1

Potky proudovho vojenskho letectva v eskoslovensku

Nov generace vojenskch letoun pohnnch proudovmi motory byla jednm z dsledk prudkho vvoje a vzkumu v oblasti letectv, kter byl zpsoben druhou svtovou vlkou. Bylo zejm, e na proudovou leteckou techniku se mus orientovat i nov vznikajc eskoslovensk vojensk letectvo, jeho zkladem se po roce 1945 staly jednotky eskoslovenskch perut Krlovskho britskho letectva a jednotky 1. smen leteck divize ze Sovtskho svazu. Technick vybaven tchto jednotek a jejich leteck park pochzejc z dob druh svtov vlky byl velice rznorod, dovajc a nemohl pln zabezpeit ochranu vzdunho prostoru a suverenitu eskoslovenska. V roce 1946 byl v eskoslovensku realizovn program tzv. vlenho dobhu, kter pro nov vznikajc eskoslovensk vojensk letectvo potal, po pechodnou dobu, s vrobou tch typ letadel, je byly v prbhu druh svtov vlky vyrbny v eskch leteckch tovrnch. Do programu vlenho dobhu byl tak zahrnut Messerschmitt Me 262 Schwalbe. Byl to prvn proudov letoun, kter se v prbhu vlky zsti vyrbl i na eskm zem. Jednotliv dly tohoto typu letounu byly soustedny v letansk Avii, kde byly stroje kompletovny. Prvn drak letounu byl pipraven k monti motor ji v zim 1945. Dne 27. srpna 1946 s nm fpilot firmy Avia Antonn Kraus vzltl a stal se tak prvnm eskoslovenskm pilotem proudovho sthacho letounu. Me 262 vak nemohl v danm mnostv ani svou koncepc, na tu dobu ji zastaralou, vyeit pezbrojen eskoslovenskho vojenskho letectva na proudovou techniku a slouil vlastn jen jako seznamovac typ pro ppravu vojenskch pilot. Pro pezbrojen na proudovou techniku bylo nutn hledat jin een. V vahu pipadaly ti monosti: nkup proudovch letoun z nkterho ze zpadnch stt, vlastn vvoj a vroba proudovho letounu, nkup proudovch letoun ze Sovtskho svazu a jejich licenn vroba. V dan vojensko-politick situaci, ve kter se eskoslovensko zejmna po roce 1948 ocitlo, byla tet monost prakticky jedinou monou, technicky a zrove i politicky schdnou variantou, kter mohla bt pijata. eskoslovensk leteck prmysl zahjil cestu rozshl a velice dynamicky se rozvjejc licenn vroby nejmodernjch bojovch letoun sovtsk konstrukce. Na zklad mezivldnch dohod poskytl Sovtsk svaz potebn podklady a odbornou pomoc svch expert, aby bojov letouny mohly bt co nejdve zavedeny do provozu a tak aby je bylo mon v co nejkrat dob zat vyrbt.

Schopnost eskch technik a dlnk vykonvat pesnou a nronou prci na vrob novch proudovch letoun pinesla brzy vsledky. Do t let od zaveden licenn vroby letoun MiG patilo nae vojensk letectvo k nejmodernji vybavenm vojenskm letectvm v Evrop a mohlo zat efektivn plnit lohu obrany sttu a zajitn vzdunho prostoru eskoslovensk republiky,

kter se povlenm rozdlenm svta ocitla na hranici dvou politickch uskupen. Dan za tuto cestu licenn vroby byla skutenost, e tm prakticky skonila prask konstrukn leteck kola a mnoho eskch leteckch konstrukc a projekt pipravench pro vrobu bylo zastaveno.

Letouny Me 262 Schwalbe tak, jak je zanechala nmeck Luftwaffe na letiti v atci (archiv J. Zdiarsk, via K. Straka)

MiG-15 v hotovosti (archiv L+K)

Nov proudov technika budila zjem nejenom dt, ale i irok veejnosti (archiv L+K)

Foto na pedchoz strnce: Potky naeho proudovho letectva MiG-15UTI sovtsk konstrukce, koistn pilotn kukly po nmeck Luftwaffe a americk brle na och eskoslovenskch letc (archiv L+K)

Jeden zposlednch MiG-15 sloucch vHradci Krlov (archiv 4+)

Licenn vroba proudovch letoun v eskoslovensku

Prvnm proudovm typem sthacho letounu dovezenm ze Sovtskho svazu byl letoun A. S. Jakovleva Jak-17. Jednalo se o stroj smen konstrukce, jeden z prvnch sriov vyrbnch typ tto kategorie v povlenm obdob. Jedin exempl v eskoslovensku byl dodn jako vzorov kus a neltal, byl uren pro prvn variantu licenn vroby tchto letoun. Zhy se vak ukzalo, e koncepce Jaku-17 nen ji modern a perspektivn. Podobn to dopadlo s druhm typem dovezenm do eskoslovenska, Jakem-23. Na rozdl od Jaku-17 byl Jak-23 celokovov konstrukce a ml silnj motor, koncepce letounu byla stejn. Bylo dovezeno 12 stroj.

Pchod letoun MiG

Tetm typem proudovho letounu dovezenm do eskoslovenska byl MiG-15. Psal se rok 1951, bylo pt let po druh svtov vlce a Sovtsk svaz pedal do eskoslovenska licenci nejmodernjho letounu, kter ml k dispozici a od jeho zaltn v SSSR uplynuly pouh ti roky... Zaala nejvznamnj etapa licenn vroby proudovch sthacch letoun v eskoslovensku. Progresivn koncepce a konstrukce MiG-15 byla v t dob na pice svtovch vojenskch bojovch letoun. Letouny MiG-15 vydrely ve slub u s. letectva a do roku 1983.

