliko nm k, e v tomto svt
psob sla, kter je ve skutenosti konajc Osobou, kter zajiuje vce du, ne kdy bude stt
schopen; a tato osoba je Tm, kdo jako jedna z osob Trojice, ustanovil existenci sttu. Kdy se stt
distancuje od Trojjedinho Boha, podepisuje si tm vlastn rozsudek smrti. Jak Trojice jako prastar
Moudrost ekla: Ale kdo proti Mn he, in nsil sv dui, vichni, kdo M nenvid, miluj
smrt.
Lska ke smrti je ve svt velmi bn. Cel svt je dnes ve smrtelnch kech
humanistickho etatismu.4 Jedinou otzkou je: Budeme soust tto straliv sebevrady? Bo
Slovo k: Vyjdte z jejich stedu a oddlte se. Nae sbory, koly, rodiny, povoln a posln mus
pevn stt na Bom svrchovanm Slov, a tam, kde je to nutn, se podizovat lidskm autoritm.
Avak tam, kde musme poslouchat Boha spe ne lidi, se musme poddit Bohu a jedin Bohu.
Uvdomujeme si, e jedin skuten sla spolenosti, jej jedin zdroj morlnho du, nevychz ze
sttu. Stt nedoke poskytnout morln d. Takovto d nm me dt jedin Bh, a to jedin
skrze Jeho vrnou crkev, Jeho Ducha a Jeho Slovo.
A prv tento d je tm, co svt dnes zoufale potebuje. Krize spoleenskho du nabyla
obrovskch rozmr. Ds a zamouje Sovtsk svaz. Sovti maj stle vt a vt problmy
zvldat vlastn mlde. Syn mho ptele se vypravil na cestu po Evrop jen on a jeho Volkswagen
a navtvil i Sovtsk svaz. Velmi rychle zjistil, e ho pohltila a pijala komunita moskevsk zlat

3 Pozn. p.: Chalcedon Foundation (chalcedon.edu), organizace, kterou Rousas John Rushdoony zaloil v roce 1965,
ve kter spolupracovali Gary North, Greg Bahnsen, David Chilton, Gary DeMar, Kenneth Gentry, Mark Rushdoony,
Martin Selbrede a dal. Viz tak Sluba Chalcedon Foundation na konci knihy.
4 Pozn. p.: Etatismus je nzor, kter zdrazuje roli sttu pi een spoleenskch a hospodskch problm, a
proto asto chce v dsledku neomezen roziovat jeho psobnost a pravomoc.
mldee a tak zjistil, e jej prosted bylo velmi podobn svtu nonch klub tady: vniv
oddanost rock and rollu, zplatovan a vybledl dny jako definitivn symbol spoleenskho
postaven, nezjem o cokoliv krom vlastnho poten.
Produktivita v Sovtskm svazu rok za rokem pad. A produktivita pad i v zpadnm svt.
Mui mn a mn funguj v oblastech produkce, budovn a rozvoje, a vce a vce v oblastech
spoteby, uvn si a stupu ze svta prce a zodpovdnosti. Skuten ijeme v kritick dob, kdy
svt okolo ns kolabuje, a to, co je teba, je to, co m nazval ateismem ran crkve: uznn, e
Pnem je jedin Bh sm, e On sm je nam svrchovanm vldcem a e Pokud dm nebuduje
Hospodin, marn se namhaj stavitel.

Kapitola II
Ztrta spravedlnosti
V roce 1971 napsal evropsk vdec Roberto Vacca knihu s nzvem Pichzejc temn vk
(The Coming Dark Age). Psal z hlediska vdy a technologie, a pedpovdal rozklad mstskho
ivota. ekl, e kvli rostouc negramotnosti, zdann, kter ni schopnost systm obnovovat se,
a mnoha dalm vcem se hlavn systmy zpadnho svta doprava, odvoz odpadu, telefony,
elektina a pota rozlo a rozpadnou. Domnval se, e mezi lety 1985 a 1994 dojde v tchto
oblastech technologi, kter udruj civilizaci v chodu, k vraznm kolapsm. Jeho pedpovdi se
mysln vyhbaly monosti vlky, kter by tento kolaps samozejm urychlila.
Vaccv nzor, e elme pchodu Temnho vku, opakovala cel ada dalch uenc.
Vichni mli spolen pedpoklad: Temn vk le ped nmi. Skutenost vak je, e prv te
ijeme v nejtemnjm Temnm vku svta.
S vrazem Temn vk pvodn pili kesant autoi v ran Crkvi. Temn vk pro n
byla jakkoliv st historie i svta, kter byla mimo Krista. Temn vk je tedy venku na ulicch
Sydney, Los Angeles, Chicaga, San Francisca, Londna, Berlna, Pae a celho zbytku svta. Tak
anglick uenec Gil Elliot nm ve sv Knize mrtvch dvactho stolet (The Twentieth Century
Book of the Dead) pedkld fascinujc informace. Elliot ukazuje, e v dnm jinm historickm
obdob a dnm jinm stolet nebylo zabito vt procento lid ve vlkch, revolucch, lovkem
zpsobench hladomorech, pracovnch tborech atd. ne ve dvactm stolet. V tomto stolet
zemelo vt procento lid ne v jakmkoliv jinm obdob lidsk historie. Skuten ijeme v
Temnm vku.
daje v Elliotov knize konily na zatku edestch let. Od t doby jsme slyeli o
obrovskm mnostv lid, kte zemeli v dsledku nsk revoluce. Dozvdli jsme se, e v Africe
probhalo a probh systematick masakrovn kesan po stovkch tisc a e Rud Khmerov
systematicky zmasakrovali padest procent kambodsk populace. Mluvil jsem se dvma lidmi,
kte tato jatka peili, a kategorie, podle kterch se urovalo, kdo bude zabit, byly tyto: kdokoliv,
kdo nkdy il ve mst a znal mstsk ivot; kdokoliv, kdo ml njak vzdln a dokzal st nebo
pst (a tedy ml mylenky a idely, kter marxistit pohlavi nemohli rychle vykoenit a vymtit);
kdokoliv, kdo nkdy cestoval za hranice; kdokoliv, kdo pracoval pro starou vldu nebo ml
pbuznho, kter pro ni pracoval; a nakonec pedevm kdokoliv a kad, kdo byl kesan.
Polovina populace Kambodi zemela.
Temn vk je vude okolo ns. A pece, kdy Elliot na zatku edestch let zpracovval
data, musel potlaovat otzku, kter se mu drala od mysli. Jako dobr liberl se stavl proti
pedstav, e s celou vc jakkoliv souvis hch, nebo e by bylo mon pohlet na lovka jako na
padlho. V dsledku tedy vak neml dn zpsob, jak posoudit i zdvodnit to, co se stalo.
To, co Elliot svmi statistikami ukzal, by ns vzhledem k historii zpadnho uvaovn,
kter pilo s osvcenstvm a obzvlt pak s Velkou francouzskou revoluc, nemlo pekvapovat.
Max Stierner na zatku devatenctho stolet ve sv knize Jedin a jeho vlastnictv (The Ego and
his Own) volal po militantnm anarchismu, apeloval na sv spoluateisty a obvioval je z toho, e
jsou tajnmi kesany. ekl: Kdo z vs m odvahu spt se svou dcerou, sestrou nebo matkou?
Dokud to neudlte, jste tajn kesan. Stirnerovy spisy znovu zskaly pozornost na zatku
edestch let a mly velk vliv na celosvtov studentsk hnut. Dalm, kdo volal lidstvo, a ije
za hranicemi kategori dobra a zla, byl Nietzsche.
Princetonsk filozof Walter Kauffmann, kter nedvno pedasn zemel, v roce 1973 vydal
svou knihu Bez viny a spravedlnosti (Without Guilt and Justice). Kauffmannovou tez bylo: vina je
nboensk koncept, kter odkazuje na Boha Psma. A tak to, podle nj, nesm bt. Zrove podle
nj tak musme opustit jakkoliv koncept spravedlnosti nebo nespravedlnosti, ili vle
nadpirozenho Boha protoe pece vme, e nco takovho je nesmysl. A proto, podle
Kauffmanna, musme reorganizovat spolenost mimo a za koncepty dobra a zla, mimo a za vinu a
nevinu, mimo a za spravedlnost a nespravedlnost.
Faktem, kter si zaslou pozornost, je, e tento filozof, hegelin a do morku kost, na
posledn strnce sv studie cituje Psmo. Cituje Genesis 3:1-5, tedy Pokuitelovy snahy, kdy toil
na Evu:

Budete jako bh, kad lovk je svm vlastnm bohem; zn a uruje si sm pro
sebe, co je dobro a zlo.

Uzavr, e svt tehdy jet nebyl pipraven pro toto evangelium.

Dnes elme nsledkm ady generac, kter takto uvaovaly. Dvme se na Paula
Hoffmana, americkho spisovatele, kter v roce 1974 vydal svou knihu o ivot prominentnho
americkho trestnho prvnka a nazval ji Co je sakra spravedlnost? (What the Hell Is Justice?) a
tato otzka je cittem tohoto trestnho prvnka. A tuto otzku si pokld i nae kultura. Vsledkem
je vudyptomn povdom ztrty spravedlnosti.
A nm nezbv, ne s Kauffmannem souhlasit. Vina a nevina, spravedlnost a
nespravedlnost, vychzej z toho, km je Bh Psma. Kdy odstrante vru v tohoto Boha, kdy se
stanete systematickm humanistou, nezbude vm, ne opustit jakoukoliv pedstavu spravedlnosti
nebo nespravedlnosti. Bh je jedin zdroj skuten spravedlnosti. Rozklad spravedlnosti tedy
znamen rozklad pravho nboenstv. Pokud nen spravedlnost pevn zakotven v Bom
charakteru a byt, pak je pinejlepm okrajovm, nedleitm a zbytenm konceptem:
spravedlnost se tak stv nm idelem, n pedstavou, ale nen povahou a podstatou reality.
Spravedlnost je skuten dleit jen pro ty, kdo v, e vyjaduje samotn Bo charakter.
Na zatku edestch let jsem navtvoval Nadaci Williama Volkera. Neil jsem tehdy
daleko od Stanfordsk univerzity a velkou st svho vzkumu jsem dlal v jej knihovn. Pi jedn
pleitosti jsem se tehdy setkal s prominentnm, klasickm americkm ekonomem, kter byl velmi
konzervativn. Akoliv nebyl kesan, byly mu velmi blzk star liberln standardy: vil ve
svobodu, ve spravedlnost a tak dle. Do sv smrti se nebyl schopn penst pes svj ds, kdy
mluvil ke studentm na Stanfordu a oni odmtli koncept svobody jako neplatn. Nezajmal je.
Kdybyste hovoil o spravedlnosti, ekl jsem mu, jejich reakce by byla stejn. To, co je zajmalo
byla revoluce, kter by jim nco vynesla, a proto oteven odmtali koncept svobody. A podobn by
odmtli i spravedlnost, protoe spravedlnost je neoddliteln spojen s duchovn rovinou.
Poprat spravedlnost znamen poprat Boha. Krom toho, faktem je, e nm unik vznam a
podstata spravedlnosti v tom, jak se tk Boha a ns. Anglick teolog a starozkonn uenec
Girdlestone ped sto lety poukzal na smutnou skutenost, e anglitina m dv slova, kter ob
znamenaj to sam spravedlnost. Jedno z nich si pisvojily crkve, zatmco druh stt, a v dsledku
tedy zaala znamenat nco jinho. Tato slova jsou righteousness a justice5 jejich vznam je
vak stejn. Kdy Psmo hovo o Bo spravedlnosti ve smyslu ctnosti, hovo tm o Bo
soudcovsk spravedlnosti. Kdy nm Psmo k, e jsme stvoeni k Bomu obrazu co znamen
poznn, spravedlnost, svatost a nadvldu k tm, e jsme stvoeni, abychom odreli Bo

5 Pozn. p.: Prvn slovo m zait vznam spravedlivho, ctnostnho ivota, zatmco zait vznam druhho je
spravedlnost ve smyslu prva (pedevm, avak nejen) v kontextu soudnictv.
spravedlnost. Psmo nm dle k, e Kristus v ns obnovuje tento padl obraz, e ns obnovuje k
naemu Mandtu stvoen, kterm je uplatovat nadvldu nad zem, podmaovat ji a panovat nad
n6 na zklad a v rmci Boho obrazu v ns, tedy spravedlnosti (ve smyslu ctnost i prva),
poznn a svatosti.
Proto je pro ns spravedlnost stednm tmatem a zjmem. Spravedlnost zjevuje Bo
charakter. Kdy tedy ztratme ze zetele skutenost, e prvo a spravedlnost jsou pro kesany
naprosto klov, kapitulujeme a odevzdvme tak svt nepteli. A pli mnoho lid v naich
sborech se stv antinominy7 nebo se stav proti zkonu, a tak v dsledku zapraj Boha, jeliko
Bh je Pnem nad vemi vcmi, a to vetn sttu. Stt m stejnou povinnost zjevovat Bo
spravedlnost jako Crkev a jako vy a j. Proto mus v kad oblasti bt nam knonem standard
Bo spravedlnosti ve vech jejch vznamech Bo zkon. Jak k Izaj 8:20:

