Fyzika je kolem ns (Hydrostatika a aerostatika)

Studijn text pro eitele FO a ostatn zjemce o fyziku

Miroslava Jareov Ivo Volf

Obsah
Slovo vodem

Nkolik slov o historii . . .

1 Tlak v kapalinch
1.1 Tlak v kapalin vyvolan vnj silou . . . . . . . . . . . .
Pklad 1 hydraulick zvedk . . . . . . . . . . . . . . .
Cvien 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.2 Tlak v kapalin zpsoben vlastn thou kapaliny . . . . .
Pklad 2 miniponorka Nautilus . . . . . . . . . . . . . .
Cvien 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.3 Tlakov sla psobc na svislou stnu obdlnkovho tvaru
Pklad 3 vpus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Cvien 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.4 Spojen ndoby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Pklad 4 men hustoty kapaliny . . . . . . . . . . . .
Cvien 4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Praktick loha 1 men tlaku v uzaven ndob . . .

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

8
9
11
12
13
15
16
16
17
19
19
20
20
20

2 Archimdv zkon a jeho uit v praxi

2.1 Praktick uit Archimdova zkona . . . .
Pklad 4 koruna krle Hierona . . . . . .
Pklad 5 plovac bjky . . . . . . . . . .
Pklad 6 evakuace stanice na ke . . . . .
Cvien 5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Praktick loha 2 men hustoty deva .
Praktick loha 3 men hustoty kapaliny
2.2 Stabilita pi plovn . . . . . . . . . . . . .

.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.

23
25
25
26
27
28
29
29
31

3 Atmosfrick tlak
Praktick loha 4 Torricelliho pokus . . . . . . .
Pklad 7 Pokusy s magdeburskmi polokoulemi
Pklad 8 atmosfrick tlak . . . . . . . . . . . .
Cvien 6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

.
.
.
.

.
.
.
.

.
.
.
.

.
.
.
.

.
.
.
.

.
.
.
.

.
.
.
.

32
32
33
34
35

.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.

3.1

3.2
3.3

3.4

Men tlaku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Praktick loha 5 men s aneroidem . . . . . . . . . . . . .
Praktick loha 6 vyrobte si vlastn manometr 1 . . . . . .
Praktick loha 7 vyrobte si vlastn manometr 2 . . . . . .
Cvien 7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Plat Archimdv zkon v plynech? . . . . . . . . . . . . . . . .
Pklad 9 horkovzdun baln . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Cvien 8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Zemsk atmosfra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
3.3.1 Rozdlen podle prbhu teploty v zvislosti na vce .
Pklad 9 Krmnova hranice . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Pklad 10 hmotnost zemsk atmosfry . . . . . . . . . . . . .
3.3.2 Sloen atmosfry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Pklad 11 vvoj koncentrace CO2 obsaenho v zemsk atmosfe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Meteorologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

36
38
38
39
39
39
40
41
41
42
43
43
44
44
45

Vsledky cvien

47

Literatura

48

Slovo vodem
Prosted, kter ns obklopuje, je v pevn me tvoeno tekutinami. Z fyziky
u vte, e tekutiny je spolen nzev pro kapaliny a plyny. Kad njakm
zpsobem toto sv okol vnm, ale ne kad si uvdomuje fyzikln podstatu
jev, se ktermi se setkv . . .
Tato publikace je soust cyklu Fyzika je kolem ns. U nzvu tto pub
likace je vidt, m se tento text bude zabvat: snait se vce vnmat sv okol
z fyziklnho pohledu, a to nejen z pohledu souasnosti. Nesmme zapomnat
tak na minulost, kter souasnosti pedchzela a dky n a dalmu vvoji
jsou nae poznatky na takov rovni, jak se je te ute a jak je vnmte.
Kdy se ekne mechanika kapalin, vtin z vs (vzhledem k tomu, e u
mte za sebou nkolik let vuky fyziky) se vybav hydrostatika a s n spojen
Pascalv a Archimdv zkon, hydrostatick tlak a dal pojmy. Clem tto
publikace je ble se s tmito poznatky seznmit z pohledu jejich praktickho
vyuit v bnm ivot a nauit se je vce vnmat tak po strnce fyzikln.
ekne-li se mechanika plyn, ada z vs si pedstav vzdun obal Zem, ale
vtina z vs u by asi neumla popsat matematickou zvislost tlaku tohoto
vzdunho obalu na nadmosk vce.
Jev je samozejm vce, ne je popsno v tto publikaci. Dal fyzikln
poznatky se zamenm na praktick vyuit je mono nalzt nap. v [3], poznatky, ke kterm je u vak teba zvldnout zklady vy matematiky, je
mono nalzt nap. v [1] a [2].
Pli bychom si, aby vs prce s tmto studijnm textem zaujala natolik,
e sami zanete pemlet o dalch situacch, kde se s ve uvedenmi jevy
z hydrostatiky a aerostatiky mete setkat.
Autoi

Pro ten baln let?

Asi je v tom zase
njak fyzika

Nkolik slov o historii . . .

V tto sti si nco ekneme o historii mechaniky kapalin, protoe poznn historickch souvislost tak ovlivuje n pohled na souasnost. Vznik mechaniky
kapalin m sv koeny v dvn dob. Zkusme se na chvli do tto doby vrtit
a postupn pejt a do souasnosti.
Ji od pradvna lid usilovali o vysvtlen rznch fyziklnch jev a vlastnost ltek. K tomu se pokoueli vytvet jednoduch modely umoujc uritm zpsobem tyto jevy vysvtlit. Nejstar pedstavy o sloen ltek pochzej
ze starovku, z obdob starovkho ecka a ma. eck lozoe vyrstala
v tsnm spojen s prodnmi vdami, vsledky hledn pvodu svta se snaili objasnit rozumem. ekov se snaili nalzt praltku (arch ), z n vznikl
svt, a zkony jejho uspodn. Tmto problmem se zabvala pedevm trojice eckch lozof Thals, Anaximandros a Anaximens. Podle nejstarho
lozofa z tto trojice Thalta, pochz veker hmotn svt z jedin praltky
vody. Z vody vechno vzniklo a ve vodu se ve mn. Druh z trojice ve
uvedench lozof Anaximandros povaoval za zkladn praltku nco neomezenho, vnho, neuritho tzv. apeiron (z etiny neomezeno, nekoneno).
Z tto praltky ve pochz a ve do n spje. Od potku jsou v n obsaeny
vechny tyi ivly (skupenstv): voda (kapalina), Zem (pevn ltka), vzduch
(plyn), ohe (plazma). Vci nevznikaj promnou tchto ivl, ale jako proces,
pi kterm se ze sv pvodn jednoty v apeiru vyluuj protiklady chladno a
teplo, vlhko a sucho. Tet z trojice lozof Anaximens byl Anaximandrovm
kem. Povaoval za zkladn praltku smyslov vnmateln ivel (podobn
jako Thals), v tomto ppad to vak nebyla voda, ale vzduch. Cel svt pak
Anaximens vykld jako pohyb vzduchu zpsoben zhuovnm a zeovnm (oteplovn). Vzduch se projevuje chladem a teplem, vlhkem a pohybem.
Toto byly prvn nzory na ltky ve starovku.
Dal pedstavy vytveli lozov atomist. Atomist vysvtlovali vlastnosti tles a nkter jevy tvarem, uspodnm a pohybem jednoduchch a dle
nedlitelnch steek (z etiny atomos = nedliteln). Mezi atomisty v ecku
patili Leukippos, Dmokritos a Epikros. V m pak zastval nzory atomist
Lucretius.
Ve starovku vak s nzory atomist polemizoval nap. Aristoteles (4. stol.
p. n. l.), podle nho byla Zem sloena ze ty prvk, kter v soustednch
kulovch vrstvch obaluj jeden druh: ohe (teplosuch), vzduch (teplotekut), voda (studenotekut), zem (studenosuch). D se ci, e tyto ivly
jsou vlastn jednm z prvnch pokus zavst elementrn stice ve fyzice.
Krom sticovho pohledu na ltky se vak zrove rozvjel pohled na
ltky z hlediska jejich uit pro technick aplikace. Mezi jedny z prvnch, kdo
poloili zklady oboru mechaniky tekutin (3. stol. p. n. l.), patil Archimdes
4

ze Syrakus, Stratn z Lampsaku, Ktbisios z Alexandrie, Filn z Byzancie a

Hrn Alexandrijsk.
Se jmnem Archimda ze Syrakus si vichni vybavme pedevm Archimdv zkon. Stratn z Lampsaku pravdpodobn jako jeden z prvnch jako
metodu vdeck prce povaoval experiment. Ktbisois z Alexandrie byl pak
znm jako konstruktr stroj a zazen vyuvajcch vzduch a vodu. Vynalezl
mj. tak tlakovou vzduchovou pumpu (vodn dlo), porn stkaku a vylepil
vodn hodiny (tzv. klepsydru).1 O vysok rovni hydrostatiky a hydromechaniky v t dob svd tak dal poznatky. Ktbisiv k Filn z Byzance popsal
podrobn vodn erpadla, studny propojen navzjem (spojen ndoby), ale i
vodn kolo. Vet slavnch jmen z tto doby uzaveme znmm jmnem Hern
z Alexandrie, z jeho technickch vynlez t doby spojench s mechanikou
tekutin je znm pedevm Hronova baka a Hronova fontna.
Dal osobnost, jej jmno lze tak spojit s mechanikou tekutin, je msk
architekt Vitruvius (1. stol.p.n.l.), kter se v tto oblasti zabval hlednm
vodnch pramen v souvislosti s deovmi srkami. Ve svm dle Deset knih
o architektue popsal tak princip rznch stroj a zazen vyuvajcch vodu
(nap. erpac vodn kola lapac, vodn mln, vodn nek, Ktbisiova pumpa
na tlak . . . ).
Shrneme-li ve, co bylo doposud uvedeno, lze konstatovat, e poznn v antice lze shrnout do dvou cest:
formulace obecnch princip, z nich se s logickou dslednost vyvozovala
pirozen zkonitost jev (Aristoteles),
jednoduch teze, nevyadujc dkazy (Archimdes).
Obecn ci, e antit lozofov se pokoueli prodn jevy nejen vysvtlit, ale
najt tak mezi nimi zkonit souvislosti. Kdy vak ekov prodn jevy zkoumali, nesnaili se je napodobit neprovdli experimenty. Ty zaala provdt
a novovk fyzika.
Dal rozvoj hydrauliky a hydrostatiky byl zaznamenn a v 15. stolet, a
to dky projektm Leonarda da Vinciho. Jednalo se o projekty melioranch
prac, vodnch kanl, zesplavnn nch tok. Jako prvn pepaoval n
toky dvoudlnmi vraty. Leonardo da Vinci znal princip spojench ndob pro
kapaliny rznch hustot a zkon hydrostatiky, kter byl pozdji pojmenovn
na poest svho spoluobjevitele jako Pascalv zkon.
Dlo Leonarda da Vinciho ovlivnilo adu dalch uenc, nap. Giovanni
Battista Benedetti (1530 1590) odvodil tzv. hydrostatick paradox , tj., e
u dan kapaliny velikost tlakov sly na dno nezvis na hmotnosti kapaliny.
1 Nap.

prvn zmnky o klepsyde se objevuj u roku 522 p.n.l. .