Vroba MiG-15 vAeru Vodochody (archiv L+K)

Vrobn linka letoun MiG-15 ve Vodochodech (archiv L+K)

Ji Barda, jeden z destek konstruktr, kte byli nasazeni na ppravu vroby letounu MiG-15 (S-102), k tomu k: Od roku 1950 jsem pracoval v konstrukci ve vysoansk Aerovce ve skupin, kter pipravovala do vroby letoun Jak-23. Mli jsme namalovny kompletn dlensk vkresy a bylo hotovo 95 % ppravk na vrobu. To bylo nkdy v polovin roku 1951. Jednoho dne jsme pili z obda a n vedouc si ns zavolal a ekl nm: Odevzdejte vechny vci na Jaka, jdeme dlat MiG-15. A tak bhem pl roku jsme pekreslili vkresovou dokumentaci na MiG-15, kter pila ze Sovtskho svazu v bednch. Prce to byla sloit. Museli jsme pekldat originln vkresy a zrove je pemalovvat, nebo jednotliv sti letounu na sebe podle vkres nemohly pasovat. Obdobn o tto prci vyprv pan Jaromr Prchal z Liberce: Na jae roku 1951 jsem byl z pkazu nejvych vldnch mst prakticky bhem dopoledne pesunut v psn tajn akci na dlouhodobou brigdu, kde jsem jako konstruktr pekresloval a technicky civilizoval rusk vkresy motoru Rolls Royce Nene. Nebyl jsem sm, bylo ns tam z cel republiky asi 60 konstruktr a kresliek, za velmi psnch bezpenostnch opaten. Tato akce trvala od kvtna do konce roku. O tom, jak se letoun MiG-15 dostal do eskoslovenska, koluj mnoh historky. Jedna z nich

tvrd, e na tom m velkou zsluhu tehdej editel Vzkumnho leteckho stavu Frantiek Hork. Vidl MiG-15 v Rusku a zaal jej u ns tak vehementn prosazovat, a upadl do velk nelibosti stranickch orgn. Z n ho vysvobodil dotaz J. V. Stalina, kde e je ten zvdav soudruh z eskoslovenska. Dal verze k, e MiG-15 byl pedstaven tehdejm eskoslovenskm generlm, kte pobvali v Sovtskm svazu. V em se ale vechny verze shoduj, je to, e nakonec rozhodl Stalin, kter na njak dokument tkajc se vroby MiG-15 vlastn rukou napsal: Pedat vrobu do eskoslovenska. Stalin. V roce 1950 bylo definitivn rozhodnuto o pevzet licence MiG-15 eskoslovenskm prmyslem. K podpisu dohody o licenn vrob typu MiG-15 dolo v Moskv 17. dubna 1951. Ji 6. kvtna toho roku byl dodn vzorov letoun a byly zahjeny prce na ovovac desetikusov srii sestavovan z dovezench dl. Zatkem roku 1954 se vroba zaala roziovat o vylepenou verzi MiG-15bis, do kter byl ji montovn motor VK-1 o tahu 26,5 kN (2700 kp). V eskoslovenskm vojenskm letectvu se tyto stroje oznaovaly S-103. Dalm typem letounu MiG vyrbnm ve Vodochodech byl MiG-19S, oznaovan S-105. S tmto letounem se plnovalo vyzbrojit s. letectvo novm, modernm a v eskoslovenskm letectvu prvnm nadzvukovm typem sthae. Poten rozvahy potaly

Aplikace vsostnch znak patila k finlnm prvkm pravy letoun ped oputnm vrobnho zvodu (archiv L+K)

s tm, e pro nae letectvo bude vyrobeno okolo 600 kus letoun MiG-19 ve variant S. MiG-17 a MiG-19 ve variantch P a PM bylo rozhodnuto dovzt. Licenn smlouva na MiG-19 obsahovala dohodu o dodn vkresov a vrobn dokumentace, technickch podmnek na vrobu draku, motoru, agregt, pstroj, potebnch zkuebnch zazen atd. Jej nedlnou soust bylo i pedn zkuenost sovtskmi odbornky. Pro seznmen se s novou vrobou bylo zajitno dodn dvou kompletnch vzorovch stroj a tincti letoun v rozsypu. Hned po dodn prvnch st dokumentace v srpnu 1956 byla zahjena technick pprava vroby vetn peklad. U pi tto prci se objevily prvn pote, kter pak v nsledujcch letech provzely celou vrobu MiG-19. Pi pekreslovn vkres byla zjitna opt ada nesrovnalost, kter se znsobily po dodn rozsyp. Pi porovnn dl s dokumentac a vzorovmi letouny lo mnohdy o znan rozdly, kter vedly k vydn nov dokumentace ze Sovtskho svazu. Vsledkem bylo zpoovn ppravy vroby proti plnu. Po zven cel situace vlda v prosinci 1957 rozhodla prce na pprav vroby MiG-19 pln zastavit. Nsledovaly msce jednn, vah, przkum a porad, a v ervnu 1958 byla vroba opt zahjena. Prvn vzorov kus MiG-19S byl dodn 15. kvtna 1957 a do konce roku doly jet rozsypy. Vzorov kus byl zaltnut 6. nora 1958 a prvn rozsypov

letoun 24. nora 1958. Do konce roku byly zaltny zbvajc stroje tto srie. Vechny zaltval tovrn pilot Vlastimil David.

Vroba proudovch letoun vyadovala vysokou odbornost a profesionalitu pracovnk leteckch zvod (archiv L+K)

V roce 1961 tvoily devatenctky jedin leteck vrobn program ve Vodochodech. Dokonenm tvrt a pt srie jejich vroba u ns skonila. Posledn dva kusy byly zaltny 29. listopadu 1961, kdy se ji rozbhala vroba cvinch L-29.

provoz na silnici Praha Teplice, aby letoun nikdo nevidl. Od roku 1962 pak vychzely z bran vodochodskho podniku dvoumachov sthac letouny MiG-21F, jedny z nejslavnjch stroj proudov ry sovtskho letectva. Po cel edest a sedmdest lta byly migy jedenadvactky rznch verz nejvysplej zbran naeho letectva a udrovaly jeho stejn vysokou rove jako dve patnctky.

