Fie Askeze Rezignace

1
E-LOGOS/2004
ISSN 1121-0442
_____________________________________________
Filosofie, askeze, rezignace
(k psychologickmu smyslu filosofick innosti)
Hynek Tippelt
Autorem tohoto lnku je filosof, kterho vahy o vlastn motivaci k filosofick
innosti pivedly k dkladnjmu a obecnjmu prozkoumn dan problematiky. Tento
pokus o nastnn psychologickho smyslu filosofick innosti je veden z hlediska
psychoanalzy. Vedle psychoanalyticky zamench studi filosofickho mylen se oprm
pedevm o prce F. Nietzscheho a M. Foucaulta. V prvn kapitole se zabvm relevanc
psychologickho pohledu na filosofii v konfrontaci s odporem filosof k psychologizaci jejich
innosti a jejch vsledk. Antipsychologismus jako soust typicky filosofick snahy o
dosaen nadlidsky istho, nezaujatho vhledu uki na I. Kantovi a E. Husserlovi. V druh
kapitole nastnm monosti psychologickho zkoumn filosofie a nartnu obecn stanovisko
psychoanalzy na tomto poli. Pedstavm pojet filosofie jako projevu komplexnho, irokou
oblast psychiky zahrnujcho nastaven, resp. jako vrazu urit ivotn strategie. Takov pro
filosofy typick mentln-behaviorln naladn bude v tet kapitole oznaeno spolu
s Nietzschem jako asketick. Filosofi jako asketickm zpsobem ivota se zabvali M.
Foucault a P. Hadot, kterm vnuji kapitolu 4. Vtky dosavadnch rozbor zhodnotm
v pt kapitole nik k rozumu. Za elem bliho pochopen filosofie jako obrann strategie
pouiji v kapitole 6 teorii K. Horneyov, kter rozliuje ti typy strategickch ivotnch een.
Filosofii uki jako aplikaci strategie rezignanho typu. V kapitole 7 uvedu nkolik
poznmek na tma filosofick klid, v nich se pidruji pohledu K. Horneyov.
I. Filosofick odpor k psychologickmu pohledu na filosofii
Zatmco filosofick pohled na vcemn jakkoli obor lidsk innosti bv filosofy
1
asto neproblematicky pokldn nejen za mon, ale pmo douc, relevanci opan
1
Kad generalizace je riskantn. Nicmn je znmo, e lid, kte se vnuj te innosti, se vyznauj nktermi
shodnmi osobnostnmi rysy. Tak se nap. v souvislosti s povolnm psychologa, lkae, zdravotn sestry i
soclnho pracovnka hovo o syndromu pomhajcch profes (W. Schmidbauer: Psychick skal pomhajcch
profes, Praha 2000), nebo v souvislosti s novovkou a souasnou vdou o racionalistick neurze (Nicholas
Maxwell: Is Science Neurotic?, Metaphilosophy, Vol.33, No.3, April 2002). Podobn lze uvaovat o syndromu
touhy po poznn vztahujcm se na filosofii. Pokud tedy budu hovoit o filosofovi nebo filosofech jako takovch,
budu mt na mysli osobnostn rysy, kter se s jistou pravidelnost objevuj u vtiny filosof a kter podmiuj
psychologick smysl jejich filosofie. Tato analza nen pozdnm pspvkem ke kritice metafyziky i jejm
rozenm: I kdyby se ukzalo plodnm uchopit filosofii podobn jako nboenstv jako neurzu, neznamen to,
e tm jaksi ztrc svj smysl, kter naopak me bt pmo terapeutick. Podle nzoru E. H. Eriksona
nboenstv mohou vykazovat neurotick rysy a zrove fungovat jako terapeutick systmy. Domnvm se, e
oba tyto ply jsou ptomny i ve vtin filosofickho mylen a e z toho pramen jeho hodnota.
2
perspektivy vtina filosof rzn zamt.
2
Zvlt s monost psychologickho pohledu na
svou innost ctili filosofov asto potebu explicitn se vyrovnat. Protoe se domnvali, e
ped psychologizac jejich mylen je chrn urit meta-pozice jejich disciplny, vnovali
asto mnoho sil tomu, aby dokzali, e jejich mylen skuten z takov meta-pozice
vychz a e tedy v jistm smyslu nen produktem jich samotnch jako v ivotnm prosted
zasazench osobnost, nbr e je vsledkem istho rozumu.
Souslov ist rozum asociuje na prvnm mst slavnou knihu Immanuela Kanta
Kritika istho rozumu. Kant zde mil na tradin metafyziku leibnizo-wollfovskho raen,
kterou podrobil kritice. Vraz ist rozum Kant pouval ve smyslu spekulativnho, o
zkuenost se neoprajcho zkoumn. Takov zkoumn mlo probhat bez intervence
osobnostnch faktor (Kantovm slovnkem empirick bytosti), pouze na zklad obecnch
rozumovch princip. Kantova kritika pak spovala v tvrzen, e takov zpsob zkoumn je
v oblasti, kter je pedmtem metafyziky, zcela neplodn. Zrove se ale Kant ve svch
knihch snail dokzat, e jist pole, na kterm ist rozum me doshnout objektivnch
vpovd, existuje, a e tmto polem jsou v prvn ad teorie poznn a teorie mravnosti.
Pestoe Kant ml v prbhu sv akademick kariry psychologickou fzi
3
, bhem
n stl jak v oblasti kritiky metafyziky, tak i v oblasti etiky na pozici britsk psychologick
koly (Schaftesbury, Hutcheson, Hume), kolem roku 1769 se obrtil proti psychologick
metod. Jednm z nejzsadnjch tvrzen jeho nov, kriticko-transcendentalistick periody se
stalo, e morlka neme spovat v poten, ani jakmkoli jinm citu jako nap.
v nklonnosti i sympatii k druhmu, ale vlun v povinnosti. Slavn americk filosof,
sociolog a psychoanalytik Lewis S. Feuer
4
tento Kantv filosofick perod interpretuje jako
znovuustaven otcovsk autority pod vlivem strachu z introspektivn nalezench zakzanch
emoc. K odkryt takovch zakzanch sklon etba Kantova dve oblbenho, nyn
zavrenho, autora Davida Huma pmo vybz.
Vzhledem k tomu, e Kant vyel z pietistickho prosted, je na mst charakterizovat
tento Kantv perod jako tzv. Wiedergeburt, znovuzrozen, kter hrlo v ivotnm bhu
pietisty 18. a 19. stolet centrln roli.
5
U Kanta jako moralisty toto znovuzrozen znamenalo
primrn odklon od tolerantn voltairovsko-schaftesburyovsk etiky k represivnmu rigorismu,
vyjdenmu kategorickm imperativem. Ve shod s pedpokldanm vztahem k otci se tato
promna odrazila napklad v Kantov postoji k mravnmu problmu lhan: Zatmco dve psal
o sklonu k bezelstnmu lhan, ptomnmu u vech dt a obas i u, jinak dobrch,
dosplch, po vnitn revoluci se ke lhan stav jako k hnisajcmu vedu v lidsk povaze.
6
Kant sm
7
pokldal svj pechod od psychologickho pojet za pklad obecn lidsk
zkonit posloupnosti, kterou lze vyjdit ve tech stupnch a kterou lze charakterizovat lidsk
intelektuln zrn: prvnm stupnm je dogmatismus, jm je mnna klasick metafyzika,
2
Steven J. Bartlett, Psychological Underpinnings of Philosophy, Metaphilosophy, Vol.20, Nos.3-4, s.295-305
3
Lewis S. Feuer: Lawless Sensation and Categorial Defense: The Uncouscious Sources of Kants Philosophy, v:
C. Hanly and M. Lazerowitz (editors): Psychoanalysis and Philosophy, International University Press, Inc., New
York 1970, s. 76-123
4
York 1970, s. 76-123
5
York 1970, s. 76-123
6
I. Kant: The Educational Theory of Immanuel Kant, Philadelphia: Lippincott, 1904, s. 194-5, podle: Lewis S.
Feuer: Lawless Sensation and Categorial Defense: The Uncouscious Sources of Kants Philosophy, v: C. Hanly
and M. Lazerowitz (editors): Psychoanalysis and Philosophy, International University Press, Inc., New York
1970, s. 76-123
7
Immanuel Kant, Kritika istho rozumu, Praha, Oikmen, 2001
3
druhm skepticismus psychologizujc pesvden o tom, e cokoli lovk me poznat, je
ovlivnno jeho individulnm zaloenm, a tetm stupnm m bt kriticismus. Kantv
kriticismus m ambivalentn povahu. Na jednu stranu se k monostem lidskho poznn stav
velice pesimisticky, na druhou stranu tvrd, e existuje obecn zvazn a univerzln platn
poznn, kterho lovk me doshnout, bude-li sv zkoumn vst pouze z istho
rozumu a omez-li sv zkoumn na rozumu pimenou oblast. Domnval se, e objevil
novou metodu, kterou je mono toto ist rozumov zkoumn vst, a dal j jmno
transcendentln metoda. Co Kant vlastn touto metodou myslel a co znamen termn
transcendentln, je dodnes pedmtem nesetnch filosofickch studi, nebo, jak
naznauje u jeho slovn podoba, je jakmsi obtnm kompromisem mezi skepticismem,
kter monost transcendentnho, zkuenost pekraujcho poznn popr, a racionalismem,
kter tuto monost hj a zrove na n stoj. Otzka, nakolik dv tento termn vbec
filosofick smysl, je nesmrn tk, nicmn stoj za to poznamenat, e ani sm Kant
distinkci transcendentn/transcendentln nedr vdy stejn pevn a e zpsob, kterm tato
slova uv, je dosti nejednotn.
Zsadn strnkou Kantovy argumentace ohledn transcendentln metody je to, e nen
metodou empirickou. Nicmn, jak pe Feuer, pestoe Kant vnuje obrovsk sil tomu,
aby vysvtlil, co je transcendentln dedukce, nakonec se uke, e se jedn o skrytou aplikaci
psychologick metody.
8
Kant v transcendentln dedukci stanovuje rzn podmnky, bez
nich podle nj nen mon zkuenost a dv jim jmno kategorie, ovem zpsob, jakm
k jejich uren dochz, nen ve skutenosti dn racionln argumentace, nbr
imaginativn-introspektivn experiment.
9
Zvauje, kterch zsad se musme dret, abychom
se nezaali podobat lencm, opilcm nebo sncm.
Mnostv metafor z Kritiky istho rozumu (rozum jako povolan soudce, kter nut
svdky, aby odpovdali na otzky, neuspodan vjemy vyvolvaj nebezpe barbarstv
10
)
poukazuje na to, e Kant se nevdom obval chaotickho, rozumem neuspodanho
bohatstv vjem, kter mu hrozily svm nadbytkem vznam a z nich vyplvajc monosti
nedoucch asociac. Feuer v tomto smyslu pesvdiv analyzuje mnostv Kantovch
symptom jako byla neurotick slepota nebo zkost pi pohledu na chybjc knoflk. Kant se
bl, e povolil-li by jen na moment uzdu svm emocm i vnmn, svt se roztt. Ve svm
filosofickm argonu mluvil o transcendentln jednot zkuenosti, monosti myslcho
subjektu, jednot pedstav, je m za dsledek vznik identity a vdom. Nen tk pedstavit
si za tmito slovy lovka, kter m strach o svou duevn integritu, kter se obv
emocionln podmnnch stav zmatenosti. Zd se, e pokud se jedn o jeho svt, byly
Kantovy obavy z rozpadu oprvnn. Feuer ve sv studii analyzuje mnostv Kantovch
symptom od nejrznjch silnch idiosynkrasi (Feuer je shrnuje termnem sensoriofobie)
k mosk nemoci (Kant tvrdil, e j trpl pi pouhm pohledu na moe
11
) a Kantv nevdom
zmr, stojc za jeho transcendentln dedukc kategori, pesvdiv interpretuje jako
obrann staen se ze svta tocch smysl. Zd se, e Kant nebyl schopen unst zplavu
8
York 1970, s. 76-123
9
York 1970, s. 76-123
10
I. Kant: Kritika istho rozumu, Praha 2001, s.18, B XIV
11
I. Kant: Antropology of Immanuel Kant, J. Speculative Philos., 11, 1877, s. 358, podle: Lewis S. Feuer:
Lawless Sensation and Categorial Defense: The Uncouscious Sources of Kants Philosophy, v: C. Hanly and M.
