Josef lerka: Filosofick postoj v Patokov Negativnm platonismu zapomnl jsi, co jsem ekl ped chvl, e to nevm, ale

e e to chci zkoumat spolu s tebou. Sokrtes Zamen Patokova textu Negativn platonismus b mlo b!t zejm" ji z jeho podtitulu, kte#! zn O vzniku, problematice, zniku metafyziky a otzce, zda filosofie me t i po n. $omu nasvduje i p#vn %st textu, v n jsme nejdve uvedeni do obecn"ho kontextu& obecn" n%lad , ohl%'en" u (#. )ietzschem, e meta* zika je m#tv% a pekonan%. Patokova v!choz ot%zka tak zn& co je vlastn pekonan"+ ,do ji pekonal+ -ak% je *aktick souasn% situace+ .e he tu p#oti sob stoj, podle Patok , meta* zika a vda. /o jsou jin% jm"na p#o dv zaclen& jedno se zajm% o celek a d#uh" o %st. 0m vce se vda pokou' zatlait, po#azit meta* ziku, tm vce potv#zuje jej cha#akte#. P#otoe sama mus, jak uvidme d%l, #1st z jejho n%#oku. $etm p#ota2onistou spo#u je pak inte2#%ln humanismus 3 dt meta* zik a vd . Zb tek textu se skuten odvj v tomto duchu. 4 dokonce se zd%, e jednotliv" %sti jsou vcem"n s uveden!m pa#atextem v souznn. 4v'ak jako kad! pa#atext, i tento m1e nav%dt na *ale'nou stopu. . poz1stalosti nelezn! #ukopis ml pe'k#tnut! n%zev Nemetafyzick transpozice platnsk c! t"mat c!rismos, a priori a dialektika. 51eme tak, s t#ochou nads%zk , ch%pat tento text jako palimpsest a pokusit se odk#!t alespo6 %st p1vodnho z%m#u. 7 p1vodnm z%m#u svd nejen *#a2ment z nedopsan!ch dal'ch %st knih , ale i mnostv pozn%mek z poz1stalosti. $akov!to 8kol klade p#o inte#p#eta d1#az na jin% msta, ne kam ukazuje pouit! podtitul. $en skuten sleduje ot%zku vztahu meta* zik a *iloso*ie jako inte#p#etace lidsk" zku'enosti, d#uh! podtitul v'ak exponuje jin" t"ma, toti jak zku'enost lidsk" svobod a distance ji nese t"mata ch9#ismu a distance, ap#io#nosti a dialektik . Podle m"ho n%zo#u v'ak ob cest ukazuj je't k nemu tetmu, toti k u#it" *iloso*ick" v1li, kte#% je spolen%, vespoln% snaen kad"ho skuten"ho *iloso*a. : kd tato v1le nem% v podstat

pozitivn v j%den, pesto poh%n m 'len v'ech *iloso*1 nap jednotliv! 'kolami. . jist"m slova sm slu je tak Patok1v Negativn platonismus studi *iloso*ujc o *iloso*ii, je studi meta;*iloso*ickou, kte#% hled% odpov< na ot%zk & existuje nco takov"ho jako *iloso*ick% v1le+ =#it! *iloso*ick! postoj+ 4 pokud ano, jak!+ Z tohoto pohledu se pokusm nav#hnout ten p#%v v tomto sm#u a budu se soustedit pedev'm na inte#p#etaci pojm1 distance, ch9#ismus, svoboda a ideje tak, jak s nimi Patoka p#acuje, a to nejen pmo, ale i v podob%ch u#it!ch m 'lenkov!ch *i2u#, kte#" se p#%v ukazuj jako spolen" v'em tmto pojm1m. -edna z klov!ch tez Patokova textu Negativn platonismus tv#d, e >.ezmeme;li ted meta* zickou ideu jako zk#atku ch9#ismu a ten jako s mbol svobod , pak mono ci, e *iloso*ie pojetm ideje stoj a pad% a e nikdo nepochop *iloso*ii, komu nen pstupn% idea. -ene v psn"m sm slu slova nelze ideu samu je't pekonat, pedstihnout? pip#avit ji o jej pedstavujc, pedmtn!, ob#azov! #%z.