Projekt B 6150 Bubk aneb MiG-21F alias Z-159

Vroba letoun MiG v eskoslovensku pokraovala. Jejm vrcholem a zrove poslednm licenn vyrbnm typem letounu MiG u ns byl MiG-21F, kter dosahoval dvojnsobn rychlosti zvuku. Prvn letoun vzltl ve Vodochodech 21. dubna 1962 a jednadvactky se vyrbly a do roku 1972. Projekt vroby letounu MiG-21 byl tak psn utajovn, e dostal od zamstnanc ve Vodochodech podnikov nzev Bubk. Pamtnci tvrd, e kdy pistval prvn letoun MiG-21, kter piletl ze Sovtskho svazu, na letiti ve Vodochodech, tak Veejn bezpenost zastavila

Hangr . 1 Leteckch opraven Kbely, kde probhaly generln opravy letoun MiG-21 (archiv J. Zimk)

Zkouky letoun MiG a zkuebn programy, kterch se letouny ady MiG zastnily
Letov zkouky byly provdny u novch letoun a u letoun, kter proly opravami. Jednalo se zejmna o zkouky: na maximln rychlost
Clem bylo oven maximln rychlosti letounu. Po dosaen vky 12-13 km se kontrolovalo dosaen rychlosti M 2,05 a aerodynamick charakteristiky letounu. Kdy bylo ve v podku, nsledoval druh let.

na dostup
Clem bylo oven regulace motoru, a dle poteby nsledn sezen motoru pomoc motorov brzdy.

Nebylo-li ve v podku, dlaly se tzv. doskoky pro doladn motoru nebo vyven letounu. Vsledky zkouek mvaly cenu zlata, nebo ukazovaly slabiny i siln strnky jednotlivch kus a typ letoun.

Mont vystelovacho sedadla s figurnou do MiG-15UTI pi zkoukch zchrannch systm ve VZL (archiv L+K)

Ltajc laboratoe Vzkumnho a zkuebnho leteckho stavu MiG-15UTI (19661983)

Od samho potku existence projektu letounu L-39 bylo jasn, e sriov stroje bude nutn vybavit zchrannm pilotnm systmem, kter by byl uit pmo pro tento letoun. Ve Vzkumnm a zkuebnm leteckm stavu (VZL) proto byly zahjeny vvojov prce, kter nebylo mon uskutenit bez letovch zkouek. Pi volb vhodnho letounu byl vybrn dvoumstn cvin MiG-15UTI. V roce 1966 byla pro VZL ze stavu s. vojenskho letectva zskna sprka MiG-15UTI s trupovm slem 2528. V dlnch VZL byla pestavna na ltajc laborato pro katapulte zmnnch sedaek, schopnch bezpen opustit letoun pi rychlosti letu od 150 do 910 km/h IAS a v nulov vce. Ve VZL byly pro letov zkouky postupn upraveny a provozovny ti kusy letoun MIG-15UTI. Pi letovch zkoukch zchrannch systm zahynul dne 30. dubna 1972, pi katastrof letounu MiG-15UTI, fpilot VZL Rudolf Ducho.

verz zchrannho vystelovacho sedadla VS-2 (urenho pro letouny L-39, L-59 a L-159) z prostoru zadnho sedadla. Cel pestavba se uskutenila v dlnch Leteckch opraven Kbely. Prce byly dokoneny v z 1982. Letounu byla pidlena poznvac znaka OK-016 a 30. z 1982 jej zaltal fpilot VZL Ing. Emil Pdn. Ve VZL byla vypracovna metodika pro zkuebn katapulte za letu v rozsahu rychlosti od 360 km/h po M 0,82, tedy do maximln ppustn rychlosti letounu L-39, pro kter byla zkouen sedadla urena. Prvn katapult se uskutenila 15. dubna 1983, kdy Ing. Emil Pdn odstartoval z letit Vodochody ke katapulti sedadla VS-2 v prostoru letit Sazen. Pi katapultch na vych rychlostech byly pro doprovodn lety a filmovn pouvny letouny MiG-21UM 4. leteckho sthacho pluku, pilotovan piloty Bobanem eleznm, Boejem Struem a dalmi. Ve slubch VZL naltal MiG-21U OK-016, v.. 0816 celkem 120 hodin, 24 minut a 224 vzlet, bylo z nho provedeno za letu 53 zkuebnch katapult. Jeho poslednm letem byl 17. kvtna 1997 pelet z letit Ln do Kbel, kter uskutenil plk. Ing. Frantiek Hlavnika.

MiG-21U (19811997)
Z dvodu poteby letovch zkouek zchrannho pilotnho systmu L-39 pi vych rychlostech, ne kter zvldal MiG-15UTI, byl ve VZL realizovn projekt ltajc laboratoe MiG-21U. Dky pochopen velen s. letectva, zejmna hlavnho inenra generla Vladimra Murase, byl pro poteby VZLze stavu armdy uvolnn MiG-21U, v.. 0816. Dne 23. listopadu 1981 byl od 1. lp v Perov peltnut na letit Kbely. Jednalo se o sriov stroj uren k vcviku pilot a bylo proto nutn jej upravit jako ltajc laborato pro zkuebn katapulte nkolika

Vzkumn a zkuebn stedisko 031 (VZS 031) a Vzkumn stav 030

Nstup leteck proudov techniky spolu s vstavbou s. vojenskho letectva vyvolaly nutnost eit v armd mnoh odborn problmy a ztrta odbornho pracovit, vznikl pevedenm VZL do civilu v roce 1954, byla znan pociovna. Proto se v roce 1957 pistoupilo k vytvoen leteckho vzkumnho a zkuebnho pracovit. Koncem roku 1977 bylo Vzkumn a zkuebn stedisko 031 pejmenovno na Vzkumn stav 030.

