bulletin obianskeho zdruenia

KLUB.AKVA.SK

11
/5.5.2008/

hrbohlavce

Roman Holba

SUBSTRTY
mexick denk

dr uhov skupina Be tta sple ndens No rb e rt D okou pi l se d em de si a tr o n

KACENKA14
r epor t z ostravsk ho Tr opicu

z denku mechovho krlovstv

editoril
vychdza ako dvojmesank v elektronickej podobe /formt .pdf/

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

editoril

Mil akvaristky, mil akvarist, vzhledem k pozdjmu vydn destho sla se tak njak pihodilo, e na ppravu jedenctky jsme mli najednou jen pt tdn. Jak jsme se s tm popasovali a co jsme pro vs vymysleli, mete vidt sami na nsledujcch strnkch. Jednm z naich pn a pedsevzet, kter jsme mli, kdy jsme Akvrium zaali vydvat, bylo vnovat se ve vt me tmatm, kter nejsou chovatelsk nebo prost rybikov. Proto pinme v kadm sle lnky z cest za rybami, proto se sname potit vae (a samozejm i nae) oi v rubrice aquadesign a proto se poutme do rznch tmat. Jsem si vdom toho, e pravovrn akvarist-praktici pravdpodobn vtinu stran tohoto sla prolistuj, kroutc nevcn hlavou, kam e to ta akvaristika spje. Ale neobvejte se vbec nieho akvaristika bez ryb nikdy nebude to prav oechov, take co jsme v jedenctm sle zdnliv zanedbali, to dostane (doufejme :-)) zase vce prostoru nkdy pt. A jestli vm nco v Akvriu chyb, napite nm. Teba s tm dokeme nco udlat a pt tu najdete lnek prv o t va ryb nebo rostlin... a nebo o vaem tmatu ;-)!

Mm dojem, e vce ryb a vce akvriov obdob se u vtiny z ns stejn stdaj a tak njak vzjemn dopluj. Nkdy ns pln pohlt nov rostliny a layouty, ale mlokdo z ns vytsn ze svch sn ryby nadobro. A prv kvli rybm pak nae obydl vypadaj tak, jako u Kaenky (viz str. 63 a nsledujc), u m nebo u vs. Jak Kaenka napsala, akvri nikdy nen dost a kdo na to asto nemysl, nen akvarista ;-) Dnes veer mm v byt zimu; abych se zahla, obas vstanu a jdu se projt do kuchyn. Tam se snam ve tm alespo zahldnout odlesky stbitch tl ryb. Da se mi, vidm obl bka samiek Sawbwa resplendens. Jsou plach a takhle v noci si je prohldnu nejlp. Jestlipak bych s nimi nemla nco podniknout? Jestli by jim nebylo lpe v jinak zazenm akvriu? ...a u vymlm, kam ho dt, jak rostliny do nj a samozejm jak substrt... znte to:-) Peji vm pjemn poten a tm se, e se v hojnm potu sejdeme za tyi tdny na Akvalt.

Markta Rejlkov

(Foto: Roman Holba)

Akvrium dvojmesank, vydva KLUB.AKVA.SK 11. slo (vylo 5.5. 2008)

Redakn rada: Branislav Barin, Norman Durn, Peter Kaclk, Miloslav Peek, Markta Rejlkov Na vzniku tohto sla sa podieali:
Branislav Barin (alias barky), Ing. Boris Burger, Roman Holba (www.akvabublina.wz.cz), Tom Chuda (alias ToChu, www.splendenspower.cz), Petr Jalov (alias Pet, akvarium.napady.net), Jamie S. Johnson, Suporn Khumhom, Nikki King, David Kopeek (alias Gagal, www.davidkilli.web.wo.cz), Ing. Duan Macko (www.hrbohlavce.estranky.cz), Peter Mrva (alias peter-trnava), Miloslav Peek (alias milop), Katarna Pindrochov (alias kacenka14), Chuck Rambo, Markta Rejlkov (alias Raviolka, sweb.cz/maniakva), Dario Schelfi (www.aquagarden.it), Roman Slaboch (alias SoRex, www.akvarium.cz/1899), Peter Szalay (alias salik, www.akva.sk), Vclav tpn (alias vaclav), Luk trba (alias strbino), Khanh Ta (alias Khanh) obsah Zkaz koprovania a rozirovania textovho i obrazovho materilu bez psomnho shlasu redakcie. KLUB.AKVA.SK

// klub@akva.sk

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

obsah

Akvrium, slo 11:

4
Editoril..............................................................................2 Obsah....................................................................................3 Ryby:
Hrbohlavce viac ako konek..................................4 Druhov skupina Betta splendens.............................9

Tma substrty:
Substrty pro rostlinn akvrium............................16 Subjektvne hodnotenie substrtov poda P-T........22 Jak dno je nejlep?.................................................25 Salikove substrty.....................................................28 Substrty podle Khanha...........................................30 Strbinove substrty...................................................32 Akadama...................................................................34 Udriteln akvrium: substrt..............................37

16

Aquadesign:

41

Z denku mechovho krlovstv................................41

Zaujmavosti:
Den na jezee Tanganyika........................................44 est novch druh hlubokomoskch ryb...............45

Akvafoto:
Dnes fot: Roman Holba...........................................46

52

Biotopy:
Mexick denk (1.): Blto, gambusie a tiky.........52

Reporte :
Tropic Ostrava..........................................................62

Klub:
Kacenka14.................................................................64 Moja ve................................................................69

64

Aktulne:
Norbert Dokoupil sedemdesiatron...................70 Pozvnka na Akvaristick leto v Bratislave.............72
ryby

31.5.-1.6.2008

vs pozva na

AKVARISTICK LETO
v Bratislave
3

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

ryby

HRBOHLAVCE VIAC AKO KONEK

Duan Macko
Ako mlad akvarista pred mnohmi rokmi, preiel som kus cesty poznvanm krs, ale aj skal tohto ndhernho konka, ku ktormu som sa dostal nvtevou stanice mladch prrodovedcov v Preove, kde sa dodnes stretva krok nadench chovateov. Prv akvrium mi rodiia kpili, ke som mal 10 rokov. Bola to sklenen gua, za onch ias bene dostupn v mnohch obchodoch, s objemom 15-20 litrov. Od tohto mjho prvho pokusu dochova pr gupiek a meov ubehlo mnoho rokov a dnes len s smevom spomnam na tieto slvne zaiatky. Moja ve pre chov ndhernej, zvltnej a oarujcej rybky hrbohlavca africkho vzplanula pred rokmi poas mjho tudijnho pobytu na V TU FEI v Koiciach. Tu som prv krt tto rybku uvidel nhodou v akvaristickom asopise, ktor som prezeral v miestnej vedeckej kninici, hadajc informcie o chove exotickho hmyzu, ktorho som bol vtedy fanikom. Tto rybka ma na prv pohad oarila a dodnes ma fascinuje zvltnos tohto ndhernho Boieho stvorenia. No od mjho prvho stretnutia sa s touto rybkou ubehlo mnoho rokov, a napriek mjmu vekmu siliu sa mi nepodarilo doptra po niekom, kto by hrbohlavcov choval. Dokonca ani v akvaristickch predajniach mi nevedeli poradi, ba niektor, a to z pochopitench dvodov, vbec takto rybu nepoznali. Moja ndej pozha tieto rybky sa asom rozplynula a v neskorom obdob som bol nten skoni aj s akvaristikou. Do mjho ivota vstpila vzcna osoba v podobe mojej manelky Julky, ktorej rovnako ako mne vzah k zvieratm nebol cudz. Ke sme sa neskr ako u tvorlenn rodina presahovali do bytu, v ktorom teraz bvame, znovu som zahorel tbou zriadi si aspo mal akvrium a postavi ho do przdneho priestoru v obvacej stene, ktor mal sli pre televzor. Po ase sme sa s manelkou dohodli, e to s tm akvriom sksime. Ke som po zabehnut 60 litrovej ndre kupoval prv rybky, netuil som, kto nakoniec bude pnom tejto vody.

Prik hrbohlavcov. (Foto: Duan Macko)

Prik hrbohlavcov. (Foto: Duan Macko)

Zakrtko priiel onen de, ke som pri surfovan po akvaristickch portloch narazil na hrbohlavcov. Zrodilo sa odhodlanie stoj o stoj pozha tchto krsavcov. Nakoniec sa mi podarilo nakontaktova sa na jeden manelsk pr zo strednho Slovenska, od ktorch som zakpil 10 kusov tejto rybky. A tak sa zaala zlat ra mjho vytenho sna chovu hrbohlavcov. Pvodn majite ma upozornil, e tieto rybky odchovva v bench podmienkach a jedinou draznou dobrou radou bolo, aby som im zabezpeil o najvie mon prdenie vody. Postupne mi internet ponkol niekoko zkladnch informcii o chove, ale to samozrejme nestailo na to, aby som sa pustil do odchovu. Ako rybky dospievali a ukzali sa prv samce bojujc o svoje teritria, napadla ma mylienka, zaloi si vlastn strnky s tematikou chovu hrbohlavcov a pustil som sa do experimentovania. Upozorujem vak, e som pln akvaristick amatr, vetky moje praktiky okolo chovu tejto rybky pochdzaj vlune z mojich domcich sksenost a informcie ohadom tejto rybky s zozbieran z rznych akvaristickch portlov a strnok doma aj v zahrani.

Akvrium, slo 11
Popis druhu
Latinsk nzov: Steatocranus casuarius ea: Cichlidae Vekos: 10-12 cm Pvod: Afrika povodie rieky Kongo

KLUB.AKVA.SK

ryby

Mlad ryby. (Foto: Duan Macko)

Moje sksenosti s odchovom V ase, ke som spozoroval, ako sa jeden samek dvor samike a e vytvorili prik, ktor sa oddelil od ostatnch jedincov, bolo potrebn vymyslie hniezdo, v ktorom by sa mohli vytrie. Poda nmetu z internetovch strnok som zakpil hlinen repnk vysok 12 cm, s hornou a spodnou podstavou 13 a 7 cm, v ktorom som rozril spodn otvor na odvodovanie skrutkovaom a kladivkom na priemer pribline 3,5 cm. Vzniknut ostr hrany som zabrsil okrhlym pilnkom, aby sa rybky neporanili. Kvetin som sparil horcou vodou a poloil hore dnom do akvria.
Mapa povodia rieky Kongo. (Zdroj: Encyclopaedia Britannica)

Teplota vody: 24-28 C pH: 7-8 Moja voda: Ben vodovodn voda zbaven chlru a akch kovov prpravkom SANYL 2000 od firmy Tatrapet, dvkovanm poda nvodu. Chov: Pomerne ak odchov potomstva. Dleitou podmienkou zabezpeenia prospievania chovu hrbohlavcov je prdenie vody v ndri, ktor vytvra prirodzen prostredie pre tieto rybky. Lokalizcia: Plva v spodnej asti akvria. Krmivo: iv, mrazen, granulovan potrava. Pohlavie: Samika je spravidla menia (8-10 cm) a m men hrb na hlave, samec je v a robustnej (10-14 cm), hrb m masvnej. Aj ke mm v akvriu samiku, ktor m hrb v ako ostatn jedince. Odchov: Samec obsad otvor v koreni alebo jaskyu z kvetina, kde sa prik trie. Samika stri priestor jaskyne a samek dozer pri vstupe. Spolone potom odchovvaj mlad. Charakteristika: Charakteristickm znakom je tukov hrb na hlave jedincov. Rybky sa pohybuj v ndri prskokmi. Ich pohyb vo vode je trhav. Radi vyhadvaj tienist skre, kde trvia vinu da.
Samica s ikrami. (Foto: Duan Macko)

Ete v ten de samec obsadil otvor v kvetini a vytvoril teritrium s polomerom pribline 15 cm okolo otvoru. O niekoko dn som u pozoroval, ako samika nevychdza z hniezda a samek zrivo stril. Sprvanie rb sa v ase trenia vemi zmenilo. Prik zaal by agresvny na ostatn ryby a samika u nevychdzala ani za potravou. Nastal as rozhodnutia medzi prirodzenm odchovom samotnmi rodimi alebo adopciou ikier. Vemi ma lkalo nazrie do trob hniezda a vidie, ako vyzer znka hrbohlavcov. Baterkou som svietil zhora do akvria, aby som aspo takto mohol osi vidie. Ke sa v li svetla objavili prv ikry, bol som rozhodnut, e zasiahnem a sksim odchova mlad sm, teda aspo pre tentokrt.

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

ryby

Otzka bola, ako pripravi vodu, do ktorej som chcel prenies kvetin s ikrami. Pri chove skalrov som si vytvoril vlastn vodu mieanm prirodzenej vody z akvria, kde sa skalre treli, s destilovanou vodou v pomere 2 : 1 (prirodzen voda : destilovan voda). Aj ke tto voda m aleko od vody profi akvaristov, ktor vo vekom odchovvaj, zaznamenal som pri tom svoje prv spechy v odchove skalra. Pripravil som teda 15 l elementku (dos irok na to, aby sa tam voiel kvetin na leato) a nakoniec som do vody pridal protiplesov prpravok TeraP AC od eskej firmy Aquar, ktor obsahuje akriflavn a methylnov modr, poda priloenho nvodu (pribline 3 kvapky). Nastal as prenosu hniezda do elementky. V obrtenom kvetini sa zaskvelo pribline 50 zelenkastch ikier. Po umiestnen do elementky som zaviedol vzduchovanie malm kamienkom tak, aby prd bubln v blzkosti mal ikry. Zaal as akania. Po dvoch doch udrela pliese a zlikvidovala asi 8 ikier, no ostatn pekne tmavli a zaali sa ukazova ok rb.

Po iestich doch od preloenia do elementky sa zaali liahnu prv hrbiky. Vetko zaalo pokyvovanm chvostkov v ikrch. Po rozkvan rybky zaali pada na dno kvetina. Pribline za 24 hodn boli vetky rybky vyliahnut. O niekoko hodn sa rybky roztratili po celej elementke, krtiac sa a chaoticky pobehujc po dne. Prv fzu odchovu som mal astne za sebou. Prila alia skka v podobe odhadu asu podania prvej potravy. Intuitvne som akal a dokia rybky nespotrebovali tkov vaok, o trvalo niekoko dn, a zaali poskakova po elementke. Sksil som prida prv dvku krmiva v podobe artmie (dnes u pridvam aj bene dostupn umel prachov potravu, napr. Mikrovit od firmy Tropical). Kmil som opatrne, aby sa nepokazila voda. Potravu som podval 3 x denne, kee pracujem v podniku v blzkosti mjho domu a na obedajie prestvky chodievam domov.

Pldik po rozplvan. (Foto: Duan Macko)

Ikry v kvetini. (Foto: Duan Macko)

Pldik po rozplvan.. (Foto: Duan Macko)

Prv plese. (Foto: Duan Macko)

Po 14 doch u rybky dostali svoj tvar a smelo osdlili cel ndrku. Z dvodu pocitu bezpeia som do elementky pridal jaskynku vyroben z kskov bridlice, zlepench akvaristickm siliknom. Rybky tak mali monos sa v prpade pocitu nebezpeenstva ukry. Zhruba medzi 3. a 4. tdom som podal prv mrazen cyklop. Takto postupne pridvanm hrubosti potravy a pravidelnou starostlivosou o istotu filtrov a erstvos vody mali hrbiky po troch mesiacoch zhruba 3-4 cm. Zaujmavosou odchovu bolo aj to, e som bol z priestorovch dvodov nten do jednej ndre umiestni spolu hrbohlavce aj mlad, asi 1,5 cm skalre. Vbec im to nevadilo, prve naopak, ndr sa zaplnila cel rybkami, kee skalre obsadili horn a hrbohlavce doln polovicu priestoru.

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

ryby

2-3 mesiace. (Foto: Duan Macko) 4-dov pldik. (Foto: Duan Macko)

3-4 mesiace. (Foto: Duan Macko) 2-tdov hrbik. (Foto: Duan Macko)

3-4 mesiace. (Foto: Duan Macko)

Odchov v elementke. (Foto: Duan Macko)

(Foto: Duan Macko)

Mlad ryby. (Foto: Duan Macko)

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

ryby

Chovn akvrium pre hrbohlavce. (Foto: Duan Macko)

Dospel pr. (Foto: Duan Macko)

Chcel by som ete v krtkosti popsa pozorovanie rozmnoovania hrbohlavcov prirodzenm spsobom. Ako som u spomnal, po obsaden otvoru v kvetini prikom nastali zsnuby. Samek nadplval samike a tkol chvostom pred ou, o vyzeralo, ako by ju chcel zahna do hniezda. Toto sa opakovalo zakadm, ke samika opustila priestor jaskyne. Po niekokch doch u samika nevyliezala z hniezda a nastal dlh as, pribline 2 tdne, km sa na povrchu kvetina neobjavili malik hrbiky. V tom ase agresivita sameka dosiahla vrchol a musel som odstrni vetky rybky z ndre (60 l), lebo by ich bol samek zlikvidoval. Mlde pod dohadom rodiov zaala skma dno akvria a postupne sa jednotlivci osmeovali zjs alej a alej od hniezda. Na noc ich rodiovsk prik vetky ukryl v hniezde. V tom ase som kmil len prachovou potravou, ktor si mlad jedince hadali pri dne akvria, alebo sa po nej vrhali priamo vo vonej vode. Takto som pozoroval vchovu mladch hrbohlavcov a do ich dospelosti.

Tento druh mi naozaj uaroval. Je pre ma kultovou rybkou, aj ke mlo rozrenou v naich akvrich (alebo len mlo spomnanou). Chov tchto rb je teraz pre ma viac ako konek, pretoe sa tto krsavci stali sasou nho kadodennho rodinnho prostredia. alie informcie, fotografie, videozbery ohadom chovu tchto rb mete njs na mojich internetovch strnkach [1], kde sa nachdzaj aj kontaktn daje. Verm, e som tmto lnkom, touto svojou trokou mohol prispie do u tak bohatej informanej zkladne, ktor kad z Vs, akvaristov, zaiste m.

[1] www.hrbohlavce.estranky.cz

Mlad odchovan hrbohlavce. (Foto: Duan Macko)

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

ryby

DRUHOV SKUPINA BETTA SPLENDENS

Tom Chuda
je zde znan. Ji tak mal oblast vskytu tto bojovnice je m dl vce omezovna rostoucmi budovami tovren. Tyto zvody znan zneiuj vodn toky stc do bain a vrazn tm ovlivuj ekosystm tohoto biotopu. Dominantnm stromem tchto bain je palma Nipa fruticans, mezi jejmi listy a kmenem tyto bojovnice stav minutov pnov hnzda. Znan tvrd voda s hodnotou pH 7,8, v n byste nali velk mnostv odpadk od plastikovch sk a po star keslo, je zde velmi kaln a bltiv, na co maj nemal vliv i tslov kyseliny. Vypad tm neobyvateln pro jakkoliv iv organismus, ale spolu s mahachaii je mon ve vod pozorovat i tikovce indickho (Aplocheilus panchax) a v blzkm okol z labyrintek i rybku vydvajc zvuky podobn kukn ab, vrivku pruhovanou (Trichopsis vittatus), dle Trichogaster trichopterus, Anabas testudineus nebo hadohlavce Channa striata.

Betta smaragdina. (Foto: Suporn Khumhom)

Betta splendens je pro irokou akvaristickou veejnost nejznmjm zstupcem rodu Betta, kter roku 1850 ustanovil holandsk lka Pieter Bleeker. Existuje vak cel ada dalch druh, jen jsou akvaristickou veejnost neprvem opomjeny a jsou j tm neznm. Tento rod je na zklad druhov pbuznosti rozdlen do skupin, kter nemaj valnou taxonomickou hodnotu. Jde jen o snadnj orientaci v nepebernm mnostv druh v rmci bojovnic. Bojovnice jsou rozdleny na dv zkladn skupiny. Jednou z nich jsou druhy, kter stav pnov hnzdo, druhou jsou tlamovci (bojovnice odchovvajc potr v samekov tlamce) B. edithae, B. foerschi, B. fusca, B. schalleri, B. macrostoma a dal. Nmec Kai-Erik Witte rozdlil bojovnice stavjc pnov hnzda do t skupin. Nejvt jsou ve skupin bellica, pak je znmj skupina splendens a nakonec ty nejmen bublici skupina coccina. V tomto lnku bych vm chtl pedstavit vechny bojovnice ze skupiny splendens. Jedn se o peste a variabiln zbarven bojovnice, jich je 5 druh vetn doposud vdecky nepopsanho druhu Betta species "Mahachai", kter by mohl bt v brzk dob ze svho pvodnho msta vskytu vytlaen a vyhuben. Tento druh ir akvaristick veejnosti pedstavil thajsk chovatel Nonn Panitvong [6], kter ho nalovil v z roku 2001 v brakickch bainch oblasti Mahachai, provincii Samut Sakom, situovan v thajskm zlivu, ped pti sty lety zvanm jako Tha Cheen (nsk obchodn pstav). Pravdpodobn z tohoto pstavu byla v minulosti bojovnice pestr rozena nskmi obchodnky do dalch zem jako Malajsie, Singapur a Vietnam. V tto oblasti je nejvt msto Mahachai, kter je vzdlen od Bangkoku asi ticet minut (20 km), a proto je nejlogitjm mstem pro prmyslov rozvoj, jen

Betta sp. "Mahachai" mlad submisivn jedinec. (Foto: Tom Chuda)

Hrozbu pro tuto bojovnici pedstavuj samotn akvarist a mstn chovatel, kte rybky v bainch lov ve velkm pro export do zem Ameriky a Evropy. Neposledn, ale ji pirozenou hrozbou vedouc k vyhynut tchto ryb je rychle rostouc plovouc rostlina Azolla sp. Rostlina vytv velmi hust plovouc koberec, jen je neprostupn a ryba se tak neme dostat k hladin, aby naerpala do labyrintu k ivotu potebn atmosfrick kyslk, na kter jsou tyto bainy velmi chud. Hrozbou pro tento ekosystm mohou bt do tchto vod lovkem introdukovan pav oka (Poecillia reticulata). Vzhledem k tomu, e je tento druh dosud vdecky nepopsan, neme se stt oficiln ohroenm druhem a zskat s tm spjatou ochranu, jen zamez jeho ppadnmu vyhynut. Dky sil N. Panitvonga se rybka dostala do ikovnch rukou Ralpha Trana, kter ji spn rozmnoil a rozil mezi chovatele po celm svta. Martin Rose, len esk

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

ryby

labyrintksk asociace, je ten, komu meme dkovat za to, e tyto pvabn bojovnice plavou i v ndrch nemnoha eskch akvarist, kte je (vetn m) spn mno. Spolu se Slvkem Boudnm navtvil koncem jara roku 2002 selost labyrintksk regionln skupiny IGL Cottobus (RGC) v Nmecku, kde je zakoupil a dovezl na zem ech. Zde se o jejich prvn rozmnoen postaral takt len LA, kamard Honza Burzanovsk. Prv jm mi byly rybky poskytnuty v hojnm potu a za to mu dkuji. Spolu s bojovnic pestrou se tyto rybky pro m staly vstupn branou do svta labyrintnch ryb jihovchodn Asie a hlavn pestrobarevnch bojovnic z druhov skupiny splendens.

Betta sp. "Mahachai" samec ve st 3,5-4 msce. (Foto: Tom Chuda)

sondovn teritoria a klidnm plavn u dna podobn pohybu hadohlavc. Ploutve jsou u prodnch forem splendensek vrazn krat, ne jak je znme u lechtnch forem bojovnice pestr. U mahachai lze v nkterch ppadech pozorovat piatj rov zaoblen ocasn ploutve, jen jde s osou tla. Stane se Betta species "Mahachai" samostatn platnm druhem? Vzhledem k tomu, e v oblasti vskytu mahachai jsou velmi oblben zpasy hybridnch a lechtnch forem Betta splendens, se jet nedvno hodn debatovalo o tom, e se jedn o hybridn populaci kenec mezi B. splendens a B. imbellis nebo kence prodn a domestikovan formy B. splendens, kter byl do tto oblasti vyputn. Dnes ji je ale znmo vce fakt, kter ns mohou utvrdit v tom, e jde o druh validn. Podle Panitvonga k tomu pispv nejen to, e hlavn lokalita vskytu, bainy v oblasti Mahachai, je v plivovch oblastech Thajska podroben dennmu plivu slan vody. V takovto vod by jin splendensky nedokzali t. Mosk ryby ani zstupci brakickch vod se zde ale nevyskytuj. Stejn tak se mahachaiov nevyskytuj ble k st ek do moe. Dalm faktem jsou nlezy tchto ryb mstnmi chovateli bojovnic v nkolika dalch lokalitch tto oblasti. Pokud by lo o hybridn populaci, nen mon, aby byla dle rozena a stle vypadala jako nominln zstupce tohoto druhu. Stejn tak nemnn zstv po nkolik generac i v naich ndrch. Pestoe jsou mahachaiov mstnm chovatelm znmi ji del dobu, vlastn destky let, je velmi zajmav, jak dlouho tato asn rybka zstvala neobjevena vdeckm svtem a akvaristickmi nadenci, kte by ji mohli vdecky popsat jako validn druh. Na popisu se dajn ji pracuje, ale nepodailo se mi zskat bli podrobnosti. Nechme se tedy pekvapit, jak druhov jmno tento zelen bojovnk dostane. Mahachaiov jsou svm barevnm vzorem podobn bojovnici smaragdov (Betta smaragdina Ladiges, 1972), thajskmi chovateli zvan jako Plakat Keaw nebo zkrcen Pla Keaw. Prvn vdeck popis byl publikovn Ladigesem v nmeckm asopise DATZ.