@ ABt#. CDEF Z tohoto msta v pl!v%, e p#o ch%p%n *iloso*ie budou d1leit" nejen Patokov pozn%mk o distanci a ch9#ismu, ale i svobod a ideji, a dialektika, kte#% je mezi nimi. Bamotn" pojet svobod n%m toti odk#!v% cosi d1leit"ho o ideji a stejnou m#ou idea odk#!v% cosi o svobod. .'imnme si, e Patoka hovo o vztahu idea 3 ch9#ismos 3 svoboda nikoli kauz%ln, ale s"miotick . Govo o zk#atce a s mbolu, ted o meton mii a meta*oe. Ho u#it" m# ted budeme muset zkoumat analo2ie, kte#" se mezi nimi nabzej. 5eta* zick% idea je meton mi ch9#ismu, ch9#ismos s%m je s mbol svobod . $o, co z1st%v% v pozad, je pak :dea. $a je odli'en% od meta* zick" ideje p#%v p#ostednictvm ch9#ismu. 7 tom svd i p#vn zmnka o ch9#ismu, kte#ou nalezneme v d#uh" %sti textu. . t"to %sti se sna Patoka nastnit okamik, v nm se *iloso*ie z p1vodn cest vdn nevdn, neboli ot%zk , odklonila na meta* zickou cestu. /ent#%lnm mstem t"to %sti je vta& >Pomoc sv"ho t#ivi%lnho sch"matu odhaluje B9k#at"s jeden ze z%kladnch #ozpo#1 lovka, toti #ozpo# mezi jeho vztahem k celku, kte#! je mu neod6ateln vlastn, a neschopnost, nemonost v j%dit tento vztah ve *o#m bn"ho konen"ho vdn.@ Ast#. CIJF

Bch"ma, o kte#"m tu Patoka mluv, je B9k#atova nap#ost% svoboda, *akt, e nen v%z%n na nic na zemi i na nebi. B9k#ates je suve#"nn, sv#chovan% postava, kte#% m sl bez opo# a ze sv" svobod . B9k#ates vlastn nen ani lovk. -eho t%z%n nem% sm sl v odpovdi, ale ve vdom nemonosti konen" pozitivn teze. P1vodn a suve#"nn pozice B9k#ata je zaji'Kov%na jeho 8plnou svobodou. Hk n si m1e ud#et odstup, distanci od v'eho. P#%v tento odstup od celku svta zakl%d%, podle Patok , jeden ze z%kladnch #ozpo#1 lovka. 4 to #ozpo# mezi vztahem k celku na jedn" st#an a nemonost tento vztah k celku v j%dit ve *o#m bn"ho konen"ho vdn. B9k#ates se tak dost%v% na 8#ove6, v n nen mon" *o#mulovat pedmtn", obsahov" a kladn" teze. Lapid%#n je tento pstup sh#nut slov & ne2ace v'ech konen!ch tez. Plat9n, 4#istotel"s a H"mok#itos, kte#" Patoka uv%d jako tv1#ce meta* zik , se v'ak sna na B9k#atov ot%zk odpovdt v vozenm odpovdi z ot%zk sam". .znik% tak dvoj pozitivn vdn& jedno se sna pistoupit k celku a t#ascendenci pomoci zpedmtnn, obsahu a kladen. H#uh", v '' pozitivn vdn, je vdn ne2ativn, nepedmtn" atd. atd. (iloso*ie se tak ust%lila jako u#it% *o#ma kon*8znho vdn, kte#% >na jedn" st#an v o absolutnm t#anscendov%n, o vztahu lovka k celku, a tud o nezb tn"m vztahov%n #ovn k ne;jsoucmu, k ne#e%ln"mu, a na d#uh" st#an z tohoto t#anscendov%n in opt cestu do Mjin"ho svtaN, v kl%d% je Mmund%nnN a jeho pomoc se sna v svtlit, v jasnit svt@. Ast#. CIJF Patoka poznamen%v%, e skuten!m dov#'itelem pl%nu meta* zick" *iloso*ie je a 4#istotel"s, kte#! p#omn t#anscendenci v t#ascendent, nadsvtskou #ealitu, v t#anscendentn bostvo, a pope tak mj. i Platonovu pedstavu >#acion%ln@ neodvoditelnosti ch9#ismu, a tud samostatnosti ideov"ho svta, o kte#"m nelze nic povdt. Patoka se sna uk%zat, e konstitutivn p#vk B9k#atova pstupu, a sice vztah k celku, ne2ativn vdn o t#anscendenci a s tm souvisejc svoboda, jsou lovku