V 16. stolet rozvoj dle pokraoval. Galileo Galilei (1564 1642) popsal
v dle La Bilancetta pesn hydrostatick vhy umoujc venm pevnch
ltek ve vzduchu a ve vod jednodue stanovit podl jednotlivch sloek (nap.
zlato stbro) ve slitinch kov.2
Dal vvoj byl ovlivnn pedev objevem atmosfrickho tlaku. Bezprostedn pinou objevu bylo pn tosknskho vvody mt ve svch terasovitch zahradch ve Florencii nasvac pumpy zaal se eit problm, pro
se vodu podailo zvednout pstem pokad jen do vky, kter nepekroila
10 metr.
Podvejme se jet na chvli zpt. Ji Aristoteles vysvtloval vystupovn vody v pumpch a
nsoskch tm, e przdn prostor, kter vznik
pod pstem, ihned napln voda przdno v prod nen mon, protoe hmota je podle Aristotela
spojit. Aristotelovo tvrzen, e proda m strach
ze vzduchoprzdna (horror vacui), petrvvalo pomrn dlouhou dobu a hodilo se i crkvi vodu do
pumpy tla bosk sla.
Galileo Galilei tento poznatek korigoval tak,
e tvrdil, e proda sice przdn prostor nem, ale
jen do urit mry, jeliko strach z przdnoty m

omezenou velikost. Na hodnotu tto mry piel

v roce 1643 Galilev nstupce Evangelista Torricelli (1608 1647). Svou pedstavu, e k vytvoen przdnho prostoru vede tlak vzduchu, potvrdil svm znmm pokusem se rtuovm sloupcem
ve sklenn trubici. Tuto ideu pokusu sice vymysObr. 1
lel Torricelli, ale vlastn pokus provedl Galilev k Pokus z roku 1643 1644
Vincenzo Viviani (1622 1703).
Tmto pokusem byla dokzna jednak existence vakua, ale i skutenost,
e atmosfra psob na vechny pedmty podobn jako kapalina. Asi v polovin 17. stolet se o atmosferick tlak zaal zajmat tak Otto von Guericke
(1602 1686). Ten zopakoval Torricelliho pokus se sloupcem vody a svmi pokusy ukzal vliv sloupce poas na sloupec vody (tm byly poloeny zklady
pedpovdn poas). Ovem nejznmj jsou jeho pokusy s vvvou a s tzv.
magdeburskmi polokoulemi, jak bude jet dle v textu podrobnji popsno.
2 Z tto skutenosti lze soudit, e Galileo Galilei tak studoval poznatky ze starovku
zejm znal historii o krlovsk korun krle Hierona, co vedlo objeven Archimdova
zkona, o em se jet zmnme, a se budeme zabvat Archimdovm zkonem.

Na Torricelliho pokusy navzal Blaise Pascal

(1623 1662), kter ovil platnost Torricelliho zvr pro rzn kapaliny a zobecoval
Torricelliho zvry o existenci vakua. Pascal
tak konal dal pokusy se rtuovm sloupcem;
pi tchto pokusech zjistil, e vka rtuovho
sloupce v trubici kles se stoupajc nadmoskou vkou, m byl poloen zklad pro men nadmoskch vek pomoc barometru.
Dle tak zformuloval zkon o penen tlaku
v kapalinch dnes znm jako Pascalv zkon.
een problm spojench s atmosfrickm
tlakem bylo v t dob velmi aktuln.

Obr. 2
Magdebursk polokoule

Menm atmosfrickho tlaku se tak zabvala cel

ada dalch fyzik, nap. Edmond Halley (1656 1742)
odvodil vztah mezi rozdly nadmoskch vek a atmosfrickch tlak namench na dvou mstech zemskho povrchu, dle nap. tak Daniel Gabriel Fahrenheit (1686
1736) si vyrbl vlastn vkomry a barometry. Zajmav
jsou i tzv. Goethovy barometry (obr. 3) z 19. stolet (kter se
prodvaj po uritch pravch dodnes (obr. 4), vce informac je mono nalzt na http://meteostanice.e-pocasi.cz)
hladina vody ve vlevkovit sti sklenn ndoby pi vysokm atmosfrickm tlaku kles, pi nzkm naopak stoup
(z tchto strnek je tak obr. 4).
Na zvr tto sti jen pro zajmavost: men barometrickho tlaku provdl tak Emilij Christianovi Lenz
Obr. 3
(1804 1865) na lipnskm ostrov Luzn a zmil vky
Goethv barometr
nkolika hor.

Obr. 4
Goethv barometr dnes

Poznatky o zvislosti atmosferickho tlaku a vky se pozdji zaaly vyuvat ve fyziklnm zempisu pi tvorb map. Na zklad zmn tlaku v uritch
mstech zem se zaala vyvjet meteorologie monost pedpovdat poas na
zklad zmn tlak. Tento vvoj pokrauje dodnes, zdokonaluje se technika,
ale fyzikln principy, na jejich zklad vechno funguje, se nemn pouze
bylo teba je objevit a zformulovat a pak samozejm to vechno umt vyut.
A o to se budeme snait i v tomto textu vidt vyuit fyziklnch jev kolem
ns v bnm ivot.
Poznmka
1. Pokud byste se chtli podvat i na dal obrzky tkajc se historickch
pokus o vakuu, je mono je nalzt nap. na strnkch Museum of vakuum
<http://www.vacuum-guide.com>, odkud jsou i obr. 1, 2.
2. Na strnkch <http://commons.wikimedia.org/wiki/
Category : M easuring instruments %28pressure%29 >, odkud je i obr. 3,
je mono nalzt i dal Goethovy barometry a stoj za to se podvat, jak vypadala i dal historick midla na men tlaku.

Tlak v kapalinch

Tlak p pat mezi jednu z velmi dleitch veliin v hydromechanice. Obecn

vyjaduje plon inek sly F a je uren silou, psobc kolmo na jednotku
plochy S, tj.
F
p= .
S
Toto je vztah obecn pouvan v ppad, e sla F psob na rovinnou plochu.
Pi zjiovn tlaku v njakm mst kapaliny, kdy u plocha
nebude rovinn nap. stna lopatky vodn turbny, je tlak
denovn pomoc vztahu
|Fn |
p=
,
S
kde Fn je normlov sloka psobc sly F , tj. sloka
kolm na plochu (obr. 5).

F
Fn
S
Obr. 5 Tlak na
kiv ploe

Jednotka tlaku je N m2 = Pa. Vzhledem k tomu, e pascal je mal jednotka, pouvaj se astji nsobky tto jednotky kPa, MPa.
V minulosti se pouvaly jet jin jednotky tlaku, se ktermi je mono se
jet dnes setkat u nkterch starch midel nebo ve star literatue, a to:
8

technick atmosfra 1 at = 98,0665 kPa = 1 kp m2 ,

torr
1 torr = 133,322 Pa,
bar
1 bar = 1 105 Pa.
Technick atmosfra je tlak vodnho sloupce vysokho 10 m pi teplot 4 C,
1 torr je tlak rovn hydrostatickmu tlaku 1 mm rtuovho sloupce.
Tlak v kapalin (tekutin) me bt vyvoln
vnj silou, psobc na povrchu kapaliny (tekutiny) z vnjku,
vlastn thou kapaliny (tekutiny).

1.1

Tlak v kapalin vyvolan vnj silou

Tento tlak se na povrchu kapaliny pen jako inek vnjch sil psobcch
na kapalinu zvnjku. Tento tzv. vnj tlak me bt zpsoben:
vnj silou psobc na pst v uzavenm prostoru - nap. ve vlci; plocha
pstu je ve styku s hladinou kapaliny,
tlakem kapaliny, nap. stlaenm plynem psobcm na hladinu kapaliny
v uzaven ndob,
tlakem vzdunho obalu Zem, tzv. atmosfrickm tlakem, psobcm na
hladinu oteven ndoby.
Neuvaujeme-li psoben thovho pole Zem, plat pro tento tlak tzv. Pascalv
zkon: Tlak vyvolan vnj silou, kter psob na kapaln tleso v uzaven
ndob, je ve vech mstech kapaliny stejn.
Pascalv zkon je mono ovit jednoduchm
pokusem: vezmeme kulovou ndobu s otvory na
povrchu uzavenou vlcem a pstem (obr. 6).
Pokud naplnme ndobu vodou a budeme na
pst psobit silou o velikosti F , bude voda vystikovat kolmo ke stnm ndoby stejn prudce
vemi otvory.

Obr. 6 Model vodnho jeka

Pokud bychom nemli tuto pomcku k dispozici, meme experimentln ovit platnost Pascalova zkona
pomoc nsledujc pomcky. Sta nm k tomu plastov
lhev (pokud mono se irm hrdlem) a ti trubiky
(sklenn pop. i brka) rzn dlky. Do vka lhve navrtme ti otvory a prostrme jimi trubiky tak, aby
vn lhve mly trubiky stejnou dlku (a uvnit rznou). Trubiky utsnme nap. pomoc plastelny nebo
njakho vhodnho tmelu. Potom lhev zcela zaplnme
vodou a uzaveme tak, aby se voda dostala tak sten
do trubiek. Pokud lhev nyn stlame, vystoup voda
ve vech trubikch do stejn vky, i kdy jsou spodn
konce trubiek v rzn vce (obr. 7).

Obr. 7
Experimentln
oven platnosti
Pascalova
zkona

Dsledkem Pascalova zkona je vznik situace, e pokud se v njakm libovolnm mst v uzaven ndob mn tlak, m to za nsledek zmnu tlaku
v cel uzaven ndob.3 Tohoto dsledku se s vhodou vyuv u cel ady
hydraulickch zazen, jako je hydraulick zvedk (obr. 8, 9), hydraulick lis,
hydraulick brzdy v automobilech atd., kde meme pst
p=

F1

F1
F2
=
.
S1
S2

F2

S1
S2

Obr. 8 Schma hydraulickho zvedku

Obr. 9 Model hydraulickho zvedku
Vsledn inek kapaliny na stykovou plochu se nazv tlakov sla (psob kolmo na stynou plochu kapaliny a stny). V kapalinch nen zvisl na
smru, zvis pouze na velikosti tlaku kapaliny a velikosti styn plochy. Velikost tlakov sly psobc na rovinnou plochu pi stlm tlaku urme uitm
vztahu
F = p S.
3 Pipomeme

si, e Pascalv zkon plat i pro plyny, tj. stlaiteln tekutiny.

10

Pklad 1 hydraulick zvedk

Pomoc hydraulickho zvedku je mono zvedat bemena znanch hmotnost.
Uvaujme, e mme bemeno Q o hmotnosti 500 kg a chtli bychom ho zvednout
pomoc hydraulickho zvedku (obr. 10)4 .

Obr. 10 Hydraulick zvedk

Hydraulick zvedk m prmr velkho pstu 100 mm, prmr malho pstu
10 mm; pka m ramena a = 30 mm, b = 270 mm; kapalina penejc tlak je
tvoena olejem, thov zrychlen g = 9,81 ms2 . Urete
a) tlak penen olejem v kPa,
Q
b) hydraulick pevodov pomr iH =
(obr. 10),
F
c) velikost sly, kterou musme psobit na mal pst,
F
d) pkov pevodov pomr iP =
,
F0
Q
,
e) celkov pevodov pomr i =
F0
f) slu, kterou musme psobit na pce.

4 Obr.

10 je pevzat ze [4].

11

een
a) Na zklad vztahu pro vpoet tlaku plat
p=

Q
mg
4mg
=
=
= 625 kPa.
2
S1
pd1
pd21
4

b) Hydraulick pevodov pomr je

iH =

Q
S1
=
=
F
S2

d1
d2

2

= 100.

c) Velikost sly F , kterou musme psobit na mal pst je dna vztahem

F =

mg
Q
=
= 49 N.
iH
iH

d) Z rovnovhy moment sil na pce meme pst

F a = F0 (a + b),
z eho
iP =

F
a+b
=
= 10.
F0
a

e) Celkov pevodov pomr je i = iH iP = 1000.

f) Velikost sly F0 , kterou je teba psobit na pce, je dna vztahem
F0 =

Q
mg
=
= 4,9 N.
i
i

Cvien 1
1. V hydraulickm zazen kesla u zubnho lkae je pst o prmru 10 cm.
Keslo s pacientem m hmotnost 100 kg. Jak velkou silou je teba psobit na
pst o prmru 2 cm, abychom uvedli keslo s pacientem do pohybu?
2. Pomoc hydraulickho zazen byl zvedn nklad o hmotnosti 1 tuna, piem byla vykonna prce 20 J. Mal pst se pi tom posunul o 10 cm vzhru pi
kadm zdvihu a vykonal celkem 5 zdvih. Urete a) velikost sly, kter psob
na mal pst, b) o kolik cm se posunul cel nklad, c) hydraulick pevodov
S
pomr iH = 2 .
S1
12

1.2

Tlak v kapalin zpsoben vlastn thou kapaliny

Bude-li se kapaln tleso nachzet v thovm poli, projev se to vznikem tlaku

v kapalin. My se v tomto ppad budeme zabvat situac, e kapaln tleso se
bude nachzet v homogennm thovm poli Zem. Takto vznikl tlak budeme
nazvat hydrostatick tlak .
Abychom zjistili inek pole na kapaln tleso, vyjmeme z tlesa element
tvaru kvdru o hmotnosti m = V = Sy (obr. 11).