K zkonu a ke svdectv: nebudou-li mluvit podle tohoto slova, nen v nich

svtlo.8

Ped nkolika lety na m pi ten jedn knihy, kter jinak byla pomrn bezcenn, udlalo
velk dojem, kdy autor zmnil skutenost, e pokud jde o dleit otzky, modern lovk prov
kompulzivn chlad. Snadno se nadchne pro rock and roll a celou adu trivialit, ale kdy jde o
zklady na civilizace a zklady vry, dostav se kompulzivn chlad. Jde o aspekt veobecnho
cynismu, preferovn vc, ktermi lovk me pohrdat a dvat se na n svrchu. Smutnou
skutenost je, e Crkev m stejn kompulzivn chlad vi Bom vcem. Postrd zpal pro
Bo spravedlnost. Nem zjem o Bo zkon. Selhv a nepoaduje, aby stt plnil svou slubu9 a
prosazoval spravedlnost.
Chci zdraznit, e stt je jednm ze sluebnk spravedlnosti; nen vak sluebnkem
jedinm. Kad oblast ivota a uvaovn mus zjevovat Bo spravedlnost. Sprva a vlda nen
nm, co by se tkalo pouze sttu. Prvnm krokem je sebeovldn i sebesprva kesana. Dalmi
jsou samosprva na rovni rodiny, Crkve, koly, povoln, posln a spolenosti jako takov. To ve
ns d ve vech oblastech naeho ivota. A ve vech z nich mme povinnost jasn zjevovat Bo
spravedlnost a prvo. Pokud prvo omezme na nco, co se tk jen sttu, znamen to, e z naich
ivot odelo. Prvo a spravedlnost vak mus bt npln ivota vech lid a cel spolenosti; a to
zan u ns, u naich vlastnch ivot, u naeho chovn ve vech jednotlivch oblastech naeho
ivota.
Mimochodem, destky jsou soust tto spravedlnosti. Znamenaj, e dvme Bohu Jeho
da. Lid se dnes vak nijak netrp tm, e okrdaj Boha. Ani je asto nijak zvl netrp zabjen
nenarozench dt, schvalovn a podpora homosexuality a dal vci. Mlo by ns pak
pekvapovat, e tato doba to na Crkev a crkevn sluby, jako jsou teba kesansk koly?
Navc vidme, e i samotn koncept spravedlnosti el masivnmu toku. Modern prvnick koly
se u dlouho pokouej oddlit spravedlnost od morlky.
John W. Burgess, velmi prominentn americk politick konzervativec, odbornk na prvo a
profesor politickch vd na Columbia University v New Yorku, ve dvactch letech napsal knihu s
nzvem Posvtnost zkona (The Sanctity of Law). Celou knihu se vnoval dvma vcem. Za prv

6 Pozn. p.: Viz Gen 1:28; 9:1 atd.

7 Pozn. p.: Antinominstv (z eckho anti, proti, nomos, zkon) je uen, kter tvrd, e kesan jsou
milost osvobozeni od povinnosti dit se Mojovm zkonem. Antinomini asto odmtaj samotn koncept
poslunosti jako zkonick: ivot dobrch skutk podle nich vychz jedin z vnitnho dla Ducha Svatho. Zdroj:
Encyclopdia Britannica. Antinominstv jasn protie pasm jako Mt 5:17-19; 3:31; 8:7-8; 1. Kor 9:8-9; Ef
6:1-2; 1. Tim 5:18-20 a mnohm dalm. Viz tak Greg Bahnsen, By This Standard: The Authority of God's Law Today
(Tyler, Texas: Institute for Christian Economics, 1985; v etin: Podle tohoto standardu: Autorita Boho zkona v
dnen dob; Antiteze, 2017).
8 Pozn. p.: Peklad podle autorem pouvanho pekladu KJV (tento peklad pouvaj i verze jako NIV, NKJV,
WBT)
9 Pozn. p.: Odkaz na manm 13:3-6, kde apotol Pavel k, e stt m plnit lohu Boho sluebnka (doslova
dikona) a prosazovat Bo spravedlnost.
oddloval zkon od Boha a od morlky a tvrdil, e zkon vyjaduje vli sttu; a za druh trval na
tom, e zkon je posvtn, protoe to, co si stt peje, je ze sv podstaty svat. Kdy se na nai
prvn tradici podvme ve svtle tohoto faktu, nemlo by ns pekvapovat, e dnes elme takovm
problmm, jakm elme.
Stt me vykonvat a uplatovat spravedlnost a prvo jen tehdy, kdy se sm podizuje
Bohu, a, pedevm, kdy se Bohu podizuj lid. Stt, kter popr Boha, popr spravedlnost a
prvo. Modern stt chpe sm sebe jako zkonodrce. Ustanovovn zkon je vak boskm
atributem. Ten, kdo udv zkony jakhokoliv systmu, je bohem tohoto systmu. Kdy se
podvme na anglickou tradici, americk kolonie a po nich i stty vbec nehovoily o tom, e by
mly legislaturu. Pouit tohoto vrazu je relativn nov. Msto toho se schzely sprvn orgny
jako Dm man, Valn shromdn a podobn. Jejich kolem nebylo pst zkony, ale pomhat
prosadit [tehdy jet kesanskou] vli lidu v jednn sttnch ednk, a tak v komunit prosazovat
prvo a spravedlnost.
Nyn vak tyto orgny maj zkonodrnou autoritu. P vce zkon, ne kdo z ns me
kdy pest. Kad sezen legislatur, Kongresu a byrokratickch agentur kad rok prosad dost
zkon na to, aby to stailo na naplnn stodoly. Neustle elme obrovsk mase fiatovch,
svvolnch zkon.
Slovo fiat najdeme v latinskm pekladu prvn kapitoly Genesis: Fiat lux Budi
svtlo! Fiat je oznaen pro stvoitelsk akt, kdy pouh slovo pinese nco do existence.
Vsledkem je, e prakticky kad modern stt m dnes fiatovou mnu paprov penze. Jak ekl
Von Mises,10 je pozoruhodn, e kad vlda na svt doke vzt perfektn dobr papr a udlat z
nj bezcenn penze. V na dob buj fiatov, svvoln zkony zkony, kter nijak nesouvisej s
Bo spravedlnost.
Napklad v roce 1930 bylo ve Spojench sttech ilegln jt po ulici a mt v ruce lhev vna;
nst zlatou cihlu vak ilegln nebylo. O pt let pozdji bylo vno legln a zlato ilegln. Ani jeden
z tchto zkon neml nic spolenho se spravedlnost. Pedstavovaly svvoln fiat sttu. Vce a
vce vidme, e svvole a libovle sttu se stv zkonem a vsledkem je, e zkon vude okolo
ns selhv a kolabuje.
Tento virus m sv koeny ve starovkm ecku. eck filozofie tvrdila, e existuje
nezvisl dimenze hodnot, dimenze forem, koncept a irho rozumu. Tvrdila, e skupina elit
filozofov-krlov se me stt inkarnac tohoto rozumu, e i dal tyto univerzln koncepty se
inkarnuj do filozof-krl, a ti prv proto vldnou s dokonalou spravedlnost. A virus tto vry
infikoval cel Zpad. Francouzsk revoluce byla pokusem ho potvrdit a ustanovit na nm vldu.
Jeden z naich pracovnku, Otto Scott, napsal knihu o Robespierrovi, kter se jmenuje Robespierre,
hlas ctnosti (Robespierre, the Voice of Virtue). Prv tak se Robespierre vidl chpal se jako hlas
rozumu a ctnosti a stejn je na tom diktatura v Sovtskm svazu, kter v ve svou vlastn
neomylnost. Je neomyln, protoe je ztlesnnm hlasu rozumu, je inkarnovanm bostvem veho
byt.
Nezvisl rozum si tedy doke takto petvoit svt ke svmu vlastnmu obrazu, a vichni,
kdo se mu stav na odpor, odporuj hlasu rozumu. Vsledkem jsou kontrola vzdlvn, terorismus,
snahy o znien rodiny a crkve, biologick inenrstv a tak dle. Clem je pedlat lovka k
obrazu elitnch plnova, a vsledkem je masivn nespravedlnost a bezprv. Tak, jako pro ns je
zdrojem veho smyslu Trojjedin Bh, pro tyto lidi je to stt. A stt je tm, kdo ve definuje a
redefinuje. Mon, e v Austrlii a na Novm Zlandu to nen tak patn jako ve Spojench sttech,
kde se vm lid z finannho adu mohou podvat do tve a ct vm, e text znamen pesn
opak, ne jak je jasn smysl jeho slov. Text znamen to, co oni eknou, e znamen! Oni sami
definuj jazyk, a kdy ho pak nsledn libovoln redefinuj, jeho vznam se tm mn. Dalm
zajmavm faktem je, e kdy vm stanov da, kter se jim zd vhodn, eknou vm nrokujce
si Bo slova e mte ticet nebo edest dn milosti, abyste zaplatili. Modern stt si libovoln
definuje a mn vznam vech vc.

10 Pozn. p.: Ludwig von Mises (1881-1973), asi nejznmj pedstavitel rakousk ekonomick koly, dleit postava
klasickho liberalismu.
 Nedvno jsem hovoil s mm drahm ptelem Billem Richardsonem, kter je kalifornskm
sttnm sentorem. Trochu podrdn mi lil, s m se ve sttnm sentu setkv. ekl: V,
vm, e nakonec vye vechny zloiny tm, e je prost redefinuj. Nedivil bych se, kdyby nkdy
vyeili problematiku znsilnn tm, e ho redefinuj jako jednostrann sex...
Krom toho, jestlie nezaneme s Bo spravedlnost a Bo definic prva, pak musme
zat s domnlou spravedlnost a prvem sttu. Nen mon se odvolat na dnou vy autoritu, ne
je stt; to, co stt ustanov jako zkon, je sprvn.
V roce 1975 nkolik odprc potrat, aktivist za ivot, zahnalo do rohu Johna Tunneyho,
tehdejho sentora z Jin Kalifornie, a zatlaili na nj ohledn morlnosti potrat. On je brnil
jako morln. Zeptali se ho tedy Na jakm zklad jsou morln? Na zklad toho, e jsou
legln. Dobr, zeptali se ho, pokud ztra vtina Amerian odhlasuje zkon, kter zlegalizuje
krde, bude pak krde morln? A on ekl: Ano protoe pak bude legln!
Humanistick uvaovn po celm svt se ubr prv tmto smrem vle sttu je nm
absolutnm, nm, nad co se nelze odvolat. Pokud popeme, e by zkladem pro cel lidsk ivot
byla Bo spravedlnost, odeprme lovku tuto monost odvolat se kamkoliv v. kme tm, e
neexistuje dn Nejvy soud vemohoucho Boha, ke ktermu by se lid mohli odvolat.
A dnes tomu problmu elme v ad soudnch ppad. V Severn Karoln se te e
ppad protest u potratovch klinik. Lkai aluj ty, kdo protestuj u jejich klinik s cedulemi
Potrat je vrada. Kdy stoj ped soudem, tvrd, e tyto cedule jsou pomlouvan. Jeliko potraty
jsou legln, oznaovat je za vradu a nazvat je nemorlnmi je z prvnho hlediska patn. Jestli se
nepletu, aluj protestujc o odkodn asi milion dolar.
Smutnm faktem je, e pokud neuznme, e Bo spravedlnost pesahuje lovka, e
pesahuje jakoukoliv moc a autoritu sttu v crkvi, v rodin, ve kole, ve vech oblastech ivota a
uvaovn pak tito potrati maj pravdu. Kapitulovali jsme na Bo vldu, Bo svrchovanost a
Bo spravedlnost v tto oblasti ivota. Pslov 12:28 nm k:

Na cest spravedlnosti je ivot, na jej stezce nen smrt.

Ztrta spravedlnosti je klovou skutenost na doby. Jedn se o vsledek nedostatku vry v

Trojjedinho Boha, a toho, e lovk je vc ne ochotn bt svm vlastnm bohem. Ale trestem za
hch je vdycky smrt, a u pro jednotlivce, civilizace nebo vldy. Kristus, n Vykupitel, ns
povolal ke svatosti a ke spravedlnosti; a jedin skrze Jeho Slovo meme najt spravedlnost a prvo
pro vechny lidi a vechny nrody.

Kapitola III
Pmluvy
Kdy pistupujeme k Bomu Slovu, je nutn, abychom ho chpali v kontextu veho
ostatnho, co nm Psmo k. Napklad Pavlovy dopisy nevznikly tak, e si Pavel sedl a ekl si A
te sborm eknu to, co podle m potebuj slyet. Naopak. Odpovdal na nalhav otzky sbor
ohledn tmat, kter pro n byla kriticky dleit.
Kdy teme 13. kapitolu listu manm, musme se ptt, na jakou otzku Pavel odpovdal.
Odpov je jasn, protoe se zanala vynoovat velk otzka, kter nkolik dalch stolet toila
na samotn srdce crkve a pinesla mnoh pronsledovn a u nkterch i kompromis a odpadnut.
Tou otzkou bylo: Kdo je Pn, Kristus nebo csa? Csa si nrokoval panstv, nrokoval si
svrchovanou autoritu. Oproti tomu Crkev vyhlaovala, e Je Kristus je Pn prv to bylo
tm, co ktnci vyznvali pi ktu. Proto se kesan ptali Jestlie Pnem je Je, a csa Pnem
nen, mli bychom se csai nkdy poddit? Mme vi csai njakou povinnost?
Odpov na tuto otzku vidme prv v tom, co Pavel napsal v manm 13. V dsledku de
facto ekl, e stt je Bom sluebnkem, kter pln podlh Bo autorit. Slovo, kter zde Pavel v
etin pouv, je diakonos, dikon, Bo sluebnk. Kdy pelome Pavlova slova do dnench
slov: Sttu se podizujeme proto, e nevme ve spsu skrze revoluci, ale ve spsu skrze
znovuzrozen. A proto jsme poslun. Pipomnme vem, e lohou sttu je slouit Bohu jako
postrach zloinc. Podizujeme se ne proto, e to poaduje csa, ale kvli naemu svdom, kvli
svdom ve vztahu vi naemu Pnu.
To sam plat o Pavlovch slovech v 1. Timoteovi 2:1 a 2. Tyto vere jsou asto velmi
zneuvan. Pavel k toto:

Pedevm tedy prosm, aby se konaly prosby, modlitby, pmluvy a dkovn za

vechny lidi, za krle a za vechny ty, kdo jsou ve vysokm postaven, abychom
mohli vst tich a pokojn ivot ve v zbonosti a dstojnosti.

Mme se pimlouvat za vechny lidi, a to vetn krl.