b tostn vlastn. Patoka v z!v% k u#it" dest#ukci djin *iloso*ie pod tmto zo#n!m 8hlem, s tm, e b tato dest#ukce odhalila i vztah eck" *iloso*ie k *iloso*ii o#ient%ln. 7 tom, jak b takov%to dest#ukce djin v Patokov pod%n v padala, se m1eme pesvdit ve *#a2mentech jeho textu #$%nost a d$&innost, kte#! ml tvoit sou%st pl%novan" knih Negativn platonismus. )icm"n tato dest#ukce djin *iloso*ie je ptomn% i ve stejnojmenn" %sti, kte#" se p#%v vnujeme. . jist"m ohledu je Patok1v n%v#h takov"to dest#ukce djin *iloso*ie #adik%lnj' ne Geide22e#1v n%v#h dest#ukce djin ontolo2ie tak, jak je zn%me z 'yt a %as. Patoka, stejn jako Geide22e#, ch%pe dest#ukci jako pokus o odhalen p1vodn zku'enosti, i jak"si v stavov%n #odn"ho listu. . tomto ohledu b se p#o Patok1v pokus dala pout Geide22e#ova slova z 8vodu k jeho vlastnmu pojedn%n (o &e metafyzika) Geide22e# se pt%& >Z jak"ho z%kladu dost%vaj koen a jejich p#ostednictvm i cel! st#om v!ivn" 'K%v a sl + AF . em spov% a v em se #ozncuje b tnost meta* zik + /o je meta* zika z hlediska sv"ho z%kladu+ /o je v1bec meta* zika+@ AGeide22e#, st#. COPF . jist"m slova sm slu pedstavuje Patok1v text u#itou polemiku s postojem 5a#tina Geide22e#a a z%#ove6 sv"#%znou odpov< po p1vodu meta* zik a *iloso*ie v1bec. Patokovi v'ak nejde o u#itou *iloso*ickou disciplnu i u#it! *iloso*ick! sm#, n!b# o samotn" zaloen *iloso*ie, ted o u#itou *iloso*ickou v1li. )%#ok na celkovost a m 'len celku je to, co ustanovuje meta* ziku, a tak" je to jej nejvt' da# meta* zik ostatnm vd%m, vetn theolo2ie. Patoka pesvdiv ukazuje, e mode#n vda sama stoj a pad% s pojmem celku a jemu pimen"mu pedch1dn"mu pochopen& >/elek, k nmu se tak m% dojt, bude sumou %st, nen %dn"ho p1vodnho uchopen unive#sa v celku? naopak domnl% celkovost se jev jednou ze 'kodliv!ch iluz, kte#" ma pozitivnost #ozumu a kte#" je teba metodick v m!tit. $m si v'ak tento meta* zick! #acionalismus pip#avuje vlastn sm#t& neboK pi aplikaci na p#odu se ukazuje, e nen;li tohoto p1vodn celkov"ho #%zu #ozumu, pak i v#a, e mono k celku dojt od jasn"ho a zeteln"ho pochopen jednoduch!ch a jednotliv!ch p#avd, je pouze a#ticulus *idei t"to zpsnl" vd .@ APatoka, st#. CQDF

H1leit" ov'em je, kde se u n%s be#e vdom celku. ,de je ona p1vodn zku'enost, z nich jsme schopni celek m slet. $ak se skuten Patokovo pojet svobod jev jako u#it! p#otip9l Geide22e#ova pojmu 8zkosti, p#%v ve zjedn%v%n pstupu k celku. .'imnme si je't, e pokud b chom #adikalizovali Patokovu tezi o p1vodu meta* zik z pokus1 odpovdt ot%zk v vozenm odpovdi z ot%zk sam", dostali b chom se velice # chle do spo#u s he#meneutikou aK ji Radame#ovskou, nebo existenci%ln, Geide22e#ovou. .'e nasvduje toti tomu, e p#o tento Patok1v text neplat& kad% ot%zka, je je vci p#%va, je ji mostem k odpovdi. )avc, pokud v tet %sti textu peliv teme Patokovu 8vahu o jaz ce, na#azme na dal' zvl%'tn oh#anien& na'e mluven a neuzavenost v jaz ce je d%na tm, e jsme v1i jaz ku v odstupu. Zde je Patoka p#o2#amov p#oti he#meneutice. 