F2

g
S

p + p

mg

p
y

F1

Obr. 11 Psoben silovho pole na element

Budeme vyetovat vliv pole na tento element.5 Toto pole psob na element
silou mg. Vzhledem k tomu, e toto pole vyvolv v kapalin tlak (jeho
velikost budeme mit ve smru y), bude na doln podstavu kvdru o poloze y
psobit tlakov sla o velikosti F1 = pS a na horn postavu kvdru o poloze
y + y tlakov sla o velikosti F2 = (p + p)S. Na bon stny kvdru budou
tak kolmo na bon stny psobit tlakov sly, dvojice tchto sil, majcch
psobit na protilehlch stnch, se vdy navzjem vyru. Podmnka statick
rovnovhy elementu ve smru psobcho pole (tj. ve smru g) m proto tvar
F1 + F2 + mg = 0, ili F1 F2 mg = 0.
Po dosazen
pS (p + p)S Syg = 0.
Po prav dostvme rovnici pro elementrn zmnu tlaku nestlaiteln kapaliny v silovm poli
p = gy.
(1)
5V

naich vahch budeme povaovat y za natolik mal, e

13

g = konst.

Nyn ukeme, jak z tto obecnj rovnice (1) vyplv nm dobe znm
rovnice hydrostatickho tlaku ph = hg. Budeme uvaovat kapaln tleso v ndob podle obr. 12.
pa

g
p2

p1
y1

y2

Obr. 12 K odvozen rovnice pro hydrostatick tlak

Jedn o homogenn pole, y = y2 y1 , pak podle rovnice (1) meme pst
p2 p1 = g(y2 y1 ).
Polome nyn y2 = H, p2 = pa , y1 = y, p1 = p. Potom
pa p = g(H y).
Protoe tlak v kapalin je skalrn veliina, nem smr. Celkov tlak pod volnou
hladinou (hladina o nulovm hydrostatickm tlaku) v hloubce h = H y tedy
bude roven
p = pa + hg = pa + ph ,
kde ph = hg je nm ji dobe znm vztah pro hydrostatick tlak. Dleit
je tak si uvdomit skutenost, e hladina kapaliny v ndob, kter je vi
Zemi v relativnm klidu, je rovinn. Pokud bychom vak uvaovali rozlehlej

ndoby, jako jsou nap. moe nebo oceny, maj hladiny piblin kulov tvar
6
se stedem ve stedu Zem.
Hydrostatick tlak je stejn velk ve vech mstech, kter se nachzej ve
stejn hloubce pod hladinou. Nezvis na mnostv kapaliny nad tmto mstem,
zvis pouze jen na hloubce h pod hladinou kapaliny. Protoe tlak je skalrn
veliina, nem smr.
Hydrostatick tlakov sla Fh , kter psob na element plochy S pod hladinou, m smr kolm k tomuto elementu plochy. Dleit je tak si uvdomit,
e velikosti tlakovch sil, ktermi psob stejn kapalina na dna ndob o stejnm plonm obsahu, ale odlinm tvaru stn (a tedy tak o rznm objemu),
jsou stejn. Tento jev se nazv hydrostatick paradoxon (obr. 13).
6 Tuto skutenost zejm vdl ji i Archimdes, kter na zklad toho usuzoval, e Zem
m kulov tvar.

14

Obr. 13 Hydrostatick paradoxon

Poznmka
Nejhlubm mst na svt je tzv. Marinsk pkop, kter se nachz v Tichm ocenu. V Marinskm pkopu se nachz rozsedlina Challenger Deep,
jej hloubka je 11 034 m.
V ervnu 2009 se robotick ponorka Nereus (obr. 14 z [15]) ponoila
v zpadnm Tichm ocenu, aby prozkoumala oblast Marinskho pkopu.
Ponorka sestoupila a do nejhlub rozsedliny pkopu a strvila tam vce ne
10 hodin. Pouze dal dv zazen dosud doshla dna v oblasti Challenger
Deep. Prvn byl americk batyskaf Trieste (s nm na dno sestoupili lid americk poruk Don Walsh a vcarsk ocenolog Jacques Piccard ) v roce
1960 a druh byl japonsk robot Kaiko, kter provedl ti sestupy do pkopu
bez lovka mezi lety 1995 a 1998. Trieste ukonil provoz v roce 1966 a Kaiko
se ztratil v moi v roce 2003.

Obr. 15 Ponorka Nautilus

Obr. 14 Ponorka Nereus
Pklad 2 miniponorka Nautilus
Pi hledn ern skky zcenho Airbusu A330 byla pouita francouzsk
speciln miniponorka Nautilus (obr. 15 - z [20]), kter se me potopit a do
hloubky 6 km. Odhadnte hodnotu hydrostatickho tlaku, ktermu ponorka
jet doke odolat. Hustota mosk vody je 1 030 kg m3 .
15

een
Pouijeme zkladn vztah pro vpoet hydrostatickho tlaku
ph = hg = 6 000 1 030 9,81 Pa = 60,6 MPa.
Cvien 2
3. Pi sbru moskch hub bez dchacch pstroj se potp potop a do
hloubky 15 metr, zchrann ponorky se pohybuj obvykle v hloubce asi 2 000
metr. Jet hloubji se ponoila slavn francouzsk ponorka Nautilus, a to do
hloubky 3 780 metr k lodi Titanic, kter se potopila v Atlantskm ocenu.
Rekord v potpn vak dr od roku 1960 batyskaf Trieste, kter se potopil do
hloubky 10 912 metr v Marinskm pkopu. Sestup do Marinskho pkopu
se podail tak robotick ponorce Nereus v ervnu 2009, a to do hloubky 10 902
metr. Odhadnte hodnoty hydrostatickch tlak pro dan situace a porovnejte
je s atmosfrickm tlakem. Hustota mosk vody je 1 030 kg m3 .
4. Mal potp, kter jet nezn fyzikln zkony, uvauje, e kdy se bez problm potp
se sac trubic (tzv. norchlem) o dlce 20 centimetr, neml by bt problm zvldnout tot
s trubic, kterou si sm prodlou. Neuvdomuje
si vak, e potpn tmto zpsobem by se mohlo
stt velmi nebezpenm. Jak nebezpe tomuto
potpi hroz?

1.3

Obr. 16 Potp

Tlakov sla psobc na svislou stnu obdlnkovho

tvaru

V praktickm ivot se asto meme setkat se situacemi, kdy potebujeme

urit velikost a polohu psobit hydrostatick tlakov sly psobc na svislou stnu. Me se jednat nap. o akvrium, pehradn hrz a rzn vpust
pehradnch ndr a rybnk.
V tto sti si ukeme postup, jak je mono vypotat velikost a polohu
psobit hydrostatick tlakov sly psobc na svislou stnu. V naich vahch
budeme uvaovat stnu o dlce b a vce c (obr. 17).

16

Velikost tlakov sly FhS na svislou stnu

(ipky na obr. 17 naznauj nrst hydrostatickho tlaku) urme uitm vztahu
FhS = S phT ,
kde S = bh je obsah plochy ponoen sti
stny, phT je hydrostatick tlak v titi
ponoen plochy, tj.
h
phT = yT g = g.
2
Po dosazen
1
FhS = gbh2 .
2
Pi urovn polohy vslednice tlakovch
sil na svislou obdlnkovou stnu budeme
dle postupovat tak, e nejprve nakreslme
tzv. zatovac plochu (obr. 18). Poloha vslednice pak le v titi tto zatovac
2
plochy, tj. yF = h.
3

yT

c
h

Obr. 17 K vpotu velikosti

tlakov sly na svislou stnu

yF
h

FhS

Obr. 18 K vpotu polohy vslednice tlakovch sil na svislou stnu

Poznmka
K tomuto vsledku by tak bylo mono dospt uitm vy matematiky,
co by bylo nad rmec tohoto textu.
Pklad 3 vpus
V roce 1584 zaal Jakub Krn z Jelan s vstavbou rybnka Romberk. Od t
doby proel rybnk nkolika pestavbami a v souasn dob m rybnk 2 355 metr dlouhou hrz, kterou budeme v naich vahch povaovat za tm svislou
stnu, kterou nechal v roce 1662 kne Schwarzenberg zpevnit a obloit
kamenem. Prmrn hloubka vody u hrze je
6,2 metru. Aby bylo mono rybnk vypoutt,
byly ve spodn sti hrze vybudovny dv vpust, kter jsou zakryty litinovmi vky obdlnkovho tvaru o ce 1,6 m a vce 2,2 m.
V loze budeme uvaovat, e spodn hrana
vka je v hloubce 14 metr pod vodn hladinou. Pod hlavn vpust byla v roce 1922 uvedena do provozu mal vodn elektrrna. Cel
hrz je navc jet zpevnna koeny strom.
Obr. 19 Hrz rybnka Romberk
17

Urete a) velikost tlakov sly, kterou psob voda na pehradn hrz, b) velikost
a polohu psobit tlakov sly, kterou psob voda na vpus.
een
a) Velikost tlakov sly, kterou psob voda na pehradn hrz je dna vztahem
FhS1 = S phT1 = 6,2 2 355

1
6,2 1 000 9,81 N = 444 MN.
2

b) Velikost hydrostatick tlakov sly na vko urme pomoc vztahu

FhS2 = S phT2 = 1,6 2,2

1
(14 + 11,8) 1 000 9,81 N = 445 kN.
2

K uren polohy psobit tto sly si nejprve zakreslme zatovac obrazec

(obr. 20), dle pak jet je nutno odvodit vzorec pro vpoet polohy tit
lichobnka (obr. 21).
yF h1

ph1

FhS2

yF
ph2

Obr. 20 K vpotu polohy

Obr. 21 Lichobnk

vslednice tlakovch sil

Lichobnk si meme pedstavit, e je sloen z obdlnku o stranch ph1 ,

v a pravohlho trojhelnku o odvsnch (ph2 ph1 ) a v. Pro vpoet polohy
tit yF tohoto lichobnku plat
ph1 v

1
v 1
2
+ (ph2 ph1 )v v = (ph2 + ph1 )v yF .
2 2
3
2

Po dosazen za ph1 = h1 g, ph2 = (h1 + v)g a prav dostaneme



2
h1 + v v
3
yF =
.
2h1 + v

18

Pro polohu tit, a tm i polohu vslednice tlakovch sil na vpus, od vodn

hladiny pak plat


2
h1 + v v
3
yF = h1 + yF = h1 +
.
2h1 + v
Pro dan hodnoty


2
11,8 + 2,2 2,2
3
yF = 11,8 m +
m = 12,9 m.
2 11,8 + 2,2
Cvien 3
5. Tom m akvrium tvaru kvdru o rozmrech dna a = 30 cm, b = 70 cm
3
a vce c = 60 cm. Akvrium je naplnno vodou do vky h = c. Urete
4
velikosti a psobit hydrostatickch tlakovch sil psobcch na stny akvria.
6. Ve stn svisl pehradn hrze je otvor (vpus), kter je uzaven obdlnkovou deskou o ce b = 1,5 m a vce v = 3 m, jej horn hrana je
v hloubce h1 = 20 m pod hladinou vody. Urete velikost hydrostatick tlakov
sly psobc na desku a vzdlenost psobit tto sly od vodn hladiny.

1.4

Spojen ndoby

Kad z vs se u urit ve svm ivot setkal se

spojenmi ndobami, s jednou z nich dokonce u
i v tomto textu, a to s hydraulickm zvedkem.
Pipomeme si i dal situace, kdy je mono se setkat se spojenmi ndobami. Me to bt konvice
na zalvn, hadicov vodovha pouvan pedevm ve stavebnictv, sifony umyvadel a WC, zdymadla, napjeky pro drbe, rzn mie tlaku

Obr. 22 Spojen ndoby

v ndobch a v neposledn ad ji v historickm vodu zmiovan Goethv

atmosfrick barometr (obr. 3, 4).
V tto kapitole se zamme pedevm na zkladn fyzikln principy tkajc se spojench ndob.