Betta sp. "Mahachai" mlad rybka. (Foto: Tom Chuda)

Obyvatel z oblasti Mahachai rybku nazvali jmnem Green Plakat (ti grn plagat), protoe i prodn druh bojovnice pestr je zde oznaovn jako Red Plakat. Pojmenovn rybky nm hodn napovd o jejm vzhledu, respektive barv, kterou lze oznait jako kovov zelenou. Vzhledem k podmnkm, ve kterch tato bojovnice ije, je jej zbarven pro lep komunikaci mezi sebou sammi kilov jasn. Celkov zbarven je pomrn prost, ale velice podmaniv. Tlo a paprsky ploutv jsou tmavohnd a ern zbarven, upiny a lemovn paprsk ploutv je metalicky zelen, podle hlu nasvcen i jasn modr. Samice jsou stejn jako u kadho z nsledujcch druh mn zbarveny, ve vt me postrdaj iridescentn lesk. Tvar tla i ploutv u ryb z druhov skupiny splendens je a na mal odchylky tm stejn. Tlo je mono s nadszkou popsat jako channovit, a 8 cm dlouh a zk "Mahachai" jsou vbec nejvt bojovnice z tto druhov skupiny. V jistch situacch jsou dokonce i pohyby ryb pi

Betta smaragdina. (Foto: Tom Chuda)

10

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

ryby

Betta smaragdina samice. (Foto: Tom Chuda)

Betta smaragdina samec. (Foto: Tom Chuda)

Hndav zbarven tla kryj jasn modr a tyrkysov se lesknouc upiny, abern vka jsou takto cel zbarvena. Oranovo hnd paprsky ocasn a itn ploutve jsou tyrkysov lemovny. hlopn ern pruhovn hbetn ploutve, ve vsledku pipomnajc planouc pochode, pechz v tekovn na ploutvi ocasn. Populace chovan v R maj toto tekovn slit v jednotn hn, podobn tomu na hbetn ploutvi. Jestli se jedn o vsledek selekce jedinc s tmito vlohy nebo o novou populaci z m neznme lokality, netum. Bin ploutve jsou tmavoerven a oranov s modroblmi hroty na koncch a spolu s itn ploutv jsou jedny z nejvce vyvinutch v tto skupin divokch bojovnic. Dorst a 7cm. Populace s pevn modrm zbarvenm upin a ploutv s celkov tmavm tlem je mn variabiln zbarven ne forma pvodn. Tato modr forma je pojmenovna jet s pvlastkem msta nalezit, tedy Betta smaragdina Nong Khai. Smaragdny maj v tto druhov skupin vbec jedny

z nejvce vybarvench samic. Diferenciace ve zbarven i proporcch tla nen nic neobvyklho. Je zpsobena geografickm rozenm ryb (odlin ivotn podmnky) a jednotliv populace oznaujeme pdomkem msta vskytu, je-li znm. Oblast vskytu tohoto druhu je severovchodn Thajsko, hlavn v provincich podl hranic s Laosem. Tato oblast je thajci nazvna jako Isan a tvo jednu tetinu Thajska. Geograficky je tvoena pevn vysoinami, co zabrauje ken s bojovnicemi z centrln sti Thajska. Rozen tchto bojovnic vce na sever brn prodn hranice eka Mekong. Smaragdny ij ve stojatch mlkch vodch, v prmru 40 cm hlubokch. Jedn se o zatopen rov pole, zavlaovac kanly a ninn oblasti, kter jsou zatopeny po vtinu roku krom obdob sucha (listopad nor), kdy se z tchto nin stv pouze mokr blto. Tak jak po celm Thajsku, tak i tady se isansk lid vnuje zpasm bojovnic ji po dobu tm dvou set let. Jen s tm rozdlem, e msto bojovnice pestr se zde pro boje chovaj smaragdny. Pro lep bojov schopnosti a vt vytrvalost pi zpasech jsou rybky prokeny i s B. splendens a zptnm kenm se opt vrac k nominln form B. smaragdina. Tento druh tradin zbavy je dokonce star ne kohout zpasy. Souboje, kter maj sv pravidla, se vtinou odehrvaj v sobotu a nedli rno kolem 10 hodiny, kdy ji nen tolik prce a chovatel z vesnice se mohou shromdit v prostch chatrch kolem stolu se sklenicemi, ve kterch bojuj ryby, a pobavit se mezi sebou nebo pozorovnm boj samotnch. Ty v ppad tchto rybek pipomnaj spe tanec, neli surov boj B. splendens, mnohdy poznamenan zbytenou smrt rybek. Nikdo nen nervzn ani se nezatuje prac z tdne, vichni se smj a nahlas bav s rozesmtmi oblieji svch krajan. Tento zpsob shromaovn je symbolem, kter reprezentuje tuto spolenost a ukazuje soudrunost lid z Isanu. Podle mstnch specialist ty nejagresivnj ryby pochz z oblasti Udon Thani, 50 km jin od msta Nong Khai. V souvislosti s pedchozm odstavekem jet uvedu, e pro zpasy bojovnic se v jinm Thajsku krom bojovnice pestr pouvaj i mahachaiov a kenci s Betta splendens. Mimochodem, Mahachai v thajtin znamen velk vtzstv. Obvykle zpasy tchto prodnch bojovnic trvaj 15 minut, ale nkdy i jen 5, kdy u poraen pestv bojovat a sna se uprchnout. Pokud boj trv dle, tak do pl hodiny bude ukonen a vyknut vsledek zn nerozhodn. K mrt soka nedochz. Poraen je opt vyputn do rovho pole a vtz me po znovunabyt sil pt tden zase bojovat. Zajmav je vvoj bojovch schopnost vtze, kter se kadm vtzstvm zdokonaluje. I vtz bude jednou po skonen sezny tchto boj vyputn do svho pirozenho prosted, po vyten s adekvtn kvalitn samic. Poprv byla bojovnice smaragdov importovna do Evropy, konkrtn do Nmecka, Ditrichem Schallerem roku 1970. V ndrch eskch akvarist je v rmci rodu Betta pomrn hojn zastoupena a spn mnoena.

11

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

ryby

Pvodnm habitatem je z nejjinjho Thajska a jeho ostrov Puket a Ko Samui, Malajskho poloostrovu a ostrova Penang, Singapuru a severnch oblast Indonsie (severovchodn Sumatra a zpadn Borneo), kam byla s nejvt pravdpodobnost introdukovna lovkem. Vyskytuje se v mlkch vodch. Lze se s nimi setkat i v rovch polch, zavlaovacch kanlech, zatopench pkopech a mench jezrkch. Zdruje se hlavn v hust zarostl vegetaci, kde ij klidnm a skrytm ivotem ped potencionlnmi predtory.

Betta imbellis samec. (Foto: Tom Chuda)

Stejn tak je mezi chovateli labyrintnch ryb oblbena i bojovnice nebojovn (Betta imbellis Ladiges, 1975). Jen o ti roky pozdji byla tato bojovnice vdecky popsna stejn jako B. smaragdina holandskm ichtyologem Arnoldem Ladigesem. Akvaristm pak byla pedstavena v 8. sle asopisu DATZ v roce 1975 s doprovodnmi fotografiemi Erhardta Roloffa. Slepm synonymem je Betta rubra nebo Betta splendens "Red". esk jmno je bojovnice nebojovn, co je oproti ostatnm splendenskm vzhledem k teritorilnmu chovn pomrn vstin. Jen zdka dochz k fyzickmu napaden soka a pokozen ploutv, ale o to vce je pozorovn teritoriln rivality zivnou podvanou. I tento druh je chovn pro zpasy, hlavn kvli svm rychlm a nepedvdatelnm tokm. Tito samci mus bt odchovvni oddlen od ostatnch pro vt teritoriln nturu. Do Evropy byla importovna zrove se smaragdnami tho roku. V esk republice ji prvn rozmnoil RNDr. Stanislav Frank, CSc. nae o n v asopise Akvrium terrium publikoval lnek [7] se zdailmi mikrofotografiemi embryonlnho vvoje a zbry krsnch samc. Jsou to jedny z nejmench bojovnic tto skupiny, dorstajc dlky maximln 5,5 cm. Tlo je v slab a thlej, i hlava se jev drobnj, avak piatj dky absenci robustn tlamky, kter je typick hlavn pro B. splendens. Jsou tmav, tm ern zbarveny, s nebesky modrmi upinami a ploutvemi. Bin ploutve jsou ze zatku ern se sporadickm modrm leskem, zbytek je erven s blmi hroty na konci. Tmav paprsky itn ploutve jsou po cel jej ploe mode lemovny, ke konci pechz v barvu ervenou. Cel ploutev se strm svauje do ostr piky, celkov je jen nepatrn krat ne prsn ploutve. Ocasn ploutev je na krajch ern lemovan, nae pmo pechz v lem erven. Zbytek ploutve je mezi paprsky takt svtle modr. Hbetn ploutev je modr s pnm pruhovnm, podobnm tomu u B. smaragdina. Od B. splendens ji meme rozliit pomoc dvou modrch pruh na abernm vku u samc. B. splendens je m erven, B. smaragdina tm celoplon tyrkysov. U formy pochzejc z ostrova Ko Samui meme pozorovat i erven zbarvenou piku hbetn ploutve. Podle obrazovho atlasu Aqualog All Labyrinths, se jedn o ohroenou populaci.

Betta imbellis samice. (Foto: Tom Chuda)

havou novinkou v druhov skupin splendens je bojovnice kropenat (Betta stiktos Tan & Ng, 2005). Tato novinka nebyla mezi akvaristy vbec znm jako nepopsan specie a ani po oficilnm vdeckm popisu o n nen vbec nic znmo. Na internetu je uvedeno pr hrubch popis, kter se bohuel s jinmi zase rozchz. Dostupn nejsou ani jednoznan fotografie. Habitatem je tato bojovnice z ptok eky Mekongu na zem Kambodi. Prvn, vdeck popis tohoto druhu si lze pest zde: [4]. Najdeme v nm pouze vstin a stroh popis ryb a konkrtnch znak, nikterak markantnch, dky nim ji lze odliit od ostatnch druh. Barevn fotografie exempl nejsou publikovny, pouze holotyp. Proslch se, e v lednu loskho roku je se svou druinou v oblasti Stung Treng nalovil Horst Linke a stejn tak byl spn i s jejich odchovem. Pln vybarven samci jsou vce ne npadn podobn B. smaragdina. Jen oploutven nen tolik vyvinut, co me bt ovlivnno ivotem v bystejch vodch. Kdy jsem se ptal nkterch thajskch chovatel a lechtitel bojovnice pestr na tento druh, jen se nad fotografi pousmli a konstatovali, e se jedn pouze o geografickou varietu B. smaragdina. Ty na severu ij i v zplavovch oblastech eky Mekong, nen tedy vylouen, e se prv tudy dostali a tak daleko na jih.

12

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

ryby

Poslednm druhem v tto skupin je bojovnice pestr (Betta splendens Regan 1910). O tomto druhu bylo nemlo informac publikovno v esk i zahranin literatue. S odvolnm na komplexn shrnut lnek, publikovan v ATF [5], nemm u k tmto rybkm, prodnm populacm, m pispt.

V ppad prodnch populac lze mt v hust oszen ndri o objemu vce jak 60 litr dva a vce samc s vtm potem samic. Rybky si mezi sebou vyjasn svou dominanci a stanov sv teritoria. Hlavn mahachaim, kte svm zbarvenm v obdob ten i teritoriln rivality mnoh z chovatel nadchnou a nsledn svou plachost a skrytm zpsobem ivota zklamou, vyhovuje obzvlt hust oszen ndr s mechy, kapradinami a jemnolistmi rostlinami rostoucmi a k hladin zastnn plovoucmi rostlinami. Pouze v takovchto stinnch ndrch ve spolenosti jedinc svho druhu rybky uk krsu svho zbarven. O to vt radost mme z jejich chovu, vytou-li se nm. Dleit je dokonal zakryt ndre. Hlavn B. imbellis je svmi vskoky a niky skrze nevelik kvry doslova proslul. Dogmaticky vit postupy pro odchov B. splendens jsou obdobn a doporuenhodn i pro ostatn zstupce druhov skupiny. Chovn pr lze vytt v ndri o objemu 12 litr, avak doporuuji vce. Samci jsou vi samicm pi stavb hnzda znan agresivn a mohli by jim ve stsnnm prostoru ublit. Z mch pozorovn se mi v komunitnch ndrch zdli nejagresivnj mahachaiov. Vt objem ndr je doporuenhodn obzvlt u rybek odchycench v prod, u nich meme pedpokldat agresivnj a teritorilnj projevy v chovn, neli u domestikovanch populac. Na chemizmus vody se zd bt nejnronj Betta imbellis, kter vyhovuje voda mk s nzkm podlem uhliitanov tvrdosti pro zdrn vvoj jiker. Vydatn krmen jedince ve vynikajc fyzick a psychick kondici pemstme do stroze zazen vytrac ndre, kde dekorace a kryt tvo jen mechy a vznejc se kapradiny. Vodu je vhodn obohatit o vluh z mandlovnku moskho nebo jin huminov extrakty a rybky podntit ke ten zvenm teploty o dva, ti stupn oproti normlu (a 29 C); nen to ale nutn. Pi dobrch podmnkch se rybky dok tt kontinuln v prbhu celho roku. Intervaly mezi jednotlivmi tecmi akty mohou bt v rozmez dvou a t tdn. Spekuluje se tak o tom, e bojovnice z druhov skupiny splendens jsou druhem polyandrickm, tj. samika se vytr s vce sameky, kdy prvnmu z nich nikdy neodevzd vechny jikry. Lze si to ovit chovem v komunitn ndri. Do chovnho pru vybrme siln a zralmi jikrami zaplnn samice. Samiky s malm bkem sice odevzdvaj plodn jikry, ty jsou ale men a produkuj slab potomstvo. Vykulen pldek je pli drobouk a mnohdy je problm jej rozkrmit. patn rozkrmen pldek v nsledujcch dnech jakoby bez dvodu postupn popad. Samci stav pnov hnzda vtinou v klidnj sti ndre s minimlnm vlnnm hladiny. Stav je na hladin podepen o plovoucmi rostlinami nebo tsn pod hladinou na vzrostlch listech akvarijnch rostlin. B. imbellis a B. smaragdina dok postavit pnov hnzdo i hluboko pod hladinou. Napklad ve skopce od kokosu i jin keramick jeskyce. Hnzda mohou bt kompaktn, sotva velikosti desetikoruny, nebo a o rozloze 10 x 10 cm.

Betta sp. "Mahachai". (Foto: Suporn Khumhom)

Chov vech tchto druh nen nikterak sloit a svmi nroky se nijak zsadn neli. V ndri s dostaten velkou a lenitou plochou dna lze chovat vce tchto druh pospolu, co vak z dvod nedoucho mezidruhovho ken nedoporuuji. Potomstvo je v dalch generacch plodn a pi sprvn selekci jedinc a jednotlivch druh i nadle vitln, take lze tyto populace udret po mnoho generac. Touto hybridizac (B. imbellis x B. splendens) byly vylechtny nov barevn formy bojovnice pestr, jako napklad dnes velmi oblben, barv mdi podobn bojovnice (tzv. "Copper"), nebo dal barevn mutace modr barvy s metalickm leskem.

Akvria pro chov bojovnic. (Foto: Tom Chuda)

13

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

ryby

Pnov hnzdo. (Foto: Tom Chuda)

Tento zpsob ten je charakteristick pro vechny labyrintn ryby. Popis onoho semknut rybek ve tvaru psmene U je typick hlavn pro ichavce a dal africk ostnovce. Pro tyto bojovniky je vstinj psmeno O, kdy samec obemkne samici natolik, e se tlamkou tm dotkne ocasnho nsadce. Pi semknut se samec tm nepozorovan chvje. Semknut kon kubnutm samce a strnutm obou partner, kdy samec tla na bin partie sv partnerky. Zprvu se tec akt opakuje, ani by samice vypoutla jikry. Teprve po nkolika nznacch ten zanou rybky vypoutt pohlavn produkty. Jikry t ne voda (jsou minimln obaleny kapnkami tuku) a klesaj ke dnu. Jsou do tlamky sbrny samcem, kter se z opojnho strnut probouz jako prvn. Jikry v tlamce obaluje sekretem stn sliznice a plive je do pnovho hnzda. V tom mu me pomhat i samice. Po skonen ten je samice odehnna; v prod pak hld okol kolem pnovho hnzda. Samec se dle star o jikry a hnzdo dopluje dalmi bublinami, m jikry zabudovv do hnzda. Byly pozorovny i ppady, kdy samice B. smaragdina kradla samci jikry z hnzda a ukldala je do svho hnzda. Peovat o potomstvo ale nedokou.

Hnzdo s kulcm se pldkem. (Foto: Tom Chuda)

Betta smaragdina samec pi stavb hnzda. (Foto: Tom Chuda)

Vykulen pldek bojovnic. (Foto: Tom Chuda)

Ten tchto bojovnic je prakticky toton s tecm aktem B. splendens. Dokud nen samec se stavbou hnzda spokojen a hotov, nen svoln ke ten a samici zahn ze svho teritoria jako jakhokoliv jinho soka. Tsn ped dokonenm stavby sonduje teritorium, kdy imponuje samici a lknm pod hnzdo zkou, zdali je svoln ke ten. Jakmile se ale samice pibl ke hnzdu, zaene ji. Teprve a je se stavbou hnzda zcela hotov, zanaj nmluvy. Samec pedvd na obdiv druce ndheru svch napjatch ploutv a ndhern, syt vybarven. Imponovn partner trv rzn dlouho podle pipravenosti ke ten. Vlastn ten se odbv pod pnovm hnzdem. Rybky kolem sebe krou, dokud samec nenajde vhodnou polohu pro obemknut samiky.

Samec lk samici pod hnzdo. (Foto: Tom Chuda)

14

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

ryby

Ten Betta smaragdina. (Foto: Tom Chuda)

Ten Betta smaragdina. (Foto: Tom Chuda)

Ten Betta smaragdina. (Foto: Tom Chuda)

a opt vplivnut do spleti bublin. Pnov hnzdo m antibakteriln inky a svou lepkavou konzistenc tak udruje pldek pi hladin. Vykulen larvy nemaj zcela vyvinut bry ani labyrint, kyslk pijmaj povrchem celho tla. Pnov hnzdo tedy kompenzuje kyslkov deficit molovch vod, ve kterch rybky ij. Pro jejich prvn dny ivota je vhodn mt nachystanou nsadu mlo pohyblivch nlevnk a vnk. Nauplie bronoky soln je zvislosti na jej jemnosti pldek schopen ulovit a pozt a po 3-4 dnech svho ivota. Artemi je potom lze krmit a do vku ty tdn, kdy jim meme zat podvat na mlhu rozsekan ntnky, koretry nebo patentky. Rybky pi ast vmn vody rostou rychle. Ve vku 4 msc jsou dostaten vyspl a schopn dalho rozmnoovn. U B. smaragdina a B. sp. "Mahachai" jsem pozoroval zvltn chovn pi pi o rozplavan potomstvo. Nechme-li samce v ndri i po rozplavn potru, lze v nsledujcch dvou a tech dnech pozorovat zvenou starostlivost o potomstvo. Dje se to hlavn ct-li se samec ohroen nebo jinak stresovan. Samec, hbetem tsn openm o vodn hladinu, se chvje a tm do okol, v polomru a 30 cm, vysl vibrace, jimi k sob svolv sv potomstvo. To se u nj po chvilce skuten zane shlukovat a samec jej opt sbr do tlamky a vypout jej do hnzda nebo v jeho bezprostedn blzkosti. Tyto projevy chovn pi pi o potomstvo jsou znan ojedinl. Pro potomstvo me bt ale pe samce nebezpen me pozt nebo jim jinak ublit. Dal reference o tomto chovn jsem etl pouze v knize Gouramis And Other Anabantoids od Hanse J. Richtera. Setkalo se s tm u ale vce chovatel. Nejen toto svd o jedinenosti tchto, asem mnohm chovatelm omrzelch, rybek. Tmto lnkem bych chtl podntit mnoh akvaristy specialisty k chovu tchto rybek a zavdat k jejich irmu zdomcnn a rozen mezi akvaristickou veejnost. Hlavn B. sp. "Mahachai", kter aktuln chovaj pouze dva nebo ti chovatel v naich republikch. Mohlo by se stt, e se jim nepoda je rozmnoit a chovn pry dle udret. Pili bychom tak o jedinen bojovniky, je bude nsledn tk do naich ndr znovu zskat.

tma
Samec na stri. (Foto: Tom Chuda) [1] Schfer F. (1997): AQUALOG All Labyrinths; A.C.S. GmbH [2] Rose M. (2004): Bojovnice Betta cf. smaragdina; Akvrium terrium, leden 2004. [3] Pltil J., Rose M., Burzanovsk J. (2007): esk nzvoslov bojovnic (Betta, Osphronemidae); Aquatab.net. [4] Tan, H. H., P. K. L. Ng (2005): The fighting fishes (Teleostei: Osphronemidae: genus Betta) of Singapore, Malaysia and Brunei). Raffles Bull. Zool. Supl. no. 13: 43-99 [5] Havrnek J., Chuda T.: Klenot jihovchodn Asie bojovnice pestr (Betta splendens); Akva tera frum .12/2005, .1/2006. [6] www.siamensis.org [7] Frank S. (1976): Betta splendes a Betta imbellis; Akvrium terrium, listopad 1976.

Nejvt poet jiker byl pozorovn u bojovnice pestr. Bylo napotno a tisc jiker. V prmru se poet pohybuje u vzrostlch jedinc nkde kolem 500 kus. U zbylch druh poet jiker ve snce peshne 300 kus jen zdka. Pldek se lhne v zvislosti na teplot piblin za 30-34 hodin (tomu odpovd teplota kolem 28 C). Rozplavv se po dvou dnech, kdy je jet znan drobn a nemotorn. Do t doby je z hnzda vypadnuv pldek samcem sbrn do tlamky

15

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

tma

TMA: SUBSTRTY
Tak jako u kadho tmatu, kter jsme v Akvriu nakousli, i v ppad substrt pedeslm jedno varovn: lnky na nsledujcch strnkch tma nerozebraj v dnm ppad vyerpvajcm zpsobem. Nehledejte tu vdeck vysvtlen vlastnost substrtu ani jejich chemick rozbor i kdy z velk sti tuto lohu supluje prvn z lnk. Pinme vm spe souhrn rznch zkuenost a posteh akvarist pro inspiraci a nikoli jako nvod, jak doshnout pknho rostlinnho akvria. Zd-li se vm, e jsme pli mlo msta vnovali nmu trku a dalm obecn rozenm materilm, nepovaujte to za dkaz, e je snad podceujeme. Pokud vs tma substrt pro rostlinn akvria zajm, pipojte se do diskuse zde:
[1] www.akva.sk/phpBB2/viewtopic.php?t=3571

SUBSTRTY PRO ROSTLINN AKVRIUM

Jamie S. Johnson
V rostlinnch akvrich souasn ry se vyuv irok kla substrt. Dky stoupajc popularit akvarijnch rostlin se na trhu stle objevuj nov produkty. To je sice skvl pro ns zahradnky, ale jen se tm zvyuje nae bezradnost pi rozhodovn, kter substrt je nejlep. Nov varianty nm spolu se starmi klasickmi materily dvaj velmi mnoho monost. Nkte lid se dr provench recept, zatmco jin zkouej nov a nkdy i dosud nevyzkouen npady. Existuje spousta technickch daj a informac ze zahradnictv, kter nm mohou pomoci pochopit, jak moc je opodstatnn vyuit konkrtnch komernch substrt, aditiv i domcch sms, raeliny, vermikulitu nebo rznch znaek zeminy. Ve zvis jen na individulnch potebch akvaristy. Nkdo dv pednost jednoduchosti komernch produkt, jin si naopak rdi piprav vlastn substrt, o kterm v, e bude ten nejlep. dn substrt se neme pynit nlepkou nejlep, ale existuj takov, kter dvaj lep vsledky ne ostatn. Mnoho faktor ovlivuje, jak typ substrtu budeme vlastn potebovat: typ pstovanch rostlin, vzhled, rychlost rstu rostlin, drba,obyvatel, chemick vlastnosti, dostupnost a n rozpoet. Jak vidte, je toho opravdu mnoho, co vstupuje do hry pi volb nejlepho substrtu. elem tohoto pehledu substrt a jejich analzy je napomoci zen nkterch z tchto kritri, zejmna co se tk chemickch a fyziklnch vlastnost. el substrtu Substrt pln v rostlinnm akvriu mnoho rol, pravdpodobn vce, ne v ktermkoliv jinm typu akvria. Poskytuje msto, kde jsou ukldny minerln a organick iviny. Tyto iviny jsou pak dostupn podle poteby tm rostlinm, kter se iv koeny. Poskytuje rovn prostor pro ivot uitench baktri. Tyto baktrie jsou zodpovdn za rozkldn odpadnch ltek. Zrove jsou zodpovdn za redukn reakce, dky kterm se nkter iviny stvaj dostupn pro rostliny. elezo, spolu s dalmi prvky, mus bt v redukovanm stavu, aby ho rostliny dokzaly pijmout. Dky redukci se bn ptomn forma trojmocnho eleza (Fe3+) mn na formu dvojmocnou (Fe2+). Msta v substrtu s negativnm nbojem pitahuj a v na sebe pozitivn nabit stice (kationty) a do t doby, ne je odeberou koeny rostlin. Baktrie tak rozkldaj rostlinn a ivoin odpady a tak ppadn zbytky krmiva. Kdy zalome nov akvrium, baktrie se teprve zanaj usdlovat a mnoit, a to vede asto k projevm tzv. syndromu novho akvria. Akvarist pak mohou zaznamenat doasn zven koncentrace amoniaku a dusitan, dokud se akvrium nezabhne. Je vdycky vhodn pout trochu substrtu z jinho zabhnutho a zdravho akvria, m naokujeme baktrie a umonme jim rychlej namnoen. Krom toho, e substrt je vhodn na ukotven rostlin, mus tak esteticky pjemn psobit. Zbarven ryb i rostlin vynikne a bude se zdt sytj, pokud bude substrt tmav. Vypad to dobe teba v akvriu z amazonsk oblasti, z biotopu mkkch temnch vod. Kdy dme na vrch dna vrstvu psku, akvrium psob jako mlk psina, prosvtlen a pln ivota. Pokud je dno svtlej, mohou bt nkdy ryby vce plach. Jak u komernch, tak u podomcku vyrobench substrt je dleit, aby mly tu sprvnou zrnitost. Pli velk zrna a odpad propadne hluboko, zanese substrt a znemon vmnu a kolobh prvk. Pli mal zrnka a substrt bude mt tendenci slehnout. Slehl substrt neumon rst jemnho koenovho vlen a nedovol, aby se iviny dostvaly do hlubch vrstev dna. Konen dsledek je v obou ppadech ten, e rst se zpomal a rostliny budou trpt nedostatkem ivin. Dal faktor, na kterm nm zle, je vztlak substrtu ml by se ponoit a tak zstat ponoen. Pokud je pli lehk, musme ho pekrt vrstvou trku nebo psku. Materily jako pemza, raelina, humus a vermikulit maj tendenci vyplavat, jakmile k tomu dostanou pleitost. Kdy je ped

16

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

tma

jejich umstnm do akvria povame, nasknou lpe vodou a bude s nimi lep manipulace, ne je pekryjeme t vrstvou. Snate se vyhbat jemnozrnnm pskm pokud chcete psek, vyberte si ten s nejvtmi zrny. Do akvria nen vhodn ani psek z ple. Zrnitost trku by mla bt 2-5 mm, a natst je to ta nejoblbenj a nejrozenj frakce. Jak psek, tak trk mus bt chemicky inertn. To nm zaru, e pH a dal parametry vody nebudou zvisl na substrtu. Ne zvolen substrt dte do akvria, kpnte na nj kyselinu chlorovodkovou. Pokud um nebo pn, tenhle materil do akvria nedvejte a pokud ano, pijmte varovn, e me mt vliv na chemick parametry vody. Pprava a umsovn substrtu do akvria Psek a trk musme ped jeho umstnm do akvria dkladn proplchnout, abychom ho zbavili prachovch stic a ppadnch organickch pms. Ujistte se, e ve vaem substrtu nejsou keble nebo jin ulity a ani je do akvria nepidvejte. Zvyovaly by tvrdost a alkalitu vody. Pokud pouvte njak komern substrt, tak jeho ppravu provete podle nvodu. Mete samozejm experimentovat, monost prav substrtu je nekonen mnostv. Plen jly, kamenn laterit a zeolit mohou bt pouity bu jako kompletn podlo, nebo smchny a do 50 % s jinmi materily. Do sms se vborn hod obyejn ist trk, ale mli bychom se mu naopak vyhnout jako jedinmu samostatn pouitmu materilu. Podn tyto komern produkty proplchnte, obsahuj asto ohromn mnostv prachu, kter by zakalil vodu a usadil se na listech rostlin. Lateritov zeminy, ervenice a hlny se musej smchat se trkem a umstit do spodn tetiny substrtu. Tyto materily nememe pedem proplchnout a pokud by se nechaly blzko povrchu dna, velmi snadno by se dostaly do vodnho sloupce. Zeminu zskanou z voln prody musme sterilizovat peenm v troub na 100 C po dobu jedn hodiny a potom ji prosejeme, abychom zskali tu nejkvalitnj st. Dejte samozejm pozor na to, abyste nebrali pdu blzko frekventovanch silnic nebo na jinch mstech, kde me dochzet ke kontaminaci. Akvrium je uzaven systm, take kvalita je prvoad. Raelinu, vermikulit a dal aditiva tak zamchme do spodnch vrstev dna. Pekryjeme je pskem nebo trkem. A jsme konen pipraven szet rostliny. Nejlpe psob akvrium, ve kterm se substrt svauje odzadu dopedu. Nejlep je dt vrstvu alespo 7 cm vpedu a 12-15 cm vzadu. Takhle bude vidt pi elnm pohledu cel povrch dna; vyniknou jak drobn rostlinky v poped (Glossostigma elatinoides, Echinodorus tenellus...), tak mohutn velikni za nimi (velk patkovce a kryptokoryny). Je na kadm z ns, jak bude sv akvrium vytvet a jak vzhled mu d, ale pamatujte vdy na to, abyste poskytli rostlinm dostatenou hloubku substrtu pro rozvoj koen. Pokud pouijete topn kapely do dna, dejte hned naspod malou zkladnu (1-2 cm), na kter budou kabely leet. Mus bt umstn ve sprvn poloze naplocho s mezerami po stranch, abyste doshli optimlnho vsledku. Potom je pekryjte a dokonete vrstven jako u normlnho dna.