7 co jde& tet %st Negativn!o platonismu je vnov%na k#itice meta* zik a jejho *aktick"ho zaloen. .!chodiskem je k#itika meta* zik tak, jak ji p#ovedl pedev'm lo2ick! pozitivismus a *iloso*ie Gusse#lova i Shiteheadova. $ato k#itika odk#!v%, e meta* zika sama nem% %dn! pedmt. /o ji diskvali*ikuje jako vdu. -ako *ikce se tak odhaluj pojm substance a esence, kate2o#ie a kauzalita, pokud j m% b!t #ozumno cokoli jin"ho ne pouh% t pick% #elan *o#ma, apod. -az k samotn! se ted ukazuje jako *ikce. 7v'em tematizace ei se Patoka d# jako d1leit"ho svdka. 7dmt% anal tick! pstup, v nm je lovk uzaven do mez jaz ka a pomoc jaz ka do sm slov" danosti. -eho a#2ument p#oti takov"muto ch%p%n spov% v djinn", takka v!vojov" podob jaz ka. -az k nen podle Patok jedno#%zov% st#uktu#a, nen d%n? n!b# naopak se st%le tvo akt na'eho 8sil a smuje k m d%l vt' 8plnosti a obsanosti. Zde se objevuje i *i2u#a, o kte#ou n%m jde a kte#ou budeme naz!vat figurou distance, ta se v textu asto opakuje& nap. v podob toho, e lo2ick" konst#ukce ze sm slov!ch dat n%s osvobozuj od tchto dat jako takov!ch apod. 0ili to, co n%m dovoluje mluvit o vcech, samo s nimi nem% nic spolen"ho. 4bst#aktn eeno& cosi, co nem% s vc ped n%mi nic spolen"ho, j umo6uje, ab v1bec b la sebou. $ato zvl%'tn *o#ma absolutn distance zsk% jednu z podob v Patokov koncepci svobod .

Bvoboda je p#o Patoku zku'enost neuspokojen v dan"m a sensu%lnm, kte#" se stup6uje v pochopen, e dan" a sensu%ln nen v'm ani #ozhodujcm. $ato zku'enost svobod je vd zku'enost celkov%, zku'enost celkov"ho >sm slu@ 3 pokud zde nen zku'enost svobod , ot%zka celkov"ho >sm slu ivota@, jak se k%, je bezv!znamn%. A. pozad b chom mohli hovoit o dialektick" dan"ho, bezp#ostednho a zp#ostedkovan"ho, piem poh b zp#ostedkov%n a jeho p#omnu v bezp#ostedn b chom mohli ch%pat jako j%d#o dialektik . 4le to budi jen mal% odboka.F $ato zku'enost je z%kladn zku'enost lidsk" b tosti jako histo#ick"ho tvo#a. Zku'enost, o kte#" nemohou nikd #ozhodnout sm slov% data. Te, kte#ou nelze ted lo2ick t#ansponovat ve v!#ok o sm slov!ch datech. -de toti o zku'enost svobod , kte#% je v'ak zku'enost spojenou s #izikem a ne8spchem. $ato zku'enost m% p#oti sm slov" tu zvl%'tnost, e nen zku'enost o %dn"m *aktu, o %dn"m pedmtu konstatovateln"m z #1zn!ch hledisek, pstupn"m #1zn!m pozo#ovatel1m, o vci, k n mono se vd v#acet a kte#% je sou%st kontextu jin!ch vc. Pedev'm v'ak je svoboda umonna zaujetm distance v1i celku svta. Bvoboda a distance se podmi6uj. Zde v kazuj zku'enost svobod a Geide22e#1v popis 8zkosti z knih (o &e metafyzika) znanou podobnost. Uzkost toti p#ostedkuje z%itek )ieho, u#itou zt#%tu >p1d pod nohama@, stav, v nm sice pociKujeme jsoucno v celku, ale ono se n%m p#%v v tu samou chvli v m k%. $ak je zde ptomn! p#vek t#anscendence& >. klonn do )ieho, v nm se pob t d# na z%klad sk# t" 8zkosti, je pek#aov%n jsoucna v celku& t#anscendence.