19

Pklad 4 men hustoty kapaliny

Sklenn trubice o vnitnm prmru 1 cm byla
ohnuta do tvaru psmene U. Pak byla upev
h
nna do stojanu tak, aby ob ramena mila svisle
h
vzhru. Do trubice byla nalita rtu o hustot 1 .
Potom byla do levho ramene nalita kapalina o neznm hustot , a to tak, e nad hladinou rtuti
vytvoila sloupec o vce h = 34 cm. Po nalit kapaliny se rtuov sloupec posunul tak, e v pravm
rameni byla jeho hladina o h = 2,5 cm ve ne
Obr. 23 U-trubice
v levm rameni.
Urete hustotu nalit kapaliny. Hustota rtuti je 1 = 13 600 kg m3 .
een
Z rovnosti hydrostatickch tlak na rozhran obou kapalin vyplv
h1 g = hg,
h
2,5
z eho =
=
13 600 kg m3 = 1 000 kg m3 .
h 1
34
Na rtuti je nalita voda.
Cvien 4
7. V konvici na zalvn kvtin je nalita voda do
vky h = 14 cm, prmr dna konvice je d =
= 11 cm. Urete velikost hydrostatickho tlaku a
hydrostatickou tlakovou slu, kter psob na dno
konvice.

h
Obr. 24 Konvice

Praktick loha 1 men tlaku v uzaven ndob

V tto praktick loze ovme, jak je to s tlakem vzduchu uvnit napjeky
pro drbe (obr. 25 7 ), jej model si vyrobme.
Pomcky: plastov lhev 2 litry, injekn
stkaka 20 ml, vt ndoba me bt
i njak ni kuchysk hrnec (pnev) na
obr. 27 je pouita sklenn k, ocelov mtko, odmrn vlec, barometr
kol: zmte tlak vzduchu uvnit napjeky
(plastov lhve) nad hladinou vody v zvislosti
na mnostv vody uvnit napjeky
7 Obrzek

Obr. 25 Napjeka

je staen z internetu z http://www.zemedelske-potreby.cz/ .

20

Postup: plastovou lhev upravte

dle obr. 26 (odznout dno a vyznout dva otvory asi o prmru
10 mm ve vce 10 mm nad spodnm okrajem odznut lhve). Naplte napjeku (lhev) 1,5 litru
vody, nalijte do pevrcen plastov lhve a piklopte ndobou
(obr. 27). Ndobu pitlate k plastov lhvi, cel pak otote o 180
a nechte ustlit (obr. 28). Pak
zmte ocelovm mtkem (nebo
pravtkem) vky h1 , h2 (obr. 29)
Obr. 26 Poloha
a tlak pa (barometrem) v mstotvor
nosti.
Tlak v ndob pak lze urit pomoc vzorce
p = pa + (h1 h2 )g.
Potom pomoc injekn stkaky odeberte 60 ml vody
z ndoby (jako kdy drbe upj vodu), nechte ustlit a pi tom sledujte, co se
dje pi odebrn vody. Pak
znovu zmte vky h1 a h2 .
Toto nkolikrt opakujte (tak
dlouho, a se vky obou hladin vyrovnaj) a pokad vypotte pslun tlaky (vsledky pak zpracujte v Excelu).

h1

Obr. 27 Nasazen
ndoby

h2

Obr. 29 Odebrn
Obr. 28 Peklopen

vody

Pokuste se fyzikln zdvodnit vsledky svho pozorovn i namen hodnoty.

Zpracovn namench hodnot
Tabulka namench hodnot (h = h1 h2 ) na nsledujc strnce.

21

p /Pa

Vvoda
l
1,5
1,44
1,38
1,32
1,26
1,2
1,14
1,08
1,02
0,96
0,9
0,84
0,78
0,72
0,66
0,6
0,54
0,48
0,42

Vvzduch
l
0,25
0,31
0,37
0,43
0,49
0,55
0,61
0,67
0,73
0,79
0,85
0,91
0,97
1,03
1,09
1,15
1,21
1,27
1,33

h1
mm
165
158
150
142
133
126
119
109
102
94
88
80
73
64
56
48
40
30
25

h2
mm
21
21
21
21
21
21
21
21
21
21
21
21
21
21
21
21
21
21
21

h
mm
144
137
129
121
112
105
98
88
81
73
67
59
52
43
35
27
19
9
4

pa
Pa
100775
100775
100775
100775
100775
100775
100775
100775
100775
100775
100775
100775
100775
100775
100775
100775
100775
100775
100775

p
Pa
99335
99405
99485
99565
99655
99725
99795
99895
99965
100045
100105
100185
100255
100345
100425
100505
100585
100685
100735

101200
100800

p = -1304,4 V + 101289

100400
100000
99600
99200
0,4

0,6

0,8

1,2

1,4

1,6

V /litry
Obr. 30 Graf linern zvislosti tlaku v ndob na objemu vody v ndob

22

Archimdv zkon a jeho uit v praxi

Historie objevu Archimdova zkona velmi zce

HE
UR
souvis s pnm syrkskho krle Hierna II.
K
A!
zjistit, zda ho zlatnk, u kterho si dal zhotovit korunu, nepodvedl. O posudek byl podn Archimdes. Ten na een dajn piel, kdy se koupal ve van. Piel na to, e objem vody, kterou
vytla tleso do n ponoen, nezvis na hmotnosti tlesa, nbr na jeho objemu. Pokud tedy
maj dv tlesa o stejn hmotnosti rzn hustoty,
musej se liit svmi objemy. Vzhledem k tomu, e
hustota zlata je vt ne hustota stbra, mus mt
oizen koruna vt objem ne stejn hmotn

Obr. 31 Jsajc Archimdes

kus ryzho zlata.
Po tomto objevu dajn vyskoil z vany, pobhal nah po ulici a volal ecky
heurka (nael jsem to).8

Ne si zformulujeme a odvodme Archimdv zkon, pipomeme si, co u

vme: na kadou libovoln malou st povrchu tuhho tlesa ponoenho do
kapaliny psob kapalina hydrostatickou tlakovou silou smrem kolmm k tto
sti povrchu tlesa.
Polome si nyn otzku: jak je inek tchto tlakovch sil na tleso zcela
ponoen v kapalin? Ne se pustme do odvozen konkrtnho vztahu, udlejme
si jednoduch pokus. Vezmme tleso a zavsme jej na silomr; na silomru
odeteme slu, kterou je napnna pruina silomru. Potom toto tleso ponome
do vody a znovu zmme slu napnajc pruinu silomru. Sla bude nyn men.
Z vsledk pokusu vyplv, e tleso ponoen do kapaliny mus bt v kapalin
nadlehovno. My se nyn pokusme nastnit odvozen vztahu pro vpoet sly, kter
tleso v kapalin nadlehuje. Uvaujme, e
mme tleso tvaru vlce, kter je ponoeno
v kapalin hustoty k , a to tak, e horn a
doln podstavy vlce jsou rovnobn s volnm povrchem kapaliny; horn podstava je
v hloubce h1 , doln podstava v hloubce h2
pod volnm povrchem kapaliny (obr. 32).

F1
F3

h1

F4

h2

F2
Obr. 32 Odvozen Archimdova
zkona

8 Tato

historka objevu Archimdova zkona se dochovala v Deseti knihch o architektue

od Caesarova architekta Vitruvia v 1. st. p. Kr. .

23

Nech p1 = h1 k g je hydrostatick tlak v hloubce h1 , p2 = h2 k g je hydrostatick tlak v hloubce h2 . Potom na horn podstavu psob svisle dol hydrostatick tlakov sla o velikosti F1 = h1 gS, obdobn na doln podstavu tlakov
sla o velikosti F2 = h2 k gS, smujc svisle vzhru, piem F2 > F1 . Na
stejn protilehl ploky vlce psob sly F3 , F4 , piem plat F3 = F4 ; tyto
sly jsou v rovnovze (ru se tuhost tlesa). Vslednice vech tchto tlakovch
sil je sla Fvz , kter smuje svisle vzhru, a pro jej velikost plat
Fvz = F2 F1 = Sg(h2 h1 ) = Shk g = V k g.
Na tuh vlec zcela ponoen do kapaliny tak psob smrem svisle vzhru
hydrostatick vztlakov sla o velikosti Fvz = V k g. Toto vak nen sla, kterou
je namhn silomr. Silomr je toti napnn silou F , kter je vslednic sil FG
a Fvz , tj.
F = mg V k g.
Tuto vahu by bylo mono zobecnit a ukzat, e plat pro tleso jakhokoliv
tvaru, kter je ponoen do kapaliny. Tm se zde vak podrobn nebudeme
zabvat a podvme se na nkter speciln ppady chovn tlesa v kapalin.
a) V kapalin je ponoeno tleso, kter vyplavalo na hladinu. Dle obr. 33 plat

Fvz
= V k g = FG = V g,

kde V = h2 S je objem ponoen sti tlesa.

Z tohoto vztahu pak vyplv
V
k
=
.
V

h2

F2

Obr. 33 Vynoovn tlesa

z kapaliny

b) Tleso, kter je ponoeno v kapalin, pilh svou doln podstavou tsn ke dnu (budeme pedpokldat, e oba pilhajc povrchy jsou velmi hladk a nen mezi nimi
dn mezera). V tomto ppad je velikost
vslednice sil psobcch na tleso rovna
F = FG + F1 = mg + h1 Sk g,
tj. na tleso nepsob vztlakov sla, tleso je
pitlaovno ke dnu ndoby.

F1

h1

Obr. 34 Tleso na dn ndoby

Tento ppad ns zase naopak varuje, e v nkterch ppadech by mohla

nastat situace, e vztlakov sla na tleso vdy psobit nemus, tebae je toto
tleso cel ponoeno v kapalin. Pozor tedy nap. na situaci, aby ponorka ne-

24

dosedla do mkkho bahnitho dna posdku by pak asi ekalo nemil pekvapen. . . .
Chovn tlesa ponoenho do kapaliny
Nech V je objem celho tlesa, k je hustota kapaliny, hustota tlesa.
1. Je-li Fvz > FG , potom V k g > V g, z eho dostvme k > , tleso
plove.
2. Je-li Fvz = FG , z eho k = , pak se tleso vzn.
3. Je-li Fvz < FG , z eho k < , pak tleso kles ke dnu.

2.1

Praktick uit Archimdova zkona

S uitm Archimdova zkona v praktickm ivot se setkvme velmi asto,

v nsledujcch pkladech popeme nkolik situac, kdy tohoto zkona vyuvme.
Pklad 4 koruna krle Hierona
Jak ji bylo pedeslno v vodu tto kapitoly, syraksk krl Hieron II. si
nechal od zlatnka vyrobit vavnovou korunu ve tvaru vnce, kter mla bt
vyrobena ze 3 liber istho zlata9 , pi ponoen do vody byla koruna o 0,2 libry
leh. Podle toho lze vypotat, kolik zlata a kolik stbra obsahovala koruna
a zda zlatnk krle nepodvedl. Hustota istho zlata je z = 19 300 kg m3 ,
hustota stbra je s = 10 500 kg m3 , hustota vody je v = 1 000 kg m3 ,
hustotu vzduchu zanedbejte.
een
Ozname M hmotnost cel koruny, mz hmotnost
zlata, ms hmotnost stbra a m hmotnost vody vytlaen korunou.
Obr. 35 Vnec
Podle zadn plat M = mz + ms . Ze vztahu Fvz = mg = V v g, dostaneme
V =
9 Jednalo

m
.
v

se o tzv. mskou libru, co bylo 327,45 gramu.

25

Pro objem V dle plat V = Vz + Vs . Po dosazen dostaneme

mz ms
m
=
+
.
v
z
s
Po dosazen za ms = M mz dostaneme
m
mz
M mz
=
+
,
v
z
s
z eho
mz =

mz s M v z
= 1,97 liber = 0,645 kg.
v (s z )

Hmotnost stbra je pak ms = 1,03 libry = 0,337 kg. Z Vitruviovch zpisk,

jak byly dochovny do dnen doby, pak vme, e tmto zpsobem Archimdes
dokzal, e zlatnk krle podvedl.
Historick poznmky
1. Z Vitruviovch zpisk dle vyplynulo, e krli Hieronovi velmi zleelo,
aby vnec byl z pravho zlata, protoe to ml bt posvtn vnec vnovan
bohm. Hieron takovto vnce (existovaly celkem ti jeden z nich je na obr. 35)
pokldal na sochu boha nebo bohyn.
2. Hmotnost vnce (koruny) 1 kg (3 libry) je pouze model pesn daj
o hmotnosti vnce se zejm nedochoval, protoe i Vitruvius ve svch zpiscch
popisuje u pouze model tto situace.
3. Tyto informace a obr. 35 (jedn se zejm o peklad zpracovn Vitruviovch zpisk do anglitiny) jsou uvedeny na
http://www.math.nyu.edu/crorres/Archimedes/,
kde je mono se tak vce dozvdt o postupu, jakm byl v dob Archimda
tento problm een.
Pklad 5 plovac bjky
Plovac bjky tvaru vlce, kter se pouvaj
jako soust dlcch lan v baznech, jsou vyrobeny z hostalenu (polyetylen s vysokou hustotou).
Bjky jsou ve vod ponoeny tak, e nad hladinu
vynv pouze 1/10 jejich prmru. Prmr bjky
je d = 75 mm, dlka bjky je l = 85 mm, hustota
vody je v = 1 000 kgm3 .

