Mika Waltari Sinuhet pelo ila a vysvtlivky napsala Marta Hellmuthov MIKA WALTARI

(1908-1979) vystudoval filozofii, nkolik let pracoval jako urnalista, zhy se zaal vno vat spisovatelstv. Ve dvactch letech se stal vd osobnost literrn skupiny Nositel oh stejnojmennho sbornku, vydanho v roce 1925), kter se postavila proti dvj mu finskmu ionalismu a propagovala orientaci na modern evropsk proudy. Waltariho romnov debut V elk iluze (1928) je v tomto smyslu romnem programovm. Vrchol jeho pedvlen tvorby pak p stavuje psychologick romn z vesnickho prosted Cizinec pichz (1937, . 1941). V pozdj dob se Waltariho domnou stv historick prza: definitivn uznn a svtovou pr kal romn Egyp an Sinuhet (1946, esky poprv 1965), pelo en do nkolika destek jazyk, av atn historick romny a povdky se setkaly se znanm tenskm ohlasem. Je t autorem et a rozhlasovch her, filmovch scn, bsn a t zdailch detektivek (3X komisa Palmu, . Pelo ila Marta Hellmuthov The Estate of Mika Waltari, 1979 Translation Marta Hellmuthov, 1965 Illustrations Vladimr Tesa, 1992 ISBN 80-85637-00-6

KNIHA PRVN LODIKA Z RKOSU I J Sinuhet, syn Senmuta a jeho eny Kipy, p i tyto knihy. Nikoli proto, abych chvlil boh y zem Kemet, nebo jsem jimi znechucen. Nikoli proto, abych chvlil farany, nebo jsem z nechucen jejich iny. Jedin pro sebe sama p i. Ne abych lichotil bohm, ne abych lichoti l krlm, ne e bych se bl as p tch ani e bych v n doufal. Nebo za svho ivota jsem olik ztratil, e marn strach mne nem e znepokojit a jsem znechucen nadj na nesmrtelnost, jako jsem znechucen bohy a krli. Tedy jedin pro sebe p i a tm myslm se li m ode v sali pede mnou i kdo budou pst po mn. Nebo v e, co bylo napsno a doposud, bylo psno bu pro bohy nebo pro lidi. A adm tedy fa tak mezi lidi, proto e jsou na imi bli nmi v nenvisti i ve strachu, ve v ni i v zklamn od ns neli , i kdy se ad tisckrt mezi bohy. A nech se ad mezi bohy tisckrt a op dmi, jsouce podobni druhm. Maj moc ukojit svou nenvist a uniknout svmu strachu, ale tato moc je neu et ani v n, ani zklamn. Av ak v e, co bylo napsno, bylo psno z rozkaz by se lichotilo bohm i aby se pedkldalo lidem o emetn k ven to, co se nikdy nestalo. dokonce, aby lid myslili, e v e se stalo jinak, ne tomu vskutku bylo. Nebo e ast toho noho na udlostech je vt i men , ne vpravd byla. V tom smyslu tvrdm, e v e, co bylo advnch dob a po tyto dny, bylo psno pro bohy nebo pro lidi. V e je opt, jak bylo dve, a nic nen novho pod sluncem, a lovk se nemn, i kdy se mn i slova jeho ei. Proto se domnvm, e se nebude pst jinak, ne se posud psalo, nebo lov nemn. Lid v okolo l i jako mouchy na medovm koli, a jako kadidlo dm slovo vyprav i na rohu ulice, ale lid prchaj ped pravdou. J Sinuhet, syn Senmuta, jsem nicmn znechucen l ve dnech sv staroby a svho zklamn. Pr jedin pro sebe a p i jen to, co jsem vidl na vlastn oi nebo o em jsem se pesvdil, e pravdiv vypravovno. V tom se li m ode v ech, kte ili pede mnou, i ode v ech, kte bud bo ten, jen p e slova na svitek papyru, a je t vce ten, jen dv rt sv jmno a sv i v nadji, e jeho slova budou tena a e potomstvo oslav jeho iny a jeho moudrost. Ale nic nen hodno chvly v mch slovech, m iny jsou nehodn uznn, m moudrost jest trpk mmu s lb se nikomu. Dti nebudou pst m slova na hlinn tabulky, aby se cviily v psm. Lid n akovat m slova, aby zmoudeli mou moudrost. V dy jsem se vzdal v nadje, e bych byl kdy pochopen.

Nebo ve sv patnosti jest lovk krutj a zatvrzelej ne n krokodl. Jeho srdce je nivost je leh prachu. Pono ho do eky kdy oschne jeho at, je stejn jako pedtm. Pono mutku a zklamn kdy z nho vyjde, je stejn jako pedtm. Mnoho pevrat jsem vidl j Si o ivota, ale v e je opt, jak bylo dve, a lovk se nezmnil. Jsou tak lid, kte kaj nen podobno tomu, co se dlo kdy dve, ale to jsou marn ei.

J Sinuhet jsem vidl, jak syn ubjel k smrti svho otce na rohu ulice. Vidl jsem, jak se zvedli chud proti bohatm a bohov proti bohm. Vidl jsem, jak se mu , kter pval vno ze h pohr, skln ve sv bd, aby dlan pil vodu z eky. Ti, kte v vali zlato, ebrali na ch eny se prodvaly za mdn krou ek malovanm Nubijcm, aby mohly koupit chlb svm dtem. Av ak tak tomu bylo i dve. I za as pastskch krl il ve stnu ndhernch stan lovk dusan hln. I tehdy pichzeli cizinci a rozbjeli hlavy dt o domovn prahy a brali do ot ny, kter byly obleeny do krlovskho lnu. I tehdy byli ubjeni mu i, kte si stavli hroby dnch horch, a jejich tla byla hzena do eky. Tak se nestalo nic novho ped mma oima, ale v e, co se stalo, stane se i v budoucnu. Ti , kte pijdou po mn, budou podobni tm, kte byli pede mnou. Jakpak by tedy mohli pochop mou moudrost? Propak bych si ml pt, aby etli m slova? Av ak j Sinuhet p i toto pro sebe, nebo poznn hry e m srdce jako louh, i vyprchala v ec ost z it. Zanm sv knihy ve tetm roce svho vyhnanstv na pobe vchodnho moe, kde o zem Punt, pobl e pou t, pobl e poho, kde kdysi krlov brvali kmen pro sv obrazy. rpk mmu jcnu. P i, proto e jsem ztratil touhu obveselovat se s enami a proto e ani zahra ani ryby v rybnce neob astuj m oi. Za chladnch noc zahv ern dvka m lo e, ale m pvce, nebo zvuk strunnch nstroj a flten zrauje m u i. Proto p i j Sinuhet, jen n vm bohatstvm a s mno stvm zlatch pohr, myrhy, ernho deva a slonoviny. Nebo mm v ecky tyto vci a nic mi nebylo odato. Moji otroci se nadle obvaj m hole a st hlavu a kladou ruce do v e kolenou pede mnou. Av ak panstv mch krok je vymeno a dn stt za plivu. A proto j Sinuhet neuctm ji nikdy vni ern prsti za jarnch noc, a pr A pece je t nedvno bylo m jmno vepsno do zlat knihy faranovy a bydlel jsem ve zlatm ravici krlovsk. M slovo mlo vce vhy ne ei mocnch zem Kemet, lechtici mi poslali delnky zdobily m hrdlo. Ml jsem v e, co si jen lovk m e pt, ale dal jsem vc, ne m proto nyn jsem, kde jsem. Byl jsem vypovzen z Vesetu v estm roce vldy Haremheba, abyc h byl ubit jako pes, kdybych se vrtil, abych byl rozdrcen jako ba mezi kameny, kdyb ych jen nohou vykroil z hranic, je jsou mi vykzny. Takov je rozkaz krle, farana, jen kdysi mm ptelem. Ale co se d jinho oekvat od lovka nzkho pvodu, jen poruil psam vymazat v seznam h krl a zapsat sv rodie do krlovsk knihy jako lechtice? Vidl jsem jeho korunovaci, vi sem, jak byla vlo ena na jeho hlavu koruna erven a bl. A po esti letech mne vyhnal. Av a podle potn psa to byl tict druh rok jeho panovn. V e, co bylo psno kdysi a nyn

Tm, jen il v pravd, tm jsem opovrhoval za jeho ivota pro jeho slabost a hrozil jsem se hrzy, kterou il v zemi Kemet pro svou pravdu. Nyn jest jeho pomsta na mn, ponvad i j i t v pravd, zajist e ne pro jeho boha, ale pro sebe sama. Pravda je ostr n , pravda j ezhojiteln rna, pravda je louh, jen zalv srdce trpkost. Proto ve dnech sv mladosti a s prch lovk ped pravdou do dom rozko e a obluzuje sv oi prac a mnohou innost, cestov ami, moc a stavbami. Ale pijde den, kdy ho pravda protne jako kop, a potom ji nepoci u je radosti z my len a z prce svch rukou, ale je sm, uprosted svch bli nch je sm, a bo epin ej ni dn pomoci v jeho samot. J Sinuhet p i toto v plnm vdom, e m iny byly patn a m cesty nesprvn, ale tak v nevezme pouen, bude-li nhodou st m slova. Proto p i jen pro sebe sama. Nech druz sm posvtn vod Amonov! J Sinuhet se oi uji vypsnm svch in. Nech druz dvaj v it inuhet v m sv srdce perem z rkosu. Av ak ne zanu sv knihy, dovolm svmu srdci, aby plakalo plem velikm, nebo hle, jak pl m zernal srdce vyhnance: Kdokoli pil jednou vodu Nilu, tou spatit opt eku Nil. Jeho ze se neuhas vodou ni dn Kdokoli je narozen ve Vesetu, tou spatit opt msto Veset, nebo nen na svt jedinho m nho Vesetu. Kdokoli je narozen ve vesetsk ulice, tou spatit opt tuto uliku, v cedrovm palci tou chatri, ve vni myrhy a vzcnch mast tou po pachu hocho lejna a na oleji opkanch ry Vymnil bych svj zlat pohr za hlinn d bn chudkv, jen kdybych mohl znovu lapat mkkou Kemet. Vymnil bych svj lnn at za osmahlou k i otroka, jen kdybych mohl usly et je t u

v jarnm vnku. Nil se rozlv, jako drahokamy vystupuj msta ze zelench vod, vla tovky se vracej, jebi ouzdaj v bahnu, ale mne tam nen. Pro nejsem vla tovkou, pro nejsem jebem mocnch kdel uletl svm str cm do zem Kemet? Vystavl bych si hnzdo mezi pestrmi sloupy chrmu Amonova, v zcm zlatm lesku kamennch ve vni kadidla a tunch obt obadnch. Vystavl bych si hnzdo na ste e chud lepenice. Voli thnou smyky, emeslnci lep svitky z , obchodnci vyvolvaj sv zbo ke koupi, chrobk val svou kuliku hnoje po dl dn cest Jasn byla voda mho mld, sladk bylo m blznovstv. Trpk a kysel je vno st, a nejje a okoralou skvu m chudoby. Vra te se zpt a rozvinujte se znovu pede mnou, vy za l lta! Amone, pejdi nebe od zpadu hodu, abych je t jednou nalezl sv mld. Nemohu zmnit jedinho slova, nemohu pedlat jedi . , ty thl pero z rkosu, , ty hladk svitku papyru, vra te mi m marn iny, m mld a To napsal Sinuhet, vyhnanec chud ne v ichni chud zem Kemet.

II Senmut, jeho jsem nazval otcem, byl lkaem chudch ve Vesetu. Kipa, ji jsem nazval matko , byla jeho enou. Nemli dt. A ve dnech jejich st jsem k nim pi el. Ve sv prostot arem od boh, ani tu ili ne tst, kter jim ten dar ml pinst. M matka Kipa mne pojmenov et podle jedn pohdky nebo pohdky milovala, a myslila, e i j jsem k n pi el proto, ikl nebezpeenstvm jako kdysi pr Sinuhet, jen , zaslechnuv nedopatenm ve stanu faranov zn tajemstv, uprchl a pro il pak mnoh lta v cizch zemch a ml mnoh dobrodru stv. Av ak to bylo jen prostoduch povdn, vplod jej dtinsk mysli, a ona doufala pevn, e b iknout v em nebezpeenstvm, abych se vyhnul nezdarm. Tedy proto mne nazvala Sinuhet. V d y kn Amonovi kaj, e jmno je pedpovd. Proto snad mne m jmno zavedlo do nebezpee ba i do cizch zem. Proto snad mi m jmno dalo poznat stra n tajemstv, tajemstv krl a man elek, tajemstv, kter mohou pinst smrt. Nakonec snad uinilo ze mne m jmno proklatce vyhnance. Av ak jak dtinsk byla my lenka neboh Kipy, kdy mi dvala to jmno, tak dtinsk byla i je a, e jmno m jist vliv na osud lovka. Mj osud byl by bval stejn, i kdybych se byl jme Chepru, Chafre i Mose, o tom jsem pesvden. Nicmn nelze popt, e Sinuhet byl vyhnn, b, Syn krahujce, byl korunovn pod jmnem Haremheb dvojitou korunou jako vlada Horn a Doln zem. Proto ka d nech si mysl, co chce, o pedpovdi jmen. Ka d pak erp ve sv v enstvch a bolestech ivota. Narodil jsem se za vldy velkho farana tetho Amenhotepa, a tho roku se narodil i ten, j n chtl t v pravd a jeho jmno se nesm ji vyslovit, ponvad je to jmno proklet, ak e t nikdo nevdl. Proto velik jsot zavldl v palci pi jeho narozen a krl obtoval boh lkm Amonov chrmu, jej sm dal postavit, a tak lid se radoval, ani tu il, co pijde. Vel ka krlovsk Tij toti marn ekala syna, teba e byla velkou man elkou krlovskou ji po dva let a teba e jej jmno bylo vyryto vedle jmna krlova v chrmech a na obrazech. Proto byl ten, jeho jmno se nesm ji vyslovit, prohl en ddicem krlovsk moci, sotva e ho kn ob On se v ak narodil v dob set, kde to j Sinuhet jsem pi el na svt o nco dve, v dob ne neznm dne svho zrozen, nebo jsem piplul po Nilu v mal lodice z rkosu stmelenho smol m matka Kipa m na la v pobe n stin u prahu svho domu tak vysoko vystoupila tehdy vod vky prv piltly a tbetaly nad mou hlavou, ale j jsem byl tich, i myslila Kipa, e jsem v. Odnesla mne do domu a zahvala u ohvadla a dchala do mch st, a jsem zaal ti e vrn Mj otec Senmut se vrtil ze sv pochzky po nemocnch, pin eje si dv kachny a mici mouk hl m vrnn, i myslil, e Kipa na la kot, a jal se ji plsnit. Ale m matka ekla: "To nen koka, nbr dt! Raduj se, Senmute, mu i mj, nebo se nm narodil syn!" Otec se rozzlobil a nadal j do sv, ale Kipa mu mne ukzala, i dojala ho m bezmocnost. A tak mne pijali za svho a pedstrali sousedm, e jsem se narodil z Kipy. Byla to jej m rn je itnost, a nevm, zdali tomu lid uvili. Kipa v ak si ponechala lodiku z rkosu, v n plul, a zavsila ji na strop nad mou kolbku. Otec vzal svou nejlep mdnou vzu a donesl j do chrmu, aby mne dal zapsat do Knihy narozench jako svho syna, z Kipy zrozenho. Sm m v ak obezal, nebo byl lkaem a obval se no e kn , jen zanechval hnisav rny. Prot se mne dotkli. Ale uinil tak snad i ze etrnosti, nebo jako lka chudch nebyl nikterak b ohat.

Zajist, e si nevzpomnm na v ecky tyto vci sm, ale otec i matka mi je tak asto vyprvl

stejnmi slovy , tak e jim vm a nemm dvodu, pro bych si myslil, e mi lhali. Po cel s vil, e jsou opravdu mmi rodii, a dn zrmutek nezastnil m dny. ekli mi pravdu, jak li dtsk kadee a j se stal mladkem. Uinili tak, je to se bli boh a mli je v ct a je tl, abych il cel svj ivot ve l i.

Av ak nikdy jsem se nedozvdl, kdo jsem, odkud jsem pi el ani kdo byli moji rodie. Pesto yslm, e jsem to uhodl z dvod, kter vylo m pozdji, akoliv je to pece jen m vlastn d S jistotou vm jen, e nejsem sm, kdo plul po ece v kolbce stmelen smolou. Veset se svmi chrmy a palci byl vskutku velk msto, a chatre se prostraly do nedozrna okolo chrm a dob velkch faran podmanil si Egypt mnoh zem a s velkolepost a bohatstvm se zmnily y, pichzeli do Vesetu ciz obchodnci a emeslnci a stavli tam tak chrmy svm bohm. A l pepych, bohatstv a ndhera v palcch a chrmech, tak velk byla chudoba kolem hradeb. Mn ho chudch opou tlo sv dti, av ak i mnoh bohat ena, jej mu byl na cestch, poslala en svho cizolo stv. Snad jsem byl odlo en enou lodnka, kter klamala svho mu e se syrsk nkem. Snad jsem byl dt cizincovo, je to jsem nebyl obezn. Kdy byly m dtsk kadee ost je ulo ila do mal devn skky k mm prvnm opnkm, pohl el jsem dlouho na lodiku z r la. Rkos jej byl za loutl a polman a zcela zaouzen sazemi z ohni t. Byl vzn ihask zjevoval o mch rodich. Tak se stalo, e m srdce dostalo svou prvn rnu.

III Kdy se pibli uje st, zalt mysl jako ptk ke dnm dtstv. V m pamti z m vlastn ehdy bylo bvalo v e lep a krsnj ne nyn. V tom nen rozdlu mezi bohatmi a chudmi, nen tak uboh, aby jeho dtstv nemlo zblesku svtla a radosti, kdy na n vzpomn ve dn roby. Mj otec Senmut bydlel pobl hradeb chrmu, v hlun a chud tvrti msta. Nedaleko jeho dom o velk, kameny dl dn pstavi t, kde nilsk lodi vykldaly sv zbo . V zkch ulikch vnem, jako i domy rozko e, kam i bohatci ze stedu msta se dvali nkdy zanst ve svch no Na imi sousedy byli vbr dan, poddstojnci, pevoznci a nkolik kn ptho stupn. Tv hud tvrti stejn, jako zdivo n nad hladinu vod. N dm byl prostrann ve srovnn s chudikmi lepenicemi, je vroubily v neut ench adch m byla dokonce zahrdka na nkolik krok, kde rostla sykomora, zasazen mm otcem. Akciov k ji oddlovalo od ulice a byla v n i kamenn ndr , je nm byla rybnkem, ale je se naplo u jen v dob zplavy. Mli jsme tyi mstnosti, v jedn z nich pipravovala matka pokrmy. J jsme v loub, kam se tak vchzelo z jizby, v n otec vy etoval nemocn. Dvakrt v tdnu p ce na pomoc uklze, proto e mla rda istotu. A prdlo vytloukala pradlena jednou tdn na y. V tto neklidn chud tvrti, zaplavovan m dle tm vce cizinci a jej zka enost se mi ospvn , tvoili mj otec a jeho soused jakousi spoj s minulost a s jejmi ctyhodnmi z se ve mst ji uvolnily mravy bohatc a velmo , on a jemu rovn zstvali neochvjn oddni tu, ct k bohm, istot srdce a nezi tnosti. Bylo by se dalo ci, e v protikladu ke sv lidem, mezi nimi jim bylo t a vykonvat sv emesla, chtli zdraznit svmi zvyky a svm nejsou z nich.

Ale pro vyprvt tyto vci, kter jsem sm pochopil a mnohem pozdji? Pro si nepipomenout men sykomory a ustn jejho list, kdy jsem le el v jejm stnu, chrnn ped palem slune menout svou nejlep hraku, devnho krokodla, kterho jsem thl za provzek po dl dn u nou klapal devnou tlamou a ukazoval erven pomalovan jcen? Udiven dti soused se shluk kolem mne. Dostal jsem mnoh medov kolky, mnoh leskl kamnky a mdn drtky, dovolil-l m, aby jej thly a s nm si hrly. Jen dti lechtic mly podobn hraky, ale mj otec jej d arem od jednoho krlovskho truhle, kterho vylil teplmi obklady z vedu, kvli nmu si nout.

Rno mne matka vodvala na zeln trh. Pravda, nekupovvala mnoho, ale mohla vnovat dobu j ednoho pekapn hodin vybrn jedinho svazeku cibule a celik dopoledne mnohch dn, kdy . Uhadovalo se z jejch slov, e ije v uritm blahobytu a e chce jen nejlep jakost. Av a tli e nekupovala v e, co okouzlovalo jej oi, bylo to proto, e mne chtla vychovat v etrno ti. A tak kvala: "Bohatm nen ten, kdo m zlato a stbro, ale ten, kdo se spokojuje s mlem." Uji ovala mne o tom, ale jej dobr star oi obdivovaly v t e chvli barevn vlnn ltky ebalu, jemn a lehk jako pe. Jej hnd ruce, ztvrdl prac, hladily n n perky ze slono

. To v e byla jen marnivost a zbytenost, uji ovala mne a sebe zrove. M dtsk mysl se v a proti tomuto uen a byl bych si velmi pl mt opici, kter objmala svho pna kolem krku o pestrho ptka, kter vykikoval syrsk a egyptsk slova. A nic bych byl nenamtal proti n elnkm i opnkm se zlatmi sponami. Teprve mnohem pozdji jsem pochopil, e chudk star K nevslovn po cel ivot pla bt bohatou. Ale proto e byla jen man elkou lkae chudch, ut ohdkami. Veer ped spanm mi potichounku vyprvvala v ecky, je znala. Vypravovala o Sinuh vi a o ztroskotanci, jen se vrtil od krle had s nesmrnm pokladem. Vypravovala o bozch o arodjch, o kouzelncch a o dvnch faranech. Otec asto bruval a prohla oval, e mi hloup a po etil my lenky, ale jakmile zaal chrpat, pokraovala matka ve svm vyprvn pr tn stejn jako m. Vzpomnm si je t na ty dusn letn veery, kdy l ko plilo pod nahm t epichzel, sly m je t jej tich, uspvajc hlas, jsem znovu v bezpe jej blzkosti. M yla mohla bt lep a n nj ke mn ne prost a povriv Kipa, u n slep a chrom vypra m.

Pohdky ob astovaly mou mysl a byly protivhou iv ulici, zamoen mouchami a naskl nes a zpachy. Obas k nm vtr zanesl od pstavu vzru ujc vni cedr a pryskyice a naplnil j Nebo tak kapka vonn masti skanula z hlavy vzne en pan, jak se vyklnla z nostek, aby v nila ulinky. Veer, kdy zlat lun Amonv klesal za zpadn pahorky, vychzel ze v ech lou chatr pach opkanch ryb, msc se do vn erstvho chleba. Tuto vni chud tvrti veset milovat od svho dtstv a nemohu na ni zapomenout. A pi jdle v loub mi otec dval tak sv prvn ponauen. Unavenm krokem ve el na zahrdku bo tak ze sv jizby, at naichl lky a mastmi. Matka mu nalila vodu na ruce, i usedli jsm e na sedtka k jdlu a matka ns obsluhovala. Tu se stvalo, e po cest pe el vouc hlouek nmonk, opilch pivem, kte otloukali st olemi a zastavovali se, aby vykonali svou potebu pod na imi akciemi. Otec neekl nic, dokud se mu i nevzdlili. A potom mne pouoval: "Jen uboh Nubijec nebo pinav Syan kon svou potebu na ulici. Egyp an tak in uvnit dom Nebo kval: "Vno je dar boh pro radost srdce, jestli e se ho u v s mrou. Jeden pohr ne kod nikomu, zvazuj jazyky, ale kdokoli ho vypije cel d bn, probud se ve karp ulice, oloupen a pokry modinami." Obas pronikla do loub prudk vn, to kdy la kolem krsn pan v prsvitn ze, malovan hk zblesk, kter se nevid nikdy v och cudnch en. Kdy jsem na ni oarovn pohl el, "Chra se en, je ti kaj krsn jinochu a je t k sob vb, nebo jejich srdce je s a vce ne ohe." Je-li pak divn, e po tchto ponauench jsem se ve sv dtsk mysli hrozil d bn vna i kr nepodobaj jinm enm? Ale zrove mne k nim vbil nebezpen pvab toho, co zastra uje.

Byl jsem je t malik, kdy mi otec dovolil, abych mu pomhal pi len. Ukzal mi sv nst by s lky a nauil mne jich u vat. Kdy vy etoval nemocnho, stval jsem u nho, podval mu vodou, obvazy, masti a vna. Matka jako v echny eny nerada vidla rny a vedy a nikdy n vedla pochopit mj dtsk zjem o nemoce. Dt nechpe bolesti a utrpen, dokud je samo nezak lo. Proznut vedu bylo pro mne nanejv napnavou vc, a hrd jsem vykldal chlapcm o v idl, abych vzbudil jejich ctu. Jakmile pi el nov nemocn, sledoval jsem bedliv pohyby a tzky otcovy a do chvle, kdy ekl "nemoc je vyliteln" nebo "budu t lit". Ale byli tak u nich soudil, e je vylit nem e. Tu napsal nkolik dek na prou ek papyru a poslal chor mu ivota. Kdy takov nemocn ode el, povzdychl otec, potsl hlavou a ekl: "Chudk!" Otcovi nemocn nebyli jen chud. Z dom rozko e mu pin eli nkdy, obyejn veer, mu e v a lnu, aby je obvzal, ba i velitel syrskch lod pichzeli k nmu s vedy nebo s bolestmi zu Tak jsem nebyl nikterak pekvapen, kdy jednoho dne ve la k otci man elka koene, ozdobena rky a nhrdelnkem z drahokam rznch barev. Vzdychala a nakala a vypotvala v echny sv ci, jen j pozorn naslouchal. Byl jsem velmi zklamn, kdy otec vzal nakonec prou ek papyr u, nebo jsem doufal, e bude moci vylit tuto nemocnou, co by nm bylo vyneslo hodn pamls Proto jsem vzdychl, potsl hlavou a za eptal zase j: "Chudk!" Nemocn ena ustra en vyskoila a hledla s zkost na otce, av ak otec opsal na prou ek nk odvnch znak a obraz ze starho, za lho svitku, nalil oleje a vna do pohru, namoil pro ernidlo ve vn rozpustilo, slil npoj do hlinnho d bneku a podvaje jej en, doporui

la, kdykoli ji bude bolet hlava i aludek. Kdy vy la, podval jsem se tzav na otce. Byl z aten, odka lal si a ekl: "Je mnoho nemoc, kter m e vylit ernidlo, pou it jako mocn kouzlo." Vce neekl, jen po chvli zabruel jako pro sebe: "V dnm ppad nem e tento lk nemocn u kodit."

Kdy mi bylo sedm let, dostal jsem chlapeckou bedern rou ku a matka mne vedla do chrmu , abych se zastnil obtovn. Vesetsk chrm Amonv byl tehdy nejvelkolepj m chrmem v ce chrmu a jezera boha luny vedlo pes cel msto dvojit stromoad, vrouben kamennmi obrazy o beran hlav. Chrmov prostor obkliovaly mohutn cihlov hradby, a chrm se v emi svmi i byl jako msto ve mst. Na vrcholku prelnch zd, vysokch jako hora, vlly barevn koro obrovsk podoby krl stly na str i z obou stran mdn brny. Ve li jsme brnou a prodavai Knih mrtvch poali nalhat na matku, eptajce nebo vykikujc ky. Matka mne odvedla podvat se na dlny truhl a na devn so ky otrok a slu ebnk, kt v zhrob pracovat za sv majitele, ani tito pohnou prstem. Ale pro mluvit o tom, co ka d v, kdy je v e opt pi starm a kdy srdce lidsk se nemn? Matka zaplatila za ast na ob em, jak kn v blch zch obratnmi pohyby zabjej obtn zve a tvrt bka, jen ml edn pee , dosvdujc, e byl bez poskvrny a bez jedinho ernho chlupu. Kn byli tu olen hlavy svtily olejem. Nkolik set divk bylo ptomno obtovn, ale kn jim skoro n nost, nbr rozmlouvali po celou dobu obad jen mezi sebou. Pokud jde o mne, prohl el jsem obrazy bitev na stnch chrmu a obdivoval obrovsk sloupy. A nechpal jsem nikterak matin o dojet, kdy mne vedla oi plny slz zpt dom. Zula mi dtsk stevce a obula nov op yly nepohodln a tlaily mne, dokud jsem si na n nezvykl. Kdy jsem si na to nakal, usml se mj otec dobrcky a ekl, e chlapec z dobr rodiny nem bos po mst, natolik e se asy zmnily. I vypravoval, e za jeho dda vzne en pohlavi n y zav eny na hrdle a chodili bosi. Mravy byly tehdy prost a zdravj ne nyn. enm dost ez rukv, zk, kde to nyn ka d v en pan, kter db na svou dstojnost, oblk se do i byli sm nmi mu i, kte chodili v na krobench a vrapovanch zch se irokmi rukvy. Vsk ni nepoznal msto Veset, kdyby vstal ze svho hrobu, ba sotva by porozuml ka dodenn mluv Vese an, natolik je nyn jazyk prom en syrskmi slovy a nzvy. m vce u v lovk cizch vzdlanj ho, ekl otec. Po jdle polo il svou tlustou, ale obratnou ruku v n na mou hlavu a pohladil zlehka jemn kadee na spncch. "Je ti sedm let, Sinuhete," pravil, "mus se rozhodnout, m chce bt." "Vojkem," odpovdl jsem hned a nechpal jsem zklamn, je se objevilo na jeho dobr tvi. ep hry chlapc na ulici jsou na vlky, a vidl jsem tak skuten vojky cviit se zbranmi t ped jejich domy, vidl jsem vyj dt z msta vlen vozy s vlajcmi chocholy a s drkotaj emohlo bt hrdin tj a skvlej ivotn drhy, ne byla drha vojensk. A pak vojk nepo l mj hlavn dvod, nebo star chlapci vypravovali stra liv vci, jak je psmo t k a jak l ky za vlasy nad elem, kdy rozbij nkdy nedopatenm hlinnou tabulku nebo zlom neobr y ttinov pero. Otec nebyl asi ve svm mld pli nadn, jinak by to byl pivedl v ivot dle ne jen na l e byl svdomit a ne kodil svm nemocnm a za dlouh lta si nashrom dil mnoh zku enosti. V jsem citliv a tvrdohlav, a tak neodporoval mm slovm. Ale po chvli po dal matku o d bn, ve el do sv jizby a naplnil jej lacinm vnem. "Poj, Sinuhete," pravil a vzal mne za ruku a vedl k ece. Udiven, el jsem s nm. Na nbe se zastavil a pozoroval pramici, z n vyn eli zpocen nosii na ohnutch hbetec oho . Slunce ulhalo za pahorky na Msto mrtvch. My byli unaveni ji tm pohledem, ale mu i ldali neustle, t ce oddychujce a zaliti potem. Dozorce je pobzel biem a psa, klidn u od st kou, zapisoval ka d nklad. "Chtl bys bt jako oni?" zeptal se otec. Tato otzka se dla hloupou a neodpovdl jsem na ni, jen jsem se udiven na otce podval, proto e opravdu nikdo si nemohl pt stt se podobnm tmto nosim. "Lopot se do padu od samho rna do pozdnho veera," pravil mj otec Senmut. "Jejich k e vrdl jako k e krokodla a jejich ruce jsou drsn jako pracky krokodlovy. Teprve a nastane noc, mohou se vrtit do svch ubohch lepenic, a jejich potravou je skva chleba, cibule a hlt kyselho piva. Takov je ivot nosi. Takov je tak ivot rolnka. Takov je ivot v acuj rukama. Nezvid jim, e ne?" Potsl jsem hlavou a v rozpacch na nho pohledl. Chtl jsem se stt vojkem a nikoli nosit ena i vybrat bahno ze struh, zavodovat pole a pst ovce. "Ti v ichni by rdi zmnili svj osud," ekl otec v n. "Po smrti budou jejich tla v nejlep

olena a zahrabna do psku. Neek je ani nesmrtelnost, ani radostn ivot v zpadn zemi jak cky ty, kte si mohou postavit trval hrob a kte maj mo nost dt si zaopatit sv tla, a odolala zkze. m to je, zdalipak to v , Sinuhete?" Brada se mi roztsla, i hledl jsem na Msto mrtvch, nad nm zapadajc slunce zbarvovalo faran do krvav, nebo jsem ji vdl, kam otec m. "Neumj pst," pokraoval otec v n. "V ivot ani ve smrti to nikam nepivedou, proto e ne Nadzvedl vznamn d bn ve sv ruce, ohldl se, jako by se bl, e nm jde Kipa v patch, a p rochu napil, otel si sta a vzal mne opt za ruku a li jsme dle. el jsem se stsnnm srd ale stle je t rozhodnut, e ze mne bude vojk. "Ote," ekl jsem, kreje vedle nho, " ivot vojk je pohodln. Bydl ve velkch domech a j , veer popjej vno v domech rozko e a eny na n hled se zalbenm. Nejlep z nich nos , i kdy neumj pst. Z vlench vprav si pinesou velikou koist a otroky, kte pracuj ozuj emesla pro jejich zisk. Pro tedy bych se nemohl stt vojkem?" Otec v ak neodpovdl a zrychlil krok.

A u velkho smeti t, v hejnu much, kter bzuely kolem ns, se sklonil a nahldl do nizouk . "Antefe, pteli, jsi tam?" pravil a ven vy el o hl se oprajc staec, hmyzem ohryzn, p uku u atu a u ramene a bedern rou ku ztuhlou pnou. Jeho obliej byl stm vyschl a svra ub. "Je to ... je to sm Antef?" ptal jsem se eptem otce, pohl eje ustra en na mu e. Nebo Ant byl hrdina, jen se zastnil vprav tetho Thutmose, nejvt ho z faran, do Srie a vypr ovst o jeho hrdinskch inech a o odmnch, je za n od farana dostal. Staec zvedl ruku k vojenskmu pozdravu a otec mu podal d bn vna. Usedli na zem, nebo Ant ef neml ani sedtka ped svm domem, a tesouc se rukou pozvedl d bn ke rtm a pil dychtiv pozor, aby ani kapika neukpla na zem. "Mj syn Sinuhet chtl by se stt vojkem," pravil otec s smvem. "Pivedl jsem ti ho, Antef , proto e jsi jedin ijc hrdina velkch vlek, abys mu vyprvl o slavnm ivot vojk a kch inech." "U Sutecha a Baala, a u v ech ostatnch bl," vykikl staec v ostrm smchu, pivraje oi e vidl. "Zblznil se ten chlapec?" Jeho bezzub sta, vyhasl oi, houpajc se pahl ramene a zbrzdn pinav prsa byla tak h schoval za otce a pidr el se jeho rukvu. "Chlape, chlape!" zvolal Antef a chechtal se. "Kdybych ml jedin hlt vna za ka dou kletb u, kterou jsem proklel svj ivot a uboh osud, jen uinil ze mne vojka, mohl bych jimi na plnit jezero, kter pr dal faran vyhloubit pro pot en sv man elky. Nevidl jsem je, je t rostedk, abych se dal pevzt pes eku, ale nepochybuji o tom, e by se to jezero naplnilo a e by zstalo je t mnoho d bn, aby se opilo cel vojsko." A napil se opt zhluboka. "Ale," ekl jsem a brada se mi chvla, "emeslo vojensk je nejctyhodnj ze v ech." "cta a proslulost," pravil Thutmosv hrdina Antef, "nejsou nic jinho ne hnj, pouh hnj, ter iv jen mouchy. Po cel svj ivot jsem se navyprvl mnoho l o vlkch a o svch hrd bych vythl hlt vna z hup, kte mi naslouchali s otevenmi sty, ale tvj otec je poctiv chci ho klamat. A proto ti pravm, chlape, e vojensk emeslo je ze v ech nejposlednj a Vno vyhladilo vrsky v jeho oblieji a rozzilo jeho uboh staeck oi. Posadil se a seve dlo svou jedinou rukou. "Pohle, chlape," kiel, "tento huben krk byl ozdoben ptinsobnmi zlatmi nhrdelnky. S n rukou je zav oval faran na m hrdlo. Kdo m e sest usekan ruce, kter jsem nakupil p nem? Kdo prvn vystoupil na hradby Kade e? Kdo se vrhal jako zuiv slon doprosted neptels h ad? J jsem to byl, j, Antef, hrdina a kdo je mi dnes za to povden? M zlato ode lo c ou v eho pozemskho a otroci, kter jsem dostal jako vlenou koist, utekli nebo zemeli v b M prav pa e zstala v zemi Mitannu, a dvno ji bych ebral na rozch ulic, kdyby mi dob i such ryby a pivo, abych vyprvl jejich dtem pravdu o vlkch. Jsem Antef, velk hrdina, le pohle na mne, chlape! M mld zstalo v pou ti, v hladu, v bolestech a v utrpen. Tam s ozplynulo maso mch d, tam ztuhla m k e, tam se stalo m srdce nad sklu tvrd m. A co ho zvodch pou tch vyschl mj jazyk a jsem nyn nemocen vnou zn jako ka d vojk, jen se av. Proto byl mj ivot ode dne, kdy jsem ztratil svou pa i, jako propast smrti. A to nechci ani pipomnat bolest ran a utrpen zpsoben ranhojii, kdy noili mj pahl do vrou e, jak tvj otec dobe v. K je tv jmno po ehnno, Senmute, tys spravedliv a dobr, ale opito."

Staec se odmlel, chvli t ce oddychoval, pak se opt posadil na zem a obrtil d bn smutn zhru. Divok plameny v jeho och pohasly a byl to opt star, ne astn mu . "Vojk v ak nepotebuje umt pst," odv il jsem se za eptat. "Hm," zabruel Antef a podval se po oku na otce. Otec sal rychle mdn krou ek ze svho z dal jej starci. Ten zavolal, i pibhl u pinn chlapec, vzal krou ek a d bn a el do krmy dal vno. "Neber z nejlep ho," volal za nm Antef, "vezmi kysel, dostane ho vc." A pozorn se na mne zadval. "M pravdu," pravil, "vojk nepotebuje umt pst, mus jen umt se bt. Kdyby uml pst, st vojevdcem a dval by rozkazy i tomu nejudatnj mu vojku. Nebo ka d, kdo um pst, je dob aby porouel vojkm, a ani setnina mu se nesv veliteli, kter neum na krbat mu no k je radost ze zlatch etz a vyznamenn, kdy je lovk pod velenm njakho pislka? Ale a bude tomu tak v dy. A proto, mil chlape, chce -li porouet vojkm a je vst, nau se nej Potom se budou ped tebou sklnt i ti se zlatmi etzy a otroci t ponesou do boje na nos ." U pinn chlapec se vrtil se d bnem a s je t jednou plnou ndobou. Obliej starcv zazil "Tvj otec Senmut je dobr mu ," ekl vldn. "Um pst a lil mne, kdy jsem zanal vidt y ve dnech sly a tst a kdy mi nechyblo vna. Je dobr mu , teba e je jen lkaem a ned nout luk. Dky mu." Pozoroval jsem s zkost d bn, jej Antef div nespolkl, a netrpliv jsem tahal otce za jeho rok, lky potsnn rukv, nebo jsem se bl, abychom se pod vlivem vna neprobudili plni m na rohu ulice. Otec Senmut tak pozoroval d bn, lehce vzdychl, a vzav mne za ruku, o dvdl mne pry. Antef zaal zpvat chraptivm, staeckm hlasem njakou syrskou vlenou ps ncem do tmav oplen ulink se dal do smchu. Av ak j Sinuhet jsem pochoval svj sen stt se vojkem a nikterak jsem neodporoval, kdy e nazt otec s matkou odvdli do koly. mn

IV Otec ov em neml prostedk, aby mne poslal do velkch kol chrmovch, kde se vzdlvali syn c, bohatc a kn vy ch stup, ba nkdy i jejich dcery. Mm uitelem byl star knz Onc ik mlo uliek od ns a jen vyuoval ve svm polorozpadlm loub. Jeho ky byly dti emesl avnch dozorc a poddstojnk, z nich cti dostiv rodie chtli mt psae. Onch byl kdys t a byl nejpovolanj m, aby uil zkladm psma dti, je pozdji budou zapisovat vhu zbo oet dobytka i ty za zsobovn vojska. Takovch kol bylo na destky a stovky v mst Ves svta. Vyuovn mnoho nestlo, nebo km bylo jen vy ivovat starho Onecha. Za chladnch v uhle devn uhl pro jeho ohvadlo, syn tkalce ho zaopatoval odvem, syn obchodnka s o boval moukou a mj otec o etoval jeho staeck neduhy a dval mu aby uti il jeho bolesti z livch bylin, mench ve vn. Tyto zvislosti inily z Onecha trplivho uitele. Chlapec, jen usnul na sv tabulce, musel nazt pinst stakovi msto jinho trestu njakou pochoutku. Nkdy mu pinesl syn obchodn piva a toho dne jsme pozorn naslouchali, nebo star Onch se pustil do vyprvn kouzelnch hdek o zsvt a o nebesk Mut, o Ptahovi, staviteli v ehomra, i o ostatnch bozch, kte nmi. Pochechtvali jsme se a myslili, e jsme ho pimli zapomenout na nesnadn koly a nudn naky psma pro cel den. A teprve mnohem pozdji jsem pochopil, e star Onch byl moudej rozuml, ne jsme si myslili. Jeho vyprvn, je o ivoval svou zbo nou obrazotvornost, ml Uil ns tak vlastn mravnm zkonm starho Egypta. dn patn in neunikne trestu. Bez m a d srdce lidsk v eno ped vzne enm soudem Usirovm. Ka d, jeho zl skutky vyjdou najev se akal hlavou, bude vydn na pospas Po rai, kter m podobu krokodla a hrocha zrove, je t hrznj ne ti oba dohromady. Vypravoval nm tak o Tom-jen -hled-vzad, obvanm pevoznku, jen pev pes zsvtn vo ebo tk se nem e dostat do zem bla ench. Tento pevoznk hled v dy vzad a nikdy vped ve o pozem t pevoznci na Nilu. Onch ns nauil nazpam vhodnm prpovdkm na usmen a po mli naklonit Toho-jen -hled-vzad. Museli jsme je opisovat ve znacch a tak pst zpamti. pravoval na e chyby s mrnmi vtkami. V dy nejmen nedopaten by nm mohlo znemo nit ve k zsvt! Kdybychom podali Tomu-jen -hled-vzad svitek poskvrnn by i jedinou chybou, museli chom bez milosti bloudit jako stny od vnosti do vnosti na behu temn eky, anebo je t bychom do p ernch propast zsvtnch! Nkolik rok jsem chodil do Onechovy koly. Byla to otcova vle. Podle nho nikdo nemohl bt pinucen k povoln, je by mu bylo proti mysli. Kdybych se nebyl ukzal nadanm, nechtl mn

nutit pedem k tomu, abych se stal psaem. Jestli e bych se pak projevil pilnm a uenlivm ml mne pozdji Onch doporuit do chrmov koly, kde by se mi otevela drha ivota, o n Av ak kdyby se tak nestalo, zstala by mi mo nost ivit se jako etn i jako njak psa bych se mohl dostat na drhu vojenskou jako etn vojenskch sklad potravin. Toto v e mi ov tehdy je t znmo nebylo. Nejmilej m druhem z Onechovy koly byl mi o dva roky star Thutmose, syn velitele vlench z. Ji od dtstv si zvykal opatrovat kon a bojovat. Jeho otec, jeho velitelsk dtky byly dobeny mdnmi drty, chtl mt z nho vy ho vojevdce, a proto se Thutmose musel uit ps mno, jmno slavnho Thutmosa, nebylo pedpovd, jak jeho otec doufal. Nebo ve kole se chl c pestal zajmat o hzen kopm i o cvien vlench voz. Nauil se lehce znakm psma a k n moili s koly, kreslil si na svou tabulku obrzky. Kreslil vlen vozy a kon vzpnajc dnch nohou a tak bojujc vojky. Pinesl si hlnu do koly a vyhntl za pivnho vypravovn velmi sm nou podobu Po rae, jak se chyst pozt svou dokon rozevenou tlamou malho lys hnut hbet a kulat bicho jasn prozrazovaly Onecha. Onch se v ak nerozhnval. Nikdo se ne l rozhnvat na Thutmosa. Ml irokou tv prostch lid a jejich krtk, rozplcl nohy, ale stle vraz naka liv veselosti a jeho obratn ruce hntly z hlny zvata a ptky, kte n . Nejdve jsem tou il po jeho ptelstv pro jeho pslu nost k vojsku a na e ptelstv vyt eprojevoval ani nejmen cti dosti po ivotn drze vojensk.

A jednou se stal zzrak. A stal se tak nhle, e si dovedu vybavit je t dnes onen okam ik, jen byl jako zjeven. Bylo to jednoho sv ho jarnho dne, ptci veholili ve vzduchu a pi vali sv hnzda na stechch lepenic. Vody opadly a zem zila jsavou zelen. V zahradch s semena a szely stromy. Byl to den nezkrotnch, divokch dobrodru stv a my nevydr eli ani c hvilku sedt klidn v poboenm loub Onechov, z jeho stn se klepnutm udrolovaly kusy hli plench cihel. Kreslil jsem roztr it nudn znaky a psmena, kter se ryj do kamene, a vedl ich odpovdajc zkratky pro psan na svitky papyru. A najednou bu zapomenut slovo Onechov o i nco podivnho ve mn samm mi o ivilo slova a znaky. Z obrazu vyvstalo slovo, ze slova slabika, ze slabiky psmeno. Skldaje psmena obraz, tvoil jsem nov iv slova, kter nem spolenho s obrazy. Nejprost zalva m e porozumt obrazu, ale jedin ten, kdo um st, spojen obrazy. Myslm, e v ichni, kdo se uili umn pst a st, pochop z itek, o nm byl pro mne opravdovm dobrodru stvm, napnavj m a kouzelnj m ne pla e ukraden granto a ko ku, slad m ne su en datle, lahodnm jako voda znivmu. Od toho okam iku nebylo teba mne povzbuzovat. Zaal jsem hltat Onechovo vdn, jako such z m pije vodu nilskch zplav. Rychle jsem se nauil pst. Pak jsem se nauil st, co napsali uz. Tetho roku jsem ji mohl slabikovat dvn svitky a pedtat druhm poun povdky, ab V tto dob jsem tak zjistil, e se nepodobm ostatnm. Mj obliej byl u , m ple blej hlapci. Vypadal jsem sp e jako dt lechtick ne jako dt z lidu, mezi nm jsem il, a k bval jinak obleen, jsem si jist, e by mne nikdo nebyl rozeznal od tch chlapc, kter nos ili otroci v nostkch i provzeli po ulicch. To bylo tak pinou mnohch mch nesnz. S obilm mne brval kolem krku a choval se ke mn jako k dvce, tak e jsem ho musel rpat ryd lem. Jeho blzkost mi byla protivn, proto e eredn pchl. Zato jsem vyhledval spolenost T mosa, kter se mne nikdy nedotkal. Jednou mi ekl nesmle: "Bude -li mi sedt, tak udlm tvj obraz." Odvedl jsem ho dom a on pod sykomorou na dvoe zanedlouho vyhntl z hlny obraz, jen se mi podobal, a rydlem vyryl na psmeny m jmno. M matka Kipa nm pinesla kole, ale ulekla se velice, kdy spatila tu podobu, a ekla, e o arodjnictv. Otec v ak prohlsil, e Thutmose by se mohl stt krlovskm umlcem, kdyby s dailo dostat se do chrmov koly. Z ertu jsem se uklonil ped Thutmosem a dal ruce do v e lenou, jak se zdrav lechtici. Oi Thutmosovy zazily, le on si povzdechl a ekl, e se ta estane, nebo jeho otec chce, aby se vrtil do domu vojk a usiloval dostat se do koly p ro poddstojnky vlench voz. Na vojenskho velitele um ji pst dosti dobe. Otec se vzdlil a my sly eli Kipu v kuchyni je t dlouho bruet, ale Thutmose i j jsme jedl i kole, a ty byly chutn a hodn ma tn. I bylo nm dobe. Tehdy jsem byl je t dokonale asten.

V Tak pi el den, kdy si otec oblkl sv nejlep , erstv vypran roucho a kolem hrdla si dal ipou vy van lmec. el do velkho chrmu Amonova, akoliv v skrytu svho srdce nemohl ani v eho kn . Av ak bez pomoci a zprostedkovn jejich se tehdy nemohlo nic stt ani ve Vesetu,

i v cel zemi Kemet. Kn konali soudy a vyn eli rozsudky, tak e opov liv lovk se k nim ovn v chrmu odvolat z rozsudku krle, aby se oistil. Ve ker vyuovn, je bylo ppravo ven, bylo v rukou kn . A kn pedpovdali dokonce i velikost zplav a p t rody a tak v cel zemi. Av ak pro bych se o tom dle il, v dy je v e pi starm a nic se nezmnilo. Myslm, e tato cesta byla pro otce t k a poni ujc. Strvil cel svj ivot lenm chud odcizil se chrmu i Domu ivota. A nyn jako jin chud otcov musel se postavit do zst d sprvou chrmu a ekat, a se nktermu vzne enmu knzi ur ho pijmout. Opt je vidm, , kte ve svch nejlep ch atech sed na ndvo chrmu a cti dostiv tou po lep m ivo i. Peasto pichzej z velk dlky na lokch po ece i se zsobami a obtuj sv huben pr en str c a psa, aby mohli promluvit s knzem, zlatem ob itm a pomazanm vzcnm olejem jejich zpachem a nevrle s nimi hovo. A pece Amon potebuje neustle nov slu ebnky. Jak e jejich bohatstv a moc, tak mus zvt ovat poet svch slu ebnk, znajcch pst, ale ka d a bo skou milost, m e-li umstit svho syna v chrmu, akoliv ve skutenosti je to on, jen n v osob synov dar vzcnj zlata. Otci plo tst na jeho cest, nebo ekal jen do veera, ne uvidl pichzet svho dvnh en se stal krlovskm otvraem lebek. Mj otec se osmlil a oslovil ho, a Ptahhor slbil, e osobn k nm, aby se na mne podval.