Problmy a drba Bez ohledu na to, pro jak substrt se rozhodnete, mohou se objevit rzn problmy. Mohou mt pinu u v samotn povaze pouitho materilu, jako je teba pli bohat substrt nebo pli mnoho organickch ltek; mohou se tak objevovat postupn, nap. v podob ubvajcch ivin nebo v kompaktnosti, slehvn dna. Prvn typ problm meme do jist mry kontrolovat. Raelina, hnj, opadanka daj se pout, ale v pimenm mnostv. S vlastnostmi souasnch hnojiv ztrc pouit hnoje svoje opodstatnn, protoe jeho nevhody snadno pev kladn strnky. Raelina a listov opad se rovn rozkldaj a vznik pi tom zhoubn prosted s nzkm pH. Laterit a jly jsou bohat na minerly, ale ne na organick ltky. Tyto minerly jsou vzan v substrtu a nejsou tak snadno dostupn rostlinm, jako organicky vzan iviny. Nadbytek minerl jen vzcn zpsobuje problmy, ale nedostatek nkterch k nim vede docela urit. Pli mnoho nebo pli mlo je vdy patn. Proto je vdy dleit vdt, jak minerly substrt obsahuje a v jakm mnostv. Substrt meme o chybjc iviny obohatit. Lze vyut jlovch kuliek, kter navlhme, upeeme v troub pi 120 C dokud neztvrdnou a vsuneme ke koenm rostlin, kter vykazuj nedostatky ve viv nebo jsou obzvl nron na spotebu ivin. Detrit nedoke vdy poskytnout dostatek prvk pro rychle rostouc rostliny, ale hnojiva s postupnm uvolovnm (Osmocote) nebo tyinkov hnojiva (Jobes) mohou pomoci doshnout a udret v akvriu rovnovhu. Mly by obsahovat mlo fosforu (stedn hodnota z udvanho NPK), aby nepodporovaly rozvoj as v ppad, e prosknou ze substrtu do vodnho sloupce. Zhutnn substrtu ns me potkat u starho akvria. Krom prostho slehnut tkho substrtu k tomu mohou pispvat i nahutn koeny rostlin. LEHK odkalovn substrtu me pomoci tomu pedejt. Krom toho tak bude ndr vypadat istji. Dvejte pitom pozor, abyste nezashli do vrstev s hnojivy nebo jinmi aditivy. Pi sprvnm odkalovn odstranme detrit a ke koenm rostlin se dostane vce kyslku. Odkalovn je dal z individulnch rozhodnut existuj argumenty pro i proti. Nkte lid nechvaj zbytky krmiva a ryb odpady v akvriu jako potravu pro ple, baktrie a rostliny. Na druh stran, zanesen substrt u nen zdrav substrt, take as od asu odkalit zejm nebude patn npad. Vtin problm se d pedejt nebo je vyeit jet pedtm, ne dojde k totlnmu kolapsu a musme akvrium cel rozebrat a zaloit znovu. ivotn cyklus substrtu Tak jako u vtiny vc, i u substrtu existuje jist doba zbhu. Nov zaloen akvrium potebuje tdny nebo msce, ne se stabilizuje. Koncentrace amoniaku, dusitan a dusinan bude bhem tohoto obdob kolsat, ne se dostaten namno baktrie. Ty potom zpracuj iviny tak, e se stanou dostupnj pro rostliny. A pot se zane dait rostlinm a meme doshnout toho, e mme prosperujc a vyven rostlinn akvrium. Stejn jako u pokojovch

17

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

tma

rostlin pstovanch v kvtini, i u akvria me dojt k tomu, e se iviny v substrtu asem vyerpaj. Rostlinn akvrium m tak omezenou ivotnost, je proto nutn dodat chybjc iviny, nebo vymnit substrt. Pdn filtry a topn kabely mohou ovlivnit ivotnost akvria. Zpsobuj v substrtu zven proudn vody spolu s ivinami, m se zlepuje a zrychluje vmna prvk. Nen ale jednoznan, jestli tak prodluuj ivotnost akvria tm, e poskytuj vivnj podklad pro rostliny, nebo naopak zkracuj dobu k vyerpn ivin, protoe v tomto rychlejm reimu k nmu dojde dve. Na obhajobu obou stanovisek bylo vzneseno mnoho argument a vedly se dlouh debaty, nicmn rozuzlen ponechvm na sudku kadho z vs. Topn kabely lze pout s vtinou substrt, pdn filtry zato jen s tvrdmi, plenmi jly nebo kamennm lateritem. Proudn pi pouit topnch kabel je urovno teplotou; top-li kabel vce, proud voda rychleji. Musme proto vybrat sprvnou wat, abychom doshli pomalho, jemnho proudn vody substrtem. U pdnch filtr je to podobn, opt se sname o dosaen mrn rychlosti. Pokud bude voda proudit substrtem pli rychle, me to vst k nedoucmu vysokmu obsahu ivin ve vodnm sloupci. Typy substrt a aditiv trk neovlivuje pH; prodn nebo s potahem z epoxidov pryskyice. Uvolnn sti hornin s oblmi tvary. Vtinou s prmrem > 2 mm. Vtina trk neobsahuje dn iviny a m nulovou CEC (kapacita sorpnho komplexu viz dle). trk je levn a m dobr kotvc vlastnosti. Psek stice sedimentu. Nejbnj je kemiit psek (SiO2). Prmr zrn 0,05-2 mm. Nulov vivnost a CEC. Neovlivuje pH. Laterit nzkohodnotn ruda podobn bauxitu, ale obsahujc mnohem mn Al2O3. Reziduln zbytek po rozpadu hornin. Vtinou vysoce zvtral tropick jl s velkou koncentrac oxid eleza a hydroxid hlinku. Je k dostn ve form granul nebo prku pro pouit v nov zakldanch akvrich nebo zapouzden pro zabhnut akvria. M relativn nzkou CEC. Zeolit libovoln z rznch hlinitokemiitan, kter maj strukturu analogickou k ivci. Obsahuje vpnk, sodk nebo oba prvky najednou ve form Na2O2.Al2O3.xSiO2.xH2O. Me se pouvat pro iontovou vmnu, m vysokou CEC. Arcillite plen montmorillonitov jl (obchodn nzev). Montmorillonit jedna z hlavnch sloek bentonitu a Fullerovy hlinky. Zvodnl hlinitokemiitan s pomrn velkou kapacitou vmny Al za Mg a bze. Velk pirozen adsorpn sla, dobr CEC. ervenice vysok obsah eleza. M podobn vlastnosti jako laterit, tj. mnoho eleza a vysokou CEC, ale nen to laterit. Vtinou je k dostn jako jemn prek. Raelina sten zuhelnatl rostlinn zbytky z vodnho nebo vlhkho prosted. Velk obsah organickch sloek. Kdy ji pidme do vody, dojde k uvolnn tanin a vzniku kyselho prosted. Me absorpc sniovat tvrdost vody. Vysok CEC.

Vermikulit jlovit materil. Zvodnl hoenato-elezitohlinit kemiitan, kter vznikl expanz sldovch zrnek za vysokch teplot. Vsledkem je lehk materil s vysokou absorpn schopnost. Krystalick struktura. Vysok CEC. Zemina tvo ji anorganick materil vznikl zvtrvnm hornin a organick st z odumelch rostlin. Zeminy s podlem psku 45-50 % a jlu 20-28 % se nazvaj hlna. Pi podlu psku > 50 % je nazvme psky a s podlem jlu > 28 % zase jly. CEC se rzn. Jl zvodnl hlinitokemiitany a jin minerly. Veobecn vzorec je Al2O3SiO2.xH2O. Sloka zemin s rzncm se zastoupenm. Jemn, nepravideln tvarovan krystalky o prmru do 0,002 mm (koloidn). ervenohnd a bled v zvislosti na obsahu eleza. Absorbuj vodu, ve vlhkm stavu jsou plastick, vysuen i vyplen jsou naopak tvrd. Jsou thixotropn (to je vlastnost nkterch gel, kdy mohou pi vysokm tlaku zkapalnt). Plen jly jly, kter jsou zaht na vysok teploty, piem dojde k jejich extrmnmu ztvrdnut a oxidaci. Mohou bt potom rozdleny na men frakce a pouity jako zkladn substrt. Pi vypalovn se stvaj velmi porznmi a poskytuj mnoho mst pro vzn ivin. Chemicky a fyzikln stabiln. Dobr CEC. Illity skupina jlovitch minerl, kter maj strukturu KAl3Si3O10(OH)2. Bled kemiit sldy. Vysok CEC. Slda libovoln z mnoha rznch kemiitan, kter se li chemickm sloenm, ale maj podobn fyzikln vlastnosti a krystalickou strukturu. Vechny tvo tenk pltky, kter jsou prun a elastick. Dobr CEC. Bentonit koloidn jl s hlinitokemiitou slokou. Tvo ho z velk sti montmorillonit. Rozliuj se dva typy: sodkov (hlavn zpad USA), kter m velkou schopnost absorbovat vodu, a vpenat (hlavn jih USA), jeho absorpn schopnost je zanedbateln. Ve vod tvo koloidn suspenzi s vysoce thixotropn povahou. Dobr CEC. Fullerova hlinka porzn, koloidn hlinitokemiit jlovit minerl, kter postrd plasticitu a je asto pouvan jako adsorbent, filtran mdium nebo nosi pro katalzu. Velk adsorpn sla. ed a lut barva. Dobr CEC. Keramika produkt vznikl psobenm tepla na surov hlinit materily, v nich m velk podl kemk, oxid kemiit a komplexn sloka oznaovan jako silikty. CEC se li podle typu. Testovn Vechny testy udlal jeden analytik. Vechny vzorky byly zkoumny stejnmi nstroji v asovm rozmez asi jednoho tdne. To je dleit, protoe rzn lid mohou pouvat odlin metody, take vsledky pak nejsou vzjemn srovnateln. Vzkum jsem zahjil tak, e jsem na internetu (The Aquatic Plants Digest [1]) podal o testovac materily. Ml jsem pro zatek nkolik vlastnch substrt, ale otestoval jsem jich celkem 27, vetn komernch produkt, mstnch zemin a jl a domcky vyrobench sms. Mm za to, e je to velmi dobr vzorek ze vech substrt, kter meme pout.

18

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

tma

Testovn zahrnovalo men pdnho pH, celkovho obsahu uvolovanch kov a kapacity sorpnho komplexu (nazv se t kationtov vmnn kapacita, cation exchange capacity = CEC). Pdn pH je dleit, protoe nm me prozradit chemick monosti naeho substrtu. Jeho chem. vlastnosti by mohly zmnit parametry vody. To neplat pro obsah kov; ty jsou vzny v krystalick struktue. Rzn materily uvoluj kovy jinou rychlost. Tvrd plen jly maj schopnost zadret iviny dle ne mkk, modelovateln jly. CEC nm zahradnkm zase pomh pochopit, kter materily jsou spnj ve vzn ivin. CEC je reverzibiln chemick reakce mezi kapalinou a pevnou hmotou, pi kter dochz k vmn jednoho iontu za jin. Hodnoty CEC se vyjaduj v miliekvivalentech/100 g a odpovdaj souhrnu vech vymnitelnch kationt pdy. Pokud m njak substrt alespo njakou mitelnou CEC, ml by bt vhodn do rodnho prosted akvria. Men pH bylo provedeno za pouit stejnho mnostv substrtu a deionizovan vody. Vzorky byly protepny, aby dolo k jejich dkladnmu promchn, a ponechny leet kvli usazen. Pouil jsem pH/konduktometr Orion 720A. Obsah kov byl men pomoc TJA61E ICP spektrometru. Spoteba kyseliny byla mena podle EPA SW-846 metody 3050A. CEC byla rovn analyzovna pomoc ICP. Vzorky byly meny v jejich pvodn form. Draz byl kladen na to, aby analza probhala za stejnch podmnek, v jakch dochz k vyuit substrt v akvriu nap. drcen by vedlo ke zven povrchov plochy, co by mohlo vst ke zmn parametr, kter byly nameny. Popis vzork Substrate Gold Schoeler Enterprises, USA lateritov zemina, ten v USA; prodv se ve form granul nebo tyinek; syt oranovo erven; jemn, 0-5 mm prmr; bez organickch pms; kal vodu. Yolo hlna/vermikulit Yolo County, California, USA mstn znaka; neznm podl sloek; homogenizovan; leskl, hnd, sldovit vzhled; velmi mal podl organickch ltek; kal vodu. Dnsk ervenice dnsk hrnsk dlna, Dnsko cihlov erven prach; bez organickho podlu; kal vodu. Finsk jl Viikki, Helsinki, Finsko prachovit jl; svtle bov; 0-5 mm; lehko rozdrtiteln; bez org. sloek; kal vodu. Finsk jedlovo-smrkov les Eno, Severn Karelia, Finsko psek a prach; bovo oranov; homogenizovan; mal podl organick hmoty; kal vodu. Finsk smen les Helsinki, Finsko psek a prach; prkovit; hnd; kal vodu. First Layer Pure Laterite Aquarium Pharmaceuticals, USA tvrd lateritov hlna a kameny; neznm nalezit, pravdpodobn USA; syt hndoerven; <1-5 mm prmr; bez organick sloky; kal vodu. Profile Profile Products LLC/Shultz, USA illit a Fullerova hlinka vyplen v peci na keramick granule; tmav ed s bovmi skvrnkami; 1 mm prmr; bez organick sloky. Ontarijsk podlon pda Don River Valley Brickworks,

Toronto, Kanada prek s malmi kamnky; svtle ed; homogenizovan; 0-5 mm prmr; bez org. sloky; kal vodu. Ontarijsk lesn pda pozemek se smenm lesem, Don River Valley, Toronto, Kanada psek a prach; tmav edohnd; homogenizovan; urit podl org. sloky; kal vodu. Terralit Aqualine Buschke, Nmecko zeolitov zklad; velmi tvrd; mnohobarevn (sms bl, cihlov erven a ern); podob se drobnmu akvarijnmu trku; 2-5 mm prmr; bez organick sloky. AquaTerra Natural Aquarium and Terrarium, USA prkovit, s vysokm obsahem organickch sloek, mon raeliny a lateritu; tmav ervenohnd; homogenizovan; vzn se a kal vodu. Hartz pH 5 koi podestlka Hartz, USA zejm typ arcillitu; tvrd, ve vod se nerozpad; svtle bov a krmov; 1-3 mm prmr; bez organick sloky. Cedar Heights ervenice Resco, USA cihlov erven prach; bez organick sloky; kal vodu. Dupralit G Dupla, Nmecko lateritov zemina ten na Sr Lance; syt oranovo erven; 0-2 mm prmr a nkolik vtch zrnek; velmi mal podl organick sloky; kal vodu. Turface Profile Products LLC, USA stedn tvrd arcillit a dal jly, zejm vyplen; svtle bov; podob se na akvarijn trk; 2-5 mm prmr; bez organick sloky. Special Kitty cat litter (koi podestlka) Walmart, USA mkk rozdrtiteln kousky jlu; asi bentonit a montmorillonit; svtle ed; 2-5 mm prmr; bez org. sloky; kal vodu. Natural River Rock (vrobce neznm) velmi tvrd plen jl; svtle bov; podob se na akvarijn trk; 2-5 mm prmr; bez organick sloky. Flourite Seachem, USA lomkov, stabiln jl; velmi tvrd; mnohobarevn (sms hnd, ervenohnd, ern); podob se na akvarijn trk; bez organick sloky. Zahradn pda z Jin Karolny Jin Karolna, USA psek a prach; velk podl tmavho humusu; mkk a pranat; oranovo hnd; vzn se a kal vodu. Kopan psek Lowes, USA ist, bez viditelnho zneitn; bl; 1 mm prmr; bez organick sloky. CaribSea Tropic Isle Laterite CaribSea, USA velmi tvrd kamenit laterit; syt hndoerven; podob se na hrub akvarijn trk; 2-10 mm prmr; bez organick sloky. Onyx Gravel Seachem, USA tvoen pirozenmi lomky; vypad jako porzn jl nebo kmen; velmi tvrd; svtle a tmav ed; podob se na hrub akvarijn trk; 2-10 mm prmr; bez organick sloky. Tetra Initial Sticks Tetra Products substrtov aditivum; stedn tvrd, drol se; tmav ed; 5-10 mm pelety; slun organick podl; vzn se a kal vodu. Indick mstn laterit Severn Nune, Indie prach; syt cihlov erven; 0-2 mm; velmi mlo org. sloky; kal vodu. Turface Black Profile Products LLC, USA stedn tvrd arcillit a dal jly, zejm vyplen; tmav hnd a ern; podob se na akvarijn trk; 2-5 mm prmr; bez org. sloky. Greensand (vrobce neznm) substrtov aditivum; stedn tvrd, drol se; tmav zelen; 0-1 mm prmr; mal podl organick sloky; st bude plavat a kalit vodu.

19

tma
substrt Substrate Gold Yolo hlna/verm. Dnsk ervenice Finsk jl Finsk jehl. les Finsk smen les First Layer Pure Lat. 5,7 2,7 Profile Ontarijsk podlo Ontarijsk les Terralit
KLUB.AKVA.SK

pH CEC Al 4,9 18,4 6410 6,7 33,7 30500 0 8,8 23,7 11000 21,5 235 1,2 16900 6,7 27,3 27200 0 4,7 < 0,1 14800 0 7,0 < 0,1 3680 5110 24,4 311 108 0,6 132000 0 21,1 0,2 829 34,8 2 0 0 12700 0 0 0 2 8,7 0,8 12800 0 5 36,4 4,9 20,3 12,1 0,5 181 0 3,6 110 0 10,5 0 812 0 2 5,9 1,8 6070 20,6 0,3 338 0 4 20 5,9 12600 210 0,9 4060 0 20,9 66,8 43,4 46100 0 7,6 25,2 12,5 24300 3590 556 1,1 6210 0 30,1 512 35 29700 15600 36200 5130 0 14,6 0,5 718 0 2,5 143 13,3 41700 423 528

As

Ba

Be Ca

Cd Co

Cr

Cu

Fe

Mg

Mn

Na

Ni

Pb

Sb Se Sn

Tl V

Zn

Ag

30,9 220 488 334 629 751 146 762

6,5

11

5,2

0 111

9,2

104 21,2 0

11,2 0 74,4 95,7 0

18,9 22,8 0

0 27,3 46,3 0

11100 14500 337 389 1640 1380 140

35,4 12,7 5,6 0 61,5 0 116 0 65,9 0

10,2 0 83,8 103

8,1

0 24,1 15,8 0

3,1

0 11,6 14,4 0

24,5 118000 0 13200 3920 3070

12,6 22 4220 9160 106 444 339 386

0 258 8,4

7,0 33,2 9940 9,1 21,4 5,0 9,8 5,7 44,6 33100 0 4,4 41,3 4,7 43,0 8150 8,3 11,5 6,3 16,2 14600 20,7 92,3 1 6,2 29,8 6590 6,1 27 9,7 34,6 9740 5,5 1,7 6820 5980 8,1 0 8 124 0 23,5 0,4 169 13300 10,3 71,9 0,6 1380 4180 0 13400 0

16,2 7,4

0 14,9 49,6 0

20,4 19,6 17300 5,3 0 8,9 6060 71,4 2790

17,9 9 306 613 12200 3680 81,3 171 1240 3090

0 28,1 42,6 0

4,6 0 13,2 18,9 17,7 27300 9,7 68 7,7 9480 3170 1060 4660 1590 159 157 20,1 61,9

37,9 0

0 11,4 27,9 0

26,4 0

0 1,6

48,1 0

Aqua Terra Hartz pH 5 Cedar Heights erv. Dupralit G Turface Special Kitty Natural River Rock Flourite Zahradn pda JK Kopan psek

43,4 9,8

0 44,3 57,4 0

13400 11,8 89,9 0,7 1470 728 0,7 3640 11,6 0,5 14300 217 11,3 133 0 0 159 0 0,9 2560 0,3 527 0,2 5810 0 0

1,1 15 0 0

21 27,8 107 2,6 2,4 2,7 0 0 4,2 3,4 0,6 2,6 0 0

16,9 37500 53,9 80100 15,8 4,1 10700 29,6 12,6 14500 27,1 2,1 6,2 10 0 14300 13,8 9610 73,2 11500 0 65,1

3280 359 3210 2170 3500 1710 433 0

4890 672 2730 3760 3150 1490 995 0

174

257 1570 68 96 574 47,5 395 104 642 85,5 444 136 0 570 0

49,5 10,5 0

0 51,5 64

30,3 31,9 0

0 141

91

11,8 6,6

0 10,4 33,4 0

21,1 9,3

5,8

0 12,3 70,5 0

8,3 8

0 10,3 30,6 0

5,4

5,8

0 8,8

33,5 0

4,8 24,3 5730 6,0 < 0,1 43,3 9,8 6,7 9,6 1,3 3,2 83 6,2 17,2 6,2 41,1 1140 443 4710

4,1 0 0 5,1 12,4 0 0 0 0 1040 0 172000 0 30,5 0,6 9950 39400 31,1 132 10500 0 119 1 0 2360 5310 0 0 0 0 0 2,9 4,2 2,1 2,1 2,1 4170 2920 12,5 30,4 14200 60,2 166 3,5 218 39,5 5,2 205 376 6300 114000 642 12600 3980 193 103 0 106000 65,5 0 1900 1970 4130 79,1 0

218

6,3

0 24,5 248 0

0 0

Akvrium, slo 11

CaribSea Laterite Onyx Gravel Tetra Initial Sticks Indick laterit Turface Black Greensand

0 3,1

3,7

13,7 0

0 2,9

10700 10,5 13,7 0 1390 72 61,1 3,5 26,2 5070 0 20,4 0 2680 0 3,1 45,2 3,5 11300 4150 1110 75,1 353 605

0 5,5

20

60

18,3 8,3 0

0 45,8 49,5 0

14,8 0

0 18,7 50,5 0

9,5

0 5,5

65

20

13,9 0

0 28,3 41,2 0

Akvrium, slo 11
Zhodnocen daj:

KLUB.AKVA.SK

tma

elezo/Minerly Vodn rostliny potebuj ke zdrnmu rozvoji dobr zdroj eleza. Poptvka po eleze tak nkdy ovlivn nae rozhodovn o volb substrtu. Makroiviny jako vpnk, hok a draslk jsou rovn dleit pro rst rostlin. Zinek, m, mangan apod. mus bt dostupn v malch mnostvch. First Layer Laterite m nejvt obsah eleza, ctyhodnch 11,8 %. Indick laterit byl hned v zvsu s 11,4 %. Tyto hondoty jsou dobrm odhadem pro celkov sla. Vechny lateritov substrty maj vysok obsah eleza. ervenice a plen jly maj stedn obsah eleza; ostatn substrty maj eleza stedn a mlo. Pokud m v substrt mn eleza, jednodue ho doplte pomoc jlovch nebo lateritovch kuliek. Yolo hlna/vermikulit si zaslou estn ocenn za celkov obsah minerl. pH Neutrln a kysel pH je preferovan u vtiny akvarist. Dleit poznatek ale je, e vtina baktri je nejproduktivnjch pi pH piblin 5,5. Makroiviny jsou rostlinami nejlpe pijmny pi neutrlnm pH, mikroiviny zase pi nim pH. Ob testovan ervenice mly zsadit pH a byly vzjemn podobn, a pochzej z rozdlnch konin svta. Ontarijsk podlon zemina mla vysok obsah uhliitanu vpenatho (CaCO3) a tomu tak odpovdalo jej pH. Byla pln jin ne pda z Finska, kter se podobala zbarvenm a strukturou. Onyx Gravel potvrdil, co se o nm traduje, a sice e m silnou pufran slu pi vysokm pH, ale velk pekvapen pinesl CaribSea Laterite, kter ml pH dokonce 9,8. Nevypad to ale, e by obsahoval njak uhliitan vpenat (CaCO3). Organick sloka nkterch substrt by je pedurovala k nimu pH a pesn to tak bylo menm potvrzeno. Nejni pH m Tetra Initial Sticks. Toto aditivum by fungovalo dobe pi zakldn akvria, kde by dky kyselmu pH dolo k rychlejmu nastartovn kolobhu ivin. Nitrifikan baktrie pracuj lpe pi nim pH. AquaTerra rovn obsahoval hodn organickch ltek a svm pH byl tsn v zvsu za Tetra Sticks. Vechny ostatn vzorky vykazovaly vcelku bn hodnoty pH. Kapacita sorpnho komplexu (CEC) Nkte zahradnci jsou zapshl stoupenci CEC hodnot, jin zase nepstuj vodn rostliny s nim jinm, ne se svou slepou vrou. Je jist zajmav znt skuten parametry substrtu, kter pouvte; ale vidl jsem rostliny rst i v istm psku a trku.