@ Ast#. QQEF Uzkost p#ostedkuje tak" u#itou distanci. Vozdl je zde ov'em v tom, e p#o Patoku je svoboda distance 2estem zakl%dajcm nejen meta* ziku, ale i *iloso*ii samotnou, stejn jako vdu. Histance k vcem, k% Patoka, jaz k samotn!, anticipace zku'enosti, vdeck! v!klad, to v'e je nakonec pochopiteln" tep#ve z monosti svobod . Bvoboda je tak u Patok v u#it" jednot. Bvoboda m1e toti patit do dvou zcela odli'n!ch oblast a nab!vat dva zcela odli'n" v!znam . )a jedn" st#an v!znam ontolo2ick! a na st#an d#uh" v!znam p#aktick!, a jak upozo#6uje R. (i2al ve sv"m *se&i o svobod$, t to

v!znam jsou na sob b tostn nez%visl". W K nen v loueno, ab pom%hal jeden d#uh! zakl%dat i v svtlovat. = Patok je tento #ozdl seten, stejn jako svoboda nen pochopena ve sm slu bn", libe#%ln pedstav svobod osob& b!t svobodn! a odpovdn! za sv" jedn%n znamen% tot" jako moci jednat i jinak. 5usme mt st%le na pamti, e svoboda je zvl%'tn v!kon, nikoli stav. Bvobodn nejsme v situaci, kd se musme #ozhodnout, kd jsme v staveni tlaku a jsme sami pasivnm elementem. )aopak svoboda se p#ojevuje p#%v v moment, kd b chom mohli jinak a pesto jedn%me takto. .dom monosti pedch%z samotn" jedn%n a jeho uskutenn i neuskutenn pouze stv#zuje moc svobod . Patoka hovo o zku'enosti dob t svobod , nikoli o jejm poklidn"m vlastnictv. Z tohoto d1vodu, podle nj, jsou poetnj' a samozejmj' lid", kte tuto zku'enost nemaj. $o je d%no tm, e lovk nen tm, kdo je svobodn! per se, jen a pouze v izolaci. P#o Patoku je tento v!kon v jist"m slova sm slu dialektick!m >. lovku se sice odeh#%v% zku'enost svobod , lovk je jejm MmstemN 3 ale to neznamen%, e si v t"to zku'enosti s%m posta? tak jako je pasivn zku'enost svdectvm o unive#su pedmtn"ho jsoucna a spolu se soubo#em na'ich vdom!ch p#1bh1 svdectvm o jsoucm v celku, tak je na'e aktivn zku'enost svdectvm 3 ale svdectvm o nem, co se MjsoucnemN v tomto pedchozm v!znamu nikd nem1eme d%t na stejnou st#%nku a uv"st na tut" 8#ove6.@ APatoka, st#. CCIF .e zmi6ovan"m eseji R. (i2ala se nach%z podobn% *i2u#a& >/o se ukazuje, potebuje sice podstatn nkoho, sk#ze koho a komu se to m1e uk%zat, nen jm to v'ak konstituov%no? tak jak to je, je to samo o sob.@ A(i2al, st#. DIF Vozdl je ov'em v tom, co se zde sk#ze lovka ukazuje. $m je toti p#o Patoku :dea. Bk#ze ni vede most mezi svtem a svobodou, stejn jako pochopen *aktu, e tajemstv ch9#ismu je tot" co zku'enost svobod , zku'enost distance, v n se odk#!v% celek. B touto pozo#uhodnou dialektikou pak souvis i samotn% dialektika B9k#atova, p#otoe p#%v ta b la u#ena k tomu, ab pedvedla, e samotn% vcn% zku'enost nen schopna v k%zat ideu celku a sm slu, z n mluvme. Za to je ov'em schopna uk%zat, jak v pad% d1sledn% distance v1i pedmtnosti v1bec.