Urenho dne obstaral otec husu i dobr vno. A Kipa pekla a reptala. Bjen vn husho sd a z na kuchyn, a se ebrci a slepci sbhali na ulici ped na m domem a dali se do zpvu by si zaslou ili ast na hostin, dokud je rozmrzel Kipa nakonec nepodlila kousky chleba namoenmi v omastku a oni se uspokojen vzdlili. Thutmose a j jsme zametli ulici ped do em a daleko k mstu, nebo otec mho ptele vyzval, aby zstal, kdyby snad Ptahhor chtl pr uvit i s nm. Byli jsme tehdy je t pouz chlapci, ale kdy otec zaplil vzy s kadidly, aby oub vonlo, bylo nm slavnostn jako v chrmu. Hldal jsem d bn s navonnou vodou a chrnil chami blostnou lnnou rou ku, kterou Kipa schovvala vlastn pro svj hrob, ale kter byla n n urena, aby osu ila Ptahhorovy ruce. ekali jsme dlouho. Slunce zapadlo, vzduch se ochladil. Kadidlo v loub pomalu dohoval o a husa se trudn kvaila v dolku ohni t. Ml jsem hlad, a obliej Kipy, m matky, se pro l a tuhl. Otec nekal nic, ale neza ehl kahany, kdy se snesla noc. Sedli jsme v ichni na stolikch v loub a nikdo z ns netou il vidt obliej druhho. Tehdy jsem poznal, kolik zr a zklamn mohou zpsobit bohat a mocn chudm a malm jen svou nedbalost. Konen se pece objevily v ulici planouc pochodn a otec vyskoil ze svho sedtka a vrhl s o kuchyn pro eav oharek, aby zaplil oba olejov kahany. Nadzvedl jsem, chvje se, ndobu vodou na svm kln a Thutmose vedle mne t ce oddychoval. Krlovsk otvra lebek Ptahhor se objevil v jednoduchch nostkch, je nesli ern otroci. y mval pochodn tlust sluha byl zejm opil. Stnaje a vykikuje vesel pozdravy, sestou hhor z nostek, aby se pivtal s otcem, jen se uklonil, ruce ve v i kolenou. Ptahhor mu p olo il ruku na rameno, bu aby ukzal, e nen teba bt tak obadn, nebo aby v nm na el op e otcova ramene, kopl nohou nosie pochodn a vyzval ho, aby se vyspal pod sykomorou ze sv opilosti. Nubijci hodili nostka do akciovho kov a posadili se na zem, ani ekal a rozkaz. Ruku na rameni otcov, krel Ptahhor po schodech do loub. Nalil jsem mu vodu na ruce pe s jeho odmtn a podal mu lnnou rou ku, av ak on mne poprosil, abych mu osu il ruce j, je em mu je polil, a kdy jsem tak uinil, podkoval mi vldn a nazval mne krsnm chlapcem. Ot c ho usadil do estnho kesla, kter mlo opradlo pro zda a bylo vypjeno od souseda koe hhor si sedl a rozhl el se ve svtle olejovch kahan malma zvdavma oikama. Chvli nikd uvil. Potom po dal Ptahhor poka lvaje a omlouvaje se o njak npoj, nebo mu hrdlo vys ouhou cestou. Otec se zaradoval a sp n mu nalil vna. Ptahhor k nmu ichl a nedviv usr pak vyprzdnil i se zejmou rozko a ulehen si povzdychl. Byl to mal, hladce oholen hou, jeho prsa a bicho visely splaskle pod jemnou ltkou roucha. Lmec ml zdoben drahmi kameny, ale pinav prv tak, jako byl jeho at, a zapchal vnem, potem a livmi mastmi. nabdla koenn kolky, v oleji men rybky, ovoce a peenou husu. Pojedl ze zdvoilosti, m prv pi el z njak hostiny. Ochutnal ode v eho a pochvlil, co Kipu velmi pot ilo. Na donesl Nubijcm jdlo a pivo, jen e oni odpovdli na mou zdvoilost nadvkami a ptali se, z ali ten star bich ji brzo pjde. Sluha chrpal zhluboka pod sykomorou a j neml chuti h budit. Veer byl velmi zmaten, nebo i otec vypil vce vna, ne jsem ho kdy vidl vypt, tak e Kip nakonec usadila v kuchyni, hlavu v rukou, pokyvujc sebou smutn sem a tam. Kdy vyprzd nili d bn, pili liv vna otcova, a kdy i ta byla u konce, spokojili se obyejnm pivem,

tahhor uji oval, e nen vybrav. Vzpomnali spolu na dobu uen v Dom ivota, vypravovali erty o svch uitelch a objmali rajce po loub. Ptahhor rozkldal o svch zku enostech krlovskho otvrae lebek a tvrdil, o ten nejposlednj z obor, jej si m e lka zvolit, nebo se sp e hod pro Dm smrti ne celkem je mlo prce a on byl odjak iva lenoch, jak se mj otec, piinliv Senmut, jist do amatuje. Lidsk lebka, vyjma zub, hrdla a u , je vy aduj odbornky, je podle jeho mnn nauen, a proto si to vyvolil. "Av ak," dodal, "kdybych byl bval mu em zdatnm, byl bych se stal poctivm obyejnm lkaem l bych rozdval ivot, kde to nyn je mm dlem rozdvat smrt, kdy pbuzn maj ji dost s jiteln nemocnch. Byl bych rozdval ivot jako ty, pteli Senmute. Byl bych snad chud , al bych ivot poctivj a stdmj ." "Nic mu nevte, chlapci," pravil otec, nebo i Thutmose zstal s nmi a dostal malou i v Jsem hrd, e se mohu zvt ptelem krlovskho otvrae lebek Ptahhora, jen jest ve svm obo enj m mu em v Egypt. Jakpak si nepipomenout jeho zzran otvrn lebek, kter zachrni ostm a kter vzbudila obdiv v ech? Vyhn zl duchy, kte napadaj lidi blznovstvm, a vyj at vajka nemoc. Jeho vdn nemocn ho zahrnuli zlatem a stbrem, nhrdelnky a pohry." "Av ak je t vce jsem jich dostal od vdnch pbuznch," pravil Ptahhor, pevaluje jazyk. li e nhodou uzdravm jednoho nemocnho z desti i z padesti, nu eknme ze sta, smrt o tm jistj . Sly el jsi nkdy o faranovi, kter by byl il dle ne ti dny po oteven le slaj mi nevyliteln nemocn a blzny, abych je o etil svm pazourkovm no em, a tm rych hat a vzne enj . M ruka osvobozuje od bolesti, m ruka rozdl ddictv, statky, dobytek ruka pozdvihuje farana na trn! Proto se mne obvaj a nikdo se neopov mi odporovat, pon vm pli mnoho. Ale to, co zvt uje vdn, zvt uje tak zrmutek, a proto jsem velmi ne Ptahhor se dal do ple a vysmrkal se do Kipiny pohebn rou ky. "Ty jsi chud, ale poctiv, Senmute," vzlykal. "Proto t mm rd, nebo j jsem bohat, ale s l. Shnil, peshnil jsem j, nic jinho ne to lejno, kter upou t vl na cestu." Sal svj lmec s drahmi kameny a zavsil jej otci na krk. Potom zaali spolu zpvat psn, h slovm jsem nerozuml, Thutmose jim ale se zjmem naslouchal a prohlsil, e ani v domech vojk nebylo slchat avnatj ch. Kipa v kuchyni se dala do ple a jeden z Nubijc pi e ora do nrue a odn el ho k nostkm, nebo byl ji as jt na lo e. Av ak Ptahhor se vzpra akal a volal str e na pomoc a tvrdil, e ho chce jeho otrok zabt. Je to mj otec nebyl s zakroit, vyhnali jsme, Thutmose a j, holemi Nubijce, kter se rozhnval a eredn lteil, e el se svm druhem, ba i s nostky. Potom si Ptahhor vylil d bn piva na hlavu a dal mast, aby si j natel obliej, a nakonec e chtl jt vykoupat do rybnka na dvoe. Thutmose mi po eptal, abychom dovedli oba mu e na , a tak se stalo, e otec a krlovsk otvra lebek usnuli, objmajce se, na svatebnm lo i a jejich posledn slova, je vykoktali, byla o obapolnm vnm ptelstv. Kipa plakala a rvala si vlasy a sypala si popel z dolku ohni t na hlavu. Mne v ak su ova lo pomy len, co tomu budou kat soused, nebo hluk a zpv bylo daleko sly et v nonm klid Thutmose zstal zcela klidn a uji oval mne, e vidl mnohem zuivj vjevy v dom vojk ench voz vyprvli o svch dvnch vbojch a o vpravch do Srie a do zem Ku . Prohlsi dail, ponvad ani jeden z nich nedal pivst z domu rozko e hudebnky a dvky, aby jim tan ro obveselen. Podailo se mu uklidnit Kipu, a kdy jsme pak oistili stopy slavnosti, j ak nejlpe jsme dovedli, li jsme spat. Sluha stle je t chrpal pod sykomorou a Thutmose s i lehl na m lo e, polo il mi pa i kolem krku a vypravoval o dvkch, nebo on tak pil vno. to mne vbec nezajmalo, proto e jsem byl o dva roky mlad ne on, i usnul jsem ve chvilce. Vzbudil jsem se brzy hlukem a kloptnm v lo nici. Kdy jsem tam ve el, otec je t hluboce s , zcela obleen a s Ptahhorovm lmcem na krku, ale Ptahhor sedl na zemi, hlavu v rukou a alostn se ptal: "Kde to jsem?" Pozdravil jsem ho uctiv, ruce ve v i kolenou, a ekl jsem mu, e je v pstavn tvrti, v d muta, lkae chudch. To ho uklidnilo, i prosil mne pro Amona o pivo. Pipomnl jsem mu, e si ho vylil cel d bn na hlavu, jak bylo je t vidt na atech. Vstal tedy a napmil se, st jn obo a vy el. Nalil jsem mu vody na ruce a on se sklonil, stnaje, a po dal mne, abych u polil t jeho holou hlavu. Thutmose, jen se probudil, pinesl hrnek kyselho mlka a sol enou rybu. Ptahhor pojedl a v ecek se rozveselil, i el pod sykomoru ke svmu spcmu sluh ovi a jal se ho tlouci hol, a se mu probudil a vstal, aty potsnny trvou a obliej prs "Svin bdn!" ekl. "Takhle se ty star o vci svho pna a nos pochode ped nm? Kde js jsou m ist roucha? Kde jsou m liv bobulky? Jdi mi z o, ty bdn zlodji, ty svin!" "Jsem zlodj a svin svho pna," odpovdl pon en sluha. "Co porou , mj pane?"

Ptahhor mu dal rozkazy a mu ode el pro nostka. Pak se usadil pohodln pod sykomorou, zd a opena o pe, a kal si njak ver e, kde se hovoilo o jitru, lotosu a o jaksi krlovn, oupala v ece, a v elijak jin vci, kterm chlapci rdi naslouchaj. I Kipa vstala a roz ala ohe a pak la za otcem do lo nice. A na dvr jsme sly eli jej hlas za chvli se objevil otec, ist obleen, av ak velmi zkrou en. "Tvj syn je krsn," ekl Ptahhor. "Postavu m jako princ a jeho oi jsou n n jako oi gaz Akoliv jsem byl jen chlapec, dobe jsem pochopil, e tak mluv pouze proto, abychom zap omnli, jak se choval pede lho veera. A hned dodal: "Co zn tvj syn? Zdali jsou oi jeho ducha tak tak oteveny jako oi jeho tla?" el jsem tedy pro svou tabulku a Thutmose tak. Krlovsk otvra lebek se podval roztr it sykomory a pedkal mi nkolik ver , kter si je t pamatuji. Znly takto: Raduj se, mldene, ze sv mladosti, v dy st popelem chutn a tlo zaopaten se nesmje v temnotch svho hrobu.

Sna il jsem se, se jsem byl, a napsal je nejdve zpamti v obyejnm psm. Potom jsem to n lil v obrazech a nakonec jsem napsal slova st, popel, tlo a hrob v emi mo nmi zpsoby, j se ta slova mohou napsat, a to jak slabikami, tak i psmeny. Potom jsem mu podal s vou tabulku a on na n nena el ani jedin chyby. Vdl jsem, e otec je na mne hrd. "A tento chlapec?" ptal se Ptahhor a vzal do ruky Thutmosovu tabulku. Thutmose mezitm sedl stranou a nco kreslil. Zavhal trochu, ne podal svou tabulku, ale jeho oi se smly. Kdy jsme se nad n sklonili, spatili jsme, e nakreslil Ptahhora, jak klade svj lmec na krk mho otce a jak si lije d bn piva na hlavu, a na tet kresb otec a zpvali, dr ce se kolem krku, a obraz byl tak vsti n, e se mohlo pmo uhdnout, kterou . Ml jsem chu se dt do smchu, ale neodva oval jsem se, ponvad jsem se bl, e se Ptahho hnv. Thutmose mu toti nijak nelichotil. I byl na obraze stejn mal a holohlav, stejn k noh a svislho bicha jako ve skutenosti. Dlouho nekal Ptahhor nic, jen se dval stdav na obrzky a na Thutmosa. Mj ptel dostal a vypnul se na piky prst. Konen se Ptahhor zeptal: "Co d za svou tabulku? Koupm ji." Thutmose siln zrudl a odpovdl: "M tabulka nen na prodej, pteli bych ji daroval." Ptahhor se rozesml. "Dobr! Bume tedy pteli, a tabulka je mou." Je t jednou prohldl pozorn tabulku, usml se a rozt til ji o kmen. V ichni jsme vyskoi mose pokorn prosil o odpu tn, jestli e ho snad urazil. "Rozhnval bych se na vodu, v n vidm svj obraz?" zeptal se laskav Ptahhor. "Av ak ruka a oko kresle jsou vce ne voda. Proto vm nyn, jak jsem vypadal vera, a nechci, aby kdokol jin vidl, jak jsem vera byl. Proto jsem rozbil tabulku, ale uznvm, e jsi umlec." Thutmose poskoil radost. Nae se Ptahhor obrtil k otci a pronesl slavnostn, pohl eje na mne, starodvn slib lka "Pijmm ho a budu ho lit." Potom ekl Thutmosovi: "Udlm, co budu moci." Kdy se takto dostali znovu do ei lka, zasmli se oba mu i vzjemnm uspokojenm. Otec m uku na hlavu a zeptal se mne: "Synu mj, Sinuhete, chce se stt lkaem jako j?" Slzy mi zalily oi a hrdlo se mi sevelo tak, e jsem nemohl promluvit, jen jsem pisvdil hlavou. Rozhldl jsem se kolem a dvr mi byl pojednou mil a sykomora byla mi mil a zdn v odn ndr byla mi tak mil. "Synu mj, Sinuhete," opakoval otec. "Chce se stt lkaem, lkaem vznanj m ne j a le smrti, v jeho ruce lovk, a jest jakhokoli stavu a dstojnosti, svuje svj ivot se v "Ani takovm jako on, ani takovm jako j," pipojil Ptahhor, jen se zvedl a jeho oi byly ajednou moudr a pronikav. "Nbr opravdovm lkaem. Nebo ze v ech nejvt je opravdov l je nah a ped nm lovk nejbohat je podoben nejchud mu." "Rd bych se stal opravdovm lkaem," ekl jsem nesmle, v dy jsem byl je t chlapec a nev c o ivot, ba nevdl jsem ani, e st si v dy peje penst na mld sv sny a zklaman n Thutmosovi pak ukzal Ptahhor zlat krou ek na svm zpst a pravil:

"ti!" Thutmose peslabikoval vyryt obrzky a etl vhav: "Chci svj pohr pln!" Pousml se. "Nesmj se, darebo," vyetl mu Ptahhor v n, "nejde o vno. Ale chce -li se stt umlcem, mu at svj pohr pln. V ka dm pravm umlci se projevuje Ptah, stvoitel a stavitel v ehomra. en jen vodou nebo zrcadlem, ale nm vce. Zajist je asto umn lichotnou vodou i klamav em, ale pesto je umlec vc ne pouh voda. dej svj pohr pln, chlape, a nespokoj se v kne, av ak v sp e svmu jasnmu zraku." Poslze slbil, e dostanu brzy pozvn ke vstupu do Domu ivota i e se pokus, jak mu jen b mo no, aby Thutmose byl pijat do umleck koly Ptahova chrmu. "Ale chlapci," ekl, "poslouchejte pozorn, co vm pravm, a zapomete to ihned, jakmile t o vyknu, a zapomete tak, e vm to ekl krlovsk otvra lebek. Upadnete do rukou kn a vysvcen na knze tak, jako se tvmu otci i mn dostalo vysvcen ni ho stupn, proto e ne ozovat lkask emeslo nikomu, kdo nebyl vysvcen na knze. Av ak kdy ji budete v rukou ch kn , bute nedviv jako akalov a lstiv jako hadi, abyste neztratili sami sebe a nezas . Navenek v ak bute mrn jako holubice, nebo jedin a doshne cle, m e lovk odhalit s Tak tomu bylo a tak tomu bude. Pochovejte to hluboko ve sv mysli." A hovoili jsme je t chvli, ne se vrtil Ptahhorv sluha s najatmi nostky a s istm od pna. Vlastn Ptahhorova nostka dali toti Nubijci do zstavy v jednom dom rozko e a tou d bou tam je t spali. Ptahhor dal svmu sluhovi rozkaz, aby vyplatil nostka i otroky, ro zlouil se s nmi, ujistil otce o svm ptelstv a vrtil se do sv vzne en tvrti. Nazt hhor, krlovsk otvra lebek, Kip darem posvtnho chrobka, rytho do vzcnho kamene, aby a mt v hrob pod lnnmi obinadly msto srdce. A nebyl by mohl zpsobit m matce vt rados Kipa mu v e odpustila a pestala mluvit mmu otci Senmutovi o zloeenosti vna. Tak se stalo, e jsem vstoupil do Domu ivota velkho chrmu Amonova.

KNIHA DRUH DM IVOTA I V onch dobch si Amonovi kn veset t osobovali prvo na v echny vy koly, i nebylo mo chtl doshnout vy ho postaven, nav tvovat je bez kn skho souhlasu. Ka d chpe, e Dm y od nepamti uvnit chrmovch zd, jako i vlastn kola kn sk pro knze vy ch stup. i kola potsk a hvzdsk zvis na jejich oboru, kdy se ale kn zmocnili koly obch o to mezi vzdlanmi lidmi podezen, e se kn stvo vm uje do vc, kter pat v prvn ad dan. Zajist e na kole obchodn a prvnick nebylo vy adovno svcen kn sk, ale je to A ptinu egyptsk pdy a prv tak obchodu a je to vliv kn byl ve v ech oborech znan, ka d tt velkm obchodnkem i sprvnm psaem, jednal moude, podrobil-li se zkou ce na knze ni al-li se tak poslu nm slu ebnkem Amonovm. Nejvt z tchto kol byla pirozen kola prvnick, nebo opravovala k jakkoli innosti, dan i sprva kraj nebo drha vojensk. Mal hlouek hvzd a pot il svj vlastn ro aje hluboce novky, kte se houfem valili na pedn ky obchodnho etnictv a vymovn p ti ily v ak oddlen v obvodu chrmovm a jejich ci se t ili bzliv ct v ech ostatnch

Av ak dve, ne jsem sml pekroit prh Domu ivota, musel jsem vykonat zkou ku na knze ni n sk kole. Vnoval jsem tomu ti roky, proto e jsem zrove provzel otce na pochzkch po t il z jeho zku enost pro sv p t povoln. Bydlel jsem doma a il jako dve, ale denn t na njakou tu pedn ku. Mladci, kte mli vzne en ptele a ochrnce, mohli udlat tuto tdnech. K n bylo teba znt krom zklad ten, psan a potn pouze svat knihy zp h trojicch a devaterech, jejich korunou byl v dy krl v ech boh Amon. Clem tohoto bezmy l ovitho odkvn bylo potlait pirozen pn k myslit samostatn a tak vnutit jim sle uench zpamti. Jen byl-li slep podroben moci Amonov, mohl mlad poslucha pistoupit k ni pni kn stv. Nevm, jak poka d prodly a zestrly houfy k k tetmu, druhmu a prvnmu vlastn, posvtn chrnn, tajn pedn ky. Ji knz tvrtho stupn dovedl zmnit ped zs jin lsti, klamajc oi lid, umli pedvdt na vnj m ndvo chrmu, a k jejich vcviku sn. Nic o v em tom cvien ani o jeho konenm cli nemohlo bt nicmn znmo jinm ne kn stupnm. Za pevratnch dob se dovedli kn druhho stupn rozpovdat, ale o knzch prvnh e by kdy byli odhalili tajemstv boh nezasvcencm.

Obeznmil jsem se s chrmem a jeho moc a nesmrn bohatstv psobilo na mou chlapeckou mysl hlubokm dojmem. Ji na vnj m ndvo a v pedsnch chrmovch bylo vidt od rna do veer stav, jazyk i barev pleti pichzeli se poklonit Amonovi, aby se pomodlili za svj spch a il i za sv bli n, anebo pin eli Amonovi dary, je si Amon zaslou il za ochranu jejich p drav a obchodnch lst. M oi byly obluzeny poklady, vzcnmi vzami, truhlami ze slonoviny rnho deva. Mj nos byl ommen vn kadidel a vzcnch pryskyic. M u i byly ohlu eny cizm svtnm pedtnm, jemu lid ji nerozuml. Amonova moc si mne podmanila, a jsem j byl zd sem za noc vidl zl sny a ze spnku nakal. Uchazei o ni kn sk stupe byli rozdleni do skupin podle toho, jakm zkou km se pozdj it. My budouc ci Domu ivota jsme tvoili zvl tn skupinu, ale nena el jsem mezi svmi dr inho ptele. Stle jsem ml na mysli moudr nauen Ptahhorova, i sthl jsem se do sebe, vy e pokorn ka d rozkaz a stav se hloupm, kdy druz vykldali erty nebo se vysmvali bohm chlapci. Byli mezi nmi synov vzne ench odbornch lka, jejich nv tvy, rady a o eten m. Byli tu tak synov prostch venkovskch lka, asto star ne my, ba zcela ji dospl en, kte se v ak sna ili zastt svou bojcnost a svdomit si vrvali do pamti sv koly. nov nzkho rodu, kte mli pirozenou ze po vdn a kte doufali, e opust emeslo a se zachzelo velmi psn a nejvce se od nich po adovalo, nebo kn k nim mli oprvnnou ich vidli lidi nespokojen se svou minulost. M opatrnost mi byla u iten, zpozoroval jsem brzo, e kn maj mezi nmi sv sldie a s slovo, oteven vyslovenou pochybu i dru n ert se rychle dozvdli a provinilec byl vy et trestn. Nkte chlapci byli za trest zbiti a jin vykzni z chrmu a Dm ivota jim byl od nav dy uzaven jak ve Vesetu, tak kdekoli jinde v Egypt. Byli-li dost odv n, ode li do pod obench zem jako pomocnci posdkovch ranhoji nebo do zem Ku i do Srie, proto e povs e roz ila do celho svta. Ale vt ina ztroskotala cestou, i stali se skromnmi psai, vyz se dostaten v umn psaskm. J v ak jsem uml ji st a pst, i ml jsem nskok ped mnohmi star mi spolu ky. Ctil j pu do Domu ivota, ale m vysvcen se opo ovalo a neml jsem odvahu ptt se pro, ponvad mohlo oznait za zatvrzelost vi Amonovi. Marnil jsem svj as opisovnm Knih mrtvch, je odvaly na ndvo. Tak jsem v duchu vzdoroval a zrove se stval zdumivm. Mnoz moji kam adan, byli ji pipu tni k uen v Dom ivota. Ale snad jsem ml za veden svho otce lep Pozdji jsem poznal, e Amonovi kn byli moudej ne j. Prohldli mne, tu ili mj vzdor ti, a proto mne zkou eli. M zdumivost rostla, m sny byly neklidn a naveer jsem tou val po samot nilskch beh, slunci a rozsvcujcch se hvzdch. Bylo mi, jako bych byl nemocen. Smch dvek na ulici mn pobuoval a zlobil. Tou il jsem po nem, co jsem neznal, a do m du e stkal otrven med p a psn a srdce mi jihlo a oi se zalvaly slzami, kdy jsem byl sm. Otec hledval obas na , usmvaje se sm pro sebe, a Kipa obnovila je t horlivji sv povdky o zrdnch ench, kt do cesty a vyzvaj krsn jinochy, aby se s nimi obveselili.

Konen mi bylo oznmeno, e pi la na mne ada, abych bdl v nejtajnj svatyni. Po cel t bvat ve vnitnch prostorch chrmu a nesml jsem vykroit z jeho obvodu. Ml jsem se oisti ostit, i osthal mi otec chlapeck kadee a pozval sousedy na hostinu, aby oslavili den m dosplosti. Od toho dne jsem byl toti pova ovn za dosplho, nebo jsem byl pipraven k en, akoliv to byl celkem bezvznamn obad. Av ak povzn el mne nad m nejbli sousedy a Kipa se inila, se byla, ale medov kolky neobla ovaly m sta a veselost a obhroubl ert d mne net ily. Veer, kdy soused ode li, zashla m zdumivost tak Senmuta a Kipu. Otec ravovat o mm pvodu, Kipa doplnila jist podrobnosti a j jsem dlouho upen pohl el na lod z rkosu, zav enou nad jejich lo em. Ten zaernal a polman rkos mi drsal srdce. Na celi neml ani otce ani matky. Byl jsem pod hvzdami ve velkm mst sm, byl jsem snad bdnm ci cem v zemi Kemet, m zrozen bylo snad potupnm tajemstvm. S ranou v srdci jsem odchzel do chrmu, obleen v slavnostn roucho, pipraven Kipou s n n p a lskou.

II Bylo ns dvacet pt jinoch a mladch mu , kte jsme se pipravovali na vysvcen. Vykoupal v chrmovm jezee, pak nm oholili hlavy a dali hrub at. N svtc knz nebyl knzem p starho zvyku by ns byl mohl podrobit mnohm poni ujcm obadm, ale byli mezi nmi synov tak dospl mu i, kte ji vykonali prvnick zkou ky a chtli vstoupit do slu eb Amonovc istili budoucnost. Mli hojn zsoby, nalvali knzi vno a nkte ode li potaj na noc do d nebo jim vysvcen nic neznamenalo.

J zato jsem bdl se zrannm srdcem a pemlal mnoh smutn my lenky. Spokojil jsem se skvo a a kou vody, je mly bt podle zvyku na m pokrmem, a ekal jsem pln nadje i chmurnch o se stane. Byl jsem toti je t natolik mld, e jsem si nevslovn pl vit. V tto dob svcen se pr bh Amon v dy zjevoval a mluvil ke ka dmu ekateli, i byl bych po mrn ulehen, kdybych se byl mohl zbavit sebe sama a proniknout smysl v ech vc. Po boku s o otce jsem vidl od malika nemoc a smrt a mj zrak zbystil, i vidl jsem vce ne moji vrs evnci. "Lkai nen nic pli posvtn a on se skln jedin ped smrt," kval mj otec. Proto jsem pochyboval a v e, co jsem vidl v chrmu po ta ti lta, jen posilovalo m pochyb nosti, ale domnval jsem se, e snad pece za oponou v temnot nejtajnj svatyn je to, co nm. Snad se mi tu zjev velik Amon a vnese klid do mho mladho srdce. Takov byly m my lenky, kdy jsem chodil po pedsni pro nezasvcen, prohl eje posvtn ob i, a protaje svat npisy, je vyprvly, kterak farani pin eli Amonovi z vlench vpr ko jeho podl na koisti. Kdy tu najednou pichzela proti mn krsn ena, jej roucho bylo z nejjemnj ho lnu, tak kyle prosvtaly ltkou. Byla thl a vzpmen, jej rty, tve i obo byly namalovny, a av a beze studu. "Jak je tv jmno, krsn jinochu?" zeptala se mne a dvala se svma zelenma oima na mj prozrazoval, e se pipravuji k vysvcen. "Sinuhet," odpovdl jsem zmaten, ani jsem se odv il pohledt j do o. Byla v ak tak krs perlc se j na ele, vonl tak podivn, e jsem doufal, e mne po d, abych ji provzel po "Sinuhet," ekla zamy len a zkoumav mne prohl ela. "Tak dostane snadno strach a prchne , se ti njak tajemstv?" Myslila tm pohdku o Sinuhetovi, a to mne pobouilo, proto e se mne s touto pohdkou dost natrpili ji ve kole. Proto jsem se napmil a pohldl j do o a jej pohled byl tak pod zvdav a ziv, a mi zrudly tve a m tlo bylo jako v ohni. "Pro bych ml strach?" ekl jsem. "Budouc lka se neboj dnho tajemstv." "Ach," ekla usmvajc se. "Pte pp je t dve, ne prorazilo svou skopku. Av ak je mez jeho jmno jest Metufer? Je synem krlovskho stavitele." Prv Metufer to byl, jen nalval knzi vno a dal mu za vysvcen i zlat krou ek. Cosi mne av ak ekl jsem, e ho znm, a nabdl jsem se, e pro nho dojdu. kal jsem si, e tato pan jeho sestrou nebo pbuznou. Ulevilo se mi tmto pomy lenm, i pohledl jsem j odv n do o em se. "Ale jak ho mm pivst, kdy neznm tvho jmna a nebudu mu moci povdt, kdo si ho d?" z se opov liv. "Uhodne to ihned," ekla pan a podupvala netrpliv po kamenn dla b opnkem ozdobenm bar meny, co mne pimlo podvat se na jej mal nohy, kter prach nikterak nepo pinil a jejich ehty byly namalovny jasnou erven. "Uhodne to ihned, kdo si ho d. Snad je mi nco dlu en nad je mj mu na cestch a j ekm na nho, aby mne ut il v mm zrmutku." Srdce se mi opt sevelo, kdy jsem pomyslil, e je vdanou pan. Av ak odpovdl jsem odhodla "Dobr, m neznm! Pjdu pro nho. eknu mu, e si ho d pan, mlad a krsnj ne bohy kdo jsi, nebo kdo t jednou spatil, zajist nem e na tebe zapomenout." Ohromen svou vlastn odvahou, obrtil jsem se, ale ona mne zadr ela a pravila zamy len: "Pli pospch ! Sekej chvli, snad si mme i my dva je t co ci." Podvala se na mne opt a srdce se mi sevelo a aludek mi spadl a do kolenou. Potom zved la ruku, obt enou zlatmi prsteny a nramky, dotkla se m lebky a pravila vldn: "Nen tto krsn hlav chladno nyn, kdy jej chlapeck kadee jsou tak nepkn oholeny?" A a: "ekl jsi mi pravdu? Zdm se ti opravdu krsnou? Pohle na mne pozornji." Hledl jsem na ni, a jej at byl z krlovskho lnu, i zdla se krsnou mm om, krsnj n em kdy spatil, a neuinila nic, aby svou krsu skryla. Hledl jsem na ni a zapomnl na rnu ve svm srdci, zapomnl jsem na Amona i na Dm ivota a jej blzkost spalovala m tlo jako e. "Neodpovd ," ekla smutn. "Nemus odpovdt, nebo se ti zdm zajist starou a erednou tv krsn oi. Jdi tedy pro Metufera, jen se pipravuje k vysvcen, a zbav se mne." Av ak j se nevzdaloval a nevdl jsem, co ci, i kdy jsem dobe pochopil, e se mi vysmv se mezi obrovskmi sloupy chrmu. Jej oi zily v matnm svtle, padajcm kamennmi m em , a nikdo ns nevidl. "Nemus snad ani chodit pro nho," ekla pan a usmla se na mne. "Snad mi posta, kdy ty

ot a se mnou se obvesel , nebo nemm nikoho, s km bych se pot ila." Tu jsem si vzpomn o mi kvala Kipa o ench, kter zvou krsn jinochy, aby se s nimi obveselily. Vzpomnl js na to tak nhle, e jsem dostal strach a o krok ucouvl. "Co jsem neuhodla, e Sinuhet dostane strach?" pravila pan a pistoupila tsn ke mn. Av ak j jsem zvedl ustra en ruku jako na obranu a ekl: "Vm ji , kdo jsi. Tvj mu je na c a tv srdce je zrdnou past a tv lno pl vce ne ohe." Av ak pesto, e jsem tak hovoil, nemohl jsem prchnout. Byla ponkud zmatena, ale pak se opt usmla a pistoupila ke mn je t tsnji. "Mysl ?" zeptala se n n. "Ale to pece nen pravda. M lno nepl jako ohe, naopak kaj Zkus sm!" Vzala mou bezvldnou ruku a polo ila si ji na hru, i poctil jsem jej krsu skrze tenounko u ltku, tak e jsem se rozechvl a tve mi hoely. "Ani te tomu vskutku nev ," pravila s pedstranm zklamnm. "Ltka ti opravdu vad, av nu ji." Rozhrnula svou zu a polo ila mou ruku na svj nah prs. Poctil jsem tlouci jej srdce, av jej prs byl n n a sv pod mou rukou. "Poj, Sinuhete," eptala tichounce. "Poj se mnou, budeme pt vno a obveselovat se spolu ." "Nesmm odejt z obvodu chrmu," ekl jsem ustra en a zastydl se za svou zbablost, ale dyc l jsem po tto en a obval se j zrove jako smrti. "Musm zstat istm, dokud nebudu vys k mne vy enou z chrmu a nikdy nevstoupm do Domu ivota. Slituj se nade mnou!" Hovoil jsem tak, nebo jsem vdl, e bych el za n, kdyby jen je t jednou mne o to po da k byla zku en a pochopila mou zkost. Proto se rozhldla zamy len kolem. Byli jsme sami, a le lid pechzeli nedaleko ns, a prvodce vykldal hlasit podivuhodnosti chrmu cizincm, ve dal kousky mdi, aby jim ukzal je t dal divy. "Jsi pli bzliv, Sinuhete," ekla. " lechtici i bohatci mi nabzej perky a zlato, jen a m dovolila obveselit se se mnou. Ty v ak, Sinuhete, chce zstat istm." "Peje si zajist, abych do el pro Metufera," ekl jsem zoufale, nebo jsem vdl, e Metufe nevhal odejt potaj na noc z chrmu, akoliv byla na nm ada bdt. Ml k tomu prostedky, otec byl krlovsk stavitel, av ak j bych byl bval schopen ho za to usmrtit. "Snad si ji ani nepeji, abys el pro Metufera," ekla pan a hledla mi zvesela do o. "P i snad, abychom se roze li jako ptel, Sinuhete. Proto ti povm sv jmno a to je Nefernefe nefer, nebo mne pova uj za nejkrsnj ze v ech, a proto e kdo jednou vyslovil m jmno, n je neopakoval dvakrt i tikrt. A tak je zvykem, e si ptel dvaj pi rozlouen dary, nezapomnli. A proto t prosm o dar." Tehdy jsem opt poctil svou chudobu, ponvad jsem neml nic, co bych j dal, ani ten nejsk romnj perk, ba ani mdn krou ek, jej ostatn bych se j ani nebyl odv il nabdnout. B no, e jsem beze slova sklonil hlavu. "Dej mi tedy dar, jen mi zaheje srdce," ekla, zvedajc prstem mou bradu a pibli ujc svj liej k mmu. Kdy jsem pochopil, eho si d, dotkl jsem se svmi rty jejch mkkch rt. L la a ekla: "Dkuji, byl to krsn dar, Sinuhete. Nezapome na. Tys ale jist cizinec z njak vzdlen o neum lbat. Jak je mo n, e vesetsk dvky t je t nenauily tomuto umn, akoliv tv osthny?" Sthla ze svho palce prsten, jen byl ze zlata a stbra a v nm byl zasazen neryt zelen a navlkla mi jej na prst. "I j t musm obdarovat, abys na mne nezapomnl, Sinuhete," ekla. "A bude vysvcen a vsto Domu ivota, m e si dt vyrt svou pee na tento kmen a bude roven bohatcm a lechtic k tak, e kmen je zelen, proto e m jmno jest Nefernefernefer a proto e mi kaj, e m ako Nil v letnm ru." "Nemohu pijmout tvj prsten, Nefr," ekl jsem a opakoval "Nefernefer" a opakovn jejho jm mi psobilo nevslovnou rozko . "A nikdy na tebe nezapomenu." "Blznku," pravila, "ponech si prsten, peji si to. Ponech si jej pro mj rozmar, jen mi pinese jednou velk roky." Pohrozila mi svm thlm prstem tsn ped oima a jej oi se smly, kdy dodala: "Pamatuj si tak, e se mus v dy varovat en, jejich lno pl vce ne ohe!" Obrtila se a odchzela a nedovolila mi, abych ji vyprovodil. Dvemi chrmu jsem vidl, ja k na ndvo vstoupila do bohat ozdobench nostek. B ec j razil cestu a lid uhbali ped minula, zastavovali se, eptajce a ohl ejce se za jejmi nostky. Av ak po jejm odchodu mi bylo, jako bych byl padl hlavou pmo do temn propasti.

Po nkolika dnech spatil Metufer prsten na mm prst, vzal mne nedviv za ruku a prohl e "Aj, u v ech tyiceti spravedlivch pavin Usirovch!" zvolal. "Nefernefernefer, nen-li p ? Nikdy bych si to o tob nebyl pomyslil." Hledl na mne skoro uctiv, akoliv knz mi dal zamst podlahu a vykonat nejhrub prce v ch roto e jsem mu nepinesl nic darem. Nenvidl jsem v t chvli Metufera i jeho slova tak zuiv a trpce, jak jen nezral jinoch m envidt. Jakkoli bych se ho byl rd zeptal na Nefernefernefer, nesn il jsem se k tomu. Proto jsem skryl sv tajemstv do svho srdce, nebo le je lbeznj ne pravda a sen ziv jen. Prohl el jsem zelen kmen na svm prstu a pipomnal si jej oi a jej sv prs a c mast ve sv dlani. Utkvval jsem na t vzpomnce a jej mkk rty se dotkaly stle mch rt ne, nebo Amon se mi ji zjevil, a m vra se zhroutila. Proto vzpomnaje na ni, eptal jsem si s hocmi tvemi: "M sestro!" A to slovo bylo jako milostn lichotka v mch stech, je to od nepamti znamen a na vky vk e znamenat: "M milovan!"

III Av ak nyn budu je t vypravovat, jak se mi zjevil Amon. tvrtou noc byla na mn ada bdt nad odpoinkem Amonovm. Bylo ns sedm jinoch: Mata, Mose, k, Sinufer, Nofrev, Ahmose a j Sinuhet, syn Senmutv. Mose a Bek tak chtli vstoupit d o Domu ivota, proto jsem je znal ji dlouho, ostatn v ak jsem neznal. Byl jsem zeslbl postem a naptm mysli. Byli jsme v ichni v n a li jsme bez smvu za kn ane jmno jeho zapomenuto! , kdy ns vedl do uzaven sti chrmu. Amon sestoupil ve svm zpadn pahorky, str ci odtroubili ji na sv stbrn trouby a brny chrmu byly zaveny. A vedl, se ji dosyta najedl obtnho masa, ovoce i sladkch kol, olej se inul po jeho obl a vno mu zrumnilo tve. Usmvaje se sm pro sebe, nadzvedl oponu a ukzal nm nejtajnj V ohromnm vklenku, vyhloubenm z jednoho kusu kamene, stl Amon a drahokamy jeho koru ny a nhrdelnku zily erven, zelen a mode ve svtle posvtnch kahan jako iv oi. Za omoc knze pomazat vonnmi mastmi a oblci do novch rouch, nebo ka dho jitra se musel pe Vidl jsem ho ji kdysi o jarnm svtku, kdy byl vynesen na vnj ndvo ve zlatm lunu, ped nm na tv. Vidl jsem ho tak za nejvt zplavy plout po posvtnm jezee v cedrov jako chud k vidl jsem ho jen z dlky a jeho rud roucho nepsobilo na mne tak otsajc jako nyn v zi kahan a v naprostm tichu svatyn. Rud roucho pslu jen bohm, a kdy j eho vzne en obliej, bylo m, jako by se kamenn obraz kladl v svou vahou na m prsa a dus mne. "Bdte a modlete se ped oponou," pravil knz, jen se pidr oval keovit jejho okraje, m hy. "Mo n e vs zavol, nebo se nkdy zjevuje ekatelm a vol je jejich jmny a mluv k n je pova uje za hodn t milosti." Sp n udlal rukou svat znamen a mumlal bo sk jmna Amonova, spou tje oponu, a nenamhal onit se a dt ruce do v e kolenou. Potom vy el a zanechal ns sedm v temn pedsni nejtajnj svatyn, jej dla dice mrazily Po jeho odchodu vythl Mose zpod svho pl t kahan a Ahmose vnikl chladnokrevn do nejtajn vatyn a pinesl odtud Amonv posvtn ohe, tak e jsme mli svtlo. "Byli bychom po etil, kdybychom zstali ve tm," ekl Mose, a hned nm bylo lpe, akoliv js byli je t ponkud ustra eni. Ahmose vythl chlb a maso, Mata a Nofrev se dali do hran v kostky, vykikujce ka d svj v tak pronikav, a se pedsn rozlhalo. Kdy se Ahmose najedl, zabalil se do svho pl t a spnku, proklnaje tvrdost kamennch dla dic, a Sinufer a Bek se polo ili po njak chvli t nmu, aby jim bylo tepleji. J v ak jsem byl mld, i bdl jsem, akoliv jsem dobe vdl, e knz dostal od Metufera d b pozval do sv komory s jinmi syny lechtic, tak e ns jist nepijde pekvapit. Bdl jsem, sem z doslechu vdl, e v ichni ekatel v dy potaj jedli, hrli nebo spali. Mata zaal vyp o chrmu Sachmety s hlavou lvice, kde se zjevuje krlm-vlenkm nebesk dcera Amonova a o e. Tento chrm byl za chrmem Amonovm, nebyl v ak ji tolik v oblib. Po destky let tam far nevkroil, a mezi kamennmi dla dicemi jeho vnj ho ndvo rostla trva. Ale Mata prohlsi ml nic proti tomu tam bdt a objmat prv nyn nahotu bohyn, a Nofrev hzel kostkami, zva akal, e ho nenapadlo vzt s sebou vno. Pak si oba lehli a brzo jsem bdl j jedin. Noc mi byla dlouh a zatmco druz spali, zmocnila se mne hlubok zbo nost a touha, nebo js em byl je t mld, a kal jsem si, e jsem zstal istm a postil se a e jsem zachoval v ec

n pedpisy, aby se mi mohl Amon zjevit. Opakoval jsem jeho svat jmna a naslouchal poz orn ka dmu elestu, v ecky smysly napjaty, av ak chrm zstval przdn a studen. Ped sv abounce opona nejtajnj svatyn, av ak nic vce se nestalo. Kdy vniklo svtlo do chrmov sl jsem kahan, nevslovn zklamn, a probudil jsem sv druhy. Vojci zatroubili v trouby, str ci na hradbch se vymnili a pidu en hluk pichzel z ndv ve vzdlench stinch, tak e jsme vdli, e se v chrmu poal nov den a nov prce. Knz konen pi el, uspchn, a s nm k mmu velkmu pekvapen i Metufer. Oba siln p emn a knz mval kli od velkch truhlic a opakoval s pomoc Metuferovou svat slova a pak ozdravil: "ekatel, Mato, Mose, Beku, Sinufere, Nofre, Ahmose a Sinuhete, zdalipak jste bdli a modlili se, jak jest pedepsno, abyste si zaslou ili vysvcen?" "Bdli jsme a modlili se," odpovdli jsme jednohlasn. "Zdalipak se vm Amon zjevil podle svho slibu?" pokraoval knz, pohl eje na ns svma neklidnma oima. Pohldli jsme na sebe a zavhali. Konen ekl Mose nejist: "Zjevil se podle svho slibu." Jeden po druhm opakovali moji druhov: "Zjevil se." A jako posledn ekl Ahmose zbo n a rozhodn: "Vskutku se zjevil." Dval se knzi pmo do o, av ak j jsem neekl nic a bylo mi, jako by mi jaksi ruka svra nebo to, co kali moji druhov, mi pipadalo jako rouhn. Metufer pravil bezosty n: "Bdl jsem tak a modlil se, abych si zaslou il vysvcen, nebo p t noci mm cosi jinho e bdt. Amon se mi zjevil, jak to i knz zde m e dosvdit, a ml tvar velkho d bnu na vn mi peetn svat tajemstv, kter vm nesmm opakovat, av ak jeho slova byla lahodn jako v ech, tak e jsem prahl stle vt zn naslouchat mu a do rozednn." Tu se osmlil Mose a promluvil: "Mn se zjevil v podob svho syna Hora, posadil se mi na rameno a pravil: Bu po ehnn, Mos , bu po ehnna tv rodina, bu po ehnna tv prce, abys jednoho dne usedl v dom o dvoj br rouel mnohm slu ebnkm.' Tak pravil." Ostatn si tak posp ili, aby vypravovali to, co jim Amon ekl, a mluvili horliv v ichni na ednou a knz jim naslouchal, smje se a pokyvuje hlavou. Nevm, zdali to vypravovali s ny, je vidli, i prost lhali. Vm jen, e jsem zde stl osaml a nic jsem nekal. Nakonec se knz obrtil ke mn, sthl sv oholen obo a ekl psn: "A ty, Sinuhete, co nejsi hoden vysvcen? Co se ti nebesk Amon nezjevil v ni dn podob? i ho nevidl ani jako malou my ku, nebo si vybr podle sv chuti na tisce rznch tvar?" lo o to, abych mohl vstoupit do Domu ivota, a tak jsem osmlil sv srdce a ekl: "Na svit jsem vidl, jak se pohnula posvtn opona, av ak nevidl jsem nic jinho a Amon ke nepromluvil." V ichni vyprskli v smch a Metufer se sml tak, a se plcal do kolenou, a ekl knzi: "Je to hlupk." Zatahal knze za rukv, poskvrnn vnem, a eptal mu cosi, po ilhvaje pitom po mn. Knz se na mne opt psn podval a pravil: "Kdy jsi neusly el hlasu Amonova, nebudu t moci vysvtit. Av ak pomohu ti trochu v t vci, je to vm, e jsi mladk vc i e tv mysly jsou dobr." Po tch slovech za el za nejtajnj vklenek a zmizel na im zrakm. Metufer pistoupil tsn led na mou ne astnou tv, pousml se ptelsky a ekl: "Neboj se." Av ak v t chvli jsme v ichni poskoili, nebo prostorou se rozlehl nadpirozen hlas, jen podoben dnmu lidskmu hlasu, a znl odev ad, ze stropu, ze zd, z mezisloup, tak e jsme eli sv tve kolem dokola, abychom pochopili, odkud zn ten hlas. A hlas pravil: "Sinuhete, Sinuhete, ty ospale, kde jsi? Pistup ihned ped mou tv a vzdej mi poctu, po nvad spchm a nemm chuti ekat na tebe cel den." Metufer rozhrnul oponu, vstril mne do vklenku, vzal mne za hrdlo a polo il na podlah u do pedepsan polohy, jak se zdrav bohov a farani. Av ak j jsem zvedl hlavu a spatil, sn svtlo naplnilo nejtajnj svatyni, a hlas vychzel z st Amonovch, kdy kal: "Sinuhete, Sinuhete, ty svin, ty opiku! Co pak ses opil? V dy jsi spal, kdy jsem t vola Ml bys bt utopen v propastech bahna a polykat po zbytek ivota blto, av ak pro tv mld t dpou tm, akoliv jsi hloup a ln a pinav, nebo odpou tm v em, kdo v ve mne, ale os vtnch."

A je t mnoho jinho kal onen hlas, volaje, rouhaje se a proklnaje. Av ak nevzpomnm si j o v e a nechci ani na to vzpomnat, tak to bylo poni ujc a trpk pro mne, nebo naslouchaje nadpirozenmu dunn hlasu, rozeznal jsem v nm hlas knze, a tato skutenost mne ohromila a podsila natolik, e jsem nemohl nic vnmat. A le el jsem stle ped obrazem Amonovm, i kdy hlas ji odmlel, a pi el knz a odkopl mne stranou, a moji druhov se jali sp n pin e nn masti, lidla a rud roucha. Ka d ml svj pedem uren kol, i pipomnl jsem si, co mm vykonat, a b el jsem tedy do en vody a pro posvtn pleny, abychom omyli obliej, ruce i nohy bohovy. Kdy jsem se vrti l, vidl jsem, jak knz plivl Amonovi do tve a pak ji otral svm u pinnm rukvem. Potom a Nofrev nalili rty, tve a obo. Metufer ho pomazal olejem a vonnmi mastmi, a smje se jel svm ttcem tak nama tn obliej knze, i svj vlastn. Nakonec jsme sochu svlkli, om jako by byla vykonala svou potebu, pomazali mastmi bohv d, i oblkli jsme mu rudou, vrapovanou suknici, kolem pasu pivzali zstrku a na ramena pl a vlo ili mu pa e do ruk Kdy bylo v e dokonno, sebral knz pou it roucha a uschoval vodu na myt a pleny, nebo to ylo denn prodvno na vnj m ndvo zmo nm poutnkm a voda byla prodvna jako lk na k Byli jsme nyn voln, i vy li jsme do ndvo na slunce a tam jsem se vydvil. A srdce i hlav jsem ml prv tak przdn, jako byl mj aludek, nebo jsem ji nevil v bohy.