Obr. 36 Bjky

Urete a) hustotu hostalenu, b) hmotnost jedn bjky.10

10 Informace

o bjkch a obr. 36 je mono nalzt na http://www.lodniprislusenstvi.cz/.

26

een
a) Nejprve urme objem V1 ponoen sti bjky. Ozname 1 hustotu
vody, hustotu hostalenu, S1 obsah pnho ezu ponoen sti bjky.
1
r
5

4
r
5

S1

Obr. 37 Bjka ve vod

4
, z eho
5

= 38 . Potom = 360 2 = 286 . Pomoc Pythagorovy vty dle urme dlku

z zkladny rovnoramennho trojhelnka z
obr. 37, tj.
s
 2
z
4
3
= r2
r = r,
2
5
5
Dle obr. 37 meme pst cos =



p
1 6 4 2
6

r. Potom S1 =

286
+

r .
5
360
2 5 5
Z rovnosti sly thov a vztlakov meme pst Fvz = FG , po dosazen V1 v g =
= V g. Dle pak


p
12 2

286 +
r lv g = pr2 lg,
360
25
z eho


12
286
=
+
v = 947 kgm3 .
360 25p
z eho z =

Tento vsledek odpovd skutenosti.

b) Hmotnost jedn bjky je m = V = pr2 l = 0,36 kg.

Pklad 6 evakuace stanice na ke
Rychl tn ledov kry v Severnm ledovm ocenu, na n pracovala rusk polrn expedice, si vynutilo pedasn ukonen prce a likvidaci vdeck stanice
Severn pl 35 (obr. 38 11 ). Ke, kter zatm urazila pes dva a pl tisce kilometr, hroz pln rozpad, protoe smuje do oblasti, kde jsou relativn tepl
vody. K nebezpen se ztenujc ke byl vysln atomov ledoborec Arktika a
lo Michail Somov, kter v noci na 24.6. 2009 nalodila na svou palubu dvacet
polrnk i jejich dva psy. Ledov kra mla v dob vybudovn stanice rozmry
5 km x 3 km a tlouku 3 metry, v dob evakuace stanice mla kra rozmry jen
11 Obrzek a daje pouit v loze jsou uvedeny na internetu http://www.tyden.cz/,
25.6.2009, lnek: Rusov evakuuj stanici na ke. Taje jim pod nohama.

27

300 m 600 m a tlouku 1,5 metru. Hmotnost nkladu uloenho na ke byla

220 tun. Urete
a) vku kry (v centimetrech), kter byla
pvodn nad vodou a jak se tato vka zmnila po vybudovn stanice (nklad 220 tun),
b) jak vka kry zstala nad vodou po
odtt kry (i s nkladem) a jak se tato vka
zmnila, kdy byla stanice opt odsthovna.
Hustota ledu je = 917 kgm3 , hustota mosk vody je v = 1030 kgm3 .
Obr. 38 Evakuace
een
a) Z rovnovhy vztlakov a thov sly vyplv
Sh1 v g = Shg,
z eho
.
h1 =
h = 2,67 m.
v
Nad vodn hladinou vynv 33 cm ledov kry.
Po vybudovn stanice plat (m je hmotnost nkladu na ke)
Sh1 v g = Shg + mg,
z eho

m .
= 2,67 m.
h1 =
h+
v
Sv
Kra poklesla o vku h = h1 h1 =
k tlouce kry zanedbateln.

m
= 1,4 105 m, co je vzhledem
Sv

b) Obdobnm postupem (provete sami) jako v loze a) bychom zjistili,

e po odtt kry bude nad vodou 16 centimetr, po evakuaci stanice by kra
vystoupila nad vodu o 1 milimetr.
Cvien 5
8. Nkladn lo plave na vod. Polome-li na ni nklad o hmotnosti m =
= 1 000 kg, pono se o 1 cm hloubji. Jak velk je plon obsah vodorovnho
prezu v rovin volnho povrchu vody? Hustota vody je 1 000 kgm3 .
9. Kotevn bje tvaru koule m prmr 300 mm a hmotnost 11 kg. Je ponoena
ve vod 1/2 svho objemu. Urete prmrnou hustotu materilu bje.
28

Praktick loha 2 men hustoty deva

K realizaci tto lohy budete potebovat kousek devnho prknka tvaru kvdru (ze silnjho deva), jeho hustotu budeme urovat, a polyetylnovou flii.
Postup:
1. Prknko zabalte do flie, aby se nemohlo v prbhu pokusu nasknout
vodou.
2. Pravtkem (mtkem) si pedem zmte rozmry kvdru. Pak si vezmte
ndobu s vodou a kvdr polote na vodn hladinu. Urete vku, s jakou kvdr
vynv nad vodn hladinu. Na zklad tohoto daje pak vypotte hustotu
materilu kvdru.
m
3. Hustotu deva lze tak urit pomoc znmho vzorce = . Pi tomto
V
postupu je vak teba tak vit.
Porovnejte hodnoty zskan obma metodami. Ppadn rozdly zdvodnte.
Praktick loha 3 men hustoty kapaliny
(Tato loha popisuje princip prce s Mohrovmi vkami.)
Pomcky: pravtko, pletac jehlice, stojan, mal lahvika od lk (s pskem),
sada zva, ren nit, odmrn vlec, teplomr.
Proveden: uvnit pravtka o dlce 30 cm vyvrtme mal otvor ve vzdlenosti
20 cm od levho okraje tak, abychom jm mohli voln prostrit pletac jehlici
(obr. 39). Jehlici pak vodorovn upneme do stojanu, aby vytvoila osu (obr. 41),
kolem kter se bude pravtko otet. Pravtko bude tvoit vahadlo, na kter
budeme postupn zavovat zva. Do mal lahviky od lk nasypeme asi
do 2/3 psek. Nad vkem lahviky vytvome mal oko, aby la za nj lahvika
zavovat (obr. 40). Objem ponoen lahviky urme pomoc odmrnho vlce.

Obr. 39

Obr. 40

Obr. 41

Pravitko

Lahvika

Rovnovha

29

Nejprve ve vyvme, a to tak, e lahviku zavsme na jednu stranu pravtka, vyvaovac zva m na druhou stranu pravtka tak, aby nastala rovnovha (obr. 41, 42).
R

Napeme podmnku rovnovhy

M gR = mgr.
(2)
Nyn lahviku ponome do ndobky
s kapalinou, jej hustotu chceme urovat (nap. lh). Tm dojde k poruen
rovnovhy.

O
m
M

Obr. 42 Pravitko

Rovnovha opt nastane, kdy na pravtko zavsme dal zva pomoc

pedem pipravench ok z ren nit, na kter zva budeme zavovat
(obr. 43). Protoe hustota kapaliny tak zvis na teplot, nesmme zapomenout
tak zmit teplotu kapaliny.
R

r1

r2
O

m1

m2

Obr. 43 Obnoven
rovnovhy

Obr. 44 Obnoven rovnovhy

Obr. 45 Mohrovy
vky

Opt pro tento ppad napeme podmnku rovnovhy

(M g V k g)R + m1 r1 g + m2 r2 g = mrg.
Uitm vztahu (2) meme z tohoto vztahu vyjdit hustotu k kapaliny
m1 r1 + m2 r2 1
k =
.
(3)
R
V
Poznmka
1. Zvaka m1 , m2 slou k vyrovnn rovnovn polohy. V ppad poteby
by bylo mono pout zvaek i vce, nebo naopak sta jen jedno.
2. Na tomto principu pracuj tzv. Mohrovy vky (obr. 45), pomoc kterch se
hustota kapaliny m.
3. V praxi se tak velmi asto m hustota kapaliny pomoc hustomru, pokud
ho mme k dispozici.
30

Pklad zpracovn men:

Na pravtku (obr. 43, 44) byly nameny daje: 0 cm; 11,2 cm; 29,1 cm,
z eho R = 20,0 cm; r = 9,1 cm; r1 = 8,8 cm. Pouit hmotnosti jsou:
m = 200 g; m1 = 100 g. Vnj objem lahviky je V = 53,5 ml, teplota
kapaliny je t = 23 C. Po dosazen do vztahu (2) dostaneme k = 822 kgm3 .

2.2

Stabilita pi plovn

Vichni jste se u urit setkali se situac, kdy jste

vidli tleso (nap. lo), jak plove na vod. Rovn
jste jist slyeli o tom, e se njak tleso ve vod pevrtilo. Tato skutenost hraje svoji roli pi stavb
lod u patn postaven lodi by dochzelo k pevrcen lodi a jejmu potopen. Takto labiln lodi se
vyskytovaly pedevm v 16. a 17. stolet. Jednalo
se o panlsk vlen lodi tzv. galeony (obr. 46).
Tyto lodi mly jet navc 5 patrov ubikace na zdi,
co stabilitu lod jet sniovalo.

Obr. 46 Galeona

U lod je mono ci, e jej stabilita je tm vt, m vt me bt vchylka

lodi z rovnovn polohy, pi n jet nedojde k pevrcen lodi. Stabilita
rovnovn polohy lodi zvis pedevm na jejm tvaru a na poloze tit
(oboj je ovlivnno tm, jakm zpsobem je lo postavena vzhledem k elu
jejho pouit).
Podvejme se tedy alespo ve strunosti na to, co z hlediska fyziky stabilitu
ovlivuje. Ozname T tit plovoucho tlesa (obr. 47), v nm psob thov
sla FG . Bod S je pak tit ponoen sti, Fvz je vztlakov sla psobc na
tleso.
Aby nastala rovnovha, mus platit FG = Fvz .
a
Pi vychlen plovoucho tlesa o mal hel
M
protne nositelka vztlakov sly osu o v bod,
m
kter ozname M . Tento bod se nazv metacentrum. Moment FG m sin je tzv. stabiln
T Fvz
moment. Aby rovnovn poloha tlesa pi
plovn byla stabiln, mus bt psobit vztlaS
kov sly nad titm tlesa, nebo mus bt
o
metacentrum nad titm tlesa. Vzdlenost
FG
m na obr. 47 je tzv. metacentrick vka a je
mrou stability polohy pi plovn.
Obr. 47 Stabilita
Problmem stability se podrobnji zabv nap. [1]. Tento studijn text je tak
mono sthnout na webu: http://www.uhk.cz nebo na http://fo.cuni.cz.

31

Atmosfrick tlak

Atmosfrick (nkdy tak barometrick) tlak je tlak, kter je zpsoben vzdunm obalem (atmosfrou) Zem. Tento tlak je vyvoln thou vzduchovho
sloupce sahajcho od msta (hladiny), kde tlak zjiujeme, a po horn hranici atmosfry. S projevy atmosfrickho tlaku jste se ji setkali ve svm ivot
vichni a o jeho konkrtnch incch jste hovoili ji dve v hodinch fyziky.
Jako prvn zaal zejm zkoumat projevy atmosfrickho tlaku Aristoteles,
kter tvrdil, e proda m strach ze vzduchoprzdna, jak jsme se ji zmiovali
v historickm vodu. Tento nzor petrvval velmi dlouho, tm a do doby,
kdy si tosknsk vvoda pl mt ve svch terasovitch zahradch nasvac
pumpy. Nikdy se nepodailo vyerpat pomoc pstovch erpadel vodu z vt
vky ne 10 metr. Pumpai podali o vysvtlen G. Galileiho (1564 1642).
Galilei tvrdil, e proda sice strach z przdnoty m, ale jen do jist omezen
mry.
V roce 1643 provdl experimenty italsk matematik a fyzik Evangelista
Torricelli - Galilev k - s trubikou naplnnou rtut. Asi 1 m dlouhou trubiku
na jednom konci zatavil a celou ji naplnil rtut. Druh konec trubiky pak
utsnil palcem, obrtil ji dnem vzhru a uzaven konec vloil do misky se
rtut. Kdy palec uvolnil, hladina rtuti v trubice sice poklesla, ale stle byla
ve ne hladina v misce. V horn sti trubiky se vytvoilo vakuum. Torricelli
usoudil, e rtu v trubice je drena thou vzduchu, kter psob tlakem na rtu
v misce. Tm dokzal existenci atmosfrickho tlaku.
Pozdji Torricelliho pokus zopakoval Blaise Pascal (1623 1662), pouil
vak msto rtuti pouil erven vno. Toto vno bylo asi 15-krt leh ne rtu,
a proto byl tak sloupec vna 15-krt vy ne rtuov. K oven Torricelliho
domnnky, pak Blaise Pascal jet vystoupil v roce 1648 z Clermontu spolen se svm bratrem na nedalek vrchol P uy de D
ome (1054 m) a zjistil, e
s rostouc vkou poklesl sloupec rtuti ve sklenn trubici na kadch 10 metr
o 1 milimetr. Uvdomil si, e je to zpsobeno poklesem tlaku vzduchu s rostouc
nadmoskou vkou.
Praktick loha 4 Torricelliho pokus
Torricelliho pokus si mete provst i vy sami. Sta k tomu asi 11 metr
dlouh prhledn hadice, ndoba s vodou a musme mt monost vstupu do
vy budovy. Hadici nejprve naplte vodou, nejlpe z vodovodnho kohoutku s
trubikou na konci, konec pak zaztkujte. Doln konec hadice ucpte palcem a
hadici peklopte tak, aby doln konec ucpan palcem byl ve vod, zaztkovan
konec hadice vythnte svisle vzhru a uvolnte palec. Pak u jen oznate na
hadici vku, kam a vystoupila voda a zmte ji. Dokete pedem odhadnout,
32

jak bude vsledek?