Tato pas rozhodn neobhajuje bezpodmnen podizovn se sttnm orgnm.
Skutenost je takov, e tento text byl pro msk stt urkou a podntem ke konfliktu. Stuart
Perowne o tomto konfliktu hovo ve sv studii na tma vztahu Krista, Crkve a csastv: Postoj
kesan vi sttu byl ve strunosti takov, e akoliv byli ochotn a horliv ve svch modlitbch
za csae, jejich Pn je nauil, e se nemaj modlit k csai. A tento postoj jen potvrdil pedstavu, e
jsou buiskou a rozvratnou organizac.
Uvdomujete si ten rozdl? Crkev byla pro mskou i urkou, jeliko msto toho, aby se
modlili k boskmu Augustovi, modlili se za nj a za vechny lidi. To postavilo csae na stejnou
rove se vemi ostatnmi lidmi, i s tmi nejponenjmi v jeho i, a pro m to bylo urkou.
Kdy nm Bh pikazuje modlit se za vldce, znamen to, e se za n mme modlit tak, jako se
modlme za vechny ostatn lidi mme se modlit za jejich spsu, za to, aby byli vrn Pnu a
naplovali sv posln tak, jak od nich Bh poaduje.
Ti z vs, kdo znaj umae na stee, si mon vzpomnaj na situaci, kdy se studenti ptaj
starho rabna: Rabbi, jak se mme modlit za cara? A star rabbi odpov: Modlete se, aby Bh
carovi poehnal a aby ho drel daleko od ns.
S nm trochu podobnm se setkvme v ran crkvi, akoliv pstup prvnch kesan byl
mnohem pozitivnj. Mli se modlit za sv vldce, abychom mohli vst tich a pokojn ivot ve
v zbonosti a dstojnosti. Uvdomovali si, e spoleensk d a pokoj stoj na tom, aby lid ve
vdch pozicch spravedliv uplatovali svou autoritu. Crkev mla dkovat za dobrou vldu, mla
se modlit za Bo veden pro vldce, a tak za Bo soud nad nimi, pokud sejdou na scest. Proto
nae modlitby za sttn autority, kter Pavel pikazuje, mus zahrnovat pmluvy za n. To je samo o
sob velmi dleit skutenost. Ten, kdo se za druhho pimlouv, je v pozici vt moci a autority.
Loni v ledu jsme s panem Ballem a esti dalmi pny byli na schzce v Blm dom.
Podali jsme asistenta v Blm dom, aby se za ns pimluvil, a tak nm pomohl celou schzku
uskutenit. Odvolvme se k tm, kdo maj moc a autoritu se za ns pimlouvat. To znamen, e
Pavel k, e kesan zastvaj pozici velk moci, e kdy pichzej ped trn Boha
Vemohoucho jako pmluvci, maj vt moc ne csai sami.
Krom toho, eck slovo pro pmluvu je technick vraz. Oznauje nkoho, kdo jde
mezi, mezi lidi a krle. Pavel v dsledku kal: Csa je chudk. Jakoto kesan se za nj
musme pimlouvat ped Krlem krl. Mme se za nj i dal lidi neustle pimlouvat, protoe v
Kristu mme neustl pstup k Tomu, kter je schopn dokonale zachrnit ty, kte skrze Nj
pistupuj k Bohu, nebo je stle iv, aby se za n pimlouval.
To, co Pavel k ve svch dopisech msk crkvi a Timoteovi, nesmme chybn vykldat i
pekrucovat a tvrdit, e se kesan prost mus bezpodmnen podizovat sttu, e m bez ohledu
na okolnosti povinnost poslechnout. Ne. Sice mme pkaz podizovat se, ale zrove musme
poslouchat Boha spe ne lovka. Jeliko vichni jsme dky moci modlitby pmluvci a
prostednci, jsme v lep a mocnj pozici ne vichni krlov a csai.
Jeden pastor v Georgii, reverend Robert McCurdy, ml problmy s finannm adem. Vedl
velmi velkou, dobe znmou crkev, pod kterou spadala i kola s njakmi 700 studenty, a dostali
dopis, kter poadoval, aby pedloili vechny sv zznamy, veker data o svch lenech, o tom,
kolik kdo dv, jak mla crkev vdaje a komu tyto penze vyplatila, a tak sborovou stavu,
stanovy a dal sborov dokumenty. Posledn vtou dopisu bylo Odpovzte do 30 dn.
Bob McCurdy odpovdl: Jsme pod Kristovou autoritou, ne pod va. Pro se ptte na tyto
vci? P.S.: Poslm vm kopii na jedin stavy. Jmenuje se Bible Svat.
Obratem dostal krobenou poznmku, kter kala, e Bible nen dokumentem, kter by
sploval poadavky adu. Nicmn, Pastor McCurdy ve sborovm bulletinu oznmil celou situaci
a dal kongregaci, aby se modlila, a Bh zru finann ad. Finann ad zjevn ml nkoho na
seznamu adrest bulletinu tak jako m sv lidi u dalch skupin a tento lovk adu dan
bulletin donesl, protoe do sboru zrove dorazil velmi rozhoen dopis, kter protestoval proti
tto modlitebn prosb. Finannmu adu se tento modlitebn pedmt zdl, eknme, velmi
nevhodn.
Nam poslnm je pimlouvat se u vy sly. A touto vy silou je Bh Vemohouc, ne
stt. Dnes je vak stle zjevnj, e lid za tuto vy slu, za tuto nejvy autoritu, stt povauj.
Segundo, jeden z velmi vlivnch americkch liberlnch teolog, napsal Socialismus je
nam nzvem pro politick reim, ve kterm je jedincm odebrno vlastnictv vrobnch
prostedk a je pedno vym institucm, jejich zjmem je spolen, obecn dobro. Kdy
Segundo tento koncept dle rozvj, je zjevn, e v jeho och jednodue existuje jedna vy
instituce, kter pevyuje vechny ostatn a m autoritu nad vemi lidmi, orgny a innostmi a
touto instituc je stt. Segundovou tez je, stejn jako u vech liberlnch teolog, e stt je touto
transcendentn instituc; instituc, kter vldne nad vemi vldami, autoritami a mocnostmi;
instituc, kter nahrazuje Boha a mla by Ho nahradit v srdcch a myslch lid.
Pedstavou je, e jedin stt je schopn jednat v zjmu veobecnho dobra, bt nestrann a,
tak jako Bh, bt vdy spravedliv ve vech svch rozhodnutch. To jedin, co je teba, abychom se
pesvdili o opaku, je nahldnout do novin. Stt nen neomyln, nepodplatiteln,
nezkorumpovateln ani o nic lep ne jeho oban. Jedn se vak o koncept sttu, kter je dnes
velmi prominentn, a kter je produktem velkho mnostv modern filozofie, jako je hegelinstv, a
zrove je hluboce zakoenn v antice.
Anglick uenec W. W. Willoughby ped mnoha lety shrnul tento starovk eck koncept
sttu jako nejvyho i konenho du: V takovto politick filozofii samozejm nem msto
koncept, e stt existuje pouze nebo pedevm proto, aby chrnil osobn prva a svobody oban.
Tato filozofie msto toho tvrd, e bez sttu by jednotlivec neml vbec dn prva, a to ani
pirozen i morln, jeliko bez vzdln a du, kter stt poskytuje, by neml ani sklony ani
pleitosti vst morln, racionln ivot.
Dalm dsledkem tohoto konceptu rozsahu psobnosti sttu je, e politika a etika se
prakticky staly jednou vdou. V Platnovch spisech jsou dokonce pln ztotonny. Aristoteles
mezi nimi sice rozliuje, ale, v souladu s ve uvedenm principem, in z politiky hlavn vdu,
zatmco etika je pouze jednou z jejch podskupin. Proto oteven prohlauje, e jeho etika je
politickm pojednnm a je teba ji chpat jen jako vod k jeho politice jako takov.
Tato pedstava je stle s nmi vidme, e stt si nrokuje pravomoc nad vt a vt st
ivota a uvaovn lid, jako by na to ml Bohem dan prvo; jako by veker prva a veker
morln principy vychzely ze sttu jako takovho; jako by nebylo mon nesouhlasit se sttem bez
toho, e by lovk poruil jaksi bosk morln ustanoven. Skutenost je vak takov, e jen
Hospodin zstup je tm, kdo m prvo pikazovat takovouto oddanost.
Willoughby pokrauje a k: Nebylo to tak, e by stt prakticky do veho zasahoval, ale
e prakticky vechno bylo do sttu zalenno. Nboenstv pln patilo sttu, a ten, kdo piel s
novmi bohy, musel tento smrtc pohr vypt a do dna. Rodina byla pouze prostedkem k naplnn
cl sttu. Stt mohl jednotlivcm brnit v obchodovn a pln kontrolovat vekerou ekonomickou
aktivitu. Neuznval dnou spolenost a dn spoleenstv krom sebe sama. Stt byl jedinm
logickm vsledkem stejnch politickch koncept a idej, kter pedepisovaly hudb jej melodie,
nstrojm jejich skladby, a dokonce zakazovaly Helnm st Homra. Willoughby ml pravdu.
Stt ve pohltil, a lovk bez nj neml ani ivot ani svobodu. Zkladnm pedpokladem bylo, e
stt je neomyln, a vichni, kdo se stav proti nmu, jsou idioti.
Velmi podobn nauce stle elme i dnes. Trochu se vyvinula, nkde byla trochu
vybrouena, ale stle plat, e poprat nadazenost sttu a naprostou autoritu sttu se dnes asto bere
jako nepijateln. Stt je nejvy morln premisou. Pro? Protoe u od Rousseaua11 vidme, e
veker morln autorita se ztotouje s lidem, s obany sttu hlas lidu je hlasem bom (vox
populi, vox dei) a stt je hlasem lidu.
Vsledkem je zboovn lidu a lidovho sttu. Marxistick zem se nazvaj Lidov
republika To-a-to Federativn lidov republika Jugoslvie, Korejsk lidov demokratick
republika (KLDR), nsk lidov republika, atd. Zpadn demokracie se znovu a znovu odvolvaj
na lid. Jsme v situaci, kterou Lewis J. Howell popsal nsledovn: Kdy dnes premir Sovtskho
svazu komunikuje s prezidentem Spojench stt, vyjaduje tak postoj sovtskho lidu k dan
otzce. Kdy prezident Spojench stt odpovd, jeho odpov je odpovd americkho lidu. Pi
zaloen Organizace spojench nrod (OSN) v roce 1945 se v San Franciscu selo 60 jednotlivc s
delegovanou autoritou edesti nezvislch stt nkter z nich bychom nazvali diktaturami, jin
liberlnmi demokraciemi a sepsali a odsouhlasili dokument, kter zan My, lid spojench
nrod...
Co to znamen? e nejvy formou dnenho politickho arlatnstv je zahalit se do jmna
lidu. Politici, kte tvrd, e vyjaduj vli lidu, tm kaj, e jestlie s nimi nesouhlaste, stavte se
tak proti vem ostatnm lidem okolo vs a ani nejste jednm z nich. Vyjaduj tm, e jsou jakousi
inkarnac vle lidu, kter ze sv samotn podstaty m vekerou morln slu a vekerou autoritu. Ale
hlas prorok a hlas Psma je Tak prav Hospodin..., ne Tak prav lid... Lid neexistuje. Jedn
se prost o hromadn podstatn jmno, kter pouvaj bezohledn jednotlivci, aby se mohli ohnt
vypjenou autoritou.
Je na povinnost ct vemu lidu, vem Lidovm republikm na zemi, a vem samozvanm
hlasm lidu, e Tak prav Hospodin... Musme ct, e my jsme lidem Krle, a e kad me
patit ke Krlov lidu, kad me bt jednm z Jeho lid. Jsme pmluvci a prostednci, a proto
jsme lidem moci. Moc nepat jakmusi vybjenmu lidu, ale Bohu, a od Nj proud do celho
svta.
Mui jako Robespierre mohli ct, e tm, kdo jednaj ve jmnu lidu, je ve dovoleno. A
prv proto svt spatil teror gilotiny.
Dnes mme ty, kdo ve jmnu lidu trvaj na tom, e je teba regulovat a kontrolovat crkev a
jej slubu. Dnes mme zem, kde je ve jmnu lidu kesanstv potlaovno a muednictv je
kadodenn realitou. Jeliko u tolik neslyme o sovtskm pronsledovn kesan, velmi mlo
lid si uvdomuje, e se v poslednch letech prudce zhorilo. Zhorilo se, protoe kesan v
Sovtskm svazu velmi pibv. Sovti zjiuj, e kdy objev njak sbor, udlaj na nj razii a
zatknou vtinu jeho len, ale dva nebo ti jim uniknou, rozdl se a kad z nich zalo dal sbor.
Sovti zni jeden sbor, a jedinm vsledkem je, e vzniknou ti nov!
Zjiuj, e zatmco ped dvaceti lety lid pi zaten prost sklonili hlavu a pijali svj
rozsudek, dnes ke svm alobcm a celm soudm promlouvaj ve jmnu Boha Vemohoucho.
Hovo ve jmnu Hospodina a vyhlauj, e prv On je Pnem nad nimi vemi a bude soudit jejich
soudce. Nen divu, e autority stupuj sv pronsledovn. Uvdomuj si mocnost, kter roste
pmo v jejich stedu.
Kesan pohorovali m tm, e se modlili k Bohu, ne k csai, a tm, e se modlili za
csae. Humanismus se pohoruje, jestlie se nezakvme jmnem lidu, nebo se nepodizujeme
jmnu a moci sttu. Byl jsem v mnoha soudnch snch, kde byli obalovan kesan napomnni
soudcem za to, e citovali Psmo. Kdy jsme s panem Ballem byli v Michiganu, soudce, kter k
pekvapen vech nakonec rozhodl v n prospch, stejn dal velmi drazn najevo sv podrdn
z pastor a uitel kesanskch kol, protoe neustle citovali Psmo. ekl Prosm, hlavn u
nechci slyet dnou Bibli!
Jeho postoj byl pochopiteln, jeliko odvolvat se na Psmo znamen odvolvat se na vy