K nejvznamnjm kolm zde eenm patila prava letounu MiG-15 na bitevn verzi MiG-15SB. Na tuto verzi byly letouny MiG-15 pestavovny v sousednch Leteckch opravnch Kbely. Letoun MiG-15SB uren k pm podpoe pozemnch vojsk,

Dle zde byly vyvjeny vlen tere a vlen letoun MiG-15T, fotoverze letounu MiG-15bis (letoun vybaven fotografickmi kamerami AGFA a AAFA). Pro letoun MiG-15bis byl zkonstruovn kontejner pro figurny a provdly se s nm zkouky padk. V roce 1960, pi odplen raketov stely, kter explodovala, zemel zkuebn pilot VZS 031 pplk. Frantiek Dolhal. Ve stedisku se na letounu MiG-15bis provdly tyto zkuebn lety: 1974 zkouky pumovch zapalova, zkouky brdnch pum, 1975 zkouky zapalova pum, odhoz pum pi rychlosti 1000 km/hod. z vky 100 m, zkouky zapalova pum, odhoz pum pi rychlosti 1000 km/hod. z vky 40 m, zkouky brdnch pum z vky 40 m, 1976 zkuebn lety ve stratosfe pro radiotechnick zazen a radioloktory, 1976 rychlostn zkouky padk, 1977 zkouky vsadkov vstroje v malch vkch (100 m) a pi velkch rychlostech,

Zkuebn katapult vystelovacho sedadla zMiG-15UTI (archiv SL)

vybaven startovacmi raketami pro zkrcen vzletu a brzdicm padkem ke zkrcen dojezdu po pistn, ml ve sv dob znan vznam pi zabezpeovn akceschopnosti a dern sly s. vojenskho letectva a sehrl dleitou roli pi vcviku pilot.

1978 rychlostn zkouky padk v malch vkch, zkouky 260kg pum (MARS), zkouky pum a zapalova (LZEH) z malch vek a pi velkch rychlostech, spoluprce s radioloktory atd.

MiG-21 0816, nebo tak OK-016, kter slouil ve VZL ke zkoukm zchrannch systm, byl jedinm civilnm migem na naem nebi (archiv VZL)

Setkn nazvanho Den Mig, konanho ve Star Aerovce vLetanech dne 30. 4. 2005, se zastnili pamtnci a odbornci ze vech oblast, kterch se migy tkaly. Josef pelina, Emil Pdn a Stanislav Vohanka ped letounem MiG-21 0816, na kterm probhaly testy vystelovacch sedaek pro L-39 Albatros (archiv SL) Vlevo: Dobov snmek arelu VZL, Letova a letanskho letit, kde probhaly letov zkouky vystelovacch sedadel zMiG-15UTI (archiv VZL)

T
MiG-15

MiG-15 (archiv 4+)

Typy letoun ady MiG pouvan v eskoslovenskm vojenskm letectvu

Letoun S neboli I-310 dostal pi zaveden do sriov vroby oznaen MiG-15. Prvn prototyp tohoto frontovho sthacho letounu tzv. jedenaplt generace S-01 byl zaltnut 30. prosince 1947 pilotem V. I. Juganovem. Dvoumstn, cvin-bojov obmna ST alias I-312 (MiG-15UTI) vzltla poprv 23. kvtna 1949 s pilotem M. L. Gallajem. Zaveden vkonnjho motoru VK-1 spolu s dalmi technologickmi a konstruknmi zmnami pisplo k celkovmu zlepen letovch charakteristik obmny SD, v sriov vrob MiG-15bis.

MiG-15 od 30. sbolp z Hradce Krlov (archiv 4+)

10

Utina na stojnce (archiv 4+)

Ukldn zbran do pd letounu MiG-15 (archiv 4+)

11

MiG-17
Zcela nov kdlo s tenmi profily CAGI S-12S u koene a CAGI SR-11 na konci o povitosti 45o a 42o ve tvrtin ttivy (49o a 45o30 na nbn hran) spolu s upravenou SOP, VOP a prodlouenm trupem, umonilo naven maximln rychlosti a vrazn zlepen letovch vlastnost pi zachovn stejnho motoru jako u letounu MiG-15bis. Letoun SI neboli I-330 zprvu nesl

znaen MiG-15bis 45o, po zaveden do sriov vroby obdrel typov znaen MiG-17. Prototyp SI-2 zaltl I. T. Ivaenko 14. ledna 1950. Ji 1. nora 1950 doshl rychlosti zvuku, pi zkuebnm letu 20. bezna tho roku vak zavrtal letoun do zem a v jeho troskch zahynul. Druh prototyp SI-02 zaltl G. A. Sdov 6. dubna 1950. A. N. ernoburov zaltl 29. z 1951 prototyp SF, v srii MiG-17F, opaten motorem VK-1F s pdavnm spalovnm.

MiG-17PF (archiv SL)

12

MiG-19S (archiv SL)

MiG-19
Prvn nadzvukov frontov sthac letoun SM-9/1, se povm kdlem o povitosti 55o ve tvrtin ttivy (nbn hrana 57o 43 48), pohnn dvma motory AM-9B v zdi trupu, v srii MiG-19, zaltl A. G. Sdov 5. ledna 1954; na letounu bylo dosaeno rychlosti M = 1,44. Druh prototyp SM-9/2 dostal do vzduchu K. K. Kokkinaki 16. z 1954. Tento letoun s plovoucm stabiliztorem, Minajevovm automatem zen ARU2A, bustery BU-13M a BU-14MS v soustav zen, motory RD-9B a dalmi zmnami se stal etalonem zkladnho proveden MiG-19S. G. K. Mosolov z nj vydmal rychlost M = 1,462 i poten stoupavost 180 m/s. Pepadov sthac letoun SM-7 s RLS RP-1, v srii MiG-19P, vzltl do vzduchu 28. prosince 1954 s A. V. Nfdovem za kniplem. Zdoln zvukov bariry bylo sice zteno hlednm, omyly i krv zkuebnch pilot, vvoj letounu MiG-19S a jeho verz byl pesto dotaen do zdrnho konce. Typ MiG-19 byl pozoruhodn tm, e nikdy neml vyrobenu dvoumstnou verzi pro pekolen pilot. Pilotm bylo ukzno, pod jakm hlem letoun startuje. S piloty byl proveden jeden let s ncvikem piblen na pistn se zvenou rychlost 350-400 km/h a dl si u musel kad poradit sm. Pesto pi pekolovn nikdy nedolo k nezvldnut pilote. Jedin, co ml pilot ped letem k dispozici, byla instruktn knka, kter zanala slovy: Dostv se vm do rukou stran zbra!