Av ak kdy uplynul uren as, byla m hlava pomazna olejem a j jsem byl vysvcen na knze , odkal jsem kn skou psahu a dostal jsem stvrzujc svitek. Na svitku byla pee velkho nova a m jmno, co mne opravovalo ke vstupu do Domu ivota. A tak jsme vstoupili, Mose, Bek a j do Domu ivota. Jeho brna se nm otevela, a i m jmno bylo zapsno do Knihy ivota, jako pede mnou jmno mho otce Senmuta a jako ped nm jmno j otce. Ji jsem v ak nebyl asten.

IV V Dom ivota dohl eli na vyuovn alespo dle jmna krlov t lkai, ka d ve svm ob zdka, nebo mli mnoho nemocnch a od bohatc dostvali velk dary za sv slu by a obvali domy za mstem. Ale kdy byl piveden do Domu ivota nemocn, nad jeho chorobou obyejn lk zpaitli a neodv ili se ji lit, tu se objevil lka krlovsk a ukzal ped ky sv umn A tak ke cti Amonov se mohl t it i nejchud nemocn pi krlovskho lkae. Od nemocnch Domu ivota se vyb le jejich prostedk, a akoliv pemnoz pin eli svitky mstskch lka, svdc o tom, e o ch nemoci, pichzeli ti ze v ech nejchud do Domu ivota pmo a nebyly od nich po adovn o v e bylo krsn a sprvn, ale nebyl bych chtl bt chudm a nemocnm, nebo na tchto ubo nezku en ve svm umn a ci je o etovali, ani jim dali uti ujc lky, tak e museli sn Proto bylo asto slchat z pedsn Domu ivota nek a stnn chudch. Doba uen a cvien na lkae byla i pro nadanho ka dlouh. Museli jsme projt uenm o l y, museli jsme se nauit, v kterm vhodnm okam iku je mme trhat, su it a vait z nich te t bo bylo-li nutno, musel si lka sm umt pipravit sv lky. J i mnoz jin jsme proti tom ali, je to jsme nechpali jeho u itenost, proto e v Dom ivota se dostaly na lkask pedp znm lky, ji namchan a zv en. Nicmn jak je t o tom budu vypravovat bylo mi toto vyuovn pozdji velmi u itenm. Museli jsme se nauit znt v echny sti tla, innost a el rznch jeho stroj. Museli js chzet s no em a s kle tmi na trhn zub, av ak pedev m jsme si museli vycviit ruce, aby ti jak v dutinch lidskho tla, tak skrze k i, a bylo tak teba umt st nemoci v och l museli umt pomoci en pi porodu, kdy porodn bba ji na to nestaila. Museli jsme se nau olat i zmrnit bolest podle poteby. Museli jsme umt rozli it nemoci lehk od t kch, nemo chzejc z ducha od neduh tlesnch. Museli jsme prost pravdu z vrok nemocnch a umt kl bychom dostali jasn obraz choroby. Je tedy pochopiteln, e m dle jsem dochzel ve svm uen, tm hloubji jsem ctil, jak m y ml bt lka hotovm lkaem a tehdy, kdy uzn pokorn sm ped sebou, e ve skutenosti v ak se to nesm kat, nebo ze v eho nejdle itj je, aby nemocn vil svmu lkai a d o je potek v eho lkaskho umn, na nm je teba stavt. Proto lka se nesm nikdy zml k uin, ztrc svou povst a oslabuje zrove povst ostatnch lka. A proto tak, kdy se h vol po prvnm lkai druh a tet, aby vy etili njak slo it ppad, tu radji pochova nho, ne by ji odhalili k hanb celho stavu lkaskho. V tomto smyslu se pak k, e lka olen sv chor.

Av ak tehdy jsem toto v e je t nevdl a vstupoval jsem do Domu ivota naplnn ctou a vil am najdu v ecku pozemskou moudrost a dobrotu. Prvn as byl kru n, nebo k, jen pijde po e sluhou v ech ostatnch, a nen nejpodadnj ho sluhy, jen by nestl v e ne on a jemu ne dve se mus k nauit istot, a nen pinav prce, je by se mu nesvila, a je nemocen nezatvrd. A brzo v i ve spnku, e n se oist jedin ohnm a prdlo vyvaenm ve vod a Nicmn v e, co se tk umn lkaskho, je napsno v jinch knihch, i nebudu se u toho dl chci vypravovat o v em, co se tk mne, co jsem vidl na vlastn oi a o em druz nepsali. Po dlouh zku ebn dob pi el den, kdy mi po obadnm oi tn dali blou kytlici, i sml js h nauit vytrhvat zuby silnm mu m, obvazovat rny, proezvat vedy a dvat dlahy na zlome ylo to pro mne novinkou a dky dvnmu pouovn otcovu dlal jsem rychl pokroky a stal se h ou a uitelem druh. Obas jsem dostal i dary, jako se dvaj opravdovm lkam, i dal jsem rt sv jmno Sinuhe na zelen kmen, kter mi vnovala Nefernefernefer, abych mohl vtisknou vou pee na lkask pedpisy. Dostval jsem se k kolm stle nesnadnj m, sml jsem bt v slech, kde le eli nevyliteln se vy etovn a ezn u slavnch lka, jim deset nemocnch zemelo, zatmco se jedin v uil, e se lka nem co obvat smrti a e smrt je naopak chormu asto milosrdnm ptelem, obliej umrajcho astnj , ne byl za ubohch dn jeho ivota. A pesto jsem byl slep a hluch, dokud nepi el den probuzen, jako kdysi v mm dtstv, kdy pro mne t obrazy, slova a psmena. Pi la konen chvle, kdy se mi otevely oi dokon, em se jako ze sna a tzal se sama sebe z radosti sv rozven mysli: "Pro?" Nebo obvan kl v eho opravdovho vdn jest otzka: Pro? Toto slovo je silnj ne rk vyryt do kamene. Hle, jak se to stalo: Byla jaksi ena, kter nemla dt, i myslila, e je neplodn, ponvad se j ji naplnilo dnoho dne j pestaly msn bolesti, i zachvtil ji strach a zkost a ona pi la do Domu i jc se, e do n vstoupil zl duch a otrvil jej tlo. Vzal jsem obiln zrna, jak je pedeps zahrabal je do prsti. Zalil jsem nkolik zrnek vodou z Nilu a ostatn vodou on eny. Da l jsem prs na slunen r a ekl en, aby opt pi la za nkolik dn. Kdy se pak dostavil a: ta, kter byla zalita vodou Nilu, byla drobn, kde to ostatn vypuela zelenmi lstky. A ak jest pece pravda, co je psno, jak jsem to i sm ekl udiven en: "Raduj se, eno, nebo svat Amon po ehnal ve svm milosrdenstv tvmu lnu, a bude mt dt n po ehnan eny." Uboh ena plakala radost a dala mi darem stbrn krou ek o vze dvou deben v dy byla z cku svou nadji , a sotva e mi uvila, ji se mne zeptala: "Bude to syn?" Myslila toti , e vm v ecko. Dodal jsem si odvahy, podval se j pmo do o a ekl: "Bude to syn." Nebo mo nost byla stejn a j jsem ml tou dobou tst ve he. ena se zaradovala je t v al stbrn krou ek o vze dvou deben. Kdy v ak ode la, tzal jsem se sama sebe: "Jak je mo n, e obiln zrno v, co dn lka nem e poznat ani vdt i vidt, dokud znm oku?" I dodal jsem si odvahy a el se zeptat svho uitele, pro je tomu tak, av ak on pohldl na mne jako na nepetnho a ekl pouze: "Tak jest psno." Ale to nebyla odpov na m pro. Dodal jsem si je t jednou odvahy a el se zeptat krlovsk rodnka do domu rodiek, pro je tomu tak. On mi v ak ekl: "Amon jest krlem v ech boh. Jeho oko vid lno eny, kam proniklo sm. Jestli e dovol, ab oplodnila, propak by nedovolil, aby se obiln zrno zazelenalo v prsti, kdy se zalij e vodou oplodnn eny?" A podval se na mne jako na pros ka, av ak ani to nebyla odpov na m pro. Tehdy se m oi otevely dokon, i vidl jsem, e lkai Domu ivota znaj jedin, co bylo p o zvykem, ale nic vce. Nebo kdy jsem se tzal, pro je teba vypalovat hnisavou rnu, kde obyejn rna se ma e olejem a obvazuje, a pro plse a pavuiny l vedy, odpovdali mi: inilo." A prv tak ten, jen vldne uzdravujcm no em, m prvo provdt ony sto osmdest dva ezy, sny, a provd je podle sv zku enosti a obratnosti lpe i he, rychleji i pomaleji, s v lestmi nemocnho, ale nem e udlat nic vce, nebo jen ony byly ve svitcch popsny a zobraz , av ak jin nebyly dve provdny. Byli lid, kte hubli a jejich obliej bledl, ale lka v nich nemohl zjistit ani nemoc, an

zrann. A pece se tito nemocn zotavovali a uzdravovali, jestli e jedli syrov jtra obtn vat ov em za dra ceny , ale pro se tak dlo, nesml se nikdo zeptat. Byli jin, kte bi e a jejich ruce a tve jen hoely. U vali projmadla a uti ujc lky, ale nkte se i, ani lkai mohli pedem ci, kdo se uzdrav a komu opuchne bicho, tak e zeme. Av ak pr uzdravil a jin zemel, to se nikdo neptal, ba ani se nesml ptt. Brzy jsem zpozoroval, e se pli dotazuji, nebo zaali na mne hledt kosem, a ci, kte ne peskoili a dvali mi rozkazy. Tehdy jsem svlkl svou blou kytlici, oistil jsem se a o de el jsem z Domu ivota, odn eje si z nho dva stbrn krou ky, je v ily celkem tyi de

V Kdy jsem vy el z chrmu uprosted dne co se mi nestalo ji po lta , otevely se mi oi nou, i shledal jsem, e se Veset zmnil za tu dobu mho uen. Shledal jsem to, jda cestou beran i pechzeje mnoh tr i t, nebo v ude vldl nov neklid, a odv lid byl je t dra rozeznat ani podle vrapovan zy, ani podle paruky, kdo byl mu a kdo ena. Z krem a z do m rozko e se rozlhala hmotn hudba syrsk a v ulicch bylo sly et je t vce cizch slov a Nubijci se je t drzeji msili mezi Egyp any. Bohatstv a moc Egypta byly bez mez a po stal et dn neptel nevstoupil do jeho mst a stednho vku doshli ji ti, kte nikdy nezak pineslo-li to vce radosti lidem, to nevm, nebo v ichni oekvali nco novho, nejsouce sp ni dnem ptomnm. Toulal jsem se ulicemi Vesetu a byl jsem sm a srdce jsem ml obt en vzdorem a zrmutkem. l jsem dom a vidl jsem, e otec Senmut zestrl, jeho hbet se ohnul, a nemohl ji rozeznat znamnka na papyru. Vidl jsem tak, e i m matka Kipa zestrla, zadchvala se pi chzi a ila o niem jinm ne o hrob. Nebo za sv spory koupil otec pro oba hrob ve Mst mrtvch stran eky. Vidl jsem jej, byl to pravn hrob postaven z hlinnch cihel a na stnch ml obvykl obrazy a npisy. Kolem dokola byly stovky a tisce podobnch hrob, kter Amonovi k n draho prodvali poestnm a spoivm lidem tou cm po nesmrtelnosti. Abych udlal matce sal jsem pro sv rodie Knihu mrtvch, je bude jednou s nimi vlo ena do hrobu, aby nezabl oudili na sv dlouh cest, a byla napsna bez jedin chybiky a vbec to byla pozoruhodn mrtvch, i kdy nemla malovanch obraz jako ty, kter se prodvaly na Ndvo knih Amonova Matka mi dala najst a otec se mne vyptval na m uen, av ak nena li jsme ji nic jinho, o chom spolu hovoili, a dm mi byl pojednou ciz a ciz mi byla i ulice, ba i lid v n. Prot o bylo m srdce m dle tm smutnj , a jsem si vzpomnl na chrm Ptahv a na Thutmosa, je a jen se chtl stt umlcem. Tu jsem si pomyslil: "Mm na ruce tyi debeny stbra, pjdu pro svho ptele Thutmosa, abychom se spolu pot il selili vnem, v dy pece nikdy se mi nedostane odpovdi na mou otzku." Proto jsem se rozlouil se svmi rodii, ka, e se musm vrtit do Domu ivota, a je t ped unce jsem do el do Ptahova chrmu a zeptal se str ce u vrat na kolu umlc, i ve el jsem do t a hledal ka Thutmosa. A tu jsem se dozvdl, e ji dvno byl vyhnn ze koly. ci, kte na nho vyptval a kte mli ruce od hlny, plivali na zem pede mnou, vyslovujce jeho jmn e jeden z nich mi ekl: "Hled -li Thutmosa, pak ho najde nejsp e v nkter krm i v nkterm domu rozko e." Jin pipojil: "Usly -li nkoho rouhat se bohm, pak je Thutmose zajist nablzku." A tet ekl: "V ude tam, kde je njak pranice a kde se rozdvaj boule a rny, tam jist najde svho p mosa." A opt plivli na zem pede mnou, je to jsem ekl, e jsem ptelem Thutmosovm, av ak inili in kvli svmu uiteli, nebo jakmile se tento obrtil zdy, poradili mi hned, abych el do , jej jmno jest U syrskho d bnu.

Na el jsem tedy krmu, jej jmno bylo U syrskho d bnu. Stla na rozhran mezi tvrt chud o a nad jejmi dvemi byl npis, v nm se vychvalovala vna z vinic Amonovch i vna z p t byly stny pokryty veselmi malbami, na nich se pavini laskali s tanenicemi a kozy hrl na fltny. Na zemi sedli umlci, kte horliv kreslili obrazy na papyr, a jaksi staec po oval smutn przdnou i ped sebou. "To Sinuhet, u kruhu hrnova!" vykikl kdosi a vstal, aby mne pozdravil, zvedaje pitom r uku na znamen velkho pekvapen. Poznal jsem Thutmosa, teba e jeho pl byl pinav a roztrhan a teba e ml krv podlit o li na ele. Zestrl a zhubl a ml plno vrsek v koutcch st, akoliv byl je t mld. Av ak v ylo stle cosi naka liv odv nho a veselho, kdy se na mne dval, a naklonil hlavu ke mn

na e tve dotkly. I poznal jsem tak, e jsme zstali pteli. "M srdce je obt eno zrmutkem a v e je marnost," pravil jsem mu. "Proto jsem t hledal, ab ychom pot ili sv srdce vnem, nebo nikdo mi neodpovd, kdy se ptm pro." Av ak Thutmose zvedl svou zstrku, aby ukzal, e nem, za by koupil vna. "Mm na svm zpst tyi debeny stbra," ekl jsem hrd. Av ak Thutmose ukzal na mou hlavu, kter byla hladce oholena, ponvad jsem si pl, aby lid i, e jsem knzem ni ho stupn. Neml jsem nic jinho, m bych se byl mohl chlubit, a nyn lo, e jsem si nenechal vlasy znovu narst. Proto jsem mu netrpliv odpovdl: "Jsem lkaem a nikoli knzem. Myslm, e jsem etl na dvech, e se zde podvaj tak vna nejme je, jsou-li dobr." Pi tchto slovech jsem zazvonil stbrnmi krou ky na ruce a krm pibhl a uklonil se pe ce ve v i kolenou. "Mm vna ze Sidonu a Gebalu, jejich peet nejsou je t zlomeny a je chutnaj myrhou," ek u ti nabdnout tak smchan vna v pestrch pohrech. Stoupaj do hlavy jako smv krsn d luj srdce." A je t mnoho jinho napovdal a navypotval jednm dechem, tak e jsem zrozpaitl a pohled utmosa. Thutmose nm objednal smchan vno, i pi el otrok a nalil nm vody na ruce a pines isku pra ench zrnek lotosu na nzk stl ped nmi. Krm na postavil pestr pohry. Thutm vj pohr a ulil kapku vna na zem, ka: "Bo skmu hrni! Nech mor zamo kolu umn i jej uitele!" A potom jmenoval ty, kter n I j jsem pozvedl svj pohr a ulil kapku vna na zem. "Pi jmnu Amonov," ekl jsem, "nech jeho lun pluje vn, nech puknou pupky jeho kn m o nevdom uitele Domu ivota." Pron el jsem ta slova potichu, aby je nikdo ciz nezaslechl. "Neboj se," poznamenal Thutmose. "V tto krm jsme se ji nco naproklnali Amonovi do u , u toho nikdo ani nev imne. My zde ostatn jsme v ichni ztracenci. Nevydlal bych si ani na chlb ani na pivo, kdybych se nebyl rozhodl kreslit obrzky pro dti bohatc." Ukzal mi svitek papyru, na nj kreslil ped mm pchodem, a musel jsem se smt, nebo nakr pevnost, jej hradby brnila strachem se tesouc koka proti my m, a nakreslil dle hroch er zpval v korun stromu, kde to holub namhav stoupal po ebku openm o jeho kmen. Thutmose se na mne dval a jeho hnd oi se usmvaly. Rozvinul svitek, a j se ji nesml, p o e se objevil obraz, na nm mal lys knz vedl velkho farana na provzku, jako se vod o chrmu. A ukzal mi je t jin obraz, na nm se malik faran uklnl ped obrovskm obraze jsem se tzav na nho a on pokval hlavou a ekl: "Nen-li tomu prv tak? Rodie tak se smj mm obrazm, proto e jsou po etil. Je k smch a stejn je k smchu, vede-li knz farana na vodtku. Av ak ti, kte vd, ponaj o v eli dost chleba i piva, dokud ov em mne kn nedaj zabt svmi str ci nkde na rohu ulice. U pihodilo." "Napijme se," ekl jsem mu. I napili jsme se vna, av ak m srdce se nerozveselilo. "Je nesprvn ptt se pro?" otzal jsem se. "Ov em e je to nesprvn," pravil Thutmose, "nebo lovk, jen se odv ptt se pro, nem pste , ba ani nejchud ho pelechu v celik zemi Kemet. V e mus zstat pi starm, v dy dost a pchou, kdy jsem vstupoval do koly umn, vzpomn si pece, Sinuhete. Byl jsem ja en do el k prameni. Byl jsem jako hladov, jemu se podv chlb. A nauil jsem se mnohmu d Nauil jsem se, jak m umlec dr et ttec, i jak m zachzet s rydlem, jak ztvrnit model z u dve, ne zane z kamene, jak hladit kmen a spojovat barevn kameny i jak malovat na prs itn kmen. Av ak kdy jsem chtl tvoit to, o em jsem snil, pro radost svch vlastnch o, tyila pede mnou ze a dali mi mchat hlnu pro druh. Nebo pedev m jest zde zkon. Um ka d psmeno, a ka d, jen jim uhb, je proklet. Tak v e m svj vzor, a kdo uhb vzoru, tt se umlcem. Od potku vk jest pedepsno, jak se m zobrazit lovk stojc a lovk s psno, jak k zved nohy i jak vl thne smyk. Od potku vk jest pedepsno, jak m umle do tomu uhb, nen schopen pro chrm, i bude mu odat kmen a dlto. Ach, Sinuhete, pteli j jsem se ptal pro. Pli asto jsem se ptval pro. A proto sedm zde, a s boulemi na hla Napili jsme se vna, i ulevilo se na mysli, i mmu srdci se ulevilo, jako by se byl ro zzl ved, nebo jsem ji nebyl sm. A Thutmose pokraoval: "Sinuhete, pteli mj, narodili jsme se v podivn dob. V e se hbe a mn svou podobu jako a hrnov kruhu. at se mn, slova i mravy se mn, a lid ji nev v bohy, teba e se j hete, pteli mj, narodili jsme se snad na sklonku ivota zem, nebo zem jest ji star, v isc, ba dva tisce let od stavby jehlancovch hrobek. Kdy na to pomyslm, chtl bych vlo it

hlavu do rukou a plakat jako dt." Neplakal v ak, nebo jsme pili smchan vno v pestrch pohrech, a krm od Syrskho d bnu onil, ruce ve v i kolenou, poka d kdy nm je naplnil. A co chvli pibhl otrok a nalil n na ruce. M srdce bylo lehk a rychl jako p, jako vla tovka po zplav, a ml jsem chu p objmat cel svt kolem. "Pojme do nkterho domu rozko e," ekl Thutmose a sml se. "Pojme naslouchat hudb a dvat a tanenice, aby se na e srdce pot ila a abychom se ji neptali pro a nechtli svj pohr p Zaplatil jsem jednm krou kem ze zpst, doporuuje zrove krmi, aby s nm nakldal opat lhk mo thotn eny. Tato my lenka mne velice rozveselila a krm se tomu tak ze srdce z l mi celou spoustu poznaench pl k stbra, tak e jsem mohl jeden z nich dt i otrokovi. T uklonil a k zemi pede mnou a krm ns doprovodil a ke dvem a vyzval mne, abych nezapo Syrsk d bn. kal tak, e zn dosti mladch dvek bez pedsudk, kter by se rdy se mnou ch je el nav tvit a pinesl s sebou od nho koupen d bn vna. Av ak Thutmose namtl, e j l s tmi syrskmi dvkami, kter by se tedy mohly zvt sp e bbami ne sestrami. Tak jsme e , je to na e hlavy byly plny vna. Toulali jsme se ulicemi a slunce dvno zapadlo a poznal jsem Veset, kde nebylo nik dy noci, nebo veselc se lid udr ovali tolik svtel ve sv ndhern tvrti, e bylo vidt ve dne. Ped domy rozko e hoely pochodn a velik kahany plly na nro nch sloupech. Otroc ili nostka a voln b c se msilo v hudbu a v hulkn opilc, zaznvajc z mnohch dom. Vstoupili jsme do ku sk krmy, i vidli jsme Nubijce bijc pst nebo devnm kyjem do bub emn dunn se neslo iroko daleko. Odev ad se ozvala syrsk hudba, hmotn a prost, jej do u , jej rychlost v ak uchvacovala mysl a rozehvala krev. Je t nikdy jsem nohou nevk o domu rozko e, i byl jsem ponkud nesml, av ak Thutmose mne zavedl do domu, jen se jmeno val U koky a hroznu. Byl to mal a pravn dm, sedlo se tam na mkkch roho ch, osvtlen t, a fltnm a strunnm nstrojm dvaly znamen erven namalovanmi dlanmi mlad, podle m y hudba skonila, pi ly si k nm sednout a daly mne, abych jim nabdl vno, je to jejich sou such jako slma. Hudba se opt ozvala a dv nah tanenice tanily slo it, velkou obrat vy adujc tanec, jej jsem sledoval s ivm zjmem. Jako lka jsem byl zvykl vidt nah t ejich prsy neposkakovaly, jejich mal bicha a kyle se nechvly s takovou svdnost. Av ak hudba mne zase roztesknila a zatou il jsem po nem, nevda ani po em. Krsn dvka po svou ruku na mou a opela svj bok o mj a ekla mi, e mm moudr oi. Nicmn jej oi neby o voda Nilu v letnm ru a jej at nebyl z krlovskho lnu, i kdy j neskrval prsa. Proto ouze popjel vno, ale nehledl j do o a ani si nikterak nepl jmenovat ji svou sestrou a t ji, aby se se mnou obveselila. Posledn vzpomnka, kterou mm na tento dm rozko e, byl kopanec rozzuenho Nubijce do mho zadku, a pak boule na hlav, kterou jsem si udlal, kd y jsem vypadl ze dve na ulici. Stalo se mi prv to, co pedvdala m matka Kipa. Le el jsem ve karp bez jedinho kousku l roztrhn a bouli na hlav a mne Thutmose zvedl, a podpraje mne svou silnou pa , dov k pstavi ti, kde jsem mohl uhasit svou ze vodou z Nilu a omt si tv a ruce a nohy.

Onoho rna jsem se vrtil do Domu ivota s opuchlma oima, s bolestivou boul na hlav, se avm pl tm, i nectil jsem nejmen ho pn ptt se pro. Ml jsem dozor v oddlen u nch nemoc, i oistil jsem se sp n a oblkl istou kytlici a o am. Mj uitel a dohl itel mne v ak potkal na chodb, pohldl mi do tve a jal se mne plsn y, kter jsem tal ve svitcch a znal zpamti: "Co bude z tebe," ekl, "jen bh cel noci kolem hradeb a pije vno bez mry? Co bude z t jen marn svj as v domech rozko e a tlue hol do d bn a zastra uje lidi? Co bude z t zrann a prch ped str emi?" Kdy takto splnil svou povinnost, pousml se a ulehen si oddychl, pak mne zavedl do sv jizby a nabdl mi jaksi npoj, aby mne proistil. Bylo mi lpe, i pochopil jsem, e vno a domy rozko e jsou dovoleny v Dom ivota, pokud jen se pestanu ptt pro.

VI Tak proniklo vzru en Vesetu i mn do krve a zaal jsem dvat pednost noci pede dnem, komh svtlu pochodn ped sluncem, syrsk hudb ped nkem nemocnch, eptn krsnch dvek pe outlch papyr. Nikdo nic nenamtal, pokud jsem konal peliv svou prci v Dom ivota, pokud em dlal zkou ky a neztratil jistotu svch rukou. To patilo k ivotu vysvcench, nebo jen poslucha mlo prostedky zalo it si vlastn domov a o enit se v dob uen. Proto mi moji u na srozumnou, e si sprvn ponm, kdy se otrkvm a ukjm sv tlo a obveseluji sv sr

k je t nedotkl, a pece jsem si myslil, e vm, e jej lno nepl jako ohe. Doba byla velmi neklidn a velik faran onemocnl. Vidl jsem jeho seschl staeck obliej, o nesli do chrmu o svtku obou boh Nilu, celho ozdobenho zlatem a drahmi kameny, nehybn o jako obraz boha, hlavu sklonnu pod thou dvojit koruny. Byl nemocen a lky krlovskch l a mu nepin ely uzdraven, i eptalo se, e jeho as se naplnil a e brzy nastoup na trn ic. Av ak nslednk trnu byl je t mladk jako j. V Amonov chrmu se konaly obti a bohoslu by, ale Amon nebyl s to pomoci svmu bo skmu synu akoliv mu tet Amenhotep vystavl nejvelkolepj chrm v ech vk. kalo se, e se krl a e poslal rychl posly ke svmu tchnovi, krli mitannskmu v zemi naharinsk, aby ho uzdra ila zzran I tar z Ninuy. A to bylo takov rouhn proti Amonovi, e se o tom mluvilo na z u a v Dom ivota jen eptem. Obraz I tary vskutku pi el, a vidl jsem knze kadeavch vous s podivnmi klobouky na hlav tlustch pl tch z vlny, jak jej nesou, cel zpocen, Vesetem za zvuk kovovch nstroj a o dunn bubnk. Av ak ani ciz bohov nemohli k velk radosti kn ulevit faranovi, n ovoln do palce krlovsk otvra lebek. Ani jednou jsem nevidl Ptahhora v Dom ivota, nebo otvrn lebek bylo dk a je t jsem roil v uen, abych mohl bt asten ezn a vy etovn odbornk. Nyn byl Ptahhor pines o sdla do Domu ivota. Oistil se v pedsni a j se postaral, abych se dostal do jeho blzk sti. Byl stejn lys a jeho obliej stejn svra tl, ba i tve mu visely stejn smutn a ne o obou stranch st. Poznal mne, usml se a pravil: "Tos ty, Sinuhete? Opravdu jsi ji natolik pokroil, synu Senmutv?" Podal mi skku z ernho deva, v n ml sv nstroje, a nadil mi, abych ho doprovzel. nezaslou en est, kterou mi mohl zvidt i krlovsk lka, i choval jsem se podle toho. "Musm vyzkou et jistotu svch rukou," ekl Ptahhor. "Zaneme nejdve zde s nkolika lebkami bych vidl, jak mi jde prce od ruky." Jeho oi byly vodnat a ruce se mu trochu tsly. Vstoupili jsme do sn, kde byli nevylite emocn, ochromen a zrann na hlav. Ptahhor vy etil nkolik lebek a vybral si starce, jemu byla smrt vysvobozenm, a statnho otroka, kter ztratil e a nemohl hnout dy, proto e ho z anili kamenem do hlavy za njak poulin rvaky. Oba dostali omamn npoj a byli odneseni do sn, v n se ezalo, a oi tni. Ptahhor sm si omyl sv nstroje a oistil je nad ohnm. Mm kolem bylo oholit vlasy obou nemocnch nejjemnj m holicm no kem. Potom se jim hlavy y a omyly je t jednou, k e se potela umrtvujc mast a Ptahhor se mohl dt do prce. Zaa azl k i starce a pelo il ji na ob strany, ani se znepokojoval prudkm krvcenm. Potom hyby prorazil do obna en kosti dru dutm vrtkem a vyjmul kousek uvolnn kosti. Staec za at po dechu a obliej mu zmodral. "Nevidm dn vady v jeho hlav," ekl Ptahhor a vlo il kostiku nazpt, za il pevn k i n obvzal hlavu, nae staec vydechl du i. "Zd se, e se mi ruka trochu chvje," pravil Ptahhor. "Snad mi nkdo mlad dojde pro pohr a?" Mezi divky byli krom uitel z Domu ivota i etn ci, kte se chtli stt znalci hlavy. ahhor napil pinesenho vna, zaal se zabvat otrokem, kter byl pivzn na sedtko a koule a pesto, e vypil omamn npoj. Ptahhor nadil, aby ho pivzali je t pevnji, a vlo ili m svrku, jm by ani obr nepohnul. Ptahhor rozzl leben k i a tentokrt se peliv vyhnul raji rny byly vypleny a vtok krve byl lky zastaven. To byla prce jinch lka, nebo Pt i nechtl unavit ruce. Je pravda, e byl v Dom ivota jak bylo obyejem nevzdlan mu , h ptomnost staila zastavit v ecko krvcen v okam iku, Ptahhor v ak chtl pouit sv ky mu e pro farana. Kdy Ptahhor oistil lebku, ukzal v em msto, kde byla kost vra ena dovnit. U vaje vrtku kl tk, uvolnil kus leben kosti, velk jako dla, a ukzal potom v em, jak sra en krev v blch zhyb mozku. S nejvt opatrnost odstranil kousky sedl krve jeden po druhm a vya ti, kter vnikl do mozku. To v e trvalo dosti dlouho, tak e ka d k ml as dobe se podva prce a vrt si do pamti vnj vzhled ivho mozku. Potom Ptahhor uzavel opt otvor stb u, oi tnou v ohni, kter byla zatm pipravena podle tvaru vyjmutho kusu leben kosti, a il ji malmi sponkami tsn na lebku. Kdy k i za il a rnu obvzal, ekl: "Vzbute toho mu e." Nemocn toti byl ji dlouho v bezvdom. Odvzali otroka, nalili mu vna do hrdla a dvali mu ichat k silnm lkm. Po chvli se mu il a zaal klt. Byl to zzrak., jemu neuv ten, kdo jej nevidl na vlastn oi, v dy pe nemohl mu ani mluvit ani hnout dy. Tentokrt jsem se nemusel ptt pro, nebo Ptahhor vys vtlil, e vra en kstka a krev rozlit do mozku zpsobily tyto viditeln pznaky.

"Jestli e nezeme do t dn, bude se moci pova ovat za uzdravena," prohlsil Ptahhor, "a ani ne do msce bude moci zmltit mu e, jen mu rozbil lebku. Nemyslm, e zeme." Potom podkoval vldn v em, kdo mu pomhali, a jmenoval i mne, akoliv jsem mu jen podval oje, kter poteboval. Neuhodl jsem v ak jeho mysl, kdy mi svoval tento kol, nebo tm, svou skku z ernho deva, vyvolil si mne za svho pomocnka v palci faranov. Dvakrt j l nstroje, i stal jsem se tak znalcem, jen mu pi oteven lebky bude k lep pomoci ne kt li jin krlovsk lka. Av ak to jsem nepochopil, a proto jsem se nesmrn podivil, kdy mi "Snad jsme nyn ji dostaten zral, abychom vlo ili sv ruce na krlovskou lebku. Jsi pipr Sinuhete?" Tak se stalo, e jsem vstoupil ve sv prost lkask kytlici po boku Ptahhorov do krlovsk stek. Zastavova krve se musel spokojit s mstem na tyi, a otroci faranovi ns odn eli ry e k pstavi ti krokem tak stejnomrnm, e se nostka ani trochu nekymcela. Na behu ns e k lun, jeho veslai byli vybran otroci a veslovali pravideln, tak e lun sp e letl, ne od. Z faranova pstavi t ns donesli do zlatho domu, a nedivil jsem se tomuto spchu, ne licch Vesetu ji pochodovali vojci, brny byly zaveny a obchodnci odn eli sv zbo do s ee a okenice se zavraly. Z toho v eho jsem poznal, e velk faran brzy zeme.

KNIHA TET VZRU EN VESETU I Velk zstup lechtic i ne lechtic se shrom dil pede zdmi zlatho domu, a dokonce i u zak o plno lun, devnch veslic bohatc i lodiek z rkosu stmelenho smolou. Kdy ns spatil o zstupem jako um vzdlench vod, a z st do st la zvst, e pi el krlovsk otvra leb a e na znamen smutku, kvlen a nek ns pedchzely do palce, nebo v ichni vdli, e slunce po oteven sv lebky. Od brny lili vedli ns ke komnatm krlovskm, vzne en dvoan byli nm k slu bm a ukln Ptahhorem a pede mnou, proto e jsme ve svch rukou pin eli smrt. Pipravili nm zvl tn k bychom se oistili, av ak kdy Ptahhor vymnil nkolik slov s osobnm lkaem krlovskm, zve pa i na znamen smutku a ledabyle provedl oistn obady. Posvtn ohe byl nesen za nmi a n krlovskmi komnatami jsme do li a do lo nice. Velk faran le el na svm lo i pod zlatm zvsem a ochraovali ho bohov shl ejc ze slou i. Le el nah, bez jedinho odznaku sv moci, se l a opuchl tlo v bezvdom, hlavu naklon an. T ce chroptl a slina mu stkala z ochablho koutku rt. Tak pomjiv jest a stnu po sk moc a slva, e i on byl k nerozeznn od kterhokoliv umrajcho v sni Domu ivota. Na mnaty v ak dle s nm cvlali chocholy ozdoben kon v krlovskm voze, jeho siln ruka napn a lvi hynuli mu u nohou pod jeho py. erve, zlato a mod zily na stnch a na podlaze p y ryby, kachny ltaly na ustcch kdlech a rkos se ohbal ve vtru. Uklonili jsme se a k zemi ped umrajcm faranem, a ka d, kdo ji poznal smrt, vdl, e hhorovo jest marn. Av ak od pradvna se otvrala v em faranm lebka jako posledn prostede stli e nezemeli rychleji pirozenou smrt co se mlo stt tak nyn, i pikroili jsme k jsem skku z ernho deva, oistil jsem je t jednou n , vrtek i kle t nad ohnm a po ourkov n . Osobn lka krlv ji oholil lebku umrajcho a oistil ji, tak e Ptahhor por ve, aby se posadil na lo e a vzal lebku faranovu na kln. Tu se pibl ila k lo i velk man elka krlovsk Tij a rozhodn to zakzala. A do t chvle u, pa e zvednuty na znamen smutku, nehybn jako obraz boha. Za n stl mlad nslednk trnu hotep a jeho sestra Beketamon, av ak j jsem se je t neodv il pozvednout k nim svj zrak. N n, kdy povstal v komnat zmatek, jsem je poznal podle jejich obraz v chrmech. Nslednk b l mho vku, ale byl vy ne j. Hlavu s vystupujc bradou ml vztyenu, oi pevn zaveny chorobn huben, vka a svaly ve tvi se mu chvly. Princezna Beketamon mla krsn, u lech dlouh, ovln oi. Jej sta a tve byly namalovny jasnou erven a jej at byl z krlov j dy jm prosvtaly jako dy bohyn. Dstojnj v ak ne ti dva byla krlovsk man elka Ti kem mal a obtloustl. Jej ple byla velmi tmav, lcn kosti irok a vystoupl. kalo se, tou enou z lidu a e mla nubijskou krev, ale nechci to tvrdit, je to jsem o tom jen sl y el. Vm pouze, e a jej rodie nemli v npisech estnch hodnost, mla ona pece moudr ikav oi a jej vystupovn prozrazovalo moc. Kdy pohnula rukou a podvala se na zastavova rve, byl tento mu jako prach u jejch irokch, temn hndch nohou. Chpal jsem ji, nebo z ova krve byl jen obyejn skotk, kter neuml pst ani st. Stl zde, ji ohnutou a pa e uple otevena a tup vraz v och. Neml ani nadn, ani rozumu, ml jen schopnost zastavova v pouhou svou ptomnost, a proto byl odveden od svho pluhu a od svch vol a vzat do slu e

chrmu. Pes v ecky oistn koupele il okolo sebe neustle zpach volskho lejna, a nebyl vtlit, odkud m svou schopnost. Nebylo to ani umn, ani cvien vle. Bylo to v nm, jako j kryt vzcn kmen ve trku, a nebylo mo no toho dosci ani uenm, ani duchovnm cvienm. "Nedovolm, aby se dotkal boha," pravila velk man elka krlovsk. "J sama budu dr et jeho vu, je-li toho zapoteb." Ptahhor odporoval a vysvtloval, e otvrn lebky je krvav a nepjemn na pohled. Pesto s an elka krlovsk posadila na okraj lo e a zvedla velmi opatrn hlavu svho umrajcho man e hl ejc se na sliny, je j tekly po rukou. "Je mj," ekla je t. "Nech se ho nikdo jin nedotkne. Na mm kln nech vstoup do zem s "On, jako to bh, vstoup do slunenho lunu svho otce a pijde pmo do zem bla ench," p , jen svm pazourkovm no em nazl k i lebky. "Zrodil se ze slunce a do slunce se navrt eho bude chvleno v emi nrody na vky vk. Ve jmnu Sutecha a v ech bl, co e n zastavo A mysln povdal v elijak bezvznamn vci, jen aby odvrtil pozornost krlovsk man elky o jako ka d obratn lka mluv stle k nemocnmu, kdy mu psob bolest. Poslednmi slovy se mu e, kter stl open o dvee, oi ospale piveny, nebo z faranovy hlavy zaala pomalu vy a stkala do klna krlovsk man elky, tak e se zachvla a jej tv zesinala. Zastavova krv hl ze svho zamy len. Myslil snad na sv volky a zavodovac strouhy, av ak nyn si pipomn , i pibl il se, a vzthnuv pa e, zahledl se na farana. Krev pestala ihned tci, i mohl j lavu omt a oistit. "Promi, matko," pravil Ptahhor, dr e v rukou vrtek. "Nu ov em do slunce, pmo k svmu otc e zlatm lunu, nech mu Amon po ehn." Neustle povdaje, otel rychlmi a obratnmi pohyby vrtkem v dlanch, a se noil se sk i. Tu otevel nslednk oi a s chvjc se tv pravil: "Nikoli Amon, nbr Reharachte mu po ehn, a Aton jest jeho zjevenm." Zvedl jsem uctiv ruku, akoliv jsem nevdl, o em mluv, nebo kdo zn v ech tisc boh Egy ze v ech pak njak Amonovi zasvcen knz, jen m dost co dlat se svatmi trojicemi a deva "Aton, inu ov em," zamumlal Ptahhor, ukliduje prince. "Propak ne Aton? To jsem se as i peekl." Vzal opt pazourkov n a kladvko s dr adlem z ernho deva a zaal lehounkmi poklepy uvo . "Pravda, inu zapomnl jsem, e vztyil ve sv bo sk moudrosti chrm Atonovi. Bylo to, myslm rzy po narozen prince, e ano, krsn Tij? Nu tak, je t chvilenku." Podval se starostliv na nslednka, jen stl u lo e, zatnaje psti, a v tvi mu kubalo. "Po pravd eeno, kapka vna by zpevnila ruku a neuinila by ani princi zle. Pi tto ple by stlo za to, rozlomit pee nkterho krlovskho d bnu. Hej!" Podal jsem mu kle tiky a Ptahhor vyjmul uvolnn kousek kosti, a hlava na krlovnin kln skala. "Posvi mi, Sinuhete." Ptahhor si oddechl, nebo nejhor ml za sebou. I j jsem si bezdn oddechl a zdlo se, ja se byl tent pocit levy penesl i na umrajcho farana, nebo jeho dy se pohnuly, dch lo, i upadl do je t hlub ho bezvdom. Pi jasnm svtle vy etoval Ptahhor chvli zamy len jen se objevil v otvoru leben kosti. Jeho hmota byla edomodr a zachvvala se. "Hm!" zahloubal se Ptahhor a ekl: "Co jest vykonno, vykonno jest. Nech dokon nyn na e Aton, nebo to jest ji vc boh a nikoli lid." Zlehka a opatrn zasadil kousek kosti na jeho msto, zaplnil rnu pryskyic a pethl pes n a nakonec ji obvzal. Krlovsk man elka polo ila hlavu na podprtko, vyezvan ze vzcnho ala se na Ptahhora. Krev zaschla na jejm kln, ona v ak o to nedbala. Ptahhor se setka l s jejm nebojcnm pohledem, ani se sklonil, a ekl potichu : "Bude t a do rozednn, dopust-li jeho bh." Potom zvedl ruku na znamen smutku a j uin Av ak kdy Ptahhor pozvedl ruce na znamen soustrasti, neodv il jsem se jej napodobit, ne bo kdo jsem byl j, abych litoval krlovskou rodinu? Oistil jsem nstroje v ohni a ulo il je opt do Ptahhorovy skky z ernho deva. "Tv dary budou velik," pravila velk man elka krlovsk a pokynula rukou na znamen, e m jt. Prosteli nm k jdlu v krlovsk sni a Ptahhor pohldl rozradostnn na mnoh d bny s vne y. Dal otevt jeden z nich, prozkoumav peliv jeho pee , a otroci nm nalili vodu na ruce. Zeptal jsem se, jak se odv il hovoit tak neuctiv s krlovskou man elkou a s nslednkem tr "Je pravda, e faran je bohem ji za svho ivota," ekl Ptahhor a za klebil se, pipomnaje ne obvykle starho pavina, "je pravda, e se mu stav chrmy a obtuj obti po cel zemi, ko lka jsi vidl, e faran je jen lovk smrteln a nm podobn. I velk man elka krlovsk vlastnosti v ech en. M slova jsou pouhm bzuenm mouchy v krlovskch u ch, a kdybych bzu

bzu v ecky ostatn mouchy kolem nich, nebyli by mi dopli sluchu. Av ak nyn si kaj: , e podivn, ale poctivec. Odpus me mu jeho po etilost pro jeho st a dobr mysly. A nezapom u na mne a daj mi vzcn dary. Pamatuj si, e chce -li, aby vldce vyslechl tv slova, mluv nm jinak ne ostatn, mluv s nm jako s lovkem sob rovnm. Tehdy bu popeje sluchu tvm bo t vy ene hol na ndvo palce, av ak kupodivu si t zapamatuje. A to je velk vc, vzpo na svho poddanho." Ptahhor se napil vna, i rozveselil se. Zastavova krve hltal plnmi s ty maso v medu, zapomnl na svou ospalou nevldnost a ekl: "Ji nen v chud chatri." I on pil vno a pil je, jako se pije pivo, tak e jeho oi se roz ily a tve zrudly. A opt luvil: "Ne, v chud chatri ji nen, nen, juch!" Sluha mu nalil vodu na ruce a on j postkal s okola. Ptahhor se na nho dobrcky podval a vyzval ho, aby si prohldl faranovy stje, kdy m k tomu jednou ple itost, nebo nesmme vykroit z obvodu palce dve, ne faran bu na hne, nebo se zotav ze sv nemoci. Takov je zvyk. A jestli e faran zeme, i my musme zem stavova krve mu uvil a posmutnl. Av ak potom ho rozveselilo pomy len, e nicmn nezeme chatri, i el si prohldnout faranovy stje, pokud ml je t tu mo nost. Ptahhor upozornil , jen ho tam odvdl, e bude nejlpe, nech-li ho ve stji spt, je to se tam bude ctit ja .