Lazerowitz (editors): Psychoanalysis and Philosophy, International University Press, Inc., New York 1970, s. 76-
123
4
nepjemnch asociac, kter v nm vzbuzovaly bn smyslov vjemy. Feuer dochz k
zvru, e kategorizace zkuenosti, kterou Kant provdl, byla projekc jeho introspektivn
zkuenosti kontroly, j se Kant snail poddit cel svj smyslov-emocionln ivot. Pokud
je Kantv transcendentalismus skuten projekc jeho desintegran zkosti, je pochopiteln,
pro bojoval Kant proti kadmu psychologismu ve filosofii. Kdyby Kant toti nahldl
projektivn povahu sv transcendentln filosofie, nemla by tato filosofie nadle slu chrnit
jej ped hrozc zkost.
Stejn boj vedl jin proslul filosof, zakladatel fenomenologie Edmund Husserl.
Pestoe na zatku sv vdeck innosti zastval jako k F. Brentana pozici psychologismu,
pozdji se naen z psychologismu stalo pro jeho fenomenologickou metodu zsadn
hrozbou. Vdl, e pokud se mu ji nepoda odvrtit, nedoke obhjit svj nrok na popis
transcendentality, a e z fenomenologick metody zstane pouh metodizovan introspekce,
kter m pro filosofy siln degradujc nlepku subjektivismu. Husserl ale touil ustavit
objektivn vdu. Sdlel dvnou touhu filosof zskat nevniv, nadempirick pohled na
skutenost, vil v dosaitelnost perspektivy Boho oka.
12
Tato touha je soust motivanho
komplexu, v nm hraje vznamnou roli tak moc.
13
Scharfstein a Ostrow
14
uvdj Husserla jako pklad typicky filosofick vry, e
poznn pravdy filosofa ochrn a zajist mu klidnou nebo extatickou vnost. Descartes se
svm pnem a vldcem prody a Spinoza s intelektuln lskou k bohu, kterou je mono
doshnout tzv. tetm druhem poznn a kter lovku zajist moudrost, nesmrtelnost a
svobodu, mohou bt dalmi z mnoha pklad. Ruku v ruce s touto vrou v zzranou moc
poznn jde ovem obvykle rigidn pesvden, e takovho poznn je mon doshnout
pouze istou cestou, tj. cestou zbavenou emocionality. Zajmav je, e filosofy asto jejich
vlastn metodologick poadavky vedly k tomu, e poprali platnost vdeckho poznn,
akoli zrove se domnvali, e oni sami schopnost doshnout posledn pravdy maj. Jak bylo
eeno, akoli je jeho transcendentln argumentace zaloena na introspekci, tvrdil Kant, e
jeho poznatky jsou poznatky istho rozumu, s nimi mus kad rozumov bytost
souhlasit. Podobn soubor pesvden vykazuje Husserl. Jeho zkladn metodologick
prostedek, epoch, uzvorkovn, neboli doasn odmylen si existence svta m bt
zpsobem, jak doshnout emon neutrlnho postoje. Tento postoj bude dle v textu popsn
jako rezignace. Ovem, p Scharfstein a Ostrow, v otzce istho vidn byl siln emon
angaovn. Upozoruj na historku o noi, kter je tak dlouho brouen, a se ztrat, kterou
Husserl vyprvl v ase sv deprese. Husserl pravideln upadal do deprese s pocitem selhn
ve svch vzkumech. Scharfstein a Ostrow dovozuj nevdom spojen potence a jasnosti.
Ve, kterou byla ivena Husserlova Krize evropskch vd, nachzme v tomto zpisu
z Husserlova denku: Proel jsem mukami pochzejcmi z nedostatku jasnosti a z podezen,
kter se mihotaj sem a tam Pohlcuje m jen jedin touha: musm zskat jasnost, jinak
nemohu t; nesnesu ivot bez nadje, e to mohu dokzat.
15
12
Sv Logick zkoumn Husserl zavrhl, protoe v nich nebyl v dnm ppad dosaen nejvy stupe
principiln jasnosti, E. Husserl: Phenomenologische Psychologie, Husserliana, Bd. IX, Den Haag 1962, s. 42,
podle I. Blecha: Husserl, Votobia, Olomouc, 1996, s.71) Svj kol charakterizoval jako vzkum universlnho
apriori monch svt vbec(tamt.).
13
Husserl se ostatn domnval, e jeho filosofie m potenci obrodit Evropu. Podle jeho filosofickho interpreta
Blechy se mnoz pamtnci shodovali v tom, e Husserl mval v dobr ve a jaksi misionsk sklony, e
se ctil bt povinen pomoci filosofii a vbec kultue sv doby z krize. (I. Blecha: Husserl, Votobia, Olomouc,
1996, s.48)
14
Ben-Ami Scharfstein and Mortimer Ostrow: The Need to Philosophize, in:Hanly, Lazerowitz, 1970, s.258-279
15
Spiegelberg, H.: The Phenomenological Movement: A Historical Introduction, Hague 1965, s. 76, podle: Ben-
Ami Scharfstein and Mortimer Ostrow: The Need to Philosophize, in:Hanly, Lazerowitz, 1970, s.258-279
5
Psychologicky vzato, kad innost je v jednot s psychikou, kterou vyjaduje, a proto
neexistuje dn ist, subjektivitou neposkvrnn innost, dn na empirii nezvisl
spekulace. Hodnotu sv prce odvozovali filosofov vtinou ale prv z toho, e je jakousi
istou teori.
16
Toto stanovisko souasn filosofov povtinou nesdl, resp. se k nmu
oteven nehls.
17
ist rozum, absolutn jasnost, intelektuln lska, takov ideje poskytuj
filosofovi nco tak cennho, e uchlen se od takov prav cesty poznn se pro nj
nevdom rovn smrti. Ptomnost subjektivnch vliv je pitom ve filosofii patrnj ne
jinde. Jednou ze zkladnch charakteristik filosofie jako disciplny je naprost nejednotnost
konkrtnch metodologickch pravidel. Tato nejednotnost je ovem mon prv to, co
filosofov hledaj. Pokud nkoho lk metodologick jasnost, nevnuje se filosofii. Bartlett
18
tuto skutenost pisuzuje narcismu, rigidit a svrlivosti, ktermi se podle nj asto vyznauje
filosofick osobnost, Scharfstein a Ostrow
19
se ptaj, pro si filosofov vol profesi, kter je
svou metodologickou nevyjasnnost nutn frustruje. Odpov na tuto otzku bude mt jist
mnoho bod, pinami bude mnostv vzjemn se posilujcch sloek.
Filosofie se pokou uspokojit mnostv poteb a slou mnoha elm. Ji krtk
pohled na tuto lidskou innost vak ukazuje, e k tomu, aby naplnila psychologick smysl,
kter je do n filosofy vkldn, nemus filosofie dochzet k dnm obecn pijatelnm
zvrm. Jednotn vdeck metoda by naopak patrn nedoucm zpsobem omezila monost
projikovat takov svt, kter dan filosof potebuje. Prv proto, e ve vytven filosofickch
systm hraj roli filosofovy vdom i nevdom poteby a cle, potebuje filosof k dispozici
voln pole, kter pak mohou zabydlet jeho fantazijn vtvory. Vedle tohoto produktivn-
projektivnho aspektu m filosofie jako kad innost jet druh, procedurln aspekt:
filosofie se nemus dlat jen pro vtvor, ale i pro samotn proces tvorby. Filosofovn je nap.
svmi psychosocilnmi charakteristikami dosti specifick innost, nese s sebou obvykle dosti
specifick ivotn styl, a nelze pedpokldat, e by tato procedurln specifika nehrla pi
volb tto disciplny svou roli. Vzhledem k tomu, e pokud nkdo v uritm filosofickm
sytmu i mylence odhalil subjektivn, neproblematizovan pedsudek apod., reagovala
vtina filosof znechucenm
20
, lze chpat filosofick odpor k psychologickmu nahlen
svch mylenek i pozice jako strach ped odhalenm tchto subjektivn danch vchodisek.
21
II. Filosofovn jako ivotn styl a filosofick systmy jako
psychick projekce
16
Blecha (1996) Husserlv postoj v Idejch parafrzuje: Na podstatu nejrznjch vjem a vc neme mt
vliv to, v kter epoe vznikly nebo km byly iniciovny pohyb bdn mus bt iniciovn vcmi sammi bez
historizujcch pedsudk.
17
Je mon uvaovat o tom, e filosofie v jej souasn podob je pro nkter filosofy spe nhrakovou
aktivitou, resp. e jej nevdom vznam je dnes pro nkter filosofy tent, jako v dobch metafyziky. Srov.
pas o Ayerovi v L. S. Feuer: The Bearing of Psychoanalysis upon Philosophy, in: Philosophy and
Phenomenological Research, Vol. 13, Is.3, s.324-340
18
Steven J. Bartlett, Psychological Underpinnings of Philosophy, Metaphilosophy, Vol.20, Nos.3-4, s.295-305
19
Ben-Ami Scharfstein and Mortimer Ostrow: The Need to Philosophize, in:Hanly, Lazerowitz, 1970, s.258-279
20
Steven J. Bartlett, Psychological Underpinnings of Philosophy, Metaphilosophy, Vol.20, Nos.3-4, , s.295-305
21
Vedle tto sebeidealizace filosof jako ist rozumovch bytost me v jejich odporu vi psychologii,
psychologismu a psychologick analze filosofie hrt roli tak strach o zbytek vnj reality. Nkterm
filosofm se patrn zd, e psychologizac filosoficko-vdeckho mylen by pily o zbytek jistoty, e tam
venku nco je. vahy podporujc tuto interpretaci jsou obsahem prvn sti nsledujc kapitoly.
6
Jednou z hlavnch tez tohoto lnku je, e filosofie nen njakou istou intelektuln
aktivitou, jak se filosofov sna sugerovat, nbr e je:
1. komplexnm vrazem individuln psychiky a jejho kolektivnho zkladu
2. ivotnm stylem, tedy dnou izolovanou soust ivota, ale projevem specifick ivotn
strategie.
Ad 1.
Zkoumn filosofickch systm jako psychickch projekc je domnou
psychoanalzy. Stanovisko klasick psychoanalzy shrnuje H. irok takto: Filosofick
systm je systmem projekc intrapsychickch proces a krycch pedstav, kter podle
principu splnnho pn prodlaly petvoen v rozumovou fasdu. Filosofick systm
mimo ivotopisn svdectv m hodnotu jen potud, pokud odkrytm njakho psychickho
dje zrcadl jemu imanentn obecn zkony.
22
Druh st citace se vztahuje k Freudov ideji pemny metafyziky
v metapsychologii. Termn metapsychologie, resp. spekulativn superstruktura
psychoanalzy, je ve Freudov dle ponkud vceznan, kterto vceznanost patrn odr
vvoj Freudovch nzor na toto tma.
23
Freud se zpotku domnval, e pekladem
zkladnch filosofickch problm do psychologickho jazyka bude mon zskat pedstavu o
struktue lidsk psychiky a jejch zkladnch potebch (tedy metapsychologii). Monost
takov transformace stoj na hypotze, e metafyzika zrcadl duevn faktory a vztahy
v nevdom, resp. e nen ne psychologi projikovanou do vnjho svta.
24
Postupn ale
Freud doel k nzoru, e nejhlub otzky psychoanalzy, jako je problm pudu smrti,
vyaduj ke svmu een spekulaci, m se filosofii spe piblil, ne ji transformoval.
25
.
Pokud jde o rozumovou fasdu, kter m podle uvedenho stanoviska krt projekce
pvodn emocionlnch obsah: toto pojet vychz z Freudova pojet snu a z pedpokldan
analogie snovho a filosofickho vtvoru
26
. Filosofick vklad je jako snov prce druh
revize, kterou Freud popisuje jako jakousi prvn interpretaci snovho obsahu (pedchzejc
skuten interpretaci analytika). Ta probh bhem spnku a provd ji censurujc funkce,
jejm clem je vloit d a racionalitu do jinak matoucho, dezorientujcho, mysteriznho
charakteru snu.