Vzorky, kter postrdaly alespo njak obsah organickch sloek i jlu, mly o nco ni CEC. Velkm pekvapenm byly Terralit a Tetra Initial Sticks. Zeolitov zklad Terralitu mu dv schopnosti excelentnho mnie iont a tak m slun obsah minerl. Tetra Sticks se svm vysokm podlem organick sloky mly tak vysokou CEC. Psit substrty naproti tomu mly CEC velmi slabou. Zvr m dle se na tabulku s vsledky dvte, tm vce posteh tam objevte. Myslm, e namen daje poskytly akvaristick rostlinksk komunit neoceniteln zdroj vdomost. Doufm, e to nkomu pome zit vbr a objasn to jist zmatky, kter se spojuj s volbou optimlnho substrtu. Doufm, e tato analza vm poskytne dobr vchoz bod k spnmu zazen a provozovn rostlinnho akvria. Bez ohledu na fakta nebo argumenty, je vdy na jednotlivci, jak substrt si vybere tak, aby sploval nejlpe jeho poadavky. J sm jsem spn pstoval rostliny v psku, trku, Flourite i v podestlce. Vechny substrty umonily dobr rst, samozejm za pedpokladu, e ostatn parametry byly optimln. Je pravda, e nkter z nich byly atraktivnj, mly vy obsah eleza nebo organickch ltek, ale vechny se daly pout, pokud byly sprvn pipraveny a udrovny.

Jamie S. Johnson je chemik, kter se zabv stopovmi prvky. Akvaristice se vnuje pes 15 let. Vodn rostliny pstuje vce ne 5 let. Jamie je len Aquatic Gardeners Association [2] a The Aquatic Plant Digest [1].

[1] fins.actwin.com/aquatic-plants [2] www.aquatic-gardeners.org

21

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

tma

SUBJEKTVNE HODNOTENIE SUBSTRTOV PODA P-T

Peter Mrva
Niekde som tal vemi pravdiv vahu o tom, ako uvauje vina akvaristov, ke si v mysli plnuj zariadi akvrium. Predstavuj si, ak druhy zaujmavch rb bud v om plva, akmi rastlinami ho osadia, ak dekorcie pouij... ale mlokto sa zama nad tm, ak substrt poui. Dno akvria je pritom jednou z najdleitejch (ak nie najdleitejou) sast akvria, bez ktorej by tento mal svet iba z problmami prosperoval k naej radosti. Spomnam si, ke som si ako mal chlapec kpil svoju prv rybu (bol to rajovec) a upol som ju do 5 l zavraninovej fae. Na druhy de som mu kpil nejak vodn rastlinu (valisneriu) a cestou z Chovproduktu som naiel za hrs kameov, do ktorch som sa ju snail zasadi. Nemal som pinzetu (asi som ani nevedel, e nieo tak existuje), take to bolo obtiane aj napriek tomu, e moja tla detsk rka prela hrdlom fae takmer bez problmov (ak si odmyslm vyliatu vodu ani Archimedes vtedy pre ma ni neznamenal). Voda bola poriadne zakalen a rastlina do rna aj tak vyplvala. Predpokladm, e vina mojich rovesnkov ma podobn sksenosti, ale naastie ijeme v dobe asnch vdobytkov, a tak mme k dispozcii rzne nstroje, prstroje a velijak pomcky, ktor nm uahuj tei sa z nho konka. Vnimkou nie s ani rzne modern substrty (rozumej na vytvorenie dna akvria), ktor si poiiavame od zhradnkov, bonsajistov, stavbrov... Cieom tohto krtkeho lnku nie je analyzovanie pvodu, zloenia, vhodnosti/nevhodnosti jednotlivch substrtov. Nemm ambciu (ani dostatok informcii a sksenosti) na to, aby som velebil alebo zatratil ktorkovek z pouvanch substrtov. Jednoducho sa chcem s vami podeli s mojimi sksenosami a nzormi, a to z pohadu aquascapera. Paleta substrtov, ktor som pouval/pouvam, sa me niekomu zda pestr, pre inho je mono stroh; ale poste sami: kremiit piesok klasick akvaristick trk MHK Filtus ulov trk MHK Filtus adiov dr MHK Filtus Floran akadama Parametre, ktor budem hodnoti, s pecifick, a kee je aquascaping osi ako tuning, povaujem niektor bene parametre (cena, dostupnos) za druhorad. Prvorad je vkon a image! Vkon sa mi spja s ochotou substrtu spolupracova pri tvorbe layoutu, tzn. jeho stabilita (pevnos svahov a dol) pri tvorbe, drbe, fixovan rastln, schopnos viaza iviny... Stabilita zko svis s tvarom jednotlivch astc. m s hladie, guatejie a ahie, tm ahie sa zniia plny s komplikovanm relifom akvria. Z tohto dvodu preferujem drte a in formy, ktor maj aspo ak tak hrany, napr. Filtus. Sadenie rastln a ich fixcia je ovplyvnen mernou hmotnosou substrtu. Ja osobne mm radej aie materily. Pri drtiach je treba pota s tm, e hrany mu pokodi jemn rastliny napr. HC. Diskutovanou tmou je schopnos substrtov viaza (alebo uvoova) iviny. Kee preferujem hnojenie do vody, vyuvam tto vlastnos iba v limitovanej miere. Image to je farba a jej zmena/stabilita, zrnitos, ... Farba, ako parameter, je vemi subjektvna a odzrkaduje nau rznorodos a osobn vkus. Ja pouvam iba prrodn farby, najradej v tmavch odtieoch. Dizajnri tvrdia: ierna farba takmer ni nepokaz, take adi je mj favorit. Stabilitu farby chpem ako jej zmenu vplyvom prostredia ivho aj neivho. Naprklad svetl kremiit piesok je ak dlhodobo udra iarivo biely, riasa pokaz rados majiteovi aj divkovi.

Kremiit piesok je ahko dostupn v rznej zrnitosti,

ale jeho svetlos a guatos ma neuchvtila, take ho pouvam ako podklad pod in substrt, najm v miestach, kde sadm drobn alebo plytko koreniace rastliny.

Klasick akvaristick trk je osveden a pouvam ho v ndriach, kde nebudujem strm samonosn svahy. Je dostupn v rznej zrnitosti a ponka tak irok spektrum pouitia.

Aj nronejie rastliny (Pogostemon helferi) doku rs v benom trku primeranej zrnitosti akvrium PT 200. (Foto: Peter Mrva)

22

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

tma

MHK Filtus ulov trk je na rozdiel od predchdzajceho farebnej. Obsahuje erven zrn, ktor ho robia zaujmavejm. Nevhodou je jeho vek zrnitos (a 1 cm), po preosiati som pouil len cca 50% pvodnho balenia.

MHK Filtus adiov dr ma oslovila svojou

farbou a truktrou. Dobre dr tvar layoutu a sli ako spoahliv opora pre korene rastln. Zven opatrnos si vyaduje iba sadenie jemnch rastln. Lilaeopsis mal problm s prerastanm, ale glossa na om rastie plne v pohode. Nevhodou je, e nie je dodvan v jemnejej zrnitosti. (Mlie sa mi ho nechce!)

L. brasiliensis a E. acicularis v adiovej drti. (Foto: Peter Mrva)

MHK Filtus Floran m zaujmav farbu, truktru

a primeran zrnitos, ale je vrazne ah ako trk alebo dr. Bol pre ma prvm zstupcom substrtov schopnch viaza iviny. Mono aj vaka tejto vlastnosti mi na om vemi dobre prosperuje Pogostemon helferi. Prekvapilo ma, e obsahuje vea drobnch astc, take pri zakladan akvria dos zakal vodu.
MHK Filtus ulov trk. (Foto: Peter Mrva)

ulov trk v akvriu PT 3/4. (Foto: Peter Mrva) MHK Filtus Floran. (Foto: Peter Mrva)

Zvyok po preosiat pvodnho balenia Filtus ulov trk. (Foto: Peter Mrva)

P. helferi vemi dobre prosperuje vo Florane, PT 2/4. (Foto: Peter Mrva)

23

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

tma

Akadama je pre ma stle tajomn dma. Pouil som ju

viackrt, ale vdy iba krtkodobo. M zaujmav farbu a konzistenciu. T sa men v priebehu asu z relatvne vekch hrudiek a po takmer prach. ahko v nej korenil HC, ale bol to iba pokus, sliaci na jeho rozmnoenie pred osadenm ndre, take nedokem posdi, ako by sa v nej sprval po dlhej dobe.

Akadama. (Foto: Peter Mrva)

Na zver by som rad pripomenul, e vetko, o tu bolo napsan, vychdza z mojich vlastnch sksenost. Preto verm, e mojim lnkom sa ete viac rozprdi diskusia, venovan tejto tme na Akva.sk [1].

Akadama. (Foto: Peter Mrva)

[1] www.akva.sk/phpBB2/viewtopic.php?t=3571

Tab.1: Parametre a ich hodnotenie

kremiit piesok stabilita zrnitos sadenie rastln vhodnos pre jemn rastliny vzba ivn odkalovanie farba zmena farby dostupnos cena klasick akvaristick trk MHK Filtus ulov trk MHK Filtus adiov dr MHK Filtus Floran Akadama

+ +++ +++ +++ NA +++ + + +++ +++

+ +++ +++ ++ NA +++ ++ ++ +++ +++

+ ++ +++ +++ NA +++ +++ ++ ++ ++

+++ ++ ++ ++ NA +++ +++ +++ ++ ++

+++ +++ ++ +++ ++ ++ +++ +++ ++ +

++ ++ ++ +++ +++ + +++ +++ ++ +

+++ ++ + NA

vborne dobre uspokojivo nehodnoten

24

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

tma

JAK DNO JE NEJLEP?

Vclav tpn
Kdy jsem ped lety (v r. 1986) zanal s akvaristikou, podil jsem si 60 litrov akvrium a jako dno jsem pouil stavebn kopan maltov psek. Byl pkn barevn; bohuel, rostliny v nm moc nerostly, jen Cryptocoryne affinis to zejm nevadilo. Neml jsem tuen, jak velikost je nejlep, a tak jsem pouil dost velk oblzky. Akvrium se patn odkalovalo, asto dochzelo k ernn dna a tm pdem nastaly pote s rostlinami a asou. O obsahu vpnku jsem tehdy neml ani potuchy. Kdy mi poprv vymelo osazenstvo akvria, zaal jsem se pdit po informacch. Koupil jsem si prvn knku a objevil pkn asopis Akvrium terrium. Kdy jsem se dopracoval k vlastnmu bytu a zskal potebn prostor, udlal jsem si podn akvrium, kter mm dodnes. Vyzbrojen speciln literaturou (Karel Krek Akvaristick technika), jsem se do toho pustil. Bohuel se mi nepodailo na mj rozmr 180 x 50 x 60 cm (d x x v) sehnat dostaten siln sklo, svail jsem si proto akvrium rmov. To pro m nebyl dn velk problm. Natt ocelov rm, namchat sklensk tmel podle nvodu z knky se vyplatilo, protoe u slou vce jak 20 let a jet mi nikdy neteklo.

Echinodorus horemanii red. (Foto: Vclav tpn)

Bohuel jsem udlal jednu velkou chybu pisypal jsem tam star psek z akvria. Rostliny rostly podstatn lpe, ale pevn to byly opt jen kryptokoryny. Moje pokusy osadit akvrium jinmi rostlinami se nesetkvaly s velkm spchem. Vtinou se jim nedailo dobe, a tak jsem se dopracoval k dalm rostlinm, kterm tvrd voda nevadila, jako teba Egeria densa, Vallisneria gigantea, Microsorum pteropus, Cryptocoryne aponogetiifolia.

(Foto: Vclav tpn)

O substrtu do akvria jsem se toho moc nedozvdl, ale ze sv pedchoz zkuenosti jsem se rozhodl pro men zrnitost (3-6 mm). Psek jsem pouil ne kopan, kter obsahoval hodn pms, hlny, jlu a velice patn se propral. Mnostv, kter jsem poteboval do 500 litrovho akvria, m od nho odradilo. Pouil jsem n betonsk psek. Protoe se pohybuji po stavbch, nebyl problm se shnnm. Podstatn lpe se propral, ale stejn jsem ml od toho mnostv mlem uoupan prsty.

Echinodorus cv. Leopard. (Foto: Vclav tpn)

25

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

tma

Echinodorus cv. (Foto: Vclav tpn)

Echinodorus angustifolius. (Foto: Vclav tpn)

Teprve z lnk o vod v akvaristickm asopise jsem zjistil nco o sprvnm sloen dna a o obsahu vpnku. To ale stle nebyl ten sprvn impulz, abych s tm nco udlal. Ten piel, a kdy jsem se pipletl na pednku o rostlinch, kde byl Karel Rataj ml. Vidl jsem na vlastn oi, co dovede s rostlinami CO2. Starou sifonovou lhev a bombiky jsem ml doma, a tak jsem zaal CO2 pouvat. Rozdl v rstu rostlin byl ale minimln, take jsem se rozhodl vymnit dno. Bohuel jsem udlal zase malou chybu. Pehldl jsem se a msto doporuovan zrnitosti 0,2-0,4 cm jsem koupil ist kemiit psek na zsyp zmkov dlaby. Ml sice rozmr 0,1-0,3, ne vak centimetru, ale milimetru. Ml jsem ho vc jak 100 kg, tak jsem se rozhodl, e to zkusm. Byl ist bl a velice jemn.

Dky pancnkm, kte v nm neustle rejdili, neztratil skoro nic ze sv barvy a po odkalen byl vdy opt ist bl. Vmna byla docela zajmav, protoe sv akvrium nesmm vypustit, aby se tmel neodlepil a akvrium nezaalo tct. Nasypal jsem psek, zasadil rostliny a vypustil po ase ryby. Mezitm jsem se dopracoval k ocelov lhvi na CO2, a tak jsem ekal, co to s rostlinami udl. Vsledek pedil moje oekvn. Rostliny se zblznily, rostly jako div a najednou se zaaly drt do poped i ty, kter pedtm rostly jen velmi pomalu a patn, naopak kryptokoryny vyklidily pozice. Rostliny pekvapiv pomrn dobe drely i v tak jemnm psku. Moji pancnci byly z novho dna pmo u vytren, dodnes m to maj ale za zl, e jsem jim ho po nkolika letech vymnil. Pli jemn psek ml toti jednu velkou nevhodu. Pi odkalovn nelo zabrnit jeho niku z akvria, ani po tom, co jsem si podil sklenn odkalovac zvon, kter byl dostaten vysok. Nastalo dal dilema, co dt do akvria za dno.

(Foto: Vclav tpn)

Echinodorus uruguayensis. (Foto: Vclav tpn)

26

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

tma

Glossostigma elatinoides a Hydrocotyle vulgaris. (Foto: Vclav tpn)

Echinodorus cv. Kleiner Br. (Foto: Vclav tpn)

Veker psek, kter jsem vidl prodvat v akvaristikch, neproel testem v oct, nebo neml sprvnou velikost. To u jsem ml ale k dispozici internet, sice jen v knihovn a jen hodinu tdn. Pesto m to stailo, abych zjistil, co si mm sehnat. Rozhodl jsem se pro psek do filtrace k baznm (0,8-2 mm). Nen ist bl, nkter zrnka jsou do hnda. Rostliny v nm perfektn dr a pro nkter, jako jsou teba Glossostigma elatinoides nebo Echinodorus tenellus, je pmo ideln. Mezitm jsem ale doel k pesvden, e vka akvria 60 cm je pro m osvtlen pli a jedin zpsob, jak ji zmnit, je zvtit vrstvu psku aspo na 15-17 cm a dostat se tak na pijatelnj vodn sloupec 40-45 cm.

To ale znamenalo dalch nkolik destek kilo psku navc. Nechtlo se mi vyhazovat penze za dal filtran psek, protoe byl pomrn drah (1 kg = 10 K). Proto jsem se rozhodl pro ediovou dr o velikosti asi 0,5 cm. Za padest korun jsem si j mohl odvzt, co jsem uvezl v osobku, a tak jsem ji jen trochu proplchl a nasypal do akvria. Navrch jsem dal vrstvu filtranho psku. Zabil jsem tm dv mouchy jednou ranou. Zskal jsem dostatenou vrstvu substrtu pro sv echinodory a pijatelnou vku vodnho sloupce i pro ostatn rostliny. Vysok vrstva psku zabrnila nkterm echinodorm cestovat po akvriu, v nzkm substrtu urazily a 20 cm za rok, take jsem je musel asto pesazovat. Mm toto dno u asi tyi roky a nemu si stovat. Z akvria se sice mezitm stala spe sbrka echinodor... A se barva mho dna s lty mnila, nikdy jsem nepozoroval, e by to mlo na ryby njak vrazn vliv. O tom, e by bl barva substrtu njak stresovala ryby, proto nejsem pesvden a povauji to za chybnou informaci. Doporuil bych kadmu, kdo si bude zaizovat nov akvrium, aby si naped vyzkouel sv dno jednoduchm testem, ne pozdji mt pote s rstem rostlin a rznch as. patn dno je podle m nejastj chyba kadho zanajcho akvaristy.

(Foto: Vclav tpn)

27

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

tma

SALIKOVE SUBSTRTY
Peter Szalay
trk Hagen Njs pred rokmi v obchodoch jemn prrodn trk do akvria nebolo jednoduch. Vina predvanch substrtov mala prli vek zrnitos, alebo sa jednalo o rzne farebn zbavky predajcov. Prv a hdam dodnes (!) jedin prrodn trk jemnej zrnitosti priiel do obchodov pod znakou Hagen. Frakcia 1-2 mm, prevaovala bielo/hned farba, bez ostrch hrn, bez vpenca. Bez problmov pouiten aj na najjemnejie rastliny saden pinzetou. V tchto asoch si mlokto na u spomenie, trh valcuj rzne upraven substrty z hliny (Aquaclay, akadama, fujizuna, ADA...)

erven zijsk substrt. (Foto: Peter Szalay)

trk Hagen. (Foto: Peter Szalay)

erven a ierny zijsk substrt. (Foto: Peter Szalay)

trk Hagen. (Foto: Peter Szalay)

erven/ierny zijsk substrt Zaujmavo sfarben substrt, vrobca neznmy (Krea? Japonsko?...?). O nieo hrubia frakcia ako u trku Hagen. Prevane jednofarebn, pevn prrodn kame. Bez ostrch hrn, erven bez vpenca, ierny po poliat octom um ako ampansk (pri jeho pouit som ale nezaznamenal problm s fungovanm akvria, test na vpenec som realizoval tak rok po zaloen akvria). Vborn sadenie a udranie aj najjemnejch rastln vaka svojej vekej vhe. Cena 315 sk/5 kg.

erven zijsk substrt. (Foto: Peter Szalay)

28

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

tma

erven zijsk substrt. (Foto: Peter Szalay)

Akadama mal som ju len krtko a nepila sa mi. (Foto: Peter Szalay)

ierny zijsk substrt. (Foto: Peter Szalay)

ADA Amazonia. (Foto: Peter Szalay) ierny zijsk substrt. (Foto: Peter Szalay)

ierny zijsk substrt. (Foto: Peter Szalay)

ADA Amazonia. (Foto: Peter Szalay)

29

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

tma

SUBSTRTY PODLE KHANHA

Khanh Ta

Akadama. (Foto: Khanh Ta)

Fujizuna. (Foto: Khanh Ta)

Akadama Dvm ji do vech akvri, ve kterch chci pstovat kobereek. Je mm favoritem pro svoji ideln zrnitost, celkem pirozenou barvu a tak doke udrovat pH kolem 6,5. Co se te vzhledu, hod se do akvri vech velikost. Ani v mini akvriu nebude vypadat nepirozen. Jedin, co mi trochu vad je jej kehkost. Navc na n rdy hoduj Crystal red krevetky.

Akadama v akvriu. (Foto: Khanh Ta)

Fujizuna Tento substrt jsem zkouel do 16-ti litrovho akvria, ale kvli jeho hrub a nepravideln zrnitosti jsem ho odebral. Hod se spe do vtch akvri nebo tam, kde bude dno pokryt trvnkem. Z dlky vypad jako klasick ediov dr.

ern poutn psek. (Foto: Khanh Ta)

30

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

tma

ern poutn psek v akvriu detail. (Foto: Khanh Ta)

Jantarov n psek v akvriu detail. (Foto: Khanh Ta)

ern poutn psek Mj nejoblbenj substrt do mini akvri. Je velice jemn. Je jemn skoro jako prach. M v sob mal tpytiv steky, kter odrej svtlo a vypad to moc hezky. Navc neovlivuje chemismus vody. Oblbil jsem si ho kvli optickmu zvten malho akvria a hezkou barvu. Nevhodu vidm pouze v cen.

Jantarov n psek Kdo nechce klasick pln bl psek, tak tohle je dal varianta. M oranovo-luto-hndou barvu. Zbarven se ale mn i podle osvtlen. m studenj svtlo, tm je vce do oranova. m teplej, tm je vce do luta. Je extra jemn, jet jemnj ne ern poutn psek a pancnci ho miluj. Mm ho ve svm nejoblbenjm akvriu.

Jantarov n psek v akvriu. (Foto: Khanh Ta)

ern poutn psek v akvriu. (Foto: Khanh Ta)

Jantarov n psek. (Foto: Khanh Ta)

Aquaclay. (Foto: Khanh Ta)

31

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

tma

Aquaclay Dobe v nm koen rostliny, m celkem dobrou zrnitost. Ale kdy se mi u tvoil ab vlas, vybral si tento substrt jako svj podklad na uchycen. M cihlovou barvu, kter se mi moc nelb. Ale jeho barva tak zvis na barevn teplot osvtlen. Zase zde plat, e nejlep je, kdy m bt zarostl njakou tou nzkou kobercovitou rostlinou.

Aquaclay a klasick n trk v akvriu. (Foto: Khanh Ta)

Porovnn substrt. (Foto: Khanh Ta)

STRBINOVE SUBSTRTY
Luk trba
Aquaclay ground Substrt je skr vhodn do vch ndr. Mal som ho v miniakvriu a tam som mal problmy zasadi do menie rastliny (Glossostigma elatinoides, Hemianthus callitrichoides), kee m viu zrnitos a je vemi ahk. Vie rastliny mi v om vemi dobre rstli. Jedin, o mi na tomto substrte preka, je jeho oranovo-hned farba.

Akadama. (Foto: Luk trba) Aquaclay. (Foto: Luk trba)

Rataj star dno S tmto substrtom mam zatia len tie najlepie sksenosti. Mm len mal akvria a do nich sa svojou zrnitosou akurtne hod. Hnojivo do dna pri tomto substrte netreba pouva, kee je zmes sama o sebe nahnojen. Farebne sa neli od rieneho trku.

Akadama Tie som ju mal len v miniakvriu. Ja sadm rastlinky za sucha a to bolo pri tomto substrte takmer nerelne. Pri kontakte s vodou sa mi postupne menil na blato, a po dlhom ase som mal pocit, e mm rastlinky nasaden v hline. Farebne je akadama vemi atraktvna a m aj meniu zrnitos ako Aquaclay.

32

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

tma

Fujizuna Tento substrt mm len necel dva mesiace, no svojou farbou mi je najviac sympatick uhon ierna. Substrt sa nedrob ako akadama, je a ako Aquaclay, o ma vemi prekvapilo. Nemm s nm sce dlhodob sksenosti, no momentlne ma tento substrt najviac zaujal i u vzorom, alebo fyziklnymi vlastnosami.

adiov dr. (Foto: Luk trba)

Fujizuna. (Foto: Markta Rejlkov)

adiov dr po zaloen akvria... (Foto: Luk trba)

Akvrium s fujizunou. (Foto: Luk trba)

...a o niekoko mesiacov neskorie. (Foto: Luk trba)

Efektn kombincia substrtov. (Foto: Luk trba)

In varicia kombinovania. (Foto: Luk trba)

33

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

tma

AKADAMA
Markta Rejlkov
Ke vem pedchozm hodnocenm substrt, kter jsou podle m bohatm zdrojem informac a zejmna inspirace, pispji na zvr jet lnkem vnovanm speciln akadam. A to proto, e ji pouvm ze vech eskoslovenskch akvarist v akvriu asi nejdle a obas se setkvm s nzory, kter do svta vypout snad lid, kte si akadamu prohldli na polici v obchod a maj jasno. To je zvltn, protoe j akadamu mm soustavn v akvriu u bezmla ti a pl roku a stle nevm, co si o n myslet... O akadam jsem psala v roce 2005, od t doby se moje poznatky opraj o mnohem del zkuenosti, tak se pokusm je popsat pro ppad, e by nkdo chtl akadamu zkusit a vh. Netvrdm ale, e po peten lnku ji pob hned koupit; to ani nen mm zmrem ;-) Akadama je jeden z dvou jlovitch substrt, kter jsou momentln u ns (pomrn) dostupn. Ten druh je Aquaclay (co jsou zjednoduen eeno kuliky vypalovanho jlu). Aquaclay pinesl Rataj na n trh a potom, co jsem objevila na zahraninch strnkch akadamu, sehnala ji a zaloila s n prvn miniakvrium. Na prvn pohled se akadam podob a logika napovd, e jl je jl. Ke srovnn tchto dvou substrt se kratice vrtm v zvru lnku. Te prozradm jen ten nejpodstatnj rozdl akadama nen vypalovan pi vysokch teplotch (co je nco, co zpsob tvrdost zrnek Aquaclaye a zrove povrchovou oblost). Kdy si na dla vysypete pr zrnek akadamy, mete mt dojem, e je to jaksi podivn suen hlna. A vlastn mte pravdu. Je to jlovit hlna pochzejc z Japonska, kter se specilnmi postupy su, prosv, bal a vyv do celho svta. Ptte se pro? Je to toti velmi oblben substrt pro pstovn bonsaj. Prv u bonsajist je akadama k sehnn, v akvaristice nabzena bn nen a je to tak dobe, protoe tenhle substrt nepat do ledajakho akvria. Nebudu vs pesvdovat, e akadama m zzran vlastnosti, nebo e je to nejlep substrt, jak znm. Nebyla by to pravda, vidla jsem tolik dlouhodob fungujcch akvri s fantasticky prosperujcmi rostlinami a se dnem pokrytm obyejnm nm trkem, e si prost nemu myslet, e existuj zzran substrty. Existuj patn zpsoby, jak dno akvria zaloit a jak se o nj starat a existuj ty dobr. A za vm navc asto stoj nhoda a tst, ale to vichni moc dobe vme... Akadamu mm momentln v pti akvrich, z toho ve dvou je jedinm pouitm substrtem, v jinch jsem ji z rznch dvod smchala se trkem nebo s Filtus Floranem. V ppad, e bych jet mla msto na zaloen dalho rostlinnho akvria, byla by tam zase akadama. Pipoutm, e je to jeden z nejdrach materil, ktermi mete svoje akvrium vystlat pro tedy akadama, kdy uznvm, e klasick levn substrty mohou tak vst k ndhern bujcm rostlinm? Hlavnm dvodem je vzhled. Akadama m hndoervenou barvu; jestli psob vc hnd, nebo oranov, zle tak na barevnm podn pouitho osvtlen. V akvriu na m psob pirozen a neru, co se ne vdy d ct o mnohobarevnm trku nebo o rznch akvarijnch drtch. Mm rda hodn tmav, a ern dna tam je ovem vbr materilu tk, protoe barva nen vechno a akvrium s ediovou drt m prost ve vtin ppad pipad prv tou hrubost substrtu nedokonal. Svtle hlinn barva akadamy je neokoukanou alternativou piznm se, e mm v akvriu hodn rda zelenou a hndou barvu (to plat i pro zbarven ryb), take ern nemus vdy vyhrt.