Kdy jsme osamli, odv il jsem se zeptat Ptahhora na Atona, nebo jsem opravdu nevdl, e t enhotep dal postavit ve Vesetu chrm i tomuto bohu. Ptahhor mi vysvtlil, e Reharacht e byl rodinnm bohem Amenhotep, ponvad nejvt z krl-vlenk, prvn Thutmose, ml v p sen, v nm se mu tento bh zjevil a pedpovdl, e jednoho dne ponese korunu obou krlovst oliv se Thutmosovi tehdy nejevila nejmen mo nost stt se panovnkem. Mnoho ddic trnu tot lo je t ped nm. To byla pravda, nebo ve dnech svho blhovho mld podnikl Ptahhor cestu ancovm hrobkm a vidl na vlastn oi mezi prackami boha chrm, jej dal Thutmose vztyit na m tto udlosti, i onu desku, na n vypravoval krl o svm zjeven. Od t doby ctila rodin Reharachte, jen obv msto On a jeho zjevenm jest Aton. Tento Aton je starodvn bh, sta n, ale zapomenut a do dne, v nm velk man elka krlovsk porodila syna, vyprosiv i si ho skm Atonovi. Proto byl postaven chrm tomuto bohu i ve Vesetu, akoliv do nho nevkroil vskutku nikdo jin ne lenov krlovsk rodiny, a Aton tam byl vypodobnn jako bk nesouc m vmi rohy slunen kotou, a byl tam zobrazen i Hor v podob krahujce. "Tak se stalo, e nslednk trnu jest nebeskm synem tohoto Atona," pravil Ptahhor a napi l se vna. "Krlovsk man elka mla vidn v chrmu boha Reharachte a potom porodila syna. A dla odtud tak vldychtivho knze, jen si zskal jej pze. Jeho jmno jest Aj, i doshl, yla nslednkovou kojnou. M toti dceru, jej jmno jest Nefertiiti a je sla mlko z tho nslednk trnu a hrla si s nm v palci jako jeho sestra, tak si m e pedstavit, co z to e." Ptahhor se znovu napil vna, vzdychl a pravil: "Ach, nic nen starci lahodnj ne vno tlachn o vcech, je se ho netkaj. Nu, Sinuhete, synu mj, kdybys vdl, co tajemstv je o za elem starho otvrae lebek! Snad se tam skrvaj i tajemstv krlovsk a mnoz se di ikdy nenarodili iv chlapci v enskm dom palce, v dy je to proti v em zkonm lkastv. nyn le s otevenou lebkou vedle, neopovrhoval ve dnech sv sly a svch rozko . Byl a za svho ivota slo il tisc lv a pt set buvol, av ak kolik mladch panen pevalil ve st u, to by nedovedl ci ani str ce enskho domu, a pece syna ml pouze s krlovskou Tij." Zneklidnl jsem, nebo i j jsem pil vno. Proto jsem vzdychl a prohl el zelen kmen na sv t. Av ak Ptahhor nemilosrdn pokraoval: "Svou velkou krlovskou man elku na el ten, jen odpov vedle, kdysi za velikho honu. k byla dcerou jakhosi ihae v stinch nilskch, krl ji v ak pozvedl k sob pro jej moudro til tak jej nehodn rodie a naplnil jejich hrob nejvzcnj mi dary. Tij nemla nic proti radovnkm, pokud jeho ostatn eny nerodily syny. A v tto vci j plo a zzran tst, l vit, kdyby tomu tak vskutku nebylo. Av ak jestli e ten, jen odpov vedle, dr el berlu , pak velk man elka krlovsk vedla tu ruku i tu pa i. Kdy se krl o enil s dcerou mitannsk rle, aby se nav dy vyhnul vlkm se zem naharinskou, kde eky tekou nahoru, podailo se Tij pesvdit ho, e princezna m koz kopyto na tom mst, kam m mu sk touha, ba e i zapc alespo kalo, a princezn se nakonec zatemnil mozek blznovstvm." Ptahhor se na mne podva a pekotn doploval: "Sinuhete, nev pece tmto povdakm, v dy je to jen tlachn zlom n nhu a moudrost velk man elky krlovsk i jej umn obklopit sebe a trn schopnmi mu i. A ulil ze svho pohru kapku vna na zem a pozvedl zbo n svou tv. Potom se ohldl a vyprsk smch: "Bu pozdraven, nosii odhky na mouchy!" zvolal. "Jsi to opravdu ty? Poj, posa se a popi

j trochu se mnou. Ji dvno jsme se nesetkali." Povstal jsem prudce a uklonil se a k zemi, dotkaje se rukama podlahy, nebo k nm vsto upil nosi berly po krlov pravici a pedstaven peeti, aby ns poctil svou osobn ptomno a odznaky dstojenstv byly jako znamen smutku v jeho rukou. Jeho star obliej byl zarm oucen a slzy mu stkaly po lcch. Byly to upmn slzy, proto e plakal stejn nad sebou jako d faranem. Na mne se ani nepodval, v dy bylo zvykem, e lechtic nemusel vidt ne lechtice i byli jako vzduch kolem nho. Posadil se a odhodil berlu i dtky, povzdychl a pravi l rozhnvn: "Pro tvou po etilost ti bude mnoho odpu tno, otvrai lebek, pece v ak tvj smch nen vhod mutku a ple." A rukama uinil tzav pohyb. "A do rna ," odpovdl Ptahhor. "Av ak kdy u jednou nejsme v chud chatri, jak nm prve oudr mu , pak se slu , abys s nmi popil i vna, nebo vno je stejn vhodn jak v zrmu sti. Av ak pro jsi sm a chod jako stn, pteli mj? Pro se ji kolem tebe neroj sluhov o mouchy na medovm koli?" Pedstaven peeti otel slzy z tv a smutn se pousml: "Moc v ruce mu e," ekl. "Rkos se lme, av ak moudr ptk pelet vas, aby se pohoupal na jinm Proto snad s tebou vypiji i vna, Ptahhore, akoliv to nepat k mm zvykm, nebo k s cen srdce." "Ji tak brzy?" zeptal se Ptahhor. Pedstaven peeti pozvedl bezmocn ruku. "N ebylo mi ani dovoleno bdt u lo e mho umrajcho pna," ekl. "U Amona, nevdkem svt odpl lka krlovsk si vzala faranovu pee k sob a vojensk posdka poslouch jen ji. Po jejm b j neprav knz, a nslednk trnu, opravdu, nslednk trnu zr ped sebe jako tele, je pa ku, kam chce." "Mluvme-li ji o kn skch vcech," ekl Ptahhor a nalil pedstavenmu peeti vno do pohru hov zmizeli ihned po jeho pchodu. "Mluvme-li ji o kn skch vcech, tak ti tak eknu, pravoval svmu pteli Sinuhetovi, jak jsem kdysi za dn svho mld krbal i j sv jmno n lkho obrazu boha u jehlancovch hrobek po zpsobu jinch poutnk, aby m jmno nebylo nikdy pomenuto." Pedstaven peeti se ohldl zdvoile po mn, av ak nevidl mne. "Hm, Aton," ekl a poznamenal se zbo n znamenm Amonovm. "St eje bran Atonova chrmu zreza a panovnk tam ji po lta nevkroil. Pozval radji cizho boha, aby ho uzdravil. I to byl r ozmar." Opt se ohldl po mn a tentokrt mne opravdu vidl, je to sp n dodal: "Bohm jsou dovoleny rozmary, nebo povaha boh je rozmarn." "Ale nslednk mluv o Atonovi," pokou el Ptahhor. "Nslednk?" pravil pedstaven peeti nanejv pohrdliv. "Nslednk je nemocn blzen. Pov , e dve ne bude faran v Dom smrti, pipevn si velk man elka krlovsk vous na svou br lvm ohonem a bude pedsedat soudu s krlovskou korunou na hlav. Ten knz ji vpravd svd z sty, av ak m ete i povdt, e jsem prohlsil, e krlovna uin smlouvu s Amonem, jestli e Egyptu." Napil se vna a pivel zvlhl oi. "Vskutku," ekl, "vskutku jsou bohov rozmarn. Amonovi jsem obtoval obti, abych byl spa sen, jeho veleknze jsem ctil jako otce svho a do jeho chrmu jsem se utkal k nmu jako k nejvy mu staviteli, av ak nejsp e Sutech a v ichni jeho bli jsou mi za to vdni." Napil se opt vna a dal se do ple. "Jsem jako ten star pes," vzlykal. "Jako ten star pes, a z hbetu mi vypadaly chlupy , tak e jsem nyn olysal. Ach ouvej, byl jsem podno kou nohm faranovm a krl na lapoval z po prachu m hlavy." Napil se vna a mr til zlatmi dtkami o zem a roztrhl sv vzcn roucho. "Marnost nad marnost," ekl, "mm v ak hrob, vzcn vyzdoben, a ten mi nemohou vzt! Mj v k po pravici krlov mi nemohou vzt, teba e jsem jen star, olysal pes." Vlo il hlavu do rukou a hoce plakal. Ptahhor ho hladil chlcholiv po hlav a ohmatval svm prsty jej obliny. "M zajmavou hlavu," pravil. "Z pouh zvdavosti bych ti ji rd a zdarma otevel." Pedstaven peeti vyprostil svou hlavu z jeho rukou a zvedl ustra en tv. Ptahhor patn p il a ekl lichotn: "Vskutku, zcela zdarma a nechtl bych ani nejmen ho dreku jsem hot evt tvou hlavu pro na e dvn ptelstv, nebo tv lebka mne velice zajm." Pedstaven peeti vstal, pidr uje se keovit stolu a zraje divoce ped sebe, av ak Ptahh pevn za pa i a tvrdo jn pesvdoval: "Obratem ruky je to vyzeno. Uinm to opatrn a snad ji ztra bys mohl provzet svho pna nho pbytku." " ertuje ," ekl pedstaven peeti ji opt dstojn a zvedl sv dtky z pod

." A sklonil se z opatrnosti opt nad stolem, aby se ho mohl pidr et, a pokraoval: "To je patn, velmi patn. Av ak odpou tm ti pro tvou po etilost, nebo nemm ji moc tres Ode el, zavsiv si dtky a berlu pes levou pa i, a jeho hbet byl znaven a pln zrmutku. Po jeho odchodu pi li otroci opt do sn a nalili nm vodu na ruce a pomazali ns vzcnmi i. "Ve mne, Sinuhete, synu mj, nebo jsem ji str a m nohy jsou slab," ekl Ptahhor. Vyvedl jsem ho ven a byla ji noc a na vchod vrhala na nebe svtla Vesetu rudou z. Pil j sem vno, i ctil jsem ve sv krvi opt vzru en Vesetu a kvty v zahrad vonly omamn a hv tily nad mou hlavou. "Ptahhore," ekl jsem, " znm po lsce, kdy non nebe plane odrazem vesetskch svtel." "Nen lsky," ekl Ptahhor pke. "Mu je smutn, nemli eny, s kterou by spal. Av ak vysp erou, pak je smutnj ne pedtm. Tak tomu je a tak tomu bude." "Pro?" otzal jsem se. "Ani bohov to nevd," pravil Ptahhor. "Nemluv mi o lsce, sic ti otevru lebku. Udlm to z darma a nechtl bych ani nejmen ho dreku , nebo tak t u etm mnohch zrmutk." Tehdy jsem usoudil, e bude zhodno vykonat prci otroka, i vzal jsem ho do nru a odnesl do komnaty, kter nm byla vykzna. Byl tak mal a star, e jsem se ani nezadchal. Sotva e ho ulo il, usnul, sahaje marn po pohru vedle sebe. Pikryl jsem ho peliv pikrvkou, je c byla chladn, a vrtil jsem se k zhonm kvt, nebo jsem byl mld a mld netou po spn n umr krl. A a k zhonm jsem sly el tich hlasy lid bdcch u zd palce, jako ust

II Bdl jsem ve vni kvt, svtla Vesetu se ervenala vzru enm na vchodnm nebi, i snil jsem byly zelen jako Nil v letnm ru, kdy jsem zjistil, e nejsem samoten. Msc byl uzounk a svtlo hvzd se jen lehce tpytilo, tak e jsem nevdl, zda se to ke mn mu , i ena. Av ak nkdo ke mn pichzel a sna il se rozeznat mj obliej, aby mne poznal. em se a neznm pravil hlasem dtsky vysokm a panovanm zrove: "Tos ty, Osaml?" Tu jsem podle hlasu a podle kehkho tla poznal nslednka trnu, i padl jsem ped nm na tv jsem se odv il co ci. Av ak on do mne stril netrpliv nohou a ekl: "Zvedni se a nei hloupost. Nikdo ns nevid, tak e nemus pede mnou padat na tv. Ponec cty pro boha, jeho jsem synem, nebo jest jen jeden jedin bh a v ichni ostatn jsou pouze jeho zjevenm. Co to nev ?" Ani ekal na mou odpov, zamyslil se na chvli a pak dodal: "V ichni bohov, krom Amona, jen jest bohem nepravm." Pohnul jsem rukou a ustra en vzdechl, abych ukzal, e se obvm takovch vrok. "Dobr," ekl. "Vidl jsem t u svho otce, kdy jsi podval n a kladvko po etilmu Ptahho val jsem t Osamlm. M matka v ak dala Ptahhorovi jmno Star Opik. To budou va e jmna, dve, ne opustte palc. Av ak tv jmno jsem si vymyslil j." Pomyslil jsem si, e je opravdu nemocen a blzniv, kdy mluv tak nesmysln, ale i Ptahhor kl, e zememe, zeme-li faran, a zastavova krve tomu uvil. Proto mne zaaly svdt vlasy l jsem ustra en pa i, nebo jsem nechtl zemt. Nslednk trnu vedle mne t ce a trhan oddychoval, rozhazoval rukama a mumlal ped sebe: "Jsem znepokojen, byl bych radji jinde ne zde. Mj bh se mi zjev, to vm, ale obvm se t . Zsta se mnou, Osaml, nebo bh rozdrt svou silou m tlo, a mj jazyk zchromne, kdy s " Roztsl jsem se, je to jsem myslil, e ve sv nemoci blouzn. On v ak ekl oste: "Poj!" Tak jsem el za nm. Vedl mne ze zahrady dol a podl krlovskho jezera a a k na im u m do zarmoucenho zstupu jako truchliv huen. Pe li jsme kolem stj a psinc a vy li jsme dv u ebnictvo, ani ns str e zastavily. Ml jsem velik strach, nebo Ptahhor ekl, e nesmme palc, dokud krl nezeme, av ak nslednkovi trnu jsem nemohl odporovat. Krel vzpmen rychlmi, klouzavmi kroky, tak e jsem mu st stail. Na sob ml pouze bed labm svtle msce prosvtala jeho bled ple a thl ltka a stehna, je byla irok jako osvtaly i jeho odstvajc u i, i obliej, vzncen a trpc, jako by el za jakousi vidinou osti itelnou. Kdy jsme do li na beh, ekl mi: "Vezmme si njakou loku. Musm jt k vchodu, vstc svmu otci." A vstoupil do prvn loky, kter se mu namanula, a j za nm, i veslovali jsme pes eku a ni do ns nezadr el, akoliv jsme lun ukradli. Noc byla plna neklidu a etn plavidla brzdila u, a ped nmi na nebi rudl stle silnji odlesk vesetskch svtel. Sotva jsme dostihli behu ponechal nslednk trnu loku, aby se voln houpala na vlnch, a krel pmo dle, neohl

jako by ji mnohokrt konal tuto cestu. Volky nevolky el jsem za nm, srdce pln strachu. I jin lid byli vzhru a str e na ns tedy nevolaly, nebo Veset ji vdl, e tto noci u Krel skoro klusem, i obdivoval jsem odolnost jeho kehkho tla, proto e pot mi tekl po zd ch, jak jsem b el za nm, akoliv noc byla velmi chladn. Hvzdy zmnily sv msta a msc z v ak on krel dl a dl, a ji jsme vy li z dol do neobdlan pustiny a Veset zstal za n oti ernmu nebi se na vchod tyily ti hory, str cov Vesetu. Tzal jsem se sama sebe, kd najdu nostka, abychom se mohli vrtit, nebo jsem myslil, e nebude mt ji sly dojt zpt Konen si sedl do psku, t ce oddychuje, a ekl ustra en: "Dr pevn m ruce, Sinuhete, chvj se a m srdce bije. Okam ik se bl , nebo svt je pust ikoho krom tebe a mne, av ak ty nebude moci za mnou tam, kam se ubrm. A pece nechci bt ." Sevel jsem jeho zpst a ctil jsem, jak se cel jeho tlo chvje, i jak se pokrylo studen em. Kolem ns bylo pusto, jen nkde daleko zavyl akal na smrt. Hvzdy pomalu bledly a v zduch zesinal. Tu se nslednk vytrhl z mch rukou, povstal a pozvedl svou tv k vchodnm h rm. "Bh pichz!" za eptal a jeho obliej se rozplil vroucnost a chorobou. "Bh pichz!" ekl, zesiluje hlas. "Bh pichz!" zvolal do pou t. I rozjasnilo se kolem ns a hory zaplly zlatmi paprsky. Vy lo slunce. Tu vyrazil ostr vkik a klesl na zem v bezvdom. Jen jeho dy sebou zmtaly, sta se otvr nohy kopaly do psku. Neml jsem ji strach, nebo jsem sly el podobn vkiky i dve v Dom vdl jsem dobe, co je teba init. Neml jsem ani kousek deva, abych mu jej dal mezi zuby, ale roztrhl jsem svou bedern rou ku a slo il tr ek pltna a vtiskl jej do jeho st a potom sem mu tel dy. Vdl jsem, e bude slb a zmaten, a se vzpamatuje, i rozhl el jsem se kol be, kde bych nalezl pomoc, av ak Veset byl daleko a nablzku jsem nespatil ani t nejme n ch e. V t e chvli piletl ke mn krahujec, vyr eje ostr skeky. Bylo to, jako by byl vystoupil paprsk slunce, a opsal velik oblouk nad nmi. Potom se snesl, jako by se chtl posadit na elo nslednkovo. Byl jsem tak ohromen, e jsem se bezdn poznamenal posvtnm znamen vm. Snad myslil princ na Hora, kdy hovoil o svm bohu, a bh se nm zjevil v podob svho . Princ stnal, i naklonil jsem se k nmu, abych ho o etil. Kdy jsem zvedl hlavu, vidl js em, e se krahujec promnil v mladho mu e, jen stl pede mnou v slunench paprscch, krs V ruce ml kop a na ramenou hrub pl chudch. Nevil jsem vpravd v bohy, av ak pro v ec jsem ped nm padl na tv. "Co se dje?" zeptal se v ne Doln zem a ukzal na nslednka trnu. "Je ten chlapec nem Stydl jsem se velice, i pozvedl jsem se na kolena a pozdravil ho obvyklm zpsobem. "Jsi-li loupe nk," ekl jsem, "bude tv koist huben, av ak tento jinoch jest nemocen a boh v ti snad po ehnaj, pom e -li nm." Vyrazil ostr skek jako krahujec a ptk v m iku spadl z nebe jako kmen a posadil se mu n a rameno. Pomyslil jsem si, e snad bude lpe bt opatrn, kdyby pece jen byl bohem, tebas i bohem ni m. Proto jsem mluvil k nmu s jistou ctou a zeptal se ho zdvoile, kdo je, od kud pichz a kam jde. "Jsem Haremheb, Syn krahujce," ekl hrd. "Moji rodie jsou sice pou hmi srai, av ak pi mm narozen mi bylo pedpovdno, e budu velet zstupm. Krahujec le roto jsem pi el sem, je to jsem nenalezl pste ve mst. Obyvatel Vesetu se obvaj kop v ak chci se dt najmout k vojsku, nebo se k, e faran je nemocen, i myslm, e m zapot aby chrnily jeho moc." Jeho trup byl krsn jako trup mladho lva a jeho pohled pronikal jako letc p. Pomyslil j em si zvistiv, e mnoh ena mu ekne: "Krsn jinochu, nechtl bys mne pot it v m samot Nslednk trnu opt zastnal, zalapal si rukou po oblieji a pokril nohy. Vyal jsem mu had a byl bych ml rd trochu vody po ruce, abych ho oberstvil. Haremheb ho zvdav pozoroval a zeptal se mne chladnokrevn: "Zeme?" "Ne, nezeme," ekl jsem netrpliv. "Trp svatou nemoc." Haremheb se na mne podval a sevel kop. "Nemus mnou opovrhovat," ekl, "i kdy chodm bos a jsem je t chud. Umm slu n pst i velet zstupm. Kter bh do nho vstoupil?" Lid toti v, e sty lid sti ench svatou nemoc mluv bh, a proto se tak ptal. "M svho vlastnho boha," pravil jsem. "Myslm, e je tak trochu blzen. A se vzpamatuje, p m e mi ho odnst do msta, kde najdeme njak nostka, abychom ho dopravili dom."

"Je mu zima," ekl Haremheb a sal z ramenou svj pl a pikryl jm nslednka. "Vesetsk j chladn, ale mne heje m krev. Ostatn, znm mnoho boh a mohl bych ti vyjmenovat velk po tch, kte mi byli prosp ni. Av ak mm vlastnm bohem jest Hor. Tento chlapec je jist dt ebo jeho ple je bl a jemn, a nikdy nepracoval svma rukama. A kdo jsi ty?" Mluvil hodn a iv, v dy to byl chud chlapec, kter musel vykonal dlouhou cesiu, aby do el o Vesetu, a kter na n zakusil dosti nevldnosti a pon en. "Jsem lkaem," odpovdl jsem mu. "Byl jsem tak vysvcen na knze ni ho stupn ve velkm ve Vesetu." "Tys ho jist zavedl do pou t, abys ho uzdravil," domnval se Haremheb. "Ale ml jsi ho t epleji oblci. Ne, e bych chtl soudil lkask umn," dodal zdvoile. Chladn erven psek se leskl ve svtle vychzejcho slunce, hrot jeho kop se rud tpytil ec krou il skehotaje nad jeho hlavou. Nslednk trnu se posadil a jektaje zuby, policm st al a rozhl el se udiven. "Zjevil se mi," pravil. "Ten okam ik jest jako sto let, neml jsem ji vku a on vztahov al tisce ehnajcch rukou na mou hlavu a ka d ruka mi podvala znamen vnho ivota. Jak nevil?" "Doufm, e jsi se nekousl do jazyka," ekl jsem starostliv. "Pokusil jsem se t o etit, al neml jsem ani kousek deva, abych ti jej vsunul mezi zuby." Mj hlas byl nicmn v jeho u ch jen bzuenm mouchy. Pohl el na Haremheba, oi jeho zily se a byl krsn ve svm zmatenm smvu. "Jsi tm, jeho poslal Aton, Jedin?" zeptal se udiven. "Krahujec letl pede mnou a j jsem el za svm krahujcem," pravil Haremheb. "Proto jsem zde, jinho nevm nic." Nslednk trnu v ak spatil kop a svra til elo. "M kop," ekl vytav. Haremheb ukzal na sv kop. "Rati t jeho je z vbornho deva," ekl. "A mdn hrot dycht po krvi neptel faranovch jmno jeho Hrdloez." "Jen dnou krev," pravil nslednk trnu. "Krev jest ohavnost ped Atonem. Nen nic hroznj prolitou krev." Akoliv jsem vidl, jak nslednk trnu zavr pevn oi, kdy Ptahhor otvral lebku jeho otc em je t, e je z tch, jim je pi pouhm pohledu na krev nevolno a kte leckdy ztrat i v "Krev oi uje nrody a in je silnmi," ekl Haremheb. "Krv tloustnou bohov a krev jim d kud budou vlky, krev mus tci." "Nikdy ji nebude vlek," pravil nslednk trnu. "Tenhle chlapec je blzen," usml se Haremheb. "Vlky v dy byly a v dy budou, nebo nrody mu zkusit jeden na druhm svou zdatnost, aby ily." "V ecky nrody jsou jeho dtmi, v ecky jazyky i barvy pleti, zem ern i zem rud," pravil a zral do slunce. "Postavm mu chrmy ve v ech zemch a jejich kn atm po lu znamen ivot o vidm, z nho jsem zrozen a k nmu se navrtm." "Je vru blzen," ekl mi Haremheb a potsal trpn hlavou. "Chpu, e je mu teba lkae." "Jeho bh se mu prv zjevil," ekl jsem v n, abych varoval Haremheba, nebo jsem si ho ji l. "Svat nemoc mu dala spatit boha, i nepslu nm, abychom rozsuzovali, co mu bh ekl. hz bla enstv ve sv vlastn ve." "J v ak vm ve sv kop a ve svho krahujce," prohlsil Haremheb. Av ak nslednk trnu zvedl ruku na pozdrav slunci a jeho obliej se opt vzru il a zkrsnl, by vidl jin svt ne my. Nechali jsme ho modlit se po jeho vli a potom jsme ho vedli k mstu a on se nebrnil. Nraz nemoci vyslil jeho dy, tak e nakal a potcel se pi chzi. me ho nakonec nesli mezi sebou a krahujec letl ped nmi. Kdy jsme pi li k obdlanm polm, k nim se thly zavodovac strouhy, spatili jsme, e ta rlovsk nostka. Otroci lehli k zemi a z nostek nm vy el vstc statn knz, jeho hlava b na a jeho obliej byl krsn ve sv zasmu ilosti. Dal jsem ped nm ruce do v e kolenou, ne usoudil, e je to knz boha Reharachte, o nm mluvil Ptahhor. On mi v ak nevnoval pozornos t. Padl na tv ped nslednkem trnu a pozdravil ho jako krle. Tak jsem zvdl, e tet A st mrtev. Otroci se ujali ihned novho farana, omyli jeho dy, teli je a pomazali vonnm i mastmi a oleji, oblkli ho v krlovsk len a na hlavu mu vlo ili krlovskou korunu. Zatm mne oslovil Aj: "Setkal se se svm bohem, Sinuhete?" "Setkal se se svm bohem," odpo vdl jsem. "Av ak bdl jsem nad nm, aby se mu nic zlho nestalo. Jak zn m jmno?" Usml se a ekl: "Je mou povinnost znt v e, co se dje v palci, dokud nepijde mj as. Znm tv jmno a v

lkaem. Proto jsem ho svil tv ochran. Vm tak, e jsi knzem Amonovm a es mu slo il p ekl to s drazem a hroziv, j v ak zvedl pa i, tzaje se: "Co znamen psaha Amonovi?" "M pravdu," pravil, "i nemus se z toho kt. Vz tedy, e se stv neklidnm, kdy se bh nem eme zadr et a nedovol str cm, aby li za nm. Byli jste nicmn v bezpe po celou n hrozilo, a vid nyn, e ho ekaj nostka. A kdo jest tento kopink?" Ukzal na Haremheba, jen stl opodl a zkou el rukou hrot svho kop, krahujce na rameni. "Bylo by snad nejlpe, aby zemel, nebo nen dobe, kdy tajemstv faran jsou znma pli "Pikryl farana svm pl tm, je to bylo chladno," ekl jsem. "Je hotov pozvednout sv kop eptelm faranovm. Myslm, e bude mt z nho vce prospchu, bude-li iv, ne bude-li mr Tu mu hodil Aj nedbale zlat krou ek ze svho zpst a ekl: "Pij mne pozdravit do zlatho domu, kopinku." Haremheb v ak nechal spadnout krou ek do psku a pohldl vzdorn na Aje: "Pijmm rozkazy jen od farana," ekl. "Nemlm-li se, faranem je ten, jen m krlovskou krahujec mne k nmu zavedl, to je postaujc znamen." Aj se nerozhnval. "Zlato je vzcn a je ho v dy poteb," ekl, sebral krou ek z psku a navlkl si jej opt na lo se tedy ped svm faranem, odlo v ak kop v jeho ptomnosti." Nslednk trnu pistoupil k nm. Jeho obliej byl bled a povadl, ale zstval v nm stle as, jen rozehval m srdce. "Pojte za mnou," pravil, "pojte za mnou v ichni po nov cest, nebo pravda mi byla zjeven a." li jsme za nm k nostkm mlky, jen Haremheb bruel pro sebe: "V kop je pravda." Povolil v ak pece a odevzdal svou zbra b ci, i smli jsme usednout na tye, kdy se nostk nula.

Nosii se dali do bhu, u pstavi t byl pipraven lun, i vrtili jsme se do palce stejnou , kterou jsme vy li, ani jsme vbec vzbudili pozornost, akoliv velk zstup se blal kolem eho zd. Smli jsme vstoupit a do komnat nslednkovch a on nm ukzal velk krtsk vzy, na kterc lovny ryby a zvata. Byl bych bval rd, aby je byl Thutmose mohl spatit, nebo dokazovaly e umn m e bt tak jin ne v Egypt. Kdy se nyn nslednk trnu vzpamatoval a uklidni uvil jako rozumn mladk na eho vku, ani vy adoval od ns pli nou zdvoilost i jin poct ohl eno, e se bl velk matka krlovsk, aby se mu poklonila, i rozlouil se s nmi a sl nezapomene.

Kdy jsme vy li ven, podval se Haremheb nerozhodn na mne: "Mm starost," ekl, "nemm kam se obrtit." "Zsta klidn zde," radil jsem. "Slbil, e na tebe nezapomene. Proto bude nejlpe, bude -li po ruce, a si na tebe vzpomene. Bohov jsou rozmarn a brzy zapomnaj." "J e bych ml zstat zde, mezi tmito mouchami?" ekl Haremheb a ukzal na dvoany, kte s kolem dve vedoucch k nslednkovm komnatm. "Ne, mm dn dvod k starostem," pokraoval zasmu ile. "Co bude s Egyptem, m-li farana, j boj krve a podle nho jsou si v ecky nrody, jazyky i barvy pleti rovny? Jsem rozen vojk mj vojensk rozum mi prav, e to je pro vojky zl. Ov em, nejprve si dojdu pro sv kop, je ponechal." Rozlouili jsme se, i vyzval jsem ho, aby mne vyhledal v Dom ivota, bude-li tou it po pteli. Ptahhor mne oekval v na komnat, oi zarudl a ve patn nlad. "Tys byl pry, kdy faran vydechl nad rnem svou du i," brumlal. "Tys byl pry a j spal, ta ani jeden z ns nespatil, jak faranova du e v podob ptka vy la jeho nosem a letla pmo ci. A mnoz svdkov to dotvrzuj. I j bych byl bval rd pi tom, nebo miluji velice tyto , av ak tys byl pry, a tak jsi mne nevzbudil. S kterou dvkou jsi spal tto noci?" Vypravoval jsem mu, co se mi pihodilo, a on zvedl ruku na znamen velkho divu. "K ns Amon chrn," pravil. "Nov faran je tedy blzen!" "Nemyslm, e je blzen," ekl jsem vhav, nebo m srdce poctilo podivnou nklonnost k cho chu, jeho jsem byl chrnil a jen byl ke mn tak laskav. "Myslm, e nalezl novho boha. A eho my lenky vyjasn, uvidme mo n v zemi Kemet mnoho zzrak." "K ns toho Amon uchrn," zvolal Ptahhor pod en. "Nalij mi radji vna, nebo m hrdlo je prach cesty."

Sluhov pivedli ze stje zastavovae krve, jen vypravoval nad en o mdnch korytech, z ni ranovi kon, i o konrnch ozdobench malbami a barevnmi kameny. "Av ak voly jsem nevidl," ekl posmutnle. "Obvm se, e faran voly vbec nem. Zato jsem , kter jsou dobrm znamenm, kdy jsem tam spal na slm. Vidl jsem Sinuheta, jak vede blo lisnu k obti, a vidl jsem svou bbu jako ivou vait obd v zpadn zemi." "Tento sen se d snadno vysvtlit," ekl Ptahhor. "Tys ta bl klisna a tv bba ti pipravuj lo na uvtanou v zpadn zemi, nebo , nemlm-li se, musme zemt v ichni ti." Av ak zastavova krve ji uvykl t my lence. "Myslm, e v zpadn zemi maj velik a ndhern voly," ekl, "kdy mi toti m bba kala bych si neza pinil svou bedern rou ku, zdlo se mi, e sly m hlubok a mocn buen dobytka blzku. Av ak probudil jsem se tm zvukem a zjistil jsem, e to m bicho vydv zvuky, i vyp il jsem svou vodu. To pochz z vna. Nejsem toti zvykl pt vno, mm radji pivo." A povdal je t mnoh jin hlouposti, dokud ns sluhov neodvedli do Domu spravedlnosti. Ten byl soust palce a pedstaven peeti konal soud ped tyiceti ko enmi svitky, na ni zkon. Obklopovali ns ozbrojen vojci, tak e jsme nemohli utci, a pedstaven peeti nm p z ko enho svitku a pouil ns, e musme zemt, ponvad faran se nevzpamatoval z oteven jsem se na Ptahhora, ale on se jen pousml, kdy vstoupil kat se svm meem. "Zante s mu em, jen zastavuje krev," pravil, "pospch vce ne my, nebo jeho bba mu ji hrachovou ka i v zpadn zemi." Zastavova krve se s nmi ptelsky rozlouil, poznamenal se svatmi znamenmi Amonovmi a po kl pokorn na zem ped ko enmi svitky. Kat mvl meem a zatoil jm nad jeho hlavou, a to z vzduchem, av ak zadr el svou rnu, tak e ost mee se jen zlehka dotklo mu ova krku. Skotk icmn zhroutil na podlahu, i myslili jsme, e ze strachu ztratil vdom, nebo na hrdle nem nejmen ho zrann. Kdy pi la ada na mne, poklekl jsem bez bzn, kat se na mne usml a d eem mho krku, ani se namhal mne vce postra it. Ptahhor se pokldal za natolik malho, e ni neklekl, a kat mvl meem i jemu u hrdla. Tak jsme byli mrtvi, rozsudek byl proveden, i dali nm nov jmna, je byla vyryta na t kch zlatch krou cch. Na Ptahhorov nramku bylo vyryto: Ten-jen -se-podob-opi-ku, a na mm: jest-osaml. Potom odv ili ve zlat dar pro Ptahhora. I mn nav ili zlato a oblkli ns do ouch, i ml jsem na sob poprv vrapovan roucho z krlovskho lnu a lmec t k stbrem a d . Av ak kdy se sluhov pokou eli zvednout z podlahy zastavovae krve, aby ho vzksili, neprob dil se ji , je to byl mrtev jako kmen. To jsem vidl na vlastn oi, i mohu potvrdit, e je o pravda. Av ak pro zemel, to nemohu pochopit, jedin nebylo-li to tm, proto e myslil, e eme. Nebo pes svou hloupost ml schopnost zastavovat krvcen a takov lovk nen niktera en druhm. Pes obecn smutek za mrtvho farana roz ila se zvst o tto podivn smrti a ti, kte ji hli se zdr et smchu. Plcali se do stehen a smli se, nebo to byla vskutku udlost velmi s m n. I j jsem byl pova ovn veejn za mrtvho a od t doby jsem nemohl podpisovat nic, ani jsem ojil ke svmu jmnu Sinuhet je t jmno Ten-jen -jest-osaml. Na dvoe pak mne znali jedin jmnem.

III Kdy jsem se vrtil do Domu ivota v novm rouchu a s t km zlatm krou kem na zpst, ukl el pede mnou, ruce ve v i kolenou. Nicmn jsem byl stle pouhm kem, i musel jsem sepsa a podrobnou zprvu o oteven faranovy lebky a o jeho smrti a potvrdit to svm jmnem. Vno al jsem tomuto spisovn mnoho asu a sv len jsem ukonil tm, jak duch unikl jeho nosem ob ptka a letl pmo ke slunci. Nalhali na mne, abych jim sdlil, zda se faran vskutku p ral na chvli ped svou smrt, aby ekl "Po ehnn budi Amon", jak tvrdili mnoz jin svdkov m si to dobe rozv il, nahldl jsem, e bude nejlpe potvrdit i to a ml jsem radost, kdy naslouchal, jak tou mou zprvu lidu na vnj ch ndvoch chrmu ka dho dne ze sedmdesti, tlo faranovo zaopatovno pro vnost v Dom smrti. Po celou dobu smutku byly v mst Vese my rozko e, krmy i vepy zaveny, tak e bylo mo no popjet vno i naslouchat hudb, jen kd e lo zadnm vchodem. Po tchto sedmdesti dnech mi tak oznmili, e jsem hotovm lkaem a e mohu nyn provozova lo, v kterkoli tvrti chci. Kdybych pak chtl pokraovat v uen a vnovat se nktermu zvl u, jako napklad len o nebo u , dohl en nad porody, vkldn rukou, ovldn uzdravu oli ze trncti rozlinch obor, jim bylo vyuovno v Dom ivota za veden nejlep ch odbo

u krlovskch lka, sta jen ci, kter obor si zvolm. To byl projev pzn zcela vjime Amon dovede odmovat sv slu ebnky.

Byl jsem mld a vda Domu ivota mne ji nezajmala. Byl jsem uchvcen vzru enm Vesetu, cht m se stt bohatm a slavnm a vyu t doby, kdy v ichni je t znali jmno Sinuhet, Ten-jen -je Ml jsem zlato, i koupil jsem mal dm na okraji tvrti lechtic, zadil jsem si jej podle mo nost a koupil si i otroka, kter po pravd eeno byl huben a jednook, jinak mi al staoval. Jeho jmno bylo Kaptah a sm tvrdil, e je dobe, je-li jednook, nebo bude moci v pravovat mm budoucm nemocnm, kdy budou ekat, a na n pijde ada, e jsem ho koupil sle b oi a e jsem jeho jedno oko uzdravil. Proto jsem ho tak koupil. Av ak v prvn jizb, kde mli ekat nemocn, jsem dal namalovat obrazy. Na prvnm obraze dva oudr Imhotep, bh lka, nauen mn, Sinuhetovi. Byl jsem proti nmu malik, jak se slu obrazem bylo napsno: "Nejuenj a nejobratnj z mch k jest Sinuhet, syn Senmutv, T aml." Na jinm opt jsem obtoval Amonovi, abych dal Amonovi, co jeho jest, a aby moji ne mocn mli ke mn dvru. Av ak na tetm obraze shl el na mne z nebeskch v in velk fara ho slu ebnci v ili pro mne zlato a oblkali mne do novho roucha. Tyto obrazy namaloval pr o mne Thutmose, teba e nebyl oprvnnm umlcem a jeho jmno nebylo zapsno v knize chrmu P a. Byl v ak mm ptelem. Proto jsem mu dal namalovat ty obrazy a on je z cty k na emu pte v namaloval po starm zpsobu a nadmru obratn, tak e zily erven a lut co byly nej aily se mu zrove tak, e ka d, kdo je poprv uvidl, zvedl ruce na znamen podivu a ekl: "Vskutku Sinuhet, syn Senmuta, Ten-jen -jest-osaml, vzbuzuje dvru a obratn l sv nemo Kdy bylo v e hotovo, usedl jsem, oekvaje nedu iv a nemocn, abych je mohl uzdravit, a sed jsem dlouho a ekal, ale nemocn nepichzeli.

Veer jsem el do krmy a pot il sv srdce vnem, nebo mi zstalo je t dosti zlata a stb daru. Byl jsem mld, pova oval jsem se za obratnho lkae a nebl se budoucnosti. Proto jse m pil a pot oval sv srdce spolu s Thutmosem a mluvili jsme nahlas o zle itostech obou z em, nebo v t dob v ichni lid na tr i tch, ped domy obchodnk, v krmch i v domech ro las o zle itostech obou zem. Stalo se toti to, co pedstaven peeti pedvdal. Jakmile tlo faranovo bylo zaopateno, a onalo smrt, a ulo eno do hrobu v dol krl, a jakmile hrobn dvee byly zapeetny krlovsk nastoupila velk matka krlovsk na trn s dtkami a ezlem v rukou, krlovsk vous na brad ohon kolem pasu. A nslednk trnu nebyl korunovn na farana, nbr kalo se, e se chce o zvat bohy dve, ne pevezme moc. Av ak kdy velk matka krlovsk propustila pedstavenho vedla ke sv pravici neznmho knze Aje, tak e tm byl postaven nad v echny velmo e Egypta a il v Dom spravedlnosti zlatho palce ped tyiceti ko enmi svitky zkona a jmenoval vbr e faranovy, tehdy se cel chrm Amonv roz uml jako l, bylo vidt mnoho neblahch znamen k obti ji neusply. Tak bylo mnoho podivnch sn, kter kn vykldali. Vtry zmnily sm , tak e v Egypt po cel dva dny nepetr it padala z nebe voda a sklady zbo na nbe ch s obil shnilo. Tak voda nkolika jezer kolem Vesetu se promnila v krev a mnoho lid se lo na to podvat. Av ak lid nebyli je t pli zastra eni, nebo to se stvalo v dy, kdykoli Zato bylo mnoho neklidu a marnch e, ale faran t vojci, a to ji byli Egyp an, Syan i, dostvali od krlovsk matky bohat dary, jejich velitelm byly udlovny z velikho loub zlat nhrdelnky a vyznamenn, a d byl zachovn. A nic neohro ovalo moc Egypta, proto e bdly posdky nad podkem a v Simye a Gaze, v Sidonu a Gebalu kn ata, je strvila sv d ou faranovch a jim se dostalo vchovy ve zlatm dom, oplakvala jeho smrt, jako by byla z ratila svho otce, i psala krlovsk matce dopisy, v nich ji uji ovala, e jsou prachem u j jch nohou. Av ak v zemi Ku a v Nubii bylo odev dy zvykem vst vlku pi smrti faranov, ja Nubijci byli chtli vyzkou et trplivost novho panovnka. Proto mstokrl ji nch kraj, sy v ji nch posdkch, sebral v ecky voje, jakmile se dozvdl o smrti faranov, a jeho mu ov ranice a zaplili mnoho vesnic a ukoistili mnoho zvat, otrok, lvch ohon a p trosch per v ecky cesty do zem Ku byly opt bezpeny a v ecky loupe iv kmeny upmn oplakvaly smrt ledce na sv nelnky, jak vis hlavou dol na hradbch pohraninch pevnost. A na moskch ostrovech se oplakvala smrt velikho farana, a krl babylnsk i krl zem C n vldl nad Chetity, poslali krlovsk matce hlinn tabulky, litujce smrti faranovy a d to, aby mohli vztyit jeho obraz v chrmech, nebo faran jim byl jako otec a bratr. Av ak krl mitannsk v Naharin poslal svou dceru, aby se stala enou budoucho farana, jak uini i jeho otec ped nm a jak to bylo tak dohodnuto s nebeskm faranem ped jeho smrt. Taduc ipa, tak znlo jmno princezny, pi la do Vesetu se sluhy, otroky a osly, kte nesli vzcn a bylo to dt, je prv doshlo esti let, a nslednk trnu si ji vzal za enu, proto e ze

la hradbou mezi bohatou Sri a zemmi severu a ochraovala tak cesty karavan ze zem dvou k a k behu moe. Tak se stalo, e kn nebesk dcery Amonovy Sachmety s hlavou lvice ztrat sv vesel a e st eje vrat jejich chrmu dle rezavly. O v em tom jsme hovoili nahlas, Thutmose a j, a ut ovali jsme sv srdce vnem a naslouchal syrsk hudb a hledli na tanc dvky. Natolik mi proniklo do krve vzru en Vesetu. Av ak ka dho jitra pichzel mj jednook sluha k mmu lo i, ruce ve v i kolenou, a podval lanou rybu a nalval pivo do m e. Umyl jsem se a posadil, abych oekval nemocn, a pij m je, naslouchal jejich strastem a uzdravoval je. Av ak nebohat jsem, nebo nemocn pichzeli ke mn zdka, a ti, kte pichzeli, byli chu uzdravit je hned, nikoli v ak drahmi lky, kter nikomu neu kod, ale tak nepomohou. Trhal jsem zuby a obvazoval a plil rny, ulevoval jsem bi nm bolestem a sni oval horeky. Tak p ly ke mn eny, kter mne prosily, abych je vylil z jejich neplodnosti, a hledly mi neboj n do o a rozhalovaly svj at pede mnou, av ak ty jsem vyzval, aby ly do Amonova chrmu sily tam o radu knze, proto e poet je v jejich moci. Tak pichzely ke mn matky, kter s alovaly tv a prosily mne, abych pomohl jejich dcerm, je byly oplodnny nmonky nebo ciz ojky, av ak tm jsem nemohl pomoci, je to nebyly dosti bohat, aby mi zaplatily za kodu, k ter by mi vze la, kdyby m jmno bylo vy krtnuto z knihy Domu ivota a j bych byl vyhnn z etu. Av ak enm, kter mne pi ly po dat, abych jim vrtil jejich krsu, jsem namchal npo neu kodily. A enm, kter nakaly, e jejich mu ov zlenivli a ochladli, jsem dal liv mly potaj rozpustit ve vn svch mu , a ty se asto vracvaly ke mn a dvaly mi dary pod ost, ale obas se stalo, e se vrtily a nakaly, e jejich mu i se obrtili k enm cizm. jim nicmn pomoci nemohl, nebo lka m e vskutku vzbudit lsku a pimt mu e, aby nazval u a laskal se s n, av ak nem e ci pedem, ke kter en obrt mu svou touhu. Nicmn js v vybraj eny, kter jim jsou nejbl e, a to je pravda, nebo astji mi pin ely dary a Nkdy mi pivdly matky i sv dti, a jestli e byly samy huben a jejich dti nevyvinut, s od much, poslal jsem Kaptaha, aby pro n koupil maso a ovoce, a dal jsem jim to dar em, av ak tmto zpsobem jsem nikterak nebohat, ba nazt ekalo ped mm domem pt, ba i d k s dtmi, tak e jsem je nemohl vpustit, nbr jsem nadil svmu otroku, aby zavel ped nim a poslal je do chrmu, kde se ve dnech velkch obt rozdvalo chudm maso, kter kn neby to snst. M jmno bylo teno na vnj m ndvo chrmu po sedmdest dn, i myslil jsem, e tato slva emocn, av ak v tom jsem se mlil. Nebo pichzeli ke mn sice cizinci, kte byli pineseni h ped mj dm, av ak ty svedla m povst pomocnka krlovskho otvrae lebek, a nabzeli mi otevru-li lebku jejich pbuznch, kte stli v cest jejich ddictv. Tm jsem v ak doporu obrtili ke krlovskmu otvrai lebek Ptahhorovi. A byli-li ke mn pineseni nemocn, jejic t byl jedinm utrpenm a je jsem nemohl vylit, poslal jsem je do Domu ivota, aby tam ule hili jejich trpen. A ka dou noc svtily pochodn a kahany v ulicch Vesetu, v krmch a v domech rozko e znla h a a nad mstem rudlo nebe. Rd bych byl pot oval sv srdce vnem, ale m srdce se ji nerado o, m prostedky se vyerpvaly, i musel jsem si vypjit zlato v chrmu na svj dm, abych s l slu n oblkat a ut ovat sv srdce vnem.

IV A opt pi el as zplavy a voda stoupala a k hradbm chrmovm a kdy opadla, zazelenala se zelen, ptci stavli hnzda, lotosy kvetly na jezerech a akciov kee omamn vonly. Jednoho dne pi el mne nav tvit Haremheb. Byl obleen do krlovskho lnu, ml zlat nhrdeln le a v ruce dtky na znamen, e je faranovm dstojnkem. Kop v ak ji neml. Zvedl jsem p projevil svou radost nad tm, e ho opt vidm, i on pozvedl svou ruku a usml se na mne. "Pi el jsem t po dat o radu, Sinuhete, jen jsi osaml," ekl. "Nechpu," poznamenal jsem, "jsi siln jako bk a odv n jako lev. Sotva ti mohu jako lka oci." "Pi el jsem se poradit s ptelem, nikoli s lkaem," ekl a posadil se. Mj jednook sluha Kaptah mu nalil vodu na ruce, i nabdl jsem mu Kipou poslan medov kolk a drah vno z pstavu, nebo m srdce se radovalo, e ho opt vid. "Postoupil jsi v hodnosti," ekl jsem. "Jsi krlovskm dstojnkem a eny se na tebe zajist smvaj." Av ak on se zasmu il a ekl: "Za hovno stoj v ecky!" Vzru il se a jeho tve zrudly, i pravil: "Palc je pln much, je serou na mou hlavu. Ulice Vesetu jsou tvrd a zrauj m nohy a opnk

mne tla mezi prsty." Svlkl si je a tel si prsty u nohou. "Jsem dstojnkem tlesn str e," ekl, "av ak tam jsou dstojnky desetilet chlapci, jim thny vlasy a kte se mi vysmvaj, nebo jsou vysokho rodu. Jejich ruce nejsou s to ani ut luk, jejich mee jsou pozlacen a postben hraky, dobr jen k tomu, aby sekaly peeni oli hlavy neptel. Jedou na svch vlench vozech, neschopni udr et podek, zapltaj vlas kola jejich voz nar ej na kola soused. Vojci se opjej vnem a sp s otrokynmi zlatho oslouchaj rozkaz. Ve vlen kole tou star vypravovn o vlkch a velkch vpravch mu ku ani nezakusili hladu i zn nebo strachu ped neptelem." Zatsl zuiv svm nhrdelnkem a ekl: "Co zle na etzech a vyznamennch, kdy nejsou zskny v boji, nbr padnm na tv pe si pipevnila vous na bradu a opsala se lvm ohonem, av ak jak m e vojk ctt enu vldkyn Vm, vm," ekl a zvedl ruku, kdy jsem mu pipomnl velkou krlovnu, kter poslala lostvo d Punt. "Tedy co bylo kdysi, m bt i dnes. Av ak tvrdm, e za dob velkch faran nebyli voj takovm opovr en jako nyn. V och Vese an je vojensk emeslo ze v ech emesel nejvce ho d vojky se zavraj dvee. Ztrcm marn svj as. Ztrcm marn sv sly a sv mld, umkte by uprchli s nkem ped vlenm pokikem Nubijc. Ano, omdleli by strachy, kdyby jim olem u p nkterho obyvatele pou t. Ano, schovali by se pod sukn sv matky, kdyby usly voz. U mho krahujce, jedin vlka dl vojka a jedin za inen zbran vid mu , eho je chci odejt." Uhodil dtkami o stl, a se pohry pevrhly a mj sluha s kikem utekl. "Jsi tedy opravdu nemocen, pteli Haremhebe," ekl jsem mu. "Tv oi svt jako v horece a se ti perl na ele." "Co nejsem mu ?" vykikl a vstal a bil se pst do prsou. "Zvednu v ka d ruce statnho otro do vzduchu a klepnu jejich hlavami o sebe. Unesu t k bemena, jak se slu na vojka, nezad se bhem, nebojm se ani hladu ani zn ani slunenho ru v pou ti. Av ak pro n je to v n, a eny zlatho domu obdivuj jen mu e, kte se je t nemus ani holit. Obdivuj mu e, je thl a prsa hol a kte maj bedra jako dvky. Obdivuj mu e, kte nos slunenky a kte aj n n oi a vito jako ptci na vtvi. Mnou, mnou pohrdaj, nebo jsem statn a slunce a na mch rukou je vidt, e jimi mohu pracovat." Odmlel se a hledl upen ped sebe a pak se napil vna. "Tys osaml, Sinuhete," pravil. "I j jsem osaml, osamlej ne kdokoli jin, ponvad tu e, a vm, e jsem peduren k tomu, abych porouel zstupm, a e jednou mne budou ob zem p . Proto jsem osamlej ne v ichni ostatn, av ak nemm ji sly zstat sm, Sinuhete, nebo sk ohe, m hrdlo je sta eno a m noci neznaj spnku." Byl jsem lkaem, i myslil jsem, e vm nco o mu ch a o ench. Proto jsem mu ekl: "Jest to zajist provdan ena a jej mu ji psn ste ." Haremheb pohldl na mne a jeho oi zaplanuly tak zle, e jsem sp n zvedl pohr ze zem a na mu vna. Uklidnil se a ekl, sahaje si rukou po prsou a hrdle: "Musm odejt z Vesetu, v dy se zalykm ve zdej m hnoji a mouchy mne znei uj." Av ak potom najednou zmkl, podval se na mne a ekl pitlumen: "Sinuhete, jsi lkaem. Dej mi npoj, jen mi pom e pekonat lsku." "To je snadn," ekl jsem. "Mohu ti dt liv pilulky, je rozpust ve vn a bude tak sil avin, tak e eny budou v tvm nru vzdychat a obracet oi v sloup. To je snadn, chce -li. "Ne, ne," pravil, " patn jsi mne pochopil, Sinuhete. Nechyb mi sly. Ale chci lk, kter b y mne vylil z mho blznovstv. Chci lk, jen uti m srdce, a ztvrdne na kmen." "Nen podobnho lku," ekl jsem. "Sta pouh smv a pohled zelench o, aby lkastv byl i. Znm to sm. Av ak mudrci ekli, e jeden bel vymt druhho. Nevm, zdali je to pravda, druh bel je pak hor prvnho." "Co tm chce ci?" ptal se pohnvn. "Jsem znechucen slovy, kter jen vci pevrt a pokro zauzl." "Mus nalzt jinou enu, je vypud prvn z tvho srdce," ekl jsem. "To chci ci. Veset je a svdnch en, kter si l tve a odvaj se tm nejjemnj m lnem. Snad je mezi nimi n tna usmvat se na tebe. Jsi mlad a siln, m dlouh dy a zlat etz na krku. Nechpu v ak e od t, po n tou . I kdy je vdan, dn ze nen dosti vysok, aby zastavila lsku, a term mu i, pekonv v ecky pek ky. Potvrzuj to povdky obou zem. k se tak, e vrno jnou, jen mn smr. k se tak, e ctnost eny je jako vosk. Taje, kdy se zahv. A neut jen klame, ale v posmch upadne ten, jen je klamn. Tak tomu bylo a tak tomu v dy bude." "Nen vdan," pravil podr dn Haremheb. "Marn mluv o vrnosti, o ctnosti, o hanb. Ona s ani nepodv, teba e jsem j neustle na och. Nedotkne se mne ani, teba e j podvm svou

j pomohl do nostek. Snad mne m za pinavho, proto e mne slunce do tmav osmahlo." "Je to tedy njak vzne en pan?" zeptal sem se. "Marn o n hovoit," odpovdl Haremheb. "Je krsnj ne bohyn nebes a ne bohyn nebes v bylo by mi snaz uchvtit hvzdu do svho nru ne ji. Proto musm zapomenout. Proto musm esetu, jinak zemru." "Snad jsi nevzplanul touhou po velk matce krlovsk?" ekl jsem ertem, nebo jsem ho chtl ozesmt. "Myslil jsem, e je pli star a obtloustl pro l ko mladho mu e." "Ta m svho knze," ekl Haremheb pohrdav. "Myslm, e spolu smilnili ji za ivota krle." Zvedl jsem v ak ruku, abych zarazil jeho e, a ekl jsem: "Vskutku jsi hasil svou ze u mnohch otrvench studn od svho pchodu do Vesetu." Haremheb pravil: "Ta, po n tou m, si maluje rty a tve jasnou erven, jej oi jsou podlouhl a temn, a askal jej dy pod krlovskm lnem. Jmno jej jest Beketamon a v jejch ilch proud krev f zn nyn cel m blznovstv, Sinuhete. Av ak prozrad -li je komukoliv i pipomene -li mn va, tak pijdu a zabiji t, kdekoli bude , a dm ti hlavu mezi nohy a hodm tv tlo na ze. a se takt vyslovit jej jmno v m ptomnosti v t chvli zeme !" Zhrozil jsem se nesmrn, nebo to bylo stra liv, e se prost mu odv il pozvednout oi na ranovu a dychtit po n v svm srdci. Proto jsem ekl: " dn smrtelnk nesm k n vejt, a jestli e si ji nkdo vezme za enu, pak to bude jedin j nslednk trnu, aby ji pozvedl k sob jako to velkou man elku krlovskou. Tak se i stane, e jsem to v pohledu princezny u smrtelnho lo e jejho otce, nedvala se na nikoho jinho ne a svho bratra. Dostal jsem z n strach, ponvad je to ena, jej dy nikoho nezahvaj, a odlouhlch och je przdnota a smrt. Proto ti pravm i j: odejdi, Haremhebe, pteli mj, n set nen pro tebe." Av ak Haremheb ekl netrpliv: "To v e vm sm velmi dobe, ba lpe ne ty, tak e tv slova jsou jako bzuen mouchy v mch a me se k tomu, co jsi prv ekl o blech, proto e m srdce je t k, a kdy jsem se napil, y se na mne njak ena usmla. Av ak mus bt obleena v roucho z krlovskho lnu a mt na h , mus si malovat rty a tve jasnou erven, a m touha k n se neprobud, nebudou-li jej o ouhl jako oblouk luny." Usml jsem se a ekl: "Mluv moude. Uva ujme jako ptel, jak by se ti dalo nejlpe pomoci. Mnoho-li m zlata?" Haremheb odpovdl chlubn: "Neztrcm asu v enm svho zlata, nebo zlato je jako hovno u mch nohou. Mm v ak etz n nramky na zpst. Sta to?" "Zlata snad nebude poteb," ekl jsem. "Bude mo n moudej , bude -li se pouze usmvat, v d s krlovsk len jsou rozmarn, a tvj smv by mohl rozhoet nkterou z nich. Co nen dn opak bys darmo mrhal zlatem, kter bude snad pozdji potebovat?" "Na zdi palce stkm svou vodu," odpovdl Haremheb. "Av ak vm o nem jinm. Mezi mmi dr ksi Keftijev, Kr an, jemu jsem dal kdysi dn kopanec, nebo se mi vysmval, tak e si mne val mne, abych s nm el dnes na jakousi vzne enou hostinu do jednoho domu, jen je v so usedstv chrmu njakho bo stva s koi hlavou, jeho jmno jsem si nezapamatoval, proto e nemnil jt." "To je Bastet," ekl jsem. "Znm ten chrm, a je to msto vhodn pro tv zmry lehkomysln i vzvaj rdy bohyni s koi hlavou a obtuj j, aby jim dala bohat milence." "Nepjdu tam v ak, nepjde -li ty se mnou," ekl Haremheb a upadl do velikch rozpak. "Jsem kho rodu, umm rozdvat kopance a mvat dtkami, ale nevm, jak se mm chovat ve Vesetu, nat jak se mm chovat k vesetskm enm. Jsi mu znal svta, Sinuhete, a narozen ve Vesetu. Prot mus jt se mnou." Vypil jsem dost vna, i lichotila mi jeho dvra, tak e jsem mu nechtl piznat, e znm eny k mlo jako on. Av ak vypil jsem tolik vna, e jsem poslal Kaptaha pro nostka a sjednal cenu cesty, kde to Haremheb zatm pokraoval v pit, aby povzbudil sv srdce.