27
Vraz sekundrn revize, jinak t druhotn zpracovn, se vztahuje
k jevu, kter popsal Freud
28
a kter je v interpretaci sn (potamo interpretaci filosofickch
projekc) naprosto zsadn. Je jm rozdl mezi latentnm a manifestnm obsahem snu. Zatmco
manifestn obsah snu mus alespo sten odpovdat poadavkm bdlho mylen (nap.
kauzalita) a ctn (nap. morln zsady), jinak by sen vbec nemohl bt proit, latentn obsah
snu tyto poadavky mj, nebo pochz z nevdom oblasti psychiky. Ta se vyznauje tzv.
prvoprocesulnm (nelogickm, mimoasovm, paradoxnm) mylenm a obsahuje vytsnn
emoce. Pokud plat analogie snu a filosofick mylenky, lze uvaovat o tom, e pod
manifestnm obsahem filosofick mylenky, kter je tmatem filosofickch spor, se ukrv
latentn obsah iracionlnho charakteru. Z hlediska psychoanalytick interpretace filosofickch
mylenek je racionln, systematick, dojem vdeckosti budc strnka vedlej
29
: Tato prce
22
Hugo irok: Meze a obzory psychoanalzy, Praha, Triton, 2001, s. 73
23
Daniel Berthold-Bond: Freuds Critique of Philosophy, Metaphilosophy, Vol.20, Nos.3-4, 1989, s.274-294
24
S. Freud: Psychopatologie vednho ivota, Psychoanalytick nakladatelstv J. Kocourek, Praha 1996, s.235
25
S. Freud: Konen a nekonen analza, Spisy z let 1932-39, Sebran spisy XVI, Psychoanalytick
nakladatelstv J. Kocourek, Praha 1998
26
Odkaz na tuto analogii se ostatn ve Freudov dle najde tak: S. Freud: Vklad sn, Pelhimov 1994, s.8
27
28
Sigmund Freud: Vklad sn, Pelhimov 1994, s. 293 a dal
29
Nen mono ji ovem zcela pehlet, protoe vedle toho, e je jednm z mla zdroj dat, na jejich zklad je
mon danou filosofickou mylenku interpretovat, nen zpsob, jakm je fasda utvoena, zvolen nahodile,
7
(druhotn zpracovn H.T.) vkldn a vytsovn pouze deformuje prav vznam snu a
namsto analyticky sprvn interpretace vytv pouhou fasdu (vraz pochz z Freudova
Vkladu sn H.T.) vznamu podobajc se peludu.
30
Co se uke, sejmeme-li fasdu? Feuer
31
na toto tma uvd: Zkladn problmy
filosofie jsou zkosti vyjden v logick form. Jednm z hlavnch zdroj tchto zkost je
kol, kterm prochz kad v nejrannjm dtstv. Pesvden o existenci vnj reality nen
nm, s m by se lovk rodil, nbr naopak dt jen postupn opout pozici, kterou nen
nijak pehnan nazvat pvodnm solipsismem. Vystoupit ze svta prchavch obraz, v nm
nen rozdl mezi provnm a vnj skutenost, je, slovy vznamnho dtskho psychologa
a jednoho z nejvznamnjch myslitel 20. stolet J. Piageta, kolem ontogeneze
inteligence. Vvoj tzv. schmatu trvalho pedmtu (konstituovno kolem poloviny 2. roku
ivota) je zvisl na vvoji senzomotorick inteligence. Konstrukci skutenosti u dtte Piaget
podrobn popsal v rmci sv genetick epistemologie. Touto fz ontogeneze se zabval tak
vznamn britsk pediatr a psychoanalytik D. Winnicott: Teprve postupn dochz
k intelektulnmu porozumn faktu, e svt existoval ji ped pchodem individua, ale i
nadle petrvv pocit, e byl stvoen osobn.
32
Objevem vnjho svta nen ovem vvoj
pojet jeho zkladnch rys ukonen. V pozdjm dtstv, ve vku asi esti let, si lid s
pomoc diferencovanj mylenkov funkce kladou sloitj otzky: Spm te? Jak vm, e
jsem vzhru? Jsou skuten i jin lid? Bude svt vdycky takov, jak je te? Bude svt
vn?
33
Podle Winnicotta je zkladem intelektulnho zjmu o as protrahovan porod.
34
Pokud dtti v dsledku traumatu nebo frustrac nkterch poteb, pedevm lsky ze strany
matky, nen umonno tyto otzky uspokojiv vyeit, vznikaj zkosti, kter se pozdji
mohou petavit do podoby filosofickch problm. Feuer je pesnji uruje jako zkost
z poznn jinch mysl, zkost solipsismu, zkost, e ve je jen sen.
35
Filosofovn
v dosplosti je pak asto vrazem obrannch krok proti tmto zkostem. Tyto zkosti
nemus vystupovat vdom. Naopak vzhledem k snadno pedstavitelnmu traumatizujcmu
inku, kter jejich uvdomn s sebou nese, je toto uvdomn velice obtn, ego se
takovmu zvdomn brn. Pouze z vnivosti, jakou se vyznauje zaujet filosof pro
filosofick problmy, lze usuzovat na jejich slu. V takto zasten form ovem nemohou bt
tyto zkosti vyeeny. Filosofick een spe odsouvaj zkost spoleensky pijatelnm
zpsobem.
36
ad 2.
nbr odr konkrtn obrann poteby.
30
31
Lewis S. Feuer: The Bearing of Psychoanalysis upon Philosophy, in: Philosophy and Phenomenological
Research, Vol. 13, Is.3, s.324-340
32
Donald W. Winnicott: Lidsk pirozenost, Psychoanalytick nakladatelstv, 1998, s. 91
33
34
35
Research, Vol. 13, Is.3, s.324-340. Filosofick petvoen tchto problm pedkld E. Husserl v pedmluv
k Logickm zkoumnm II. Stanovuje kol zodpovdt, jak lze rozumt tomu, e to, m je objektivita o sob,
se me stt pedstavou, nebo dokonce, e me bt v poznn uchopeno, tedy e se na konci peci jen stane
nm subjektivnm; co znamen, e pedmt je o sob, a peci e je dn v poznn; jakm zpsobem
vstupuje idealita obecnho nebo zkon do toku relnch psychickch zitk a jak se me stt majetkem
myslcho subjektu. Logische Untersuchung II, s.8, Tubingen 1968, podle I. Blecha: Husserl, Votobia,
Olomouc, 1996, s.32-33
36
8
Filosofi jako stylem ivota se psychoanalza zabvala mn, nicmn jej klasick
stanovisko lze obecn shrnout takto: Libido se odkln od objektu k mylenkov funkci,
objektivn realita je suplovna realitou mylenou.
37
Povimnme si nejprve onoho odklonu,
nebo v tomto bod je klasick psychoanalza zajedno s postojem neopsychoanalzy, jej
pedstavitelkou Karen Horneyovou se budu ne zabvat podrobnji. Koncept libida
ponechm stranou, nebo jej v souladu s nzory neopsychoanalzy pokldm za
problematick. Zdrazuji ovem, e odmtnut konceptu libida nic nemn na pojet onoho
odklonu. To, co je ve filosofov osobnosti zdrojem ivotn energie (a u je tento zdroj
uchopen jako libido, nebo nap. prav j Horneyov), se vlivem nevdomho rozhodnut
orientuje na jinou oblast, ne kam by ivotn energie smovala jaksi voln.
Jak jsem ji uvedl, podstatou pojet filosofick innosti jako jakhosi odklonu nen
klasicko-analytick koncept libida. Je jm nhled, e budouc filosof, nespokojen s realitou,
jak se mu jev, se z tto reality stahuje a vytv si novou, pedstavovanou, resp. mylenou.
Jeliko fantazijn charakter nov vytvoen reality s sebou nenese zruku jej intersubjektivn
platnosti (takov intersubjektivn platnost je vak mon nap. v malch skupinch
sjednocench uritou filosofickou viz a oddlench od okolnho svta), je filosof nucen k
pravm svho styku s okolm. Tyto pravy maj za kol minimalizovat nebezpe poukaz
na to, e svt, pedstavovan ve filosofickm systmu, je pouhou iluz. Tak se vytv zklad
filosofickho ivotnho stylu.
Nzor, e filosofie zdaleka nen pouhou intelektuln aktivitou, nbr komplexnm
ivotnm stylem, sdl i siln proti-psychoanalyticky zamen filosof, historik a psycholog M.
Foucault, kter se v tto oblasti inspiruje proslulm historikem antick filosofie P. Hadotem.
Jejich spolen pojet vyjaduje eck slovo askesis, askeze. Foucaultovmi a Hadotovmi
nzory na vztah filosofie a askeze se budu podrobnji zabvat ne, zde chci uvst jen nkolik
vodnch poznmek. P. Hadot ve svch knihch
38
zdrazuje, e antick filosofie byla
zpsobem ivota, kter se soustedil kolem snahy o osobn promnu neboli byl hlednm
moudrosti. Filosofie m bt eenm hdanky ivota, nen to njak teoretick aktivita se
smyslem v sob samotn. Protoe clem filosofovn nen, podle Foucaulta a Hadota, njak
pravda bez vztahu k ivotu, zahrnuje filosofovn krom intelektuln innosti tak cvien
fantazie, emoc a vle. Na to m poukazovat slovo askesis, znamenajc pvodn cvien, zde
tedy cvien duevn innosti. V pojet Foucaulta a Hadota se nevztahuje k umu smyslu
tohoto slova, odkn, sebezapen.
Filosofie jako askesis je tedy komplexnm, irokou oblast psychiky zahrnujcm
nastavenm. V tomto bod se postoj psychoanalzy a Foucaulta s Hadotem pekrv, pekrv
se i se stanoviskem autora tto studie. Filosofie nen teorie, ale styl ivota, mentln-
behaviorln naladn, strategie it. Domnvm se ovem, e bude plodn neztratit
v souvislosti s filosofi ani onen u vznam askeze, toti odkn, nebo se domnvm, e
prv jist druh odkn, je to, v em se filosof cvi.
III. Kritika asketickch idel
Pokud je mi znmo, prvnm, kdo upozornil na blzk vztah filosofie a askeze byl
Friedrich Nietzsche. Nejdkladnji se tmto tmatem zabval v poslednm oddle Genealogie
morlky nazvanm Co znamenaj asketick idely?
39
Nepopirateln existuje co jsou na
37
Hugo irok: Meze a obzory psychoanalzy, Praha, Triton, 2001, s. 73
38
nap. Pierre Hadot: Philosophy as a Way of Life: Spiritual Exercises from Socrates to Foucault, 1995
39
Friedrich Nietzsche: Genealogie morlky, Aurora, Praha 2002 , s.77-134
9
svt filosofov a tak vude, kde se filosofov vyskytli jaksi filosofm vlastn
podrdnost a rancune vi smyslnosti a existuje u filosof i jaksi zliba a srdenost ve
vztahu k asketickmu idelu vbec, to si neteba skrvat a vyvracet.
40
Tyto dva rysy, sklon
k askezi a odpor ke smyslovosti, pat podle Nietzscheho k filosofickmu typu, nejsou tedy
njakmi nhodnmi charakteristikami, podmnnmi nap. tm, e filosofov evropskho
stedovku byli povtinou pslunky duchovnho stavu. S odporem ke smyslovosti jsme se
setkali u na zatku tto studie, pi interpretaci Kantovy kategorizace zkuenosti. Soust
motivanho komplexu Kantova projektu, kter ml za cl zajistit uspodanost smyslovch
poitk, byla Kantova sensoriofobie a desintegran zkost. Kdy jsem v nsledujc kapitole
psal o pravch v ivotnm stylu, ke kterm je filosof nucen v zjmu uchovn si sv iluzivn
pedstavy o svt, ml jsem na mysli mimo jin to, e se mus relnmu svtu vyhbat, pokud
je jm jeho soukrom svt ohroen. Pokud plat, e filosofie stejn jako nboenstv je
pokusem zvldnout smyslov svt pomoc svta vysnnho
41
, pak mus bt filosof nucen
nevmat si smyslovho svta, protoe jinak by vidl, e jeho pokus selhv. Nutno ci, e
tento pokus selhv pouze v praxi; pokud jde o filosofovu psch, tam tato kontrola
vysnnm svtem svj inek m.
42
To je jeden pramen asketicky vedenho ivota filosof,
nicmn souvislost askeze a filosofie je podstatn mnohostrannj.
Uveden dva rysy jsou podle Nietzscheho zkladem celho komplexu proti ivotu a
svtu zamench postoj. Tento komplex nazv asketick idel a lze ho chpat jako
obecnou emocionln protofilosofii
43
, tedy jako emocionln zklad, z nho filosofie vyrst.
Nebyl by ale Nietzsche geniln psycholog, kdyby neupozornil na to, e pestoe je
askeze postojem proti-ivotnm, jejm smyslem je ivot ochrnit: Takov vnitn rozpor,
jak se zejm projevuje v asketovi je prost nesmysl. Me bt jen zdnliv asketick
ivot pramen z instinktu ochrnit a zachrnit degenerujc ivot.
44
Askeze, a tak ani filosofie,
nen absolutn proti ivotu, absolutnm odmtnutm, zknm se pln veho. Askeze je, i
kdy paradoxn, strategi zvldn ivota, a tedy slou, za danch podmnek, jeho
optimalizaci. Filosof v takovm idelu s smvem vt optimum podmnek pro nejvy a
nejsmlej duchovnost, - on jm nepopr byt, naopak jm pitakv svmu byt a pouze
svmu byt, a to mon do t mry, e nen dalek zavrenhodnho pn: Pereat mundus, fiat
philosophia, fiat philosophus, fiam!