Do hotovosti... (archiv L+K)

MiG-19 SLA ped pistnm (archiv 4+)

13

Vtokov trysky a nasvac otvory pro dvojici motor RD-9B letounu MiG-19. Tento stroj byl konstruovn tak, aby na leteckch pionnch snmcch NATO nebylo mono odhalit, e jde o dvoumotorovou koncepci (archiv L+K)

14

MiG-21MFN v pi pozemnho personlu (archiv L+K)

MiG-21
Rozhodnut stranickho a vldnho veden z 9. jna 1953 dalo podnt k vvoji dvoumachovho sthacho letounu druh generace v OKB-155 (OKB zkuebn leteck kancel). Firemn zkouky sthacho letounu s trojhelnkovm kdlem (tvaru delty) s hlem pu nbn hrany 57o, s rychlostnm profilem CAGI S-12 a s motorem R-11F-300/R-37F zaaly 16. kvtna 1958. MiG-21F-13 je vesms povaovn za nejsportovnj sthac letoun, s nejlepmi a nejvyvenjmi letovmi vlastnostmi v cel ad jednadvactek do verze MiG21MF vetn. Dvoumstnou, cvin-bojovou obmnu Je-6U (v srii MiG-21U) zaltl P. M. Ostapenko 8. jna 1961. V rmci organizovn licenn vroby MiG-21F-13/ Z-159 v SSR byla pipravovna i vroba motoru R-11F-300 pod oznaenm M-11. Prvn psn tajn vodn pednka se uskutenila v Praze 29. ervna 1961 pod vedenm sovtskho experta Michajlova. eskoslovensk letectvo uvalo pouze malou st obmn z celkov kly, MiG-21F-13/PF/PFM/R/M/MF a interoperabiln subverzi MFN pro NATINADS, cvinbojov letouny MiG-21U/US a UM.

Rzn verze letoun MiG-21 na letiti v atci nabzej srovnn jejich jednotlivch verz (archiv SL) Vlevo: Pilot v jednadvactce (archiv L+K)

15

Tato trojice pedvdcch MiG-21 bvala k vidn na leteckch dnech (archiv J. Hlava)

MiG-21 v ostr zatce nechv prohldnout svou spodn st (archiv J. Hlava)

Psobiv edo-ed kamufl pedvdcho letounu MiG-21 (archiv J. Hlava)

Pro urit obdob sluby letoun MiG-21 byla typick hndo-zelen kamufl (archiv J. Hlava)

Cvin MiG-21 v zvren fzi jejich pouvn u vzdunch sil AR (archiv L+K)

16

Kadodenn pe... (archiv L+K)

17

MiG-23ML (archiv L+K)

MiG-23
Vvoj letounu s kdlem mniteln povitosti byl vrazn urychlen na potku edestch let v souvislosti s novmi takticko-technickmi poadavky na vceelov bojov letoun tet generace, kter by nahradil letoun MiG-21. Generln konstrukti A. I. Mikojan a R. A. Bljakov spolu s hlavnmi konstruktry A. A. Andrejevem, V. A. Lavrovem a G. A. Sdovem tmto eenm sledovali optimln pizpsoben pro podmnky letu vysokou nadzvukovou rychlost ve vce a naopak men rychlost u zem. Po peruen programu 23-01/MiG-23PD, v OKB spe znmm jako MiG-UVP (zkrcen vzlet a pistn s pdavnmi motory OKB P. A. Kolesova RD-36-35, prvn vzlet uskutenil P. M. Ostapenko 3. dubna 1967) byla pozornost nasmrovna do programu 23-11, pro kter byl v OKB K. R. Chaaturova vyvinut nov motor, izdlije 41/R-27. Pmho pedchdce letounu MiG-23 s mnitelnou povitost kdla od 16o do 72o (18o33 74o33 na nbn hran), izdlije 23-11/1, zaltl A. V. Fedotov 10. ervna 1967. Cvin-bojovou dvoumstnou obmnu 23-51, v srii MiG-23UB, dostal do vzduchu M. M. Komarov 5. z 1969. Od poloviny roku 1969 do konce roku 1970 bylo vyrobeno 50 letoun MiG-23S, kvli nedoeenm problmm s pestavovnm kdla za letu vak stle pedstavovaly pouze prozatmn pechodov typ. Letoun s mnitelnou povitost kdla dozrl do provozn pouitelnosti teprve obmnou 23-11/M, v srii MiG-23M, z kter byly odvozeny dal domc i exportn verze.

Cvin verze MiG-23UB (archiv L+K)

MiG-23BN s kresbou orla na pdi a znakem 28. sbolp z slavi (archiv J. Hlava)

18

19

Letouny MiG-29 v perfektn formaci (archiv J. Hlava)

MiG-29
Konstrukn prce nad tmatem 9 zaaly v OKB MiG zatkem sedmdestch let, 15. ervence 1974 byla odsouhlasena dokumentace ke sthacmu letounu tvrt generace s vysokou manvrovatelnost izdlije 9-11. O devt dn pozdji byl do OKB doruen vldn pkaz k sestrojen lehkho frontovho sthacho letounu s firemnm oznaenm 9-12, kter v sriov vrob obdrel typov znaen MiG-29. Po schvlen makety v roce 1977 byly v srpnu tho roku zakoneny prce na monti prvnho prototypu, po pevezen do LIS v ukovskm dolo 6. jna 1977 k jeho zaltnut A. V. Fedotovem. Dvoumstnou, cvin-bojovou obmnu 9-51, v srii MiG-29UB, zaltl 9. dubna 1981 A. G. Fastovec, vedoucm inenrem byl V. N. Utkin, technikem V. M. Strukov.