Nosii ns zanesli a ped chrm Bastetin a vidouce pochodn a kahany ped domem, kam jsme l zaali se hdat o cenu cesty, dokud jim Haremheb neu tdil nkolik ran dtkami, tak e zara e lkli. U vrat chrmu stly mlad eny, kter se na ns usmly a zvaly ns, abychom obtovali s , nebyly v ak obleeny do krlovskho lnu a mly sv pirozen vlasy, tak e jsme od nich nic i. Ve li jsme, j naped, a nikdo se nepodivil nad na m pchodem, nbr rozjaen slu ebnci n vodu na ruce a a do loub pronikala z domu vn teplch jdel, vonnch mast a kvt. Otroc

obili kvtinovmi vnci a my jsme ve li do sn, nebo vno nm dodalo odvahy. Jakmile jsem tam vstoupil, nevidl jsem ji nikoho jinho ne pan, kter nm la vstc. Byl krlovsk len, tak e jej dy prosvtaly ltkou jako dy bohyn, kdy se k nm bl ila. Mla ku a na n etn rud perky, jej obo bylo naleno ern a on vka zelen. Av ak zelen ty byly jako Nil v letnm ru, tak e m srdce se v nich utopilo, nebo to byla Neferneferne fer, kterou jsem potkal kdysi ve sloupov sni velkho chrmu Amonova. Nepoznala mne ji , nbr hledla na ns zvdav a usmla se na Haremheba, jen zvedl sv dstojnick dtky j na I mladk, jeho jmno bylo Keftijev, onen Kr an, spatil Haremheba a pibhl, vrvoraje a za e o sedtka, objal ho a nazval ho svm ptelem. Av ak mne si nikdo nev iml, tak e jsem mohl cela voln pozorovat sestru svho srdce. Byla star , ne jak jsem ji ml v pamti, a jej o ji nesmly, nbr byly tvrd jako zelen kameny. Jej oi se nesmly, teba e se usmvala je se podvala na zlat etz Haremhebv. Av ak pesto kolena pode mnou klesala, kdy jsem na ni edl. V sni bylo mnoho host a jej stny byly ozdobeny malbami nejlep ch umlc a strop nesly pe liliov sloupy. Byly tam eny vdan i nevdan, a v ecky mly roucha z nejjemnj ho lnu a v e paruky a mnoho perk. Usmvaly se na mu e, kte se tsnili kolem nich, a tito mu ov byli m sta, krsn i eredn, a tak oni mli zlat perky a jejich lmce byly t k drahmi kamen kieli a smli se a podlaha byla poseta pevrcenmi d bny a pohry a po lapanmi kvty, a tsli svmi incmi nstroji, tak e nebylo slova rozumt. Vypili ji mnoho vna, nebo ja o nevolno a otrok j podal vzu pli pozd, tak e si poskvrnila zu a v ichni se j smli. Keftijev, Kr an, mne tak objal a umazal mi obliej svm lidlem, nazvaje mne ptelem. Av ak Nefernefernefer hledla na mne a pravila: "Sinuhet! Kdysi jsem znala jakhosi Sinuheta. Tak on se chtl stt lkaem." "Jsem t Sinuhet," ekl jsem a pohldl j pmo do o a zachvl jsem se, kdy jsem se stet ledem. "Nikoli, nejsi t Sinuhet," ekla a mvla odmtav rukou. "Sinuhet, jeho jsem znala, byl ji och a jeho oi byly jasn jako oi gazel. Ty v ak jsi ji mu em a mezi tvm obom se rsuj vj obliej nen hladk jako jeho." Ukzal jsem j prsten a v prstenu zelen kmen, av ak ona potsla hlavou, jako by byla udive a, a ekla: "Pijala jsem zlodje ve svm dom, nebo jsi zajist zabil onoho Sinuheta, pohled na nho b kdysi m srdce. Vskutku jsi ho zabil a ukradl mu prsten, jej jsem mu kdysi vnovala na znamen svho ptelstv. I jeho jmno jsi ukradl a ji nen na ivu Sinuhet, v nm se mi Pozvedla ruku na znamen smutku. Tehdy se m srdce naplnilo hokost a zrmutek zaplavil m dy. Sthl jsem prsten ze svho pr a podal j jej a ekl: "Vezmi si tedy svj prsten zpt. Odejdu, abych nekazil tv vesel, nebo nechci zpsobit tvo u nevli." Av ak ona ekla: "Neodchzej." A polo ila zlehka ruku na mou pa i jako kdysi a opakovala tichounce: "Neodchzej." V t chvli jsem vdl, e jej lno mne bude plit vce ne ohe a e bez n nebudu moci nik sluhov nm nalili vna, i pili jsme, abychom si pot ili srdce, a nikdy nebylo mm stm v hodnj . Pan, j bylo prve nevolno, si vyplchla sta a napila se opt vna. Potom si svlkla poskvr a daleko je odhodila, a svlkla si i paruku, tak e byla zcela nah, a dlanmi si sevela prsy a nadila jednomu otroku, aby j mezi n nalil vna, a nabzela ka dmu, kdo by se cht . Vrvoravm krokem la sn, smjc se hlasit. Byla mlad a krsn a nevzan, a zastavila hebem a vybdla ho, aby se napil vna mezi jejmi prsy. Haremheb sklonil hlavu a pil, a kdy ji opt pozvedl, byl jeho obliej temn a hledl pan do o a vzal jej obna enou hla ukou a polbil ji. V ichni se smli, i ona pan, av ak najednou se zarazila a po dala o ist cho. Sluhov ji oblkli, i nasadila si opt paruku a usedla vedle Haremheba a vna se ji nenapila. Syr t hudebnci ustavin hrli a j jsem ctil ve svch dech a ve sv krvi vzru en Vesetu jsem se narodil, abych il svj ivot na sklonku svta, a e ji na niem mi nezle , pokud u sedt po boku sestry svho srdce a hledt na zele jejch o a erve jejch rt. Tak se stalo, e kvli Haremhebovi jsem se setkal opt s Nefernefernefer, svou milovan ou, av ak bylo by pro mne bvalo lpe, kdybych ji byl ji nikdy nespatil.

V "Je to tvj dm?" otzal jsem se j, kdy se posadila vedle mne a prohl ela si mne zpytav s tvrdma zelenma oima. "Je to mj dm a tito host jsou mmi hosty," ekla, "a host pichzej ke mn ka dho veer em rda sama." "Jsi zajist velmi bohat," ekl jsem sklesle, nebo jsem se obval, e j nejsem hoden. Av ak ona se na mne usmla jako na dt a pravila, opakujc ertem slova jedn pohdky: "Jsem kn kou a nikoli enou hodnou opovr en. Co ode mne chce ?" Av ak j jsem nepochopil, co tm mnila. "A Metufer?" zeptal jsem se, nebo jsem chtl vdt v e, i kdybych byl ml tm trpt. Podvala se na mne zpytav a lehce sthla sv namalovan obo. "Co nev , e Metufer je mrtev?" otzala se. "Metufer zemel, ponvad pro sebe pou il prost dal faran jeho otci na stavby chrm. Metufer je mrtev a jeho otec nen ji krlovskm stavi elem. Co jsi to nevdl?" "Je-li to pravda," ekl jsem usmvaje se, "skoro bych vil, e ho Amon potrestal za to, j ak se mu rouhal." I vypravoval jsem j, jak knz a Metufer plivali na tv Amonova obrazu a otrali ji, i ja k se pomazali jeho posvtnmi oleji a mastmi. Usmla se tak, ale jej oi byly tvrd a jej pohled se ztrcel v dlce. A nhle ekla: "Pro jsi ke mn tehdy nepi el, Sinuhete? Kdybys mne byl hledal, byl bys mne nalezl. Ne dobe jsi uinil, e jsi ke mn nepi el a e jsi chodil k jinm enm s mm prstenem na prst "Byl jsem je t chlapec a bl jsem se t. Av ak v mch snech jsi byla mou sestrou, Nefernefe rnefer, a vysmje se mi snad, av ak je t nikdy jsem se s dnou enou neobveselil, nebo js l na onu chvli, a t opt potkm." Usmla se a mvla odmtav rukou. "To jist l e ," ekla. "V tvch och jsem zajist starou, erednou enou a bav t vysmvat hvat mne." Hledla na mne a jej oi se vesele usmvaly jako kdysi, i omldla v mch och a byla takovo ako kdysi, tak e m srdce se naplnilo trpkost, kdy jsem na ni hledl. "Je pravda, e jsem nikdy neve el k dn en," ekl jsem. "Av ak je mo n, e jsem neekal nebo chci bt upmn. Mnoh eny pe ly kolem mne, mlad i star, krsn i eredn, moudr m se na n pouze oima lkae a m srdce nezahoelo pro dnou z nich, av ak m to je, to ne A je t jsem dodal: "Bylo by mi snadn ci, e to je kamenem, jej jsi mi dala na pamtku svho ptelstv, a e snad oarovala. Snad jsi mne opravdu oarovala, kdy jsi se dotkla mch rt svmi, tak n n tv rty. Av ak to nen dn vysvtlen. Proto se mne m e ptt tisckrt pro, a nedovedu t "Snad jsi jako dt spadl z vozu obkromo na oj, co t uinilo smutnm a osamlm," ekla po adila mne zrove tak jemn, jak mne je t dn ena nepohladila. Nemusel jsem j odpovdt, proto e sama vdla, e nebylo pravda, co ekla. Proto sthla rych ou ruku a za eptala: "Napijme se spolu vna, abychom pot ili sv srdce. Snad se opravdu je t s tebou obveselm, inuhete." Napili jsme se vna a otroci odnesli nkolik host v jejich nostkch a Haremheb objal pan sedc vedle nho a nazval ji svou sestrou. Pan se usmla a pikryla mu rukou sta a ekla m aby nemluvil hlouposti, jich bude nazt litovat. Av ak Haremheb se zvedl a volal, i vn uce: "Cokoliv uinm, nikdy toho nebudu litovat, nebo ode dne ka chci hledt v dy kupedu a nikdy zpt. Psahm to pi svm krahujci a pi tisci bozch obou zem, jejich jmna nejsem s to nech ale v ichni pijmou mou psahu!" Vzal svj zlat nhrdelnk a chtl jej dt on pan na hrdlo, av ak ta to nedovolila, nbr p ila: "Jsem enou poestnou, a nikoli poulin dvkou." Zvedla se prudce a ode la, ale u dve dala Haremhebovi nepozorovan znamen a Haremheb vy e l za n a toho veera jsem je ji nespatil. Nicmn jejich odchod nevzbudil dnou pozornost, nebo veer ji pokroil a byl as, aby hos . Pesto v ichni dle pili vno a dle kloptali o sedtka, mvajce klapakami, kter vzali bjmali se a nazvali navzjem bratry a pteli, a po chvli se kopali a lli si do kanc a k eny snmaly beze studu sv paruky a dovolovaly mu m laskat hladk lebky, ponvad od t do o si poaly bohat a vzne en eny holit hlavy, nebylo laskn, je by vce vzru ovalo mysli

se jich pibl ilo i k Nefernefernefer, ale ona je odstrila obma rukama a j jsem jim lap l na prsty u nohou, kdy se stvali pli dotrnmi, ani jsem se staral o jejich hodnost i nost, nebo v ichni byli opil vnem. Av ak j, j jsem nebyl opil vnem, nbr jej blzkost a dotykem jejch rukou. Konen pok i zh eli svtla, odn eli stoly a sedtka, sbrali roz lapan kvty a vnce a odnesli do nos kte usnuli na podlaze vedle d bn. Tehdy jsem j ekl: "Musm zajist odejt." Av ak ka d to slovo mne plilo v srdci, jako sl pl v rn, nebo jsem ji nechtl ztratit byl ka d okam ik, v nm jsem j nebyl nablzku. "Kam chce jt?" tzala se s pedstranm divem. "Budu bdt celou noc pede dvemi tvho domu," ekl jsem, "pjdu obtovat do v ech chrm Ves ych podkoval bohm, e jsem t konen potkal, nebo od tto chvle chci opt vit v bohy. kvty ze strom, abych jimi posel tvou cestu, a vyjde ze svho domu. Pjdu nakoupit myrhy , abych j pomazal pa en tvch dve." Ona se v ak usmla a pravila mi: "Bude lpe, neodejde -li, proto e mm ji kvty i myrhu. Bude lpe, neodejde -li, proto e bys , jsa vzru en vnem, zabloudit k jinm enm a toho si nikterak nepeji." Tato slova mne naplnila takovou radost, e jsem ji chtl uchopit do nrue, av ak ona mne p rudce odstrila a ekla: "Nech mne. Moji sluhov ns uvid a to nechci, nebo teba e bydlm sama, nejsem enou hodnou ovr en. Ale es byl ke mn upmn, chci bt i j upmn k tob. Proto nepejdeme je t k v l, nbr poj se mnou do zahrady a tam ti budu vypravovat jednu pohdku." Zavedla mne do zahrady, ozen mscem, a myrty a akcie omamn vonly a lotosy zavely sv noc v ndr i, jej okraj byl dl dn barevnmi kameny. Sluhov nm nalili vodu na ruce a pi ou husu a ovoce v medu a Nefernefernefer pravila: "Jez a raduj se se mnou, Sinuhete." Av ak v e mi svrala hrdlo a nemohl jsem jst. Zpytav mne pozorovala, usmvajc se, a pochutnvala si a poka d, kdy se na mne podvala, o se msn z v jejch och. Kdy dojedla, ekla: "Slbila jsem ti vypravovat pohdku a budu ti ji vypravovat nyn, nebo jitro jest je t dal eko a j nejsem ospal. Je to pohdka o Setne Chamvesovi a o Tabubui, kn ce Bastetin." "Sly el jsem ji tuto pohdku," ekl jsem j, je to jsem nedovedl ovldnout svou netrplivost Sly el jsem ji mnohokrt, m sestro. Poj se mnou, abych t sevel v nru na tvm lo i a ab po mm boku. Poj, m sestro, nebo m tlo je chor touhou, a nepjde -li, zranm si obliej ech a budu vt v n." "Ti e, ti e, Sinuhete," pravila a hladila mne. "Jsi pli prudk a bojm se t. Budu ti vypr vat pohdku, abych t uklidnila. Tak tedy stalo se kdysi, e Setne, syn Chamvesv, hleda je v chrmu zapeetn svitek Thovtv, spatil Tabubui, kn ku Bastetinu, a byl j tak vzru e lal svho sluhu, aby j nabdl deset deben zlata, strv-li s nm, Setnem, jedinou hodinu a bvesel-li se s nm. Av ak Tabubue ekla: Jsem kn kou a nikoli enou hodnou opovr en. Jestli e si tvj pn peje opravdu to, co k domu, kde ns nikdo neuvid, tak e se nebudu muset chovat jako dvka z ulice.' Setne byl tm rozradostnn, i odebral se rychle do jejho domu, kde ho Tabubue pivtala a nabdla mu vno. Kdy si tak Setne pot il sv srdce, chtl vykonat tu vc, pro kterou pi e Tabubue ekla: Tvj dm je to, v nm jsi, av ak j jsem kn kou a nikoli enou hodnou opovr en. Jestli e to, co k , mus mi postoupit sv zbo i svj majetek, svj dm i sv pole a v e, co ti Setne se na ni podval a poslal pro oprvnnho psae, jen sepsal smlouvu, podle n postou etne Tabubui v e, co mu nle elo. Tehdy se Tabubue zvedla a oblkla se do krlovskho lnu, jm prosvtaly jej dy jako dy bo ozdobila se v emo n. Av ak kdy chtl Setne pejt k vci, pro kterou pi el, odstrila ho la: Pichz do svho domu, ba ji jsi v nm. Av ak j jsem kn kou a nikoli enou hodnou opovr yhnat svou enu ze svho domu, abych se nemusela obvat, e obrt sv srdce k n.' Setne se na ni podval a ihned poslal sluhy, aby vyhnali jeho enu. Tehdy Tabubue ekla: Vejdi do m komnaty a polo se na m lo e, dostane svou odmnu.' Setne ve el radostn do jej komnaty a polo il se na jej lo e, aby dostal svou odmnu, av ak pi el sluha a ekl mu: Tv dti jsou zde a nakaj pede dvemi a oplakvaj svou matku.'

Av ak Setne, jako by nesly el, chtl pejt k vci, pro kterou pi el. Tehdy ekla Tabubue: Jsem kn kou a nikoli enou hodnou opovr en. Proto si myslm, e by tv dti mohly vyhledv mmi dtmi o tv ddictv. To se nesm stt, i mus mi dovolit, abych usmrtila tv dti.' Tu j Setne dovolil, aby usmrtila jeho dti v jeho ptomnosti a hodila jejich tla oknem na pospas psm a kokm. A popjeje vno s Tabubui, sly el psy a koky, jak se rvou o maso je o dt." Tu jsem ji peru il, a ml jsem srdce v prsou seven jako za dn svho dtstv, kdy mi matk vovvala tuto pohdku. I ekl jsem: "To v ak byl jen sen. Nebo kdy se Setne polo il na lo e Tabubuino, usly el ji vykiknout tom se probudil. A bylo mu, jako by byl pro el havou vhn, a neml ani nejmen ho odvu na To v e byl jen sen a vyvolal jej Neneferkeptah, aby si z nho udlal prm, a znm o nm je nou pohdku." Av ak Nefernefernefer pravila klidn: "Setne ml sen a probudil se, av ak mnoz jin se probudili ze svho snu a v Dom smrti. Sin hete, musm ti ci, e i j jsem kn kou, a nikoli enou hodnou opovr en. I m jmno by moh ue." Msn z se v ak odr ela v jejch och, kdy hledla na mne, i nevil jsem j. Proto jsem ji vzal do nrue, av ak ona se vyprostila a zeptala se mne: "V -li, pro Bastet, bohyn lsky, je zobrazovna s koi hlavou?" "Nedbm ani o koky ani o bohy," ekl jsem, pokou eje se ji uchvtit, oi vlhk v n. Av ak ona mne odstrila a ekla: "Brzy bude moci hladit m dy a klst ruce na m prsy a na mj kln, jestli e t to uklidn, jdve mne mus vyslechnout a vdt, e ena je podobna koce a v e je tak podobna koce. mkk, ale skrvaj ostr drpky, je se no bez slitovn a do srdce. Opravdu je ena podo i koce psob rozko to, co mu jej ob , a tr ji svmi drpy a nikdy se neomrz svou hr hromne, se ere ji a hled jinou. Vypravuji ti toto v e proto, abych byla k tob upmn, prot bych ti nechtla zpsobit nic zlho." "Ne, nic zlho bych ti nechtla zpsobit," opakovala a roztr it mne vzala za ruce a polo il a jednu na svj prs a druhou vlo ila do svho klna, tak e jsem se rozechvl a slzy mi vytry skly z o. Nhle v ak odhodila netrpliv m ruce a pravila: "M jmno je Tabubue, a kdy to nyn v , odejdi ode mne a nevracej se nikdy zpt, abych ti n ubl ila. Av ak neodejde -li, pak mi nem e vytat, cokoli t snad potk." Dala mi as, abych se rozmyslil a ode el, av ak j jsem tak neuinil. Tu lehce vzdychla, j ako by byla znavena tou hrou, a pravila: "Budi tedy. Nyn ti zajist musm dt tu vc, pro kterou jsi pi el. Av ak nebu pli divo avena a bojm se, e usnu v tvm nru." > A odvedla mne do sv komnaty. Jej lo e bylo ze slonoviny a z ernho deva a ona se svlkla rozevela mi svj kln. Bylo mi, jako by m cel tlo a m srdce a v ecky m vnitnosti na p oely v jejm lnu. Av ak po chvilce zvla a ekla: "Jsem opravdu unavena a vm ji , es je t nikdy neve el k en, je to jsi velmi neobratn ou rozko . Av ak jinoch, jen poprv pichz k en, dv j dar nenahraditeln. Proto ne d u. Av ak nyn ji jdi a nech mne spt, v dy jsi obdr el tu vc, pro kterou jsi pi el." Chtl jsem ji opt obejmout, av ak ona mne odstrila a poslala pry, tak e jsem el dom. Av o bylo jako v ohni a v ecky m vnitnosti vely, i vdl jsem, e na ni nikdy nezapomenu.

VI Nazt jsem nadil svmu sluhovi Kaptahovi; aby poslal pry v ecky nemocn, kte ke mn p ruil jim vyhledat jinho lkae. Sm jsem el k bradi a pak jsem se oistil a oblkl a pom tlo vonnm olejem a byl jsem ji na odchodu k Nefernefernefer, kdy vstoupil Haremheb a zadr el mne. "Pteli mj, Sinuhete," ekl. "V ecky stoj za stejn hovno." "Pospchm," poznamenal jsem netrpliv. "Jdi v ak k mmu sluhovi, on ti d slanou rybu a d b ladnho piva." A chystal jsem se odejt, av ak Haremheb mne zadr el a byl silnj ne j, tak e mne snadno do domu, abych vyslechl jeho strasti. Ukusoval ze slan ryby a popjel pivo a vyprav oval: " ena, s kterou jsem vera ode el, byla ke mn vldn, av ak nevm, zdali nakonec mi poskytla , ne m e mu i poskytnout i obyejn otrokyn." Zamyslil se na chvli. "Opravdu musm piznat, e jej tlo bylo mkk a ple bl, i e jsem byl jako opil, kdy j

zdechy nad mou silou, av ak pece jen nevm, zda stlo za to vidt tolik bolesti kvli t vc Krom toho je to vdan pan, teba e jej mu je na cestch, a j musm zabt jejho mu e, a ak jej mu pijde a zabije mne." "Toho se nemus obvat," ekl jsem netrpliv. "To ve Vesetu nen zvykem. Jestli e u n potk jho mu e, mus se ped nm uklonit, ruce ve v i kolenou. Potom ti jej mu nabdne vno a nae se m e obveselit s jeho enou v jeho vlastnm lo i. Tak tomu bylo a tak tomu bude, a a budou spokojeni, ena s tebou a mu proto, e mu ena dovol opt se do nmoty a nebude mu rnit a neustle ho napomnat, jak je zvykem en." "Jej mu je huben a lys a lakom, tak aspo mi ekla," vypravoval Haremheb dle a napil se va. "Proto jsem j dal svj zlat etz ze svho hrdla, nebo zlato je jako prach u mch noho nem pro mne ceny, pokud se nezsk v boji. Ona mi dala darem svou paruku, v dy jsme byl i oba vru dn opil, akoliv nemm potuchy, co budu dlat s tou parukou." Haremheb vythl zpod sv zstrky paruku, jej lesknouc se vlasy byly umn obarveny svtlou n, a zaal j nedbale pohupovat v rukou. "Jedin, co mne zlob, je, e jsem v opilosti zapomnl pod jejm l kem sv dtky, tak e mne ulici ji nezdrav. Mysl -li pak, e bych mohl na trhu vymnit paruku za dstojnick dtky? se mi nechce vrtit se k n zpt, jakkoli byla n n." ekl jsem, e je to docela mo n, a je t jednou jsem mu pipomnl, e pospchm. Av ak Haremheb se neml k odchodu. Pravil, e m v stech chu , jako by sndl hlnu, a e je porn ensk vn, je mu zstala na rukou. Piichl tak ke mn a usoudil, e i j jsem jist l se enou, je to jsem vonl po mastch. ekl jsem mu, e jsem byl u brade, ponvad by se mi bylo zdlo poni ujcm, kdybych byl p Nefernefernefer k on en. Mn bylo toti , jako bych byl inil nco zcela jinho ne on, ja cel m bytost byla ovinuta neviditelnmi zlatmi vlkny. Mo n e jsem ml pravdu, nebo sn nam to, co lovk in, nbr jedin to, co srdce jeho ct, kdy in to, co in. "Zda se pamatuje na psahu, kterou jsem psahal?" zeptal se Haremheb. "Vru, vypil jsem h ojn vna, av ak vno mi objasnilo mnoh vci. Objasnilo mi, e v ichni ti druz, kte se ra py ni na sv statky a sv dstojenstv, jsou pouhmi mouchami kolem mne. A snad i princezna Beketamon, ta, kterou miluji, je jen tvrdo jnou mouchou kolem mne. Jedin, co m vznam, je moc. A beze zbran nen moci. Proto ml pravdu mj krahujec, kdy ze mne uinil vojka." "Moc nemaj ti, kte bojuj," ekl jsem, "nbr ti, kte poslaj vojky, aby za n bojoval "Nejsem hloup," ekl Haremheb. "Av ak v ichni ti, kte si mysl, e porou a sed na vysok neporou nakonec nikomu, nbr moc je skryta v rukou zcela jinch mu . Tak si myslm, e r monovch kn m velkou moc v egyptsk zemi i e knz, jen sed po pravici krlovsk matky, znanou st moci ve svch rukou. Ale kdyby byl nkdo, kdo by sebral vojsko a vedl vlku a kdo by je piml, aby poslouchali jeho rozkaz, tu by byl vpravd mocn, akoliv nikdo by to nedokzal." "Jsi pece jen hloup," ekl jsem, "nebo vojci mus psahat vrnost faranovi. Proto fara nimi moc." "M pravdu," uznal Haremheb, "vojkm pslu vrnost, v dy v n spov ve keren vojensk , av ak dstojnk v, e bez vrnosti nen vojska, a nen-li velitel vrn, nen pak ani ten vnive obrt. Tak je to. Av ak proto prv myslm, e zstanu ve Vesetu, dokud nepijde mj ek tedy budu pouze lhat se enami, a akoliv stle miluji nedosa itelnou, uti ila se lska v mm srdci natolik, e to ji nen hor ne obyejn bolest aludku. Proto ti dkuji, pteli za tv dobr rady, a bude -li ty nkdy potebovat rady i pomoci, najde mne zajist v zlat " Ode el na trh, aby vymnil zelenou paruku za dstojnick dtky, a j jsem si najal nostka a util jsem nosie, aby b eli s vyptm v ech sil k domu Nefernefernefeinu, nebo jsem si nec po pinit nohy a roucho prachem ulice. Mj jednook sluha hledl udiven za mnou a potsal hl vou, nebo uprosted dne jsem je t nikdy neopustil svou prci, i strachoval se, e nm unikn u dary za len, kdy zanedbvm sv nemocn. Av ak j jsem ml v mysli pouze jedinou my len lo jako v ohni. Nicmn ten ohe byl lahodn.

Sluha mne vpustil dovnit a vedl do komnaty Nefernefernefeiny. Lila se prv ped zrcadlem a pohldla na mne svma oima, tvrdma a lhostejnma jako zelen kameny. "Co chce , Sinuhete?" zeptala se. "Tv ptomnost mi nen vhod." "V dobe, co chci," ekl jsem a pokusil jsem se ji obejmout, nebo jsem si pipomnal jej st minul noci. Av ak ona mne mrzut odstrila. "Jsi hloup nebo zlomysln, e mne vyru uje ?" pravila podr dn. "Co nevid , e se musm

o do Vesetu pijel ze Sidonu bohat kupec, jen m s sebou elenku njak krlovny, nalezeno rob. Dnes veer mi d kdosi darem tento perk, jemu podobnho nikdo nem. Proto se musm u krsnou a dt pomazat sv tlo vonnmi mastmi." Beze studu se svlkla a polo ila se na sv lo e a nadila otrokyni, aby j tela dy vonnmi . Srdce mi vstoupilo a do hrdla a dlan se mi zpotily, kdy jsem patil na jej krsu. "Pro zde setrvv , Sinuhete?" zeptala se, kdy otrokyn ode la, a le ela klidn na lo i dl i neode el? Musm se nyn oblci." Tu se mne zmocnilo vzru en i vrhl jsem se na ni, av ak ona se brnila tak obratn, e jsem nieho nedoshl, i propukl jsem v pl ve sv bezmocn touze. Nakonec jsem ekl: "Kdybych ml prostedky, koupil bych ti onu elenku, v to dobe. Av ak nedovolm, aby k tob nkdo jin. Radji zemu." "Opravdu?" za eptala a pivela oi. "Nedovol , opravdu, aby mne nkdo jin objmal? A co k ti obtovala tento den? A co kdybych jedla a pila a obveselovala se s tebou, Sinuhe te, a to je t dnes, je to o ztku pedem nikdo nic nev? Co bys mi dal?" Rozhodila ruce a protahovala sv tlo na lo i, tak e jej hladk bicho vpadlo jako dolk pe oima, i vidl jsem, e na celm tle nem jedinho chloupku, ba ani na hlav, ani na mstech obvykle rostou. "Co bys mi dal?" opakovala a stle se protahovala, hledc na mne. "Nemm, co bych ti dal," ekl jsem a rozhl el jsem se kolem sebe a jej lo e bylo ze slono iny a z ernho deva, podlaha z kamene modrho a zelenho a stly na n etn zlat vzy. "Ne, nemm opravdu nic, co bych ti mohl dt darem," ekl jsem a kolena pode mnou klesa la, i obrtil jsem se, abych ode el. Av ak ona mne zadr ela. "Je mi t lto, Sinuhete," za eptala a prothla opt mkce sv tlo. "Dal jsi mi vru ji to, nejcennj ho, akoliv po v em se mi zd, e se to pli peceuje. Av ak vlastn nicmn j je potebuje lka. Nejsi tak zcela chud." Chvl jsem se od hlavy a k pat, ale odpovdl jsem: "V e bude tv. Nefernefernefer, peje . V e bude tv, obvesel -li se se mnou dnes. Vru nestoj to za mnoho, ale dm je zazen pr a nkter k Domu ivota by mohl za to dt dobrou cenu, m-li zmo n rodie." "Mysl ?" ekla a obrtila ke mn sv nah zda a zhl ela se v zrcadle a hladila thlmi pr svho obo. "Sta se, jak si peje . Pive tedy psae, aby tu vc napsal na svitek papyru mohla pevst na sv jmno v e, co vlastn . Nebo akoliv bydlm sama, nikterak nejsem enou povr en, a musm se starat o svou budoucnost, kdybys mne snad nkdy zapudil, Sinuhete." Hledl jsem na jej nah zda a mj jazyk ztuhl v stech a m srdce bilo tak prudce, e jsem sp n obrtil a el pro oprvnnho psae, jen narychlo sepsal v e potebn a odnesl svite ek prvnch svitk. Kdy jsem se vrtil, byla Nefernefernefer odna v krlovskm lnu a mla paruku rudou jako zl ato a skvostn perky zdobily jej hrdlo, zpst i kotnky a vzne en nostka ji oekvala p o domu. Odevzdal jsem j potvrzen psaovo a ekl jsem: "V e, co vlastnm, jest nyn tv, Nefernefernefer, v e je tv a do toho roucha, co mm na so ojezme tedy, popijme a obveselme se spolu dnes, nebo o ztku pedem nikdo nic nev." Vzala papyr a vlo ila jej nedbale do skky z ernho deva a ekla: "Lituji velice, Sinuhete, ale prv jsem zpozorovala, e mi zaaly m msn bolesti, tak e m e vejt, jak bych si pla. Proto bude lpe, kdy odejde a nech mne, abych se oistila epsno, proto e m hlava je t k a v bedrech mne pobolv. M e pijt jindy a dostane se t Hledl jsem na ni a smrt jsem ml v hrudi a nemohl jsem ani promluvit. Tu netrpliv dup la nohou a ekla: "Jdi si po svch, nebo mm naspch." Kdy jsem se j chtl dotknout, osopila se na mne: "Rozma e mi lidlo na oblieji." I ode el jsem dom a uspodal sv vci, aby byly pipraveny pro novho majitele. Mj jednook mne sledoval na ka dm kroku a potsal hlavou, a mne jeho ptomnost pivedla z mry a j vyll: "Necho stle za mnou, nebo ji nejsem tvm pnem, nbr pat jinmu. Bu ho poslu en, a o tolik jako mne jeho hl bude mo n tvrd ne moje!" Tehdy padl pede mnou na tv a zvedl v hlubokm zrmutku ruce a hoce plakal a pravil: "Neodhnj mne od sebe, mj pane, nebo m star srdce se naklonilo tob a pukne alem, jestl ne vy ene . Byl jsem ti v dy vrnm sluhou, teba e jsi velmi mlad a prostoduch, a co jsem radl, to jsem ukradl, peliv pihl eje k tvm zjmm a potaje, kolik stoj za to vzt. Na nohou jsem bhal ulicemi za mornch veder polednch a vychvaloval jsem tv jmno a tv umn avitele, teba e mne sluhov jinch lka bili holemi a hzeli po mn volskmi lejny."

M srdce bylo plno soli a m sta plna pelyku, kdy jsem na nho hledl, pesto jsem byl doj a polo il mu ruku na rameno a ekl: "Povsta, Kaptahu!" V kupn smlouv ml sice jmno Kaptah, akoliv jsem ho nikdy jmnem nevolal, aby tm nevzrost o jeho sebevdom, tak e by se byl pova oval za rovna mne. Proto jsem kiel na nho obvykle: otroku, hlupku, niemo i zlodji. Usly ev nyn sv jmno z mch st, rozplakal se je t usedavji a dotkal se elem mch rukou polo il mou nohu na svou hlavu, tak e jsem se rozhnval a kopl jsem ho a poruil mu vstt. "Nyn ji nepom e nek," ekl jsem. "Av ak vz, e jsem t nepostoupil jinmu z nevle, neb lu bami spokojen, i kdy dv asto nestydat prchod sv patn nlad, bouchaje dvemi a t i ti nco nen vhod. A e jsi mne okrdal, ani to ti nezazlvm, v dy je to prvo otroka. Ta u bylo a tak tomu v dy bude. Av ak jsem nucen postoupit t, teba e nerad, je to nemm nic ji o, co bych mohl darovat. Postoupil jsem i svj dm i v e, co vlastnm, tak e ani roucho, j e mm na sob, nen ji mm. Proto ti nepom e dn pl a nek." Tu se Kaptah zvedl, po krbal se na hlav a ekl: "Dnes je zlovstn den." Usilovn pem lel a pak promluvil: "Jsi velkm lkaem, Sinuhete, teba e jsi mld, a cel svt se otvr ped tebou. Proto by b , kdybych sbalil v ecky tv nejcennj vci a kdybychom dne n noci utekli, pkn za tmy, a se v nkter lodi, jej velitel by nebyl pli zkostliv, a kdybychom odpluli dol po ece zemch jsou mnoh msta, a poznaj-li t soudn sluhov jako mu e hledanho soudy nebo poznaj e podle seznamu otrok jako uprchlho otroka, budeme moci odejt do rudch zem, kde ns nik do nezn. A budeme moci plout a na mosk ostrovy, kde jsou vna jasn a eny vesel. A rovn mi Mitannu a v Babylnii, kde eky tekou opanm smrem, se ct egyptsk umn lkask, tak i zbohatnout a j se stanu sluhou v enho pna. Posp si proto, mj pane, abychom mohli seb tv vci, dve ne nastane tma." A zatahal mne za rukv. "Kaptahu, Kaptahu!" ekl jsem. "Neobt uj mne svm hloupm tlachnm, nebo m srdce je chmur smrt a m tlo nen ji mm. Jsem svzn pouty, je jsou pevnj ne mdn etzy, i kdy u prchnout, ponvad ka d okam ik, strven daleko od Vesetu, byl by pro mne havou vhn." Mj sluha se posadil na zem, proto e jeho nohy byly plny bolestivch uzl, kter jsem mu o bas ve voln chvli o etoval. ekl: "Zjevn ns Amon opustil, co mne skoro ani neudivuje, je to mu neobtuje pli asto. J n m mu poctiv obtoval ptinu toho, co jsem ti ukradl, v dky za to, e mm mladho a prostodu hho pna, ale pesto mne tak opustil. Nevad! Vymnme tedy boha a nabdneme sv obti jin nad od ns odvrt ne tst, a v e bude opt dobr." "Netlachej hlouposti," ekl jsem, lituje ji , e jsem ho nazval jeho jmnem, je to se stal ihned a pli dvrnm. "Tv slova jsou jako bzuen mouchy v mch u ch a zapomn , e j ali, nebo jin vlastn v e, co je na e." "Je to mu i ena?" zeptal se Kaptah zvdav. " ena," odpovdl jsem, nebo propak bych mu to ml skrvat? Kdy to usly el, vypukl opt v pl, rval si vlasy a nakal: "Propak jsem se jen narodil na tento svt? Propak mne m matka nezardousila pupen rou en mho zrozen? V dy nen pro otroka krutj ho osudu ne slou it pan bez srdce, a bez srd ajist ta, kter ti toto zpsobila. Bude mi porouet, abych posluhoval a pobhal od rna do veera na svch nemocnch nohou, a bude mne pchat jehlicemi a tlouci hol po mm starm hbe budu kiet a nakat. To , co mne ek, teba e jsem dobroeil Amonovi a obtoval mu v dky al mladho a nezku enho pna." "Ani v nejmen m nen bez srdce," ekl jsem, nebo tak po etil je lovk, e jsem chtl hovo nefernefer aspo s otrokem, jeliko jsem neml jinho druha, jemu bych se svil. "Kdy le svm lo i, je krsnj ne hvzda a jej dy jsou hladk vzcnmi mastmi a jej oi jsou zel ru. Tvj osud je astn a hodn zvisti, Kaptahu, ponvad bude moci t v jej blzkost jej ona dch." Kaptah spustil je t hlasitj nek a bdoval: "Zajist mne prod jako nosie bemen nebo lamae kamene, tak e m plce se budou zadchvat potee zpod mch neht a zemu v blt jako zbiovan osel." Ve svm srdci jsem vdl, e snad mluv pravdu, nebo v dom Nefernefernefein bylo sotva m leba pro lovka jeho druhu. I m oi se zalily slzami, av ak nevm, zda jsem plakal nad nm, nad sebou. Kdy to Kaptah spatil, odmlel se a ustra en na mne hledl. Vlo il jsem hlavu d rukou a plakal, teba e mne mj otrok vidl.

Kaptah se dotkl m hlavy svou irokou rukou a ekl sklesle: "To v e je mou chybou, nebo jsem nebdl lpe nad svm pnem. Av ak netu il jsem, e je bl pltno, kter se je t nikdy nepralo. V dy jinak tomu v emu zhola nerozumm. Popravd eeno m udiven, e mne mj pn nikdy neposlal pro njakou dvku, aby zahvala jeho bok, kdy se vr z krmy. A eny, kter jsem ti poslal, aby se ped tebou odhalily a pimly t k obveselen, vyhnl neuspokojeny a ony mi nadvaly krys a hovnivl. A pece byly mezi nimi mlad, docela uchzejc, ba i krsn eny. Av ak v ecka m pe vy la vnive a j hlupk jsem se radoval v en, e snad nepivede nikdy do domu enu, kter by mne bila po hlav nebo lila horkou vodu a nohy, kdykoli by se s tebou pohdala. J hlupk a blzen! Kdy se hod prvn oharek do chat z rkosu, sho hned na popel." A je t dle mluvil: "Pro jsi se mne nezeptal na radu ve sv nezku enosti, mj pane, nebo jsem vidl mnoh vci noh vci znm, teba e tomu nev . I j jsem spal se enami, i kdy je tomu jist ji hezk e chlb a pivo a pln bich stoj za vc ne kln eny, i t nejkrsnj . Ach ouvej, mj p m vzt s sebou hl, jinak ho ena opanuje a spout pouty, kter se vezvaj do masa jako t t a drsaj srdce, jako kmen v opnku drs nohu. U Amona, mj pane, ml jsi sem za noc vod y, byli bychom u eteni v tto bdy. Promrhal jsi marn svj as v krmch a v domech rozko na mohla z tebe uinit otroka." A kal je t mnoh jin vci, a byla jeho slova jen bzuenm mouchy v mch u ch. Konen s il mi jdlo a nalil vodu na m ruce, av ak j jsem nemohl jst, nebo m tlo bylo jako v ohn a nemohl jsem myslit po cel veer na nic jinho ne na tu jednu jedinou vc. Kaptah pojedl hojn a vypil d bn piva a do dna a prozpvoval smutn psn, rval si vlasy a uchyni si posypal hlavu popelem, a konen usnul. Av ak j jsem nemohl spt tak nepokojn bylo m tlo. Proto jsem vy el do tmy a bloumal kol Bastetina chrmu a vidl, e pochodn planuly ped domem Nefernefernefeinm a z nostek vyst il rozjaen cizinec a ve el do jejho domu. Av ak j jsem se vejt neodv il, ponvad mi to Tak jsem bloumal pouze kolem Bastetina chrmu a m my lenky byly jako jedovat hadi, kte o trvili m maso svm u tknutm. Dvky mne tahaly za rukv a usmvaly se a eptaly ve tm, a nakonec tak zoufal, e jsem el za jednou z nich. dala ode mne dar, i dal jsem j posledn pl ky mdi a el jsem za n a ke zdi Bastetina chrmu, kde se polo ila na zem a rozevela m t i kln. Av ak neve el jsem k n, akoliv bych byl chtl a zem podl chrmov zdi byla c a za mnou a plila po mn a zloeila mi. Vrtil jsem se dom tak vyerpn, jako bych byl bval zbit, av ak m l ko bylo jako hav v m ze sna.

Rno jsem se oistil a oblkl a pomazal svj obliej olejem a vydal se k domu Neferneferne feinu, nebo jsem myslil, e zemu, nebudu-li ji moci spatit a hladit jej ruce. Kaptahovy oi byly zarudl slzami a pivem a posypal si opt hlavu popelem a padl pede m nou na tv, aby mi zabrnil odejt. Av ak zatvrdil jsem sv srdce a odkopl ho, akoliv by by o lpe bvalo, kdybych nebyl vbec ode el.

KNIHA TVRT NEFERNEFERNEFER I Tak ji asn zrna jsem se vydal k Nefernefernefeinu domu, av ak ona je t spala i jej slu ali, a proklnali mne a vylili mi spla ky na hlavu, kdy jsem je probudil. Posadil jse m se tedy na prh jako ebrk a sedl jsem tam, dokud jsem neusly el z domu ruch a hlasy, i do adoval jsem se opt, aby mne vpustili. Nefernefernefer le ela na lo i a jej obliej byl drobn a bled a jej krsn oi byly je t em. "Nud mne, Sinuhete," ekla. "Opravdu mne nud pevelice. Co si peje ?" "Chci pt a jst a obveselovat se s tebou," odpovdl jsem, srdce seveno smutkem, "nebo js i mi to slbila." "To bylo vera a dnes je zas jin den," ekla a otrokyn j svlkla pomakan roucho a natra vonnmi mastmi. Potom se zhl ela v zrcadle a lila si obliej, nasadila si paruku a na ni vlo ila elenku, v jejm starm zlat byly zasazeny perly a drah kameny. "Mj perk je krsn," ekla. "Zajist je hoden sv ceny, akoliv jsem vyerpna a m dy jso bych byla bojovala po celou noc." Zvla a napila se dou ku vna, aby posilnila sv tlo. Tak mn nabdla vno, av ak nechutnal dy jsem na ni hledl.