45
Filosofem se stv ten, pro koho je filosoficko-asketick strategie zvldn ivota
optimln. Filosofie i askeze jsou jen jakoby proti ivotu; jsou pro ivot, nakolik je to mon
v podmnkch zkladn zkosti
46
: Asketick idel a askeze jsou prostedkem uchovn ivota,
jako kad psychick vtvor maj adaptivn smysl.
40
Friedrich Nietzsche: Genealogie morlky, Aurora, Praha 2002 , s.86
41
S. Freud: Nov ada pednek k vodu do psychoanalzy, pednka XXXV O svtovm nzoru,
Psychoanalytick nakladatelstv J. Kocourek, Praha 1997, s.138
42
M ho ovem jen natolik, nakolik se filosofovi poda potlait podezen vi filosofii. Toto potlaen je
filosofovm sebeomezenm.
43
Srov. G. Boas: The Role of Protophilosophies in Intellectual History, Journal of Philosophy, 45, 1948, 673-684
44
Friedrich Nietzsche: Genealogie morlky, Aurora, Praha 2002 , s. 98
45
Friedrich Nietzsche: Genealogie morlky, Aurora, Praha 2002 , s.87, Pereat - A zhyne svt, a ije filosofie,
a ije filosof, a iji j!
46
Koncept K. Horney vyjadujc pocit hlubokho ohroen a neuritho strachu pocit izolovanosti a bezmoci
na svt. (K. Horney: Neurza a lidsk rst, Praha, Triton a Pragma, 2000, s.20) Tento pocit si lovk vytvo
v nepznivch podmnkch ranho vvoje a je jm i nadle uren jeho zpsob vyrovnvn se se svmi pocity a
se svtem.
10
V cittu je taky Nietzscheho odpov na otzku, co je duchovnost. Je to prv popen
byt, it jakoby nm jinm, ne byt/ivot poskytuje, duchovnost se rovn asketinosti, je to
strategie popen vekerho ivota kvli ivotu svmu: Asketick idel je obratn trik
47
Asketickou cestou k tomu, jak se ped svtem ochrnit, je popen svta, kter se me
realizovat nkolika zpsoby, tvoc urit asketick syndrom pstupu k realit: vymylen si
svta novho, vysthn se kontaktu se svtem relnm, znecitlivn vi svtu relnmu.
V souladu s tm askeze nen masochismem
48
, nen sebetrznnm; pokud sebetrznn hraje
v askezi njakou roli, tak jen prostedku dosaen stavu necitelnosti: Co to znamen,
vyznv-li filosof asketick idel? prvn pokyn: chce uniknout njakm mukm.
49
Askeze
je snaha zbavit se utrpen skrze zbaven se pociovn vbec, nen to dn trpen se hladem
atp.
Muka, kterm chce asketik uniknout, nemus bt ovem skuten. Asketik se obv, e
by nkter jeho poteby, pokud by jejich naplnn zviselo na pzni vnjho svta, zstaly
neuspokojeny. Proto to sil stt se necitelnm jde o to stt se nezvislm na nhod, kter
by neuspokojen/muka mohla zapinit: Asketick idel ukazuje tolik most k nezvislosti,
e se filosof pi naslouchn pbhm tch odhodlanch, kte jednoho dne ekli Ne v
nesvobod a odeli do njak pout, neubrn niternmu jsotu a potlesku.
50
Pestoe odkn nen samo o sob nic pjemnho, asketik v nm vid cestu
k blaenmu stavu nezvislosti na vnjch podmnkch. Oni vid v asketickm idelu
venkoncem radostnou askesi zbotlho a vzletem obdaenho zvete, kter se nad ivotem
spe vzn, ne aby v nm dlelo.
51
Iluzvnost tto nezvislosti dokazuje ovem u to, e ke
svmu odkn byli asketici v jistm smyslu donuceni; jejich rozhodnut pro askezi nebylo
jakmsi zatkem nov kauzln ady, nbr bylo jejich reakc na svt, jak jej vnmali.
Pot se Nietzsche vnuje popisu konkrtnch rys asketick osobnosti: Nen v tom
ani stopy po ctnosti. Ostatn prv zmnn pou, do n se oni siln duchov nezvisl
povahy uchyluj za osamnm, -, jak je jin ne pou, o kter sn vzdlanci!- za uritch
okolnost jsou j toti oni sami, tito vzdlanci.
52
Citov zplotlost nen vedlejm inkem,
ale jednm z cl, kter si asketik stanovuje. V nsledujcm cittu stoick filosof Epikttos
rad zpsob, jak se vyhnout emocionln angaovanosti: Pi kad vci, kter ti lahod nebo ti
pin uitek nebo se t tv oblib, nezapomnej si kat, jak je jej pirozenost, a zani tm
nejnepatrnjm. M-li napklad v oblib hrnec, kej si: oblbil jsem si hrnec; nebo
jestlie se ti rozbije, nebude se zneklidovat. Lb-li sv dt nebo svou enu, kej si, e
lb lovka, nebo jestlie zeme, nebude se zneklidovat.
53
Pokud jde o zaujet nm,
nklonnost nebo lsku k nemu, vid ped sebou Epikttos nsledujc alternativu: Buto se
odd pjemnmu pocitu, kter v nm njak objekt vyvolv, a vystav se tak riziku utrpen
pi ztrt tohoto objektu, anebo se v zjmu prevence tohoto utrpen pokus pjemn pocit
potlait. Epikttos, a kad asketik spolu s nm, vol druhou monost. ivot veden strachem
z utrpen smuje ke stle vtmu tlumu, ale asketik si tohoto tlumu cen: jenom pak je
schopen nezneklidovat se, jestlie jeho blzk zeme.
Prvn polovina Nietzscheho Asketickch idel pekypuje zplavou skvlch
psychologickch posteh.. U jen poad, v nm Nietzsche stav za sebou vlastnosti, jimi se
47
48
Masochismus ovem ve filosofii ptomen bt me, nen nicmn zkladnm rysem filosofie, je pouze nkdy
jejm obsahem. Nepat k jej obecn form. K sadomasochistickm rysm ve filosofii srovnej: Ben-Ami
Scharfstein and Mortimer Ostrow: The Need to Philosophize, in: Hanly, Lazerowitz, 1970, s.258-279
49
50
51
52
53
Epikttos: Rukoje * Rozpravy, Praha 1972, s.28
11
vyznauje typick filosof, mnoh osvtluje, shrnu tedy v delm cittu ty zkladn z nich:
uhnut ped sebou samm; ostych ped vavou, poctami, novinami, vlivem; njak mal ad,
vedn den, nco, co vce skrv ne odhaluje; obasn styk s nekodnm veselm zvectvem
a ptactvem to zde znamen pou my filosofov potebujeme ze veho nejvc mt klid
od jednoho: ode veho dneka. Ctme ticho, chlad, vzneenost, vzdlenost, minulost, vbec
ve, pi pohledu na se due nemus brnit a zahalovat, -nco, s m meme hovoit a nebt
hlasit filosof se pozn podle toho, e se vyhb tem blskavm a hlasitm vcem, slv,
knatm a enm: tm ovem nen eeno, e ony nepichzej za nm. Ostch se ped pli
jasnm svtlem: proto se ostch ped svou dobou a jejm dnem. V tom se podob stnu:
m vc mu zachz slunce, tm je vt jeho matesk instinkt, tajn lska k tomu, co
v nm roste, ho vede do situac, je z nho snmaj nutnost myslet na sebe; v tme smyslu
ensk instinkt matky prozatm uchovval enu v zvisl situaci poaduj toho nakonec hodn
mlo, tihle filosofov, jejich heslem je: Kdo vlastn, ten je vlastnn. -: nikoli, jak musm
stle znovu podotkat, z njak ctnosti, ze zslun vle ke stdmosti a prostot, nbr proto,
e to od nich takto d jejich nejvy pn, chyte a neprosn pochybovan pud, jeho
negujc pud, jeho vykvac (efektick) pud, jeho analytick pud jeho vli k neutralit a
objektivit.
54
Nen zde msto na precizn interpretaci tohoto Nietzscheho vtu typickch
vlastnost filosofick osobnosti, kter jsou vesms psychickmi obranami. Doufm, e
kapitola 6 o ivotnch strategich v pojet K. Horneyov uke, e jsou vechny soust
struktury rezignace jako celkovho een ivota asketickho charakteru.
Jeho kritika asketickho idelu jako odmtnut ivota, kter je pdou, z n vyrst
filosofie, nen ale toton s kritikou metafyziky. Nietzscheho vztah k metafyzice je, d se ci,
ambivalentn. Metafyzika je podle Nietzscheho obvyklm zpsobem, jak nik ze svta nebo
odmtnut ivota provst. Metafyzika me bt ale tak hodnocena jako projev vle k moci,
sly, kter sama sob pizpsobuje svt. Metafyziku v tomto druhm smyslu slova Nietzsche
pochopiteln hodnot pozitivn. Zatmco metafyzika v sob tedy nese alespo stopu vle
k moci, kritika metafyziky vychz podle Nietzscheho naopak z absence tto vle, je mu
poslednm idealismem poznn, vhonkem vry v pravdu. Nietzscheho nhled asketick
(sebe-umenujc) povahy kritiky metafyziky vychz z pochopen vry v (objektivn) pravdu
jako symptomu sebe-odcizen, odcizen se vlastnm potebm a pocitm. Clem vle
k sebeumenen, kter stoj za sebekritikou poznn, je ale, podle Nietzscheho, triumf.
Asketick filosof od potku hled filosofickou pravdu, aby jen s ohledem na ni mohl vst
svj vnitn ivot a pokusit se vytsnit sv pocity a poteby, kter hodnot jako zdroj zvislosti
na vnjm svt. V okamiku, kdy ale filosof nahldne, e pravda, kterou hled, je nemon,
sna se j zci a douf, e se tm konen zk i sm sebe. Pot, co zasvtil svj ivot
odkn, v nm si vypomhal hlednm filosofick pravdy, triumfuje nad vemi i sm nad
sebou tm, e se zekne sebe sama.
Asketick idel je produktem lidsk touhy po smyslu, kter smysl hled kdesi vn
lovka a jeho svobody, je zpsobem hledn pravdy, kdy lovk ztratil zkladn dvru
v sebe, ivot a svt.
IV. Duchovn cvien
Jak bylo u eeno, Michel Foucault nepojm askezi ve smyslu morln zaloenho
zkn se slast. Vid ji jako pokus zmnit sebe sama v jednot duevn a tlesn existence
nebo jako kritickou prci mylen na sob samm, a dv ji do souvislosti se sebeurenm,
tedy odmtnutm principu pedpisu. Popisuje, jak se postava atleta pohanskho starovku,
54
Friedrich Nietzsche: Genealogie morlky, Aurora, Praha 2002 , s.88-91
12
kter je pnem sebe a svch slast, mn v ctnostnho hrdinu kesanstv a jak je u obou
zdrenlivost spojena s pstupem k moudrosti i pravd. Na antick asketick morlce oceuje
pedevm stedn postaven, kter v n m otzka stylu v sebepojmn a ve vztahu k okol,
zatmco stedovkou kesanskou askezi vid jako paradoxn degeneraci asketickho idelu ve
formu sebezeknut.
Pierre Hadot, kter m pro antickou filosofii jet vt sympatie ne Foucault, se na
askezi dv obdobn. Pouv pojem duchovn cvien pro souhrn aktivit, zvyk a styl
chovn, kterm se antit, hlavn stoit, filosofov vnovali a ktermi byl definovn jejich
ivot. V pojmu duchovnch cvien jako jdra antick filosofie je vyjdeno Hadotovo
pesvden, e filosofie m bt jakmsi jednotnm projevem lovka, jeho intelektuln i
tlesn strnky, resp. vdcem tohoto projevu. O stoicismu uvauje jako o uen, jeho
smyslem je ospravedlnn stoickho zpsobu ivota, kter se vyznaoval jakousi obecnou
rezignac. Pozoruhodn je, e jednota filosofickho diskursu a stylu ivota se podle Hadota
(Co je antick filosofie?) znovuustavuje a v 18. stolet, pravm ddicem Marca Aurelia se
ukazuje bt Immanuel Kant.
Pitom Kantova etika z uritho pohledu vbec neme bt chpna jako praktick
filosofie ve smyslu odpovdi na otzku Co mm dlat?, protoe, jak Kant upozoruje
v Zkladech metafyziky mrav, je mon, e doposud nikdy neexistovalo jednn z (ist)
povinnosti. Podobn se tomu m se stoickm idelem mudrce: stoikov pipoutli, e mon
dn mudrc nikdy neexistoval.