Blovo distance je v latin odvozeno ze slovesa distendo ted #oztahovat, napnat, #ozdlovat. Bloveso tendo Atende#eF samo pak znamen% napnat, natahovat. His je pak pedponou odpovdajc na'emu >#oz;@. Bamotn" substantivum distantia pak znamen% jak #ozdlnost, #1znost, tak i vzd%lenost a odlehlost. Histance je vlastn pozo#uhodn" ne;msto. $ep#ve distance n%m toti umo6uje vidt celek. -ak v t#ivi%lnm slova sm slu, tak ve sm slu duchovnm. Bp#%vn% vzd%lenost od vci n%m d%v% monost vc zahl"dnout v celku a z%#ove6 dostaten zeteln. Zde se opt objevuje *i2u#a, kte#ou jsme sledovali ji u p#obl"mu jaz ka& cosi, co je samo mimo, zjedn%v% pstup k vci. 4 zjedn%v% ho, p#%v p#otoe je mimo. Zku'enost svobod je #adik%ln zejm"na v tom, e nem% pozitivn pedmtn! obsah, nem1e tak b!t pedmtem pouh" pasivn zku'enosti, je vd aktivnm v!konem. Zku'enost svobod je skutenost nepedmtnosti. Z%#ove6 to v'ak nen zku'enost nieho. P#o Patoku jsou djin meta* zik neust%l!m pokusem zpedmtnit tuto nepedmtnou zku'enost. 7v'em meta* ziku je teba odli'it od toho, co Patoka nejp#ve naz!v% v!klad zku'enosti a co je vlastn zmi6ovanou *iloso*ickou v1l& >Zatmco meta* zika obsahuje nov" unive#sum v ch%zejc z na'eho a t#anscendujc je, v!klad zku'enosti objevuje, odhaluje, p#ojas6uje tento n%' dan! iv! svt, v nm odk#!v%, co b lo doposud sk# to, jeho utajen! sm sl, jeho vlastn st#uktu#u, jeho vnitn d#ama.@ Ast#. CDOF $ento poh bu dok%e pod#et v jednot jak lovka djinn"ho, tak nadasov"ho. Bezn%mili jsme se zev#ubn s Patokov!m pojetm svobod a distanc, z kte#" v #1st%. ) n se ted m1eme v#%tit k p1vodn ot%zce. 4 sice k tomu, jak m slet vztah mezi ch9#ismem a svobodou, vztah, o kte#"m jsme ji nkolik#%t hovoili. Patoka t#v% na tom, e ch9#ismos je zvl%'tn t p oddlen. /h9#ismos je p#o nj meze#a, kte#% neoddluje dv 'e, kte#" b b l njak koo#dinovan" nebo spojen" nm tetm. $m b se toti dostal, st#un eeno, do p#obl"mu tetho mue. /h9#ismos je oddlenm absolutnm, bezdot kov!m. $akov% pedstava se sna zamezit ch%p%n ch9#ismu ve sm slu meze# mezi dvma s*"#ami pedmtnosti a p#%v zde se nach%z onen analo2on, o kte#! n%m jde. .e

zku'enosti svobod nach%zme stejnou *i2u#u, na'i distanci a z n p#amenc svobodu, spojenou s pstupem k celku, ted k nemu, co n%m nen p1vodn d%no v %dn"m sm slov"m datu, ani v %dn"m pojmu. Hk tomu m1e platit, e je zku'enost svobod tm, co zach#a6uje *iloso*ii ped #ozpt!lenm ve znalosti konen!ch vc, p#otoe ukazuje, e tato konenost a pedmtnost je sama zakotvena v nem, eho se nedot!k%, toti v ideji. (iloso* tak p#ovozuje stejn! poh b jako svt. W K Patoka v!slovn upozo#6uje na nemonost stavn svobod a ideje na#ove6. :dea, oddlena od pedmtn"ho svta ch9#ismem, stejn jako *iloso* od svta distanc, toti d%v% vci vidt. .e sm slu vidu a tva#u. -e tm, co n%m umo6uje vidt vce ne jen naz#an". Podobn jako ze zku'enosti svobod se n%m otev#% monost vidt celek. B tmto pojetm souvis Patokova koncepce sl distance, kte#% zjedn%v% p#%v odstup od pouh" danosti a ptomnosti. Bamotn" uit sl distance toti odkazuje k pojmu pathosu distance u (#id#icha )ietzscheho v +enealogii morlky. $ak" on e' p#obl"m jednot p#aktick"ho a teo#etick"ho a tak" on se sna uk%zat, e toto zaloen je mon" p#%v z ud%losti distance, ted z msta, kde jsme uv#en do zvl%'tnho stavu napt. -e tu v'ak #ozdl& )ietzschemu jde o zaloen ze sebe, Patokovi z :deje. /o je v'ak obma spolen", je *i2u#a aktivnho v!konu spojen"ho s #izikem v tom sm slu, jak jsme o nm hovoili pi anal!ze pojmu svobod . W lo b zajmav" se v tomto kontextu podvat na samotn" pojet sl u tchto dvou auto#1, ale to nen pedmtem na' p#%ce. P#o Patoku je d1leit! *akt, e sla distance je silou :deje, a to silou v siln"m slova sm slu. P#otoe zde se v jevuje siln% dialektika, v n je idea tm, z eho p#amen lidsk" zpedmt6ov%n, ale tak" p#otoe je to sla, kte#% jako takov% d%v% lovku i monost zahl"dnout odpedmtnn. Potud je ted skuten!m p#amenem sl pamti a ne2ace jako ehosi, co je schopno st%t p#oti >#ealit@ a p#oti pouh" ptomnosti. -in!mi slov , idea je p#amen svobod , kte#% si m1e v b#at b!t jinak. Hoslova idea je s mbolem svobod . Patoka s%m v zdvihuje *akt, e pochopme;li svobodu takto, zbavme se subjektivismu, kte#! je s n spojen. Z%#ove6 s tm d%me monost ch%pat jinak i ideu, pesnji monost se s n >setkat@.