11 Pozn. p.: Jean-Jacques Rousseau (1712-1778), francouzsk filozof, kter vrazn ovlivnil osvcensk uvaovn,
Velkou francouzskou revoluci i dal vvoj kolektivistickch teori.
zkon. Znamen to prohlaovat, e existuje Vy soud. Je implicitnm dovolvnm se pmluvy a
zkroku u Boha, jeho zkon je ve vech tchto ppadech na lavici obalovanch.
Problm, ktermu dnes elme, je, e se vude okolo ns znovu pohansk uen o
pmluv. Mte problm? Zajdte si na Sprvu socilnho zabezpeen, Odbor socilnch a
zdravotnch vc, nebo na mstsk nebo krajsk ad. Maj nkoho, kdo se o vs postar. Mlad
lid jsou dnes ve sttnch kolch povzbuzovni a vedeni k tomu, aby vili, e jestlie maj njak
problm se svmi rodii, u sttnch autorit najdou pmluvu. kola jim k: Chtj po tob tv
rodie, abys chodil do nedln koly? To nen fr. Chtj, aby ses astnila rodinnho uctvn? To
nen fr. Jestlie si zajde za poradcem, meme pro tebe nco udlat. Hledej pmluvu u sttu.
Tohle ve je nboensk otzka. Pmluva je nboenskou naukou. Pi pmluv vdy jdeme
za vy autoritou. A jako pmluvci si musme uvdomit, e touto vy autoritou nen csa, kter
podlh Kristov zkonu a vld, ale je j Trojjedin Bh. Jako Jeho pmluvci mme povinnost
uplatovat a vykonvat Jeho vldu. On od ns poaduje, abychom vychovvali sv dti v Pnov
kzni a napomenut. Nen tedy mon je vychovvat podle tohoto pikzn, a pece je odevzdat
humanistickm kolm, kde to, co se budou uit, je ve svm jdru protikesansk. Nae prce
pmluvc a prostednk nm tedy dv vsadu a povinnost, abychom se v kad oblasti ivota a
uvaovn ujali sluby soucitu a milosrdenstv a to ve vech naich vztazch, jako sti jednoho
tla, a slouili lidskm potebm a nouzi ve vech oblastech.
Pavel zaal tm, e jasn prohlsil, e se kesan maj v modlitbch pimlouvat za vldce.
Ran crkev to chpala jako svou slubu jako pmluvci ped Krlovou tv pedvali Bo milost
a Bo milosrdenstv vem nrodm. Mli posln, kter se tkalo kadho, vcho i nevcho
tm poslnm byla sluba milosti skrze evangelium, sluba soucitu skrze naplovn akutnch poteb
komunity, sluba misie tm, kdo byli blzko, i tm, kdo byli daleko. To ve proto, e byli pmluvci
a prostednky. Pineli Bo Slovo a ivot, kter Bh pro lovka nadil, do vech oblast ivota a
uvaovn. Krok za krokem nahrazovali chlb a cirky slubou celmu lovku. Prv tak zaaly v
Evrop vznikat nemocnice, univerzity, koly veho druhu, misie mezi malomocnmi, misie k lidem
v neprozkoumanch oblastech a jet dl. To ve pro n bylo aspektem sluby pmluvc a
prostednk pimlouvali se u Boha za vechny a pineli vem Bo pikzn slovem i skutky.
Dnes vak po celm svt dominuje modern stt, kter si hraje na Boha. Dl to, protoe
standardnm pstupem crkve bylo penechvat mu jednu oblast za druhou opoutli jsme nai
slubu v dalch a dalch oblastech. To, co potebujeme, je zat v na slub pokraovat. A
prvnm krokem je modlit se za autority, ne k nim, a zat uplatovat autoritu, kter je v Kristu nae,
ve vech oblastech ivota a uvaovn.

Kapitola IV
Zkon a spravedlnost
Jak odpovte nkomu, kdo zpochybuje adu duchovnch realit, jako jsou teonomie12 a
vzken? Odpovd je, e vbec. Dovolte mi malou ilustraci.
Ped tm tyiceti lety jsem pracoval jako mision v indinsk rezervaci v izolovan
oblasti v severovchodn Nevad, asi sto mil od jakhokoliv autobusu, msta nebo eleznin trati.
Slouil jsem tto indinsk rezervaci, pasteveckmu mstu s asi sto lidmi osmdest mil severn, a
malmu hornickmu tboru na hranici rezervace.
Jeden mu v tomto hornickm tboe byl cel nedokav, aby se se mnou seel. Hladovl po
spolenosti a ptelstv. Pekvapilo m, e byl pomrn dobe vzdlan. Znal klasickou i
novozkonn etinu. Pivtal m a chtl, abych se u nj zastavil tak asto, jak budu moci, co bylo

12 Pozn. p.: Teonomie je vrazem spojenm ze dvou eckch slov theos (Bh) a nomos (zkon); oznauje uen, e
Bo zkon vyjden ve Starm i Novm zkon je platn a zvazn pro vechny lidi, ve vech oblastech jejich
ivota. Pro obhajobu teonomie viz Greg Bahnsen, Podle tohoto standardu: Autorita Boho zkona v dnen dob
(Antiteze, 2017).
asi jednou za msc. Poprv, kdy jsem k nmu dorazil, odmtl cokoliv, co by se tkalo vry. ekl:
Nejsem vc. Bible je podle m pln nesmysl, jako je teba pbh Jone a velryby.
Odpovdl jsem: Johne, nco vm eknu. Jedna kniha, dnes u dost patn sehnateln,
popisuje zkuenosti americkch velryb z minulho stolet. Nkolik z nich bylo smeteno nebo
pepadli pes palubu a spolkla je bu velryba nebo njak jin velk ryba. O den nebo dva pozdji,
kdy tuto rybu harpunovali a vythli na palubu, byli jet pod naivu a byli zachrnni. To je
nco, o em mme historick zznamy z minulho stolet.
Navc, pokraoval jsem, je tu jedna zajmav skutenost ve stedomo se nael
medailon zhruba se stejn doby jako Jon, mon o nco pozdji. Tento medailon pipomn dost
zvltn udlost, nco dost jinho, ne vechny ostatn medailony, kter mme. Ukazuje, jak se k
pobe bl ob ryba a vyvrhuje mue. To ukazuje, e na tom pbhu dost mon nco bude,
nemyslte?
No, dobr, souhlasm, ekl. Ale v Bibli se tak pe tohle... A piel s nm dalm.
Zjistil jsem, e mu odpovdm na jednu nmitku za druhou a jen cituji historick data. Asi o rok a
nco pozdji znovu piel s Jonem a velrybou. Tou dobou u jsem ale byl trochu moudej, a tak
jsem ekl: Johne, zanm si nco uvdomovat. V problm nen Jon a velryba, ani nic jinho v
Bibli. Vam problmem je, e jste hnk, a tak pijdete s jakoukoliv intelektuln pekkou, jen
abyste to zakryl. Pojme se te vnovat tomu skutenmu problmu, kter s Bibl mte tomu, e
Bible k, e jste hnk, a vy to nechcete uznat. Jeho reakc bylo, e mi velmi jasn vysvtlil, e
u m nikdy nechce vidt!
Neztrcejte as dohadovnm se. Problm lovka nen intelektuln: je nboensk. Prv
to je problmem lovka ve vech oblastech ivota a uvaovn. A proto, kdy dojde na tma
zkona, znovu se nevyhnuteln zabvme nboenskou skutenost. Veker zkon je nevyhnuteln
morln. Tuto premisu meme velmi strun shrnout takto: kad zkon odsuzuje nco, co chpe
jako patn, a chrn nco jinho jako dobr. Navc, morlka je aspekt nboenstv. Nen mon se
vyhnout skutenosti, e kdy prosazujete systm zkon, ustanovujete tak nboenstv. Kad
systm zkon na svt je ustanovenm nboenstvm. Me jm bt kesanstv, nebo jm me
bt humanismus, budhismus, islm nebo intoismus, ale skutenost je, e kad systm zkon
vyjaduje morln a teologickou strukturu.
Tvrzen, e nen mon uzkoovat morlku, je nesmysl. Morlka je to jedin, co je mon
uzkonit. A u se uzkon cokoliv, jedn se o morln soud, a u soud dobr nebo patn,
kesansk nebo nekesansk. Prv to je dvod, pro pokad, kdy do zem pichz nov
nboenstv, zdvihne se proti nmu vlna odporu. Pokud zane bt spn, pijde pronsledovn,
protoe se stv rizikem pro zklady sttu. m vdl, co dl. m si uvdomoval, e kesanstv
m jin morln systm. Mlo jinho svrchovanho vldce, Jee Krista, ne csae. m si
uvdomoval, e zkon kesanstv nestoj na slov csae ani na autorit mskho sentu, ale na
Bom Slov. Proto msk stt vdl, e se nutn a rychle mus proti kesanstv postavit.
Kdy m konen pijal kesanstv, bylo to ist pragmatick pijet. Csai udlali
vechno, co mohli, aby vru podkopali. Kad stt se mus s nboenstvm njak vypodat, protoe
nenboensk stt neme existovat. A to nutn neznamen ustanoven konkrtn crkve. Znamen
to, e zkony a charakter sttu nevyhnuteln odrej nboenskou vru. Prv to je dvod, pro
Joseph Story,13 jeden z velkch soudc Nejvyho soudu, jasn ekl akoliv na svou dobu byl
liberlem a dokonce vedoucm Americk unitsk asociace e zvykovm prvem Spojench
stt je ve sv podstat velmi striktn biblick vra. Prv ona byla zkladem naeho prvnho
systmu.
Ale, samozejm, problmem je, e Spojen stty u dlouhou dobu mn svj zklad, tak
jako dal zem, z kesanskho na humanistick. A nae koly kter jsou nboenskmi
institucemi, institucemi humanistickho nboenstv i nae soudy a pli asto odrej toto nov
nboenstv.
Ostatn, je cel ada knih, kter oteven prohlauj, e pipravuj uitele na to, aby mohli na

13 Pozn. p.: Joseph Story (1779-1845), u Nejvyho soudu slouil v letech 1811-1845.
sttnch kolch vyuovat dti hodnotm, a tyto hodnoty jsou humanistick. Kdy jsem svdil ped
soudem pro crkve v Michiganu, vzal jsem si sebou na lavici svdk knihu, jejm editorem byl
jeden z michiganskch pedagog. Jmenovala se Humanistick pramen ve vzdlvn (A Humanistic
Source-book in Education). Jejm clem bylo trnovat uitele v tom, aby studentm vtpovali
humanistick hodnoty co je jasn nboensk vyuovn. Tvrdm, e sttn koly jsou nesporn
oddan nboensk ve, a e tato vra je v rozporu a oteven vlce s kesanskou vrou.
Zkon je nevyhnuteln nboensk. Zkon navc nevyhnuteln odr konkrtn koncept
spravedlnosti i prva. Spravedlnost a prvo nelze od skutenho zkona oddlit. Pokud zkon
nevyjaduje spravedlnost, stt a spolenost, kter na tomto zkon stoj, jsou nestl a nevyhnuteln
se zhrout. Jestlie zkon nevyjaduje Bo zkon, Bo prvo a spravedlnost, bude vyjadovat
njak lidsk standard. Ale co se stane, kdy lovk ekne Nue, budeme pst zkony podle
naeho vlastnho uvaovn, podle naich vlastnch zdroj? Problm je, e lovk je padl. Jak
me padl lovk pijt se systmem prva a spravedlnosti? Je hnk! Ve, co ustanov a uzkon,
bude odret jeho pirozenost, jeho konkrtn zjmy. Dan zkon bude v dsledku odret zjmy
konkrtn tdy nebo konkrtnch jedinc, ale nebude spravedliv.
Ti, kdo kaj, e by nm jakoto kesanm mlo stait zstat v naich sborech a dovolit
sttu, aby nm diktoval sv humanistick zkony, v dsledku tvrd, e meme mt spravedliv
sociln d zaloen na premisch padlho lovka. kaj, e Bbelsk v mohla uspt a e
jednoho dne uspje.
Nicmn, pokud dm nebuduje Hospodin, marn se namhaj stavitel. To, co vidme po
celm svt, je pokus padlho lovka postavit Bbelskou v sttu, a v rmci OSN ji postavit na
mezinrodnm zklad. Ale jestli padl lovk me uzkonit prvo a spravedlnost a jednat podle
nich v jedn oblasti sttu, pro tedy neme jednat spravedliv ve vech dalch oblastech a bt
svm vlastnm spasitelem? Prv to je implikace odmtnut Boho zkona ve prospch lidskho
zkona. Jestli se spravedlnost lovka me projevovat navzdory jeho padlosti a jestli lovk
doke uplatovat a nsledovat skutenou spravedlnost v jedn oblasti, pro ne ve vech?
Je prostou skutenost, e nap celou dlouhou histori lovka byl lidsk zkon vdycky
despotick, zl a tyransk. Kdy se lovk sna tvoit zkony bez Boha, uzkouje svj hch. Ve
Spojench sttech pvodn nebyly dn legislatury. Msto nich existovaly Dm man, Valn
shromdn a dal orgny, kter se setkvaly, aby pomohly s rychlm prosazovnm kesanskho
du, kesansk struktury a spravedlnosti ve spolenosti. Ty se vak krok za krokem mnily v
legislatury, kde si lid mysleli, e mohou sami a bez Boha tvoit a uplatovat spravedlnost.
Humanistick lovk si vdycky vyaruje njakou lidskou entitu, kter doke ustanovit
spravedlnost. Jednm z uen, kter tento koncept podporovalo, bylo bosk prvo krl. Dnes se
setkvme s pesvdenm, e to, co njakm zpsobem ztlesuje spravedlnost a prvo, je lid. Zd
se, e ve, co musme udlat, je dovolit lidem, aby se dostaten vyjdili, a budeme mt
spravedlnost a prvo. Bsnk Carl Sandburg napsal knihu s nzvem Lid, ano, lid! (The People, Yes),
kde tvrdil, e pouze a jedin hlas lidu me vst ke spravedlnosti.
Dovolte mi citovat, co na tma lidu k Dr. Howell: Liberln i jakobnsk pstupy se
zakldaj na pedpokladu, e formou byt v existencilnm svt je osobn entita zvan ,lid.
Ortodoxn marxist se domnvaj, e tato entita je jen jedna je j celosvtov sociln tda, kter
bude nakonec, a budou vichni jej neptel vyhlazeni, tat kadho jednoho lovka. Oproti
tomu nacionalist si mysl, e tchto entit je mnoho, e je vidme v jednotlivch etnicch nebo
nrodech. V obou ppadech se tyto koncepty s existenciln realitou prakticky neshoduj, a tak
realita zstv v porovnn s tmto perfektnm idelem velmi nepln a nedokonal.
Kdy polote rovntko mezi prvo i spravedlnost a lid, vytvote tak velmi zl spoleensk
d. Lid nechce prvo ani spravedlnost o nic vc, ne je chtj zloinci i kapitalist, cizinci, stedn
tda, dlnick tda, horn tda, nebo jakkoliv jin tda. To, co vichni z nich chtj, je prosazen
jejich vlastn vle! Prv to je dvod, pro je modern stt v problmech. Ztlesuje vli lovka
padlou vli. Prav zkon mus vyjadovat Bo spravedlnost a chrnit lovka ped lovkem,
lovka ped sttem a lovka ped nm samotnm. Konec konc, n Pn ekl Nebo ze srdce
vychzej patn mylenky, vrady, cizolostv, smilstva, krdee, liv svdectv, urky. Jak
me takovto srdce pijt se skutenm prvem nebo spravedlnost tm, e ekne Nue, nyn
ustanovme zkon!
Jedin Bo zkon pesahuje lovka. Jedin Bo zkon doke lovku ukzat skuten
prvo a skutenou spravedlnost. Jet jednou budu citovat Dr. Howella: Kadou komunitu lze
definovat podle konceptu, kter j vldne. A rozdlem mezi jednotlivmi komunitami je prv jejich
zkladn koncept. To je rozhodn pravda, a na to, e Dr. Howell se jakoto nekesan nevyjdil
pesn. Msto zkladn koncept ml napsat zkladn vra. Prv ona je poznvacm a urujcm
faktorem jakkoliv komunity a jakhokoliv socilnho du. Jejich vra je tm, co d jejich
koncepty zkona, komunity a vech dalch vc.
Pojme se nad tm na moment zamyslet. Jestli vte, e Apotolsk vyznn je shrnutm
na kesansk vry, pokad, kdy ho vyznvte, kte, e vte ve spoleenstv svatch. V tomto
kontextu je zajmav vrtit se k crkvi ped ovldnutm Anglie Normany. 14 Kdy v t dob anglick
crkev odkvala Apotolsk vyznn, tuto st vyznn kali takto: Vm ve svatch spolenost.
Crkev si velmi jasn uvdomovala, a arcibiskup lfric z Abingdonu a dal tuto skutenost
zdrazovali, e sociln d je nevyhnuteln samostatnou spolenost, jinak se rozpadne a vl
sm proti sob a je svzn vnitnm konfliktem. Msto toho, aby lid byli stmi jednoho
spoleenstv, jednoho tla, zakopvaj se ve svch domech, ani se nepokouej poznat sv sousedy,
boj se lid, kte ij v jejich ulici, a maj strach, kdy jdou do tvrti, kterou neznaj. Spolenost
neexistuje, spoleenstv neexistuje.
Spolenost je nboenskou realitou. Je konenm dsledkem naeho vyznn. Kdy kme
Vm v Boha, Otce Vemohoucho, Stvoitele nebe i zem, i v Jee Krista a tak dle, a se
konen dostaneme k tomu, e vyznvme Vm ve svatch spolenost nebo, modernm
jazykem, Vm ve spoleenstv svatch.
Humanistick stt nedoke poskytnout skutenou komunitu. Tragick skutenost je, e lid
vude okolo ns dnes hledaj spoleenstv v chorch a blznivch zitcch, jako napklad v rock
and rollu.15 Kdy se spolen podvoluj primitivnm a zlm impulzm, provaj pocit komunity.
Dal, co jim dv zavat prchav pocity spoleenstv, je sexualita. Hledaj spoleenstv a komunitu
ve vech monch proitcch, jen ne v Bo spravedlnosti a prv proto jim spoleenstv unik,
protoe bez Bo spravedlnosti nen mon. Mimo Boha nen dn ivot, dn spoleenstv,
dn komunita. Je ekl J jsem ta Cesta, Pravda i ivot.
Bible nm k, e hch je jakkoliv nedostatek konformity vi Bomu zkonu nebo jeho
oteven pestoupen. Opakem hchu je poslunost. Hch je neposlunost. Jan k Hch je
poruen Boho zkona.16 Co je vrnost? Poslunost vi Bomu zkonu. Pokud oddlme prvo
a spravedlnost od Boho zkona, jedin, co nm zstane, je humanistick definice spravedlnosti
zase se sname stavt Bbelskou v. Prv proto Bh uvd svt okolo ns do zmatku. Od plu k
plu vidme zmatek a zmatenost. A konenm dsledkem tohoto zmatku bude smrt. Bez Boha a
slova Jeho zkona nen mon dn ivot, dn prvo ani spravedlnost.
Je dleit si uvdomit, e starovk svt si uvdomoval, e dn stt neme existovat
bez doktrny smen. Jednm z fascinujcch fakt, na kter asto zapomnme, kdy pistupujeme k
historii, je, e historie je ve sv podstat nboensk, a u kesansk nebo nekesansk.
Vsledkem je, e historie v naich uebnicch je dehydrovanou histori.
Pkladem je Julius Caesar. Co mu pomohlo k triumfu? V m po 300 let zuila obansk
vlka mezi starou aristokraci a plebejci. Ob strany se snaily zskat nadvldu se stejnou divokost
a bestiln primitivitou, ob byly velmi zkorumpovan. Pak piel Julius Caesar, kter se postavil
proti sv vlastn td, aby zskal moc. Ctil, e m een, kter vyjdil jedinm slovem