Dvoumstn MiG-29 od 11. slp v atci (archiv J. Hlava)

MiG-29 v typick letov pozici se zdvienou j

(archiv J. Hlava)

Na zemi... (archiv J. Hlava)

20

21

Vytven leteckch pluk a rozmsovn na jednotlivch letitch

Od roku 1951 byly postupn vytvoeny nsledujc leteck pluky, kter byly vyzbrojeny letouny ady MiG a nsledn byly rozmstny na vojenskch letitch v eskoslovensku.

22

Budovn a provoz s. vojenskho letectva

Proudov vcvikov stedisko letectva pouvalo nejprve letouny Messerschmitt Me 262 Schwalbe, nsledn letouny Jak-23. Dvanctho ervna 1951 pistlo na letiti v Mlad prvnch 60 letoun MiG-15. Na tomto letiti se tak uskutenil prvn s. let letounu MiG-15, na jeho palub byl eskoslovensk pilot Ludovt Solr, kter letl poprv 30. kvtna 1951 seznamovac let na CS-102 s ruskm instruktorem akurovem, 1. ervna 1951 letl sm na CS-102 a 5. ervna 1951 sm na S-102. Postupn byla na zem eskoslovenska vybudovna a provozovna s vojenskch leti a nhradnch ploch, kter umoovaly starty a pistn sthacch letoun.

Jak a kde se zaalo s letouny typu MiG ltat

Zatky provozu proudovch letoun v eskoslovensku jsou zce svzny s letitm Mlad nachzejcm se v blzkosti obce Milovice nedaleko Lys nad Labem. Toto letit bylo mstem prvnch let letoun MiG dovezench zatkem padestch let ze Sovtskho svazu. Zde bylo vytvoeno v roce 1951 Proudov vcvikov stedisko letectva (v 60. letech zde psobilo Vcvikov stedisko letectva), kter slouilo pro pekolen pilot od tvar na proudov letouny, a do roku 1968, kdy letit obsadila Sovtsk armda, kter letit zabrala a pouvala jej a do svho odchodu potkem devadestch let.

23

Tak stroje MiG-15 dokzaly dobe slouit i za extrmnch povtrnostnch podmnek (archiv 4+)

MiG-15 v zim (archiv 4+)

Setkn generac v jedn slub MiG-23 a Praga V3S

(archiv J. Hlava)

Leteck zkladna slav se stala poslednm psobitm letoun MiG na naem zem (archiv L+K)

24

Devatenctka (archiv 4+)

Ve dvojici... (archiv J. Hlava)

25

Nehody a katastrofy letoun MiG

Poten poznvn novch obor, zskvn zkuenost s novou technikou a problmy provozn i technick se draze platily na zemi a zejmna ve vzduchu. Pipravit sthac letoun k letu, zabezpeit let a samotn let provst to ve je soubhem velkho mnostv nesmrn sloitch a nronch discipln. Po celou dobu provozu letoun MiG bylo zaznamenno mnostv pedpoklad k leteck nehod, nehod i katastrof. Nkter mly astn konec, jin ne. Mnoh z tchto udlost jsou svdectvm o lidsk statenosti a morlce. Ltat s migy nebylo vbec jednoduch...

Foto nahoe: Nouzov pistn MiG-15UTI

(archiv J. Klma)

26

V poli... astn pistn MiG-19 (archiv SL)

Relativn astn nvrat pistn MiG-21UM s poruchou podvozku (archiv SL)

Velmi astn nvrat pplk. Jan elechovsk po kolizi ve vzduchu s jinm letounem MiG-21 (archiv J. elechovsk)

Katastrofa! MiG-21 (archiv J. Hlava)

27

Vcvik novch pilot

Pro ppravu velitelskch kdr byla zaloena Vojensk leteck akademie v Hradci Krlov. Posluchai v n prochzeli elementrnm, pokraovacm a bojovm vcvikem. V roce 1957 se akademie pesthovala do Preova a v roce 1963 do Koic, kde pokraovala pod nzvy Leteck uilit, Vy leteck uilit a Vojensk vysok kola SNP. Vcvik se zpotku provdl na dvoumstnch MiG-15UTI jako tstupov. Od roku 1958 se zavedl dvoustupov vcvik s tm, e elementrn vcvik uchazei absolvuj v aeroklubech Svazarmu. V Koicch se pak ltalo na typech L-29, resp. L-39. Po zvldnut pilote cvinch letoun studenti pechzeli do Perova na migy. S malmi experimenty a odchylkami fungoval takto leteck vcvik a do roku 1989. Piblin v polovin 60. let ltali s letouny MiG-15 rovn vybran vojci zkladn sluby. Od tto praxe se vak pomrn rychle upustilo.

Po skonen vlky byl v letectvu velice citeln nedostatek ltajcho i pozemnho personlu zpsoben ztrtami v prbhu vlky a ponajcmi personlnmi istkami v armd, kter se dotkly zejmna zpadnch letc. Letectvo vak mlo na veejnosti dobr image, a proto se dailo zskvat nov uchazee. Byla zzena ppravn leteck kola ve ternberku, kter mla funkci sta uchaze. Kdo prospl, odeel do Olomouce, kde absolvoval zkladn leteck vcvik. Pokraovac vcvik se provdl v Prostjov, kde uchazei byli rozdleni na sthae, bitevn a dopravn piloty. Po ukonen vcviku pechzeli piloti k jednotlivm tvarm, kde se pekolovali na letouny MiG. V roce 1952 byla ppravn kola pesthovna do Dolnho Kubna, lokality pro mnoh piloty nezapomenuteln.