V prbhu 17. stolet se o atmosfrick tlak zaal tak zajmat magdebursk
purkmistr Otto von Guericke (1602 - 1686). Guericke zopakoval Torricelliho
pokus s vodou. Viml si tak dal zajmav vci zmny tlaku v souvislosti se
zmnou poas, m poloil prvn zklady vdeck pedpovdi poas.
Pro plnost je jet teba dodat, e na zklad Torricelliho podklad vyvinul
J. W. Goethe (1749 1832) barometr (obr. 3, 4) slouc k pedpovdi poas:
pokud tlak vzduchu stoup, voda v krku kles a pedpokld se, e dojde ke
zlepen poas a naopak. Vrame se ale zptky ke Guerieckovm pokusm,
kter jsou znmy jako pokusy s magdeburskmi polokoulemi (obr. 48).
Jednalo se o polokoule, kter k sob velmi
tsn pilhaly a byl z nich vyerpn
vzduch. Tyto polokoule bylo mono od
sebe odtrhnout pouze psobenm znan
velkch sil, jak bude vidt v nsledujcm pkladu. Modely tchto polokoul je
mono dnes nalzt tak v ad kabinet
Obr. 48 Model polokoul
fyziky.
Pklad 7 Pokusy s magdeburskmi polokoulemi
Prvn magdebursk polokoule jsou doloeny teprve v roce 1656. Byly mdn
o prmru 20 cm a o jejich odtren od sebe se nespn pokusilo nkolik
magdeburskch hromotluk. O rok pozdji byl pokus zopakovn, tentokrt
s koulemi o prmru 35 cm a ani esti prm kon se je nepodailo od sebe
odtrhnout. Po roce 1661 se zaaly pouvat magdebursk polokoule o prmru
60 cm a neodtrhlo je ani osm pr kon. Odhadnte nejmen slu, kterou by
bylo ve vech tech ppadech psobit, aby tyto polokoule byly od sebe odtreny.
Pro vpoet pouijte hodnotu atmosfrickho tlaku pa = 101 300 Pa.
een
Velikost sly potebn k odtren polokoul vypoteme uitm vztahu
pd2
F =
pa .
4
Po dosazen zadanch hodnot vychz v roce 1656 sla o velikosti F1 =
= 3,2 kN, v roce 1657 sla o velikosti F2 = 9,7 kN a v roce 1661 sla o velikosti F3 = 28,6 kN.
Vzhledem k tomu, e se plyny daj velmi dobe stlait, nen barometrick
tlak linern funkc vky, jako tomu bylo v ppad hydrostatickho tlaku.
33

Popime si postup, jak lze odvodit rovnici popisujc zvislost atmosfrickho

tlaku na vce od povrchu Zem, tzv. barometrickou rovnici. Pi naich dalch
vahch budeme uvaovat, e teplota plynu je stl. Vymezme si v atmosfe
tenkou vrstviku vzduchu o hustot (jej hodnotu v tto vrstv budeme
povaovat za stlou) a tlouce h, kter se bude nachzet ve vce h. Ze
vztahu pro hydrostatick tlak pak meme pro tlakov rozdl p ve vrstv na
zklad rovnice (1) pst
p = gh.
Podle Boylova-Mariottova zkona plat pi stl teplot vztah
m
m

pV = p = p0 V0 = p0 , z eho = 0 p,

0
p0
kde p0 , 0 jsou hodnoty atmosfrickho tlaku a hustoty v mst, odkud zanme
mit (od msta nulov nadmosk vky). Po dosazen za do rovnice pro p
dostaneme
0
p = pgh.
p0
Pokud bychom vrstviku neustle ztenovali, a tm zpesovali vpoet, mohli
bychom pejt od h dh a ve uvedenou rovnici pepsat na tvar
0
dp
= g dh.
p
p0
Integrac tto rovnice dostaneme barometrickou rovnici12 pro tlak p ve tvaru

0 g

p = p0 e p0 .
Tento vztah je mono po dosazen za 0 = 1,29 kg m3 , p0 = 101 325 Pa a
g = 9,81 ms2 upravit na konkrtnj tvar
p = 101 325 e0,000125h Pa.
(4)
Pklad 8 atmosfrick tlak
Kdy horolezci stoupaj do hor, mn se jimi men tlak se stoupajc vkou
h podle vzorce (4).
a) Odhadnte, v jak nadmosk vce je atmosfrick tlak polovin ne je
ve vce nulov.
b) Odhadnte, jak je atmosfrick tlak v nkterch mstech ve Vysokch
Tatrch: Tatransk Lomnica, Lomnick tt.
c) Sestrojte v Excelu graf zmn tlaku p v zvislosti na vce h pro vky od
0 do 20 km.
12 Tento

postup je uveden nap. ve [2].

34

een
a) Podle zadn plat
Dostaneme

p0
= p0 e0,000125h , po logaritmovn meme vyjdit h.
2
h=

ln 2
m = 5 545 m.
0,000125

p /kPa

b) Nejprve musme zjistit nadmoskou vku zadanch mst. Tatransk Lomnica se nachz v nadmosk vce 850 m, Lomnick tt nadmoskou vku
2634 m. Po dosazen do rovnice (4) dostaneme, e v Tatransk Lomnici je
atmosfrick tlak p1 = 91,1 kPa, na Lomnickm ttu p2 = 72, 9 kPa.
Pokud se tedy turista rozhodne dostat se na Lomnick tt pouze lanovkami,
mus vyjet z Tatransk Lomnice nejprve na Skalnat pleso (1751 m), zde pak
pestoup na dal lanovku, kter ho vyveze a na observato na Lomnickm
ttu, pi tom se mus vyrovnat s tlakovm rozdlem p = p1 p2 = 18,2 kPa,
neboli p2 = 0,8p1 . Proto tak pi vjezdu ze Skalnatho plesa na Lomnick tt
je vzhledem k rychlosti jzdy lanovky doporueno mt pooteven sta, aby se
organismus lpe vyrovnval se vznikajcmi tlakovmi zmnami.
c)

120000
100000

p = 101325e-0,125 h

80000
60000
40000
20000
0
0

10

15

h/km

20

Obr. 49 Zvislost atmosfrickho tlaku na nadmosk vce

Cvien 6
10. Urete hodnoty atmosfrickch tlak (v nsobcch atmosfrickho tlaku na
hladin moe p0 ) na vrcholcch nejvych hor svta podle jednotlivch svtadl
(potebn daje naleznte v zempisnm atlasu nebo na internetu).

35

3.1

Men tlaku

Tlak je jedna z veliin, kterou asto mme.

V tto sti se zamme pedevm na dv situace: men atmosfrickho tlaku a men tlaku
uvnit uzaven ndoby. S menm atmosfrickho tlaku se setkvme nap. tehdy, kdy chceme
vdt, jak bude poas (obr. 50). Pstroj, pomoc kterho men provdme se nazv barometr a ji jste se s nm urit setkali. Pi vym
tlaku bv obvykle jasno, naopak klesajc tlak
znamen zmnu poas na detiv.

Obr. 50 Barometr

Pro pesnj men tlaku pouvme rtuov barometr 13 . Barometr vynalezl Torricelli v roce 1643 (obr. 1), jak ji jsme psali dve. Hlavn st rtuovho
barometru je trubice, kter je na jednom konci zataven. Trubice je naplnn
rtut, na kterou na druhm konci psob psob tlak vzduchu, tzv. atmosfrick
tlak . Podle toho, jak je vka rtuti v zatavenm konci, urujeme atmosfrick
tlak podle vztahu pa = hHg g.
Dal typ barometru, se kterm je mono provdt men tlaku, je tzv.
aneroid 14 (prov barometr), kter pracuje na principu men deformace plechov krabiky, kter je uvnit vzduchoprzdn. Aneroid vynalezl v roce 1843
Lucien Vidie. Aneroid se asto pouv i pi men v meteorologii, kdy bv
soust meteorologickch sond.
Krom barometru se ukazuje vhodn obzvl pi sledovn vvoje poas pouvat tzv. barograf , kter umouje provdt
men tlaku (i teploty) v uritm asovm rozpt a gracky
ve zaznamenat. Soust barografu je opt plechov krabika,
jej deformace se mn s mncm se tlakem (obr. 51).
Obr. 51 Barograf
Toto byla midla slouc k men atmosfrickho tlaku. My vak v praktickm ivot asto potebujeme mit tlak v rznch ndobch, a to i v ppad,
kdy je tlak ni ne atmosfrick tlak - tzv. podtlak (nap. vvva), nebo kdy
je men tlak vy ne atmosfrick tlak - tzv. petlak (nap. v pneumatikch kol, motocykl a automobil nebo v rznch tlakovch ndobch - nap.
13 Nzev
14 Nzev

barometr pochz z eckch slov baros (tk) a metron (mit).

je odvozen z barom`
etre anroide - tlakomr bez kapaliny.

36

zahradnick stkaka). Obecn se midlo pro men jakhokoliv tlaku v kapalin nebo plynu nazv manometr . Manometry pak mohou mt sv speciln
nzvy: barometr, barograf, aneroid.
Pi men petlaku uvnit njak ndoby (nap. v pneumatikch) se velmi
asto pouvaj manometry, jejich soust je tzv. Bourdonova trubice, kter se
zhotovuje nejastji z mosazi nebo (v ppad vych tlak) z oceli (obr. 52).15

Obr. 52 Bourdonova

Obr. 53 Manometr Obr. 54 Detail uvnit manometru

trubice

Bourdonova trubice je trubice eliptickho prezu stoen do spirly. Jeden

konec je spojen se vstupem tlaku a druh uzaven a spojen pes pevodov
stroj s ukazatelem na stupnici. Pi psoben tlaku m trubice tendenci se
narovnvat a eliptick tvar mnit na kruhov. Takovto manometry mohou
mit tlaky a do 2000 MPa.
Na zvr tto sti si jet ekneme nco o men tlaku v souasnosti.
Polome si nap. praktickou otzku: pro je nutn pravideln mit tlak v pneumatikch a jak se to e v souasn dob? Dvod je cel ada, eknm si
alespo nkter z nich: plin nahutn zmenuje kontaktn plochu pneumatiky s vozovkou. Nzk tlak (podhutn pneumatiky) pak ovlivuje:
1. jzdn vlastnosti vozidlo je he ovladateln,
2. bezpenost brzdn drha je na podhutn pneumatice del,
3. vkon nrst valivho odporu, zven spoteba paliva,
4. ivotnost vy opoteben pneumatik.
Pravideln men tlaku vak jet nen zrukou toho, e bude vdy ve
v podku (sta nap. vt teplotn rozdl bhem dne). V souasn dob se ji
provd men tlaku pneumatik elektronicky na rfcch kad pneumatiky
jsou umstny senzory. Vce o tto problematice je mono se dost nap. na
http://www.vseumel.cz/view.php?cisloclanku=2005052401.
15 Bourdonv

manometr byl patentovn ve Francii v roce 1849.