55
Jakoby asketick vchodisko a asketick smysl Kantovy (a
stoick) etiky byly dokonny teprve tm, e tuto etiku nelze pout jako skuten praktick
nvod. Rozumov bytost Kantovch etickch vah me bt chpna jako ideln duevn
stav, kter m v lovku vzniknout, zekne-li se vech svch poteb. T princip zeknut se
naplnn jinak a paliv touhy me bt shledvn v Kantov postoji k metafyzice. Tento
aspekt askeze zahldl u Nietzsche: Vypovdt vru svmu j, negovat sm sob svou
realitu jak triumf! ne u pouze nad smysly, nad oividnou zjevnost, toto je mnohem
vy druh triumfu, toti nsil a krutost pchan na rozumu: zde rozko dosahuje vrcholu,
kdy asketick sebepohrdn, sebevysmvn rozumu dekretuje: existuje e pravdy a byt,
avak prv rozum je z n vylouen!
56
Foucault mluv o dvou typech askeze, piem jeden lze identifikovat jako podmnky
(spnho) filosofovn a druh jako samo filosofovn, kter se pak uke jako jeden ze
zpsob, jak (umlecko, esteticko) asketick idel naplnit. Pokud jde o prvn, tj. podmnky,
me se odvolvat na Nietzscheho: Asketick idely znamenaj u filosof a uenc jaksi
instinktivn cit pro nejpznivj podmnky vysok duchovnosti.
57
Rozdl mezi
Foucaultovm a Nietzscheho pstupem se projev a v tom, jak nahlej onen druh typ
askeze, resp. rovinu, na n lze askezi posuzovat. Foucault tuto druhou, dobrou askezi chpe
jako sebestylizaci ve smyslu estetizace vlastn existence, snahy utvoit ze sebe sama umleck
dlo, tedy dospt k ztotonn artefaktu a jeho autora. Nietzsche stejn jako Foucault, kter byl
ostatn jeho pilnm tenem, zahl, e askeze je nejen podmnkou filosofovn, ale i
samotnm smyslem tto innosti, na rozdl od Foucaulta je mu to ale dvodem, pro tradin,
tedy asketickou filosofii zavrhnout.
58
55
Rist: Stoick filosofie, Oikmen, Praha 1998, s.93
56
57
58
Nietzsche, pestoe klasickou formu asketickho idelu spojuje s postulovnm zsvtna, poznamenv, e I.
Kant, kdy vnuje sv dlo tomu, aby monost do tohoto zsvtna proniknout definitivn vyvrtil, je jakmsi
asketikem povtce. Domnvm se, e podobn se lze dvat i na proud analytick a postmodern filosofie 20.
stolet.
13
Mezi (duchovn) cvien, kter maj Hadot a Foucault na mysli, pat napklad
nsledujc Epikttovo doporuen: Zvykej si pi kad znekliduj pedstav ihned dodvat:
Jsi jen pedstava a naprosto ne to, m se zd bt. A pak ji zkouej podle tch pravidel,
kter sis osvojil, ale pedevm podle toho prvnho: zdali se pedstava vztahuje k vcem, kter
jsou v na moci, i k vcem, kter nejsou v na moci; a vztahuje-li se k nkter z vc, kter
nejsou v na moci, ihned si uvdom: Netk se m.
59
Vraz zneklidujc pedstava
neznamen jen zkostnou fantazii, nbr i reln vjem i vnj skutenost typu nemoci i
mrt manelky.
60
Prvnm krokem k vypodn se s takovou pedstavou je jej derealizace, po n
nsleduje racionalizace: J jsem jen to, co mm ve sv moci, co mohu ovlivnit. Co ovlivnit
nemohu, je nco mn vnj a s nm, co nejsem j, nemm nic spolenho. Pokud tedy nco
nemohu ovlivnit a dje se mi proto nco nepjemnho, nedje se mi to, protoe se to dje
kdesi venku a vci mimo mne se mne netkaj. Epikttv zvr netk se mne je zcela
iracionln a poukazuje na obrann charakter cel vahy. Uvedenmu cittu pedchz jaksi
nastnn problematiky, kter vychz z tvrzen Nkter vci jsou v na moci, jin nejsou
v na moci.
61
Je jm vyjdena pvodn zkost, kter pedchz obranm uvedenho typu.
Derealizujc odstup, kter je podmnkou stoickho pekonn zneklidujcch
pedstav se rozrst na celou oblast emocionality: Pi kad vci, kter ti lahod nebo ti
pin uitek nebo se t tv oblib, nezapomnej si kat, jak je jej pirozenost a zani tm
nejnepatrnjm. M-li napklad v oblib hrnec, kej si: Oblbil jsem si hrnec; nebo
jestlie se ti rozbije, nebude se zneklidovat. Lb-li sv dt nebo svou enu, kej si, e
lb lovka, nebo jestlie zeme, nebude se zneklidovat.
62
Strach z emocionlnho
porann vede u filosofickho typu k nutkavmu, panickmu pklonu k rozumu,
obsesivnmu pemlen, kter poskytuje emon neutralizuj a derealizin racionalizace.
63
Domnvm se, e tento derealizan, neutralizan a rezignan zmr lze nalzt u
velk sti proslulch filosofickch mylenek jako jsou Platnova idea, pyrrhnsk skepse,
Descartovo rozlien res extensa a res cogitans i Kantovo rozlien vci o sob a e jev.
Jedn se o dalekoshl legitimizace odstupu od chaotick reality neuspodanch vjem. Na
potebu takovho odstupu jsme v tto studii u vcekrt narazili. Filosof usiluje o odstup
smrem k duchovn bytosti zbaven vsazenosti do reality, kter nen pod jeho absolutn
kontrolou. Filosoficky odlehl vahy maj konkrtn smysl falovn vznamu relnch
ivotnch nesnz: Zchromen je zvadou noze, ale vli nikoli. To si kej pi vem, co t
potkv, shled toti, e to ve je na zvadu nemu jinmu, ale tob nikoliv.
64
V. nik k rozumu
59
Epikttos: Rukoje * Rozpravy, Praha 1972, s.27-8
60
61
62
Epikttos: Rukoje * Rozpravy, Praha 1972, s.28. Z podobnch dvod mon snioval I. Kant vznam
manelstv, kdy tvrdil, e je dohodou o vzjemnm uvn pohlavnch orgn (R. Scruton: Kant, Odeon,
Argo, 1996, s.13)
63
Tento derealizan aspekt filosofie m na mysli i Kennick (William E. Kennick: On Solipsism, in: Hanly,
Lazerowitz, 1970, s.188-209), kdy hovo o kryptosolipsismu ptomnm ve vtin filosofickch systm,
vetn napklad fenomenologie 20. stolet. Tuto tezi podkld silnm filosofickm argumentem. Dochz
k zvru, e solipsismus je projekc lovka s narcistickm zrannm vyjadujc staen se z vnjho svta.
Solipsistickou filosofickou pozici pak uruje jako narcisticky zamen denn snn, kter je bnm ego-
obrannm prostedkem sloucm popen psychickho zrann a zven sebecty.
64
14
Takov falovn je lohou rozumu. Protoe emocionln strnku m lovk v rukou
jen velmi mlo a nepmo, rozum se filosofickmu typu jev jako dar z nebes, uren
k tomu, aby vyzrl nad pozemskmi strastmi. K tomu, aby se filosof mohl stt filosofem,
potebuje zajist uritou intelektuln kapacitu. Mra inteligence nen ovem zcela vrozen.
Podle nzoru D. Winnicotta me dtsk intelekt, pokud je pohnn zkost, hypertrofovat, a
pokud je dky takovmu nadmrnmu rstu spn pi vyrovnvn se dtte se patnm
prostedm (tedy pedevm s matkou, kter neadekvtn reaguje na poteby dtte, je
nedostupn, nespolehliv nebo poskytuje necitlivou pi), me se stt sm o sob
v ekonomii dtte tak vznamnm, e se stv chvou, jednajc jako nhradn matka a
peujc o nemluvn v self dtte.
65
Winnicott dokonce uvd, e u tchto dt testem
prokzan vysok IQ poklesne, dojde-li bu vlivem terapie, nebo v dsledku spn pravy
prosted k oddlen strachu z chaosu.
66
Je tedy mon, e filosofem se stv dt, kter
prolo prv takovm vvojem. Je-li tomu tak a filosofie jako ddika mysli stresovanho
dtte je filosofovi nhradn matkou, ukazuje se zcela pochopitelnm pozorovn Scharfsteina
a Ostrowa: Filosofov nejsou prost, ale vniv racionln, nebo alespo vniv
pesvden o sv racionalit.
67

Nehled na to, kterou epistemologickou pozici filosof zastv, jeho ivot se podstatn
sousted kolem rozumov funkce. Tento pklon k rozumu je druhou stranou odepen si
emocionality. Vniv filosofick racionalita a askeze jsou dvmi stranami te mince.
Asketick charakter filosofickho postoje m dva zkladn aspekty. Na jedn stran je to
odepen si emocionlnho a smyslovho uspokojen, na druh stran je to hledn tohoto
uspokojen v racionlnch konstrukcch, ktermi filosof fantazijn petvo realitu k obrazu,
jen vyhovuje jeho nevdomm potebm.
68
Logick mechanismus uv filosof k vstavb
svta, ve kterm potebuje t.
69
Stoikov, u nich se typicky filosofick strategie zvldn ivota, o kter zde hovom,
stala tm explicitn, uznvali techniku jistho memorovn pravidel, na jejich zklad mli
eit emon zatujc situace. M. Foucault mluv o stoickm proudu asketickch technik,
kter neomezuje na filosofy psluc pmo k tto antick kole, nbr zahrnuje do n nap.
Pltarcha. Jejich metodu popisuje nsledovn: Jde o to postupovat tak, aby vm tyto principy
v kad situaci jaksi spontnn ekly, jak se mte zachovat.
70
Filosofie, kter se zde zvrhv
do podoby otevenho ntlaku na autentickou emocionalitu, omezuje svobodu volby,
metodicky vytv nutkav vzorce chovn. Resp. nejde pouze o chovn, ale i o filosoficky
nestrann, objektivizujc, nezaujat vnitn postoj k situaci, emon odtren se od n.
Foucault v tto souvislosti z Pltarcha cituje: Je teba, abyste si principy osvojili tak
pevn, e kdy se vae touhy, chut a obavy probud jako vyjc psi, logos promluv jako hlas
pna, kter jedinm vkikem tyto psy uti.
71
Clem takovho trninku bylo petvoit sebe
sama v rozumovou bytost, co je idel, kter lze mezi filosofy identifikovat jako sdlen
ideln j.
I. Kant
72
vyjdil tuto tendenci svm kategorickm imperativem, kter je pedstaven
jako jedin mon zdroj ist rozumov motivace, resp. je len jako jedin mon pohnutka,
65
66
67
Ben-Ami Scharfstein and Mortimer Ostrow: The Need to Philosophize, in:Hanly, Lazerowitz, 1970, s. 258
68
Vraz nevdom zde ve smyslu vyznaujc se tendenc zstat nevdomm. Nedomnvm se, e k tomu, aby
filosof zanechal racionln-fantazijnho petven reality sta, aby si poteby, kter jej k takov innosti nut,
uvdomil.
69
Ben-Ami Scharfstein and Mortimer Ostrow: The Need to Philosophize, in:Hanly, Lazerowitz, 1970, s. 274
70
Michel Foucault: Moc, subjekt, sexualita, Kaligraf, Bratislava, 2000, s.137
71
tamt.
72
I. Kant: Zklady metafyziky mrav, Praha 1976, Kritika praktickho rozumu, Praha 1996
15
j nech rozumov bytost urit sv jednn. Zrove je ale tak to, e v kategorickm
imperativu nehraje dnou roli cit, Kantovm hlavnm argumentem pro to, e jedin tato
zsada je skutenm mravnm zkonem. Kad jin zsada by toti byla pkladem tzv.
heteronomn etiky neboli nebyla by odvozena ze pouhch logickch pravidel. (Kant se toti
domnv, e kategorick imperativ je jen jinm vyjdenm principu sporu, resp. toho, e
rozum neme a nechce bt sm se sebou ve sporu.) Emoce, zvlt v etice, tedy z hlediska
jejich dynamick, motivan funkce, jsou pro Kanta pli nahodil, tj. mou se za chvli
zmnit. Kantova metoda ovem nen dnm istm racionlnm zkoumnm, jak se snail
pedstrat, nbr jej zmry vychzej z Kantovy emocionality (protofilosofie) a data, kter
zpracovv, pochzej z Kantovy introspekce. Mluv-li tedy Kant o tom, e emoce jsou pli
nahodilm a nespolehlivm zpsobem, jak urit jednn, znamen to, e on sm si svmi
pocity byl pli mlo jist. Jeliko jeho emoce byly nestabiln, vidl, e na n nen spolehnut.
Podstatnou soust psychologickho smyslu jeho etickho formalismu bylo vyhnout se pocitu
viny.