Pedstavte si tot s blou drt... (Foto: Markta Rejlkov)

Akadama. (Foto: Peter Szalay)

Akadama je v dostn ve tech rznch zrnitostech: jemn (1-3 mm), stedn (3-6 mm) a hrub (6-8 mm). Ta stedn je nejbnj a tak jedin, se kterou mm zkuenosti. Nemyslm si, e by se hrub akadama do akvria njak zvl hodila; jemnou by mon bylo mon pout v pstitelskch ndrkch, vnovanch droboukm kobercovm rostlinm. V bnm akvriu se j radji vyhneme, ona u i stedn zrnit akadama si vyaduje velkou dvku opatrnosti.

34

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

tma

Zakldn akvria s akadamou. (Foto: Markta Rejlkov)

Pjemn hndo-zelen atmosfra. (Foto: Markta Rejlkov)

O ti msce pozdji u je substrt vidt jen u elnho skla. (Foto: Markta Rejlkov)

Za dal ti msce je akvrium tak zarostl, e je prakticky jedno, jestli jsme na dno dali lbiv substrt nebo karedou blou dr. Tedy jedno je to z hlediska estetickho; mm oprvnn pochybnosti, e by se pi stejn pi rostlinm dailo srovnateln, kdyby pouit substrt negativn ovlivoval vodu. (Foto: Markta Rejlkov)

Krtk fotoseril na lev stran je z m strany malou provokac samozejm si nemyslm, e rostlinm se v mm miniakvriu dailo tak dobe dky akadam! Kad soudn akvarista v, nebo to dve i pozdji na zklad vlastnch zkuenost zjist, e snait se okoprovat njak zzran faktor, kter zaruen funguje u kolegy v ndri, me v jeho vlastnm akvriu v nejastjm ppad vst k nulov odezv, v horm ppad k fiasku. Rostliny (a akvrium jako celek) vdy reaguj na soubor podmnek, z nich kad jedna sama o sob me psobit pln jinak, ne kdy se v akvriu natref vhodn konstelace. Vechno navzjem reaguje a mn svj dopad, a u je to svtlo, filtrace, krmivo a hnojen, vmny vody, ryb osdka, druhy rostlin, parametry vstupn vody a v neposledn ad samozejm pouit substrt. Osobn jsem pesvden o tom, e nejdleitj rozhodnut tkajc se substrtu uin akvarista ve chvli, kdy se pod thou balk (v ppad trku) nebo financ (v ppad teba akadamy) rozhodne, e se spokoj s o trochu menm mnostvm, ne pvodn plnoval. Chyba, protoe dostaten siln vrstva substrtu po urit nezbytn dob zabhn akvria poskytuje rostlinm tu stabilitu podmnek a bohatstv ivin, kter potebuj. A je v podstat jedno, jestli zvolte jly, sopen materily, psek nebo trk. Rozdl mezi nimi je men, ne mezi nedostatenou a bohatou vrstvou substrtu. Ale zptky k akadam ta samozejm m krom sv barvy i jin zajmav vlastnosti. Zanu tmi npadnmi a popravd eeno ne vdy pozitivnmi: je velmi lehk. To je sice vhodou, pokud chcete dt akvrium na babiinu starou komodu a dvte se s hrzou na to, jak se devo pod kadm gramem navc prohb (i pi pouit akadamy vm ale radm najt si jin msto pro akvrium). Mete dt opravdu silnou vrstvu substrtu a vhu akvria to neovlivn tak vrazn, jako v ppad trku. Akadama nen tvrd pokud jej zrnko zmknete siln mezi prsty, rozpadne se na prach. Prach je tak soust balen akadamy, akoliv byl pi prosvn ped balenm odstrann; pi transportu se pochopiteln nedalo vyhnout tomu, aby byl substrt sten rozdrcen. Mimochodem, vybrejte v obchod dkladn, nkter balky opravdu vypadaj, jako by na nich nkdo skkal. Je zbyten si zlm vbrem jet vce pidlvat starosti, kter tak i tak potom s prachem mt budete, tomu vte... Nen ale pravda, jak se obas dotu, e postupem asu se dky rozpadn zrnek mn akadama v akvriu na blto. Nevm, co dotyn se svm akvriem dlaj, pokud tam pouvaj tkou techniku je mon vechno ;-). V mm prvnm akadamovm miniakvriu (je na snmcch na tto stran) mm akadamu u 41 msc. Za tu dobu jsem dvakrt kompletn vytrhala rostliny, substrt jsem nevybrala nikdy. V prvnm roce jsem pomrn asto pesazovala stonkov rostliny; pozdji jsem se jich zbavila a do akvria te zasahuji minimln, take je pravda, e ani nemm moc anc akadamu drtit a pemovat na blto. Nicmn trvm na tom, e pi bnm provozu akvria nic takovho ani nehroz.

35

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

tma

Na ob tyto vlastnosti akadamy musme brt ohledy pi drb akvria. Je lehk, take pi neopatrnm odkalovn budete do roka a do dne bez substrtu. J neodkaluji skoro v dnm akvriu, take mi lehkost akadamy ani v nejmenm nevad. Pokud ale chcete nebo potebujete odkalovat asto, pili byste s akadamou dost mon o nervy. Pranost se zase projev pi zasazovn nebo naopak vybrn koencch rostlin. Pokud je zsah velk (kdy jen szte rostlinu a dlte to opatrn, tak si nezadlte na vt problmy, ne pi trku v dle zabhnutm akvriu), je velmi pravdpodobn, e se voda v akvriu promn doasn na blou kvu. Nepanikate, podle mch zkuenost se to velmi rychle uprav akadamov prach nen z tch, co se vzn v akvriu nkolik dn. Za pr hodin je voda zase przran a rybm prach neubl. Ovem zase musm uvst zvltn podmnky, kter v mch akvrich panuj nefiltruji a voda je naprosto stojat. Jestli filtr me vyitn zkalu napomoci, nebo ho naopak bude vit, nechm na vaem zven... Ze stejnho dvodu zvate tak pouit akadamy u ryb, kter se rdy vrtaj v substrtu. Bavme-li se o rostlinnm akvriu, m akadama dv zsadn vlastnosti. Prvn je negativn a u ji znme: mal vha. Rostliny, kter nemaj vyvinut koeny a nemme je jak ve dn uchytit, prost bude velk problm udret ukotven. Jen o n zavad zvdav krevetka, vyplavou na hladinu. To je problm spe doasn, ne rostliny zakoen, ale me ns chvlemi dovst do blzince. Pozitivn je zpsob, jak akadama reaguje s vodou. Nen to inertn substrt, ovlivuje parametry vody proto bych ji doporuovala jen zkuenjm akvaristm. M pH 6,5-6,8 a pufran schopnost si udruje pomrn dlouho. Ne vak neomezen, take vahy o zaloen akvria a bezstarostnm trvalm udrovn pH vody na hodnot pod 7 jsou zcestn! V mm ppad (vstupn voda pH 7,2 a alkalita 5 dKH) spadly hodnoty po zaloen akvria na 6,7 a nemitelnou alkalitu. Pozdji se pH nkolik msc i pes vydatn vmny vody stle drelo na 6,7-6,8 a alkalita stabiln na 2-3 dKH. Pestala jsem parametry vody sledovat, take nebudu dlat zvry o tom, jak dlouho akadama takto vydr fungovat (bonsaji tvrd, e roky). Strun jen vysvtlm, pro vlastn akadama ovlivuje chemismus vody. Tak jako vechny jlovit materily, i ona m vysokou CEC (viz 1. lnek tohoto tmatu). Vymuje vodkov kationty H+ za jin kationty z vody. M to dvoj efekt: roste koncentrace H+, tj. kles pH; z vody se oderpvaj kationty jako Ca2+, Mg2+, Fe2+ a dal kovy. Jednak se tm zmkuje voda a zrove se ochuzuje o mikroprvky, dleit pro rst rostlin. Fgl je ovem v tom, e koenc rostliny si je ze substrtu velmi snadno odeberou. Nekoenc (potamo i asy) maj ale smlu. Nen ale vechno rov, v akvriu s akadamou jsem mla u jak asy, tak i sinice. Pokud jsou u vechna vazebn msta na povrchu zrnek nasycena, pestv (zcela pochopiteln) akadama s vmnou. (Jeliko akvrium nen statick systm, akadama reaguje s vodou dle, ale u v daleko men me,

take pi men parametr vody u prost neasneme, kam se to vechno ztrc.) Potom mme akvrium jako kad jin, s tm rozdlem, e substrt m dky vy CEC vt obsah vzanch ivin. ist kemiit trk tuto schopnost nem ani v nejmenm a mus se spolhat na to, e se obohat njakou pms bu se asem zanese detritem (nebume pehnan istotn, detrit v rozumn me je velmi uiten vc!), nebo do nj vpravme njakou tu zzranou hnojc tabletku. V obou ppadech je potom trk co se tk poskytovn ivin koenm rostlin akadam tm rovnocennm partnerem. Obas nkdo zkoum monost kombinovat akadamu s jinm materilem dt ji jako svrchn vrstvu (kvli jejmu vzhledu) a pod n trk (kvli jej cen). Samozejm to jde ale myslete na dodn hnojiva do spodnch vrstev dna, jinak akadama vycuc z vody dleit mikroprvky a ty nebudou rostlinm k dispozici ani ve vod, ani u koen. Dvat akadamu jen dospod samozejm lze, ale pozor na to e je lehk a pi neopatrn manipulaci se tak dostane na povrch. Sama mm jedno kombinovan akvrium a jsem s nm naprosto spokojen (viz foto ne); funguje velmi dobe u 2,5 roku). Na pln zvr jet slben strun porovnn akadama versus Aquaclay. Ve skutenosti toho tyto dva substrty maj spolen pramlo. Zbarven do ervena barvu akadamy mm jak u jsem psala opravdu rda (je spe hnd), Aquaclay m barvu pro m odpudivou, kiklav cihlovou. Je to samozejm vc osobnho vkusu kadho z ns, nemuste se mnou souhlasit. Aquaclay ovlivuje chemismus vody v daleko men me. Je mon, e si toho ve vaem akvriu ani nevimnete. Je stejn lehk (co je zdrazovno jako pozitivum, protoe umouje lep proudn vody substrtem a tm pdem dobr podmnky pro nitrifikan baktrie; pozor ovem na odvrcenou stranu mince mal hmotnosti). Na rozdl od akadamy ho mete na zatku dkladn proplchnout a zbavit se tak vekerch problm s prachem, nerozpad se. Akadamu mete samozejm tak promt (osobn jsem to nikdy nedlala a povauji to za zbyten), ale rozpadn zrnek a vzniku prachu stejn nikdy pln nezabrnte.

Vrstvy shora: akadama, trk, Star dno, akadama, Star dno. (Foto: Markta Rejlkov)

Nakonec substrt stejn nen vidt! (Foto: Markta Rejlkov)

36

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

tma

UDRITELN AKVRIUM: SUBSTRT

Dario Schelfi
Substrt, neboli bze, kter poskytuje oporu rostlinm. V akvaristickm argonu tak souhrnn oznaujeme materily, pomoc kterch formujeme dno akvria: psek, trk, drt, raelinu, Gravelit, jly a jlovit zeminy. Z toho veho meme vytvoit substrt naeho akvria. Rzn filosofie drby akvria vtinou zcela opomjej, jestli jsme si vybrali substrt kompatibiln se zamlenm stylem; proto je velmi dleit hned na zatku klst na vbr vhodnch vlastnost substrtu velk draz, abychom v prbhu vytven a zvelebovn naeho dla nezniili cel obsah akvria. Koncept udritelnho akvria je zaloen na tom, e si krsu ndre meme uvat dlouhodob. Reim chodu takovho akvria je pokojn a nevyaduje pli ast zsahy. Toho se budeme tak dret v nsledujcm textu ani bych se chtl njak stavt do opozice intenzvnjch styl pe o akvrium, zamm se na zhodnocen vhod a nevhod pouit nkterch substrt prv v akvrich high-tech, ale udrovanch volnm tempem. Jde nm tedy o to, aby zvolen substrt umonil dlouhodob provozovn akvria a mluvme o letech. Pouit materil nm mus nejen umonit omezit bn zsahy do akvria na minimum, ale tak pidvn ivin v pozdjch fzch. Tento poadavek hned vyad ze seznamu monch kandidt takov materily, kter dky svm pirozenm charakteristikm nejsou pedureny k tomu, aby v akvriu vydrely dle ne 2-3 roky. A to jednak proto, e se asem vyerpvaj v nich obsaen iviny (za pedpokladu, e je vbec nkdy obsahovaly), co se ale tk vtiny substrt; hlavnm dvodem je ale jejich nevyhnuteln opoteben, vedouc k degradaci a zhutnn. Nsledky jsou nepjemn a nkdy i nebezpen, kdy dochz ke vzniku anaerobnch mst (tj. bez kyslku). Podle mho osobnho nzoru tedy nepat do naeho vbru rzn jlovit zeminy (akadama a spol.), kter by se mly pouvat v daleko vce promylench a kvalifikovanch pojetch akvria. Udriteln substrt mus bt v prvn ad trvanliv. Neznamen to jen, e by se neml fyzicky rozpadnout nebo zhutnt, ale ml by si tak udret schopnost poskytovat prostor pro aktivity baktri, dky kterm se stane pdatnm filtrem akvria. Ve vztahu k rostlinm substrt nepln funkci pouhho kotvcho materilu, ale dodv jim v optimlnm ppad i potebn iviny. Je tedy evidentn, e sprvn zvolen substrt me akvaristovi poskytnout velmi dleit vchoz bod pro dosaen stabilnho, rovnovnho systmu. Substrt je jeden z prvk akvria, kter maj rozhodujc vliv na to, jestli se nm poda z na ndre vytvoit zelen svt pln prosperujcch a bujcch rostlin za souasn minimalizace naich pstitelskch zsah! V nsledujc stati zhodnotm nkolik materil, kter jsem pouil ve svch rostlinnch akvrich. Z dvod vrohodnosti se vyjaduji jen k substrtm, kter jsem v akvriu ml soustavn del asov obdob (od 2 do 6 let). Na zklad vlastnch zkuenost (a bez jakchkoliv vdeckch podklad) tedy zhodnotm substrty s ohledem na dlouhodob pouit.

Gravelit. (Foto: Dario Schelfi)

Gravelit Gravelit je, jistm zpsobem, Kolumbovo vejce. Zaal jsem ho pouvat plnou nhodou asi ped deseti lety, kdy pro m akvaristick svt byl jet jednou velkou zhadou. Rozhodl jsem se k vyuit Gravelitu kvli jeho nzk cen a zejmna pro jeho vestrannost, umoujc mchat ho ppadn i s dalmi materily. Gravelit je velmi lehk materil, podobn expandovanmu jlu (vzdlen pipomn nafouknut zrnka re), avak s men zrnitost. Je velmi porzn a m svtlou barvu. Na rozdl od expandovanch jl neplave na hladin, a hod se tedy vborn k pprav substrt nejen v akvaristice. Pouv se i v zahradnictv jako vsadbov substrt. Technicky vzato, tento materil meme povaovat za chudho strka jinch, slovutnjch materil mezi nimi teba Flourite, od kterho se odliuje (jak uvidme dle) nespoetnmi rozdly. Gravelit je v podstat dr, kter dky sv porznosti ohromn ulehuje uchycen mladch rostlinek v akvriu. Podporuje toti tvorbu hust koenov soustavy. Drobn granulky dokonce zstanou pevn pichycen ke koenm i tehdy, kdy rostlinu vythneme ze substrtu. Materil je chud na iviny a zcela jist inertn. Nereaguje tedy s vodou a neovlivuje jej pH a alkalitu.

37

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

tma

Gravelit. (Foto: Dario Schelfi)

Vechny tyto vlastnosti, spolu s vjimenou porznost (kter umouje prokyslien substrtu), peduruj Gravelit k vyuit nejen jako zklad dna v rostlinnm akvriu, ale tak do biologickho filtru namsto klasickch keramickch vlek. Vlastnosti tohoto substrtu ale vyaduj, abychom si uvdo-mili jist pedpoklady jeho spnho vyuit v akvriu. Je vhodn pekrt Gravelit vrstvou trku o stedn zrnitosti, protoe, pokud szme rostliny bez vyvinutch koen, tyto se v Gravelitu dky jeho lehkosti he ukotvuj. Eleocharis, Glossostigma, Hemianthus a podobn druhy rovn patn dr zasazen pmo v Gravelitu. Pokud Gravelit pekryjeme jemnm trkem, udr jeho vha rostlinky v poten fzi na mst; pozdji dojde k rozvoji hust st koen a pomocn substrt ji nebude nezbytn nutn. Jeliko tento materil je chud na obsah ivin, musme nkolikrt ron pistoupit k dodn ivin pmo ke koencm trsm rostlin. Alternativou je pout njak hnojivo s postupnm uvolovnm hned pi zakldn akvria. V tom ppad ho rozmstme achovnicovit po cel ploe dna. Jedno ze spojen substrt, kter m velmi nadchlo, je to mezi Gravelitem a Flouritem. To je, jak znmo, registrovan znaka firmy Seachem. Flourite reaguje s Gravelitem opravdu pekvapiv dobe, take se z tto dvojice stala tm konstanta vech mch nov zakldanch akvri. Pokud chcete tuhle kombinaci vyzkouet, nikdy nevytvejte vrstvy obou substrt musej se promchat tak dokonale, aby tvoily jedinou sms. Ppadn lze, z dvod ist estetickch, jako nejsvrchnj vrstvu dt pouze Flourite a tak pi umsovn smsi do akvria nechme okolo stn akvria asi 5 cm voln ps, kter potom vyplnme Flouritem. Pi pohledu na akvrium tak vidme jen tento substrt. A u se rozhodnete pro jakkoliv vyuit pout ho ist nebo ve smsi s jinm materilem, Gravelit vs pekvap svoj vestrannost. Navrhoval bych, aby tvoil asi 50 % objemu pouitch materil, pokud ho zkombinujete s Flouritem, nebo 30-40 %, pokud bude ve smsi se trkem. Ve druhm ppad je ale

tak i tak nutn dt naspod vrstvu istho Gravelitu o tlouce minimln 2 cm. Na zklad svch zkuenost bych se vyhnul kombinaci s pskem. Ten by se toti gravitac postupn dostval dospodu a na jeho povrch by asem vyplula jednotliv zrnka Gravelitu. S tm souvis jet jedna rada, a sice pouvat na pekryt vdy materil svtlej barvy; pokud se tak dostane na povrch njak to zrnko Gravelitu, nebude npadn. Gravelit ped jeho vloenm do akvria nikdy nepereme. V souasn dob zkoum jet jednu kombinaci, a sice se svtlou raelinou (Gravelit a raelina 1:1). Vsledn substrt vzdlen pipomn ADA Power Sand, od kterho se ale odliuje obsahem organickch ltek, zatm ale reaguje na pstitelsk zsahy bezproblmov. I v tomto ppad byla sms pouit jako zklad dna a pekryt vrstvou drobnozrnnho trku. Vyuit raeliny m trochu ponechv na rozpacch, co se tk dlouhodobosti tohoto projektu, ale je zatm pli brzo na vyvozovn jakchkoliv zvr.

Flourite. (Foto: Dario Schelfi)

Flourite Kdybych se ivil reklamou, nazval bych Flourite nejsp zzranm; ale jeliko jsem stle jen arodjv uednk, omezm se na oznaen vjimen. Od t doby, kdy jsem Flourite ped nkolika lety objevil, mi pin stle dal a dal uspokojen. Pro nkoho jako j, tedy pro akvaristu zamenho na okrasn rostlinn akvria, bylo nalezen stabilnho a spolehlivho substrtu primrnm kolem. Nejvrnj uivatel diskusnch fr si m jet budou pamatovat, jak jsem se u jsou to lta pokouel nesmle poznvat vlastnosti Flourite. Tenkrt to jet nebyl tak znm materil, jako je dnes. Pesto se toho o nm v relativn mlo, protoe jeho matesk firma Seachem si dv bedliv pozor, aby nevyzradila detaily ohledn jeho zvltnosti. Co je vak jasn je to, e je to dosti porzn materil, kter je zejm zskan zpracovnm za vysokch teplot, je bohat na elezo a doke si sv fyzikln-chemick vlastnosti uchovvat nezmnn po dobu nkolika let. Vypad jako trk s ostrmi hranami, pranat, pomrn tk, dostupn ve dvou barevnch variantch klasick a Red. Ta druh ale asto mla problmy s rozpadnm, take se j vyhbaj prakticky vichni akvarist, kte pouvaj produkty Seachem. Klasick Flourite je proto jedin, kterm se te budu zabvat, ani bych chtl njak oponovat ppadnm pozitivnm zkuenostem nkoho z vs s jeho ervenou variantou.

38

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

tma

Flourite je optimln volbou pro rostlinn akvria, a to zejmna tehdy, kdy nemnme pedlvat v prvnch dvou letech dno. Mm, jak uvidte pozdji, pm svdectv o akvrich zaloench s tmto substrtem a fungujc vce ne 5 let. Struktura tto drt (velikost zrn je 1-5 mm) zd se umouje usdlen baktri s rznmi nroky, take v n mohou probhat aerobn i anaerobn procesy. Laboratoe firmy Seachem dajn prokzaly, e zvltn tepeln zpracovn materilu podporuje lep usdlen bakterilnch kmen, kter pispvaj k udren stabilnho prosted akvria. Nepustm se ale hloubji na oemetn pole biologie a chemie, protoe k tomu nemm potebn vdomosti; omezm se na pouh konstatovn, e podle mho zrakovho vnmn je na tvrzen Seachem nco pravdy. Flourite ze sebe zane dvat to nejlep zhruba po roce od zaloen akvria a me to vst podle mho nzoru a k tomu, e biologick filtrace (ve filtru) se stane paradoxn zbytenou. Mm za to, e ndr s tmto materilem na dn, hust oszen a s omezenou organickou zt, me vborn fungovat bez jakhokoliv biologickho filtru, vyadujc nanejv njak systm pohybu hladiny. Ale to mohou bt jen moje ist osobn domnnky. Domnnkou ale vbec nen neobyejn souznn mezi Flouritem a rostlinami, vedouc nkdy k pozoruhodnm projevm chovn rostlin. Rostliny rostouc normln vzpmen smrem k hladin se stvaj plazivmi, mechy tvo velice kompaktn poltky pichycen pmo na substrt atd. Prach je prvn vc, na kterou si musme dvat pozor pi zakldn akvria. I kdy Seachem doslova uvd, e substrt byl ped zabalenm pran, doporuuje ho jet tsn ped vloenm do akvria proplchnout. Osobn jsem Flourite nikdy ped pouitm neistil, jednak abych neztratil velmi uiten prach, ale tak proto, e by se promvn mohlo prothnout donekonena, jeliko nikdy nedoshneme, aby odtkajc voda byla pln ist. Podle mho nzoru je tedy dleit, aby materil nebyl ped vloenm do akvria vbec propran. Nutnm pedpokladem je tak to, e akvrium mus bt przdn, resp. such. V opanm ppad bychom se po vloen substrtu dokali vzniku ernho bahno. Pokud postupujeme sprvn, tak nejene Flourite nijak nezapin vodu, ale v prbhu dvancti hodin po naputn dosvd svoje neobyejn vlastnosti tak, e voda bude krystalicky ist. Pipomenu jen, a plat to pi pouit jakhokoliv substrtu, e pro napoutn akvria vodou pouijeme vdy njak mal talek nebo misku, do kter opatrn smujeme proud vody. Tak se vyhneme nadmrnmu zven substrtu. Postup pi pouit Flourite: 1. Flourite rozprosteme na dno przdnho akvria, rozdl mezi vkou substrtu vpedu a vzadu by ml bt 3-4 cm. 2. Pomoc misky napustme akvrium vodou. 3. Pokme asi 12 hodin, ne spustme filtraci; take zven prach bude mt as se usadit. 4. Po uplynut zmnn doby zapneme filtraci, ale jen

5.

6. 7.

mechanickou; jakkoliv materil pro biologickou filtraci by se zbyten zanesl prachem a znehodnotil. Za dalch 12 hodin (nkdy musme pokat a 24 hodin) odstranme mechanick filtry a vlome npln pro biologickou filtraci tak jako pi normlnm provozu akvria. Ppadn prachov usazeniny z hladiny odstranme savm paprem, ze dna je sthneme odkalovaem. Pokad, kdy pracujete v akvriu kde je Flourite, vypnte filtraci a ne j zase zapnete, pokejte, a se zven prach usad (vtinou je tvrthodina dostaten).