37

Poznmka
V 19. stolet se k men nadmosk vky na zklad zmny atmosfrickho
tlaku pouval tzv. hypsometr . Zmna se zjiovala menm teploty bodu varu
kapaliny. Mila se teplota pry vystupujc z hladiny vrouc kapaliny, kter
zvisela na aktulnm tlaku. Protoe hypsometr byl snadno penosn, pouval
se ke zjiovn nadmoskch vek v ternu, pedevm v horskch a tko
pstupnch oblastech. Vce informac lze nalzt na http://www.wikipedia.org.
Praktick loha 5 men s aneroidem
S aneroidem vystupte ze sklepa a do nejvych pater njakho vysokho domu.
Sledujte, jak se pi tto innosti mn tlak.
Jin varianta tto lohy: vlote aneroid do igelitovho sku a zkuste sek
nafouknout. Sledujte daj na aneroidu.
Nemte-li k dispozici aneroid, zkuste si vyrobit vlastn manometr (praktick
loha 6, 7).
Praktick loha 6 vyrobte si vlastn manometr 1
Zkuste si vyrobit vlastn manometr potebujete k tomu nlevku, U-trubici,
nafukovac mek a plastovou hadiku. Do U-trubice nalijte vodu (pokud byste
vak chtli mit vt tlakov rozdly, je vhodnj nalt do U-trubice rtu).
Dal postup, jak ocejchovat manometr u ukazuje obr. 55. Tento manometr je
vhodn pro men tlaku v kapalinch.

Obr. 55 Vroba manometru

38

Praktick loha 7 vyrobte si vlastn manometr 2

Velkou lhev uzavete ztkou, do n pedtm vyvrtte otvor pro sklennou
trubiku o vnitnm prmru asi 1 mm, ohnutou do pravho hlu. trubiku
zasute do otvoru a ve dobe utsnte. Doprosted vodorovn sti trubiky
umstte malou kapiku obarven vody. Lhev pak tepeln izolujte, nap. vloenm do krabice s njakou izolan ltkou (nap. vatou), aby vzduch uzaven
v lhvi nemohl reagovat na teplotn zmny v okol. Sledujte, co se bude dt
s kapkou vody ve vodorovn trubici budete-li stoupat vzhru nebo klesat dol
a pokuste se zskan vsledek fyzikln zdvodnit. Men je velmi citliv ji
pi vkovch rozdlech nkolika metr.
Cvien 7
11. Vezmte obyejnou nlevku, uchopte ji palcem a
prostednm prstem a rychle ponote irm koncem
do vody. Ve vod ji nadzvednte (pi tom uzavete
ukazovkem st zkho konce). Oba pohyby nkolikrt rychle po sob opakujte. Kdy nlevku podruh
ponote, vystkne vm voda z nlevky i nkolik decimetr vysoko. Pokuste se tento jev vysvtlit.

Obr. 56 Nlevka
12. Pi hodin fyziky poloil uitel na ploch tal minci, kterou zalil takovm
mnostvm vody, aby mince byla prv potopen. Pak poloil km otzku,
zda by dokzali minci vythnout z tale, ani by si pi tom namoili prsty
nebo vylili vodu. Jeden k se pihlsil, e by to zvldl: poloil na tal asi
10 cm vysok sloupeek z dalch minc a na nj zbytek svky. Svku zaplil a
peklopil pes ni sklenici tak, aby mince leela vn tto sklenice. Po chvli voda
vystoupila do sklenice a mince zstala na suchu. Dokete tento jev vysvtlit?

3.2

Plat Archimdv zkon v plynech?

Tuto otzku si u zcela jist ada z vs poloila. Platnost Archimdova zkona v plynech dokld nap. i to,
e nkdy je na obloze vidt, jak let horkovzdun baln. Pokud byste se podvali na internet, urit byste
tam nkde nalezli i nabdku na vyhldkov lety horkovzdunm balnem. Jak to tedy s tm horkovzdunm
balnem je?

Obr. 57
Horkovzdun baln

39

Zkladem veho je, e na baln i ve vzduchu mus psobit vztlakov sla.

Aby se mohl horkovzdun baln vznet, mus svm objemem vytlait takov
mnostv vzduchu, jeho tha je rovna tze balnu (i s koem), cestujcch a
vzduchu ohtho uvnit balnu. Toto ve by vak samo o sob nestailo. Dle
je teba vzt v vahu jet jednu velmi dleitou skutenost: tepl vzduch
m men hustotu ne vzduch studen. m je teplota vzduchu uvnit balnu
vy, tm je men hustota vzduchu uvnit balnu a v dsledku toho me
horkovzdun baln stoupat vzhru.16 Pi teplot blc se teplot 100 C je
hustota teplho vzduchu asi o 25 % men ne hustota okolnho vzduchu. Pokud
bychom uvaovali, e hustota vzduchu v okol balnu je 1,28 kg m3 , pak
meme ci, e 1 m3 teplho vzduchu m asi o 320 gram (1280 1280 0, 75 =
= 320) men hmotnost ne 1 m3 vzduchu pokojov teploty.
Modern horkovzdun balny ohvaj vzduch spalovnm propanu. Propan
je uloen v tlakovch lahvch z lehkho materilu uloench po obvodu koe.
K ohvai jsou tlakov lahve pipojeny pomoc prunch hadic. Pi spalovn
propanu roste teplota plynu v balonu. Hork vzduch neme z balonu v jeho
spodn sti uniknout, protoe existuje vztlakov sla a ta ho neustle pitlauje
k vzhru k obalu. Po urit dob ale okoln chladnj vzduch ten tepl v balnu
ochlad, pak je nutno opt zapnout hoky, aby baln nezaal klesat k zemi.
Pokud hoky ho, baln plynule stoup17 .
Pklad 9 horkovzdun baln
Budeme uvaovat, e horkovzdun baln m obal o hmotnosti 100 kg; ko,
palivo, hoky a dal technick vybaven m celkovou hmotnost tak 100 kg.
V balnu jsou cestujc, jejich celkov hmotnost je asi 300 kg. Vzduch v balnu
m teplotu piblin 100 C. Urete na zklad tchto daj a daj uvedench
ve piblin prmr obalu balnu.
een
Celkov hmotnost balnu i s psluenstvm a cestujcmi je 500 kg. Vzhledem
k pedchozm dajm je mono ci, e 1 m3 vzduchu v obalu balnu unese

16 Praktick pokusy ukzaly, e vzduch v balnu nelze zaht na teplotu vy ne 100 C.

Pi pekroen tto teploty by baln mohl roztt.
17 Historick poznmka: prvn historick horkovzdun baln vzltl 21. listopadu 1783, a to
ve Francii. Baln vyrobili brati Mongolerov a ml objem 2800 m3 . Pask fyzik Jacques
Alexandre Csar Charles zdokonalil balon tm, e ho naplnil vodkem a tm zmenil jeho
objem na 380 m3 . O dva roky pozdji se P il
atre stal prvn obt vzduchoplavby, k emu
dolo tm, e se mu vodkem plnn balon vzal. Kvli tomu se pozdji balny zaaly plnit
dram hliem. V souasn dob je mono se s horkovzdunmi balny opt setkat pouvaj
se pedevm na vyhldkov lety (obr. 57).

40

asi 320 gram, tj. 0,32 kg zte. Hmotnost zte je asi 500 kg, vzduch v obalu
balnu tedy mus mt objem asi 1562, 5 m3 . S pouitm vztahu pro objem koule
4
V = pr3 pak dostaneme odpovdajc prmr, tj. d = 14,4 m.
3
Poznmka
K tomuto vsledku jsme dospli vahou. K tmu vsledku lze tak dospt
na zklad rovnice
mg + V n g = V vz g,
kde n je hustota npln balnu, vz je hustota okolnho vzduchu, V je objem
balnu, m je hmotnost zte. S pouitm vztahu pro objem koule a po dosazen
dostaneme
s
3m
d = 2r = 2 3
= 14,4 m.
4p(vz n )
Cvien 8
13. Prvn horkovzdun balny byly pozdji nahrazeny balny, kter mly jako
npl vodk18 . Uvaujte baln o prmru z pkladu 9. Urete maximln zt,
kterou me tento baln nst, bude-li msto horkm vzduchem naplnn vodkem
o hustot = 0, 08895 kgm3 .
14. Vzhledem k tomu, e vodkov npl balnu se ukzala jako vbun, zaaly
se pouvat balny plnn dram hliem. Urete prmr balnu naplnnho
hliem o hustot = 0,1762 kg m3 , je-li jeho zt stejn jako u balnu
v pkladu 9.

3.3

Zemsk atmosfra

Zemsk atmosfra je tvoena plynnm obalem, kter sah od povrchu Zem

a do vky nkolika destek tisc kilometr. Atmosfra v pevn me rotuje
spolen se Zem. Slovo atmosfra (= plynn obal Zem) vyniklo z etiny
ATMOS = pra a SFAIRA = koule.
Pro celou atmosfru je charakteristick stl exponenciln pokles tlaku
podle vzorce (4). Pro prv exponenciln to vychz z odvozen barometrick
rovnice (vzduch je stlaiteln a jednotliv vzduchov vrstvy jsou stlaovny
dalmi vrstvami vzduchu lecmi nad nimi).
Podle prbhu teploty v zvislosti na vce meme atmosfru rozdlit na:
troposfru, stratosfru, mezosfru, termosfru a exosfru a nkolik zkch mezivrstev mezi tmito hlavnmi sframi.
18 Prvn start tzv. charliry uskutenili Jacques Charles a Nicholas Louis Robert 1. prosince
1783 u paskho zmku Tuilerie.

41

3.3.1

Rozdlen podle prbhu teploty v zvislosti na vce

Troposfra
Je nejspodnj vrstvou atmosfry, kter sah od zemskho povrchu do vky asi
11 km. Hlavnm charakteristickm rysem troposfry je bytek teploty s rostouc
.vkou, a to asi 0,65 C na kadch 100 m vky. V troposfe se odehrv tak
vtina jev, kter nazvme souhrn poas. V rozsahu poloviny troposfry,
tj. od Zem do vky 5500 m, je soustedna tm polovina hmotnosti cel
atmosfry, jak jsme si ukzali pi een pkladu 8. Cel troposfra pak m
hmotnost 75 % cel atmosfry, co lze ukzat uitm rovnice (4), tj.
p = p0 e0,00012511 000 = 0,25p0 .
Slovo troposfra pochz z etiny tropos = otet a sfra = koule.

Troposfra je neustle promchvna, take vzduch m stl zastoupen plyn.

Je to nejni st atmosfry, kde se vyskytuj nejvznamnj povtrnostn
jevy.
Tropopauza
Je asi 2 km siln pechodov vrstva mezi troposfrou a nsledujc vy sfrou.
Typick pro tuto vrstvu je, e teplota v tto vrstv zstv piblin konstantn.
Stratosfra
V tto vrstv zstv teplota vzduchu a do vek (20 25) kilometr konstantn (asi 60 C). Od tto vky dle se zvyuje koncentrace oznu a vlivem
interakce se slunenm zenm dochz ke zvyovn teploty vzduchu. Ve vce
asi 50 km (horn hranice stratosfry) je teplota 0 C.
Stratosfra je velmi dleitou st atmosfry, nebo obsahuje ozn, kter
absorbuje velk mnostv ultraalovho zen dopadajcho na Zemi. Molekuly
oznu pohlcuj krtkovlnn, pedevm ultraalov zen, kter m zhoubn
vliv na tkn ivch organism. Dky oznov vrstv se k povrchu Zem dostv
jen asi 1 % ultraalovho zen, pichzejcho ze Slunce. Oznov vrstva se pi
tom zahv. Tm si vysvtlujeme zvenou teplotu v horn vrstv stratosfry.
Mezosfra
Mezi stratosfrou a mezosfrou le opt pechodov vrstva stratopausa. Mezosfra sah do vky 50 km a 80 km. Je pro ni charakteristick pokles teploty
vzduchu 40 C a 90 C.