Na tento aspekt filosofie jako nhrady za siln ego, jistotu si svmi pocity, se
soustedil v hodnocen filosofie S. Freud. zkost z chaosu, kterou emon nevyrovnan
lovk ct, se filosof sna nahradit jednotou, kterou pin rozum: Filosofov se zabvaj
produkc svtovch nzor, motivovn svou neschopnost jt ivotem bez bedekru.
J. Derrida
73
v ponkud jin souvislosti charakterizuje zkladn postoj kontinentln
filosofie od antiky po Heideggera jako logocentrismus. Tato studie podporuje Derridovu
charakteristiku evropskho filosofovn v tom smyslu, e poukazuje na obrann nik od
emonho provn k rozumovmu nhledu. Tato tendence nabv jednoho ze svch vrchol
v logocentrick morlce, tedy pesvden, e jednn m bt ureno racionln objevenmi
obecnmi pravidly. Specificky filosofick ego-obrann pozice, kter bude podrobn popsna
v nsledujc kapitole, me bt logocentrismem dobe nazvna.
VI. Filosofie jako strategie rezignace
Vzhledem k tomu, e se ve filosofii jako obrannm vtvoru uplatuj rzn sloky
obrannch mechanism racionalizace, vytsnn, projekce, idealizace a dalch, domnvm se,
e k blimu pochopen komplexn filosofick obrann strategie bude vhodn obrtit se
k teorii K. Horneyov, protoe:
1. jej pojet nerozliuje oste obrann strategie neurotick a ne-neurotick; domnv se, e
toto rozlien je zleitost stupn omezen se na jednu z tchto strategi, resp. mry nutkavosti
jejho pouit
2. jej strategie jsou komplexnmi styly vyrovnvn se s realitou. Nedomnv se tedy, e se
mnoho zsk tm, e se nkter obrana pope jako nap. racionalizace, nebo podstata
odlinosti rznch obran spov v tom, v rmci jakho een funguj. Jednotliv typy obran,
odrejc zrove pirozen i neurotick poteby, mohou bt podle K. Horneyov pouity
v rmci tech strategi; nejsou poteby/obrany specifick jen pro jednu ze strategi.
Koeny tech monch strategi a tendence preferovat jednu z nich se podle K.
Horneyov tvo v dtstv, kdy maj jednoduch charakter poddajnosti, agresivity a
uzavenosti. Jak lovk dospv, orientuje se stle vce na pouit jen jedn z nich a zvolen
strategie se stv diferencovanj a zan urovat stle vce osobnostnch rys. Protoe se o
velice rozshlou problematiku, omezm se v zkladnm popisu tchto tech strategi na
heslovit vyjden:
73
J. Derrida: Gramatologie, Bratislava 1999
16
1. Sebezaprn: poddajnost, dobrota, lska, svatost, pohyb k lidem, snaha sebe vymazat,
snaha vyhovt, flegmatik
2. Expanze: agresivita, sla, schopnost vst, hrdinstv, vemocnost, pohyb proti lidem, snaha
ovldnout, cholerik
3. Rezignace: uzavenost, moudrost, sobstanost, nezvislost, sebeomezen, omezen pn,
snaha sthnout se, pohyb pry od lid, melancholik.
Domnvm se, e psychologick smysl filosofie me bt dobe uchopen, chpeme-li
filosofii jako strategii zvldn ivota ve smyslu K. Horneyov. S nzorem, e filosofie je
nm irm, ne pouhou intelektuln aktivitou, souhlas i pojet filosofie jako askeze, jak je
rozvjeli Foucault, Hadot a Nietzsche. Jejich rozbory ukazuj, e filosofie me mt obrann
charakter. Asketick rysy filosofickho mylen a filosofick innosti poukazuj na to, e
filosofii me bt sprvn zaadit, v rmci teorie K. Horneyov, do tet kategorie
strategickch een, do kategorie rezignace. Ji pi prvnm pohledu vidme, e askeze a
rezignace se vyznauj spolenou snahou odept si uspokojen poteb, sthnout se ze ivota,
kter jedin toto uspokojen poskytuje. Zatmco vraz askeze vak me evokovat jist
masochistick prvky a meme bt v pokuen pokldat ji za cosi sebezaprajcho, pojem
rezignace dobe vystihuje typicky filosofick odklon od ivota, od jeho relativn
bezprostednho provn, tedy od toho, emu K. Horneyov k prav j.
Pokud poueni Nietzschem nechpeme askezi jako sebetrznn
74
, meme tento vraz
dobe pout jako synonymum tzv. urputn rezignace, tj. strategie, jej sla spov prv
v tom, e je extrmn a tedy co mon nejvce ist. Urputn rezignace (askeze) je snahou
vylouit vechny zbytky ostatnch dvou strategi (expanzivn a sebezaprajc), aby se lovk
zbavil co mon nejvt oblasti zdroje jejich monch vzjemnch konflikt. Domnvm se,
e urputn rezignace je to, co vyznauje psychologick smysl snahy filosof o maximum
istho (ist rozumovho) pohledu. Asketik si odpr uspokojen bnch poteb, rezignuje
na jejich naplnn a sna se identifikovat vlun se svou racionln podstatou. Jedin
rozum lovku umouje vysvtlit, pro nen teba naslouchat svm citm a smyslm. Tato
logocentrinost askeze je pedstupnm filosofie. Asketik se sna uspokojovat pednostn
sv racionln poteby, jeho idelem je stt se mysl bez tla. Jak pr kal Antisthens:
Radji bych zelel, ne bych projevil radost.
75
Za pedpokladu, e filosofick een
nle do rezignanch strategi, meme v teorii K. Horneyov zahldnout jednak to, m by
se toto een mlo vyznaovat, a jednak to, co by v nm mlo chybt. Podobn jako zbyl dv
strategie, i rezignace me mt obyejn, zdrav smysl. Je jm pijet toho, co nelze zmnit.
Nikdy nelze bt dokonal, nelze vdt vechno.
Krokem, kter v mylen K. Horneyov pedchzel rozlien tech ivotnch strategi,
bylo tvrzen, e existuj dva zkladn typy vvoje osobnosti a dva zkladn typy jej dynamiky.
Tento krok byl zrove prvnm krokem k inovaci psychoanalzy, kterou, Horneyov provedla.
Zatmco zdrav vvoj je zaloen na seberealizaci tzv. pravho j, tedy skutench poteb a
schopnost danho lovka, neurotick vvoj m, podle Horneyov, svj zklad
v sebeidealizaci. Hypotetick prvotn sebeidealizace, tedy jaksi imaginrn rozhodnut dit se
nikoli pravdou, ale idelem, uruje dal prbh nezdravho vvoje osobnosti: jeho clem je
idealizovanou pedstavu, kterou lovk o sob m, udret a dle rozvjet.
Za elem udren idealizovanho sebeobrazu me lovk pout ony ti odlin
strategie, kter ovem nejsou vyhrazeny tomuto pouit, nbr maj bt nejobecnjmi typy
74
aludek se m konen stt netenm vi vemu, co do nj sype nhoda byt a za tm elem se asketik
cvi se v polykn kamen a erv, step a tr a odnauuje se oklivosti (Friedrich Nietzsche: Radostn
vda, Aurora, Praha 2001, s. 163), tedy proto, aby se asketik stal nezvislm na nhod, jestli m nebo nem
chutn jdlo.
75
Dogens Laertios: ivoty, nzory a vroky proslulch filosof, kn.6, kap.1
17
lidskho snaen. Kvalitativn rozdl dvou typ vvoje naznaen ve vak podmiuje i
kvalitativn rozdl v pouvn tchto strategi. Jak jsem ji uvedl, domnvm se, e
filosofovn jako ivotn styl spad do on tet, rezignan strategie. Ve filosofii meme
snadno odhalit vechny zkladn rysy, jimi se tato strategie, jak ji popisuje Horneyov
76
,
vyznauje.
77
Protoe ivot soustedn na pouvn pouze jedn strategie se vyznauje prvotnm
odklonem od pravho j smrem k idelnmu, jednm z nejvce zetelnch rys, kter jinak
rozmanit zstup filosof relativn sjednocuje, by mla bt sebeidealizace. Vskutku meme
sledovat, e je tento aspekt ve filosofii ptomen, a to natolik siln, e se zd, e je tm
pedpokladem jej existence: touto sebeidealizac je filosofy sdlen pedstava o sob jako
bytostech rozumovch, relativn nezvislch na bio-psycho-sociln, ppadn ekonomick a
dal, determinaci. Prv tato sebeidealizace jim umouje vit v dosaen pravdy hlub, ne
je vdeck poznn, pravdy, je m vdeck poznn ospravedlnit, a pravdy etick, kter je
vd nepstupn. V tto racionalistick sebeidealizaci spov tak filosofova nadje v to,
e mu jeho specializace pome zvldnout ivot: Pokud je podstatou lovka jeho rozum,
pak k tomu, aby lovk nad ivotem zvtzil, resp. svj ivot ovldl, sta, aby dospl k jeho
rozumovmu pochopen. Horneyov typick idealizovan sebeobraz rezignovanho lovka
charakterizuje nsledovn: Je to sms sobstanosti, nezvislosti, povznesenho klidu,
osvobozen od tueb a vn, stoicismu a upmnosti.
78
(S Kantovm podivn psobcm
pechodem od tolerantnho postoje k obasnmu lhan k jeho razantnmu odmtn tedy
k jaksi vniv upmnosti- jsme se setkali ve v souvislosti s vnitn revoluc, kterou Kant
ukonil psychologickou fzi svho intelektulnho vvoje.) Tento obecn rezignan idel
filosof specifikuje tm, e vechny jeho aspekty dv do spojitosti s rozumem.
Odvrcenou stranou sebeidealizace je sebenenvist. Neodstraniteln, by na minimum
omezen konfrontace s relnm stavem vc, filosofovi dokazuje, e jeho sebeidealizace je
pouhou fantazi. Filosofova sebenenvist me nabvat dvou podob, vyrstajcch
z roztpen, kter je podle Horneyov hybnou silou nezdravho vvoje. V reakci na odhalen
falen sebeidealizace je v sob mon nenvidt realitu, nebo idel; vlastnm pedmtem tto
nenvisti je rozdl mezi realitou a idelem. Prvn monosti odpovd nenvist k tlu, socio-
ekonomick zasazenosti a smyslov-emocionln strnce psychiky. Jak je to vechno pro
filosofa s jeho aspiracemi na to stt se rozumovou bytost omezujc Druhou monost je
nenvist k tomu, s m se filosof ve sv sebeidealizaci vdom ztotouje i se o to sna, tedy
76
K. Horneyov: Neurza a lidsk rst, Praha, Triton a Pragma, 2000, s.230-257
77
Nsledujc aplikace rozboru rezignan strategie, kter provedla K. Horneyov, m za cl bli uren
hypotzy, kter je touto studi pedkldna, hypotzy o psychologickm smyslu filosofick innosti spovajcm
v obrann rezignaci na uspokojen v relnm ivot a obrann snaze o maximln odstup od nj. Jeliko takov
hypotza me bt potvrzena pouze konkrtnm a detailnm rozborem jednotlivch filosofickch systm i
soubor pesvden, kter dan filosof produkoval, neme bt platnost takov hypotzy ve sv obecn podob
dokzna vbec. Zde ale nejde ovem o to, podpoit tezi o rezignan povaze filosofie vyvrcenm co mon
nejvtho potu nmitek. Podle Scrutona (Kant, Odeon, Argo, 1996) nen tk pedstavit obraz Kantovy
filosofie tak, aby byl jasn. Zrove se ale o Kantovi p ron destky filosofickch lnk. Pokud zde chci tedy
zachytit piblin psychologick smysl filosofovn, obracm se k takovmu povechnmu obrazu filosofickch
systm a dojmu, kter vyvolvaj. Filosofick mylenky, mnohdy velice star, oslovuj nkter z ns prv
proto, e vyjaduj obecn lidsk problmy (L. S. Feuer: The Bearing of Psychoanalysis upon Philosophy, in:
Philosophy and Phenomenological Research, Vol. 13, Is.3, s.340), a proto odstranme-li jejich fasdu, mly by
bt snadno srozumiteln. Domnvm se, e nen tk najt u vtiny filosof rysy, ktermi se vyznauje
rezignan strategie, jak ji vymezila K. Horneyov, kter v souvislosti s touto strategi tvrd: Nejedn se o
soubor oddlench faktor, nbr o zce propojenou strukturu. Jedn se, alespo v zkladnch obrysech, o obraz
s velkou konzistenc a jednotou, kter psob dojmem jednotnho odstnu.(K. Horneyov: Neurza a lidsk rst,
Praha, Triton a Pragma, 2000, s.238) V nsledujcch odstavcch jde tedy o hledn takovho odstnu ve filosofii
jako celku.