"Lhala jsi mi tedy vera," ekl jsem, "a nemla jsi dnch bolest, je by ti byly brnily o lit se se mnou." Av ak to jsem kal zcela zbyten, nebo ve svm srdci jsem to vdl ji pede lho dne. "Zmlila jsem se," ekla. "A pece to byl prv mj as. Mm proto velik starosti, nebo jsi ad oplodnil, Sinuhete, kdy jsem byla ve tvm nru tak slab a tys byl velmi divok." Av ak usmvala se, kajc to, a hledla na mne s sm kem, tak e jsem vdl, e se mi pouze "Tvj perk byl nalezen zajist v nkterm krlovskm hrob syrskm," ekl jsem. "Vzpomnm s o nm vera cosi povdala." "Ach," povzdychla, "vpravd jsem ho na la na lo i syrskho kupce, pod podprtkem, av ak nemu e znepokojovat, nebo to byl bich, tlust jako vep, a pl cibul. Nechci ho ji ani vid o, po em jsem tou ila." Sala svou paruku i elenku a upustila je lhostejn na zem vedle lo e a polo ila se opt. Je j lebka byla hladk a krsn, jak byla ped mmi zraky obna ena, i prothla se celm tlem a sv ruce pod ji. "Jsem slab a unaven, Sinuhete," pravila. "Zneu v mho vyerpn, kdy na mne takto hled hu zabrnit. Mus si uvdomit, e nejsem nikterak enou hodnou opovr en, akoliv bydlm sam usm bdt nad svou povst." "V dobe, e nemm ji , co bych ti nabdl darem, je to vlastn v e, co jsem ml," ekl jse sem hlavu nad okraj jejho lo e, i ctil jsem vni jejch mast a jej pleti. Pohladila mne rukou po vlasech, ale sthla ihned svou ruku zpt, rozesmla se a zakrou tila hlavou. "Jak jsou mu i potm il a prolhan," ekla. "I ty mi l e , ale nemohu za to, e se mi v tob ete, zalbilo a e jsem slab. ekl jsi mi kdysi, e m lno pl vce ne ohe, nicmn to n hladit a bude se ti zdt sv a pvabn. I m prsy m e polaskat svou rukou, nebo jsou una u po laskn." Av ak kdy jsem se chtl s n obveselit, odstrila mne od sebe, a posadila se na lo i a prav ila pohnvan: "Akoliv jsem slab a osaml, nedovolm dnmu potm ilci, aby ke mn ve el. Nebo jsi mi z tec Senmut vlastn dm ve tvrti chudch. Dm nem zajist velkou cenu, av ak pozemek, na nm staven, je blzko nbe , a mohlo by se nco str it za nbytek, kdyby se prodal na tr i ti. ch mohla dnes popt a pojst a obveselit se s tebou, kdybys mi vnoval tento svj majete k, v dy o ztku pedem nikdo nic nev, a j musm bdt nad svou povst." "Majetek mho otce nen mm," ekl jsem ohromen. "Nem e na mn dat, co mi nepat, Nefern Ona v ak zvedla hlavu a hledla na mne svma zelenma oima a jej obliej byl bled a drobn pravila: "Majetek tvho otce jest tvm pravoplatnm ddictvm, Sinuhete, to v dobe, nebo tvoji rod aj dcery, kter by mla pednostn prvo na ddictv, ty v ak jsi jejich jedinm dttem. Za k, e tvj otec je slep a e ti proto odevzdal svou pee i s prvem spravovat jeho majetek nakldat s nm jako se svm." To byla pravda, nebo kdy mmu otci Senmutovi slbl zrak, svil mi svou pee a povil mne se staral o jeho majetek, je to ji nemohl napsat sv jmno. Kipa i on asto kali, e dm bt prodn za vhodnou cenu, aby si mohli koupit njak jin na venkov, nedaleko msta, kde li, dokud by nevstoupili do hrobu a nevydali se na pou do ivota vnho. Nemohl jsem ze sebe vypravit slova, takovou hrzou mne naplovala my lenka, e oklamu ot ce i matku, kte mi dvovali. Nefernefernefer v ak pivela oi a ekla: "Vezmi mou hlavu do svch rukou a dotkej se svmi rty mch prsou, nebo je v tob cosi, m lvm a co mne in slabou, Sinuhete. Proto nedbm svch vlastnch zjm, kdy jde o tebe, a en se budu s tebou obveselovat, jestli e mi postoup majetek svho otce, akoliv nem pli ou cenu." Vzal jsem jej hlavu do svch rukou a byla v nich hladk a drobn a mne se zmocnilo nevsl ovn vzru en: "Sta se, jak si peje ," ekl jsem a mj vlastn hlas mi drsal u i. Av ak kdy jsem chtl k avila: "Brzy vstoup do svho domu, ba ji jsi v nm, av ak nejprve pive oprvnnho psae, aby otebn podle zkona, nebo nedvuji slibm mu , kte jsou potm il, a musm bdt nad sv I el jsem pro oprvnnho psae, a ka d krok, jm jsem se vzdaloval od Nefernefernefer, m trpenm. Proto jsem ml psae ke spchu a pilo il jsem pee svho otce na papyr a podepsal mnem, tak e psa mohl pedat svitek tho dne do krlovsk sbrky prvnch svitk k schov ni stbra, ani mdi, abych mu zaplatil za jeho prci, a on byl nespokojen, av ak souhlasi

l s tm, e pok na svou odmnu, a se majetek prod, a tak to bylo na papyru zapsno. Kdy jsem se vrtil, ekli mi sluhov, e Nefernefernefer sp, i musel jsem ekat na jej pro en a do pozdnho veera. Konen se probudila a pijala mne, i pedal jsem j psaovo potv je lhostejn vlo ila do sv ern skky. "Jsi velmi tvrdo jn, Sinuhete," ekla, "av ak j jsem enou poestnou a splnm v dy svj sl si tedy tu vc, pro kterou jsi pi el." Polo ila se na sv lo e a rozevela mi svj kln, ale nikterak se se mnou neobveselovala, nb odvrtila hlavu a prohl ela svj obraz v zrcadle a rukou potlaovala zvn, tak e rozko , p dychtil, byla mi jen popelem. Kdy jsem se zvedl, ekla: "Dostal jsi, cos chtl, Sinuhete, a nyn mne nech ji na pokoji, nebo mne pevelice nud . N dv mi nejmen rozko e, nebo jsi neobratn a divok, a tv ruce mi psob bolest. Nicmn at na to, co jsem s tebou vytrpla, je to to lpe nedovede , jen kdy mne nech na pokoji. M vrtit nkterho jinho dne, akoliv jsi mnou zajist ji znechucen." Byl jsem jako przdn skopka ptaho vejce, i ode el jsem od n, vrvoraje, a navrtil jsem

Chtl jsem se zavt do ticha temn jizby, abych mohl zaboit hlavu do rukou a vyplakat zrm utek a zklamn svho srdce, av ak v loub sedl mu , jen ml na hlav v cpky pletenou paru ob pestr syrsk odv. Pozdravil mne pov en a dal mne o lkaskou radu. "Nepijmm nemocn," ekl jsem, "nebo tento dm ji nen mm." "Mm bolestiv uzly na nohou," ekl, vpltaje do sv ei syrsk slova. "Tvj moudr otrok Ka t doporuil pro tvou obratnost v o etovn tchto uzl. Zbav mne mch bolest a zajist to litovat." Byl tak tvrdo jn, e jsem ho konen vpustil a zavolal Kaptaha, aby mi pinesl teplou vodu, abych se mohl oistit. Av ak Kaptah byl pry, a teprve kdy jsem vy etoval Syanovy nohy, js m poznal, e to jsou otekl uzly Kaptahovy. Kaptah sal paruku z hlavy a obna il svou tv a hlasit se mi sml. "Co je to za ert?" ekl jsem mu a uhodil ho svou hol, tak e jeho smch se ihned zmnil v p l. Kdy jsem hl odhodil, ekl mi: "Je to ji nejsem tvm otrokem, nbr otrokem nkoho jinho, mohu ti beze strachu ci, e ho hnout, a tak jsem zkou el, zda mne pozn v mm pestrojen." Pipomnl jsem mu tresty, je hroz uprchlm otrokm, a ekl jsem mu, e se jist d jednoho tit, nebo z eho pak bude iv? Av ak on mi odpovdl: "Kdy jsem se dne n noci napil dn piva, ml jsem sen. V tomto snu, mj pane, jsi le el ve i, ale j jsem pi el a zahrnul t psnmi slovy a vythl jsem t za ji a ponoil do proud daleko odnesla. el jsem na trh a zeptal se vykladae sn, co to znamen, a on mi ekl, e m pn je ve velikm nebezpeenstv, e dostanu mnoh rny hol za svou opov livost a e mj p dalekou cestu. Tento sen je pravdiv, nebo sta podvat se na tvou tv, mj pane, aby se p alo, e jsi ve velkm nebezpeenstv, a rny hol jsem ji dostal, tak e konec snu se mus ta nit. Proto jsem si obstaral tento at, abych nebyl k poznn, nebo vskutku hodlm s tebou odejt na tvou cestu." "Tv vrnost mne dojm, Kaptahu," ekl jsem, pokou eje se ertovat. "Je zcela mo n, e mne esta, av ak je-li tomu tak, pak mne tato cesta dovede do Domu smrti a na tto cest mn e sotva bude chtt doprovzet." "O ztku pedem nikdo nic nev," ekl Kaptah drze. "Jsi, mj pane, je t mlad a zelen jako kter jeho matka je t dost ist nevylzala. Proto se neodv m nechat t odejt samotnho n do Domu smrti a do zpadn zem. Pravdpodobn pjdu s tebou, abych ti pomohl svmi zku enost nebo m srdce k tob pes v ecko tv blznovstv pilnulo, a sm nemm syna, akoliv jsem p l mnoho dt. Av ak nikdy jsem je nevidl, a proto si chci myslit, e tys mj syn. Nekm ti abych t urazil, nbr abych ti ukzal, jak jsou m city k tob." Jeho opov livost za la pli daleko, ale nemohl jsem ho sprskat, je to nebyl ji mm otrok I uzavel jsem se ve sv jizb, pikryl svou hlavu pl tm a spal jako mrtv a do rna, nebo je hanba a ltost lovka pli velik, psob stejn jako omamujc lky. Av ak kdy jsem se rno probudil, pipomnl jsem si nejprve Nefernefernefer, jej oi a jej a svral jsem jej hladkou hlavu ve svch rukou a ctil jej prsy pod svou hrud. Pro tomu t k bylo, to nemohu ci, a snad mne opravdu oarovala kouzly, kter neznm, akoliv pece ani nejmen m nevm v kouzelnictv. Vm pouze to, e jsem se oistil a oblkl a pomazal svou t astmi a ode el k n.

II Nefernefernefer mne pijala v zahrad, pobl e lotosovho jezera. Jej oi byly przran a v elenj ne voda Nilu. Vykikla, kdy mne spatila: "Aj, Sinuhete, pece ke mn pichz zpt. Snad nejsem je t tak star a eredn, kdy ses m Co ode mne chce ?" Hledl jsem na ni, jako se hladov dv na chlb, a ona naklonila hlavu, zatvila se pohnva pravila: "Sinuhete, Sinuhete, snad se nechce se mnou opt obveselovat? Skuten bydlm sama, av ak p roto pece nejsem enou hodnou opovr en, i musm bdt nad svou povst." "Vera jsem ti postoupil ve ker jmn svho otce," ekl jsem j. "Nyn jest chudkem, akoli yl v enm lkaem, a bude muset ve dnech svho st ebrat o chlb a m matka bude chodit p "Vera bylo vera a dnes je dnes," ekla Nefernefernefer a hledla na mne pivenma oima. " j nejsem nron a dovolm ti rda posadit se vedle mne, a m e dr et mou ruku, peje -li ti je m srdce vesel a chci se s tebou podlit o radost svho srdce, teba e se snad neodva i obveselit se s tebou jinm zpsobem." Hledla na mne ibalsky a usmvala se a hladila si zlehka svj prs. "Ani se nept , pro je m srdce vesel," ekla vytav. "Av ak mohu ti to pesto ci. Vz oln zem jaksi velmo , jen m s sebou zlatou vzu, kter v kolem sta deben a na jej rsn a zbavn obrazy. Je opravdu star a tak huben, e jeho kosti mi asi propchaj bedra, pesto myslm, e ztra bude tato vza zdobit mj dm. Nejsem toti nikterak enou hodnou opo usm bdt ostra it nad svou povst." Zhluboka vzdychla, kdy jsem nic nekal, a pohl ela zasnn na lotosy a ostatn kvty v zah otom se pomalu svlkla a sestoupila do jezrka a plavala. Jej hlava vynvala z vody vedl e lotos a byla krsnj ne ony. Polo ila se na zda a nechala se un et po vod pede mnou jednu pa i pod ji a ekla: "Jsi dnes velmi mlenliv, Sinuhete. Snad jsem t nevdomky urazila. Mohu-li napravit sv ou patnost, rda tak uinm." Tehdy jsem se ji nemohl udr et, i ekl jsem: "V dobe, co chci, Nefernefernefer." "Tvj obliej je erven a v ecky tv tepny ti bij v spncch, Sinuhete," ekla. "Snad by by kdybys se svlkl a el se osv it se mnou do jezera, nebo dnes je opravdu den velmi hork. Zde ns nikdo nevid, tak e se nem eho obvat." Svlkl jsem se a sestoupil k n do vody a ve vod se jej bok dotkl mho boku. Av ak kdy jse k n chtl vejt, se smchem uprchl a stkala mi vodu do o. "Vm dobe, co chce , Sinuhete," ekla, "teba e jsem pli plach, ne abych se na tebe odv Av ak nejdve mi mus dt dar, v dy v dobe, e nejsem enou hodnou opovr en." Vzkypl jsem a volal na ni: "Jsi bez rozumu, Nefernefernefer, nebo v dobe, e jsi mne obrala o v ecko. Stydm se ji a sebe a neodv m se setkat se svmi rodii. Av ak jsem je t lkaem a m jmno jest vepsn a. Snad jednoho dne vydlm dost, abych ti mohl dt dar hodn tebe, av ak slituj se ji nade mnou, ponvad i ve vod je m tlo jako v ohni a hry u si ruce a do krve, kdy na tebe hle Polo ila se na vodu a houpala se lehce na vlnch a jej prsy vynvaly jako rud kvty nad hl dinu. "Lka vykonv sv emeslo rukama a oima, nen-li pravda, Sinuhete?" ekla. "Bez rukou a b a bys byl lkaem, i kdyby tv jmno bylo tisckrt vepsno do knihy Domu ivota. Snad bych s bou dnes popila a pojedla a obveselila se, kdybys mi dovolil vypchnout ti oi a use kat ti ruce, abych je mohla zavsit nade dvee sv komnaty, jako znamen vtzstv, nebo mne ji host mus mt v ct a mus vdt, e nejsem enou hodnou opovr en." Dvala se na mne zpod zelen namalovanch vek a pokraovala lhostejn: "Nikoli, sotva bych se k tomu rozhodla a nic bych tvm om neuinila, a tv ruce by hnily a pitahovaly jen mouchy do m komnaty. Co nem eme nalzt opravdu nco, co bys mi mohl dar vat, nebo mne in povolnou, Sinuhete, a neuv livou, vidm-li t tak nahho ve svm jezee ist neobratn a nezku en, av ak myslm, e bych t mohla za tento den nauit mnohm vcem, n , v dy znm bez potu zpsob, kter se lb mu m a z nich i ena m e mt rozko . Pem Av ak kdy jsem se ji pokusil uchopit, vyskoila rychle z jezera a zastavila se ve stnu stromu, setsajc vodu z pa . "Jsem jen slabou enou a mu i jsou prolhan a potm il," ekla. "Tak i ty, Sinuhete, nebo m eustle l e . M srdce je smutn, kdy na to pomyslm, a nemm daleko k slzm, je to jsi mnou nechucen. Jinak bys mi zajist neskrval, e tvoji rodie si zadili krsn hrob ve Mst mr

ulo ili do chrmu dosti stbra, aby jejich tla byla zachovna na vnost a aby mli v e pot stu do zpadn zem." Kdy jsem to usly el, rval jsem si hru nehty, a tekla krev, a volal jsem: "Vskutku jest tv jmno Tabubue, nyn tomu vm!" Av ak ona mi smutn odpovdla: "Nesm mi vytat, e nechci bt enou hodnou opovr en. J jsem t k sob nezvala, nbr ty r. Vm nyn, e mne nemiluje , ale e pichz jen, aby ses mi posmval, je to takov vc m Slzy stkaly po mch tvch a vzlykal jsem zrmutkem, ale el jsem a k n a ona opela lehc o m. "Ji pouh ta my lenka je h n a bezbo n," ekl jsem. "Ml bych zbavit sv rodie vnho h tla rozpadnout se v nic, jako se rozpadaj tla otrok a chudch a jako tla tch, kte b ozeni do eky pro sv zloiny? Nco takovho nem e ode mne dat." Av ak ona se pitiskla svou nahotou na mne a pravila: "Postup mi hrob svch rodi a za eptm ti do ucha: mj brate, a m lno bude pro tebe plno nho ohn a naum t tiscero vcem, kter nezn a je se lb mu m." Nemohl jsem se ji ovldnout, nbr plakal jsem stle vce a vce a ekl: "Budi , jak si peje , a budi m jmno prokleto a na vky nejvnj , av ak nemohu ti odol oarovala mocnm kouzlem." Av ak ona ekla: "Nemluv mi o kouzlech, nebo tm jsem velice dotena, proto e nejsem enou hodnou opovr en a bydlm ve vlastnm dom a bdm nad svou povst. Av ak je to jsi mrzut a nudn, po lu svho prvnnho psae, a zatm pojme a popijeme vna, aby se tv srdce t ilo a abychom se mohli veselit, a budou papyry sepsny." Vesele se zasmla a odbhla do domu. Oblkl jsem se a el za n a sluhov mi nalili vodu na ruce a uklnli se pede mnou, ruce ve v i kolenou. Za mmi zdy se v ak smli a posmvali se mi, co jsem dobe sly el, av ak ped jejich posm ky jsou jen bzuenm mouchy v mch u ch. Zmlkli ihned, jakmile se la Nefernefe fer dol, i jedli jsme a pili spolen, a bylo pt druh masa a dvanct druh kol a pili j an vno, kter stoup rychle do hlavy. Oprvnn psa pi el a sepsal v ecky potebn papyry, i postoupil jsem Nefernefernefer hrob di v Mst mrtvch, i se v m nbytkem i s jejich stbrem v chrmu, tak e oni ztratili v konat po sv smrti cestu do zpadn zem. Pilo il jsem na svitky pee svho otce a podepsal jmnem, a psa je odnesl ulo it do krlovskch sbrek prvnch svitk, aby nabyly platnosti pedal Nefernefernefer potvrzen o tom v em a ona je lhostejn vlo ila do sv ern skky a ae za jeho nmahu, tak e vy el uklnje se ped n, ruce ve v i kolenou. Po jeho odchodu js "Od tto chvle jsem proklet a potupen ped lidmi i ped bohy, Nefernefernefer. Doka mi n yn, e mj in je hoden sv ceny." Av ak ona se usmla a ekla: "Napij se vna, mj brate, aby se tv srdce pot ilo." Kdy jsem k n chtl vejt, vymanila se mi a nalila ze d bnu vna do mho pohru. Po chvli la na slunce a ekla: "Pohle, den se chl ke konci a brzy bude veer. Co je t chce , Sinuhete?" "V velmi dobe, co chci," ekl jsem. Av ak ona se zeptala: "Snad v , kter studna je nejhlub a kter jma beze dna, Sinuhete. Proto se musm nyn obl alit svou tv, nebo mne ek jist zlat vza, aby ztra ozdobila mj dm." Kdy jsem ji chtl obejmout, vymkla se mi a smla se zvoniv a volala hlasit, a sluhov vtr li dovnit. I ekla svm sluhm: "Jak ve el tento nesnesiteln ebrk do mho domu? Vyhote ho bez me kn na ulici a nikdy ji otvrejte m dvee, a bude-li se vzprat, zbijte ho holemi." Sluhov mne vyhodili, nebo vno a vztek mne zbavily sly, a pi li opt, kdy jsem zaal tlo amenem na zaven dvee, a zbili mne hol. Av ak kdy jsem stle kiel a volal, tak e se lid vali, ekli: "Tento opilec se posmval na pan, je bydl ve vlastnm dom a je nikterak nen enou hod n." A zasypali mne ranami, a jsem ztratil vdom, a nechali mne le et na ulici, kde lid pliv ali na mou hlavu a kropili svou vodou mj at. Kdy jsem se vzpamatoval a spatil, v jak bdnm jsem stavu, nechtl jsem ji vstt, nbr z em le et na tm mst bez pohnut a do rna. Tma mne ochraovala a bylo mi, jako bych nikdy mohl ukzat nikomu svou tv. Nslednk trnu mi dal jmno Ten-jen -jest-osaml, a vskutku o

sem byl nejosamlej m ze v ech lid na svt. Av ak za svtn, kdy lid opt zaali chodit po ulici kolem a obchodnci vyn eli sv zbo oli thli sv smyky, vstal jsem a vy el z msta a po ti dny a po ti noci jsem se bez jdla pit skrval v stinch. M tlo a m srdce byly jedna rna, a kdyby mne byl nkdo v t dob byl bych val a kiel hlasit, i bl jsem se, e ze lm.

III Tetho dne jsem si omyl obliej a nohy i zaschlou krev ze svho atu a vrtil jsem se do ms a a el ke svmu domu. Av ak mj dm mi ji nepatil a nad jeho dvemi bylo lkask znamen volal jsem Kaptaha a on pibhl a vzlykal radost, kdy mne spatil, a objmal m kolena. "Mj pane," ekl, "nebo v mm srdci zstv mm pnem nadle, a si pijde kdokoli mn poro mu , jen mysl, e je velkm lkaem, zkou tv atstvo a smje se uspokojenm. Jeho matka yni, i vylila mi vac vodu na nohy a nazvala mne krysou a hovnivlem. Av ak tvoji nemocn t postrdaj a kaj, e jeho ruka nen tak lehk jako tv a e jeho o eten je nadmru bo zn jejich choroby jako ty." Tlachal tak dlouho a jeho jedin, krv podlit oko bylo plno strachu, kdy na mne hledl, tak e jsem mu nakonec ekl: "Jen mi v e povz, Kaptahu. M srdce je v mch prsou stejn ji jako kmen a nic se mne nedot ne." Tehdy zvedl pa i na znamen nejhlub ho smutku a pravil: "Byl bych dal sv jedin oko, abych t mohl u etit tohoto zrmutku. Nebo dnes je zlovstn je dobe, e jsi pi el. Vz tedy, e tvoji rodie jsou mrtvi." "Mj otec Senmut a m matka Kipa," ekl jsem a zvedl pa e, jak to vy aduje zvyk, a srdce s e pohnulo v mch prsou. "Dne nho rna vyrazili sluhov spravedlnosti dvee jejich domu, je to jim vera oznmili, e dejt," vypravoval Kaptah, "av ak oni le eli na svm lo i a ji nedchali. Tak ti zbv pouze en, abys mohl odnst jejich tla do Domu smrti, nebo ztra bude dm zbourn, jak poruil nov ajitel." "Vdli moji rodie, pro se tak stalo?" zeptal jsem se, ale nemohl jsem svmu otroku pohl edt do o. "Tvj otec Senmut k tob pi el," ekl Kaptah. "Tv matka ho vedla za ruku, je to nevidl ji ped sebe, a oba byli sta a nedu iv a tsli se pi chzi. Av ak nevdl jsem, kde jsi. Tu , e to je snad tak lpe. A vypravoval, e sluhov spravedlnosti ho vyhnali z jeho domu a oznaili peetmi jeho skku i v ecky vci, tak e nemli nyn ji nic jinho ne svj roz tal, pro se tak stalo, smli se sluhov spravedlnosti a ekli, e jeho syn Sinuhet prodal dm a v ecky vci, ba i hrob svch rodi, aby mohl dt zlato jaksi en patnho ivota. P po dal tvj otec o pl ek mdi, aby mohl pedkat psai pro tebe dopis. Av ak nov mu vst domu a v t e chvli pi la i jeho matka, aby mne zavolala, a udeila mne hol, je to jsem ma l as povdnm s ebrky. Snad mi uv , kdy ti eknu, e bych byl dal ten kousek mdi tv jsem neml je t as okrst svho novho pna, uspoil jsem trochu mdi, ba dokonce i stbra radl tob a i svmu bvalmu pnu. Av ak kdy jsem se vrtil do ulice, tvoji rodie ji ode l mho novho pna mi zabrnila za nimi b et a zavela mne na noc do pece, abych neutekl." "Tak mi otec nevzkzal ani slova?" zeptal jsem se. A Kaptah odpovdl: "Tvj otec ti nevzkzal ani slova, mj pane." Srdce bylo jako kmen v mch prsou a ji se nepohnulo, av ak m my lenky byly jako ptci v ch adnm vzduchu, tak jasn a pokojn. Po chvli jsem ekl Kaptahovi: "Dej mi v ecku svou m a v ecko sv stbro. Dej mi to ihned, a neme kej. Snad Amon i nkte za tvj in odmn, nebudu-li se ti moci odmnit j, nebo musm zanst sv rodie do Domu sm , m bych vykoupil zaopaten jejich tla pro vnost." Kaptah zaal plakat a nakat, nkolikrt zvedl pa i na znamen nejhlub ho zrmutku, av ak n do koutku zahrady, ohl eje se jako pes, kter si jde pro zahrabanou kost. Tam v koutk u zahrady obrtil jeden kmen a vyal hadr, v nm ml zabalenu svou m i sv stbro, a neb i dva debeny, akoliv to byly spory celho ivota otrokova. Av ak Kaptah mi dal to v e, i k dy plakal a dval najevo hlubok zrmutek budi jeho jmno po ehnno na vky vk a jeho t av dy! Ml jsem sice opravdu ptele, i Ptahhor i Haremheb byli by mi snad pjili zlato a i Thut mose by mi byl pomohl, ale byl jsem mld a myslil jsem, e m hanba byla ji v em znma, a n ebyl bych se mohl podvat svm ptelm do tve, to bych byl sp e zemel. Pro svj in jsem t ped lidmi i ped bohy a nemohl jsem ani podkovat Kaptahovi, nebo matka jeho novho pna

pi la v t e chvli do loub a zlostn volala a jej tv byla jako tv krokodla a mla h Kaptah odbhl sp n ode mne a dal se do kiku ji na schodech loub je t dve, ne se ho h tentokrt nemusel ani nic pedstrat, v dy plakal hoce pro svou m a pro sv stbro.

I el jsem sp n do domu svho otce a jeho dvee byly vylomeny a v ude byly peet sluh spr sti. Soused stli na dvoe a zvedli pa e na znamen smutku a nikdo mne neoslovil, ale v ich ni se ode mne s hrzou odvrtili. A v zadn jizb le eli Senmut a Kipa na svm lo i a jejich blieje byly erven, jako by byli ivi, a na podlaze bylo je t hav ohvadlo, proto e zes , uzavev e tsn dvee i okenice. Zabalil jsem jejich tla do pokrvky, nedbaje peet sluh dlnosti, a el jsem pro oslae, jen svolil pevzt jejich tla. Pomohl mi nalo it mrtvoly m otce a m matky na oslova zda, i dopravil jsem je do Domu smrti. Av ak tam ns nepijali, nebo jsem neml dosti stbra ani na nejprost zaopaten jejich t I ekl jsem omvam mrtvol: "Jsem Sinuhet, syn Senmuta, a m jmno jest zapsno v Knize ivota, i kdy na mne dolehl t vrd osud, tak e nemm dosti stbra, abych zaplatil pohben svch rodi. Tak, pro Amona a ny bohy Egypta, vs sna n prosm, zaopatte tla mch rodi, aby odolala zkze, a j vm bu umnm po celou tu dobu, po kterou trv zaopaten tl pro vnost." Proklnali mou tvrdo jnost a nadvali mi a lli, ale nakonec pece pijal morem roze ran vr a Kaptahovu m i stbro, i vrazil svj hk pod bradu mho otce a hodil ho do velk ndr e vrazil svj hk i do m matky a hodil ji do t e ndr e. Bylo tam ticet ndr a ka dho dne ich naplovala a jedna vyprazdovala, tak e tla chudch zstvala celkem ticet dn a noc v louhu, aby mohla odolat zkze, a neuinilo se nic jinho pro jejich uchovn, akoliv tehdy je t jsem to nevdl. Musel jsem se je t vrtit do domu svho otce, abych dal zpt pokrvku, kter mla pee sluh lnosti. Hlavn omva se mi vysmval a ekl: "Vra se ped svtnm, nebo jestli e se nad rnem nevrt , abys nm slou il, vythneme z n odme je na pospas psm." Z toho jsem usoudil, e mi nevil a nevidl ve mn oprvnnho lkae, nbr myslil, e jsem Vrtil jsem se do domu svho otce a m srdce bylo jako kmen v mch prsou, akoliv rozesycha jc se hlinn cihly ve stnch na mne volaly. Volala na mne ka d cihla, volala na mne i st ykomora na dvoe a volal na mne i rybnek mho dtstv. Proto jsem dal pokrvku na jej mst brtil se sp n k odchodu, ale u dve jsem se stetl s psaem, kter provozoval sv emesl lice vedle obchodu koenova. Zvedl pa i na znamen smutku, kdy mne spatil, a ekl: "Sinuhete, synu spravedlivho Senmuta, jsi to vskutku ty?" I odpovdl jsem mu: "Ano, jsem to j." Psa pravil: "Neutkej pede mnou, nebo tvj otec mi svil slova, je ti chtl ci, je to t nezastihl Tehdy jsem klesl na zem a skryl svou hlavu v rukou, av ak psa vyal svj papyr a pedtal "Senmut, jeho jmno jest vepsno do Knihy ivota, a jeho ena Kipa poslaj tento pozdrav sv synu Sinuhetovi, jemu bylo v dom faranov dno jmno Ten-jen -jest-osaml. Poslali nm t bohov a ka dho dne svho ivota jsi nm psobil jen radost a nikdy zrmutek, k byla na e pcha nad tebou. A nyn jsme nad tebou zarmouceni, ponvad jsi upadl do protiv enstv, a my jsme ti nemohli pomoci, jak bychom si byli pli. I vme, e v e, co jsi uini il jsi sprvn, a e jsi nemohl jednat jinak. Nermu se pro ns, teba e jsi musel prodat v e o toho na eho hrobu, nebo zajist bys tak nebyl uinil, kdybys nebyl ml k tomu dvodu. Av a sluhov spravedlnosti spchaj a my nemme ji trplivosti ekat na den sv smrti, nbr smr vtna jako spnek znavenmu a jako pste vyhnanmu. N ivot byl dlouh a jeho radosti aleko nejvt radost jsi nm zpsobil ty, Sinuhete, kdy jsi k nm pi el po ece, akoliv j i sta a osaml. Proto ti ehnme a nesm se rmoutit nad tm, e nemme hrobu, je marnost a velik, a proto bude snad pro ns lpe, kdy zmizme v nicot, abychom ji nepoznali zkost ebezpeenstv dlouh cesty do zpadn zem. Pamatuj v dy na to, e na e smrt byla lehk a e nali ped svm odchodem. K t chrn v ichni bohov Egypta od nebezpeenstv, k je tv sr a k m tolik radosti ze svch dt, jako jsme mli my z tebe. To ti peje tvj otec Senmut a tv matka Kipa." A m srdce ji nebylo jako kmen, ale pohnulo se a zjihlo a stkalo v slzch do prachu zem pede mnou. Psa v ak pravil: "Zde je dopis. Zajist na nm chyb pee tvho otce a on ani nevidl, aby se podepsal svm j

, av ak ty mi jist uv , jestli e ti eknu, e jsem psal pesn slovo za slovem, jak mi p zpenj jistotou jsou slzy tv matky, je rozmazaly tu a tam znaky psma." Ukzal mi papyr, av ak m oi byly zaslepeny slzami a nic jsem nevidl. Svinul papyr opt do svitku a vlo il mi jej do ruky, ka: "Tvj otec Senmut byl spravedliv mu a tv matka Kipa byla dobr ena, i kdy se obas troch advala, jak eny mvaj ve zvyku. Proto jsem napsal tvmu otci tento dopis, pesto e pro mne neml nejmen ho dreku, a j ti jej dvm, akoliv je to dobr papyr, i mohl bych jej oist la dobe znovu pou t." Pem lel jsem chvli a pak jsem mu ekl: "Ani j pro tebe nemm nejmen ho dreku, dobr mu i. Av ak vezmi si mj pl , nebo je z d je pinav a zmakan." Sal jsem jej z ramenou a podal mu jej a on ohmatal nedviv pltno, ale potom pozvedl ruc e a ekl: "Tv lechetnost jest velk, Sinuhete, a kaj lid o tob cokoliv. I kdyby kali, e jsi tce a svou matku a e jsi je vyhnal nah do smrti, tak t budu brnit. Av ak opravdu nemoh u pijmout tvj pl , v dy je z drahho pltna a bez nho ti slunce o ehne hbet do ruda ja ok a nasko ti na nm puche, kter zle pl." Av ak j jsem odpovdl: "Vezmi jej a k ti v ichni bohov Egypta ehnaj a k se tv tlo uchov vn, nebo ani s k jsi uinil." Tehdy pijal pl a ode el, dr e jej vysoko nad hlavou a jsaje radost. Av ak j, j jsem smrti, obleen pouze bedern rou kou jako otroci a skotci, abych slou il omvam tl po ti ticet noc.

IV Myslil jsem si, e jsem jako lka ji uvykl na smrt a utrpen, e jsem se otu il proti zpac o etovn ved a hnisajcch ran, kdy jsem v ak zaal slou it v Dom smrti, zjistil jsem, o dt a e nic neznm. S chudmi, pravda, nebylo skoro dn prce, nebo ti odpovali klid louhov koupeli ostrho pachu, a j se nauil brzy zachzet s hkem, jm se mchali. Av ak y ch stav vy adovala vce obratnosti, a vyplachovn vnitnost a jejich ukldn do vz v li. Nejvce otu ilosti nicmn vy adovalo poznn, e Amon okrdal lidi je t vce po smrti n ena za o eten tl kolsala podle jmn a mastii idili pbuzn nebo tk a potali jim m jin prostedky, o nich tvrdili, e jich pou ili, akoliv to v ecko byl jen jedin a stle t a to sezamov. Pouze tla velmo byla zaopatena podle v ech pravidel umn, ale do dutin os nch lid vlvali oleje, kter rozpou tly vnitnosti, a vyplovali je rkosem namenm ve s d se ani natolik nenamhali, nbr je nechali uschnout, kdy je po ticeti dnech vythli hk z ndr e, a potom je pedali jejich rodinm. Kn dohl eli na Dm smrti, pesto v ak omvai tl a mastii kradli, co mohli, a pova oval . Kradli liv byliny a vzcn oleje a masti a pruhy pltna, a znovu je prodvali a znovu kr dli, a kn jim v tom nemohli zabrnit, nebo tito mu ov se vyznali ve svm emesle a nebyl terak snadn zskat pracovnky pro Dm smrti. Jedin bohy proklet a zloinci, kte prchali se dvali najmout za omvae tl a zdaleka bylo mo no je poznat podle zpachu soli a louhu a mrtvol, jm naichli v Dom smrti, tak e se jim lid vyhbali a nevpustili je ani do dom ko e. Proto mne omvai tl pova ovali za sob podobna, nebo jsem se jim sm nabdl ku pomoci, a n rvali pede mnou nic ze svch in. Kdybych sm nebyl spchal nco je t hor ho, byl bych s utekl, kdy jsem vidl, jak przn tla i samotnch lechtic, a mrzaili je a odezvali z n prodvali arodjm. Je-li zpadn zem, jak doufm kvli svm rodim, pak myslm, e mnoz ce pekvapeni, a zjist, jak nepln mus nastoupit svou nesnadnou cestu, akoliv do chrmu li pro sv dokonal zaopaten mnoho zlata. Av ak velik radost nastala v Dom smrti, kdy se pinesla mrtvola mlad eny, a nezle elo n , byla-li krsn, i eredn. Nehodila se ihned do ndr e, nbr musela strvit noc na lo i n a tl a ti se peli a metali o ni los, kdo prvn si k n lehne. Nebo takov byla hrza pe rtvol, e i nejpust dvka z ulice odmtala obveselit se s nimi, i kdy j nabzeli mnoho zl , ba ani Nubijky nechtly s nimi nic mt, ponvad se jich pli bly. Kdysi, ped dvnmi ali obyvatel Domu smrti na koupi spolench otroky, kdykoli se lacino prodvaly po velkch vlench vpravch, av ak tak p ern byl ivot v Dom smrti, e tam tyto eny teba e o um a budily mnoho povyku a vtr nost, a kn museli tyto koup zakzat. Od t doby piprav omvai tl i mastii jdlo sami, ba i prali svj odv a spokojili se s tm, e se mus obves s tly mrtvmi. Av ak ke svmu ospravedlnn vypravovali, e kdysi, za as velkho krle, by

a do Domu smrti ena, je se probudila v nru omvae tl, co bylo velkm zzrakem ke cti adost pro rodie a man ela on eny. Proto bylo jejich svatou povinnost, aby se pokou eli v znovu o onen zzrak, ohvajce svm p ernm rem eny, kter jim byly pin eny, vyjma t by jejich zmrtvchvstn nebylo zpsobilo radost nikomu. Av ak nemohu ci, zdali kn vd o dje, ponvad se v e dlo potaj a v noci, kdy Dm smrti byl uzaven. Nebo kdo jednou ve el do Domu smrti a dal se tam najmout jako omva mrtvol, vychzel z nh o zdka, aby se vyhnul posmchu lid, i il svj ivot mezi mrtvmi tly. V prvnch dnech js ova oval v echny za vyddnce boh, a jejich ei, jimi znesvcovali tla a posmvali se jim u m hrzu. Av ak v prvnch dnech jsem vidl pouze ty nejnecudnj a nejotrlej , kte se r i dvali rozkazy a povovali mne nejni prac, a teprve pozdji jsem zpozoroval, e mezi o i mastii jsou tak obratn odbornci, jejich vdn se ddilo z nejlep ho na nejlep a kt slo za hodno velk cty, ba za nejdle itj ze v ech emesel. Ka d ml svj zvl tn obor lkai v Dom ivota, tak e jeden ovldal hlavu nebo tka, druh bicho, tet srdce, tvrt byly zaopateny pro vnost. Jeden z nich se jmenoval Ramose, mu ji letit, jeho kol byl ze v ech nejobt nj . On to uvoloval a vyjmal mozek mrtvoly nosnmi otvory a potom proplachoval lebku isticmi ole ji. Zpozoroval mou zrunost a obdivoval ji, i zaal mne uit, tak e kdy uplynula polovina mho asu v Dom smrti, uinil mne svm pomocnkem a mj ivot se stal snesitelnj m. A jes omvai tl byli v mch och posedl a zvatm podobni, tak e jejich my lenky a ei nebyl enky a ei lid, kte ij na slunenm svtle, tak mi pipomnal Ramose pedev m elvu, k svm kruni. Jeho je byla ohnuta jako je elvy a jeho obliej i ramena byly vrsit jak jsem mu v jeho prci, kter byla v Dom smrti nejist a nejv enj , a jeho moc byla tak z se ji neodv ili mne zastra ovat a hzet po mn stevy a vkaly mrtvol. Odkud v ak se bra moc, to nevm, nebo nepozvedl nikdy svho hlasu. Kdy jsem vidl, jak v ichni omvai mrtvol kradli a jak mlo se piiovali o zaopaten tl iv cena jeho byla vysok, rozhodl jsem se pomoci svm rodim, se budu, a krst tak, abych im zajistil vn ivot. Nebo jsem pova oval svj hch vi nim za tak hrozn, e krde je Ramose mne nauil ve sv dobrot, co a kolik se slu pro mne ukrst vzne enm mrtvolm, je bstarval pouze mrtvoly lechtic a j jsem byl jeho pomocnkem. Tak jsem mohl vythnout z n r e chudch tla svch rodi a naplnit jejich dutiny nasmolenm rkosm a ovinout je lnnmi , ale nemohl jsem pro n uinit vce, proto e krde mla sv pesn meze, je ani sammu Ram slu elo pekroit. Ostatn pi sv tich a pomal prci v trobch Domu smrti mi dal Ramose mnoho moudrch naue sem se odv il zeptat se ho na to a ono a on se nijak nezhrozil otzky pro. V t dob si mj nos ji zvykl na zpach a pav vpary Domu smrti v dy lovk je pizpsobiv a pivykne v amosova rozptlila mou hrzu, i tzal jsem se ho na mnoh vci, kdy jsme se zabvali svmi k ami a d bny s oleji. Nejdve jsem se ho zeptal, pro omvai mrtvol mluv pod tak bezbo n a bij se pro tla u myslit vbec na nic jinho ne na svou tlesnou v e, kdy by se sp e mohlo pedpokldat, ili, ijce den ze dne po cel svj ivot smrti nablzku. Ramose mi tenkrt odpovdl: "Jsou to prost lid a jejich pn tkv v bahn prv tak, jako i tlo lovka nen nic jin h-li se rozpadnout. Av ak v bahn jest touha po ivot a tato touha zplodila zvata a lidi, ba i bohy zplodila tato touha, tak alespo soudm. m bl e v ak je lovk smrti, tm silnj e v nm touha bahna, ije-li jeho pn v bahn. Proto smrt ukliduje moudrho, av ak nzkho zve, je , probodnuto pem, vylv je t sv sm do psku. I jejich srdce probodl p, ne nikdy vstoupili do Domu smrti. Nebu tedy udiven jejich chovnm, ale sp e je polituj. M rtvole ji neu kod ani ji nezneuct, v dy mrtv tlo je studen a nic nect, nbr poka d upadajce stle hloubji do bahna." Opatrn a pomalu lmal krtkmi kle tikami prota enmi nosem tenk vnitn kosti lebky velmo zal dlouh ohebn kle t a obratn vytahoval mozek a vkldal jej do ndoby s hustm olejem. "Pro?" ptal jsem se. "Pro je teba lidsk tlo zaopatit, aby odolalo zkze, kdy je pece n a nic nect?" Ramose se na mne podval kulatma elvma oikama, otel si ruce o zstru a napil se piva z kter stl vedle ndoby s mozkem. "Tak tomu bylo a tak tomu bude," pravil. "Kdo jsem j, abych vysvtloval zvyk, kter s e zachovv od potku vk? Av ak k se, e v hrob se vrt ka lovka, je je jeho duche , je se mu obtuje, a raduje se z kvt, je se kladou ped nho. Av ak ka spotebuje velmi ak mlo, e lidsk oko to nem e zmit. Proto t ob m e bt obtovna mnohm a ob krl b jeho lechtic a nakonec, kdy nadejde veer, ji snd obtujc kn . Av ak ka, je je d chvli smrti, a kam let, to nemohu ci. Av ak e se tak dje, to tvrd mnoz svdkov v ec

ka a lovkem nen jinho rozdlu, ne e ka nem stnu pi svtle, kde to lovk m stn. J Tak se to aspo k." "Tv slova jsou jako bzuen mouchy v mch u ch, Ramose," ekl jsem. "Nejsem tak zcela prost duch a ty mi nemus pemlat star vci, jich jsem se dosyta naposlouchal i naetl. Av ak ravda?" Ramose si znovu pihnul piva ze d bnu a prohl el roztr it mozek, jen v drobnch kouscch na oleji ve vedlej m d bnu. "Jsi je t mlad a v niv, kdy se tak pt ," ekl a za klebil se, otevel sta a ti e se us ne, kdy se tak pt . M srdce je star a zjizven a netrp se ji pro mnoh vci. Av ak jeu iteno lovku, aby se jeho tlo zaopatilo pro vnost, to nemohu ci ani j, ani kdo jin n ne. Av ak ponvad se tak inilo a bude se tak init za v ech dob, je nejjistj zachov bo tak se nezpsob dn koda. Vm jen to, e se ze zpadn zem nikdo je t nevrtil, aby e. Nkte opravdu kaj, e ka jejich drahch zesnulch se k nim vrac ve snu a rad jim, p ruje, av ak sny jsou sny a rno z nich nezbude nic a zmiz. Je sice pravda, e kdysi se jedna ena probudila v Dom smrti a e se vrtila ke svmu mu i a k svm rodim i e ila je o st, ne opt zemela, ale to se mohlo stt pouze proto, e nebyla vskutku mrtv tak al dm , nbr e ji nkdo oaroval, tak e se mrtv podobala, snad proto, aby okradl jej tlo se ho, nebo podobn vci se stvaj. Tato ena vypravovala, e sestoupila do dol smrti, k lo temno a rozlin stra liv bytosti na ni dotraly, krom jinch pavini, kte ji objmali s krokodl hlavou, kte ji kousali do prsou, a to v e bylo zapsno ve svitku, jen se ucho v chrmu a jej mohou sti v ichni, kdo si to pej, zaplat-li chrmu poplatek. Av ak kdo Ostatn, smrt mla na ni ten inek, e a do konce svho ivota byla zbo n a chodila ka dh rmu a promrhala na obtech sv vno i majetek svho man ela, tak e jej dti pi ly na mizin ji prostedk na zaopaten jejho tla, aby odolalo zniku, kdy konen opravdu zemela. N vnoval hrob i dal zaopatit jej tlo. Je t dnes se ukazuje jej hrob v Mst mrtvch, jak Av ak m dle mluvil, tm vce jsem se upevoval v pesvden, e zaopatm tla svch rodi povinen, akoliv jsem nyn nevdl, zdali jim to bude, i nebude k u itku. Zaopaten jejich ro vnost bylo jedinou radost a nadj jejich st, a proto jsem chtl splnit jejich touhu pomoc Ramosovou jsem je tedy zaopatil a ovinul lnnmi obinadly, a proto jsem musel zs tat v Dom smrti tyicet noc, je to jinak bych nebyl mohl odcizit dosti, abych je zaopati l sprvnm zpsobem. Av ak neml jsem pro n hrob, ba ani devnou rakev. Proto jsem je oba z do volsk usn, aby tak ili vn pospolu. Av ak kdy jsem byl hotov odejt z Domu smrti, zavhal jsem a srdce se zachvlo v mch prsou . I Ramose, jen znal obratnost mch rukou, mne dal, abych u nho zstal jako jeho pomocnk a tak bych si byl mohl vydlat dosti, ba i mnoho ukrst a t a do konce svho ivota v tr Domu smrti, a nikdo z mch ptel by nevdl, kde jsem, a netrpl bych zrmutky a strastmi o yejnho ivota. Nicmn jsem v Dom smrti nezstal, av ak pro jsem tam nezstal, to nemohu m si ji zvykl na jeho prostory a bylo mi tam dobe a nieho jsem nepostrdal. "Mrtvoly jsou chladn a nehbaj se ji ," ekl Ramose. "Zsta tedy zde. Spolenost mrtvch j e spolenost ivch. Po smrti lid u nezrauj ani se neposmvaj ani nepsob dn jin u v srdce zranil p, nebo jinak bys nebyl zde. Pro se vrac mezi lidi, kde svi t jedovat ti propichuj oi a pesekvaj pa e a zrauj srdce, a jsi tak star a zjizven, e se t dotknout?" "Pro jsi ty pi el do Domu smrti, Ramose?" zeptal jsem se. "Jsi moudr a obratn mu a zaji st by ses u ivil i jinm emeslem. Pro jsi sem pi el?" Av ak Ramose zakval prudce hlavou jako elva, sklonil ji a nepohledl mi do o. "V sm, e do Domu smrti nepijde nikdo, kdo nemus pijt," ekl. "Nech je ti to dostauj Av ak potom rozevel sta a chechtal se a ze d bnu si opt pihnul chladnho piva. "Mn je zde dobe," ekl, "a po niem netou m, nebo v e je marnost. Vz nicmn, e kdokoli oupil do Domu smrti, zstane v nm, i kdy se vrt zpt do ivota. Nejprve jsi ty v Dom smr a pak bude Dm smrti v tob i nem e mu uniknout." Av ak tehdy jsem je t nepochopil, co tm chtl ci, nbr jsem se domnval, e je blzen. P e omyl a oistil, jak nejlpe jsem mohl, a vy el jsem z Domu smrti a omvai mrtvol za mno u volali nadvky a tipky. Nemyslili to nijak zle, nebo to byl pouze jejich zpsob rozho voru a jinak to nedovedli. Pomohli mi odnst volskou use, v n byla za ita zaopaten tla rodi. Av ak jakkoli peliv jsem se oistil, vyhbali se mi lid a zacpvali si nos a proje i svj odpor posuky natolik mne pronikl zpach Domu smrti a nikdo mne nechtl peplavit s eku. Proto jsem pokal, a nastane noc, a ani jsem se strachoval str , ukradl jsem u b loku z rkosu a peplavil jsem tla svch rodi pes eku do Msta mrtvch.

V Msto mrtvch bylo psn ste eno i v noci a nemohl jsem nalzt jedinho nehldanho hrobu, byl ukryl tla svch rodi, aby v nm ili na vky vk a radovali se z obt pinesench b cm. I nesl jsem dle volskou use na svm hbet na nebezpen stezky pahork, kam se odva o n lupii hrob, a vystoupil jsem a do zakzanho dol, kde jsou pochovni faranov. ti ench skalch a jedovat hadi pou t na mne syeli a akalov vyli, av ak j jsem neml strac se zatvrdilo proti v emu nebezpeenstv, a akoliv jsem byl mld, byl bych radostn pozdrav il smrt, kdyby mne byla chtla. Nebo kdy jsem se nyn vracel do ivota a spatil opt lidi, byla mi m hanba trpk jako louh a ivot mi ji nemohl nic dt. Tehdy jsem je t nevdl, e smrt se vyhb lidem, kte po n tou , a e vyhledv ty, jeji votu. Proto mi ti neu kodili a hadi mi uhbali z cesty. I str ci zakzanho dol byli sl vidli mne a nesly eli padat kameny, kdy jsem sestupoval do dol. Nebo kdyby mne byli spa tili, byli by mne okam it usmrtili a zstavili m tlo na pospas akalm. Av ak pichzel j i a str ci se asi obvali dol, kter ste ili, proto e kn v ecky krlovsk hroby zaaro mocnmi kouzly. Jestli e mne tedy str cov vidli jt dolm za msnho svtla s volskou u y eli padajc kameny po bo, odvrtili asi tv a zakryli si atem hlavu, myslce, e to m Nikterak jsem se jim nevyhbal a nebyl bych mohl se jim vyhnout, nebo jsem neznal jejich stanovi t a neskrval jsem se. Tak se otevelo pede mnou zakzan dol krl, klidn ako smrt a ve sv opu tnosti v mch och dstojnj , ne kdy byli sami farani na trn za Bloumal jsem po celou noc dolm, abych na el zazdn dvee hrobu nkterho velkho farana, jsem do el a sem, zdlo se mi dosti dobrm pro m rodie jen to njlep . Chtl jsem tak na jeho faran nevstoupil do Amonova lunu pli dvno, aby jeho obti byly je t erstv a sl osmrtnm chrmu na behu eky dodr ovan, nebo dosti dobr pro m rodie bylo jen to nejlep jim nemohl dt vlastn hrob. Msc ji pomalu zapadal, kdy jsem konen vyhloubil jmu vedle nch dve velkho farana a zahrabal jsem do n volskou use, v n byly za ity mrtvoly mch sypal ji pskem. Daleko v pou ti vyli akalov, tak e jsem vdl, e Anup po n bloud a e s m rodie a povede je na jejich posledn cest. A vdl jsem tak, e srdce mch rodi obst e velkho va ie ped Usirem i bez kn skch Knih mrtvch i bez zpamti nauench l , k nim ci. Proto velk ulehen naplnilo mou mysl, kdy jsem rukama shrnoval psek na sv rodie. V sem nyn, e budou t na vky vk v blzkosti velkho farana a e se budou radovat pokorn jemu pin ench. V zpadn zemi se budou moci plavit ve faranov lodi a pojdat faranv c t faranovo vno. Toho jsem doshl, vystavuje sv tlo kopm str c zakzanho dol, av ak za zsluhu, nebo jsem se jejich kop nebl, v dy tto noci by mi byla smrt lahodnj ne m Av ak jak jsem zasypval hrob, narazila m ruka na tvrd pedmt a zvedla posvtnho chrobka byl vyezn z ervenho kamene, a jeho oi byly z drobnch drahokam a vyryty byly na nm pos naky. Tu jsem se rozechvl a m slzy stkaly do psku, ponvad jsem se domnval, e jsem dos uprosted dol smrti znamen od svch rodi, e jsou uspokojeni a e jim je dobe. To bych vil, a pece jsem vdl, e tento chrobk vypadl zajist z njak skky faranova hrobu a Msc za el za pahorky a nebe zesinalo. Padl jsem na tv do psku a pozvedl jsem ruku a poz dravil jsem svho otce Senmuta a svou matku Kipu. Nech jejich tla petrvaj vn a nech j ivot v zpadn zemi jest pjemn, nebo jedin pro n bych si byl pl, aby tato zem byla to nevm. Pak jsem ode el, ani jsem se ohldl. Av ak v ruce jsem nesl posvtnho chrobka moc byla velik. Str cov mne nespatili, teba e jsem je vidl, jak vychzej ze svch cha j ohn, aby si pipravili jdlo. Chrobk byl velice mocn, nebo m noha neuklouzla na skle i ti, ani hadi se mne nedotkli, teba e jsem ji nenesl na ramenou volskou use. T e noci jsem dorazil zpt k behu Nilu a pil jsem jeho vodu, i klesl jsem na zem a usn ul v stinch. M nohy byly do krve zranny a k e mch rukou do krve sedena. il jsem v ak t neru ila mj spnek, nebo jsem byl pevelice unaven.