14 Pozn. p.: dov do roku 1066, kdy se Vilm Dobyvatel se svm vojskem vylodil na pobe Anglie, a 14. jna
zvtzil v bitv u Hastingsu.
15 Pozn. p.: Nebo v hudebnch subkulturch.
16 Pozn. p.: Hch jest pestoupen zkona (1. J 3:4 KR); v originle je v tto pasi eck vraz , anomian,
tedy bezzkonost; v etin tento peklad pouv KR, EP, Pavlk, v anglitin napklad peklady ESV, NASB,
ISV, NIV, ASV, NKJV, atd. SP je zde nekonzistentn, protoe na ad dalch mst (nap. Mt 23:28; 24:12; 2. Te
2:3, 8) tento vraz pekld jako bezzkonost.
clementia. Clementia znamen odputn; odputn hch. Caesar vtzil ve vech bitvch, dobil
st ma, a rzn lid za nm tedy pichzeli se zdokumentovanmi ppady korupce vldnoucho
du. Pokad, kdy mu tyto dkazy pedloili, on poruil, aby byla zaplena vatra, a ekl Ve je
odputno. Minulost je zapomenuta. Vyhlaujeme odputn hch. Stvome novou spolenost.
Julius Caesar dobyl m skrze odputn hch. A i kdy Julius Caesar mohl prohlsit
Odpoutm tv hchy, nemohl zmnit ni srdce. Lid, kterm bylo odputno, byli stle
neznovuzrozen, tak jako Caesar sm. Ti sam mui, jejich proheky Caesar odpustil a dkazy
jejich korupce shoely na vate, pozdji Caesara zavradil. Nezmnili se. Ale cel tato vc byl
nboensk program. Cel starovk svt si uvdomoval, e sociln d je mon vystavt jen na
nboenskm zklad a v tom byli oproti nm naped. Tmto nboenskm zkladem bylo podle
nich usmen. Prv proto se v m kad rok slavily ceremonie oiovn, usmen a odinn
hch.
Kad, kdo se u tchto kadoronch usmiovacch ceremoni neobjevil (s vjimkou vojk,
kte bojovali daleko od ma), ztratil sv obanstv. Obchodnci se museli ujistit, e se ze svch
obchodnch cest vrt vas, aby sv obanstv neztratili. m zastval nzor, stejn jako ostatn
starovk kultury, e usmen je bezpodmnen nutn, e vinn lid jsou nebezpen, e lid
musej bt njakm zpsobem promnni, jinak cel spoleensk d sele a bude znien.
Samozejm, jeliko takovto usmiovn bylo przdn a bezvznamn, tyto spoleensk dy se
nakonec stejn zhroutily. Nemly, jak napravit objektivn realitu hchu a skutenost, e jejich
vlastn zkony vyjadovaly hch lovka, zatmco se tvily jako spravedlnost. A kdy tedy nadeel
jejich as, padly.
Smutnou skutenost je, e v minulch stoletch jsme a pli asto chybovali sice jsme
odsouhlasili Ano, ti pohan mli pravdu. Nboensk zklad je nutn. A mus to bt smr ob
Jee Krista; ale stejn jako m jsme se snaili ho vynutit shora, co jednodue nefunguje.
dn lovk neme bt spasen skrze sttn dekret. Kdyby to tak bylo, mli bychom
dokonal svt. Pokusy zachrnit spolenost tak, e ji stt shora tla do kesanstv, vdy byly
katastrofou, a u se o n pokoueli katolci nebo protestanti. A zkouely to ob strany. A j vm,
e u se snad pouily.
Nae prce mus jt zdola nahoru. Musme pinst Bo moc a Jeho usmen do ivota
kadho jednoho lovka, a tak vytvoit zklad spolenosti. Musme z Boho zkona udlat
soust naich ivot, abychom mohli vyjadovat a pinet Bo spravedlnost do celho naeho
byt a do vech oblast a rovn ivota, kde se zapojujeme. m v svou moc usiloval o to, aby
prosazoval svou vlastn spravedlnost shora, ale rozdlil se a rozpadl.
Duch ma byl jasn a jasn se projevoval. Pavel ho oznauje aforismem Jezme a pijme,
nebo ztra zememe. ivot nem dn smysl, dn el, krom toho, abychom zskali, co
meme, dokud meme. Stejn msk filozofie pevld i dnes. Je zajmav, e man s touto
filozofi ztratili vru i v jeden a pit, nedokzali se radovat. A stejn aforismus najdeme i ve
starovkm Egypt Mojovy doby. Egypan tak doli k tomu, e jst a pt jim neposkytuje
poten, e je vlastn net nic, e ivot sm je bemenem.
Nejastjm npisem na nhrobcch pohanskch man bylo: Nebyl jsem, nejsem a
nezle mi na tom. Bylo to tak bn, e na ad nhrobk (protoe nkte chtli uetit) se npis
ani nepsal cel; psaly se jen jeho inicily. Prv tak vypadalo vyjden msk vry. m zemel
dlouho pedtm, ne padl.
A svt okolo ns umr. Umr proto, e nezn Bo spravedlnost ke spasen, protoe nezn
usmen v Jei Kristu. Umr, protoe odmt aplikovat Bo spravedlnost v kadodennm ivot
a u jde o jednotlivce, rodiny, Crkev, spolenost, povoln, posln nebo sttn sprvu. A [tato
Bo ivotadrn spravedlnost] je zoufale poteba. Prv proto jsme volni, abychom byli svtlo
svta a sl zem. Sl se pouvala jako konzervan prostedek uchovvala potraviny pro obdob,
kdy je jinak nebylo mon sehnat.
Indinsk rezervace, kter jsem slouil, byla od nejbliho msta opravdu daleko. Jednu
zimu jsme nedli ped Vnocemi zapadali snhem. Trvalo do plky kvtna, ne byla poslna
armda, aby svm specilnm vybavenm cestu do rezervace vykopala. Leela pod osmncti metry
snhu. Je jasn, e v takov zim se lovk jen tak nevyprav do obchodu, aby si tam nakoupil jdlo.
Navc, v takovch podmnkch asto dochzej zsoby i obchodm, a tak nezbv, ne se
spolehnout na to, co u mte doma. V rezervaci neplatila dn omezen, a tak jsem si v lt
nachytal tolik pstruh, kolik jsem jen chtl, a dal jsem je do solnho roztoku, abych je mohl pout
pozdji, a nebude nic jinho k dispozici. Soln roztok je zakonzervoval.
Pn k, e tento svt se kvli sv padlosti rozpadne v naprostou anarchii, v naprost chaos
pokud s tm my nco neudlme. Jsme konzervan ltkou. Jsme sol zem. A bhem toho, kdy ji
chrnme od naprost anarchie a rozkladu, kter by ji kvli jejm vlastnm principem a zpsobm
pohltily, zrove jakoto svtlo svta poskytujeme svtlo, skrze kter m bt svt vykoupen a
promnn v Krlovstv Bo. Prv to je nae posln.
Nememe a nesmme nae svtlo skrvat pod ndobu, nememe a nesmme zstvat jen v
naich domech. V takovm ppad se, podle slov naeho Pna, nehodme k niemu, ne k tomu,
aby po ns lid lapali co je opt star pouit soli. Kdy pilo jaro a soln roztok, ve kterm se
pedtm nasolovalo maso, u nebyl poteba, nevyhodili jsme ho na zahradu, protoe by tam zabil
ve, co by tam jinak mohlo rst. Vyhazovali jsme ho na cestu, kde nic rst nemlo, a tam po nm
lid lapali.
N Pn nm k, e pro ns m vyhrazen zvltn soud a soud zan od domu Boho
jestlie neplnme tuto svou povinnost. Od kadho, komu bylo hodn dno, bude tak hodn
poadovno. Soud, kter postihuje kesany nap staletmi, je mimodn tvrd, protoe byli
nesmrn poehnni a jejich poehnn jsou opravdu obrovsk. Vme, jak jsou Bo kletby za
nevru jeho smluvnho lidu, a jak jsou Jeho poehnn. Velmi jasn je vidme v Deuteronomiu 28.
Snad v kad zemi, kde je pi uveden do adu poadovna psaha, jako se ve Spojench
sttech stvrzuje psahou poslunost vi stav, se psah vemohoucmu Bohu poslunost vi
Jeho smlouv, pivolvaj se jeho kletby a poehnn za poslunost i neposlunost. Mme bze
vzbuzujc a zrove slavnou a ndhernou povinnost, protoe Bo zaslben vi nm v Kristu,
pokud budeme vrn naemu smluvnmu posln, jsou ano a amen. V Kristu jsme ddici vech
vc na nebesch i na zemi. Jsme ddicov celho stvoen. Mme ndhern a slavn posln.