78
K. Horneyov: Neurza a lidsk rst, Praha, Triton a Pragma, 2000, s.245
18
k rozumu. Ve svch Zkladech metafyziky mrav dv I. Kant tomuto pocitu jmno
misologie. Tvrd o nm, e vznik v tch, kte maj nejvce zkuenost s jeho (rozumu -H.
T.) pouvnm, ovem jen tehdy, jsou-li dostaten upmn, aby to doznali.
79
Nechpe ho
ale jako symptom sebeodcizen, ale sudek, jeho zkladem je idea o jinm a mnohem
dstojnjm zmru s jejich (lid s kultivovanm rozumem -H.T., vraz v uvozovkch je
Kantv) existenc, pro nj a nikoli snad pro blaenost je rozum vlastnm zpsobem
povoln.
80
Protoe rezignace znamen vyklizen pole vnitn bitvy, stv se rezignovan lovk
pozorovatelem sebe a svho ivota. Sna se ztotonit s rozumovm pohledem na sv
emoce a smyslov proitky. Filosofickm dovrenm idelu pozorovatele by bylo dosaen
zmnn perspektivy Boho oka. U filosof se asto setkvme s prohlenmi, kter jsou
jakoby z tto pozice formulovny. sil o pemstn se na stanovisko Boha je logickm
pokraovnm snahy o dosaen istho vidn. Jakmile lovk pestane vnmat svou vnitn
pravdu - to, co skuten ct, a sna se j dobrat rozumovou spekulac, stv se implicitn jeho
idelem bytost nadan boskou vevdoucnost.
Dalm rysem, kter Horneyov pipisuje rezignovan osobnosti, je odpor k nmaze.
Tato, zprvu snad smv budc, vlastnost je logickm dsledkem odmtnut vmovat se do
zleitost (vnjho) svta. Samozejm e filosofov vyvjej velk sil pi argumentaci pro
svou pozici a pi vyvracen filosofickch nmitek proti n, nicmn jinak je tomu, pokud se
jedn o vztah jejich pesvden k realit. Tento vztah mv formu nvrh, doporuen i
manifest. Filosofov mohou zaujmat rzn stanoviska k praktickm zleitostem politiky,
pedagogiky atd., jejich realizaci penechvaj ale jinm. Prvodnm jevem odporu k nmaze je
neptomnost smyslu pro cl a plnovn. Domnvm se, e kdo m osobn zkuenost
s filosofy, tento aspekt jejich chovn dobe zn.
81
Rysem rezignanho postoje, kter dobe ukazuje souvislost pojm rezignace a askeze,
je snaha rezignovanho lovka k niemu se nepipoutat do t mry, aby to doopravdy
poteboval. Kdyby toti nco poteboval, snadno by se mu pihodilo, e by byl donucen
vyvinout njak sil, a to by hrozilo odhalit omezenost jeho schopnost a zvislost na realit.
Maska jeho sebeidealizace by byla strena. Rezignovan lovk se sna budit zdn (hlavn
sm sob), e je absolutn sobstan a nezvisl. Aby tuto iluzi mohl alespo doasn
udret, mus se cviit v tom nic nepotebovat. Asketik si odpr uspokojen primrn ne proto,
e jm pohrd (jeho pohrdn je pouhou racionalizac), ale proto, e nechce bt nucen o toto
uspokojen usilovat. Jednou z hlavnch soust psychologickho smyslu askeze v um slova
smyslu (odkn) je tedy strach z neuspokojen poteb a ze ztrty iluze nezvislosti na vnj
realit. V souladu s nhledem K. Horneyov, e kad nutkav strategie je vlastn obranou
zvolen sebeidealizace, lze navrhnout, e typicky asketick ivotn styl filosof je obranou
ped ohroenm sebepojet jako rozumov bytosti. Askeze v irm slova smyslu (cvien),
charakteristick pro filosofy, je pak soustavou technik podporujcch toto odepen si
uspokojen. Mezi tyto techniky pat nejenom praktick zkn se dobrch jdel atp., ale tak
urit teorie poteb, uspokojovn a odkn odtud duchovn cvien.
79
Immanuel Kant: Zklady metafyziky mrav, Svoboda 1976, s.59
80
Immanuel Kant: Zklady metafyziky mrav, Svoboda 1976, s.60
81
Jakkoli pracovit byl E. Husserl (zachovalo se 45000 stenografickch strnek), trpl vraznmi inhibicemi,
pokud lo o doveden prce k vsledku. Jedna z jeho nejblich asistentek E. Steinov si stskala, e Husserl
m jasno v hlav, ale e nen pravdpodobn, e bude nkdy sm schopen vechno srozumiteln sepsat, a
nakonec zjistila, e Husserl o spis, kter redigovala, co v jeho ppad znamenalo domlet, asto bez odezvy,
co a jak Husserl vlastn svmi strunmi poznmkami zaml, u ani nem valn zjem. (Podle I. Blecha:
Husserl, Votobia, Olomouc, 1996, s.49-51)
19
Pecitlivlost vi vlivu, tlaku, ntlaku i poutm jakhokoli druhu jako typick rys
rezignujcho lovka me vysvtlit ten aspekt ivotnho stylu filosof, kter se jev jako
urit individualismus i poustevnictv. Tento rys znovu zce souvis s iluz sobstan
nezvislosti.
Posledn rys rezignujcho typu, kter chci uvst, je odpor ke zmn, k emukoli
novmu. Jak bylo popsno ve, soust struktury rezignovan osobnosti je strach z rizika
neuspokojen poteb a paradoxn strach z sil o jej uspokojen. Takov lovk se boj nadj,
kter by mohl vkldat do njakch zmn, boj se veho novho. sil naplnit njak nadje,
sil dobrat se njak zmny by bylo manifestnm potvrzenm existence poteby, kterou on ale
popr nebo aspo tvrd, e ji doke ovldnout. Racionalizace tchto obav spov
v pesvden, e vci jsou nezmniteln. Tento rys odpovd substancialismu klasick
metafyziky, hledn trvalho zkladu universa, preference byt ped dnm.
Jednm z dsledk pouvn rezignan strategie je urit mr, kter v rezignovanm
lovku nastane mezi expanzivnmi a sebezaprajcmi sklony. Povechn eeno,
sebezaprn se jev jako znak jeho kontaktu s vnj realitou, expanze se odehrv v oblasti
fantazie.
82
Veliksk fantazie a pocit nadazenosti pak mohou mt za nsledek pehnanou
dstojnost jeho chovn. Mr mezi sebezaprajcmi a expanzivnmi sklony me mt i jinou
podobu, kter se projevuje naopak jako oteven rebelantstv.
83
A u se ct nadazen, m
rebelantsk nzory, s ktermi se nemus tajit, nebo ct sebezaprajc potebu slouit druhm,
jedn se obvykle spe o postoje ne o aktivn snahu, protoe tento typ na uskutenn svch
zmr a pedstav rezignoval. Tento aspekt vybz k hledn souvislost s typicky filosofickm
klidem.
.

VII. Derealizace a nadazenost
Horneyov pe: Integrita skuten odtaitch lid ude vmavho pozorovatele vdy
prudce do o.
84
Tato integrita je podle Horneyov odrazem istho a neposkvrnnho
ivota, kter rezignovan lovk vede. Takov lovk je toti skuten v dsledku omezen
vlastnch tueb a kontaktu s okolm relativn neposkvrnn pouty ambic doshnout nco
v relnm svt, tlakem rodinnch zvazk ap. Horneyov dochz k zvru, e vlastnm
zjmem rezignovanho lovka je v posledku uchovn integrity pravho j (nikoli
idealizovanho sebeobrazu!). Protoe ale takov lovk zrove nen schopen urit prav j,
na zachovn jeho integrity m tak zkostn zjem, projevuje se navenek jako lovk, kter
hled svobodu od veho (vetn svobody od svch pn).
85
Cesta, kterou rezignovan
lovk za elem udren integrity zvolil, mu zrove znemouje rozvoj seberealizace. Cena,
kterou plat za dosaen relativn integrity, spov v omezen monost, kter mu ivot dal.
82
Malik filosof z Krlovce se tak stal prototypem modernho filosofa: uzaven ve skopce se povauje za
krle nekonenho prostoru. R. Scruton: Kant, Odeon, Argo, 1996, s.8
83
Ve skutenosti je rezignovan lovk poraen rebel. K. Horneyov: Neurza a lidsk rst, Praha, Triton a
Pragma, 2000, s.251
84
85
Nen divu, e s sebou tento rys nese nejen odmtn, ale pmo pohrdn vm nesvobodnm: V reakci na
odstoupen Steinov z pozic Husserlovy fenomenologie a jej nzor, e fenomenologii je teba doplnit teologi
Husserl pe: Je to bohuel velk zbhnut znamen vnitn duevn bdy. Prav filosof me bt jenom
svobodn: podstatou filosofie je nejradiklnj autonomie. E. Husserl: Briefe an Roman Ingarden, Den Haag
1968, s.22, podle I. Blecha: Husserl, Votobia, Olomouc, 1996, s.59)
20
Na zkostn zjem o vlastn integritu jsme v tto studii u narazili. Chci k tomuto
tmatu uvst jet jednu poznmku: E. H. Erikson
86
v rmci svho rozlenn lidsk
ontogeneze do osmi vk dv posledn fzi, jejm clem je dosaen i prohlouben
integrace, do souvislosti s filosofi. (Podobn jako identita souvis se sociln stratifikac,
intimita s modely vztah a generativita se vzdlnm, umnm a vdou, souvis podle nj
integrita s filosofi.) V nvaznosti na teorii K. Horneyov me bt navreno, e filosofie se
svmi asketicko-rezignanmi charakteristikami k jist relativn integrit skuten vede,
nicmn dret se takov strategie znamen vzdt se monosti osobnostnho rstu a
seberealizace.
Jednou z dan, kterou rezignovan lovk plat za svj filosofick klid, je to, e svt
pro nj ztrc svou nalhavou a nespornou skutenost. Jakkoli takov oslaben skutenosti
je prv to, po em rezignovan lovk ve sv strategii tou a pro si tuto strategii zvolil,
prvodnm jevem je trpk pocit marnosti, kterm se vyznauje jeho dojem z ivota a svta.
87
nik od reality, vzdn se uspokojen, preferovn byt ped dnm, to vechno lze vyjdit
tak jako aktivn devalvaci relnho vnjho svta. Podle D. Winnicotta
88
je takov
derealizace pmm dsledkem toho, e rozum pevezme funkci nhradn matky: vedle urit
chytrosti m takov chybn vvoj inteligence za dsledek fakt nerelnosti veho pro jedince,
kte se takto vyvinuli.
Tento aspekt lze ve filosofii nejsnze pozorovat na platnskm proudu: Kdy lid,
tito smrtelnci, proti sob navzjem pozdvihuj zbra a bojuj spolu v otevenm iku a
ponaj si, jako kdy tan pyrrhick tance, ukazuj, e vechny vn lidsk zleitosti jsou
jenom dtsk hry Jako vjevm na divadle, tak je teba pihlet vradm a vem smrtm i
dobvnm mst a plennm; to ve je jen vmna kostm, zmna scny, hran nky a
bdovn. Nebo to ve, co se tk vezdejho ivota, to nen due uvnit, nbr stn vn
lovka.
89
Druhou stranou derealizace vnjho svta je zven hodnoty vnitnho svta,
kter je vnmn jako samostatn. nik ze svta se dje ponorem do sebe: Co z ns tedy
nakonec zbv? To, co jsme doopravdy my, ti, jim pirozenost dala vldu nad vnmi
je teba prchat odsud a odluovat se od toho, co se k nm pidalo, a nebt sloeninou,
oduevnlm tlem, v nm m vt moc pirozenost tla t druh dui, kter je mimo
tento ivot tla, nle pohyb vzhru, ke krse a k Bostv, jim nikdo nevldne
90
P.
Hadot k tomuto ryvku dodv: Ten, kdo ije na vrcholku sebe sama, vldne osudu; ten, kdo
ije na nich rovn j, je podoben hvzdm a je pouhm stpkem vekerenstva.
91
Jako duchovn cvien derealizace lze nahlet zkladn Husserlovu metodickou
pomcku, odmylen si existence vnjho svta. Jeho interpret Blecha pe: Generln tezi
svta(tj. celek vech pesvden o tom, e nco existuje, H.T.) povauje Husserl za
znepokojivou vc Generln teze se ukazuje jako generln pedsudek zkoumat
podmnky tvrzen takov teze znamen dostat se mimo ni, zbavit se jejho vlivu.