VI Rno jsem se probudil kikem kachen v rkos a Amon plul po nebi ve svm zlatm lunu a pes dolhal k mm u m hluk msta. Lod a luny pluly po proudu s istmi plachtami a pradleny tl prdlo tlouky a smly se a pi prci hlasit pokikovaly. Rno bylo je t asn a sv , ale dn a ivot byl jako popel v mch rukou. Bolesti mho tla mi psobily radost, nebo dvaly jist smysl mmu byt. A dosud jsem ml c dinm kolem bylo zajistit rodim vn ivot, jej jsem jim uloupil, vehnav je do pedasn ravil jsem svj in, jak jsem mohl nejlpe, av ak mj ivot neml ji cle ani smyslu. Ml js ob jen roztrhanou bedern rou ku jako njak otrok, mj hbet byl pokryt strupy a neml jsem i nejmen ho pl ku mdi, abych si koupil nco k jdlu. Kdybych el dle, vdl jsem, e bych il na str e, a ty by na mne volaly a tzaly se, kdo a odkud jsem, a nemohl bych jim n

a to odpovdt, je to jsem byl pesvden, e jmno Sinuhet je prokleto a zhanobeno na vn jsem se tak nemohl utci ke svm ptelm, nebo jsem nechtl, aby se podleli na m hanb, m nechtl vidt, jak zvedaj pa e na znamen vitky i jak se obracej ke mn zdy. Zdlo se zpsobil ji dosti zla. Takov byly m my lenky, kdy jsem zpozoroval, e jaksi iv bytost se pl kolem, ale zprv nepova oval za lovka, nbr jsem se domnval, e je to stra idlo zlho snu. Msto nosu ml o u i byly useknuty a byl stra liv huben, ale kdy jsem se podval lpe, vidl jsem, e jeh e jsou velk a uzlovit a siln a jeho tlo statn a pln modin po t kch bemenech i po r azech. Oslovil mne, jakmile zpozoroval, e jsem ho uvidl, a zeptal se: "Co to m v ruce, e ji tak pevn zatn ?" Otevel jsem ruku a ukzal mu posvtnho chrobka faranova, kterho jsem nalezl v psku zak ol, a on pravil: "Dej mi jej, aby mi pinesl tst, nebo chud lovk jako j m ho velice zapoteb." Av ak j jsem odpovdl: "I j jsem chud a nemm nic jinho ne tohoto chrobka. Chci si jej ponechat jako kouzlo, a by mi pinesl tst." ekl: "Opravdu jsem chud a uboh, ale dm ti pl ek stbra, a pece je to pli mnoho za takov . Ale slituji se nad tvou chudobou. Proto ti dm ten pl ek stbra." Vythl skuten pl ek stbra ze svho pasu, ale j jsem byl pevn rozhodnut, e si chrobka tak jsem byl pesvden, e mi pinese spch, i ekl jsem mu to. Tu se mu rozhnval a zvol "Zapomn , e jsem t mohl zavra dit, kdy jsi spal, nebo jsem t dlouho pozoroval a divil se, co to tak pevn dr v za at psti. Proto jsem ekal, a se probud , av ak nyn lituji bil, kdy jsi tak nevdn." Odpovdl jsem mu: "Podle tvho nosu a tvch u vidm, e jsi zloinec a e jsi utekl z kamennch lom. Kdybys il, kdy jsem spal, byl bys vykonal dobr skutek, proto e jsem sm a nevm kam se obrtit. A v ak mj se na pozoru a prchni, nebo jestli e t str ci spat, uchop t a zbij holemi a y hlavou dol nebo t pinejmen m po lou zpt do lom, z kterch jsi utekl." Vyhro oval mi a ekl: "Mohl bych t je t te zabt, kdybych chtl, nebo pi v sv ubohosti jsem siln. Ale pro kamene to neudlm, ponvad jsme blzko Msta mrtvch a str ci by mohli usly et tvj kik. nech sv tst, m ho snad opravdu vce zapoteb ne j. I ptm se t, nejsi-li cizinec, k nemusm obvat str , proto e jsem ji mu em svobodnm a nikoliv otrokem. Mohl bych jt do m hce se mi v ak do ulic, proto e dti se boj mho oblieje." "Jakpak by mohl bt svobodnm mu em ten, jen je odsouzen na do ivot do lom? V dy to vidm nose a na tvch useknutch u ch," ekl jsem mu vsm n, nebo jsem si myslil, e se chvst "Nehnvm se na tebe pro tv slova, jsem zbo n mu a bojm se boh," ekl. "Proto jsem t t , kdy jsi spal. Skuten v ak nev , e nslednk trnu, kdy byl korunovn korunami obou ze it v ecka pouta a pustit na svobodu v ecky, kdo byli odsouzeni k t k prci do dol a kamen lom, tak e nyn tam pracuj jen mu i svobodn a za mzdu?" Usmval se dlouze sm k sob a pokraoval: "Tak je ns zde v stinch mnoho statnch mu a ijeme z obtnch jdel na stolech bohatc v nebo str cov se ns boj, ale my se nebojme ani nebo tk. lovk, jen byl v dolech, ne z nieho, v dy jak v , nic hor ho se nem e lovku pihodit ne stt se otrokem v dolech. oj ani boh, ale j si myslm, e jistota je jistota, a proto jsem zbo n, akoliv jsem il let v dolech, jak na mn m e vidt." Tak jsem se dozvdl, e nslednk nastoupil na trn jako to tvrt Amenhotep a e osvobodil roky a trestance, tak e doly a kamenn lomy na pobe vchodnho moe i na Sinaji zely przd . Nikdo toti v egyptsk zemi nebyl tak po etil, aby el pracovat dobrovoln do dol. Velkou man elkou krlovskou byla nyn princezna mitannsk, kter si hrla s panenkami, a faran byl u , jen slou il novmu bohu. "Jeho bh je zajist bohem velmi pozoruhodnm," ekl bval otrok, "jestli e ho m e pimt k yslnm inm. Nebo loupe nci a vrahov se nyn svobodn potuluj po obou zemch a doly jsou ohatstv Egypta se ji nerozmno uje. J jsem se toti nedopustil opravdu dnho zloinu, nb e stala mn, av ak to se dlo v dy a i v budoucnu se tak dt bude. Proto je blznovstvm uvol it pouta stovkm a tiscm zloinc, aby se osvobodil jeden nevinn. Av ak to je vc farano ikoli mou. Nech pem l za mne on." Pi ei si mne prohl el a ohmatval mi ruce a strupy na zdech. Zpach Domu smrti jej nikte

nezastra oval a zejm ml slitovn s mm mldm, nebo ekl: "Tv k e je seden a splen. Mm olej. Dovol , abych t namazal?" Mazal mi zda a pa e i nohy, ale klel pitom a kal: "U Amona, opravdu nevm, pro tohle dlm, nebo jakpak u itek z tebe budu mt? A mne nikdo n pomazal, kdy jsem byl bit a sam rna, tak e jsem proklnal bohy pro kivdu, kter se mi sta a!" Vdl jsem dobe, e v ichni otroci a odsouzenci psahali na svou nevinu, ale tento lovk s val ke mn ptelsky. Proto jsem chtl bt i j k nmu takov, a nadto jsem byl tak opu tn, e bl, aby mi neode el a j nezstal sm se svm srdcem. Proto jsem mu ekl: "Vypravuj mi o kivd, je se ti stala, abych se nad n mohl s tebou rmoutit." I vypravoval: "Zrmutek byl ze mne vybit palicemi u v prvnm roce mho pobytu v mdnch dolech. Hnv byl lnj , proto e vydr el pt let, ne byl ze mne vybiovn a ne m srdce bylo zbaveno v eho l Av ak propak bych ti nevypravoval v ecko, abych t pobavil, nebo m prsty jist psob bol vmu hbetu, kdy natrm tv strupy. Vz tedy, e jsem kdysi byl svobodnm mu em a e jsem o a ml chatr a voly a enu a ve svm d bnu pivo. Nicmn jsem ml souseda, mocnho mu e jm nech jeho tlo shnije! Oko nemohlo zmit jeho panstv a jako psku bylo jeho dobytka, jeho buen bylo jako hukot moe, av ak pesto v ecko tou il po mm nepatrnm kousku zem. Proto s vyhledval nesetn hdky a po ka d zplav, kdy se znovu vymovaly pozemky, pen el pome ri, a j tak ztrcel pdu. Nezmohl jsem nieho, nebo zemmii poslouchali jeho a ne mne, dval bohat dary. Ucpval tak m strouhy a brnil vod, aby zavla ovala m pole, tak e moj trpli zn a m obil usychalo a piva v mm d bn ubvalo. Nepopl v ak sluchu mm nkm e Vesetu ve velikm dom a pouze v dob zplavy se osv oval na svm statku, ale jeho sluhov e bili holemi a tvali na mne psy, kdy jsem se k nmu opov il pibl it." Beznos hluboce vzdychl a dle mazal olejem mj hbet. Pak pokraoval: "Av ak snad bych byl il je t dnes ve sv chatri, kdyby mne byli bohov neprokleli, dav e m ceru velik krsy. Ml jsem pt syn a ti dcery, v dy chud se mno velmi rychle a kdy byly mi ku pomoci i k radosti, teba e mi kdysi jednoho chlapce ukradl jaksi syrsk pot uln obchodnk, kdy byl mj synek je t mal. Av ak m nejmlad dcera byla krsn a ve svm a ni byl py n, tak e nemusela vykonvat hrubou prci ani si plit k i na polch, ani nosit Byl bych bval jednal moudeji, kdybych j byl usthal vlasy a zaernil sazemi tv, nebo sed Anuket ji spatil a zatou il po n a od t doby jsem neml klidnho dne. Pedvolal mne p soud a psahal, e moji volov po lapali jeho pole a e moji synov zlomysln ucpali jeho st hy a nahzeli zdechliny do jeho studn. Psahal tak, e jsem si od nho v hubench letech v obil, a jeho otroci psahali, e to v e je pravda, a soudce mne nevyslechl. Av ak mj sous d byl by mi ponechal m pole, kdybych mu byl dal svou dceru. To jsem nicmn neuinil, d oufal jsem, e m dcera najde dk sv krse poctivho mu e, jen by mne ivil ve dnech m en by byl ke mn lechetn. Nakonec mne jeho otroci pepadli a ml jsem jen hl, ale jednoho z nich jsem uhodil pes hlavu, nae zemel. Tehdy mi usekli u i a nos a poslali mne do do l, a je to m ena a m dti nemohly zaplatit dluhy, byly prodny do otroctv, ale nejmlad r el sm Anuket, a kdy se s n obveselil, dal ji svm otrokm. Proto km, e se mi stala k y mne poslali do dol. Nyn po desti letech, kdy mi krl vrtil svobodu, spchal jsem zpt av ak m chatr byla zbourna a neznm stdo spsalo m louky a m dcera v paskov dom se n znt, nbr vylila mi horkou vodu na nohy. Nicmn jsem sly el, e Anuket zemel a e m v e vesetskm Mst mrtvch a nad jeho vchodem je dlouh npis. Proto jsem pi el do Vesetu, ab pot il sv srdce a poslechl si, co je psno na dvech jeho hrobu, nebo neumm st, ale n to nepeetl, akoliv jsem po dlouhm vyptvn hrob nalezl." "Chce -li, petu ti npis," ekl jsem, "nebo umm st." "K se tv tlo zachov vn," ekl, "chce -li mi vskutku prokzat tuto slu bu. Nebo jsem co je psno. Proto chci vdt, dve ne zemu, co bylo napsno o Anuketovi." Pomazal mi cel tlo olejem a vypral ve vod mou bedern rou ku. li jsme spolu do Msta mrtv a str cov nm nezabrnili tam vstoupit. li jsme podl dlouhch ad hrob, a mi Beznos k k hrob, ped nm bylo polo eno maso a mnoho kol, ovoce a kvt. I zapeetn d bn vna . Beznos pojedl z obt a nabdl i mn a pak mne po dal, abych peetl, co je psno na hrob etl jsem mu: "J Anuket jsem pstoval obil a szel ovocn stromy a m sklizn byly velik, nebo jsem se a obtoval jim ptinu v ech svch sklizn. Nil mne milostiv zdravil a na mch statcch nikdo mho ivota netrpl hladem, ani moji soused netrpli hladem, proto e jsem pivdl vodu na h pole a za hubench let jim dval obil. Osu oval jsem slzy sirotk a neokrdal jsem vdovy, ale odpustil jim jejich dluhy, tak e ehnali mmu jmnu po cel zemi. Kdokoli ztratil vol

a, tomu jsem dal j, Anuket, jinho a statnho. Varoval jsem se posunovat pomezn kameny a nezabraoval jsem vod, aby stkala na pole mch soused, je to jsem byl ka dho dne svho spravedliv a zbo n. To v e jsem uinil j, Anuket, aby mi bohov byli pznivi a uinili m do zpadn zem snadnou." Beznos pozorn naslouchal, a kdy jsem doetl, hoce se rozplakal a ekl: "Jsem chud mu a vm v emu, co je napsno. Vidm tedy, e Anuket byl zbo n a e je ctn p potomstvo bude st npis na dvech jeho hrobu a bude ho ctt. Av ak j jsem zloinec a bdn ani u , ani nosu, tak e ka d vid mou hanbu, a a zemu, bude m tlo hozeno do eky a mne Nen tedy v e na tomto svt pevelikou marnost?" Zlomil pee d bnu a napil se vna. Pi el k nmu str ce a pohrozil mu hol, ale Beznos e "Anuket mi v mm ivot prokzal mnoho dobra. Proto chci uctt jeho pamtku jdlem a pitm p ho hrobem. Av ak vzthne -li ruku na mne nebo na mho ptele, kter stoj zde vedle mne a vzdlan mu , ponvad um st npisy , nebo zavol -li jin str ce na pomoc, vz tedy, stinch a e mme no e i pijdeme v noci a podzneme ti krk. Ale toho by mi bylo nicmn jsem mu zbo n a vm v bohy a nikomu nechci ukivdit. Proto bude lpe, nech -li ns na po de -li pedstrat, e ns nevid . Tak bude lpe pro tebe." A koulel na str ce oima a byl stra n na pohled ve svch crech, beznos a bezuch, tak e s vil, rozhldl se a ode el. Jedli a pili jsme u hrobu Anuketova a vklenek pro obti byl ch ladn a stinn, a kdy se Beznos napil, ekl: "Nyn chpu, e by bylo bvalo lpe, kdybych byl dal dobrovoln svou dceru Anuketovi. Snad b y mi byl pak ponechal mou chatr, ba snad by mi byl dal i dary, nebo m dcera byla krs n a nevinn, kde to nyn je jen opotebovanou roho Anuketovch otrok. Nyn tak vm, e n jinho prva ne prvo bohatho a silnho a e slovo chudka se nedonese k u m faranovm." Pozvedl d bn a hlun se zasml a dodal: "Na tv zdrav, spravedliv Anukete, a nech se tv tlo zachov vn, nebo nemm ni dn c o zpadn zem, kde ije radostn ivot z dopu tn boh, ty a tob podobn. Nicmn dle mh avedliv, abys pokraoval ve svch dobrodinch zde na zemi a abys se mnou rozdlil zlat e ky, kter jsou v tvm hrob. Proto t pijdu opt pozdravit dne n noci, a nebude msc svt "Co to k , Beznos?" zvolal jsem pod en a bezdn jsem uinil rukou svat znamen Amonov e vykrdat hroby, v dy je to nejhanebnj ze v ech zloin ped bohy i ped lidmi!" Av ak Beznos, rozohnn vnem, pokraoval: "Uen k hovno, av ak Anuket je mm dlu nkem a j nejsem tak lechetn jako on, nbr Chce -li mi v tom zabrnit, zlomm ti vaz, av ak jsi-li moudr, pom e mi, nebo tvero o a spolen m eme odnst z hrobu dvojnsobek toho, co mohu vzt j sm, a hrob oteveme, kdy svtit." "Nestojm o to, abych visel zbiovn na hradbch hlavou dol," pravil jsem ve svm strachu. Kdy jsem v ak o tom pem lel, ekl jsem si, e m hanba nebude vt , uvid-li mne moji p dol na hradbch, a smrt sama mne nezastra ovala. Tak jsme jedli a pili, a kdy jsme vy przdnili d bn, rozbili jsme jej a rozhzeli jsme stepy kolem po okolnch hrobech. A str c a ns nekieli, nbr obrtili se k nm zdy, nebo mli strach. Na noc pichzeli hroby v Mst mrtvch ste it vojci, ale nov faran jim nedal dn dary, korunovaci zvykem. Proto reptali a zapalovali pochodn a vloupvali se do hrob a vykrd ali je, kdy se pedtm napili hojn vna, proto e bvalo mnoho d bn ve vklencch pro obt brnil, Beznosmu a mn, kdy jsme vypili dvee do hrobu Anuketova a pevrhli jeho rakev a esli tolik zlatch a vzcnch vc, kolik jsme jich jen mohli unst. Za svtn pak byl na behu cel houf syrskch obchodnk, kte byli ochotni ukraden pedm y je odvezli po proudu na svch lodch. Prodali jsme jim svou koist a dostali jsme zl ata a stbra asi na dv st deben a rozdlili jsme je mezi sebe podle vhy, oznaen na zla stbe. Av ak cena, kterou jsme dostali za svj poklad, byla proti skuten hodnot vc je rn, a zlato, kter jsme dostali, nebylo ryz. Pesto byl Beznos u vytr en a ekl: "Nyn jsem se stal bohatm mu em, nebo vskutku toto emeslo jest vnosnj ne emeslo ps a ie vody na poli." Av ak j jsem mu odpovdl: "Tak dlouho se chod se d bnem ke studni, a se d bn rozbije." Proto jsme se rozlouili, i vrtil jsem se na lunu jednoho z obchodnk do Vesetu. Koupil jsem si nov odv a pojedl a popil v jaksi krm, nebo jsem ji nezapchal tolik Domem smr Av ak po cel den jsem sly el zpoza eky od Msta mrtvch trouben trub a tesk zbran. Vle j dly cestami podl hrob a tlesn str faranova prohnla svmi kopmi zlotil vojky e, tak e jejich skeky se nesly a do msta. Tho veera byly hradby plny tl pov ench hla

podek zavldl ve Vesetu.

VII Strvil jsem noc v jaksi chatri a pak jsem el nejprve ke svmu bvalmu domu a zavolal jse Kaptaha. Pibhl pokulhvaje a jeho tv byla opuchl od ran, i rozplakal se svm jedinm ok z radosti nad tm, e mne vid, a vrhl se mi k nohm a ekl: "Vrtil jsi se, mj pane, a j t ml ji za mrtvho. Nebo jsem si myslil, e kdybys byl iv y ses jist vrtil a dal ode mne dal m a stbro. Tak tomu toti u je, e d-li kdo je cky. Av ak ty jsi nepichzel, a pece jsem pro tebe okrdal svho novho pna k tlo jeh akolik jsem jen mohl, jak to vid na m tvi a na mm kolen, do nho mne vera kopl. Jeho ten krokodl k se rozpadne v prach! mi hrozila, e mne prod a tak jsem tm velmi pod oto prchnme rychle z tohoto prokletho domu, mj pane, a to hned." Zavhal jsem a Kaptah m vhn patn pochopil, proto e dodal: "Vskutku jsem ukradl tolik, e t mohu, mj pane, vydr ovat po njak as, a a m prostedky , mohu pro tebe pracovat, jen mne vysvobo ze spr tto krokodl matky a jejho syna." "Pi el jsem, abych ti zaplatil svj dluh, Kaptahu," ekl jsem a vlo il mu do rukou zlato i stbro, nesetnkrte vce, ne co mi dal. "Av ak peje -li si, mohu t vykoupit od tvho du, abys mohl jt, kam se ti zachce." Kdy uctil Kaptah ve svch rukou vhu zlata a stbra, radost mlem upadl, i zaal poskakov oliv byl ji letit, a docela zapomnl kulhat. Pak se ale zastydl a ekl: "Vskutku jsem hoce plakal, kdy jsem ti dal sv spory, ale nemj mi to za zl. A kdybys mn e vykoupil na svobodu, kampak bych el, kdy jsem po cel svj ivot byl otrokem? Bez tebe jsem jako slep kot a jehn, je matka odvrhla. A pak se neslu mrhat tvm vzcnm zlatem roto, abys mne vykoupil, nebo propak bys platil za to, co ti ji nle ?" Zamrkal svm jedinm okem a zatvil se chytrcky: "ekal jsem na tebe a poptval se neustle po lodch, kter maj odplout. V tto chvli se ch k odjezdu do Simyry velik a pevn vyhl ejc lo, s n by snad bylo mo no se odv it t ce dostaten obtovalo bohm. Jen to je mrzut, e jsem nena el je t dosti mocnho boha za Am erho jsem zavrhl, proto e pin pouze ne tst. Vyptval jsem se nenavn na mnoh bohy a ak novho boha faranova, jeho chrm se prv otevel a kam chod mnoho lid, aby si zskal Av ak povd se, e faran tvrd, e jeho bh ije v pravd, a proto se bojm, e tento bh by mi sotva byl k njakmu u itku." Vzpomnl jsem si na chrobka, kterho jsem nalezl, a podal jsem jej Kaptahovi, ka: "Tady m boha, jen je velmi mocn, i kdy je malik. Dobe jej opatruj, nebo myslm, e n je to mm u zlato ve svm vku. Oblec se tedy po syrsku a prchni, chce -li tak opravdu uin ale nedvej mi vinu, chytnou-li t pi tku. K ti tento mal bh pom e, nebo bude snad budeme-li etit sv jmn, abychom si mohli zaplatit cestu a do Simyry. Ve Vesetu se ji t ti neodva uji pohledt lidem do tve, ba nikomu v celm Egypt. Proto chci odejt, ponvad m pece musm t, a nikdy se ji do Vesetu nevrtm." Av ak Kaptah ekl: "Lpe je nepsahat, mj pane, nebo o ztku pedem nikdo nic nev a ten, jen pil jednou vo , nem e uhasit svou ze dnou jinou vodou. Ostatn v ak je tv rozhodnut moudr, a je t li mne s sebou, proto e beze mne jsi jako dt, kter nedovede zavinout samo sv plnky. A n evm, eho jsi se dopustil, a tv oi se obracej v sloup, kdykoli o tom mluv , ale jsi je jednou zapomene . in lidsk je jako kmen, jej hod do vody. Siln to blukne a voda se e po chvli je hladina opt hladk a po kameni nen ani stopy. A stejn je to i s lidskou pamt. A uplyne dosti asu, v ichni na tebe i na tvj in zapomenou a bude se moci vrtit fm, e pak bude tak mocn a bohat, abys mne mohl ochrnit, kdyby mi nhodou seznam uprchl otrok inil pot e." "Odj dm a nikdy se nevrtm," prohlsil jsem rozhodn. Ale v tm okam iku byl Kaptah voln pronikavm hlasem sv pan. Poode el jsem a ekal jsem n na rohu ulice a po njak chvli pi el s ko kem a uzlkem a cinkal pl ky mdi v ruce. "Matka v ech krokodl mne posl na nkup do trhu," ekl vesele. "Ov em, jako obvykle mi dal o mdi, ale bude to pece pdaveek na na i cestu, nebo myslm, e Simyra je odtud notn da V ko ku ml svj odv a paruku. li jsme na beh a on se v stinch pestrojil a j mu koupi hl jako maj sluhov velmo a b ci.

Potom jsme li na nbe , kde kotvily syrsk lodi, a na li jsme tam velkou lo se temi st j pd a na z se thlo lano siln jako mu , a na st ni vlla vlajka odjezdu. Velitel b se zaradoval, kdy usly el, e jsem lkaem, nebo ml v ct egyptsk lkastv a mnoho jeho

nch. Chrobk nm skuten pinesl tst, proto e velitel ns zapsal do lodnho seznamu a ne lavbu nic, museli jsme zaplatit pouze za stravu. Od tto chvle uctval Kaptah chrobka jako boha, mazal jej ka d den vzcnou mast a olejem a balil jej do drahho pltna. Jmno lo i bylo Plskavice. Lo odrazila od pstavu, otroci se dali do veslovn a po osmncti dnech jsme doshli rozhra obou zem a po dal ch osmncti dnech jsme pipluli na msto, kde se eka dl a pak tee ji a za dal dva dny bylo moe ped nmi. Cestou jsme pluli kolem mst a chrm, vidli jsme m le a stda dobytka, ale m srdce se ji nad bohatstvm Egypta neradovalo, nebo jsem zkostl iv tou il, aby cesta byla ji za nmi a j byl daleko od ern zem. Av ak kdy se ped nmi objevilo moe a my nevidli protj ho behu, zneklidnl Kaptah a zep e, zdali by nebylo pece jen lpe vystoupit na zem a pustit se do Simyry po sou i, akol iv by tato cesta byla obt n a nebezpen a mohli by ns na n pepadnout lupii. Jeho nekli ostl, kdy veslai a nmonci zaali podle svho dobrho zvyku nakat a rozezvat si t , a jim tekla krev, pesto e to velitel zakzal, nebo nechtl postra it cestujc, jich by odi dosti. Velitel dal zbiovat veslae i nmonky, av ak to nikterak neuti ilo jejich nek tak e i mnoz cestujc zaali hoce plakat a obtovali svm bohm. Egyp an volali Amona na Syan si rvali vousy a vzvali Baaly ze Simyry, Sidonu, Gebalu a z jinch mst, podle toh o, odkud pochzeli. Proto jsem vybdl Kaptaha, aby tak obtoval na emu bohu, m-li strach, a on vyal posvtnho robka z rou ky a padl ped nm na tv a hodil do vody pl ek stbra, aby upokojil mosk b onec plakal prv tak nad sebou jako nad ztracenm stbrem. Nmonci pestali vt a zvedli lo se naklonila a rozhoupala a veslai dostali pivo a chleba. Av ak kdy se lo rozhoupala, zesinal Kaptah a pestal vzvat bohy a zachytil se keovit lo lana. Po chvli mi ekl plativm hlasem, e mu aludek stoup a k u m a e urit zeme. e nic vytat, akoliv jsem ho piml k tto cest, nbr odpou t mi v e, aby i k nmu byli nebo m slabou nadji, e by mosk voda byla dostaten slan, aby zaopatila jeho tlo a mohl dostat do zpadn zem. Ale nmonci, kte sly eli jeho ei, se mu smli a vypravova pln nestvr, kter ho zhltnou dve, ne klesne ke dnu. Vtr zeslil a lo se houpala stle divoeji a velitel ji dil pmo na ir moe, tak e be Tehdy jsem zneklidnl i j, nebo jsem nechpal, jak nalezneme opt beh, kdy jsme jej ztra ili z dohledu. A pestal jsem se Kaptahovi smt a hlava se mi toila a bylo mi podivn. Kdy jsme tak njakou dobu pluli, zaal Kaptah dvit a zhroutil se na palubu a jeho oblie j zezelenal, a ji nepromluvil. Tu jsem se vydsil a kdy jsem vidl, e i ostatn cestujc vrhli a jejich oblieje mnily a nakali, e zemou, b el jsem k veliteli a ekl mu, e bohov zjevn prokleli jeho lo, j r m lkask umn vypukla na lodi hrozn nkaza. Proto jsem ho zapsahal, aby lo stoil behu, pokud m e je t beh nalzt, nebo jinak mu jako lka nerum za nsledky. Dodal jse la kolem ns a otsala lod, a v ecky jej klouby praskaly, je p ern, akoliv nechci zas tkajcch se jeho emesla. Av ak velitel mne uklidnil a ut oval, e mme pouze vborn vtr k plavb, jen velice urych tu, tak e se nemm rouhat bohm svm povdnm o boui. A nemoc, je vypukla mezi cestujcmi ze z toho, e zaplatili tak za stravu na palub a e se pli pejedli, m znan po kodi dm, jen je majitelem lodi. Proto obchodn dm v Simye zajist obtoval pslu nm moskm estujc nemohli ponechat v aludku to, co sndli, a aby nevyerpali jako div zv skromn z odi. Toto vysvtlen mne pramlo ut ilo, i odv il jsem se zeptat, mysl-li, e najde opt pobe de ji tma. Ujistil mne, e v jeho velitelskm stanu je spousta rozlinch boh, kte mu pomhaj nalzt ve dne jako v noci, pokud jen svt ve dne slunce a pokud jsou v noci vidt hvzdy. Ale to byla jist le , nebo sotva jsou podobn bohov. Proto jsem si ho dobral a zeptal se, pro nejsem tak j nemocen jako ostatn cestujc. Pravil, e je to zcela pirozen, proto e platm ka d sv jdlo na lodi zvl a tak nepo ko syrsk loae. Co se pak te Kaptaha, ekl, e s otroky je tomu jinak. Jedni onemocn a dru . Av ak psahal pi svm vousu, e v ichni cestujc budou zdrvi jako kzlata, jakmile se p mye na pevnou zem, tak e se nemm obvat o svou lkaskou povst. Nicmn jsem mu st uv l na uboh stav cestujcch. Av ak pro jsem sm nebyl tak tak nemocen, to nemohu ci, leda nebylo-li to snad proto, e n po svm narozen jsem byl polo en do lodiky z rkosu a houpal se na vlnch Nilu. Jinho v len nemm. Pokou el jsem se o etit Kaptaha i cestujc, jak nejlpe jsem dovedl, ale jakmile jsem se j

ich dotkl, proklnali mne, a kdy jsem nabzel Kaptahovi jdlo, aby se poslil, odvrtil hla vu a vypou tl hrub zvuky jako hroch, aby vyprzdnil sv bicho, akoliv ji neml co vypraz Je t nikdy se nestalo, e by byl Kaptah odvrtil svou hlavu od msy s jdlem, a proto jsem opravdu zanal vit, e zeme, a byl jsem tm velice zarmoucen, nebo jsem si ji zvykl na hloup tlachn. Nastala noc a konen jsem usnul, i kdy mi hrzu nahnlo stra liv pleskn a skpn plac , je psobily nrazy vln na jej boky. Tak minulo nkolik dn a dn cestujc nezemel, nkte se naopak znovu pustili do jdla a e po palub. Jen Kaptah le el, ani se nehnul, a nedotkl se jdla, av ak projevoval pece z namen ivota, ponvad se opt poal modlit k na emu chrobkovi, z eho jsem usuzoval, e p uf doshnout iv pevn zem. Sedmho dne se v dlce objevil beh a velitel ekl, e plujeme kolem Japu a Tyru a e dky p u vtru mme pmo k Simye. Av ak odkud to v e vdl, to nemohu do dne nho dne ci. Nazt se opravdu ukzala Simyra a velitel lodi obtoval hojn obt bohm moe i bohm svh nu. Plachty se sthly, veslai ponoili kotvy do vody a lo veplula do simyrskho pstavu. Jakmile jsme se octli v klidnch vodch, postavil se Kaptah na nohy a psahal pi jmn chro ov, e co iv bude, nevstoup nohou na lo.

KNIHA PT CHABIROV I Nyn jest mi vypravovat o Srii a o mstech, kter jsem nav tvil, a tu uinm snad nejlpe, u hned na potku, e v zemch rudch se dje v e opan ne v zemch ernch. Tak nen tam nebe na zem a zavla uje pdu. U ka dho dol je hora a za horou je dal dol, a ka d to vldne tam jin kn e, kter plat poplatky faranovi nebo je alespo platil v t dob, o n . Mluv se tam rznmi jazyky a nemi a obyvatel pobe maj ivobyt z moe, bu jako r le ve vnitrozem ije obyvatelstvo z obdlvn pol nebo z loupe , jim egyptsk posdky ne abrnit. Jejich odv je pestr a zrun tkan z vlny, a zakrvaj sv tlo od hlavy a k pat oto, e v jejich zemch je chladnji ne v Egypt, av ak snad i proto, e pova uj za necudn vat sv tla, jen tehdy ne, kdy venku konaj svou potebu, co je opt pro Egyp ana ohavn. ouh vlasy a plnovous a jed v dy uvnit domu, a jejich bohov ka d msto m sv vlastn h obt. Z toho v eho, co jsem ekl, vyrozum ka d, e v rudch zemch je v e jin ne v Egy tomu tak, to nemohu ci, nebo to nevm. Proto tak ka d pochop, e egypt t velmo ov, kte byli poslni v t dob jako vyslanci d y vybrali poplatky pro farana a veleli tamj m posdkm, pova ovali svj kol sp e za tre a tou ebn vzpomnali na behy eky, krom nkolika, kte otupli a svedeni novotou a nezv li odv i zpsob my len a obtovali cizm bohm. Podivn mravy Syan a jejich neustl plet pi placen poplatk prv tak jako spory mezi jednotlivmi kn aty ztrpovaly egyptskm spr V Simye byl nicmn Amonv chrm a egypt t osadnci podali hostiny a nav tvovali se a t slavili spolen, nevm ujce se mezi Syany, nbr zachovvajce sv vlastn zvyky a sna c dovedli, pedstavit si, e ij v Egypt. Pobyl jsem dva roky v Simye a nauil jsem se tam za tu dobu jazyku i psmu Babylnie, n ebo mi bylo eeno, e ka d, kdo to um, m e cestovat po celm svt a v ude se dorozum m i. Babylnsk psmo se p e na hlinn tabulky a vrv se ostrm pistkem, jak ka d v, a ta rlov mezi sebou. Av ak pro je tomu tak, to nedovedu ci, nejsp e asi proto, e si mysl, m e shoet, kde to tabulka se zachov vn a vypravuje tak, jak rychle krlov a panovnci a sv ptelstv i na sv posvtn smlouvy. Kdy jsem ekl, e v Srii je v e jin ne v Egypt, myslil jsem tak na to, e lka tam mus nemocn a e nemocn nevolaj lkae, nbr vezmou toho, kdo k nim pijde, nebo si pedstavu jich bohov prv onoho lkae poslali. Dvaj tak lkam dary pedem a nikoli pouze potom, aveni, co je pro lkae vhodn, ponvad uzdraven nemocn zapomn rd na vdnost. Tak j i a bohatci maj svho vlastnho lkae, jemu dvaj dary, pokud jsou zdrvi, av ak onemocn j mu ji dn dar, dokud se neuzdrav. Mnil jsem zat zde ve v tichosti provozovat sv umn, ale Kaptah ekl: "Ne, nikoli." Chtl, abych vnoval v ecko sv jmn na ndhern roucha a na odmny vyvolvam, kte by tele po mst v ude tam, kde se schzej lid. Vyvolvai mli tak kat, e nebudu vyhledv mocn maj pijt ke mn, a Kaptah mi dovolil pijmat jen ty, kte mi pinesli nejmn pl em mu, e je to nerozum v mst, kde m umn nikdo nezn a jeho mravy jsou tak rozdln od em. Ale Kaptah trval na svm a nic jsem u nho nezmohl, nebo zamanul-li si nco, byl tvr

dohlav jako osel. Piml mne tak, e jsem el nav tvit nejpednj lkae syrsk a ekl jsem jim: "Jsem egyptsk lka Sinuhet, jemu dal nov faran jmno Ten-jen -jest-osaml, a m povst m zemi. Probouzm mrtv a vracm zrak slepcm, chce-li tak mj bh, nebo mm s sebou malh ale zato mocnho boha. Nicmn vdn nen v ude stejn, ba ani nemoci nejsou v ude stejn. m pi el do va eho msta, abych poznal zdej nemoci a lil je i abych se pouil va m vdn Nechci vs nikterak ru it ve va em oprvnnm emesle, v dy kdo jsem j, abych soupeil s v je jako prach u mch nohou, a proto vm navrhuji, abyste mi poslali ty nemocn, kte pivo ali na sebe hnv va ich boh, tak e je nem ete uzdravit, a zvl t ty, u nich je teba pou ho nepou vte , abych tak mohl poznat, zdali je m e mj bh uzdravit. Uzdravm-li takovho o, dm vm polovinu dar, je dostanu, nebo vskutku jsem sem nepi el za zlatem, nbr za v jestli e ho neuzdravm, nepijmu od nho dnch dar a po lu vm ho i s dary zpt." Simyr t lkai, je jsem potkval na ulicch i na tr i ti, kdy vyhledvali nemocn, a k ni o mluvil, natsali sv dlouh pl t a krbali se ve vousech, kouce: "Jsi opravdu je t mld, av ak tvj bh t obdail moudrost, nebo tv slova jsou pjemn n to, co k o zlat a o darech, je moude eeno. I to, co jsi povdal o no i, se nm dobe len nemocnch se k nmu nikdy neutkme, je to nemocn, do nho zne no em, je t bezp se no em nedotkl. Pouze jedno dme a to, abys nelil nikoho kouzly, nebo na e kouzelnict nanejv mocn a v tomto oboru je ji pli mnoho soupeen jak v Simye, tak i v ostatnch pobe ." Bylo pravda, co kali o kouzelnictv, ponvad po ulicch chodili peetn nevzdlan mu i, st, kte v ak slibovali, e uzdrav nemocn kouzly a kte mli tun dny v domech dvi ich nemocn neuzdravili i nezemeli. V tomto se tak li ili od Egyp an, nebo jak ka d v provozuj kouzla pouze v chrmech a to kn mi vy ho stupn, tak e v ichni ostatn aruj j trestu.

A tak vsledek mho jednn byl, e ke mn pichzeli nemocn, kter jin lkai nemohli uzdr je uzdravoval, av ak ty, kter jsem nemohl vylit, jsem poslal zpt. Pinesl jsem si z Amo ova chrmu do svho domu posvtn ohe, abych se mohl oi ovat, jak je pedepsno, a pak jse v il pou t i no e a provst ezy, kter udivily simyrsk lkae natolik, e se krbali ve se mi tak vylit jakhosi slepce a navrtit mu zrak, akoliv ho pedtm o etovali jak lk kouzelnci, natrajce mu oi prachem smchanm se slinami. J v ak jsem ho vylil jehlou, j vykem v Egypt, i zskal jsem si tmto inem velikou povst, teba e nemocn pozdji opt zra il, nebo tato uzdraven nejsou trval. Obchodnci a bohatci simyr t ij ivot ve velk lenosti a pepychu a jsou tlust ne Egyp ou a aludenmi chorobami. Lil jsem je no em, tak e krev z nich tekla jako z vep, a kdy lk do la, bylo mi k velkmu u itku, e jsem se nauil sbrat podle msce a hvzd liv by nebo v tomto bylo vdn simyrskch lka tak nepatrn, e jsem se nikterak nespolhal na . Lidem otylm jsem dval koen, je zmen ovalo jejich aluden bolesti a chrnilo je ped odval jsem tyto lky za vysokou cenu podle majetnosti nemocnho a nebyl jsem s nikm ve pi, nbr dval jsem dary mstskm lkam i sprvnm ednkm, a Kaptah il mou povst rave, aby mne vychvalovali po ulicch a na tr i tch, tak e m jmno neupadlo v zapomenut. Zskal jsem si spoustu zlata a v e, co jsem nespoteboval pro sebe i na dary, jsem uklda l v obchodnch domech simyrskch, kter poslaly lodi do Egypta a na mosk ostrovy a do zem Chatti, tak e mi patily sti mnohch lod, nkdy setina, nkdy ptisetina, podle stavu mho r se ji nikdy nevrtily, ale vt ina se vrtila a m zlato, zaznamenan v knihch dom, se bilo, ba i ztrojnsobilo. Takov byl v Simye zvyk, kter je neznm v Egypt, a i chud dval szku svou m a zvt ovali si tak svj majeteek i chudli je t vce, nebo sbrali m me t i dvacet takovch chudk , aby si koupili tiscinu lodi nebo jejho nkladu. Tak jsem ne el schovvat zlato u sebe, co pitahuje zlodje a loupe nky, nbr v ecko m zlato bylo zaz v knihch obchodnch dom, a kdykoli jsem cestoval do jinch mst, jako do Gebalu i Sidonu, abych tam lil chor, nemusel jsem brt s sebou zlato, ale dostal jsem od obchodnho dom u hlinnou tabulku, a pedlo il-li jsem ji domm v Gebalu i Sidonu, dostal jsem od nich z lato, kdykoli jsem je poteboval a chtl si nco koupit. Av ak vt inou jsem se k tomu neuch yloval, proto e jsem dostval zlato od nemocnch, kter jsem uzdravoval a kte si mne povol ali ze Simyry, kdy ztratili v ecku dvru v lkae svho msta. Tak se stalo, e jsem ml spch a m jmn rostlo a Kaptah tloustl a oblkal se do drahch r a natral se vonnmi mastmi a stval se den ze dne drzej m i vi mn, dokud jsem mu obas n olik ran hol. Av ak pro jsem ml takov spch, to nemohu ci. Byl jsem mld a vil jsem uce se netsly, kdy dr ely n , a byl jsem odv n v len nemocnch, ponvad jsem neml

hoval jsem ani syrskm umnm a utkal jsem se k jeho lkm, kdykoli se mi zdly dobr, a Sy i obratn pedev m v u vn roz havenho kovu msto no e, akoliv tento zpsob byl pro chor nj . Snad mi mj spch pinesl i posvtn chrobk, jemu Kaptah slou il jako bohu, tak e j by pro nho dal udlat skku ze zlata a stbra, a Kaptah mu nosil ka dho dne erstv krav ob , aby mohl valit kuliku hnoje ped sebou, jak je zvykem chrobk, akoliv jsem je sm p nikdy nevidl. Opravdu nevm, zda mi mj spch pin el chrobk, av ak pro v ecku jistotu j byl zdvoil a dovolil Kaptahovi, aby mu slou il, tak e si zaal pedstavovat, e je knzem, ikoli sluhou. Av ak mj spch byl tak velk tak proto, je to jsem nikomu nezvidl a s nikm nesoupeil, sln jsem se dlil o sv dary s ostatnmi a pijmal nemocn, kter jin nemohli uzdravit, a ylo dle itj ne zlato. Kdy jsem ji ml toti dost zlata, abych mohl t podle sv dsto vdn dle itj ne zlato a uzdravoval jsem obas i chud, abych se pouil z jejich choro stalo, e nkte nemocn zemeli a m umn nedostaovalo k tomu, abych je uzdravil, av ak to, teba e vt ina lka ztrat svou povst, kdy jim jejich chor zeme. Kde to o tch, k lo: "Jeho Baal tomu tak chtl, je to ani Sinuhet, Egyp an, ho nemohl uzdravit." Tak velk by la m povst v Simye. II Av ak stle jsem byl t ovalo srdce, nbr se napil vna. Proto ve dne ani chviliky evelo se mi srdce a

osaml a ivot mi nepin el radosti. Znechutilo se mi i vno, je to mi obliej se mi po nm zachmuil jako saze, tak e jsem chtl zemt, kdyk jsem roz ioval sv vdn a uil se babylnskmu psmu a jazyku, a tak bez prce a v noci jsem hluboce spal. Nebo nepracoval-li jsem, s hokost nade mnou a nad mmi iny mi je s rala osteji ne louh.

Poznal jsem tak bohy Srie, abych vidl, zdali mi maj co ci. Jako v e ostatn, li ili se ov Simyry od boh Egypta. Jejich velkm bohem byl Baal Simyrsk a byl to bh krut, jeho kn kle tili a jen si dal lidsk krve, aby byl mstu milostiv. I moe si dalo obt a Baal ce mal dti , tak e obchodnci a sprvn psai byli neustle zamstnni jejich hlednm. P til v Simye jedinho znetvoenho otroka a chudm hrozily krut tresty i za nejmen pein n, jen ukradl rybu, aby dal najst sv rodin, byl rozsekn na Baalov olti. Naopak tomu, klamal druh a idil vhu nebo mchal stbro do zlata, se nedostalo trestu, nbr dobr pov trho obchodnka, nebo kali: "lovk je stvoen k tomu, aby klamal." Proto tak jejich lodnci a velitel lod kradli dti a v Egypt a podl pobe , aby je moh Baalovi a zskali si tak velikou v nost. Jejich bohyn byla A tart, jako I tar v mst Ninua, a mla mnoho prs a oblkali ji denn do pejemnch rouch a slou ily j eny, kter z jakhosi podivnho dvodu byly nazvny chrmov akoliv pannami nikterak nebyly. Naopak, jejich kolem bylo obveselovat se v chrmu a to bylo bohyni lib, a tm libj , m vce stbra i zlata darovali host chrmu. Proto ty bou soupeily v umn zalbit se mu m rozlinmi zpsoby a ji od dtstv se v tom cviily, i nim obtovali A tart mnoho zlata. Tak toto bylo jin ne v Egypt, kde je velkm hchem ovat se s enou na zem chrmu, tak e je-li tam kdo pisti en, po le se neprodlen do dol a oist. Av ak vlastn eny ste ili simyr t obchodnci psn a zavrali je ve svch domech a oblka a k pat do t kch rouch, aby nesvdly ciz mu e svm zevnj kem. Sami v ak nicmn chodil zmnu a byli lib sv bohyni. Proto nejsou v Simye domy rozko e jako v Egypt, nbr nen-l r mu spokojen s chrmovmi pannami, nezbv mu ne se o enit nebo si koupit otrokyni, aby s n obveseloval. Denn byly prodvny etn otrokyn nebo bez ustn piplouvaly lodi do p v ech barev a velikost, tlust a huben, dti a panny, podle pn a choutek kupujcch. Zmr ci byli kupovni mstskmi ady za nzkou cenu a obtovni Baalovi, a tu se Simyan usmval se v prsa a pova ovali se za velice chytr, e se jim podailo oklamat svho boha. Byl-li obtovan otrok pli star a bezzub nebo beznoh i na umen, pak ovzali oi boha pskou y obti, ale obla il svj nos vn krve prolit na jeho poest. I j jsem obtoval Baalovi, proto e to byl bh toho msta a e bylo nejjistj bt s nm zad ako to Egyp an jsem mu nepin el obti lidsk, nbr jsem mu dval zlato. Obas jsem se tak artina chrmu, jen se otvral naveer, a naslouchal jsem hudb a dval se, jak chrmov eny echci nazvat pannami, tan smysln tance na poest sv bohyn. Je to to byl zvyk, obveselov jsem se s nimi a velk byl mj div, kdy mne uily rozlinm zpsobm, kter jsem neznal. M se s nimi neobveselovalo, nbr chodil jsem tam z pouh zvdavosti, a jakmile mne nauily

v emu, emu mne mohly nauit, omrzely mne a neve el jsem ji do jejich chrmu a dle mho m nebylo jednotvrnj ne jejich umn. Pesto byl Kaptah kvli mn zneklidnn a potsal nade mnou asto hlavou, ponvad obliej mi vrsky se hloubily mezi obom a m srdce se uzavelo. Tak si pl, abych si koupil otrokyni ro obveselovn, je to jsem se nechtl o enit s enou cizho nroda a s egyptskou osadou js nestkal a nechtl jsem se obveselovat ani s enami, jejich mu i byli na cestch nebo na ench vpravch ve vnitrozem. Je to Kaptah byl sprvcem mho domu i mho zlata, koupil mi j o dne otrokyni podle svho vkusu, omyl ji a oblkl a pomazal vonnmi mastmi a pak navee r mi ji ukzal, kdy jsem byl ji unaven lenm nemocnch a chtl jt v klidu na lo e. Tato dvka byla z moskch ostrov a jej ple byla bl a jej zuby bez vady a nebyla hube byly kulat a n n jako oi jalovice. Hledla na mne uctiv a obvala se cizho msta, do n tala. Kaptah mi ji ukzal a vylil nad en jej krsu, tak e jsem se pokusil obveselit se s bych mu udlal radost. Av ak jakkoli jsem se sna il, abych nezstal osaml, m srdce se s n obveselilo a pi nejlep vli jsem ji nemohl nazvat svou sestrou. Av ak dopustil jsem se chyby, e jsem k n byl vldn, nebo se stala py nou a velice mne vyr vala pi prci. Jedla hojn a tloustla a po adovala neustle nov perky a nov roucha a sled la mne v ude svma nyvma oima a chtla se bez ustn se mnou obveselovat. A nic mi nepomohl , e jsem odj dl na cesty do vnitrozem a do pobe nch mst, je to pi mm nvratu byla on e pivtal, a plakala radost, kdy mne spatila, a chodila opt za mnou, abych se s n obves lil. A nic nepomohlo, e jsem j ve svm hnvu nabil hol, ponvad byla tm vce vzru ena a ala mou slu, tak e ivot v mm dom se mi stal nesnesitelnm. Nakonec jsem ji chtl dt Kapt vi, jen ji vybral podle svho vkusu, aby se s n obveselil a j ml klid, ale ona Kaptaha pokousala a pokopala a vylla mu jak v ei simyrsk, jej nkolik slov se nauila, tak i v oskch ostrov, j jsme ani jeden ani druh nerozumli. A nic nepomohlo, e jsme ji zbili o dva tm zuivji se chtla se mnou obveselovat.