Kapitola V
Budoucnost spravedlnosti
Jednm z velkch mt, kter dominuj modernmu svtu, je koncept neutrality. lovk nen
a nikdy neme bt neutrln. Lidsk mysl nen schopna neutrality, ale vdy hovo z konkrtn
perspektivy.
Podobn, lovk nen autonomn, samostatn stvoen. Je stvoenm vemohoucho Boha,
kter je na Bohu zcela zvisl a ve vech vcech je Mu pln podzen. Dnes vak pevld falen
pesvden o realit; lid v, e lovk je schopn uvaovat nezvisle, e je schopn neutrality, e
existuje dimenze hodnot, kter jsou jaksi neutrln a stejn pstupn vem lidem.
Tyto koncepty vak vychzej z eck filozofie. et filozofov si nemysleli, e to dobr,
pravdiv a krsn pochz od Boha. Vechny hodnoty a univerzlie existuj mimo Boha a lovka a
nad nimi, a zrove Boha i lovka d. Tyto platonick koncepty nebo formy nebo univerzlie,
kter vyjadovaly rozum v jeho pln istot, byly nm, co lovk mohl rozumov pochopit;
vsledkem bylo, e rozumov uvaujc lovk byl inkarnac tchto univerzli, a to ve svm byt a
ve fungovn sttu.
Pemlen ran crkve bylo do znan mry infikovan helnskm uvaovnm. Jeliko
biblick uen o stvoen se jasn stav proti tto neutrln dimenzi hodnot (kter jsou nezvisl na
Bohu, a zrove spojen s rozumem, a proto se mohou inkarnovat v lovku), ran crkev do urit
mry neutralitu odmtala, ale v dsledku tto infekce rozhodn pln nedoceovala pln vznam
uen o stvoen, a tak se od tohoto viru nikdy zcela neoddlila.
V tomto kontextu byl vzestup darwinismu pro kesanskou crkev jedinenm skutkem
prozetelnosti. Vedl toti k toku na uen o stvoen a k nsledn obran tohoto uen, kter bylo
obzvlt dleit a prominentn od druh svtov vlky. Dky oiven zjmu o kreacionismus jsme
vidli rostouc povdom o implikacch skutenosti, e Bh je Stvoitelem vech vc v nebesch i
na zemi, a proto nemohou existovat dn hodnoty ani univerzlie, kter jsou nezvisl na Bohu a
poletuj si nkde ve vnjm vesmru.
Vsledkem byla nevdan obroda kesanskho uvaovn. To je nco, co vidme v oblasti
filozofie, v dle mu jako Herman Dooyeweerd a Cornelius Van Til. Vidme to v praktick sfe,
pedevm v hnut kesanskch kol, protoe, jeliko vechny vci byly stvoeny Bohem a mus
bt konny pod Jeho vldou a autoritou, logickm zvrem je, e vzdln se bezpodmnen mus
dt pod Kristovou vldou a autoritou.
Nkte si te pokldaj otzku ohledn biblickho zkona a jeho vztahu k pirozenmu
zkonu. Jak je vztah pirozenho zkona k tmto nezvislm hodnotm? V eckm kontextu a
porozumn byl pirozenm zkonem zkon nrod, kter rozumn uvauj a prv hodnoty
tohoto zkona pesahovaly Boha i lovka.
Ve stedovku mlo uen o pirozenm zkon dva aspekty. Prvnm z nich, kter nejlpe
vyjdil Mikul Kusnsk v patnctm stolet, k: Kad vnos je zakoenn v pirozenm
zkon. Pokud tedy njak vnos pirozenmu zkonu protie, neme bt platn. Tud, jeliko
pirozen zkon je pirozen ptomen v lidskm rozumu, kad zkon je lovku ve svm koeni
znm.
V uritm smyslu je to, co Mikul Kusnsk ekl, pravda. Psmo nm k, e nebesa
vypravuj o Bo slv a obloha vypovd o dle Jeho rukou. A se podvme kamkoliv, vidme dlo
Boch rukou, Jeho zkon, jak se zjevuje ve vech vcech. Ale musme si pamatovat, e pokad,
kdy se dvme, dvme se oima ovlivnnma Pdem. A jestli jsme my, vykoupen lid, pod
sten ovlivnni Pdem, protoe v tomto ivot nejsme dokonale posvceni, o co vc to tak je u
nevykoupench. Svat Pavel k v manm 1:18, e pirozen lovk potlauje (podle etiny
dr zpt, zatajuje, zatlauje, dr vskrytu) Bo spravedlnost. Vichni lid skuten znaj Boha
znaj vci, kter jsou o Bohu viditeln i neviditeln. Znaj Bo zkon; je napsan v kadm atomu
jejich byt. Ale tuto realitu ve sv nepravosti, nespravedlnosti a odporu k prvu potlauj.
Dal stedovkou perspektivu ohledn pirozenho zkona najdeme asi jedno stolet ped
Mikulem Kusnskm, a to u boloskho profesora Gratiana, kter ekl: Lidstvu vldnou dv
sly, a to pirozen zkon a zvyky. Zkon prody je to, co je obsaeno v Zkon a v evangelich.
Pro je Bo Slovo zkonem prody? Protoe ho dal Bh veho stvoen, a Jeho Slovo je slovem
zkona pro kadou jednu oblast a sfru. Proto, podle Gratiana a dalch z jeho koly, nachzme v
knonu, v ustanovench Psma, pirozen zkon. Tento zkon pesahuje lovka, produ a vechny
nrody, a vldne nad nimi. Nic a nikdo neme existovat mimo tento zkon.
Podobenstv o dvou zkladech nm tuto skutenost dobe ilustruje. N Pn ekl: Kad,
kdo sly tato M slova a in je, bude tedy podoben mui prozravmu, kter postavil svj dm na
skle. V etin, ne vak ve vech pekladech do jinch jazyk, m skla v tto vt urit len,
jedn se o velmi konkrtn sklu. Skla je nap Psmem symbolickm oznaenm pro Hospodina.
Jedin msto, kde nesymbolizuje Pna, ale nco jinho, je kdy Moj prohlauje o falench
nboenstvch, e jejich skly nejsou jako nae Skla.
Podobenstv k: A spadl d a pihnaly se vody a zaduly vtry a udeily na ten dm ale
neztil se, nebo byl zaloen na skle. A kad, kdo sly tato m slova a nein je, bude podoben
mui poetilmu, kter postavil svj dm na psku. A spadl d a pihnaly se vody a zaduly vtry a
udeily na ten dm a ztil se a jeho pd byl velik. Sklou je Kristus, pskem je lovk. Kdy
vystavme dm na naem socilnm du, na naich osobnch ivotech, na lovku, na ns samch,
jsme jako ti, kdo stav na psku. Musme stavt na skle.
Ji jsem ekl, e n vk se d nktermi pevldajcmi mty a e jednm z nich je koncept
neutrality, tedy pesvden, e existuje samostatn dimenze hodnot i univerzli, kter je nezvisl
na Bohu a oddlen od Nj. Pak je zde dal mtus, kter dosud vldne nad na dobou vce ne
kterkoliv jin. Je pevn ovocem modernho svta, a pedevm pak Hegelovy17 filozofie: vra v
existenci stetu zjm.
Jestlie vme v Boha, v Boha Psma, pak musme vit v konenou a definitivn harmonii
zjm Bh stvoil vechny vci podle svho svrchovanho zmru, a nic nedoke zabrnit Jeho
naprostmu triumfu a naplnn tohoto zmru, a nic ho nedoke jakkoliv zmnit. Ve v celm
stvoen spolen pracuje k dobrmu. Nejhrznj chvl v cel historii lidstva bylo, kdy se tajn v
noci sela idovsk velerada, aby zosnovala ukiovn naeho Pna. A prv o tto chvli, o tomto
nejzlejm momentu v cel historii, prohlauje Jan To se stalo, aby se naplnilo Psmo.
Jak velkolep a asn vta! k nm, e lovk i ve svch nejhorch chvlch neustle
napluje pln Boha Vemohoucho. To nejhor, eho je lovk schopen, bude v konenm
dsledku stejn k Bo slv. Prv to je podstatou uen o harmonii zjm. To, emu nyn elme,
je uen o obecnm stetu a konfliktu zjm: e vechny vci spolu psob ke zlmu; e cel ivot je
bezohlednou a krutou zleitost, kde je lovk lovku vlkem; e jedin zpsob, jak situaci eit,
je uznat, e konflikt je nevyhnuteln, a zvolit si metodologii konfliktu.
Jeden z naich pracovnk, Otto J. Scott, napsal knihu, kter byla vydna pod hlavikou
New York Times Press. Prodvala se naprosto fenomenln, dokud lid z New York Times Press
nezjistili, co v n stoj. V tu chvli okamit pikzali, e u se tato kniha nesm prodvat, a e je
teba se cel edice zbavit. Nm se ji vak podailo zachrnit. Tato kniha se jmenovala Tajn estka
(The Secret Six), a zabvala se ivotem Johna Browna, americkho abolicionisty.18 A nkter
knihy tvrd opak, Brown nebyl kesanskm prorokem. Byl humanistou. A tak byl profesionlnm
zabijkem, kterho si najalo est bohatch unit, aby si vynutilo konfrontaci, kter by vedla k
vlce. Jeliko byli hegelini, vili, e tento konflikt povede k een, kter pak povede k dalmu
konfliktu trval vlka za trval mr.
John Brown pro ns ustanovil politiku konfrontace. Od t doby je zpadn svt ovldan
politikou konfrontace demonstracemi, vtrnostmi, pochody, zlem kter pistupuje k vcem
silou, pr proto, aby je vyeila, ale ve skutenosti vede pouze k dalm vyhrocenm a zhorenm
problm.
Stet zjm je velmi zlou naukou. Jako kesan vme v harmonii zjm. Kdy bojujeme
se stvajc situac a rozhodn se nebojme bojovat vme, e pracujeme pro dobro sttu i
crkve. A vme tomu se v upmnost. Pan Ball je oddan kesansk svobod a zrove je
oddan dobru americkho sttu, tak jako my vichni, kdo tuto bitvu bojujeme. Vme, e bojujeme
zrove za crkev i za stt, za jejich integritu a rozvoj, a to ve smru kesansk svobody.
Protoe vme v naprostou a konenou harmonii zjm, musme ct nco, co je vtin
velmi jasn, a pece, nkterm se to tak nezd: v Bo Trojici nen dn konflikt. Otec, Syn a Duch
spolu navzjem nevl. Zn to dost jasn, ale zjevn je mnoho lid, kte, a by to oteven neekli,
si mysl, e spolu vl. Pokud prohlaujete, e Bo lska a Bo zkon jsou protikladem, nebo e
lska je protikladem spravedlnosti, nebo e milosrdenstv a hnv jsou protiklady, pak tvrdte, e v
Bohu existuje stet zjm, a tomu j nevm. V Psmu nen jedin slovo, kter by nco takovho
tvrdilo.
Moc si cenm nzvu knihy jednoho anglickho autora, kter se v n vnuje puritnm a
jejich nhledu na tuto otzku Milost zkona (Grace of Law). Puritni sprvn vidli, e zkon a
milost od sebe nen mon oddlit. Moc rd mluvm o tom, jak nm uen o Bo smlouv svd o
ndhee a jednot Boch zmr s nmi. Modern teologie vak nauky Psma sentimentalizovala a
rozdlila je. Mluvme o odputn, jako by se jednalo o nco emonho. Ale odputn, o kterm
hovo Psmo, je soudn a prvn. Ve svm pvodnm smyslu znamen Odvoln a zruen
obvinn, protoe dolo k zadostiuinn. Tak me znamenat Obvinn prozatm odroena. V
tomto smyslu ho vidme pouito jednou, a to kdy n Pn k z ke Ote, odpus jim, odro
prozatm obalobu proti nim nebo nevd, co in.
Krom toho, ani lska nen emocionlnm, antinominskm, bezzkonm termnem. V

17 Pozn. p.: Georg Wilhelm Friedrich Hegel (1770-1831); nmeck filozof a dleit pedstavitel nmeckho
idealismu.
18 Pozn. p.: Pslunk hnut za zruen otroctv.
manm 13 se velmi jasn dozvdme, e lska znamen naplovn zkona; a dozvdme se to
pot, co Pavel shrnuje pikzn: Nebude cizoloit, nebude vradit, nebude krst, nebude
dat, a je-li jet njak jin pikzn, jsou shrnuta v tomto slovu: Bude milovat svho blinho
jako sebe samho.
Co nm zde Psmo k? k, e pokud se prost jen trochu roznnm a eknu svmu
blinmu Miluji t, rozhodn to jet neznamen, e ho miluji. Lska k mmu blinmu je, kdy
respektuji jeho prvo na ivot nevradm ho a usiluji o to, aby jeho ivot byl natolik v bezpe,
jako chci, aby byl ten mj. Respektuji posvtnost jeho domcnosti a manelstv necizolom.
Respektuji jeho vlastnictv nekradu. Respektuji jeho reputaci nevydvm proti nmu kiv
svdectv. Nezvidm nesnam se prvnmi ani podvodnmi prostedky zskat to, co je prvem
jeho. Prv to znamen milovat blinho.
Bhem let jsem ml vce ne jednou pleitost hovoit s nevrnm manelem nebo
nevrnou manelkou, kte mi kali Ano, udlal jsem to, ale miluji ji, nebo Ale miluji ho.
Chtj, aby nkdo ekl Ano, ano. Vm, e tv srdce bylo celou tu dobu na sprvnm mst. Ale j
km Ne, nemilujete toho lovka. Ani mi to nekejte. Lska je naplnnm zkona. Kdy se
dopoutte cizolostv, vyjadujete tak nenvist k Bohu a k vaemu partnerovi. Jestli Bo Slovo
k vbec nco, tak prv tohle. S vam problmem se ned nic dlat, dokud neuznte, e to, co
jste udlali, byl hch a rozhodn v nm nebyla dn lska. Lska je naplnnm zkona. A
naplnn rozhodn neznamen ukonen nebo dokonen. Znamen uplatnn v pln sle.
Pamatujme na tuto skutenost a pojme se nyn v tomto kontextu znovu podvat na Bo
zkon. Kdy hovom o zkon, o Bo spravedlnosti a prvu, nesmm ct, e stt je tm jedinm,
kdo napluje slubu prva; je to i mou povinnost jakoto lovka vykoupenho v Kristu i mn
nle sluba prva a spravedlnost. A plat to i pro mou rodinu, mou crkev, mou kolu, m posln,
mou spolenost. V kad jedn oblasti musme poslouchat a vyjadovat Bo spravedlnost, Bo
zkon. Jestlie to nedlme a penechme uplatovn spravedlnosti a prva sttu, jsme ve stejnm
problmu, jako kdybychom penechali kesanstv pastorovi.
Ji dve jsme se zabvali Apotolskm vyznnm vry a skutenost, e v nm stvrzujeme
na vru ve spoleenstv svatch, ve svatch spolenost. Co to znamen? Pavel k, e to
znamen, e jsme dy jeden druhho. Jak si mme jako dy jeden druhho prokazovat
spravedlnost? Znamen to, e bereme ohledy na poteby Tla Kristova a tak na poteby tch mimo
Tlo, jeliko se mme k druhm chovat tak, jak se Pn zachoval k nm. Prokzal nm svou milost a
sv milosrdenstv, a tak i my mme bt ndobami Bo milosti a Boho milosrdenstv, mme je
pedvat a zjevovat druhm. A to znamen celou klu innost, do kterch se kesan mus
zapojovat jako jednotlivec i jako len komunity.
Napklad jeden sbor v Americe si zaloil velmi dobr fond na pjky, aby mohl pjovat
kesanm bez roku, jak Psmo jasn pikazuje. Kdy sta nebo mlad el problmm, kter
nedok finann vyeit, mohou si pjit z tohoto fondu. Zatm pln kad, kdo si pjil, svj
zvazek splatil a jet do fondu pidal. Sprvn rada vyjasnila, e kdyby jejich problmy zaaly bt
nevyeiteln a po esti letech zjistili, e svj zvazek nedok splatit, jejich dluh bude odputn.
Pn d, abychom si slouili navzjem a abychom tak slouili starm lidem a nemocnch.
Rozhodn stoj za povimnut i sluba kesanskch kol ve Spojench sttech a to, e
momentln nejdynamitj rst v tto oblasti v na zemi je mezi Afroameriany. V
afroamerickch komunitch zavme velkou obrodu a obnovu. Rd bych v tomto kontextu zmnil
prci Dr. E. V. Hilla ve Wattsu v Los Angeles, kde v roce 1965 dolo k nepokojm.19 Dr. Hill
zasvtil svj ivot tomu, aby poloil Kristu k nohm vechna ghetta Spojench stt. V ghettech
ije asi sedmdest milion lid rznch etnik; sna se je zashnout kad revolucionsk skupina
na svt. Vm to, protoe jsem byl jednm z nich, k Dr. Hill. Byl modernistou a
revolucionem. Ped lety byl jednm z mladch spolenk Martina Luthera Kinga Jr. dnes je