92
86
Erik H. Erikson: Dtstv a spolenost, Praha, 2002, s.254
87
88
Donald W. Winnicott: Lidsk pirozenost, Psychoanalytick nakladatelstv, 1998, s.108
89
Pltinos: Enneady, III 2,15,31, podle: P. Hadot: Pltinos ili prostota pohledu, OIKMEN, Praha 1993, s.76
90
Pltinos: Enneady II 3,9,12, podle: P. Hadot: Pltinos ili prostota pohledu, OIKMEN, Praha 1993, s.77
91
P. Hadot: Pltinos ili prostota pohledu, OIKMEN, Praha 1993, s.77
92
I. Blecha: Husserl, Votobia, Olomouc, 1996, s.74. Cel Husserlovo duchovn cvien v derealizaci popisuje
Blecha (tamt., s.75-79) takto: Jedin, co nepodlh fenomenologickmu uzvorkovn, je ist J jako
souhrn duevnch akt. V tomto istm J zskvaj reln vci zcela zvltn povahu: stvaj se fenomny
Pedstavme si, e slyme prvn tn Smetanova Vyehradu Protoe se pohybuji v oblasti vnjho vnmn,
mohu vhat, zda tn skuten slym, nebo zda jde o sluchov klam. Redukce, s n se soustedm na prost fakt,
e jsem prv nco slyel, a je mne zbav pochyb, zda toto slyen fakticky existuje nebo ne, mi dovol
odhalit vechny mon imanentn aktivity, v nich me bt slyen dreno a v kterch dreno bt neme. A
21
Uzvorkovn, epoch, zdren se sudku ohledn existence svta je jakmsi gnoseologickm
protjkem etickho odkn, noetickou askez.
Filosofie jako vystupovan strategie odstupu je tedy prostedkem k oddlen se
tomuto svtu, snen jeho hodnoty a pokusem o iluzorn pemstn se do svta jinho.
Z nov zaujatho postaven pak filosof hodnot ivot jako nco sob cizho, jako by stl mimo
nj: Asketick knz je ztlesnnm pn bt jinak, bt jinde, a to nejvym stupnm tohoto
pn, jeho nejvlastnj horoucnost a vn.
93
Jak jsme u mohli sledovat na posledn uveden citaci z Pltina, s derealizanm
aspektem filosofie (askeze, rezignace) souvis urit pozitivn slast, pocit moci, krsy a
bostv. Tyto pocity, kter rezignovanmu lovku jaksi vyrovnvaj pocit marnosti, pochz
z pocitu oddlen od svta a lze je slouit jako komplex nadazenosti. Askeze tak slou
myslu vyvolat citov exces.
94
Idel vyvzn se z obyejnho ivota a zabydlen se ve svt teori je soust
evropskho filosofovn od jeho potku. Aristotelsk hodnocen teoretickho ivota (bios
thoretikos) jako innosti, kter jedin m smysl sama o sob, znamen, e filosofie (v
irokm antickm slova smyslu) dl u niemu neslou a e tedy mimo jin nem ani dn
psychologick smysl. Podle Aristotela se ve filosofovn jedn o poznvn pro poznvn,
nikoli tedy nap. o poznvn za elem praktickho vyuit.
Toto pojet bylo evropskou filosofickou tradic hojn a naden pijmno a je tomu
tak v podstat dodnes. V. Umlauf ve sv knize Evropsk cesty k vlastnmu J shrnuje ty prvky
evropskho mylen, kter, jak se domnv, vedou k autentickmu zpsobu ivota: Akt
teoretick kontemplace m absolutn hodnotu sm v sob, nese fundamentln smysl jen tm,
e se vbec dl ivot podle nazravho intelektu nabz cestu k nejvymu stupni
lidstv.
95
Nastnn pojet teoretickho ivota uvd do souvislosti s mladm konceptem
schol, kterou vymezuje jako existenci vyvzanou z poniujc nutnosti obivy, a proto
oteven pro nejvy hodnoty ivota kontemplativnho
96
Takov pstup me bt
adekvtn z hlediska hierarchickho pojet poteb (kognitivn, stejn jako ostatn tzv. rstov,
poteby mohou vystoupit, jen jsou-li uspokojeny poteby nedostatkov), nicmn v citovan
vt zstv i nadle nejasn slovo poniujc. Pro je nutnost obivy, kter je
neodmysliteln od lidsk pinleitosti k biologick i, nm poniujcm?
budu-li dle sledovat prv jen tento zpsob dren slyenho (tzn. budu-li sledovat fenomn tnu), mohu
zat provdt opatrn varian procedury. Tn mi nyn pln pat lhostejno, zda se jedn o klam nebo ne:
tento problm odpad. Varian procedury pak maj odkrt tzv. eidos, podstatu vci sam, kter se p naemu
libovolnmu variovn, jak by taky vc mohla vypadat. Tohoto vsledku se nedosahuje, podle Husserla,
subjektivn podmnnou introspekc, tmto zpsobem m bt naopak mon odhalit vci sam. Tato tzv.
fenomenologick redukce se ukazuje (podle Blechovy interpretace Husserla) nedostatenou, je teba jet jeden
krok ve vyprazdovn, v odhlen a uzvorkovn. Pedevm bude nutno jet vraznji inhibovat svt a
nezahrnout do naich vzkum u ani stopy fakticity ... provst jakousi dkladnj, radikln a universln
epoch. Musme vystoupit i mimo ist J fenomenologick psychologie, kter nyn mus bt nahleno ve
svm provozu, funkci a dispozicch dostat se k transcendentlnmu egu Transcendentln redukce tak
zjiuje podmnky veho myslitelnho pstupu ke svtu Koreltem transcendentlnho ega u me bt
konen svt vcelku jako fenomn Teprve transcendentln hledisko umouje nezastnn
pozorovn toho, co znamen mt svt fenomenolog nahl nejen to, jak pracuje jeho vlastn ego, ale i to,
jak funguje universln vdom Z toho plyne: byt vdom me bt sice znikem vc modifikovno, ale ve
sv vlastn existenci zstv nedoteno. Svt je naopak na toto vdom odkzn. Husserl se neboj ani tradin
metafyzick charakteristiky (i kdy tak in s jistou nadszkou): vdom je v transcendentln vlunosti
fenomenologickch vzkum entitou, kter nulla re indiget ad existendum(E. Husserl: Ideen I, Husserliana III,
s.56) (tj. ke sv existenci nepotebuje dnou vc, H.T.).(tamt., s.85-9)
93
94
95
Vclav Umlauf: Evropsk cesty k vlastnmu J, CDK, Brno 2002, s. 66
96
22
Umlauf dle pe: Takov scholastik i scholastika se hned poznaj. Jsou nad vc,
rdi se pohybuj ve spolenosti pemlivch a originlnch lid, najdou si as na pemlen o
sob, o svt i o blinch v obci. ij svobodn, mimo poznanou a mon i uznanou nutnost.
porn bojuj svj kadodenn boj elov zamenho pachtn, aby mohli alespo obas t
ve scholastickm rji teoretick, nazrav aktivity ducha.
97
Umlauf na jednu stranu tvrd, e
existuje svt nutnosti, akoli ne kad scholastik je s tm vnitn smen (mon i
uznanou), a na druhou stranu trv na tom, e scholastik ije kdesi jinde, kde se d t
svobodn. Ve sv fantazii se scholastik pen do idelnho svta, v nm nen svzn
(pedstavuje si, e jedin, co ho ve, je tlo). Ovem jen dotud, dokud mu trapn nutnost
obivy nepipomene, e nen bohem a e se mus vrtit na zem.
Chci jet upozornit na msto najdou si as na pemlen i o blinch v obci.
Vzletn obrat blin v obci se netk skutench lid. Scholastik, jak jej Umlauf l, se
zabv romantickou pedstavou pe o blinho, jak je to mon prv v rji teoretick
aktivity. Praktickm zjmem o druhho by byl scholastik obten stejn jako svm hladem,
nebo dstojnost svobodn existence znamen obcovat s mylenkami a ostatnmi lidmi jen
tak, pro sebe a kvli radosti nad svou vlastn svobodou ducha a osobnosti
98
.
Rj teoretick aktivity, ve kterm se filosof pohybuje, je to prav msto pro jeden
z mla pjemnch pocit, kter mu jeho rezignan strategie pin: eck filosof prochzel
ivotem s tajnm pocitem, e existuje mnohem vce otrok, ne se obecn mn toti e
otrokem je kad, kdo nen filosofem; pekypoval hrdost, kdy uvil, e k tmto otrokm
pat i ti nejmocnj pod sluncem.
99
Prv proto, e tento triumf je pouze fantazijn, nen
vidt. Asketik se nepozn podle toho, e se ct jako krl, ale podle toho, e si odk. Vypad
jako masochista. Jeho e, nap. moralistick odsuzovn, ho ale prozrazuje: jako krl se,
alespo na chvli, ct. Obecn se ale asketik sna neprojevit svou fantazijn nadazenost
vbec, nebo by tak vybzel ke konfrontaci, v n by mohlo vyjt najevo, e skuten
nadazen nen: S dojmem, kterm na ns psob, je (odkav lovk, H.T.) velmi spokojen:
chce toti ped nmi skrt svou dost, svou pchu, svj mysl vylett nad ns.
100
Cel se to
mus dt potaj, protoe je to le, a asketik by byl pokoen, kdyby to vylo najevo.
ance zskat pocit nadazenosti je jednou z nadj, kter mohou spoluvytvet motivaci
k filosofick innosti. Nadazenost je extz, ke kter se rezignovan lovk propracovv
svou askez. Idea, e poznn pravdy filosofa ochrn a zaru mu klidnou i extatickou
vnost, je jednou z nejstarch ve filosofii.
101
VIII. Zvr
V tto prci lo o zachycen uritho jednotnho odstnu, kter lze ve filosofii
zahldnout, a nikoli o vyznaen odlinost konkrtnch filosofickch pozic. Vtek lze
shrnout nsledovn: Vnivost, s jakou se filosofov vnuj svmu povoln, poukazuje na
emocionln podmnnou potebu filosofovat. iroce sdlen odpor filosof k psychologick
analze jejich pozic tento pedpoklad podporuje. Obecn znaky filosofie, jako je odstup od
konkrtnch ivotnch problm a snaha o jejich een v abstraktn rovin, devalvace
emocionality a smyslovosti ve prospch ist logickho pohledu a pedstrn jeho dosaen,
a cvien se v derealizanch pohledech na ivotn strdn, odhaluj obrann vznam
97
98
99
Friedrich Nietzsche: Radostn vda, Aurora, Praha 2001, s. 46
100
Friedrich Nietzsche: Radostn vda, Aurora, Praha 2001, s. 53
101
Ben-Ami Scharfstein and Mortimer Ostrow: The Need to Philosophize, in:Hanly, Lazerowitz, 1970, s.262
23
filosofick innosti. Filosofii jako obrann vtvor, v nm se ms rzn ego-obrann
mechanismy, lze identifikovat jako pklad pouit tzv. rezignan strategie, jejm zkladnm
rysem je vzdn se uspokojen pociovanch poteb.
Vzhledem k tomu, e specifikem filosofie v rmci palety rezignanch strategi je siln
draz na obrann mechanismy racionalizace a racionalistick ego-idealizace, zd se vhodn
pout pro nastnnou typicky filosofickou obrannou pozici vraz logocentrismus.
102
Pi
aplikaci popisu rezignan strategie, jak jej podala K. Horneyov, se ozejmil konkrtn
obrann smysl jednotlivch typickch rys filosofick osobnosti.
Uren filosofie jako rezignace se do znan mry kryje s jejm urenm jako askeze
v jejch dvou zkladnch vznamech: Askezi v um slova smyslu, tedy odkn, dval do
spojitosti s filosofi F. Nietzsche. Ukzalo se, e to, eho se typick filosof svm pklonem
k racionlnmu nahlen svta zk, je potenciln bolestn emocionalita a potenciln
neuspokojen smyslnost. Jako askezi v irm slova smyslu, tedy (duchovn) cvien, nahlej
filosofii M. Foucault a P. Hadot. Jejich pojet zde bylo doplnno o nvrh, e to, v em se
filosof cvi, je prv zkn se svch iracionlnch strnek, resp. identifikace se svou
kognic. Filosofie jako celek je podle tto hypotzy jednm velkm cvienm v tom stt se
ist rozumovmi bytostmi, kter nejsou vsazen do tohoto svta, cvienm odstupu jako
strategick pozice. Podobn jako ostatn ivotn strategie, me i rezignujc odstup vetn
svho filosofickho vyhrocen mt vhodn pouit, nenabv-li ovem nutkav dominance nad
ostatnmi eenmi, tedy kdy se ve svtovm nzoru nehled odpov na vechny problmy
ivota.
102
M. Foucault shrnuje zkladn etick postoj antickho asketickho proudu takto: stanete se logem neboli logos
se stane vmi (Moc, subjekt, sexualita, Kaligraf, Bratislava, 2000, s.137)

Fie Askeze Rezignace

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Fie Askeze Rezignace

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

1

You might also like