Vcvik a vchova technickho personlu

Nkolik msc po skonen vlky zaala v Liberci psobit Vojensk odborn kola leteckch mechanik (VOLM). Tato kola se stala nepehldnutelnm pojmem. Na jejm vzniku ml dominantn podl major Crha. kola se stala pojmem a jej absolventi se stali zkladnmi pili inenrsk leteck sluby (ILS) vojenskho letectva. VOLM se v roce 1949 pesthovala do Olomouce, nsledn do Popradu, dle do Liptovskho Mikule a poslze do Koic, kde psobila pod nzvem Vojensk leteck uilit. Z Koic se kola pesthovala do Preova.
Cvin kabina pro vcvik pilot (archiv L+K) Foto nahoe: MiG-21UM je nezapomenutelnm pro nkolik tisc zanajcch, pekolujcch se nebo pezkuovanch pilot (archiv L+K)

28

Jednotliv reorganizace vojenskho letectva

Vojensk letectvo bylo velice dynamicky se mnc slokou armdy. Zmny letectva koprovaly zmnu poadavk na n samotn, na jeho vybaven, vyzbrojovn, rozmsovn. Letectvo se v prbhu asu rozdlilo na dv hlavn sloky: 10. leteckou armdu, pod ni spadalo taktick frontov letectvo, a 7. leteckou armdu, kter zajiovala protivzdunou obranu sttu. Ob armdy/sbory disponovaly jednotlivmi leteckmi divizemi, pluky a dalmi jednotkami, kter k nim byly pidleny. Pes neustl organizan zmny byla zkladn struktura vojenskho letectva piblin nsledujc: zmnn politick situace ve svt, ale i jako nsledek pchodu novch typ letadel. Dalm velice citelnm meznkem se stal pro letectvo rok 1968 a roky nsledujc zejmna z dvodu personlnch istek, ke kterm se dolo ve spolenosti po roce 1968. U samotnch leteckch tvar probhaly nejrznj organizan zmny podle pouvan techniky, vybaven apod. I kdy byl MiG-15 ve sv dob vynikajcm letadlem, jeho parametry, zejmna rychlost, byly omezen. Svtovm trendem v padestch letech pitom bylo pekonat rychlost zvuku. Prvnm nadzvukovm letounem u s. vojenskho letectva byl typ MiG-19. V roce 1962 se zaal ve Vodochodech vyrbt nov licenn stroj dvoumachov MiG-21F13. Dal verze letounu MiG-21, kter nae armda vyuvala, byly u vhradn doveny ze Sovtskho svazu. V roce 1977 byly zaazeny do vzbroje armdy prvn verze MiG-23, sthaky s mnitelnou geometri kdel za letu, a v dubnu 1989 zaalo vyzbrojovn letectva letouny MiG-29, kter byly provozovny do poloviny devadestch let, kdy byly vymnny s polskou stranou za vrtulnky. Bylo zejm, e na rozlohu na zem a pi zmnn politick situaci po roce 1989 bylo s. vojensk letectvo neskuten pedimenzovan. Byl to samozejm dsledek geografick polohy eskoslovenska na hranici vysok modr zdi hranici dvou politickch systm v dob studen vlky. Transformace eskoslovenskho a poslze eskho vojenskho letectva byla nezbytn a bylo to pro nae vojensk letectvo a lidi v nm velice smutn obdob. Tisce tch, kte se vojenskmu letectvu upsali du i tlem, vnovali mu zdrav, kariru (nkte pitom

Prvn pomrn velk reorganizace vojenskho letectva nastala koncem 50. let nejen jako dsledek

Pedvn letounu MiG-21 pozemnm personlem pilotovi bylo kadodenn zleitost (archiv L+K)

29

obtovali i rodinnou pohodu), se musely s letectvem rozlouit. Reorganizace leteckch tvar a jejich ruen provzela likvidace sthacch letadel. Nejdve byly zrueny MiG-29, pak se zaal vyazovat typ MiG-23, a zbvaly sice pekonan, ale spolehliv i provozn nejlevnj MiG-21. Odepisovan letadla se odvela na loit, kde byla nsledn uskladovna, rozezvna a nkter odprodvna. U vojenskho letectva Armdy esk republiky nsledn zstalo ve slub nkolik poslednch verz letoun MiG-21, kter byly soustedny na vojensk zkladn v slavi. Jejich provoz byl ukonen, kdy v ervenci 2005 ochranu eskho vzdunho prostoru pevzaly nov sthac letouny JAS-39 Gripen. Tm definitivn skonila doba mig v echch.

MiG-29 s polskmi vsostnmi znaky (archiv J. Hlava)

Posledn MiG-21 opraven v leteckch opravnch Kbely

(archiv J. Havel)

Likvidace letoun MiG-23 v eskch Budjovicch

(archiv L. indel)

30

Organizace a vvoj leteck inenrsk sluby

Inenrsk leteck sluba m dominantn postaven pro innost letectva a ppravu a zabezpeen leteck techniky. I ona podlhala rznm organizanm zmnm. Postupn se uplatnily nsledujc ti organizan principy: Letkov systm byl zaloen na principu pmho spojen lid a techniky. K letadlu byl rozkazem pidlen pilot, mechanik a technik. Velitelskou pravomoc ml pilot. Prce na letounu provdli technici specialist, technik letounu ml zodpovdnost za to, e pedepsan prce byly provedeny. Tento systm platil do roku 1956. V letkovm systmu byla letka tak samostatn, e si dlala vechno: ltn, pedletovou kontrolu, poletovku a periodick prce, ppravu na zimn provoz. Kolchoz, systm existujc v letech 19561975, kde se uplatoval vliv inenr a pracovnk vysokch kol, kte chtli zen provozu pizpsobit velkmu nrstu nov techniky a jej sloitosti. Podstata spovala v tom, e byla zruena podzenost inenrsk leteck sluby letkm a vytvoila se oddlen (provozn, technick, kontroln-ovovac skupina, pozdji pibyla skupina evidence a statistiky), kter pracovala pro vechny letky. Vechno se dlilo, zmizela vazba mezi letadlem, pilotem, technikem a mechanikem. Proto se systmu kalo kolchoz. Bylo do nj zalenno i kontroln oddlen, kter hldalo kvalitu prce v kolchozu. Pozdn normalizace, systm provozovan po roce 1975 na zklad politickch tlak na veden letectva. Systm zruil kontroln oddlen na stupni pluku. U letek byl veker personl podzen veliteli letky. Kad letoun byl opt pidlen pilotovi a jeho technik podzen pilotovi. Piloti, technici a specialist tak vytvoili pracujc dstojnick sbor. Princip systmu pozdn normalizace byl piblin nsledujc: vechno, co fungovalo, se v rmci normalizace zruilo a pelo se na rusk pedpisy, i kdy ada eskch postup byla ruskmi odbornky uznvna.