19 Pozn. p.: Watts je tvrt Los Angeles, kde od 11. do 16. srpna 1965 zuily nepokoje, jejich vsledkem bylo 34
mrtvch, 3486 zatench a kody v hodnot asi 40 milion dolar. Na jejich potku bylo zaten Afroameriana za
zen v opilosti; nsledovala obvinn policie z rasismu a nsledn nepokoje s rozshlm hstvm a rabovnm,
kterch se astnilo asi 30 a 35 tisc lid.
jednm z nejlepch kazatel evangelia, jakho ve Spojench sttech mme.
Vede kongregaci pti nebo esti tisc v centru Wattsu; m leny v kadm bloku, 31 blok na
kadou stranu. M kesanskou kolu se stovkami dt. A kadho dosplho vede, aby zashl
kadho ze svho bloku pro Krista.
Velmi m t jeden ppad, kdy jedinm vcm lovkem v danm bloku, byla slep
Afroamerianka. Ve sboru j ekli Sestro, a je ti zrakem sm Pn. Obchzela tedy se svou hol od
dve ke dvem a ze 162 lid se 161 obrtilo. Posledn z nich se rozhodl odsthovat byl to mlad
chulign, a nedokzal tolerovat to, co se v jeho komunit dlo. Kdy mu lid z komunity nabdli, e
mu pomohou se pesthovat, odmtl. U ml dost vech tchhle Amen a Chvla Pnu lid.
Zjistili tedy od idie nklaku, kam se sthuje, a jeliko v tom bloku tak mli sv lidi, zavolali
jim. Kdy tam mladk dorazil, jeho sousedi u byli nastoupen, aby mu pomohli vyloit jeho vci.
Kdy mli hotovo, ekli mu, k jeho zden, e to dlaj v Jeov jmnu.
Mme dalho pastora, Afroameriana v centrlnm Los Angeles. Jmenuje se Price a jeho
sbor t asi 15 000 lid. Kupuje star prostory Pepperdine University a chce z nich udlat centrum,
ze kterho chtj zashnout a vyhrt pro Krista vechny lidi v okol, na mle daleko. On a sluebnci
po jeho boku se sna zashnout a vycviit kadho, koho mohou. Toto lto budu vyuovat skupinu
Afroamerian, kte zaali sbor v oblasti Oxnardu. Zanaj dlat asn vci a chtj bt
vyuovni a trnovni v dalch vcech, kter mohou dlat, aby zashli vechny v oblasti pro Krista.
Dnes je tento afroamerick sbor, se dvma afroamerickmi pastory, z jedn tetiny tvoen
Mexiany, z jedn tetiny blochy a ze sto procent ho pro Pna. Samozejm, mstt ednci jim
dlaj problmy. Dlaj ve, co mohou, aby sboru brnili v prci, protoe mn charakter celho
msta. Jestli se naim bratrm jejich pln poda, zcela tak vytla cel Odbor sociln pe a
nahrad ho slubou milosrdenstv a milosti.
Krtce pedtm, ne jsem vyrazil na cestu sem, mi volala Margaret Jenkinsov. Margaret je
Afroamerianka, ne zrovna mlad, kter zaloila kesanskou kolu Mary Celeste Christian School
a da se j tam jedinen vci. Vliv koly na oblast roste a pitom se jedn o oblast, kter byla
dosud prolezl zloinem. Margaret a jej kola do celho okresu pinej vce zkona, ne se kdy
podailo prosadit policii. Jak je to mon? Maraget m okolo svho pozemku pletivov plot. Sttn
autority j pikzaly, a ho strhne a postav msto nj plot z kovanho eleza, kter stoj ti dolary za
metr. Stlo by ji to cel jmn, protoe jej pozemek je pomrn velk. Mus se vypodvat s
takovouto ikanou, ale nevad j to. k: Lid na radnici tomu nerozum. J sloum Pnu, kter je
vt ne oni. A tak neztrc odvahu.
Prv to je zpsob, jakm dobjme svt: po jednotlivcch; po jednotlivcch, kte vid
praktick dsledky sv vry a stvaj se ijcm zkonem; kad z nich uplatuje samotn Bo
Slovo do vech oblast svho ivota a zasahuje a oslovuje ostatn. Zkon, lska, milost,
milosrdenstv, soud, to ve jsou Bo aspekty. Nememe si z nich vybrat a ct Budeme
prokazovat Bo lsku, ale ne Bo zkon i Bo spravedlnost a prvo. Ne, to ve je zjevenm
Boho byt, Bo pirozenosti a Boho plnu pro ns v naich ivotech a skrze n.
Vsledkem je, e ve Spojench sttech zanme vidt nkter velmi dramatick zmny.
Tisk o nich nemluv, ale i tak se dj a dvaj nm nco do budoucna. Kdy se dvte na velk
budovy mstskch siluet, nevidte budovy ztka, kter je perostou a pjdou jet v. Momentln
jsou z nich jen vkopy, kde se pokldaj zklady. Prv proto tyto vci, kter se dj po celm svt,
zatm nejsou jasn vidt. Tisk hled vci, kter dominuj panoramatu. Ale ty jsou jen mvnutm
minulosti.
V roce 1900 byly kesansk jen ti procenta Afriky. Kdy africk stty zskaly svou
takzvanou nezvislost, bylo to osmnct procent. A to bylo jen ptadvacet let pedtm! Po vyhlen
nezvislosti pilo masov masakrovn kesan. V oblasti Sdnu byli zabjeni po stovkch a
stovkch tisc. Lid Igb v Nigrii konen usiloval o nezvislost, ale Zpad se proti nim spikl, jen
aby je pak vydal do rukou jinch nigerijskch nrod, kter je pak po velkch potech masakrovaly.
Jeden z domorodch pastor z Ugandy nm popsal, jak se v nkolika minulch letech pod vldou
Idi Amina20 opakovan stalo, e se eky ucpaly tly kesan. A pece, crkev v Africe dnes tvo
skoro ptatyicet procent populace! Opravdu se dj jedinen vci.
Nedvno jsem ml tu vsadu hovoit s francouzskm pastorem, se kterm jsem se nikdy
pedtm nevidl, i kdy jsme si spolu njakou dobu psali. Jeho otec a mj otec, oba dva pastoi, byli
ve Star zemi ptel, jet dlouho ped prvn svtovou vlkou. Jmenuje se Aaron Kayanan, dnes je
vedoucm ve Francouzsk reformovan crkvi a ije ve Spojench sttech v Illinois, kde nat
denn vysln ve francouztin, kter se pak vyslaj ve Francii a Africe. ekl mi: To, co se dje v
Africe, je neuviteln. Ani v nejmenm se nezvldme vypodat se vemi lidmi, kte dochzej
spsy, stvaj se kesany a zanaj se ptt, co mohou udlat, aby pln poddali sv ivoty Bomu
Slovu. Jestli v Evrop a ve Spojench sttech nepidme, pekonaj ns svm potem i vkonem.
Tyto lidi nezajm jen to, aby se zachrnili ped vnmi plameny, jak je tomu u tolika lid v
crkevnch lavicch. Jsou tu, aby vlili podle rozkaz Krle krl. A o to mus jt i nm.
Hnut kesanskch kol ve Spojench sttech i v dalch zemch je dkazem, e nkte lid
zanaj slyet bojov rozkazy. A lid ve sttnch kolch z nich maj velk strach. Podle jejich
vlastnch slov, pokud tyto koly budou pokraovat tak jako dote, sttn koly do konce stolet
prakticky zmiz to znamen do sedmncti let. Jeden z nich mi ekl: Copak si neuvdomujete, co
to znamen?! Vrtme se tak do Vku temna, kde vichni vili Bibli od zatku do konce. Proti
tomu rozhodn nic nemm. Jedin, co potebujeme udlat, je obout si boty na vry a chodit v nich.

Kapitola VI
Pvod moci
A pli asto mvme v na ve teologii krabice. Chovme se k teologii a kesansk
ve, jako by byly jakmsi omezenm aspektem reality. Jako by celkem byl cel vesmr a teologie
byla jen v njakm malm, tmavm kout. Kdy je na perspektivou teologie krabice, skonme
tm, e se hdme mezi sebou a kritizujeme baptisty a presbyteriny a katolky a charismatiky21 a
kohokoliv dalho, s km nesouhlasme, msto toho, abychom v kad jedn oblasti prosazovali
Bo poadavky, pravdy, prvo a nroky.
N pstup k doktrnm je stejn. K uenm Psma se stavme, jako by se tkala jen vc
crkve. Ale tak to nen. Uen o neomylnosti je uenm, ktermu se ned vyhnout. Napsal jsem
malou knihu Neomylnost, nevyhnuteln koncept (Infallibility, an Inescapable Concept), ve kter
poukazuji na skutenost, e jestlie popete neomylnost Boho Slova, bude si neomylnost
nrokovat nco jinho, a u to bude stt, filozofov-krlov, nebo jakkoliv jin lidsk sla. Nen
mon poprat Bo vci bez toho, e bychom je pipsali lovku.
Zd se, e ospravedlnn chpeme jako uen, kter se tk vhradn crkve, a pece
pravideln kme o lidech, kte hledaj vmluvy, e se sna ospravedlnit se. Lid potebuj
ospravedlnn. A kdy ho nezskaj od Boha skrze Jee Krista, pokus se obstarat si ho sami. A
zaplat psychiatrm a psychoanalytikm obrovsk stky, aby jim ho pomohli zskat.
To sam plat o usmen. Pokud odmtme usmen skrze Jee Krista, skonme bu u
sadismu (slome sv hchy na nkoho jinho a potrestme ho) nebo masochismu (potrestme sami
sebe). Vichni lid, kte nemaj podl na Kristov usmen, budou sadomasochist. Budou hledat
usmen, a pitom budou stdat mezi sadismem a masochismem.
Troufm si tvrdit, e zahranin politika Spojench stt zjevuje nco z toho, jak druh

20 Pozn. p.: Idi Amin Dada (1923/28-2003) byl tetm prezidentem Ugandy, byl u moci v letech 1971-1979.
Mezinrodn pozorovatel odhaduj, e jeho reim si vydal 100 000-500 000 obt.
21 Pozn. p.: Autorv pstup mon dobe vysvtl jeho vrok z Florida Reconstructionist Conference, kter se konala
v roce 1998: Jestlie jsme kesan, pesahujeme sami sebe, a to do t mry, do jak jsme vrn evangeliu. Proto, a
u jsou lid armininy, mskmi katolky nebo kalvinisty, pokud slou Pnu, jsou vt, ne je jejich vlastn
uvaovn, vt ne jejich vlastn vra. Pesahujeme sami sebe. Prv v tom je slva evangelia. Umouje nm
udlat vce, ne eho jsme schopni Bo milost pracuje skrze ns.
usmen n humanistick stt hled masochistick. Znovu a znovu trestme sami sebe, a do
nekonena. Oproti tomu Sovtsk svaz je sadistick. Skld sv hchy na druh: na kapitalismus a
demokracii. Tm, e popete Hospodina, moci biblickho uen neuteete. Jen ho pesunete nkam
jinam.
Nyn se chci vnovat klovmu uen, kter by, jak vm, mlo bt v jdru zjmu, a to se
vemi svmi implikacemi a to prv proto, e zde opt elme problmu jeho pesunut a
penesen. Jedn se o uen o pvodu a zdroji moci. Vidme ho nap celm Psmem, ale jeden ver
nm ho ukazuje tak jasn, jak je to jen mon:

A pijde Zastnce, kterho vm polu od Otce, Duch Pravdy, jen vychz od

Otce, ten o Mn vyd svdectv.
(Jan 15:26)