42

Termosfra
Tak na spodn hranici termosfry le pechodov vrstva mezopausa. Termosfra sah od vky 80 km a do (800 a 1200) km, co je denovno vskytem
polrn ze. Teplota vzduchu zde nepetrit vzrst a na 1400 C.
Exosfra
Posledn vrstvu atmosfry, v n je nemiteln hustota vzduchu. st plynnch
stic odtud unik do kosmu.
Pklad 9 Krmnova hranice
Krmnova hranice je veobecn pijman hranice mezi zemskou atmosfrou
a kosmickm prostorem. Je urena vkou 100 km nad povrchem Zem. Se
zvyujc se vkou kles hustota vzduchu, a proto mus letadlo navren pro
let v urit vce pouvat vt plochu kdel, nebo lett vy rychlost pro
dosaen vztlaku dostatenho pro vodorovn let. Plocha kdel je technicky
omezen, take je ve vysok atmosfe nutn pout vysokou rychlost. Ve vce
Krmnovy hranice u ovem potebn rychlost pekrauje orbitln rychlost,
tud nem ve smysl pouvat kdla. Ve Spojench sttech se pouv pro
hranici kosmickho prostoru i vka 80 km. Po jejm pekroen pak vznik
nrok na oznaen astronaut (daje z Wikipedie). Urete tlak vzduchu odpovdajc Krmnov hranici ve vce 80 km a 100 km v nsobcch atmosfrickho
tlaku.
een
p
p
plat
= e0,000125 h .
p0
p0
Po dosazen za h = 100 km dostaneme p = 4 106 p0 .
Je-li h = 80 km, potom p = 5 105 p0 .
Pi een uijeme vztah (4), pro pomr

Pklad 10 hmotnost zemsk atmosfry

Ze znalosti hodnoty atmosfrickho tlaku pa = 101 300 Pa odhadnte hmotnost
zemsk atmosfry.
een
Pi een pouijeme vahu, e atmosfrick tlak je tlak zpsoben vlastn
thou vzduchu. Na 1 m2 zemskho povrchu tedy psob tlakov sla o velikosti
101 300 N. Na cel zemsk povrch tedy psob thov sla o velikosti
43

FG = pa 4pRz2 = 101 300 4p (6 378 103 )2 N = 5,178 1019 N.

F
Znme-li velikost tto thov sly, potom meme uitm vztahu m = G urit,
g
e m = 5,3 1018 kg.
3.3.2

Sloen atmosfry

Hlavnmi plyny v atmosfe jsou dusk N2 (78,04 %), kyslk O2 (20,95 %),
argon Ar (0,93 %) a oxid uhliit CO2 (v roce 2009: 0,0385 %). Ron nrst
CO2 je 0,0001 % (1 ppm)19 . Ostatnmi plyny zastoupenmi v atmosfe jsou
neon Ne (0,0018 %), hlium He (0,0005 %), metan CH4 (0,0002 %), krypton
Kr (0,0001 %), vodk H2 aj.
Pklad 11 vvoj koncentrace CO2 obsaenho v zemsk atmosfe
Na internetu na strnkch http://gnosis9.net/ byly uvedeny daje o koncentraci CO2 v ovzdu v minulosti: v roce 1750 280 ppm, v roce 1900 295 ppm,
v roce 1960 316 ppm, v roce 1980 338 ppm, v roce 1990 354 ppm, v roce
2000 369 ppm, v roce 2003 376 ppm, v roce 2004 377 ppm, v roce 2005
379 ppm, v roce 2006 381 ppm, v roce 2007 383 ppm, v roce 2008 384
ppm a v roce 2009 385 ppm. Sestrojte z tchto daj spojnicov graf asov
zvislosti koncentrace (v ppm) v Excelu.
een

Koncentrace CO2 v ovzdu

koncentrace/ppm

400
350
300
rok

2050

2000

1950

1900

1850

1800

1750

250

Obr. 58 Koncentrace CO2

19 Pro

ltky zastoupen v malm mnostv uvme jednotky ppm (parts per million
stic na milion), piem 1 ppm = 0,0001 %; 100 % = 1 000 000 ppm.

44

Na strnkch http://gnosis9.net/ se rovn uvd, e koncentrace oxidu

uhliitho v ovzdu se v roce 2007 zvila o 2,2 ppm na 383 ppm. V poslednm
desetilet minulho stolet tato hodnota stoupala o 1,5 ppm za rok. Prmrn
nrst za obdob let 2000 a 2007 je 2 ppm za rok. Souasn koncentrace oxidu
uhliitho je nejvy za poslednch 650 tisc let a zejm i za poslednch 20
milion let.
Nejrychleji stoupaj emise v rozvojovch zemch - zejmna v Indii a n.
Od roku 2005 jsou za vtinu emis odpovdn rozvojov stty, kter nejsou
vzny Kjtskm protokolem, jejich procentuln podl na celkovch emisch
se stle zvyuje. V roce 2007 inil u 53 procent.
Ji koncem 19. stolet vypotal vdsk badatel Swante Arrhenius, kter za
sv chemick objevy zskal v roce 1903 Nobelovu cenu, e kdyby se koncentrace
oxidu uhliitho v atmosfe zdvojnsobila, jej teplota by se mohla zvednout a
o 5 C. Dnes se vdci shoduj, e zvyujc se sklenkov efekt20 zpsoben vtm podlem CO2 a jinch plyn vznamn pispv k souasnmu globlnmu
oteplovn.

3.4

Meteorologie

Prvn pstrojov men se provdla ve francouzskm mst Clermont Ferrand

v roce 1649. Prvn meteorologick s stanic pak vznikla v Tosknsku v roce
1652. Meteorologie se zabv zkladnmi vlastnostmi atmosfry. Zkoum pedevm oblast troposfry, kde probhaj veker jevy, kter souvis s poasm.
Aby pedpov poas byla pokud mono co nejpesnj, zjiuj meteorologov
teplotu vzduchu, tlak vzduchu, vlhkost vzduchu, proudn vzduchu, oblanost
a srky. adu informac ohledn meteorologie je mono nalzt na strnkch
eskho hydrometeorologickho stavu, na adrese http://www.chmi.cz/ .
Vichni dobe vte, e atmosfrick tlak nen na rznch mstech zemskho
povrchu stejn, protoe vzduch je v neustlm pohybu, mn se jeho proudn,
teplota i vlhkost. K prbnmu sledovn zmn tlaku vzduchu pouvme ji
dve zmiovan barograf (obr. 51).
Proudnm vzduchu v atmosfe vznikaj na rznch mstech zemskho povrchu atmosfrick fronty, kter oddluj dv vzduchov oblasti o rzn teplot
(oblast studenho a teplho vzduchu). Z hlediska vvoje tlakovch tvar je
pro meteorologii zajmav sledovat vvoj tzv. tlakovch tvar: tlakov ve a
tlakov ne.
20 Pojem sklenkov efekt pouil jako prvn francouzsk vdec J. B. J. Fourier. Pochz
od sklenk uvanch v zahradnictv, nejedn se vak o pli pesn pojmenovn, nebo
sklenky pracuj na jinm principu: sklenk je vybudovn ze skla; ohv se pmo, nebo
Slunce ohv zemi okolo nj, od n se ohv vzduch nad n a sklo brn ohtmu vzduchu
stoupat a uniknout pry.

45

Tlakov ve (anticyklona) je tlakov tvar, kter je na meteorologick

map vyjden alespo jednou uzavenou izobarou. Anticyklonu charakterizuje proudn vzduchu ve smru hodinovch ruiek. Na map se oznauje
psmenem H (v etin V) (obr. 59 21 ). Smrem do stedu tlakov ve tlak
stoup. Tlakovou vi charakterizuje sestupn pohyb vzduchu. Tm se brzd
vvoj oblanosti. V lt se tlakov ve projevuje mlo oblanm poasm,
beze srek, se slabm vtrem nebo bezvtm. V zim vak vtinou dochz
ke tvorb inverze, tj. ke vzniku mlh a nzk inverzn oblanosti.
Tlakov ne (cyklona) je oblast se snenm tlakem vzduchu. Charakterizuje ji cirkulace vzduchu proti smru hodinovch ruiek. Smrem do stedu
tlakov ne tlak kles a vzrst rychlost vtru. V tlakov ni pevldaj vzestupn pohyby vzduchu, kter podporuj rozvoj oblanosti. Na synoptickch
mapch se sted tlakov ne oznauje psmenem L (v etin N) (obr. 59).
V cyklnch proto pevld oblan poas s trvalejmi srkami a dosti silnm vtrem. Aktuln pedpov poas je mono sledovat nap. na adrese
http://www.ct24.cz/pocasi/ .

Obr. 59 Synoptick mapa

21 Zdroj

[21].

46

Vsledky cvien
 2
S2
d2
F1 =
mg = 39 N.
S1
d1
W
20
W
20
2. a) F1 =
=
=
N = 40 N, b) s2 =
m =
n s1
5 0,1
F2
1000 9,81
5 0,1 1000 9,81
S
s
s F
= 245.
= 2 103 m = 0,2 cm, c) 2 = 1 = 1 2 =
S1
s2
W
20
3. Potp pi sbru moskch hub ph1 = 0,15 MPa = 1,5 p0 ; zchrann ponorka ph2 = 20 MPa = 200 p0; ponorka Nautilus ph3 = 38 MPa = 380 p0 ;
batyskaf Trieste ph4 = 110 MPa = 1 100 p0; ponorka Nereus ph5 = 110 MPa =
= 1 100 p0.
4. V plcch je atmosfrick tlak, okolo petlak.
5. Na dno 927 N, psobit v titi obdlnku o rozmrech ab. Na bon stny
o rozmrech b c sla 695 N, psobit tlakov sly je v rovin stny v hloubce
30 cm pod vodn hladinou, ve vodorovnm smru ve vzdlenosti 35 cm od
jedn ze svislch hran ohraniujcch stn. Na bon stny o rozmrech a c
sla 298 N, psobit tlakov sly je v rovin stny opt v hloubce 30 cm pod
vodn hladinou, ve vodorovnm smru ve vzdlenosti 15 cm od jedn ze svislch
hran ohraniujcch stn.
6. 949 kN, y = 1,53 m, y + h1 = 21,53 m.
7. 1,4 kPa, 13 N.
m
8. S =
= 100 m2 .
hv
9. = 500 kgm3 .
10. Nejvy hory svta podle svtadl (p0 je tlak na hladin moe):
Severn Amerika Mount Mc Kinley 6194 m; tlak 0,46 p0 ,
Jin Amerika Aconcagua 6959 m; tlak 0,42 p0 ,
Evropa Mont Blanc 4808 m; tlak 0,55 p0 ,
Antarktida Vinson Massif 4897 m; tlak 0,54 p0 ,
Asie Mount Everest 8850 m; tlak 0,33 p0 ,
Afrika Killimanjaro 5892 m; tlak 0,48 p0 ,
Ocenie Mount Wilhelm 4509 m; tlak 0,57 p0 (Papua Nov Guinea).
4
13. m1 = pr3 (vz H ), po dosazen za r z pkladu 9 dostaneme
3
H
m1 = vz
m = 1860 kg.
vz n
Pi stejn hodnot zte by stail balnu plnnmu vodkem men prmr
(d = 9,1 m) ne by ml horkovzdun baln.
14. Stejn postup jako v pkladu 9: dHe = 9,5 m.
1. F2 =

47

Literatura
[1] VYBRAL, B. Mechanika idelnch kapalin. Hradec Krlov: MAFY, 2003.
[2] VYBRAL, B. Mechanika idelnch plyn. Hradec Krlov: MAFY, 2004.
[3] HALLIDAY, D., RESNICK, R., WALKER, J.: Fyzika. Praha: Prometheus,
2000.
[4] VONDREK, V., STEDA, I., MAMULA, V., HLINKA, M. Mechanika
IV. Praha: SNTL, 1977.
[5] KRAUS, I. Fyzika v kulturnch djinch Evropy I. IV. Praha: VUT,
2006, 2007.
[6] BEDNAK, M., IROK, M. Fyzika pro gymnzia mechanika. Praha:
Prometheus, 2000.
[7] BEDN, J. Meteorologie. Praha: Portl, s.r.o., 2003.
[8] HORK, Z., KRUPKA, F. Fyzika. Praha: SNTL, 1981.
[9] BACKE, H. Fyzika z vlastnch pozorovn. Praha: SPN, 1973.
[10] <http://www.wikipedia.cz/.>
[11] <http://www.w3c.org/.>
[12] <http://www.math.nyu.edu/crorres/Archimedes/.>
[13] <http://www.vacuum-guide.com/.>
[14] <http://digiweb.ihned.cz/.>
[15] <http://www.lidovky.cz/.> (7. z 2009)
[16] <http://meteostanice.e-pocasi.cz/.>
[17] <http://www.tyden.cz/.> (24. ervna 2009)
[18] <http://www.chmi.cz/.>
[19] <http://www.ct24.cz/pocasi/.>
[20] <http://www.novinky.cz/static/js/novinky all.js?38. >
[21] <http://pocasi.astronomie.cz/meteo03.htm.>
Fotograe a obrzky, u nich nejsou uvedeny zdroje, vytvoila
Miroslava Jareov.
48