Tyto jednoduch rady vm umon provozovat akvrium bez problm, kter jsou jinak spolen vem substrtm obsahujc pran stice. Obsah nkterch prvk ve Flourite [2] v mg/kg
Al Ba Ca Co Cr Cu Fe K Mg Mn Na Ni V Zn 10210 124 195 6 13 7 18500 2195 2281 64 223 12 15 29

Onyx Sand. (Foto: internet)

Onyx Sand Tak Onyx Sand pat do rodiny produkt Seachem, ale tady v Itlii je mlo rozen. Je to ideln substrt pro rostlinn akvria. Bohuel je dost obtn ho sehnat. Zskal jsem ho ped nkolika lety jen mal mnostv a jeliko jsem tak nemohl pomlet na zzen bnho okrasnho akvria,

39

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

tma

pouil jsem ho v jednom malm akvriu spolen s drobnozrnnm trkem. Zamil jsem se v nm na stnomiln rostliny, kterm navc dlalo spolenost nkolik malch trs Hygrophila polysperma "Rosanervig". Onyx Sand se od Flourite velice li; jednak barvou (je edo-hnd), zrnitost (je ponkud drobnj), ale zejmna svmi chemickmi vlastnostmi. Na rozdl od Flourite, Onyx Sand je velmi bohat na vpnk a relativn chud, co se tk eleza. To jsem ale nevdl, kdy jsem ho pouil v akvriu co je samozejm chyba. Seachem vak u Onyx Sand deklaruje vysok obsah vpnku a hoku (viz ne), zvlt srovnme-li tento materil s jinmi, kter se bn v akvrich pouvaj. Jak se dalo ekat, mlo to okamit vliv na hodnoty vody v mm akvriu! Akoli jsem mnil vodu jak asto se dalo, nedailo se mi (tak dky m nevdomosti) snit v akvriu alkalitu; jej hodnoty naopak vystelovaly a ke hvzdm. Pidvn CO2 do tohoto 60-litrovho akvria nemlo oividn dn efekt, protoe voda byla velmi siln pufrovna a pH se smrem dol ani nepohnulo. Dnes, kdy u rozumm tomu, co se v akvriu dlo, by vylo mon zajmav vyzkouet kombinaci Onyx Sand spolu s jlovitmi substrty, abych vidl, jak se dok poprat jejich opan tendence pi ovlivovn pufran schopnosti vody. Obsah nkterch prvk v Onyx Sand [2] v mg/kg
Al Ba Ca Co Cr Cu Fe K Mg Mn Na Ni V Zn 822 5 197500 4 10 4 2846 417 115400 43 135 7 8 23

Paradoxn je laterit, kter pouvme v akvriu jako zdroj (nkterch) ivin, jednm z nejchudch typ pd, kter v prod najdeme. Lateritov zeminy nejsou pli vhodn pro vegetaci, kter se na nich bohat rozvj jen dky pravidelnm zplavm a srkm, kter pinej chybjc minerly. Pokud jde o vyuit lateritu v akvriu, existuj dva zkladn pstupy: jako skuten podlo, nebo jako doplnk s pomalm uvolovnm ivin. Prvn metoda je pravdpodobn pro rostlinn akvrium vhodnj, protoe jen pokud pouijeme laterit v dostatenm mnostv, doke mt urujc vliv na rst rostlin. Druh pstup, kdy pidme do substrtu mal kuliky jako pdatn hnojivo, m nikdy nepesvdil o sv innosti; u jsem tuhle metodu nadobro zavrhl, protoe jsem si nikdy neviml postehnutelnch zmn v rstu rostlin a kvli nim jsem tam pochopiteln laterit dval. Existuje jet stedn cesta (i kdy i ta ve mn zanechv jist pochybnosti, vyplvajc z ink lateritu jako takovho), a sice rozdrobit lateritov kuliky a rovnomrn je rozmstit na dno ndre, bu pmo na sklo nebo na tenkou vrstviku velmi jemnho trku; tuto vivnou vrstvu potom pekryjeme trkem ve vce alespo 3-4 cm. Kadopdn vm doporuuji pout na pekryt trk s pokud mono malmi zrnky, jinak laterit rozpadl na prach pronikne do vodnho sloupce. Hrub trk nen schopn laterit uzavt hluboko ve dn. Neml jsem tenhle substrt nikdy zvl v oblib, take jsem ho pouil jen jako doplnk k Gravelitu; v takovch ppadech jsem nikdy neml jistotu, jestli se rostlinm da kvli lateritu, nebo Gravelitu. Nkolik pokus v akvrich, kde byl jen laterit s kemiitm trkem, m zklamalo natolik, e jsem se nedvno rozhodl laterit zcela vyadit z mch pstitelskch pokus. Je podle m dost pravdpodobn, e laterit lze spn nahradit jinmi obdobnmi materily, kter maj vt obsah ivin a pinej lep vsledky.

Laterit Velmi rozen v Americe u milovnk holandskch akvri, laterit byl jet donedvna jednm z hnojivch pil skladby substrtu u rostlinnch akvri. Laterit vznik rozpadem sedimentrnch hornin v oblastech s teplm a detivm klimatem. Kemiitany, kter ho tvo, jsou tak ovlivnny psobenm CO2 a vody; to vede k jejich rozkladu a vzniku smsi hydroxid hlinku a eleza s vraznm podlem typicky ervenolutho jlu.

Peloeno se souhlasem autora z [1].

[1] www.aquagarden.it [2] www.seachem.com

aquadesign

40

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

aquadesign

Z DENKU MECHOVHO KRLOVSTV

Petr Jalov
Akvrium, podobn jako iv organismus, zav svj zrod, dtsk nemoci, zrn, prochz obdobmi astnmi i mn astnmi a nakonec pijde chvle zniku. O historii ivota jednoho takovho akvria bych se rd podlil. Pinelo mi radost vce ne ticet let. Na zatku bylo naden a dtsk klukovsk touha vymnit tch nkolik dvacetilitrovch ndrek se spoustou rostlin a ivoich za nco podnho. A tak jsem toho pamtnho lta odjel jako kadoron ke sv babice a den za dnem v jihoeskch lesch sbral lesn plody a nosil do vkupny. Po przdninch bylo vydlno na obrovsk akvrium. Ndr dlouh 100 cm, irok i hlubok 40 cm. Byl to tehdy opravdu splnn sen. Porost akvria tvoily pedevm kryptokoryny a echinodory, co byly tehdy jedny z mla bn dostupnch rostlin. O jejich trvanlivosti svd i to, e v mch akvrich zstaly a do dnench dn. Ryb osdku zpotku tvoily vtinou ivorodky. Velmi brzy jsem zaal zjiovat, e pstovn a snaha zskat nov druhy rostlin mi pin vt poten ne chov a odchov ryb. A tak se rostlin v mm akvriu postupn vystdalo opravdu hodn. Vyzkouel jsem celou adu aranm a stle hledal tu ideln podobu. asem jsem pochopil, e ne ideln podoba akvria, ale hledn a cesta k n je to, co m bav. Dokzal jsem cel hodiny sedt ped akvriem, kochat se a pozorovat ivot v nm a potom vstt a kompletn ho peszet. Tato drobn chylka mi bohuel, nebo natst, zstala a do dnench dn. Pravideln v sobotu dopoledne se provdla drba. Odsl jsem kal ze dna, kter tvoil n trk zrnitosti 2-4 mm, a dolil dvacet litr erstv vody pmo z vodovodu, nebo deovky ze sudu na dvoe. Vyistil molitan filtru, protrhal perostl rostliny a otel pedn sklo. Tato m dvacetiminutov sobotn innost spolen s jedenctihodinovm osvtlenm ze dvou zivek 36 W, jedn studen a jedn teple bl, vytvela takka ideln podmnky pro rst rostlin a ivot v akvriu. A m bylo rostlin vce, tm byly podmnky stabilnj a v nkterch obdobch i zcela mizela asa. Bhem let se akvrium mnilo, chadlo i vzkvtalo podle momentlnho stupn mho zjmu. A tak ve zdrav peilo lta studentsk i vojensk, bylo svdkem lsek astnch i neastnch a poslze se stalo i soust ivota m eny a syna. I manelka brzy zaala oceovat vhody akvaristiky. Byl to toti jeden z mla mch konk, kter m udrel doma. A tak se snadno pehldla njak ta voda na podlaze a zbytky rostlin v umyvadle. Mechovmu krlovstv, jak jsem

(Foto: Petr Jalov)

41

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

aquadesign

svou ndrku honosn nazval, asem dokonce pibylo dvojtko do pru. Ve jelo ve svch zabhnutch kolejch a protoe to fungovalo vten, nebyl dvod nic mnit. A jednou. Poprv jsem na internetu otevel akvaristick strnky a byl jsem doslova fascinovn prezentacemi nkterch akvri. Ndhern barvy rostlin v pekrsnch kompozicch. A to, co ve mn do t doby doutnalo jen ze setrvanosti, opt naplno vzpllo. Zaal jsem prohledvat internet s tukou v ruce a zapisoval hodnoty vody, podmnky a kombinace rostlin v mch vysnnch akvrich.

dem by mla bt mkk voda. A dle sprvn pomr mezi mnostvm a skladbou rostlin, mnostvm svtla, CO2 a ostatnmi ivinami obsaenmi ve vod. Tento ideln pomr jsem sp subjektivn ctil, ne bych byl schopen ho matematicky vyjdit. Ve vzorci bylo toti velmi mnoho dalch promnnch. Nicmn se mi zdlo, e podstatu chpu.

(Foto: Petr Jalov)

Viml jsem si, e pravidla aranovn rostlinnch akvri jsou obdobn, jako pravidla zakldn okrasnch zahrad, se ktermi jsem ml u njak zkuenosti. Jednotlivosti mus bt podzeny celkovmu dojmu obrazu akvria. Vrazn prvek je nutn umstit do zlatho ezu. Skupiny rostlin szet v lichm potu a stejn tak zachzet s kameny a koeny. Pout radji mn druh ve vtch skupinch. Vybrat rostliny s jemnou strukturou list pro dojem vt ndre a rostliny s kompaktnm rstem, kter se daj sthat do potebnch tvar. Stdat rznou barvu a strukturu list. Vytvoit vkov rozdly mezi jednotlivmi skupinami rostlin. V jednom mst ponechat u dna prhled a tm k zadnmu sklu pro plastinost obrazu. Nenechat zarst cel pozad, ale rostliny by na nm mly vytvet tvar, podobn jako krajina na horizontu.

(Foto: Petr Jalov)

Pro zatek jsem hodlal vyzkouet na mch stvajcch rostlinkch vy podl deov vody, aby voda v akvriu byla mk, a souasn zavst vychvalovan CO2 z kvasnic. Hadiku s CO2 jsem vsunul do nasvn filtru. Rostliny reagovaly tm okamit. Jako perliky z nich zaaly stoupat proudy bublinek, co jsem dve zaznamenval jen po vmn vody. Po tdnu byl patrn zven rst. A tak jsem vyzkouel dal novum. Hnojivo PMDD. Pravidla jeho pouit jsem ml ji dobe nestudovan z internetu. Bhem nkolika nsledujcch tdn se mi zdlo, e se dostvm do rje rostlinnch akvri. Rostliny, o kterch jsem si myslel, e dobe rostou, dostaly novou ndhern zelenou barvu a zcela vyplnily akvrium. Echinodory jsem byl dokonce nucen vnovat akvaristm s mnohem vt ndr. A co m asi potilo nejvce byl fakt, e v akvriu nebyla dn viditeln asa. Ndhern ist rostliny i dekorace.

(Foto: Petr Jalov)

Tohle bylo jasn. Ale jak vytvoit podmnky pro nron rostliny, kter se mi lbily? Zpisky z internetu o podmnkch ve vzorovch akvrich mi poslouily pro sestaven magick formule fungovn dokonal rostlinn akvazahrady: Zkla-

(Foto: Petr Jalov)

42

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

aquadesign

(Foto: Petr Jalov)

A tak jsem zaal objednvat rostlinky svch sn. Rotala wallichii, Rotala rotundifolia, Micranthemum micranthemoides, Riccia fluitans a dal. Otzkou bylo, jak nov rostliny aranovat do stvajcho porostu a dret se pravidel. S velkmi trsy rostlin se mi hbat nechtlo, protoe byly v dobr kondici a pevn koenily. A tak bylo rozhodnuto, e dobr kondice rostlin dostane pednost ped pravidly. Bylo jasn, e tko napodobm obraz prodn scenrie po vzoru asijskch akvarist. lo mi spe o to, vytvoit jakousi akvazahrdku, kter se nebude snait vemon zapt ruce svho zahradnka. A tato filosofie, kter vyvstala z okolnost, mi zstala trvale blzk. Akvrium tak zaplnily rostlinky nejrznjch tvar, velikosti, barvy a struktury. Do poped jsem vytvoil kobereky z riccie a dostala sv msto i na koenu. Dky rychlmu rstu se akvrium stle promovalo a nutilo m kad tden k zsahm, co uspokojovalo moji potebu namet si v nm ruce. Pro vtinu prav jsem vystail s jednmi obyejnmi nkami a nkami z manikry moj eny. Tamt jsem si obas pjil i pinzetu. Jak narstala zelen hmota v akvriu, zaal jsem rozsvcet tet zivku 36 W. Nejdve jen dv hodiny a pomalu jsem pidval a na osm hodin denn. erven rostlinky se mi odmnily ndhernou barvou. Sloen zivek v t dob bylo nsledujc: Tesla teple bl, Philips TLD 965, Narva LT 827. Dv prvn zmiovan svtily jedenct hodin denn. Vechny zivky byly opateny tlumivkou, co bhem dne zvyovalo teplotu vody a skoro k ticetistupovm hodnotm. Uvdomil jsem si, e v mm magickm vzorci jsem zapomnl na jednu dleitou promnnou. A tou byla teplota. To jsem si tak pozdji ovil v jinm akvriu. Pi ni teplot a zachovn mnostv svtla, rostlin a hnojiva tento systm nefungoval a dal pleitost ase.

To ovem nebyl ppad Mechovho krlovstv. V nm se naopak zdlo, e ve je a moc ideln. asem jsem dokonce tento stav zaal povaovat za standard. A jednoho rna. Manelka m budila a jen tak mimochodem poznamenala, e v akvriu je njak podezele mlo vody, a se na to kouknu. Vystelil jsem z postele. V akvriu zstala sotva tetina vody. Zbytek unikl lepenm spojem v zadnm rohu. Nov plovouc podlaha v obvku byla jen mrn pizvednut, ale tm such. Voda byla pod n. Narychlo jsem odlovil ryby a el se podvat o patro n. V erstv vymalovanm obvku rodi jsem nael chybjc obsah akvria. Bylo jasn, e Mechov krlovstv po ticeti letech doslouilo.

(Foto: Petr Jalov)

Zasedla rodinn rada. Tedy manelka a j. K mmu velkmu pekvapen rada rozhodla, e na msto leton dovolen u moe podme akvrium nov, krsnj, mnohonsobn vt. A tak se i stalo. A Mechov krlovstv? V popelnici nakonec neskonilo. Pece jen jsem ho jet zalepil a umstil do sklepa, kde slou jako akvrium pokusn a na pebytky rostlin. Je to zvltn, ale do dnench dn v nm vldne stle ideln harmonie bez as a dalch problm. A pokud chci zachrnit njakou rostlinku z jinho akvria, dm ji prv sem. Mon, e mi takhle vrac tch ticet let, co jsem mu vnoval svoji pi.

(Foto: Petr Jalov) zaujmavosti

(Foto: Petr Jalov)

43

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

zaujmavosti

DEN NA JEZEE TANGANYIKA

Chuck Rambo
Od 12. do 26. jna 2002 jsem spolu s moj enou Carol ml to tst, astnit se Cichlid Safari na jezero Tanganyika s Ad Koningsem a 10 dalmi astnky z Belgie, Nmecka, Kanady a USA. Seli jsem se na londnskm letiti a letli do Lusaky v Zambii. Odtud jsem se 16 hodin pesouvali autobusem do Mpulungu na jinm behu jezera. Odtud ns luny odvezly na zkladnu Kalambo Falls Lodge, kterou vlastn Anglian Toby Veall. Kad den ns pak brali na jinou potpskou lokalitu za cichlidami. Vtina mst byla na jihu v Zambii, 2 dny jsme strvili na vchodnm behu v Tanznii. Sobota 19.10., 5:30 Ne, neplnoval jsem vstt tak brzo. Kad rno ale v 5:30 vyjde Slunce a asi 500+ jedinc cikdovitho hmyzu ped naimi okny zane volat partnery. Zn to jak star imitace laserovch pistol, vydvajc vysok wowwow-wow. Okna nemaj skla, take je nemu zavt. Vylezu zpod moskytiry a jdu se na terasu dvat zpv cikd pilkal ptky, kte je te lov a pitom odhnj ostatn ptky. Za pl hodiny je po vem a hmyz i ptci jsou pry. Ne ostatn vstanou, dvm se do sdek na cichlidy a dal ryby. 9:00 Sndme, objednvme si u nk vtinou vajka, toasty, ovoce prky jsou moc tun, tak u si je skoro nikdo nedv. Toby a Ad u jsou vzhru, plynov genertor b a mme elektinu na nkolik hodin. Nabjme baterie do fok a laptopu. Toby genertor pouv k peerpn vody z jezera do hlavn ndre nad zkladnou a tak k pohonu kompresor na plnn tlakovch lahv. Ad nm oznamuje, e jedeme do Tanznie podvat se, odkud pochzej daffodilov (Neolamprologus pulcher). Nenechme si ale oraztkovat pasy v Tanznii s placenm vstupnho a vstupnho poplatku, ale dme kad vimn 25 dolar mstnmu ednkovi. Genertor vypadl a to je signl vydat se na cestu. 11:00 Pomocnci nalo nae potpsk vybaven na lun a vydme se severn okolo eky Kalambo do Tanznie. Cesta trv jen asi hodinu. Mjme vesnici na behu a mnoho domorodc nm pijde zamvat. e se blme k cli poznme podle toho, e Ad se zane strojit do potpskho. Dnes se potpme na mst zvanm Kambwimba. Kdy kotvme u behu, je tam skupina opic na stromech, ale uteou ped nmi. Pi ponoru jsem postupoval podle skalnat stny ke dnu v hloubce asi 18 m. Tam se pkr stna setkv s plochm psitm dnem. Vidl jsem tam velikou jmu o prmru tm 2 m s hloubkou 1 m. Namhal jsem mozek, abych zjistil, co mohlo tak velikou jmu vyhloubit. U jsem vidl mnoho dr, vyhrabanch povci, ale thle se ani zdaleka nepibliovaly. Rozhldl jsem se a nemohl jsem uvit svm om. Pede mnou byl ohromn pr Boulengerchromis microlepis s tisckami mladch! Bylo velmi vzruujc sledovat je a chvli jsem se jich drel, ale odehnaly vechny ostatn ryby, tak jsem je opustil a pomalu vystoupal podl stny a pokraoval v ponoru podl behu. Cyprichromis "tricolors" jsou tady moc hezk. Maj lutou hlavu, lutou ocasn ploutev a ploutve ern se svtle modrm lemovnm. Tlo je stejn kovov svtle modr. Nad skalami je jich opravdu hodn. Ophthalmotilapia nasuta tady moc hezk nejsou a nen tu ani moc julidochromis. Na mlinch je hodn Ophthalmotilapia ventralis s oranovou hlavou a N. pulcher "daffodil". Opravdu moc krsn ryba! Nejsem si jist, jestli jsem vbec nkdy vidl opravdov daffodily v nabdce obchod. Rainbow Trofeus jsou tu moc hezc, se lutm tlem a ervenmi ploutvemi. Vynoil jsem se na mst, kde pedtm byly opice. Tentokrt neutekly a byly zvdav, co to ve vod vid. Chvli jsem je pozoroval a pak se vrtil na lun. Pouvali jsme velk ocelov lahve a pod vodou jsme tak mohli zstat nco pes hodinu a pl. Tenhle sek byl jen 300 m dlouh na jihu konil kamenn tes v st mlk seznn eky, na severu se mnil ve velmi pkrou stnu, kde byli hojn velc zstupci rodu Labeo. Daffodilov jsou omezen jen na tento krtk sek. 15:00 Jsme zptky na zkladn, nae vybaven je uloeno v psteku na behu. Osprchujeme se a jdeme do spolen jdelny na obd. Pokud chceme pivo, tak bu jihoafrick Castle, nebo Mosi ze Zambie. Mn vc chutnalo Castle, ale asem jsem se nabail obou a pil jsem nealko. Obd byl vdycky velmi divn. Mli jsme okurkov sendvi a aradov mslo. Chutnalo to divn a nikdy jsme si nezvykli. Po obd jsme se li podvat do sdek a dvali se na ryby, nebo jsme si prohleli fotky, kter ostatn udlali bhem ponoru. Dnes jsme si vzali st a u behu jsme chytili hoe a potr Petrochromis sp. Nechali jsme toho, kdy se setmlo a v stch se nm objevovali podivn mal hadi. Jsou tu toti vodn kobry a my jsme opravdu nechtli pokouet tst. Toby ale kal, e jsou to pravdpodobn jen vodn uovky. 19:00 Kdy se setm, Toby nahod genertor. Nachystm si moskytiru, a s n pak ve tm nebojuji. A do veee hrajeme karty a mluvme o rybch. Nikdo netu, kdy a co bude k jdlu. Toby najal kuchae ve mst a byl obas pekvapen stejn jako my, co mme k jdlu. Dnes to byla vborn na a vanilkov souffl jako dezert. Veee byly vtinou vynikajc. Po veei se jet hrly karty a mluvilo se o rybch s Tobym a Adem. Viml jsem si jist zvislosti mezi tm, jak Toby v kartch vyhrval, a dobou, po kterou jet bel genertor. el jsem spt a jet jsem je slyel se bavit. Noci jsou tu tepl a dusn a se stmi nad postel nectte dn osvujc vnek. Kdy jsem usnal, myslel jsem na ztej ponor. Vracme se do Tanznie. Zdroj:
[1] www.aquarticles.com

44

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

zaujmavosti

EST NOVCH DRUH HLUBOKOMOSKCH RYB

z internetu
Ostrozrak mosk bioloka, kter si v lovku hlubokomosk expedice vimla esti zvltnch ryb, byla nakonec odmnna za to, e dvovala svm instinktm. Po zdlouhav prci s odbornky na taxonomii toti Dr. Nikki King zjistila, e se jedn o druhy, kter byly pro vdu doposud naprosto neznm. Tchto est novch druh ryb bylo nalezeno mezi lovkem ze st, kter byly vytaeny na palubu krlovsk vzkumn lodi Discovery z nejtemnjch hlubin na jihu Indickho ocenu. Vdci zde vykonvali przkum v rmci projektu Benthic Crozet, jeho clem je rozshl vzkum vod a moskho dna v okol Crozetovch ostrov. Nikki byla jednou z osob, odpovdnch za prozkoumn kadho tvora, kter se dostal na palubu. Jak ekla, tchto zvltnch ryb si vimla, ale nedokzala je zaadit a do druhu. Take podivn ryby byly zabaleny a odcestovaly do Britnie. Nikki potom zce spolupracovala s Dr. Peterem Mllerem a profesorem Jrgenem Nielsenem ze Zoologickho muzea kodask univerzity a s profesorem Guyem Duhamelem z paskho muzea prodnch vd. Tito ti vdci nsledn potvrdili, e se jedn skuten o est novch druh. Nikki prohlsila: Od t doby, co m srdce zatouilo po drze mosk bioloky, jsem snila o tom, e by se mi jednou mohlo podait objevit nov druh. Take objevit jich est je ohromn vzruujc! Nikki a jej taxonomit spolupracovnci mli potom tu est, dt tmto hlubokomoskm tvorm jmna. V dsledku toho se me profesor Monty Priede, editel vzkumnho stediska Oceanlab, pynit vdomm, e nkde hluboko v moi se ukrv rov hoovit ryba, kter nese jeho jmno Pachycara priedei. Profesor Wolff z liverpoolsk univerzity, kter vedl celou expedici, byl inspirac v ppad ropunicovit ryby, kter se te jmenuje Paraliparis wolffi. Oblast vzkumu a samotn vzkumn lo potom zakotvily v nzvech Careproctus crozentensis, Apagesoma n. sp. a Careproctus discoveryae. Ale ze vech esti ryb byl Nikki nejbli prv 42 cm dlouh hnd hoovec, kter je te znm pod jmnem Pachycara cousinsi. Vzorem pro jeho pojmenovn byl toti Nikkin snoubenec, 27-let geofyzik Michael Cousins.

Pachycara cousinsi. (Foto: Nikki King/University of Aberdeen)

Profesor Priede, kter u ml pedtm jednoho jmenovce, dvouhlavho parazitickho erva, je velmi poten, e byl takto znovu zvnn. ekl: Jsme v na prci v hlubinch moe zvykl, e objevujeme nov druhy. Ale obvykle se jedn o mal ervy nebo kore. Najt est novch druh ryb bhem jedin expedice je pozoruhodn spch. Lov probhal v oblasti, kde probhalo vzorkovn doposud jen jednou ped 132 lety tady plul HMS Challenger. Nikki si ponala velmi dobe, kdy si vimla vjimenosti tchto esti ryb v lovku. Pro zoologa je skutenost, e se po nm jmenuje njak ivoin druh, velikm vyznamennm; a j jsem velice poten, e jist mal rov rybka te nese moje jmno.

Zdroj:
Pachycara priedei. (Foto: Nikki King/University of Aberdeen) [1] www.oceanlab.abdn.ac.uk/news/news.php akvafoto

45

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

akvafoto

(Foto: Roman Holba)

DNES FOT: ROMAN HOLBA

Markta Rejlkov
V loskm ronku soute o nejkrsnj akvafotografii, kterou n klub spolen s Akva.sk podal, jsme si nemohli nevimnout zdailch snmk Romana Holby. Kdy jsem vidla leton soutn snmky v anonymnm pehledu, hned mi bylo jasn, e se Roman se opt zastnil. Jeho fotografie maj nezamniteln podn hloubky, krom toho mu prost ryby pzuj v neuviteln zarostlm akvriu. Rozhodla jsem se ho proto trochu vyzpovdat a pinst na strnkch Akvria jet vce Romanovch snmk. Ne zanu Romana zpovdat, pipomenu, e prezentaci jeho akvri a bohatou fotogalerii mete najt na webu: [1]. Pokud se nepletu, akvaristiku sdl se svm otcem. Jak to tedy vlastn je kdo z vs je akvarista a kdo fotograf? Abych ve uvedl na pravou mru, tak otec je jen akvarista a j jsem akvarista-fotograf :-). Mj otec se u jako dt vnoval akvaristice. Pak toho zanechal a trochu m do toho svta rybiek zasvtil. Ostatn, jako mal kluk jsem chtl mt tak njakho domcho mazlka, a tak mi rodie dovolili rybiky. Otec mi se vm pomhal. J jsem se do toho tolik zabral, e jsem vude mon studoval akvaristiku, a u to byly knihy, internet nebo z vlastnch zkuenost. Mimochodem, akvaristikou jsem se zaal zabvat zhruba v mch 10 letech. U si to ani nepamatuji, kolik mi pesn bylo. A vnuji se j dote, ale musm se piznat, e doba pokroila a tak nastoupily zase jin zjmy ;-). Ped nkolika lety se otec znovu rozhodl si zaloit akvrium. Nic mu nebrnilo a tak opril star dovednosti a zaal znova a postaru. Jene v dnen dob u existuje ta supermodern technika, kter udl skoro ve za vs, a tak se tm otec zaal trochu zabvat. Najednou jsme mli doma extern filtr, spnac hodiny na svtla, CO2 systm, pH dc jednotku a dal... A to vm byla u jin akvaristika. U to nebylo jen o rybch, ale i o krsnch rostlinnch ndrch. J byl z toho dost uneen, jeliko takov zarostl akvrium jsem nikdy nikde nevidl. A to se samo sebou muselo dokumentovat. Digitln fotoapart byl po ruce a tak jsem se zaal uit fotit akvria. Momentln mme doma nkolik ndr. O vechny, a na m, se star otec. J u si pak hraji na fotografa. m fot? Pouvm digitln zrcadlovku Canon EOS 20D a objektiv EF 18-55 mm s vysokou svtelnost. Obas pouiji i stativ. Jakch sout ses se svmi snmky zastnil? Zastnil jsem se takovch sout, na kter jsem narazil a tkali se tmatu akvaristika. Zkusili jsme to nkolikrt v esk republice na strnkch akvarista.cz, kde byla sout o nejlep foto. Dle to bylo na Slovensku na Akva.sk, kde byla tak sout o nejlep foto. V tto souti jsem byl sm velice pekvapen, kdy jsem se svmi fotkami obsadil 1. a 3. msto a pak tak 1. a 2. msto na Akvajari, kde byli fotografie

46

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

akvafoto

vystaven. Dal sout, kter mimochodem skonila te v dubnu, byla na strnkch miga.cz, kde se opt poslali fotografie. Minul rok jsme se poprv zkusili zastnit i celosvtov soute Aga International Aquascaping Contest 2007. Ale to u je tak trochu jin tda. Kdyby to nkoho zajmalo, tak jsme se umstili na 848. mst z 1142 akvarist. Tvoje fotografie jsou technicky velmi zdail, ale akvaristu oslov pedevm svm obsahem. Kolik vlastn m v souasnosti akvri? Prozra nm o nich nco bliho... Nyn mm dv akvria. Jedna ndr m 340 l a druh asi 40 litr. Ta vt m velice atypick tvar o rozmrech 70 x 70 x 70 cm. Svtm nad n lampou se 150 W HQI vbojkou, kter je napojena na spnac hodiny. Docela prce, prosvtit tak vysokou ndr. O filtraci se star extern filtr Eheim. CO2 je zeno pomoc pH dc jednotkou, kterou mm nastavenou na hodnotu 6,8. Mm snem bylo mt terovce, chcete-li diskuse. A to jsem si asi ped pl rokem splnil, take te chovm 5 terovc a mezi nimi se prohn pr ervench a ernch neonek. Uvidm, jak mi to s terovci pjde, kdy vichni kaj, jak je to nron ryba, ale zatm je ve v podku. To men akvrium mm vedle pracovnho stolu a zde chovm krevetky a snam se z nho udlat mini rostlinn akvrium. Zde se o filtraci star zvsn filtr, osvtluj ho dv stoln lampy s 2 x 11 W DZ zivkou. CO2 dlm pomoc kvasnic. Rostliny vcelku rostou, ale v posledn dob se trochu vyskytla vlknit asa.