Duch vychz od Otce a Syna a pichz do naich srdc jako Duch Pravdy, aby hovoil o
Otci a o Synu, aby pedval vcmu moc a poznn. Duch vychz, aby pedal moc. A prv to je
koncept, ktermu se nen mon vyhnout.
Kenneth Burke, liberln, humanistick editor magaznu New Republic, ve dvactch letech
napsal velmi zajmavou knihu, Nemnnost a zmna (Permanence and Change), ve kter velmi
prorocky mluvil o tom, co se podle nj stane ped koncem stolet. Velmi strun, ekl, e lovk
potebuje moc; a e potebuje milost. Lid dnes u vak nev na moc a milost shry, a proto ji
hledaj zdola. A pro ne? V pemlen modernho svta moc skuten pichz zdola. Tvrd se
pece, e se vesmr vyvinul tak, e ve, co okolo sebe vidme, vylo z nejnich forem stvoen.
Moc umlce a hudebnka vychz z nejnich forem nevdom. Prv to je zdroj moci, kreativity,
energie a jakhosi novho druhu milosti. Svt klade velk draz na uen o zdroji moci, velmi v nj
v, ale hled ho na patnm mst.
Dnes elme procesov teologii;22 procesov teologie zahltila adu st crkve, a to
protestantsk i katolick. Jedn se o pevrcen cel vry, jej pizpsoben doktrn evoluce, ve, e
z pvodnho chaosu povstal cel velk etzec vekerho byt. Vsledkem je, e se vracme ke
kultm chaosu, kter byly roztrouen po celm starovkm svt. Asi ped dvaceti lety jsem napsal
malou brourku s nzvem Nboenstv revoluce (The Religion of Revolution), kter analyzuje
implikace kult chaosu a jejich vzestupu a nvratu v modernm svt.
Jeden takov kult chaosu, kter znme z eckomskho svta, byly saturnlie. Morlka t
doby byla velmi striktn, ale jednou za rok pilo nkolik dn nkdy tden, v nkterch kulturch
deset dn kdy byl veker zkon pevrcen. Odsouzen lovk byl vyveden z vznice a uinn
krlem, a to dokonce do t mry, e mu patila krlovna. Zkony proti zoofilii, proti incestu, proti
jakkoliv perverzi, byly pevrceny. V platnosti zstal jedin zkon a to, e pekai museli kad
den pracovat dostaten dlouho na to, aby populace mla co jst.
To ve vychzelo z ecko-mskho pesvden, e veker stvoen povstalo z chaosu, a
proto byla v chaosu ptomna veker moc, energie a milost. Pi tomto kadoronm rozpoutn
chaosu byla tato moc vyvolna, lid se na ni napojovali, a tak vyla z pramen byt, zaplavila
spolenost a dala j ivot do dalho roku.
A dnes se tento koncept znovu vynouje, a to pedevm v hudb a sexuln revoluci: prv
skrze n pichz moc, ne vak moc Ducha. Vsledkem optovnho oiven tohoto druhu uvaovn
je vzestup modernho etatismu. Modern stt neodvozuje svou moc od Boha. Odvozuje svou moc ze
svta prody; je pirozenou instituc, kter je koncentrovanou vl lidu. Ji zde nejde o vli lechty,
krl i aristokracie ne, e bychom s nm z toho souhlasili a ve se posunulo na ni rove.

22 Pozn. p.: Procesov teologie je filozofickm a teologickm smrem, kter tvrd, e Bh se mn a vyvj, a proto se
nae poznn Boha mus mnit a vyvjet; neme stt na dnch nemnnch absolutnch pravdch. V dsledku tedy
existuj vci mimo Boha, protoe Bh nezn budoucnost, dozvd se nov vci, vyvj se a pizpsobuje podle nich.
Bnou soust procesov teologie je i poprn Kristova bostv. Procesov teologie tedy protie cel ad
biblickch pas: 90:2; Iz 46:10; Mal 3:6; Jk 1:17; d 13:8; Mt 1:22-23; J 1:1, 2, 14; J 20:28; Fp 2:5-6; Ko 2:9;
Ti 2:13, atd.
Nyn sed na trn minority. Ne proto, e by jim chyblo prvo a spravedlnost, ale proto, e
pevldajc pedstavou je, e m ne se nachzej, tm ble jsou k pramenm moci.
V edestch letech bylo velkm tmatem, e ernoch je utiskovanm lenem spolenosti. V
dnench kruzch avantgardy u nejsou ernoi tmatem; tm, co je v md, jsou homosexulov.
ernoch u dnes nen povaovn za nkoho, kdo je na socilnm ebku dostaten nzko na to,
aby byl povaovn za pramen ivota.
Doktrna zdroje moci je tedy pro sociln d naprosto klov a zkladn. Doktrna zdroje
moci zahrnuje nejen vru v to, e moc vychz z konkrtnho zdroje, ale e jej vychzen z tohoto
zdroje zrove doprovzej rzn dal prvky, a to ve form neho, co bychom nazvali prvody,
rituly, svtky a podobn. Proto, kdy crkev triumfovala, bylo bn v n vidt tyto vnj symboly
moci ve form rznch prvod crkevnch hodnost se zdobenmi holemi, obraz, ikon, hosti a
podobn.
Kdy piel vzestup sttu, ml jin symboly a mezi n patil csask prvod. Kdy csa
vstupoval do msta, byl zdraven slovy Poehnan, kter pichz ve jmnu Pna! lo o prvod na
znamen moci. Nicmn, akoliv csa vchzel do msta s uritm mnostvm vypjen kesansk
terminologie, zrove s nm el cel prvod vojk, co ukazovalo, e bez ohledu na pouit
crkevnho jazyka, jeho moc stle spovala ve vojensk sle. Prv tak zaal nov koncept zdroje
moci a jejch symbol.
Dal stranou, kter zaala se svmi prvody spojenmi a jedinenm zdrojem moci, byly
univerzity. Dodnes vdme akademick prvody. Univerzity si nrokuj, e vyjaduj skuten
pvod byt. Relikvi tohoto uen je koncept akademick svobody. Akademik trv na tom, e nen
vykazateln dnmu lovku, protoe njakm zpsobem reprezentuje hlas pramene moci a
poznn, a proto nepodlh autorit dnho lovka. Jinmi slovy, v kesanstvu se odehrla
vzpoura. Jej koeny sahaj hluboko do minulosti, hluboko do stedovku. Zaaly se vynoovat s
tm, co nazvme renesanc. Reformace a protireformace je njakou dobu brzdily, ale s
osvcenstvm a pak pedevm s Velkou francouzskou revoluc se prorazily na povrch. A od Rusk
revoluce se enou po cel zemi. Jedn se o pesvden, e moc vychz zdola a postupuje nahoru.
Ale Bh k, e moc vychz od Trnu v vnosti smrem k nm. Proto dnes potebujeme
znovu potvrdit uen o tom, e Duch vychz od Otce a Syna; a potebujeme svtu zjevovat
ptomnost Ducha v podob moci a milosti. Bh kon v tomto svt, aby vykoupil lidi a aby skrze
n pot zmnil a znovu a jinak uspodal vechny nrody svta a jejich instituce.
To je nco, s m se musme vypodat prvn a teologicky; prv tak budeme schopni
jasnji zjevovat Ducha jako zdroj, jako zdroj moci a milosti, piem vdy budeme stt v pravd
toho, e Ten, kter je ve vs, je vt ne ten, kter je ve svt. V Duchu, kter k nm vychz od
Otce a Syna, musme vidt bojov pkazy k dobyt a podmann vech vc. Pijmete moc Ducha
Svatho, kter na vs pijde, a budete Mi svdky v Jeruzalm a v celm Judsku, Samasku a a po
nejzaz konec zem.
V dnenm svt vidme vnj symboly moci nejjasnji u sttu. Ale jsou to symboly vce a
vce przdn a jalov. Selhvaj, protoe to jedin, co pedstavuj, je nah, syrov moc. Chyb zde
morln autorita a spravedlnost, kter me nleet jedin Bohu. m vce m prosazoval boskost
csae, tm przdnj jeho tvrzen byla, protoe rozpor mezi tmito vroky a realitou toho, co se
dlo na ulicch, byl pli velk. Csa hovoil o slv ma, ale v poslednm stolet i jet vce
letech msk e prakticky dn z csa ani neil v m. m nebyl bezpenm mstem, a to ani
pro csae a jeho vojsko. Kdy m padl, csav dvr byl v Ravenn. V pedchozch letech byl v
Miln a v ad dalch mst. Slva opustila m, protoe z nj odela jeho morln autorita. Jedin,
co mu zbvalo, byly symboly przdn moci.
Nco podobnho vidme dnes, protoe m vce se modern stt vzdaluje od Boho Slova,
tm vce upad jeho morln autorita. Morln autoritu je mon obnovit jedin tehdy, kdy stt
pestane vidt zdroj moci dole a zane ho vidt nahoe. A vme, e neexistuje dn zdroj moci,
jen by se vyrovnal tomu, kter Kristus zaslbil, kter Kristus pedv a o kterm nm Kristus
pikazuje, a se ho chopme.
Podle Svatho Psma jsme lidem Bo milosti a Bo moci. Prv to je dvodem, pro mohl
n Pn pikzat svm uednkm a kadmu jednomu z ns: Byla Mi dna veker pravomoc na
nebi i na zemi. Jdte tedy a ite uednky ze vech nrod, ktte je ve jmno Otce i Syna i Ducha
Svatho a ute je zachovvat vechno, co jsem vm pikzal. A hle, J jsem s vmi po vechny dny
a do skonn tohoto vku... Zdroj moci je vdy s nmi, a do skonen tohoto svta. A proto
jdte...

Doslov
Jak jsem poznamenal v pedmluv, tyto kapitoly jsou editovanmi pepisy pednek, kter
Dr. Rousas J. Rushdoony pednesl na Logos konferenci Msto idokesansk etiky v dnen
spolenosti.
Pedseda Howard Carter ve svm shrnut na zvru konference hovoil o esti hlavnch
potebch, kter se bhem dvou dn konference vynoily:

1. Poteba vzdlat se o relevantnch tmatech. Pan Carter delegty opakovan vybzel, aby
vnovali as tomu, aby se seznmili s materily, kter do jednotlivch oblast promlouvaj.

2. Nutnost, aby se zainteresovan strany spojily a sjednotily ne doktrinln, ale v Duchu

Svatm. Pan Carter ekl: Nememe si dovolit stavt se proti sob jen kvli tomu, e
nesouhlasme se vm, co druh u. Potebujeme k vldm a odborm kolstv hovoit
jednm hlasem a s autoritou. Jako jeden hlas budeme efektivnj ne jako roztpen
skupiny.

3. Poteba strategie. Nejsme na pikniku. Nabh mi hus ke, kdy slym, jak lid kaj:
Prost dosadme soudce a ekneme jim, co maj dlat. Za prv, takovto pstup nen
kesansk. Za druh, nai protivnci jsou v tto bitv lpe vybaven ne my. Abychom tuto
bitvu vyhrli, potebujeme vzdln, potebuje dokzat vst soudn pe, potebujeme
legislativu.

4. Potebujeme bt agresivn, ne defenzivn. Jsme vyslanci Krle krl, a proto se crkev

nesm obracet na tk. Pite smle a odvn sentorm a lenm parlamentu, dejte jim
vdt, kde stojte. Bh nm dal mandt, abychom byli sol zem a svtlem svta.

5. Nutnost podporovat jeden druhho. Pokud pastor ve vaem mst jde k soudu, jdte s
nm. Naplte soud tichm svdectvm kesansk populace. Stjte mu po boku a finann
ho podpote. Kad vtzstv ped soudem je precedentem, na kterm meme pi dalm
procesu stavt. Kad krok vped je krokem ns vech.

6. Nutnost modlitby. Nae jistota je v Bohu, v tom, e Stvoitel nebes a zem m ve pod
kontrolou. Spojte se s hnutmi, kter jsou oddan modlitbm za nrod, za koly, za
kesansk poslance a prvnky. dn modlitba, jej pvod je v nebesch, tam nebude
odmtnuta.

O autorovi
Rousas John Rushdoony byl dobe znm americk uenec, spisovatel a autor vce ne
ticeti knih. Obdrel tituly B.A. a M.A. z Kalifornsk univerzity, sv teologick vzdln obdrel na
Pacific School of Religion. Jakoto ordinovan kazatel slouil jako mision mezi Pajuty a oony,
pozdji jako pastor vedl dva sbory v Kalifornii. Byl zakladatelem nadace Chalcedon Foundation,
vzdlvac organizace, kter se vnuje vzkumu, publikovn a jasnmu pedvn specificky a
drazn kesansk vzdlanosti po celm svt. Jeho spisy vydvan v asopise Chalcedon Report
(dnes Faith for All of Life) a v ad jeho knih vychovaly generaci vcch, kte jsou aktivn v
rekonstrukci celho svta ke slv Jee Krista. Ne v noru 2001 vstoupil do slvy, il ve
Vallecitu v Kalifornii, kdy se zabval vzkumem, vyuovnm a pomoci ostatnm pi budovn
program aplikace kesansk vry do vech oblast ivota.

Sluba Chalcedon Foundation

CHALCEDON (kal-s-dn) je kesansk vzdlvac organizace, kter se vnuje vzkumu,
publikovn a jasnmu pedvn specificky a drazn kesansk vzdlanosti po celm svt.
Poskytuje celou klu slueb a program, kter jsou pizpsoben potebm kazatel, badatel a
laik, kte chpou dsledky skutenosti, e Je Kristus promlouv k mysli i k srdci, a Jeho
nroky pesahuj hranice jednotlivch institunch crkv. Existujeme, abychom podpoili snahy
vech ortodoxnch denominac a sbor. Nzev Chalcedon je odvozen od velkho crkevnho
Chalcedonskho koncilu (451 n.l.), kter piel s kriticky dleitou christologickou definic: My
pak, nsledujce svatch Otc vichni jednomysln ume lidi, aby vyznvali jednoho a tho Syna,
naeho Pna Jee Krista, jak dokonalho v bostv, tak dokonalho v lidstv, skuten Boha a
skuten lovka... Toto vyjden jasn odporuje kadmu ppadu, kdy si lidsk instituce falen
nrokuje bostv, a u jde o stt, crkev, sektu, kolu nebo shromdn lidu. Jedin Kristus sm je
zrove Bohem i lovkem, jedinenm spojenm mezi nebem a zem. Veker lidsk moc je tedy
odvozen; jedin Kristus sm me ct Byla Mi dna veker pravomoc na nebi i na zemi
(Matou 28:18). Chalcedonsk vyznn proto bylo nap histori zkladem zpadn svobody,
jeliko jasn stanov hranice vem lidskm autoritm a institucm, protoe zdrazuje a potvrzuje
pravdivost nrok a tvrzen toho Jedinho, kter je zdrojem skuten lidsk svobody (Galatskm
5:1).
Nadace Chalcedon Foundation vydv knihy pod svou vlastn hlavikou a pod hlavikou
nakladatelstv Ross House Books. Tak jednou za dva msce vydv asopis a newsletter Faith for
All of Life (Vra pro cel ivot). Vechny dary nadaci Chalcedon Foundation jsou odeitateln z
dan. Pro bezplatn zkuebn pedplatn nebo informace o dalch knihch kontaktujte:

Chalcedon
Box 158 * Vallecito, CA 95251 * USA
(209) 736-4365
www.chalcedon.edu