MiG-15 na stojnce (archiv 4+)

MiG-21 v TOPu (archiv B. Konen)

31

Prezentace vojenskho letectva a letoun MiG na veejnosti

Po dlouh lta se odehrvala zejmna prostednictvm leteckch dn podanch pi vznamnch udlostech. Pleitost k seznmen se s leteckou technikou mla veejnost pi nejrznjch vojenskch pehldkch. Tato skutenost mla dvod zejmna v tom, e vojensk leteck technika byla po dlouh lta velice psn utajovna a veejnost se dovdala informace o letounech a jejich novch typech s velkm asovm zpodnm. V padestch letech byly podny velk leteck dny na letiti v Praze-Ruzyni, kde byly pedstavovny i nejnovj vojensk sthac letouny. Veejnost se tak seznamovala s typy vojenskch letoun a jejich piloty ltajcmi slovou nebo skupinovou akrobacii. Mezi pedvdcmi piloty na letounech MiG-15 byli dstojnk Jn Kkel i se svou akrobatickou skupinou povstnou ltnm vkrutu ve skupin, Josef Jurek, Eleonora Baov prvn a jedin pilotka letoun MiG-15, se svm MiG-17 se zastoval i velitel letectva gen. Voshlo. V edestch letech navzala na tradici esk skupinov akrobacie skupina BOX na letounech MiG-19/21 veden Jnem Patrikem. Mezi jejich prvn vystoupen patil leteck den ve Zvolenu, kter zhldl i tehdej nejvy sovtsk pedstavitel Nikita Chruov. V nsledujcch letech patili mezi nejznmj pedvdc piloty Frantiek Hlavnika a Jaroslav Krda u letoun MiG-21, Vtzslav Nohel s letounem MiG-23 a Vclav Vaek s letounem MiG-29. Akrobatick skupina na MiG-21 pod nzvem BOX pokraovala pod vedenm pplk. Vtka. Mezi dalmi spnmi pedvdcmi tmi byla napklad skupina Delta F pod vedenm Josefa Rady. Pro dal prezentaci a propagaci vojenskho letectva na veejnosti mly velk vznam leteck filmy, napklad Modr den, Vysok modr ze, A stoupej do slunce, pod nohama nebe a dal.

32

Mimodn vkony a udlosti souvisejc s provozem letoun typu MiG v naem vojenskm letectvu
V prbhu 55 let provozu letoun MiG u vojenskho letectva byly naltny destky tisc letovch hodin. Prvnm eskoslovenskm pilotem letcm na letounu MiG byl v roce 1951 Ludovt Solr. Prvn sestel studen vlky uskutenil v roce 1953 na letounu MiG-15 Jan rmek. Prvn a jedinou enou ltajc v rmci armdy s letounem MiG-15 byla Eleonora Baov (1955). O zaltvn stroj vyrobench v Aeru Vodochody se starali zaltvac piloti Vlastimil David, Miloslav ra mdt a Miroslav Kemen, o letov zkouky zchrannch sedadel uskutenn s letouny MiG piloti Rudolf Ducho a Emil Pdn. Prvnm eskoslovenskm pilotem, kter pekonal oficiln rychlost zvuku, byl Julius Zvara. Pi pokusu o vkov rekord s letounem ady MiG doshl pilot Juraj ouc 29 000 m. Pi rozhonu maximln rychlost vce ne M 2,5 a trvalou peletovou rychlost M 2,35 v peletov hladin 23 000 m pi svch zahraninch misch ltal v migu J. R. Moravec. Nevedn zitek byl dopn Vclavu Ohemovi, kterho v roce 1964 omylem sestelil sovtsk stha nad NDR. Jaroslav Krda se zapsal do historie s. letectv dvojnsobnm pistnm s MiG-21 bez motoru, kter mu v prbhu letu vysadil. Mezi nejvznamnj vojensk pedvdc piloty letoun MiG patili Jn Kkel, Josef Jurek (MiG-15), Frantiek Hlavnika (MiG-21), Vtzslav Nohel (MiG-23) a Vclav Vaek (MiG-29). Skupinovou akrobaci na letounech MiG-15 se proslavila zejmna skupina Jna Kkela z eskch Budjovic a na MiG-19 a MiG-21 Patrikovci skupina BOX tvoen piloty Vclavem ubou, Rudolfem Wohlrbem, Vladimrem Borkem a Jnem Patrikem z Bechyn. Nejstarm doloitelnm pilotem letounu MiG v echch je pan plk. Jaroslav Klma (*1920) a nejmladm kpt. Michal Dank (*1975). Nejdle ltajcm pilotem letoun MiG v letech 19652002 je plk. Frantiek Hlavnika. V eskoslovensku bylo vyrobeno v licenci 3751 kus letoun MiG, armda jich provozovala 1994 kus a po nkolik desetilet se o jejich vrobu, zkouky, provoz a drbu staralo nkolik destek tisc lid.

Trosky MiG-21 V. Ohema v NDR se stopami po explozi sovtsk rakety kategorie vzduch-vzduch (archiv J. Pavlk)

Rozchod! perfektn sltanost akrobatick skupiny na letounech MiG-21 (archiv SL)

Foto na pedchoz strnce nahoe: Akrobatick trojka s letouny MiG-15 (archiv L+K) Na pedchoz strnce dole: Patrikovci lenov bechysk akrobatick skupiny BOX ( archiv V. Borek)

33