(Foto: Roman Holba)

(Foto: Roman Holba)

Kdy se dvm na nkter Tvoje fotografie, mm dojem, jako bych nahlela rybm do obvku. Jak vtinou fot sed u akvria teba cel hodiny a ek na ten sprvn moment? Nebo jsou snmky spe nhodn? To je tak trochu otzka. Zle, co chcete vyfotit. Pedem ale prozradm, e vechny fotografie jsou zcela nhodn. Kdy ale pozorujete ryby, tak mete vypozorovat, jak se chovaj rno, jak odpoledne a jak veer. Nebo teba po vmn vody. To pak zjistte, e kdy chcete vyfotit ryby jak se perou, tak je budete fotit pi krmen a tak rzn. J si teba viml, e po vmn vody se mi neonky shromd k sob a plavou po ndri v houfu sem a tam. Nebo kdy chci vyfotit parmiky siamsk na koeni, tak je nakrmm a pokm si, a budou odpovat. Dalo by se stt u ndre a ekat na vhodn zbr, ale to bych taky mohl vystt dlek pod sebou a navc bych mohl mt fotku mzlou. Proto fotm a fotm spoustu fotek a pak vybrm. Piznm se, e nafotm 500 fotek a z toho vyberu jen 100 podaench a z nich jet 5-10, kter stoj za to.

Povauje svtlo za klov pro vznik dobrho snmku? Ano, dostatek svtla je velice dleit a klov vc pro fotografovn. Pokud je mlo svtla, fotografie budou bu tmav a nebo rozmazan. Nkdy je to problm dobe nasvtit ndr, obzvl tu moji 70 cm vysokou. Ale vbojky jsou docela dobrm zdrojem pro nasvcen ndre. Pro kvalitn fotografie mus bt hodn svtla. Myslm, e bn se to dl tak, e se z boku akvria a nad akvrium umst extern blesky a fot se. Ale takov monosti nemm.

(Foto: Roman Holba)

47

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

akvafoto

(Foto: Roman Holba)

Nepouv fotondrky? Nelk T portrtovn ryb? Fotondrky nepouvm, nen na to ani msto. Abych pravdu ekl, tak m to ani nelk. Fotm spe krsn zarostl akvria, kde je njak ivot. Krom ndhernch rostlin pitahuj oko na Tvch fotografich tak rzn koeny, kter z t zelen tu a tam tr. Pemsuje je zmrn kvli focen, nebo jsou to autentick zkout, kter v akvriu existuj dlouhodob? V ndri jsou koeny i kameny rzn naaranovan, ale ty tam jsou dlouhodob. e bych jen kvli focen pekopal ndr, tak to ne. Ndre se mn proto, a ns ten vzhled omrz a mme chu zkusit nco jinho. A a pak se fot. Akvrium je vlastn tak trochu i o aranovn. Mn to teba moc nejde, ale otec doke udlat podaen zkout, proto fotm sp jeho akvrka :-). Upravuje njak fotky v potai? Ano, fotky upravuji. Pedevm jejich velikost, vtinou je oezvm a pidm i rmeek, pokud vystavuji fotografie na internet. Retuovn a podobn vci nedlm, e bych teba pimaloval rybu :-D. Obas akort fotku pisvtlm nebo upravm barvy.

Mohl bys v kostce shrnout, co je podle Tebe nezbytnm pedpokladem pro pozen krsnch fotografi? Kvalitn fotoapart, cit v rukou, dobr svtlo, dn odlesky ve skle, dn mouhy na skle :-), hezk ndr nebo objekt, kter chceme fotit, tst a hodn trplivosti. M mezi svmi snmky njak oblben, kter se Ti lb nebo jsi na n obzvl hrd? Snmk mm hodn a je mezi nimi i pr zdailch kousk, kter se mi lb. Napklad fotografie, kde jsou ti parmiky siamsk a ti platy (nahoe). Nebo dv parmiky siamsk, jak odpovaj na koeni. Siln mi to pipomn zamilovan pr:

(Foto: Roman Holba)

48

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

akvafoto

Trochu komick mi pijde tato (Pedstavuji si nco jako: Pokej, my t stejn dohonme!):

(Foto: Roman Holba)

(Foto: Roman Holba)

Z thle mm velice dobr pocit:

Nem pocit, e u jsi ve svch akvrich vyfotil pln vechno? Nelk T Tvoje fotografick zliba k tomu, abys akvria v pravidelnch intervalech pedlval, vymoval ryby a rostliny a poizoval si tak nov fotografick objekty? Myslm, e je pod co fotit. Take m to nelk stle nco mnit. V posledn dob nen ani moc as se vnovat akvaristice a focen, ale vm, e zase pijde ta sprvn doba, kdy m to chytne a budu tm posedl. Urit ale u akvaristiky zstanu, protoe je to nco okouzlujcho, kdy pozorujete ivot v akvriu. Jak m te nejbli akvafotografick plny? Zatm nic neplnuji, ale otec si podil asi 6 mench akvri a chce v nich vybudovat njak krajinky z rostlin, koen a kamen. Take kdy se rostlinkm bude dait a porostou celou ndr, tak urit bude co fotit a pak fotografie vystavm na n web [1].

(Foto: Roman Holba)

A tady se mi zase podail hezk zbr:

[1] www.akvabublina.wz.cz

(Foto: Roman Holba)

49

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

akvafoto

(Foto: Roman Holba)

(Foto: Roman Holba)

(Foto: Roman Holba)

(Foto: Roman Holba)

(Foto: Roman Holba)

(Foto: Roman Holba)

50

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

akvafoto

biotopy

biotopy (Foto: Roman Holba)

51

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

biotopy

MEXICK DENK (1): BLTO, GAMBUSIE A TIKY

Markta Rejlkov
Tak, a je to tady, mexick cestopis nedste se, slibuji vm, e se pokusm dret psn rybch zleitost. Nebude to tak sloit, o ty nm lo toti v Mexiku pedevm... :-) Ne pistoupm k prvn sti samotnho denku (nejde o pepis autentickch poznmek z cesty, protoe v Mexiku jsem si skoro dn poznmky nedlala), dovolte mi vodem uvst pr fakt o cel thle akvaristick vprav. V vodnku minulho sla jsem u jmenovala astnky cesty byli to Roman Slaboch, kterho myslm nen teba vce pedstavovat, jeho posedlost divokmi ivorodkami a tak ast cesty za rybami Jin a Stedn Ameriky jsou tenm Akvria urit dostaten znm; Milan Murko, bratislavsk len KLUBu.AKVA.SK, kter se podle svch slov zajm jen o ivorodku tikovitou, velifery a nkolik mlo dalch druh divokch ivorodek; Libor Balnar, podle Romanovch slov uveejnnch v jedn reporti v Akvriu . 8 n pedn specialista na rod Xiphophorus (rozumj divok meovky) a zejm na tom bude nco pravdy ;-). A nakonec j. Abych trochu naruila ivorodkskou nadvldu, vyhlsila jsem, e se tm hlavn na cichlidy :-) Cestu jsme podnikli v obdob 8.2.-5.3.2008. tyi tdny jsou pochopiteln na Mexiko velmi mlo; ale posnaili jsme se a v pjenm aut jsme urazili jen o chlup mn ne 8000 km. Krajina se nm mnila ped oima s tm kadou ujetou stovkou kilometr, v men me to platilo o vodnch biotopech, kter jsme zkoumali tak asto, jak jen to lo... take jsme si v Mexiku rozhodn pili na sv! Vzhledem k pestrosti navtvench biotop a k mnostv fotografi bude mt Mexick denk nkolik dl. Ideln by bylo, kdyby vechny vyly jet pedtm, ne v tropech nastane dal obdob sucha... ;-) Pojme tedy na prvn dl. Blto, gambusie a tiky tento nzev myslm velmi dobe vystihuje pedstavu, jakou maj o Mexiku mnoz akvarist. A jsou v Mexiku vlastn vbec njak zajmav ryby???, ptali se m ptel akvarist, kdy se doslechli o plnovan cest. A velmi nedviv se na m dvali, kdy vidli, jak naden jsem se potom vrtila. Pravdou je, e prvn etapa cesty odpovdala vcemn obecnm pedstavm voda nevbn zakalen (ale natst ne vdycky), v stch uvzly pravideln jen nudn stbit ivorodky, sem tam cichlida, aby se neeklo. Ve skutenosti samozejm nebyly ty ivorodky vbec nudn, lbily se nm a myslm, e dost nicmn nepoprm, e dky rozlehlosti zem s tmto typem lokalit a hlavn pod dojmem jinch zkout Mexika jsme potom na prvn st cesty opravdu vzpomnaly pod ironickm oznaenm vude blto, gambusie a tiky. (Poznmka, tkajc se chystan pednky na blcm se Akvalt takhle opravdu nevypad cel Mexiko, k vidn budou i fotogenitj msta ;-)!) Cesta ns zavedla z Mexico City k pobe Mexickho zlivu a dle do ninnho sttu Tabasco a na pomez s Campeche, co je ji yucatnsk stt.

(Zdroj: Googlemaps)

52

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

biotopy

Hned druh den po pletu mme anci zalovit si u silnice v malm potku sice najdeme jen neurit ivorodky (odhaduji je na Poeciliopsis sp.), ale fotografie ne zachycuje pamtn okamik poprv vidme Milana v akci. Zatm jet nedoladil lovc nin; za pr dn zskal pezdvku Dundee a chytil opravdu vechno!

V temn, sluncem prozen vod byly stovky malch rybiek jak se pozdji ukzalo, lo o potr hlavaek. (Foto: Markta Rejlkov)

Tak znte ten vkik rekreant, kdy po dlouh trmciv cest na dovolenou doraz na msto? Konen u vody! (Foto: Markta Rejlkov)

Prvn opravdov lokalita, kde jsme si uili dosyta, ns ekala a ve stt Tabasco nedaleko archeologickho nalezit La Venta. Cel oblast byla pln kanl, ek a rybnk bohuel tak pln drtnch plot, protoe se vude psl dobytek. Pivdlo ns to k zoufalstv; nakonec jsme vak cestu k vod nali a nebyli jsme ani v nejmenm zklaman. ka Chicorapote ns pekvapila na prvn pohled svou barvou e se v Mexiku setkme s ernou vodou by m tedy opravdu nenapadlo. Namen pH 6,0 a vodivost 120 S odpovdaj zvltnmu charakteru tto lokality.

Ro Chicorapote. (Foto: Markta Rejlkov)

Ro Chicorapote poskytovalo krom ryb i jin poten byli tu velk ampulrie, velc mravenci (a bolestiv kousali bez slitovn!) a tak vodn rostliny . Na snmku jsou pkn pohromad Pistia stratiotes, Limnobium spongia, Salvinia sp. a Hydrocotyle sp. (Foto: Markta Rejlkov)

ajov zbarven voda. (Foto: Markta Rejlkov)

Hydrocotyle sp. (Foto: Markta Rejlkov)

53

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

biotopy

Ro Chicorapote pitkajc z pastvin. (Foto: Roman Slaboch) Hlavaka Dormitator sp. (Foto: Markta Rejlkov)

Zachycen plovouc rostliny. (Foto: Roman Slaboch)

Mlad cichlida. (Foto: Markta Rejlkov)

Ale dejme konen slovo rybm. Mimochodem, hned tady se Milanovi podailo ulovit svoj rybu sn, ivorodku tikovitou (Belonesox belizanus). Tenhle dravec je, jak se ukzalo, v cel oblasti hojn a obv vody s velmi odlinmi parametry. Krom toho jsme zde samozejm chytili gambusie, tak jako na vtin dalch lokalit v (nejen) jin oblasti Mexika.

Dal molly. (Foto: Markta Rejlkov)

Gambusia sp. (Foto: Markta Rejlkov)

Pkn strakat molly. (Foto: Markta Rejlkov)

A konen slibovan Belonesox belizanus. Jedinec na snmku ale pochz z jin lokality, nepli vzdlen od Ro Chicorapote. I zde bylo pH mrn kysel, ryb osdka byla podobn; navc jsme vak chytili tak drobn krevetky. (Foto: Markta Rejlkov)

54

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

biotopy

Krevetka z eledi Palaemonidae. (Foto: Markta Rejlkov)

...a nae ponn vzbudilo zjem mstnch dt... (Foto: Markta Rejlkov)

Z oblasti La Venta jsme se pesunuli dle na vchod, smrem na Yucatan. Vybrali jsme si k tomu na map tence vyznaenou silnici po pmosk kose. To slibovalo zajmav biotopy, protoe jsme jeli pmo po pobe moe a za tenkm psem pevniny byla obrovsk slan laguna. Jakmile se vedle silnice zaleskla vodn hladina, nevhali jsme a vydali se na przkum. Voda v lagun u vesnice Sinaloa byla sice rovn temn zbarven, ale blzkost moe se dala vyctit pH 7,41 a vodivost 1280 S!

...a nejen dt. Pak povaoval kalnou lagunu za svj rajn. (Foto: Markta Rejlkov)

Laguna u Sinaloa. (Foto: Markta Rejlkov)

Krabi tu byli velmi hojn. (Foto: Markta Rejlkov)

Nejprve jsme do vody marn civli... (Foto: Markta Rejlkov)

Focen rznch potvrek dti bavilo. (Foto: Roman Slaboch)

55

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

biotopy

Jedna z mnoha mollyn, kter jsme v Mexiku ulovili. Vechny byly ndhern. (Foto: Markta Rejlkov)

Takhle to vechno zaalo. (Foto: Markta Rejlkov)

A opt ivorodka tikovit. Mstn populace dosahovala ctyhodnch rozmr a byla krsn zbarven. (Foto: Roman Slaboch)

Te si dovolm malou neakvaristickou vsuvku po lagun v Sinaloa toti pilo na adu men dobrodrustv, kter je pro ns pro vechny asi nejvtm zitkem z celho mexickho putovn. A popravd eeno jsme si jedinenosti tohoto dne byli vdomi u po nkolika kilometrech Coco Rallye, jak jsme tento sek cesty nazvali. Kdy se objevil kus chybjc cesty, naivn jsme si to fotili jako perliku. O pr metr dl ale asfalt zmizel pln holt obas tu asi bvaj trochu vt vlny. Vracet se nm nechtlo, u jsme po kose ujeli kus cesty a objka po pevnin by ns pipravila o nkolik hodin. Cesta ale skuten skonila, tak jsme se cht necht obrtili a... v tu chvli jel proti nm mal autobus, kter vak pr destek metr ped kritickm mstem uhnul do porostu kokosovch palem. e by objka? Jali jsme se ho (vzhledem k nerovnmu ternu a schopnostem pjenho auta opatrnjm tempem) sledovat. Pran cesta vypadala sice ne moc frekventovan (v tomto zapomenutm kraji ani nen divu), ale pouiteln. Ale ouha pes cestu bylo napnut siln lano. Zastavme, z nedalek chatre se piour velmi volnm krokem domorodec. Na nai otzku odpovd, e se sice na druh konec po tto objce dostaneme, ale za uvolnn prjezdu chce 10 pesos. Platme a ctme levu, e se nemusme vracet. Cesta ovem pokrauje v neekanm stylu jedeme nekonen kilometry prachem, msty vydldnm kokosovmi oechy, obas se vracme na pvodn asfalt, kter je po pr metrech beznadjn zavt pskem z ple. Klikujeme mezi palmami a nevcn zrme na stle nov a nov improvizovan zvory kad ns samozejm stoj dalch 10 pesos.

I v prbhu Coco Rallye jsme samozejm nezapomnli zastavovat u kad zajmav vodn plochy. Na snmku je laguna s moskou vodou nicmn ili tu krom moskch ryb a krab tak molly a ble neidentifikovan cichlidy. (Foto: Markta Rejlkov)

Mosk rybka. (Foto: Markta Rejlkov)

Poprv jsem pouila podvodn pouzdro. Konen :-) (Foto: Markta Rejlkov)

56

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

biotopy

Jeden snmek pro milovnky pl... (Foto: Markta Rejlkov)

Rallye sice jet neskonila, ale slunce zanalo povliv klesat. (Foto: Markta Rejlkov)

Odmnou za to trmcen po pmosk kose nm byly jak mosk laguny a jejich zajmav obyvatel, tak pohled do mangrovovch porost. U nich jsme se vzhledem k pokroil hodin (a tak na nav a starosti o to, kde slome hlavu) zastavili jen krtce a nevidli jsme tam dn ryby. To samozejm neznamen, e tam neij pohled do hlubin mangrov v ns probouzel fantazii...
Hned vedle slan laguny byla jaksi kalu ped jednou z mla chatr, kter byly na kose obvan. Za chatr u je vidt ob vnitrozemsk laguna. (Foto: Roman Slaboch)

Vzhledem k slan vod nikoho neohrom, e tu ije plats. Za pozornost kadopdn stoj, e ho Milan vbec v t kalui ulovil... (Foto: Roman Slaboch)

(Foto: Markta Rejlkov)

...a jet vce to, e mu tam spolenost dlali vudyptomn ivorodka tikovit a ndhern vysokoploutv molly! Mimochodem teplota vody byla 32,3 C. (Foto: Roman Slaboch)

(Foto: Markta Rejlkov)

57

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

biotopy

(Foto: Markta Rejlkov)

Kdy jsme se astn a skoro u za tmy dostali zptky na pevninu, kde bylo konen zase mon vybrat si jin smr ne rovn mezi kokosov palmy, ubytovali jsme se v hotlku v centru msta Comalcalco. Bylo to jedno z mla naich setkn s velkmi msty a velmi spn jsme odsud rno odjdli. Navtvili jsme jet stejnojmenn archeologick nalezit s pknm, rozlehlm arelem. V nm jsme nali i vztekajcho se raka.

Nco se tam mrsk. (Foto: Markta Rejlkov)

(Foto: Markta Rejlkov)

Pesunuli jsme se zase o kus dl, za eku Usumacinta. Tam u zan Yucatnsk poloostrov. A ekali ns tak nov lokality a nov druhy ryb...

Roman odvliv zahjil przkum. (Foto: Markta Rejlkov)

Nevbn msto a musm piznat, e i trochu smradlav. Ale u jsme mli loveck absk... (Foto: Markta Rejlkov)

Zd se, e nco opravdu maj! (Foto: Markta Rejlkov)

58

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

biotopy

Je opravdu podivuhodn, v jakch podmnkch dok ryby v prod t. V on nenpadn odvodovac strouze u silnice jsme nachytali velk mnostv plat od erstvch mlat a o dospl jedince. Nkter platy byly zajmav zbarven a mly na sob znaky, kter znme u lechtnch kmen plmsek na ocasnm nsadci, rzn umstn teky apod. Byly tam samozejm i gambusie, jak jinak... Strouha byla zaplaven po deti, jinak je v n jist mn vody. Byla pln rozkldajc se vegetace. D se zejm podepsal i na namench parametrech pH 6,0 a vodivost 50 S! Teplota vody pitom byla pjemnch 26,8 C.

Platy Xiphophorus maculatus. (Foto: Markta Rejlkov)

Libor se konen dokal prvnch xif i kdy to nebyly jeho oblben meovky. Druh den byl proto pln elnu... (Foto: Markta Rejlkov) Nejkrsnji zbarven sameek. (Foto: Markta Rejlkov)

Dal den jsme stihli prozkoumat hned nkolik lokalit. Na tto byly opt platy a tak jsme (poprv a naposled) nali njak halanky. (Foto: Roman Slaboch) Opt Xiphophorus maculatus... (Foto: Markta Rejlkov)

...a jet jeden lutook sameek. (Foto: Markta Rejlkov)

V jezrku byla spousta spadanho list a voda mla lehce hndav zbarven ale pH bylo 7,5 a vodivost 750 S. (Foto: Markta Rejlkov)

59

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

biotopy

Rivulus tenuis samice. (Foto: Markta Rejlkov)

Nkter msta vypadala, e tam neme snad nic t. Teplota vzduchu 41 C, voda v mlkm mole mla o jedenct stup mn. (Foto: Markta Rejlkov)

Rivulus tenuis samec. (Foto: Markta Rejlkov)

Blta a gambusi jsme si uili opravdu dosyta, ale kad z lokalit byla trochu jin a nm ns zaujala. Mn tedy urit, nkte se mon nudili, protoe tu nebyly ivorodka tikovit, velifery, meovky, gudeje... ;-)

Zzraky se ale dj, a tak jsme tu nali pkn tetry z rodu Astyanax. Stejn (nebo alespo na prvn pohled nerozliiteln) druh byl velmi hojn na celm Yucatnu. (Foto: Roman Slaboch)

Tady jsme (krom obligtnch gambusi) vidli sumce. Ale bohuel nechytili. (Foto: Markta Rejlkov)

Pistia stratiotes. (Foto: Markta Rejlkov)

A hdejte, co jsme tu jet nali? Samozejm gambusie a tak ivorodku tikovitou. U ns vskyt majesttnho dravce v kad kalui ani neudivoval. Gambusim jsme mnoho pozornosti nevnovali, ale vbec to nejsou nezajmav rybky. (Foto: Markta Rejlkov)

60

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

biotopy

A jet posledn lovek z oblasti blta, gambusi a tik a pak vte tomu, e jsou divok ivorodky nudn ed! (Foto: Markta Rejlkov)

Na posledn lokalit pedtm, ne jsme si zaali naplno uvat zvltnost Yucatanu, jsem konen vidla kanky z okruhu Thorichthys meeki. Na meeki jsem se toti pvodn do Mexika tila pln ze veho nejvc. Kanci zde u behu byli mal (okolo 6 cm) a dost pla. Krom nich zde byly tetry a (neuvili byste) gambusie. Teplota vody byla pknch 28,8 C, pH 7,2 a vodivost 760 S.

Jednu ampulrku jsem si vyfotila pmo pod vodou. Na rozdl od pestrch barev vajek, zde pod hladinou bylo ve pokryt hndm nnosem. Pokud si odmyslm okoln vegetaci, doasn zatopenou pi astch vydatnch detch, nebyly zde pod vodou vbec dn rostliny. Dokonce ani zelen asy. (Foto: Markta Rejlkov)

Vudyptomn ploty obas nechvaly trochu prostoru i nm, dehydrovanm akvaristm. Tak jako v ppad tohoto vtho jezrka. (Foto: Roman Slaboch)

A takhle snmek ampulrky vznikl pvodn jsem sice ekala, a seberou odvahu kanci a uk se, ale nebyla jsem spn. Zato piplavaly velmi rychle gambusie a zaaly m ozobvat :-). (Foto: Roman Slaboch)

Przdn ulity ampulrek jsme vidli vckrt, ale jen na tto lokalit byly i dal neklamn znmky jejich vskytu vajka, nakladen blzko vody. (Foto: Roman Slaboch)

A to je konec prvnho dlu Mexickho denku. Kdy se tak dvm na tyto strnky, myslm si, e jsme toho za mn ne tden stihli a dost. Nkter z ryb jsme potom jet potkaly na jinch mstech Mexika, jin (jako teba platy) pat prost sem. Do oblasti blta, gambusi a tik. Odsud jsme, jak u jsem zmnila, odjeli na Yucatnsk poloostrov. Ten m svrzn podmnky a vidli jsme tam lokality, kter byly naprosto uniktn a zcela nepodobn vodnatmu, ale bahnitmu Tabascu. A konen jsem si uila ist vody a idelnch podmnek na fotografovn pod vodou! Ale o tom u pt...
reporte

61

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

reporte

OSTRAVSK TROPIC 2008

Markta Rejlkov
Plakt na akci, kter se skrv za dlouhm nzvem XV. ronk prodejn vstavy TROPIC 2008, zaujal myslm pedevm pstitele rznch exotickch rostlin. Jak obrzek, tak text na nm toti sliboval tilandsie, sukulenty, masorav rostliny, citrusy apod. V levm dolnm rku vak bylo i kouzeln slvko Akvaristika... V Ostrav se kadoron konaj dv velk akvaristick akce jarn Tropic, kter je ist prodejn akc, a na konci lta potom vstava (pedevm lechtnch ivorodek) spojen opt s prodejem. Vzhledem k tomu, e ostravt prodejci se u pomalu stvaj nedlnou soust naich ruinovskch akc a druba mezi Bratislavou a Ostravou se prohlubuje, ozvalo se v KLUBu.AKVA.SK nkolik nesmlch hlas s nvrhem, e bychom se mohli do Ostravy vypravit. Nakonec jsem se tam potkala jen s trojic naich len, kte poslili ady prodejc ale kdov, mon bude nae ast v lt hojnj. Letos se akce konala v termnu 17.-19.4., tj. trochu netradin u od tvrtka do soboty. Obvala jsem se, e a se tam v sobotu dostanu, bude u vechno vyprodno. Na internetovch diskusch se toti objevily zprvy, e krevetky a zajmav ryby se rychle vyprodvaj a kdo m zjem o nco exkluzvnjho, neml by nvtvu nechvat na posledn den. To se to Ostravkm ekne... Tropic m pjemn pekvapil. Nejen proto, e ryb a jinch lkadel bylo jet i v sobotu ped obdem k dispozici pomrn dost. Panovala tam velmi ptelsk atmosfra a mezi prodejnmi msty byl il ruch; nvtvnci okukovali akvria, komentovali jejich obsah, vybrali a kupovali... co, to mi prozradil Ivan Vyslil. Raky a ampulrie :-). Podle koment nkterch prodejc byl zjem hlavn o levn rybiky. Pitom v akvrich plavaly opravdu zajmav druhy. Kdy si vzpomenu, jak jdou v Bratislav na draku miniaturn tverzubci Carinotetraodon travancoricus, nejde mi do hlavy, pro jich Peo Benrik v Ostrav prodal jen nkolik mlo kousk. Inu, jin kraj, jin mrav. Pravda je, e nvtvnk na Tropicu bylo podle toho co jsem vidla celkem hodn, ale vtinou rodiny s dtmi nebo prost milovnci akvarijnch rybiek, nikoli akvarist-fanatici, sldc po raritkch :-) V nabdce byli rzn barevn raci, celkem pjemn vbr krevetek (nap. Caridina sp. "Red Crystal" a "Bee", Neocaridina heteropoda "Red Cherry", Caridina cf. propinqua), zajmav sumeci, bojovnice, africk cichlidy atd.... a krom ryb samozejm i njak ty rostliny tady vbr nebyl nijak velk, ale i tak bylo mon koupit ne pln bn druhy, nap. Eleocharis vivipara. Co se tk techniky a krmiv, nechybli zde Suchnkovci (SAK), Pepa Koblasa a Vlado Bure (akvashop.sk). Koupila jsem i iv koretry a patentky, co ryby doma velmi potilo. Tropic podle m stl za nvtvu!