Podob , v nich se d%v% :dea zahl"dnout, pak Patoka v mezuje velmi pozo#uhodn& sousted se toti na jej odpedmt6ujc moc, pesnji na jej p#ojev , kte#" shled%v% v oblastech de#ealizovan!ch Xuasipedmt1 a Xuasipedstav, oblastech na sam" h#anici pedmtn" jsoucnosti, kte#" sami se s :deou nek# j, ale pesto na ni ukazuj. Za pklad tchto >objekt1@ jsou b#%n nap. ,antov ist" p#osto#ov" n%zo# nebo ,antova p#oduktivn ob#aznost. $ed ppad , u kte#!ch zcela v luujeme sm slovou danost, nikoli v'ak cestou jejho popen, ale cestou distancov%n se. $ento postup v aduje na jednu st#anu u#it" 8sil, na st#anu d#uhou u#it" veden, kte#" mi zab#a6uje sklouz%v%n do pedmtnosti. Usil, kte#" v nakl%d%me v tchto aktech, nen nepodobn" zku'enosti svobod , stejn jako veden be#e svou slu z uposlechnut apele :deje jako # z t#anscendence. )en v'ak ideou samotnou, Patoka pozo#uje, e m%me co do inn s pouh!mi stopami p1soben idej, nikoli s :deou samou. 7d n jsme ostatn oddleni nepek#oiteln!m ch9#ismem. .#aKme se n n znovu k 8vodn ot%zce& existuje nco takov"ho jako *iloso*ick% v1le+ =#it! *iloso*ick! postoj+ 4 pokud ano, jak!+ =kazuje se, e existuje jak%si schopnost lovka nahlet svt jako stopu p1soben ehosi ne;pedmtn"ho, ehosi zcela vnj'ho svtu. Ve*lexe t"to zku'enosti a pokus zpedmtnit t to #e*lexe pak zakl%daj monosti nej#1znj'ch *iloso*ick!ch inte#p#etac. Bami jsou v'ak mon" jen dk tomu, e *iloso*uj p#%v z t"to zku'enosti. -ejm # zm v!#azem je zku'enost svobod , v n se setk%v%me s celkem, kte#! nen odvoditeln! z %st a kte#! n%m d%v% zp#%vu o sm slu. 5%;li v'ak sm sl i svt, v nm ijeme, a ch%peme;li jej jako nco vc ne jako kon2lome#%t nahodil!ch v!sk t1, je nutn" sledovat v nm p#%v to, jak se ustanovuje ve sv!ch vnmateln!ch tva#ech a z%konech, ve sv" pedmtnosti. Piem t to tva# a z%kon sami jsou ji jen v!sledkem p1soben :deje. Z tohoto pohledu m% mon% Patoka p#avdu, kd tv#d, e *iloso*ie ne2ativnho platonismu je chud%, p#otoe v pouze o jednom a toto jedno nesdluje pmo. 4v'ak p#%v z pozice ne2ativnho platonismu je mon" v"st dialo2 mezi jednotliv!mi *iloso*iemi, vdami a umnm, ani b doch%zelo ke snen jejich v%nosti a autonomnosti.

Pouit literatura: Patoka Jan: P!e o "u#i $, nakl. 7iko menh, Beb#an" spis -ana Patok , P#aha DIIQ. Figal %&nter: 'ermeneutick svo(o"a , nakl. (iloso*ie, Pa#va philosophica, sv. P, P#aha QJJY. 'ei"egger )artin: *+t a as, nakl. 7iko menh, P#aha DIID. 'ei"egger )artin: ,o je metaf+-ika., nakl. 7iko menh, P#aha QJJC.