(Foto: Markta Rejlkov)

(Foto: Markta Rejlkov)

(Foto: Markta Rejlkov)

62

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

reporte

(Foto: Markta Rejlkov)

Kryptopterus bicirrhis. (Foto: Markta Rejlkov)

Corydoras adolfoi. (Foto: Markta Rejlkov) (Foto: Markta Rejlkov)

Corydoras julii. (Foto: Markta Rejlkov)

(Foto: Markta Rejlkov)

Lezec Periophthalmus sp. (Foto: Markta Rejlkov)

klub Akvrium s velkmi sumci Pseudoplatystoma fasciatum a s krsnmi kostlny. (Foto: Markta Rejlkov)

63

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

klub

KACENKA14
Branislav Barin, Miloslav Peek
V rubrike klub by sme vm chceli postupne predstavi a pribli niektorch lenov KLUBu.AKVA.SK (teda vetkch, ktor bud ochotn spolupracova a zdveri sa :-) !!!). Ich akvaristick zzemie, nzory, vzie a nielen to, chceli by sme aj nakukn pod pokrvku ich akvaristickej kuchyne a umenia a s prsubom, e sa to nikto nedozvie, zisti od nich nejak drobn, alebo vek tajomstv o ich akvaristickch spechoch alebo nespechoch... a tieto pre itateov nho asku okamite zverejni. V tomto sle asopisu sksime nazrie trochu viac do skromia jednho z mala lenov nho klubu, ktor si do kolnky pohlavie pe daj ensk Kacenky14.

Meno: Katarna Pindrochov Nick: kacenka14 Bydlisko: Bratislava Vek: 30 Zameranie: halanci a betty Akvri: zatia 21 + 13 bettri

Mj ocino bol akvarista, take ja som sa narodila do rodiny, kde samozrejme akvrium nechbalo. Tak sa d poveda, e mm akvrium od narodenia, dokonca som aj znamenie vodnr. Vyrastala som v takom akvaristickom duchu. Spomnam si, e som zboovala chodi s otcom do akvaristk! Vdy to bol pre ma zitok a bola som plne naden. V naej rodine sa akvaristika fakt rozrila, akvrium mal krstn aj strkovia. Vdy sme ako deti obdivovali kto m o nov, kto kpil ak rybky. Pamtm si, e sme mali doma takho modrho potpaa, na ktorho som bola strane pyn, lebo mi ho sesternice a bratranci zvideli :-)! Ke som chodila na stredn kolu, tak som si kpila svoje vlastn akvrium. Bolo to 50 l akvrium, v ktorom boli gupky, guramy, prsavnci a samozrejme panciernikovia. Sem tam som osdku pomenila za mene, rajovce, nenky... proste riadny mix. Neskr som sa zoznmila s manelom, ktormu som ako inak venovala k narodeninm akvrium, take sa tomu ,,musel zaa venova aj on. Jeho zaiatky boli plne ndhern. Poprosila som ho aby mi priniesol vodu, do ktorej prelovm ryby. Tak mi priniesol vodu a ja som do nej s kudom upla odchyten gupky. V tom pozerm a vetky v sekunde stuhli a plvali hore bruchom. T voda bola plne adov!!!!!! Tak som im rchlo priliala tepl a vetky to na astie preili bez nsledkov. Tak zaa sa nejak mus... Ale tak ten akva-boom nastal vlastne, a ke som zaala chodi na internet a nala som strnku Akva.sk. Vetko to natartovala jedna veta: ,,Bt rybou nechm se nast filtrem! Sesternica si dala na Akva.sk fotku svojho akvria, v ktorom bol oranov trk. Urite si vetci viete predstavi tie ohromn reakcie!! No bola to katastrofa a vrcholom bola u spomnan veta. Napsal ju GAGAL; a tak som mu napsala skromn sprvu, e mu to ,,natriem. Zaali sme si psa a diskutova. Bol to osud!!!! David potreboval krttka a ja som mu ich ako zdravotn sestra poslala toko, e me krti koko len chce :-) On mi na opltku poslal rybky Nothobranchius korthausae a ikry inch druhov halankov. Nevedela som o nich absoltne ni, dokonca som nevedela, e vbec nieo tak existuje. A vtedy to vetko zaalo!!!! Gagal ma nauil strane vea vec, pomohol mi ako nikto. Ale nauil ma jednu vemi dleit vec: tudova akva-literatru. Ja som lovek, o viac rob ako ta. Moje otzky nemali konca kraja a a teraz si uvedomujem, e mal so mnou bosk trpezlivos. Mj mu tal a ja som sa hrala s akvriami. Tak som postupom asu nabrala sksenosti a akvaristika ma plne pohltila. Stala sa mojm konkom, mojou vou a mojm ivotom. Teraz mm 11 druhov halankov a kopec biett od HM, PK, VT a dokonca aj divok betty cocciny, aby, krevetky a rzne in rybky. A ak mem tak sa poakujem dvom uom: 1. GAGALOVI David, akujem Ti za vetko, o viem, za pomoc a cenn rady a samozrejme za rybky a ikry. Som rada, e mm tak skvelho kamarta!! 2. Mjmu manelovi akujem, e si u tak akva maniak ako ja :-)

64

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

klub

Hmmm, vzhadom na to, e ja sa nerada organizujem, ani sama presne neviem odpoveda na tto otzku. Mono to bude tm, e momentlne som na materskej dovolenke a potrebovala som kontakt s vonkajm svetom a umi. Som lovek, o sa potrebuje realizova a by v kontakte s umi. A tak ma napadlo, e sa predsa dm do klubu, pretoe pri akcich sa udia stretvaj a spoznvaj. V klube s udia, ktor maj rovnak zubu a konka ako ja rybky a mem sa s nimi o tom porozprva bez toho, aby som sa ctila blbo, e som ,,in. Ctim sa medzi nimi dobre. Niekedy mm toti pocit, ke sa priznm, e mm toko akvri a rb, e nezainteresovan osoby na ma pozeraj takm zvltnym pohadom. Najviac ma te, e som vaka KLUBu.AKVA.SK spoznala naozaj niekoko perfektnch ud!!!

Betta splendens CT multicolor. (Foto: Katarna Pindrochov)

Chova v byte skrva chov halankov a bojovnc. (Foto: Miloslav Peek)

Toto o sebe napsala Katarna a sn si to mme dovoli oznai aj za jej akvaristick ivotopis. Odkedy sa Katarna stala lenom nho klubu, na kadej akcii a hlavne pred akciou ju vnmam ako vemi usilovn a ochotn pomc. A v prpade, e na nejak innos u treba predsa len viac tej fyzickej sily, m so sebou vdy ochotnho pomocnka, manela :-). Maj to predsa len tie eny dobre vymyslen... Teraz u ale dajme slovo Katarne a poksime sa z nej pomocou nasledujcich otzok dosta nejak in informcie, zaujmavosti, tajnosti, ktor nezahrnula do svojho akvaivotopisu. Pamtm si, e ke si vystavovala svojich bojovnkov (myslm tm samcov bojovnc :-)) na naej minuloronej vstave, v kolnke klub si mala ete uveden FREE, a teda, e nie si lenom iadneho klubu. o a priviedlo k mylienke sta sa naou lenkou?

U z predchdzajcej otzky je jasn, e chov a odchovva bojovnice (Betta splendens). Ak s alie tvoje srdcovky, o sa akvriovch rb tka? Tak tto otzka je plne perfektn!! Nikdy by ma nenapadlo, e ja budem toko toho chova a u vbec nie, e aj odchovva!! :-)))) Bettm som sa tie zaala venova iba nhodou... sesternica sa chcela zbavi priku, tak som si ich zobrala. No a mu sa chcel poksi rozmnoi ich a ma to chytilo tie. Ale ja sa okrem biett samozrejme venujem mojim najobbenejm halankom (kaprozbkam). Presne ako je v otzke s mojou srdcovou zleitosou!! Na Slovensku je s nimi vek problm, lebo je mlo chovateov, a tak nemm moc monost meni ikry a druhy. A aj zahranin chovatelia si ich stria ako poklady a len mlo kto ,,pust nieo alej. Vlastne mne nepustil nikto ni. Ale ja za vetko, o sa tka mojich halankov, akujem Davidovi (GAGALOVI), lebo to je asi jeden jedin OCHOTN halanikr. Nauil ma strane vea a hlavne mi pomohol zaa. Halanci s vemi van, zaujmav a krsne rybky. Zaala som s jednm druhom a postupne som chcela alie a alie. Je to ako droga :-)!! Je zaujmav, e s halankmi to vydria fakt iba ,,skaln. Rybky poterbuj diapauzu a to mnohch akvaristov odrdza od ich chovu.

65

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

klub

Betta splendens HM black lace. (Foto: Katarna Pindrochov) Nothobranchius sp. KIZIKO TAN 05 RB. (Foto: Miloslav Peek)

astokrt sa akvaristi aj medzi sebou delia na rzne skupiny niekto sa venuje tzv. aquascapingu, niekto ti po tom rozmnoi kad rybu, o chov, a niekto skrtka len relaxuje pri klasickom spoloenskom akvriu. Do akej skupiny by si sa zadelila ty ? Tak toto je ak otzka. Nikdy som sa na to nepozerala takto. Urite tim rozmnoi rybky o mm, ale to sa tka iba halankov a biett. Mm aj spoloensk akvrium a druhov vytieraky, pri ktorch naozaj relaxujem. Uvedomila som si, e od kedy mm toko akvri, obmedzila som pozeranie TV :-). Veer sadnem k stojanu a sledujem, o sa tam deje. Vlastne ja ich pozorujem cel de, mm ich stle na oiach. Vdy som naprklad obdivovala rastlinkrov, lebo rastliny mi nikdy neli. Ale natudovala som si nieo a teraz mem poveda, e sa dar aj rastlinm, aj ke nie s mojm hlavnm akvaristickm cieom. Ale keby som sa u predsa mala niekam zaradi, tak si poviem, e som halanikrka a berka :-))

Akvaristick poklady (ikry v raeline). (Foto: Miloslav Peek)

Odchov na okne. (Foto: Miloslav Peek)

Mop s ikrami halankov. (Foto: Miloslav Peek)

66

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

klub

rk. A ich vnimonos spova u len v tom, e s eny :-). Ja neviem posdi, ako to berie akvarista chlap, ale myslm, e ja sa na to pozerm ,,inmi oami. Mui akoby uprednostovali hlavu a eny srdce. Proste ja beriem akvaristiku tak nejak cez srdce, neberiem ju len ako konek. eny s vo veobecnosti citlivejie a vnmavejie, daj do toho ve a to sa poda ma odzrkadl aj na ich vzahu k akvaristike. Hmmm, o ma bav na akvaristike.... o bav motorkrov na motorkch, modelrov na modeloch, kuchrov na varen??? :-) Je to asi ten skvel pocit zo sebarealizcie, rados z kadej malinkej rybky, z kadej ikry, z kadho novho spechu v odchove.

Z okrasnho akvria. (Foto: Miloslav Peek)

Akurt by sa mali liahnu. (Foto: Miloslav Peek)

Vyuva pri starostlivosti o svoje akvri nejak zvltne postupy, triky, ktor by si chcela prezradi naim itateom? Ako vyzer starostlivos o tvoje akvri? Moja starostlivos o akvria je plne jednoduch. Bettm menm vodu kad druh de a halankom raz za tde. Mono zvltnosou je, e halankom dvam vodu priamo z vodovodu. Akvri mm vybaven iba molitanovmi filtrami, teplomermi a v niektorch mm ohrievae. Rastlinky mm v kelmkoch, alebo plvajce. Iba v dovoch akvrich mm trk, a to v spoloenskom a v akvriu, kde mm chovn samice biett. Take v podstate ni vnimon... Ako by vyzeralo Tvoje vysnen akvrium? A ke sme u pri tch snoch snva o nejakej rybke, rastline ktor by si chcela ma ? Pvodne som snvala, e budem ma vek minimlne 400-litrov akvrium, v ktorom bud krsne rastlinky a rybky ako naprklad Melanotaenia preacox. Chcela som si spravi tak biotop juhovchodnej zie. No ale teraz snvam o alch malch akvrich, v ktorch budem ma nov druhy halankov, a o rozplvakch pre poter biett. Akvri nikdy nie je dos!!! o sa tka rastliniek, nemm nejak, po ktorej tim, ale momentlne snvam o halankoch ako Nothobranchius jubi jubi a Nothobranchius melanospilus. Ale je mi jasn, e ak sa mi spln tento sen, budem ma zlusk zase na inch nothobranchiov. Teda, ak sa mi vbec spln :-).

erstvo vyliahnut Aphyosemion hera TDK 97/30. (Foto: Miloslav Peek)

Mj skromn dojem je, e akvaristike sa predsa len venuj viac mui; na druhej strane, ak je u nejak ena akvaristka, vinou vynik a je nieim vnimon. o mysl, preo to tak je a o a pritiahlo k akvaristike? o a na nej bav? Myslm, e to nie je len dojem, ale e je to skutonos. Urite je vea akvaristov muov. eny spota na prstoch

67

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

klub

Betta splendens odchov po importovanch HMPK black orange. (Foto: Miloslav Peek)

Betta coccina. (Foto: Miloslav Peek)

To je jedna vec. Keby nebol KLUB.AKVA.SK, organizoval by tu niekto burzu alebo nejak vstavu??? Asi ako... Ako som u predtm napsala, lovek spozn ud. Sto ud, sto chut. Jeden sa venuje ivorodkm, druh sa venuje rastlinkm, tret sa venuje morskej akvaristike. Kad m sksenosti, ktor me poda alej, a tm sa akvaristika iba rozvja. Ja som sa vaka klubu dostala k rznym rastlinkm a rybkm. Obben hereka? Ja mm skr hercov.... :-) Zo slovenskch sa mi hrozne pilo, ako pn Machata narozprval star dobr veernkov rozprvky. M asn farbu hlasu a ako diea som sa nevedela odtrhn od tch rozprvok. Ale pi sa mi Vin Diesel. Obben npoj (nealkoholick a alkoholick)? Zboujem mlieko a samozrejme kakao. Faj? V iadnom prpade!!! Nikdy!! Chcela by si naim itateom odkza, poveda? Nieo, na o sme ti neumonili reagova prostrednctvom naich otzok? itateom by som chcela odkza iba malikos. Nebojte sa podeli o sksenosti s chovom a odchovom svojich rybiek so zanajcimi akvaristami. Mme krsnu spolon zubu, ktor treba pestova ako vzcnu rybku :-).

Betta splendens. (Foto: Miloslav Peek)

Ako asto navtevuje akvaristick obchody? A o v nich had? Bez akej ryby alebo rastliny by si z obchodu neodila? Do akvaristk chodm poda potreby. Po vinou chodm kupova iv nitenku alebo patentku, alebo ponknu svoje rybky na predaj. Rybu som nekupovala u vemi dvno... A rastlinku??? Naposledy som si z Biotopu odniesla Nymphea lotus. Ke sa pozrieme do minulosti, do starch akvaristickch asopisov, zistme, e slovensk akvaristika akoby bola predtm aktvnejia, bolo tu viac organizci, ktor organizovali viac vstav, mali viac lenov. Dnes je to in o mysl, preo? M poda teba organizovan akvaristika vznam? Je jasn, e to bolo v minulosti in. Dnes sa vetci niekam ponhame, nemme na ni as, ijeme v strese. Na vea vec sa pozerme cez peniaze a neuvedomujeme si, e malikosti ns robia astnmi. Berieme vetko ako samozrejmos a zabdame na to, e v sekunde vetko me by inak. Preo m vznam organizovan akvaristika? Jednoduch odpove: pozrime sa na vsledkov listinu z vstavy biett. Je na prvom mieste niekde Slovk???? Nie je. Pozrime sa len k nam susedom. Organizuj si importy biett a to sa hne odzrkadl na chovnom materili.

Ven akvapriatelia, to bola naa KACENKA14. Nabudce prde na rd zase niekto akva in. Ak mate elanie spozna niekoho konkrtneho, sem s tipom pte na adresu klub@akva.sk! Ak nie, potom sa nechajte prekvapi nam vberom.

68

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

klub

MOJA VE
Katarna Pindrochov
Jeden z druhov, ktor chovm, je aj Nothobranchius rachovii. Pochdza z juhovchodnej Afriky, konkrtne z Mozambiku. Samika je nenpadne sfarben s jemnm modro oranovm odleskom na tele. Samek m ste kontrastn farby. Celmu telu dominuje tmav oranov, ktor sa na konci upiniek vlieva do modrej farby. Prsn plutvy s priesvitn s oranovm ndychom. Olemovan s hrubm modro bielym lemom. Pri pozorovan pohybu tchto plutiev sa na dennom svetle zvrazuje ich ndhern lesk a pripomna mi to pohyb rk s vejrmi. Brun plutvy s najmenie, ale stosou farieb nezaostvaj. Pri tele je vrazn oranov, ktor plynulo prechdza do lesklej modrej. Chrbtovej a ritnej plutve dominuje modr farba. Nachdzaj sa tu vrazn hnedo oranov vek kvrny. Asi najdominantnejia je chvostov plutva. Pri tele zana slabm oranovm psikom, ktor je zretene pokrauje do modrho vejra. Nasleduje oranovo hned ps. Ten prechdza do stej oranovej. Aby sa zvraznila dokonalos tejto rybky, chvost je olemovan iernym lemom. Pri pohade na rachovka sa vm naskytne dokonal kombincia farieb, ktor s v kontraste, ale perfektne ladia. Pestros samca zvrazuje jeho majesttnos a krsu. Keby som mala napsa, o ma na halankoch asi najviac fascinovalo, tak napem, e trenie. Trec ritul zana tm, e samek sa sna plva tesne pri tele samiky. Bu plva veda nej alebo, o som pozorovala astejie, tesne nad ou. Pokia samika neodplva, zatla ju do trecieho substrtu a objme ju chrbtovou plutvou. Jemnmi pohybmi zo strany na stranu samek zatla samiku ete hlbie do substrtu, kde dochdza k vypusten ikry. Trenie halankov bolo pre ma naozaj fascinujcim zitkom. Pri pohade na prik som mala pocit, e vetko to prebieha nene a s citom. iadne bitky, otrhan plutvy alebo ranky na tele. Po uritom ase trenia vezmem trec substrt z akvria a ulom ho do sku, ktor si odlom do krabice. Na sok si napem dtum zasuenia, aby som nezabudla, pretoe ikry rachovkov maj dos dlh such peridu. Rybkm do akvria dm nov substrt, nech si uvaj ivota. Vybavenie akvri mm plne jednoduch molitanov filter. Ni viac! Vodu menm zhruba raz za dva tdne, poprpade poda potreby. Teplota vody sa pohybuje od 22 do 24 C. Rybky kmim raz denne ivou alebo mrazenou potravou. Myslm, e najviac sa im pozdva patentka, ale urite nepohrdn nitenkou alebo drosofilou. Such krmivo nedvam vbec. Malink poter kmim ivou artmiou, pokm nedorast do vekosti, kedy s schopn prijma in potravu. Odchov rachovkov sa v literatre popisuje ako nronej, ale ja som s nm zatia nemala problmy. Je dleit si obas zasuen ikry skontrolova a ke prde ich as, zalia. A potom to u pokrauje ako kolobeh v prrode.

Nothobranchius rachovii BEIRA 98. (Foto: David Kopeek)

aktulne

Dostalo sa mi tej cti, aby som Vm napsala nieo o mojom chove kaprozbiek. Radej vak pouvam nzov halank, tak ak sa nenahnevte budem ho pouva aj v tomto lnku. K chovu halankov som sa dostala pred rokom, a to plnou nhodou. Ani som len netuila, e tak krsne a zrove tak rznorod rybky vbec existuj. Stailo mlo a celkom si ma zskali. Moje prv rybky boli Nothobranchius korthausae. Spoiatku som sa snaila aby mali akvrium zariaden ako ,,obvaku a ctili sa o najlepie. Do akvria som dala trk, rastlinky, proste vetko ako m by. Postupom asu som vak od toho upustila a zistila som, e najlepie s hol ndre, kde je iba filtrcia a miska s trecm substrtom. Ako as beal, mala som monos vyska si odchov viacerch druhov. Nieo bolo spen a nieo nie. Najviac sa mi vak s pomedzi rznych druhov zapil rod Nothobranchius. Patr medzi farebne najrozmanitejie a najkrajie akvarijn ryby. Halanci tohto rodu s najrozrenej v oblasti strednej a vchodnej Afriky. Takmer polovica povrchu Afriky (viac ako 13 milinov kilometrov tvorcovch) je pokryt trvou. Mono prve z tohto dvodu je Nothobranchius typickm savanov rodom. ij v stojatch vodch savany, barinch, zaplavench lkch. Biotop je typick bahnitm dnom a hustm trvnatm porastom. V priebehu roka sa v tchto biotopoch vrazne menia podmienky, pretoe slia ako napjadl pre dobytok ale aj vone sa pasce stda. Voda je vemi zneisten vkalmi a moom zvierat. Vzhadom na to, e obvaj vysychav vody savany, museli sa tomuto aj prispsobi. Poas svojho ivota sa tr do mkkho bahnitho dna biotopu, kam uloia svoje ikry. Ke biotop vyschne, rybky uhyn, ale ikry zostan v zemi a ticho akaj na obdobie daov. Takto sa ich kolobeh ivota opakuje.

69

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

aktulne

NORBERT DOKOUPIL SEDEMDESIATRON

Boris Burger
Roku 1975 prezentoval na prednkovom popoludn DGLZ (Nemeck spolonos chovateov ivorodiek ) v Hamburgu prv obrzky gonopodi z rastrovacieho elektrnovho mikroskopu na svete. Tm zskal v irokej medzinrodnej verejnosti kredit odbornka na gonopdia. Nasledovalo niekoko pozvan na stretnutie expertov zo zahraniia, na ktor sa vak vaka totalite a nepochopeniu zodpovednch nedostal. Dr. Axelrod publikoval v TFH jeho lnok s touto tmatikou a prejavil vek zujem o vydanie atlasu gonopdi z rastrovacieho elektrnovho mikroskopu. V priebehu rokov priviezol od zahraninch lovcov do Bratislavy vye 40 novch druhov ivorodiek, z nich niektor boli prvm dovozom do Eurpy po vemi dlhom ase (Quintana atrizona), i absoltne prvm dovozom (Neoheterandria elegans, Xiphophorus montezumae, lrovit mene a alie). tyridsa rokov predna doma i v zahrani a propaguje akvaristiku ako pecifick odbor zujmovej innosti. Bol odbornm poradcom televzneho filmu Potulky s diskusom a predviedol v om umel inseminciu rybiek. V slovenskom rozhlase (rdio Regina) inkoval v debate o akvaristike. Neskr v deviatich pokraovaniach rozprval o histrii akvaristiky. Na vyiadanie viacerch vydavatestiev spracoval recenzn posudky na preklady akvaristickch publikci. Ako funkcionr odbornej komisie V SZCH vytvoril metodick prruku tandardy ivorodiek (SZCH 1978), poda ktorej boli vykolen prv posudzovatelia. Tm dal do pohybu cel mechanizmus okolo sanch vstav gupiek, meoviek, plt a molinezi, ich posudzovania a tandardov. Vypracoval systm kolenia posudzovateov a v obdob rokov 1978-1979 vykolil prvch slovenskch posudzovateov. Z publikanej innosti spomeniem monografiu ivorodky (Sttn zemdlsk nakl., Praha, 1981), ktor bola okamite rozobran. Prruku Prv akvrium (Prroda, Bratislava, 1983-1984), ktor vyla v troch vydaniach. Prruku Modern mene (Slovak Academic Press, Bratislava, 1999). Len najblim je znme, e pri vej podpore by mohol Norbert v krtkej dobe vyda alie ivorodkrsky zameran publikcie. Norbertova innos v akvaristike je iroko znma. Nezitn spoluprcu ocenili rzne akvaristick organizcie udelenm estnho lenstva. Prvm bol v roku 1994 najv viedensk spolok Danio. Nasledovala ZO SZCH AKVA Martin roku 1995 a roku 2006 KLUB.AKVA.SK v Bratislave.

V tomto roku sam nm dova Norbert Dokoupil jubilea 70 rokov. Je vhodn pripomen si jeho vroie nielen u ns na Slovensku, ale aj v echch. Len mlo starch akvaristov si na neho nespomenie, ke sa rozprvame o minulosti, i to bolo v Plzni, v Prahe, v Ostrave a samozrejme u ns v Martine, v Banskej Bystrici, v Spiskej Novej Vsi a Koiciach. S jeho menom sa stretvame v odbornej literatre s tmou ivorodky. Doteraz publikoval doma a v zahrani (napr. USA, vdsko, Nemecko, Raksko, Holandsko) 265 lnkov, vyznaujcich sa vdy dkladnou znalosou problematiky. Norbert sa narodil v roku 1938 v Koiciach. Zkladn kolu absolvoval v Bratislave. Roku 1951 vstpil do 1. Slovenskho akvaristickho spolku Skalr v Bratislave, ktor po vojne op zaal s innosou. Lska k rybm ho priviedla k tdiu tvorronej rybrskej koly v o Vodanoch. Pvodn zuba z detstva takto dostala soldne profesionlne zklady. Napriek tomu a napriek rozmhajcemu sa dopytu po rybkch nevenoval sa akvaristike komerne, ale vdy ostal staromdnym praktikom a teoretikom z presvedenia. Krsu a zmysel svojho hobby vid v rozirovan fondu vedomost, zvovan sortimentu rb a aktvnej ochrane ohrozench druhov v prrode. V tejto prci mu pomha jeho dobr jazykov vybavenie, take me nielen psa do zahraninch asopisov, ale aj komunikova zo zahraninmi odbornkmi. V bvalej SR bol prvm chovateom, ktor spene pouil metdu umelej insemincie pri rozmnoovan lrovitch meov v Eurpe (import od Dr. Axelroda z USA v r. 1966).

70

Akvrium, slo 11

KLUB.AKVA.SK

aktulne

Na zver. Norbert, dovo, aby som Ti v mene martinskch akvaristov poakoval za doterajiu prcu v prospech rozvoja akvaristiky. Prajem Ti hodne zdravia a vytrvalosti. Ak bude mc, ete spracuj nejak tmu o rybkch, dobre sa z nich u, dobre sa to ta. Ing. Boris Burger AKVA Martin

71