Av ak chrobk mi pinesl tst, nebo jednoho dne pi el ke mn jaksi kn e z vnitrozem, a murr, jmnem Aziru, jen se doslechl o m lkask povsti. O etoval jsem mu zuby a zhotovi mu nov zub ze slonoviny msto zubu, jej ztratil v boji se svmi sousedy, a pokryl jsem zlatem jeho poru en zuby. To v e jsem uinil, jak nejlpe jsem dovedl, a je to byl v Simye na poradch s mstskmi vldci o spolench vcech zem Amurr a Simyry, pichzel ke mn ka Tak se stalo, e spatil mou otrokyni, kterou jsem pojmenoval podle moskch ostrov Kefti et, ponvad jsem nemohl vyslovit jej prapodivn jmno i zalbilo se mu v n velice. Tento iru byl siln jako bk a ml blou ple . Jeho plnovous byl modroern a leskl a jeho oi jis ebevdom, tak e Keftiet poala hledt na nho dychtiv, nebo v e ciz pitahuje eny. Aziru na Keftiet pedev m jej tlnatost akoliv dvka byla je t mladik a jej aty, je no siln kn ete vzru ovaly, proto e pikrvaly ji, ale prsy zstavovaly nah, a on byl zvykl nu zahalenu od hlavy a k pat. Pro to v e nemohl nakonec ovldnout svou v e, nbr zaal h vzdychat a pravil mi: "Opravdu jsem tvm ptelem, Sinuhete, Egyp ane, a tys mi opravil zuby a uinil, e m sta z m, kdy je otevu, tak e m slva bude velk v zemi Amurr. Za to v e dostane tak velk dary u pozvedne sv ruce. Ale pesto jsem nucen zneu t tvho ptelstv proti sv vli, je to v jsem spatil enu, kter obv tvj dm, se mi v n zalbilo, a nemohu nyn ji udr et svou t i rve tlo jako divok kocour a ani tv umn nem e vylit tuto chorobu. Vskutku je m v e ocn, e ji pova uji za chorobu. Ponvad je t nikdy jsem nevidl eny j podobn, chpu vel miluje , kdy zahv v noci tv lo e. Pesto t o ni dm, abych ji uinil jednou ze svch e otrokyni. Mluvm k tob pmo nebo jsem tvj ptel a estn mu a zaplatm ti za ni, km ti tak pmo, e nepostoup -li mi ji dobrovoln, unesu ji nsilm a odvedu ji do sv ikdy nenajde , i kdyby ses odv il ji hledat. A kdybys utekl s onou enou ze Simyry, bud u po tob ptrat a moji poslov ji najdou teba a na konci svta a tebe zabij a ji pivedou mn. km ti to v e pedem, ponvad jsem estn mu a tvj ptel, a nechci t klamat lsti Tak jsem se zaradoval jeho e, e jsem na znamen sv radosti zvedl ruku, av ak Kaptah, jen ak sly el jeho e, zaal si rvt vlasy a prohlsil, nakaje: "Dnes je zlovstn den a bylo by lpe, kdyby se mj pn nebyl vbec narodil, proto e mu chce vst jedinou enu, s n se jeho srdce obveseluje a nic nem e mmu pnovi nahradit tuto zt y tato ena je mu dra nad zlato a drah kamen a kadidlo, nebo je krsnj ne luna v e kulat a bl jako kupa p enice, i kdy jsi je je t nevidl, kn e, a jej prsy jsou jako jak to mohou tv vlastn oi potvrdit." Mluvil tak, proto e se nauil zpsobm simyrskch obchodnk a proto e chtl dosci za dvku nu, akoliv jsme oba netou ili po niem vce, ne abychom se j zbavili. Kdy to Keftiet usly

a, vypukla v pl a prohlsila, e mne nikdy neopust, ale v pli se dvala s obdivem na kn iru a jeho kadeav plnovous. Zvedl jsem ruku a umlel je, a pedstraje velkou v nost, pravil jsem: "Kn e Aziru, krli zem Amurr a pteli mj! Zajist je tato ena drah mmu srdci a nazv ou, tv ptelstv v ak je mi ze v eho nejdra , a proto ti ji dvm darem, nikoli prodvm, s s n dobe zachzel a inil j v e, eho si d divok kocour v tvm tle, v dy nemlm-l dce k tob a ona bude astna tm v m, pokud ji znm, nebo jej tlo skrv v sob peetn Aziru zajsal radost a pravil: "Vskutku, Sinuhete, akoliv jsi Egyp an a v ecko zlo pochz z Egypta , od dne nho dne js ratrem a ptelem a tvmu jmnu bude blahoeeno po cel zemi Amurr, a kdykoliv pijde ke m edt po m pravici ped v emi mmi velmo i i ostatnmi hosty, i kdyby to byli krlov, to p Kdy domluvil, zasml se, a jeho zuby zazily v m svm zlatem, a hledl na Keftiet, je za a svj pl, a zv nl. Jeho oi hly jako hav uhlky a uchopil dvku do nrue a melouny odil ji do svch nostek, ani poctil jej vhu. Tak ode el a odvedl si Keftiet a nespatil m ho potom po ti dny a nikdo jin v celm mst Simye ho nespatil , nebo se zavel ve o cel ti dny a ti noci. Kaptah i j jsme se pevelice radovali, e jsme se zbavili tto obt n dvky. Nicmn mi Kap , e jsem za ni ne dal dnho daru, akoliv bych byl dostal od Azira, co bych byl chtl. Av ak j jsem mu odpovdl: "Zskal jsem si ptelstv krle Aziru, kdy jsem mu dal tuto dvku darem. O ztku pedem ni nev. I kdy je zem Amurr mal a bezvznamn a pstuje jen osly a ovce, ptelstv krle j a snad dle itj ne zlato." Kaptah potsl hlavou, ale pomazal chrobka myrhou a obtoval mu erstv trus v dky za to, sme se zbavili Keftiet.

Ne se Aziru vrtil do amorejsk zem, pi el je t ke mn a poklonil se pede mnou a k zemi "Nenabzm ti dary, Sinuhete, nebo jsi mi dal dar, jemu nen rovno. Tato dvka jest je t p vuhodnj , ne jsem si pedstavoval, a jej oi jsou jako bezedn studny a nikdy se j nenas oliv ze mne vytlaila v ecko m sm, jako kdy se tla olej z olivy. Abych byl k tob upm pli bohat a zlato si mohu opatit pouze, ulo m-li poplatky obchodnkm, kte proj dj vlku proti svm sousedm ale tu jsou Egyp an ihned jako ovdi na m ji. A koda je ast to ti nemohu dt takov dary, jak bys zaslou il za svj in, a jsem roztrpen na Egypt, kter niil dvnou svobodu m zem, tak e ji ani nemohu v klidu vst vlky a pepadat obchodnky, o zvykem mch otc. Av ak to ti slibuji, e kdykoli pijde ke mn a po d mne o cokoli, d de-li to v m moci, pokud jen nepo d o tuto enu i o kon, nebo kon mm mlo a potebuj vozy. Po dej v ak o kteroukoli jinou vc a j ti ji dm, bude-li to v m moci. A jestli e ti o ubl , po li mi jen slvko a moji mu ov ho zabij, a je kdekoli, je to mm sv lidi zde y to ka d nev a mm tak sv lidi v jinch mstech syrskch, ale doufm, e to zachov pouze proto, abys vdl, e ubiji kohokoli bude jen chtt a nikdo o tom nebude nic vdt a v jmno nebude zapleteno do vci. Tak velik je m ptelstv k tob." Kdy domluvil, objal mne po syrskm zpsobu, i vidl jsem, e si mne v a obdivuje velice, mi zlat etz ze svho hrdla a zavsil jej na hrdlo m, akoliv to byla pro nho zajist t om hluboce vzdychl. Proto jsem mu i j dal zlat etz, kter jsem dostal od nejbohat ho lo imyrskho, ponvad jsem zachrnil ivot jeho man elce pi obt nm porodu, a zavsil jej na o, i neztratil tedy vmnou nic, co mu bylo velmi vhod. Tak jsme se tedy rozlouili.

III Kdy jsem se zbavil on eny, bylo m srdce lehk jako ptk a m oi dychtily po novch vcec sl se naplnila neklidem, tak e se mi ji znelbilo v Simye. Bylo opt jaro a v pstavu se p ravovaly lodi na dlouh cesty a kn vychzeli z msta, kdy se zem zazelenala, aby vykopal vho boha Tammuze, jeho na podzim pohbili za pevelikho nku, otvrajce si rny po tle, rev. Ve svm nepokoji jsem el za kn mi se zstupem lidu a zem byla ziv zelen a listy vyr ch a holubice vrkaly a by kvkaly v jezerech. Kn odvalili kmen od vchodu do hrobu a vyj uli svho boha a jsali, volajce, e je iv a e vstv z mrtvch. I v ecek lid jsal a val al vtve strom a popjel pivo a vno u trhovch bud, kter obchodnci sp n postavili kolem eny thly na voze ohromn devn mu sk d a bujn pokikovaly, a kdy nastala noc, strhly b ely do luin a bez rozdlu, vdan i nevdan, si braly mu e, a je na ly, kde na ly, a s lidmi po lukch a strnch. Toto v e bylo tak jin ne v Egypt. A hled na n, poctil jsem

zvist a pomyslil jsem si, e jsem ji str od svho narozen, jako ern zem byly star ne tn, kde to zde e je mlad nrod a podle toho slou svm bohm. S jarem se roz ila tak zprva, e Chabirov pithli ze sv pou t a e pusto pohranin k jihu a zapaluj vesnice a oblhaj msta. Ale voje faranovy pi ly ze Zani pes sinajskou bojovaly proti Chabirm a zajaly jejich velitele a zahnaly je zpt do pou t. To se stv k a dho jara a stvalo se tak od nepamti, ale tentokrte byli obyvatel Simyry naplnni staro tmi, proto e Chabirov vyloupili msto Katnu, kde byla egyptsk posdka, a usmrtili tamnho krle a pobili v ecky Egyp any, ba i eny a dti, a nebrali je do otroctv, aby dostali vkup a nco podobnho se nestalo, kam a sah lidsk pam , nebo obvykle se Chabirov vyhbali m . Tak vypukla vlka v Srii a j jsem je t nikdy vlky nevidl. Proto jsem se vydal na cestu vojm faranovm, nebo jsem chtl zakusit i ji, abych vidl, zdali mi m vlka co ci, a ab nal rny zpsoben tonmi zbranmi a kyji. Av ak pedev m jsem se vydal na tuto cestu prot vm vojm velel Haremheb a e ve sv osamlosti jsem si pl vidt ptelskou tv a sly et p o jsem bojoval sm se sebou, ale kal jsem si, e bude moci pedstrat, e mne nepoznv, st se za m iny. Av ak as uplynul a ve dvou letech se stalo mnoho vc a m srdce se snad zatv dilo, proto e vzpomnka na mou hanbu mne ji nedsila tolik jako dve. Tak jsem se vydal na cestu, a to podl pobe lod k jihu a pak do vnitrozem se zsobovacm ddly, jejich voli thli smyky s obilm a osli nesli d bny s olejem a vnem a pytle cibule. I pijel jsem do malho msta na bo pahorku a jmno jeho bylo Jeru alim. Byla v nm mal e osdka a Haremheb tam postavil svj hlavn stan pro dal ta en. Ale ei kolujc v Simye poet egyptskch voj, nebo Haremheb ml pouze jeden oddl vlench voz a dva tisce lui o o chabirskch tlupch se kalo, e jsou tohoto jara etnj ne psek pou t. Haremheb mne pijal v jaksi pinav hlinn chatri a ekl: "Znal jsem kdysi jakhosi Sinuheta, jen byl tak lkaem a jen byl mm ptelem." Dval se na mne a syrsk pl , jej jsem si zvykl nosit, ho mtl. Zestrl jsem tak, prv t n, a mj obliej se zmnil. Ale poznal mne pece a zvedl sv velitelsk dtky, zlatem proplet n, aby mne pozdravil, a usml se a pravil: "U Amona, tys Sinuhet, a j t ml ji za mrtvho!" Poslal pry sv vysok dstojnky a psae i s jejich nkresy a papyry a potom po dal o vno i je, ka: "Podivn jsou cesty Amonovy, je to se setkvme zde v rud zemi, v tomhle zasranm hnzd." Kdy jsem usly el tato slova, poskoilo mi srdce v prsou, i poznal jsem, e jsem ho veli ce pohe oval. Vypravoval jsem mu o svm ivot a o svch phodch, co se mi zdlo vhodn, a mi ekl: "Chce -li, m e jt s mmi voji jako lka a podlit se pak s nmi o pocty, nebo vskutku ch sranm Chabirm za vyuenou, e nezapomenou m jmno a budou nakat, e se kdy zrodili na te vt." A dodal je t: "Kdy jsme se naposled vidli, byl jsem zajist dn hlupk, kter si je t neumyl podn h ty u nohou. Tys byl tehdy ji mu znal svta a dal jsi mi dobr rady. Nyn vm ji nco vce a svr zlat dtky, jak vid . Ale zaslou il jsem si je bdnou prac v tlesn str i faran a zloince, je ve svm blznovstv vysvobodil z dol a byla to tvrd prce je pobt! Av a usly el o toku Chabir, po dal jsem farana o vojsko proti nim, a dn vy dstojnk se nebo zlato a vyznamenn padaj sp e kolem krle ne na pou ti, a Chabirov maj ostr kop pokik je stra n, jak jsem zakusil i j sm. Konen mohu tak zskat zku enosti a vycviit s o v opravdovch bitvch, av ak jedinou starost faranovou je, abych postavil chrm jeho boh u zde v Jeru alim a abych vyhnal Chabiry bez prolit krve." Haremheb vyprskl v smch a pra til se dtkami pes ltko. Sml jsem se tak, ale on se brzy p tal smt a napil se vna a pravil: "Abych byl upmn, Sinuhete, zmnil jsem se notn od na eho poslednho setkn, nebo ten, j blzkosti faranov, zmn se volky nevolky. Mm o nho starost, nebo mnoho pem l a mluv en jest zcela jin ne ostatn bohov, tak e se mi ve Vesetu asto zdlo, e mi mravenci bh ce, a nemohl jsem v noci spt, ani jsem se napil vna a obveselil se s enou, abych si vyjasnil hlavu. Tak pozoruhodn je jeho bh. A nem tvaru, akoliv je v ude, a jeho obraz je kulat a ehn svma rukama v ecka stvoen, a ped tmto bohem nen rozdlu mezi otrokem ekni mi, Sinuhete, zdalipak to nejsou slova chorho mu e, a nemohu si myslit nic jinh o, ne e ho kousla v dtstv njak nemocn opice. V dy jenom blzen se m e domnvat, e j abiry bez prolit krve! A usly jejich pokik v bitv, pak pozn , e mm pravdu. Av ak fa yje nad tm ruce, je-li to jeho vle. Nech ped jeho bohem padne tento hch na mou hlavu

le rozdrtm Chabiry pod svmi vozy." Opt se napil vna a pokraoval: "Hor je mj bh a nic nemm proti Amonovi, nebo jsem se ve Vesetu nauil v jeho jmnu mnohm obdivuhodnm klenm, je jsou u vojk velmi inn. Ale chpu dobe, e Amon se stal pli bojuje nov bh proti Amonovi, aby poslil moc faranovu. To mi ekla sama velk matka krlov k a potvrdil mi to i knz Aj, jen nos nyn berlu po pravici krlovsk. S pomoc svho Aton svrhnout Amona, nebo aspo omezit Amonovu moc, je to se neslu , aby kn stvo Amonovo vldlo gyptu je t nad krlem. To je moudrost panovnick a je sprvn a jako vojk chpu velmi d je nov bh nezbytn. A neml bych nic proti tomu, kdyby se faran spokojil stavnm svch ch hlednm novch kn , ale on pem l pli o svm bohu a mluv o nm, a a se stane cokoli k svmu bohu. A tak ze v ech ve svm okol udl je t vt blzny, ne je on sm. k, e je jako ostr n v rukou dtte, a je t nebezpenj je pravda v rukou blzna, ponvad n pochv a pou t opravdu jen tehdy, kdy je to naprosto nezbytn. Tak je tomu i s pravdou a nikomu nen pravda nebezpenj ne vldcm a vojevdcm." Napil se vna a ekl: "Dkuji svmu krahujci, e jsem mohl odejt z Vesetu, nebo Veset se kvli jeho bohu hem ja had hnzdo, a nechci se mchat do bo skch rozep. Amonovi kn vypravuj ji mnoho oplzl rozen a podncuj lid proti jeho bohu. Jeho man elstv zpsobilo tak rozhoen, proto e pr itannsk, kter si hrla s panenkami, nhle zemela, a faran pozvedl k sob jako velkou man u krlovskou dvku jmnem Nefertiiti, kter je dcerou knze Aje. Nefertiiti je zajist krsn krsn se oblk, ale je tvrdohlav a v ka dm ohledu je pravou dcerou svho otce." "Jak zemela princezna mitannsk?" zeptal jsem se, nebo jsem vidl kdysi to dt velkch o ohl ely ustra en na Veset, kdy byla nesena do chrmu cestou beran, obleena a ozdobena ja bo obraz. "Lkai kaj, e nevydr ela podneb Egypta," odpovdl Haremheb a usml se. "To je velk hl a d v, e nikde na svt nen zdravj ho podneb ne v Egypt. V pece sm, e v enskm i chudch, akoliv je to k neve. Je moudej nejmenovat, ale j bych dil svj vz ped d bych se odv il." Hovoil bezstarostn a obas se prskl dtkami pes ltka a popjel vno, ale uml se ji dob zmu nl a jeho duch zneklidnl, tak e to u nebyl jen vychlouban mladk. A mluvil dl: "Chce -li poznat boha faranova, pij ztra na zasvcen chrmu, jej jsem dal narychlo post na skle nad mstem. Po lu mu zprvu o zasvcen a nemus nic vdt o krvi, kter ji byla pr nech se jen raduje se svm bohem ve zlatm dom." A je t dodal: "Penocuj v nkterm stanu, najde -li tam msto. Kvli sv dstojnosti musm spt zde v tomto teba e se hem hmyzem. Hmyz pat nicmn k vlce jako hlad a ze a rny a vyplen vesn ."

Penocoval jsem v jednom stanu, kde se mnou dobe zachzeli, nebo cestou od pobe do Jeru ma jsem se sptelil se zsobovacm dstojnkem. Hkal mne v emo n, kdy se dozvdl, e p lka a kterpak vojk by nechtl bt zadobe s lkaem? Cel veer vzdychal a stnal a pov "Propak jsem se jen narodil vojkem! V dy ve dne v noci hry e strach v srdci vojka jako k rysa. Ji co dt dostv vc bit ne pit a za vlench vprav mus nosit sv zsoby i vod l, tak e je jeho je tuh jako je oslova a jeho ramenn lachy tm velice trp. Neptel h vm kopm a stel pem do svalu, a dostane-li se do zajet, je jako ptk v kleci a je biov ho dy jsou spoutny. Zahnvajc voda je vojkovm npojem a jeho bdnou odmnou je pouze to oup nebo zsk od neptele. A nakonec je vojk, jen se chce vrtit do Egypta, jako ervy p l strom a nen ji k niemu. Je pokryt ranami nebo nemocemi a nem e chodit, tak e cestuje n hbet osla a jeho odv mu ukradnou a jeho sluhov prchnou. Propak jsem se jen narodil v ojkem!" Ukzal mi dva vojky, kte se pokusili utci a kter dal Haremheb povsit hlavou dol, ale b ji mrtvi, nebo lui tnci, jejich druhov, se na nich milosrdn cviili ve steleckm umn i dva zajat Chabiry, a byli to velc, rozzloben mu ov, kte mli ohromn, tlust nosy a z n hlavy. Potom jsme ve li do stanu a ulo ili se k spnku. Za li vy ou o:

svitu mne probudily trouby, vojci se shrom dili a seadili a poddstojnci a velitel p podl ad a vali a strkali do nich a bili je svmi dtkami. Kdy byli konen v ichni d el Haremheb ze svho pinavho hlinnho domu, zlat dtky v ruce, a sluha nesl nad jeho h slunenk a odhnl odhkou z n mouchy, kdy Haremheb mluvil k vojkm. A Haremheb pro

"Vojci Egypta! km vojci Egypta a myslm tm prv tak vs, neist Nubijci, jako vs, p a myslm tm tak vs, ardeni a idii tonch voz, kte pipomnte nejsp e vojky a Eg jsem s vmi trplivost a svdomit jsem vs cviil, ale nyn je m trplivost u konce, i nep ji na cvien, nebo jdete-li tam, zapltte se do svch vlastnch kop, a stlte-li v bh va e py v emi smry a zraujete jeden druhho a va e py se ztrcej, co si nem eme dovo ech se jeho tlo zachov vn! Proto vs dnes povedu do boje, je to moji zvdov mi pinesl Chabirov tbo za tmito horami, ale mnoho-li jich je, to nemohu ci, nebo zvdov se dal dve ne je spotali takov dostali strach! Av ak doufm, e jich je dost, aby vs mohli do poslednho mu e, tak e se ji nebudu muset dvat na va e odporn a zbabl oblieje a budu i vrtit do Egypta, abych sebral nov vojsko, v nm budou opravdov mu i, kte miluj kois Dnes vm dvm posledn ple itost. Poddstojnku, ano, ty tam, s tm rozeklanm nosem, kop mu e, kter se krbe v zadku, kdy j mluvm! Ano, dnes vm dvm posledn ple itost!" Haremheb pohldl zuiv na mu e a jeho pohled stihl ka dho, a nikdo se ji neodv il pi jeh out, kdy pokraoval : "Povedu vs do boje, a nech ka d v, e vs povedu do boje j sm a e se nebudu zdr ovat a om, kdo za mnou jde a kdo nejde. Nebo jsem synem Hora a krahujec let pede mnou, a d ne nho dne chci pobt Chabiry, i kdybych to ml uinit zcela sm. Nicmn vm km pedem, ee z mch dtek krev, proto e zbiuji vlastn rukou ka dho, kdo nepjde za mnou a kdo se po rt i prchnout, a zbiuji ho tak, e si bude pt, aby se nikdy nebyl narodil, a uji uji v dtky dopadaj he ne kop Chabir, kter jsou ze patn mdi a snadno se zlom. A Chabirov tak hrozn jako jejich vlen pokik, kter je opravdu stra liv, av ak boj-li se nkdo z u, pak a si zacpe u i hlnou. Nebude vm to toti nijak na kodu, v dy tak jako tak neusly kazy pro ev Chabir, a proto ka d nech jde za svm velitelem a v ichni spolen za mm kra O Chabirech vm mohu je t ci, e se bij nespodan jako stdo, av ak j jsem vs vycvi nky jsem vycviil stlet zrove na povel nebo na znamen. Nech Sutech a v ichni blov u vystel pedasn nebo bez men. Nevrhejte se do bitvy, nakajce jako star bby, ale po , kte nos bedern rou ku a nikoli dlouhou zu. Pobijete-li Chabiry, budete si moci rozdl jejich stda a zbo a budete bohati, ponvad si nashrom dili velkou koist ve vsch, kter , a j sm si neponechm ani jedinho otroka ani jedinho vola, nbr v e si rozdlte sami m ou. Budete se moci tak podlit o jejich eny, a myslm, e se dnes veer budete rdi s nimi yvalovat, nebo eny Chabir jsou krsn a ohniv a miluj staten vojky." Haremheb pohldl na sv voje a mu i se dali najednou do kiku a tloukli kopmi do tt a mv uky a vali. Haremheb se usml a potsl nedbale svmi dtkami a zvolal: "Vidm, e hote touhou po dnm vprasku, ale musme nejdve zasvtit chrm novmu bohu f jest Aton. Je to sice bh, jen je ve sv pirozenosti nebojovn, i nemyslm, e by z vs m s pli velkou radost. Proto hlavn voj se d na pochod a pouze zadn zde zstane, abychom z svtili chrm a zajistili si tak pze faranovu. Mte toti ped sebou dlouh pochod, nebo rhnout do bitvy co nejvce unaveny, abyste ji nebyli s to utci, nbr abyste se bili tm o dv nji za svj ivot." Znovu potsl svmi zlatmi dtkami a vojsko valo nad enm. I vy li proudem z msta ve velk ka d oddl sledoval sv vlen znamen, je bylo neseno ped nm na erdi. Tak kreli do b ny, za krahujci a za krokodlmi hlavami, a lehk ton vozy jely ped p mi a zaji ovaly u. Ale vy velitel a zadn voj li za Haremhebem do chrmu, jen byl postaven na skle nad m jak jsme tam kreli, sly el jsem dstojnky nespokojen reptat, a takto mluvili mezi sebou : "M-li pak to smysl, aby se velitel vrhal prvn do boje? My zajist tak neuinme, nebo za v ech dob bylo zvykem nosit velitele a dstojnky v nostkch za vojskem, je to oni jedin um st, a jak by jinak mohli zaznamenat iny vojk a potrestat zbablce?" Haremheb dobe sly el jejich ei, ale potsal jen svmi dtkami a usmval se a nekal ni

Chrm byl mal a narychlo postaven ze deva a z hlny a nebyl jako jin chrmy, nebo byl ne t a uprosted stl olt, a boha nebylo vbec vidt, tak e vojci se udiven dvali kolem, h j. Haremheb ekl: "Jeho bh je kulat a slunenmu kotoui podobn, proto hejte po nebi, jestli jej va e oi svma rukama, akoliv tu m, e dnes po pochodu budou jeho prsty na va ich zdech jako hav y." Ale vojci reptali a kali, e bh faranv je pli daleko. Pli si boha, ped nm je mo eho je mo no se dotkat rukama, odv -li se toho nkdo.

Nicmn zmlkli, kdy vy el knz, a byl to thl mladk, jeho hlava nebyla oholena a jen m eho oi zily nad enm a na olt polo il v ob pestr jarn kvty a olej a vno, a se voj l tak chvalozpv na Atona a pr jej slo il sm faran. Byl velmi dlouh a jednotvrn a voj ouchali s otevenmi sty a niemu z nho nerozumli. Knz zpval: Krsn jsi, kdy se zved nad nebesk obzor, , ijc Atone, prvn z ijcch! Kdy se zved na vchodnm nebi, napluje svou ndherou ka d kraj, nebo krsn jsi, velk a houc, vysoko nad zem. A v ecky kraje, kter jsi stvoil, objmaj tv paprsky, jimi je pout ve sv lsce, akoli jsi daleko, paprsky tv jsou na zemi, akoli jsi vysoko, stopy tvch nohou jsou v prsti.

Potom lil knz non temnoty a lvy, kte prv za noc vychzej ze svch doupat, i hady, naslouchali, se roztsli strachem. Lil tak denn jas a uji oval, e na svit tepetaj chvlili Atona. A dle uji oval, e onen nov bh dv ivot zrodku v ln eny i oploduj o mu naslouchal, musel uvit, e na svt nen tak nepatrn vci, o ni by se onen Aton nepo l, nebo ani pte nedok e prorazit skopku a ppat bez jeho pomoci. I pokraoval: Tak rozlin jsou tv iny, je se dj v skrytu, , jedin bo e, tv moci nem dn jin bh! Ty sm jsi stvoil zemi dle sv vle, a lidi i dobytek, a velk i mal, v ecky, kdo jsou na zemi a krej na svch nohou, v ecky, kdo jsou ve vzduchu a ltaj na svch kdlech, Srii a Nubii, i zemi Kemet. Ka dho stav na jeho msto a dv ka dmu, eho potebuje, tak ka d je na svm mst, a dny jeho st ty sm. Rozlinmi jazyky mluv dle tv vle, rozlin jsou i jejich pleti a podoby, tak rozli uje lovka od lovka.

Dle uji oval, e Aton stvoil jak pozemsk Nil, tak i Nil nebesk, tak e dstojnci reptali m uje do vc Amonovch. Stvoil i ron doby a ije v nesetnch podobch ve mstech, na vs ve vod i na sou i. A konil: Ty sm jsi v srdci mm a nikdo jin t nezn tak jako tvj syn, faran. Zasvcuje ho do svch mysl a posvcuje ho svou moc. Svt je v tvch rukou takov, jak jsi jej stvoil, lid ij v tvm svtle, a ulh -li a miz jejich zrakm, umraj, nebo ty jsi ivot a jedin tebou lid ij. V ecky oi hled na tvou krsu, dokud neulehne , v ecka prce pestv, ulehne -li na zpad. Od on chvle, kdy jsi stvoil zemi, pipravoval jsi ji pro pchod svho syna,

jen se zrodil z tvho lna, pro pchod krle, jen ije v pravd, pro pna obou zem, syna Reova, jen ije v pravd, pro pna obou korun jsi stvoil tento svt a pro jeho velkou man elku krlovskou, jeho milovanou, pan obou zem, Nefertiiti, nech ije, nech vzkvt na vky vk!

Vojci naslouchali a hrabali v psku prsty u nohou, a kdy byl zpv u konce, provolvali s ulehenm faranovi slvu, nebo v e, emu z tohoto chvalozpvu porozumli, bylo, e oslavuj a prohla uje ho za syna bo ho, co bylo sprvn a dobr, je to tomu tak v dy bylo a tak tom v dy bude. Haremheb propustil knze a mladk ode el, nad en pochvalou vojk, aby o tom napsal zprvu kr . Av ak myslm, e chvalozpv psobil vpravd pramlo radosti vojkm, kte hrabali v psku ou a kte mli jt do boje a mnoz z nich i na smrt.

IV Zadn voj se dal na pochod a za nm smyky, ta en voly, i nalo en soumai. Haremheb jel v e na svm voze, ba i vy velitel se vydali na pochod ve svch nostkch, nakajce na slune jsem se oslem, na jeho hbet jsem se vyhoupl podle pkladu svho novho ptele, zsobov jnka a nalo il jsem na i svou lkaskou skku, je to jsem soudil, e ji budu potebovat Vojsko pochodovalo a do veera jen s malmi pestvkami, v nich dostali mu i jdlo a pit. vce opozdilc zstvalo na pokraji cesty, proto e nebyli ji s to ani se zvednout, akoliv j poddstojnci biovali a kopali do nich. Vojci stdav zpvali a kleli, a kdy se ji stn aly, zaaly svi tt py z pahork vroubcch cestu, tak e co chvli nkdo v pomchanch odd st a chytl se za rameno, v nm uvzl p, nebo se zhroutil na cestu. Av ak Haremheb se nezd val oi ovnm cesty, zrychlil naopak pochod, a voje postupovaly skoro b ce. Lehk ton cestu a brzy jsme vidli po jejich obou stranch roztrhan tla Chabir v dlouhch crech, s a oi plny bzucch much. Nkolik mu se oddlilo od svch oddl, i jali se obracet mrtvol bylo ji na nich co ukrst. Zsobovac dstojnk se potil na svm oslu a dal mne, abych vydil jeho posledn pozdrav nebo tu , e je to jeho posledn den. Proto mi ekl, kde ve Vesetu jeho ena bydl, a prosi ne zrove, aby jeho tlo nebylo okradeno, ov em nepobij-li ns v ecky Chabirov je t ped k pedpokldal, pokyvuje smutn hlavou. Konen byla ped nmi ir pl, na n Chabirov tboili. Haremheb poruil dt znamen tro je k toku, kopinky uprosted a lui tnky po obou kdlech. ton vozy poslal zpt a ty od hlost, a prach vysoko vil a zakryl je zrakm. Ponechal si jen nkolik t kch voz. Ze vz za horami vystupoval kou zaplench vesnic. Poet Chabir na planin se zdl nesmrn a jeji a kik naplovaly vzduch jako huen moe, kdy se bl ili proti nm, a jejich tty a hroty ziv blskaly ve svtle sklnjcho se slunce. Av ak Haremheb zvolal silnm hlasem: "A se vm jen netesou kolena, moji draz zasran rypci, nebo bojeschopnch Chabir je ml , co vidte ped sebou, je jejich dobytek a eny a dti, a ti v ichni budou ped veerem va A v jejich hrncch vs oekv ji tepl jdlo, tak se dejte do toho, abyste opravdu je t p mohli hodovat, v dy i j mm hlad jako krokodl." Ale Chabirov se valili proti nm stra liv a bylo jich vce ne ns a jejich kop se zdla na ve svtle slunenm a vlka mne ji nikterak nelkala. ady kopink zakolsaly a mu i s i j , ale poddstojnci mvali bii a kleli, a vojci opravdu ctili, e jsou pli unaven i, aby se mohli spasit ped Chabiry tkem , a tak se ady opt spodaly a lui tnci zaal atvat ttivy svch luk, ekajce na znamen. Kdy byli Chabirov ji dosti blzko, vyrazili svj vlen pokik a jejich ev byl tak dsiv rev sthla z hlavy a nohy se roztsly. V t chvli se rozbhli proti nm a stleli, i sly e svi tt py a bylo to, jako kdy bzu mouchy, ale je t silnj : pst, pst. Co iv jsem nes n by vce roziloval ne svist p kolem u . Ale uklidnil jsem se docela, kdy jsem zjisti nadlaly mnoho kody, nebo nkter letly pli vysoko a jin padaly na tty. V t chvli zvolal Haremheb: "Za mnou, moji zasran rypci!" Jeho idi pobdl kon do klusu, vlen vozy vyjely za nm, lui tnci stleli na povel a k li za vozy. A tu vytryskl ze v ech hrdel ev je t hroznj ne ev Chabir, proto e ka d

aby zahnal vlastn strach, a zpozoroval jsem, e i j vu z plna hrdla, co mi velice ule vilo. Vlen vozy vjely za hroznho rachotu do tocch Chabir a zcela vpedu zila nad oblaky d mvajcmi kopmi Haremhebova plba se p trosmi pry. Za vozy b eli kopinci, sledujce hujce, a lui tnci se rozvinovali po plni, stlejce narz proti nespodanmu houfu Chabi e to byla stra n smsice, rachot a inen, vyt bojujcch a chroptn umrajcch. py mi sel se spla il a vrhl se do nejhor vavy, tak e jsem ho kopal a zrove jsem vyl v zkosti, e nebyl jsem s to ho zastavit. Chabirov se bili vytrvale a nebojcn, a mu i drcen kopyt y kon se pokou eli je t probodnout ty, kte b eli pes n, a mnoh Egyp an zahynul, shba ekl ruku zabitmu nepteli na znamen vtzstv. Zpach krve byl silnj ne zpach potu a se chtiv sn eli ve velkch obloucch z nebe a jejich hejna neustle rostla. Av ak najednou vyrazili Chabirov zuiv kik a dali se na zbsil tk, je to spatili kolem o plni lehk vlen vozy, jak obkliuj jejich tbor a vj dj do nho a dor ej na eny i nemohli snst ten pohled, nbr obrtili se na tk, aby zachrnili tbor a eny a to by ch zkza. Nebo vozy se vrhly proti nim a rozehnaly je a lui tnci a kopinci Haremhebovi d okonili vra dn. Kdy slunce zapadlo, byla pl plna bezrukch mrtvol, tbor v plamenech a kolem dokola buel rozptlen dobytek. Av ak ve svm opojen z vtzstv zabjeli vojci dle a noili sv kop i, a zabjeli tak mu e, kte ji slo ili zbran, a usmrcovali dti svmi kyji a stleli po tku, a konen Haremheb nadil zatroubit v trouby a velitel a poddstojnci se vzchopili a rom dili vojky svmi dtkami. Ale mj spla en osel dle poskakoval po plni, tak e m tlo se hzelo na jeho hbet bezmoc el, a ji jsem ani nevdl, zda jsem iv i mrtev. Vojci se mi smli a tropili si ze mne er a konen jeden z nich zasadil obrcenm kopm oslovi rnu pes tlamu, tak e se zarazil a n il u i, a tu jsem mohl sestoupit. Od t doby mne vojci nazvali Synem divokho osla. Zajatci byli shrom dni a vehnni do ohrad, zbran sebrny na hromady a pasti byli poslni dat rozprchl stda. Chabir bylo tolik, e velk st se mohla zachrnit tkem, ale Haremhe ldal, e pob celou noc a nevrt se zpt po dlouh as. Pi svtle hoc pce a stan by stnek bohyn a on jej otevel a vyal z nho Sachmet s hlavou lvice, je hrd zvedala sv d y ozen plameny ohn. Vojci ji radostn kropili krv svch ran a na znamen vtzstv ped an ruce, je vytvoily vysokou hromadu, a nkte mu i hodili i tyi nebo pt rukou. Haremh rozdval zlat nhrdelnky a nramky, a nejstatenj jmenoval poddstojnky. Byl zapr en a jeho zlatch dtek stkala krev, ale jeho oi se na vojky usmvaly a nazval je svmi drahm ranmi rypky a chlemstai krve.

Ml jsem mnoho prce, nebo kop a kyje Chabir zpsobily stra n zrann. Pracoval jsem pi oucch stan a do bolestnho pn rannch se msil nek en, je vojci thli za sebou a o se s nimi obveselili. Omval a se val jsem zejc rny, vkldal vyhezl steva zpt do roz napnal leben k i pevislou pes oi zpt na jej msto. Tm, jim bylo zemt, jsem dval v noci klidn zemeli. Obvazoval jsem tak Chabiry, kte pro sv zrann nemohli uprchnout, a za val jejich rny, ro jsem tak inil, to nemohu ci, snad proto, e jsem pedpokldal, e Haremheb za n dosta p cenu, a je bude prodvat do otroctv, uzdravm-li je. Av ak mnoz z nich se vysmvali m rozdrali sv rny a strhvali sv obvazy, kdy sly eli plakat dti a stnat eny, s nimi s ovali Egyp an. Krili nohy, pokrvali si hlavy svmi pl ti a umrali vykrvcenm. Hledl js nebyl jsem ji tak hrd na na e vtzstv jako ped chvl, tsn po bitv, nebo to byli chu a dobytek a obil v dolch je lkalo, v dy trpli stle hladem. Proto pichzeli do Srie l jejich dy byly huben a mnoz mli nemocn oi. A pece byli staten a stra liv v boji a z zvedal kou zaplench vesnic a nek a stnn lid. Ale nemohl jsem jinak ne je litovat, ch velik, siln nosy zesinaly a kdy si pikrvali svmi cry hlavy, aby umeli.

Nazt jsem potkal Haremheba a on mi dkoval, i poradil jsem mu, aby zde postavil opevnn tbor, v nm by se mohli vylit t ce rann vojci, ponvad kdyby se penesli do Jeru ali stou. Haremheb mi podkoval za mou radu a ekl: "Nemyslil jsem si, e jsi tak odv n, jak jsem vidl vera na sv vlastn oi, kdy jsi se v rozzuenm oslu do nejvt vavy. Zajist jsi v ak nevdl, e ve vlce zan prce lkae ojci nazvaj Synem divokho osla, a chce -li, vezmu t do boje na svm tonm voze, nebo je t na ivu, akoliv jsi neml ani kop, ani kyje." Dval se to vskutku na mne, i nevdl jsem, zda se mi posmv. Proto jsem ekl:

"Je t nikdy jsem nespatil vlku, a proto jsem si pl ji vidt z nejvt blzkosti. Av ak o ci, i myslm, e se vrtm, dovol -li, zpt do Simyry." Haremheb odpovdl: "Zachrnil jsi svm umnm ivot mnohch vojk, a proto si zaslou vyznamenn stejn jako mnm a svou statenost zachrauje ivot svch vojk." Av ak j jsem ekl: "Nech bt! Zlata mm dost a tv vyznamenn jsou jako prach u mch nohou." "M jist pravdu," souhlasil Haremheb, "ale prostmu mu i, jako jsem j, mnoho znamen na hr le zvonc zlato, je-li zskno v boji. Nyn jsem vidl sv mu e v bitv, i vm, e je dovedu chmet s hlavou lvice mi byla pzniv, tak e jsem dobyl vtzstv, je se opravdu m e vyrt , budu-li chtt. Nicmn je toto vtzstv jako prach u mch nohou, nebo zvtzit nad zlodj nen velk umn." "Tvoji mu ov vyn ej tv jmno a slibuj, e pjdou za tebou, kamkoli je povede ," ekl jse mu polichotil. "Ale jak je mo n, e nem ani nejmen ho zrann, akoliv jsem si myslil, zabit, kdy jsi se vrhl prvn proti pm a kopm?" "Mm obratnho idie," ekl. "Ostatn, mj krahujec mne ochrauje, nebo mne bude je t pot . Proto na mm chovn nen nic zslu nho ani hrdinskho, je to vm, e se mi neptelsk j. Jedu prvn, proto e je mi ureno prolt mnoho krve, akoliv nyn ji mn prolit krev nep kou rozko , a ev tch, kte se dostanou pod kola mho vozu mne pramlo t . Jakmile budou osti vycvieny a nebudou se ji bt smrti, dm se za nimi nosit na nostkch, jak to dl ka mn vojevdce, nebo opravdov velitel nesm sv ruce v neist a krvav din, kterou m e ejbdnj otrok, ale pracuje svm rozumem a spotebuje mnoho papyru a pedkv etnm psa , emu ty, Sinuhete, nerozum , ponvad to nen tv emeslo, stejn jako j nerozumm emes y si tvho umn velice v m. Proto je mi to sp e k hanb, e jsem si potsnil ruce a tv ytka, ale nemohl jsem jinak kdybych toti nebyl jel v ele svch mu , byli by ztratili od vahu a padli na kolena a dali se do nku, v dy abych pravdu ekl jsou tito egypt t voj e nevidli vlku u po dv pokolen, je t ubo ej a zbablej pronrod ne Chabirov. Pr ni jsou ji na toto jmno hrdi." Nemohl jsem ale pece jen uvit, e nem vskutku v boji strach o ivot, jede-li sm prvn p ti kopm. Proto jsem nalhal umnn: "M teplou k i a krev pod n proud jako v em ostatnm lidem. Jsi zaarovn njakmi mocnm jsi zrann, nebo m to je, e nem strach?" Haremheb ekl: "Sly el jsem o takovch kouzlech a mnoz vojci nos na krku kouzeln vky, kter je maj oc ale i po tomto boji se sebralo mnoho takovch vk z krk padlch, tak e nevm kouzlm, t bt samozejm u itenmi, je to dvaj sebedvru nevzdlanmu mu i, kter neum ani st an Abych pravdu ekl, je to v ecko jen na hovno, Sinuhete. U mne je to nco zcela jinho, n ebo vm, e je mi ureno vykonat velik iny, ale odkud to vm, to ti nemohu ci. Vojk bu je nem, a j j jsem ml tst od t chvle, kdy mne mj krahujec pivedl k faranovi. Ji jci v palci nelbilo, ponvad odletl a ji se nevrtil, av ak kdy jsme pochodovali pou t u do Srie a trpli hladem a hlavn krutou zn nebo i j trpm s vojky, abych zvdl, c jim potom lpe porouet , vidl jsem v jednom dol hoc ke. Byl to iv ohe a ohromn k om a nemlo to konce a nezhasnalo, nbr hoelo ve dne v noci a kolem se ila vn, kter do hlavy a dala mi odvahu. Vidl jsem to, kdy jsem jel na svm voze daleko ped svmi voj i a honil divou zv pou t, a nikdo jin to nevidl, jen j a mj idi, jen to m e dosvd vm, e ani kop ani p, ba ani kyj mne nezashne, dokud se nenapln mj as, ale odkud to nemohu ci, je to takov vci jsou lovku skryty." Uvil jsem jeho vyprvn a m cta k nmu byla velik, nebo neml dvodu, aby si vym lel mmu pobaven, a nemyslm si ani, e by toho byl schopen, i kdyby chtl, v dy to byl lovk, a znal jen to, co vidl nebo eho se mohl dotknout svma rukama.

Poruil svm vojkm, aby se utboili v tboe Chabir a jedli a pili a stleli do tere a i, a brali si za ter ty Chabiry, kte nebyli zpsobil k otroctv pro sv zrann i pro sv outanost, tak e by se nebyli stali dobrmi otroky. Proto mu i nikterak neskuhrali prot i tmto cvienm, naopak vesele stleli z luk a hzeli kopmi. Av ak tetho dne se stal zpach na plni le cch mrtvol stra livm a ze v ech stran se slt a akalov a hyeny z pou t se sbhali ve vyjcch smekch k bitevnmu poli a vali a krka ak hrozn, e nikdo nemohl spt. Vt ina chabirskch en se za krtila vlastnmi vlasy, nebo louh, a nikdo se ji s nimi neobveseloval. Byly to kostnat a pinav eny a jejich oi byly divok jako pou , akoliv se jimi bojovnci chlubili a mli je za krsn, je to se ji po dl

obu nemohli obveselit s

dnmi jinmi enami.

Ze v eho toho je vidt, e jsem ve vlce nenalezl zalben, nbr naopak m srdce bylo t k u bdu, kterou si lid navzjem psobili. Kdy jsem hledl na mrtvoly, kter oklovvali havra a jejich kosti ohlodvali akalov a hyeny, ekl jsem svmu pteli zsobovacmu dstojnku: "Brzy budou jejich lebky obna eny a nikdo nebude vdt, kdo z nich byl Egyp an a kdo Cha bir, a ji nevm, e se ped bohy rozli , srdce je ist a kdo bojoval za vc pravou a avou." Av ak mmu pteli zsobovacmu dstojnku se vedlo dobe, kdy zapisoval do svch knih Chabi obil a potal stda, i pravil: "My mme velkho a moudrho velitele, jeho ev v boji je mocnj ne ev lva. Tak vyt ak u m pjemnj ne vlen pokik Chabir a snesu sp e zpach mrtvoly ne hrot pu, jen v o lebkch a o bozch, je vc hodn uv en, nebo akoliv vm, e Egyp an, jen vzvaje ra padne ve vlce, pijde pmo do zpadn zem, i kdy jeho tlo nen zaopateno na vnos smrn asten, e jsem v boji nepadl. Bohm mus bt vskutku zat ko rozeznat na tto plni avch. Ale nepadl jsem proto, e jsem ve sv hrze val tak siln, a se Chabirov, kte mne li svmi kopmi, roztsli a kop odhodili a vrhli se pede mnou na zem."

Tetho dne rozdlil Haremheb sv voje a poslal st zpt do Jeru alima, aby tam dopravily ko je to se nedostavilo na bitevn pole dosti obchodnk, kte by mohli koupit otroky, kuchys nad a obil, a st vojska poslal pst stda. Postavil se tbor pro rann, kte zstali jk ze Lvho ohonu, ale pece jich vt ina pomela. Haremheb sm odjel s vlenmi vozy za Chabiry, nebo pi vyslchn zajatc se dozvdl, e podailo odnst s sebou svho boha. Vzal mne s sebou, akoliv jsem se vzpral, i stl jsem za nm na jeho vlenm voze a keovit se dr el jeho pasu a pl jsem si, abych se nebyl ni odil, nebo jel jako len, i obval jsem se, e se vz co chvli pevrt a e si na kamene hlavu. Ale on se mi sml a tropil si ze mne erty a kal mi, e mi dv okusit vlky, proto m se pi el podvat, m-li mi vlka co ci. I dal mi okusit vlky a mohl jsem vidt, jak vlen vozy to jako vichice na Chabiry, kte zpvali a palmovmi ratolestmi hnali ped sebou ukraden dobytek do svch skr v pou ti. J on drtili svmi kopyty starce a eny a dti v koui hocch stan a Haremheb pouoval Chabi slzami, e bude pro n lpe, zstanou-li chudmi ve sv pou ti a zahynou-li hladem ve svch ne budou-li napadat rodnou a bohatou Srii, aby mazali olejem svou oplenou k i a tloust li ukradenm obilm. Tak se stalo, e jsem okusil vlky, kter ji ani vlkou nebyla, nbr pouze honikou a vra d ud se toho Haremheb nenaba il a nedal znovu vztyit hranin kameny, pevrcen Chabiry, a ji e nestaral o to, aby je hnal dle do pou t, teba e by byl mohl, ale pravil: "Musm zachovat sm Chabir, abych na nich mohl cviit sv vojsko v boji, nebo zne kodnm-l tm, e je v ecky pobiji, nebude ji po celm svt msteka, kde bych mohl vst vlku. Ve sv mr ji tyicet let a v ecky nrody ij ve shod a krlov velkch se nazvaj vzjemn pteli, a faran jim posl zlato, aby mu z nho udlali jeho obraz a postavili jej v chrme svch boh. Proto musm zachovat sm Chabir, v dy v nkolika letech je hlad znovu vy ene z pou t, i zapomenou na to, co nyn zakusili." Tak boha Chabir dostihl na svm vlenm voze a skoil na jako krahujec, tak e nosii upus ha na zem a uprchli daleko do hor. Haremheb dal jejich boha rozsekat na tsky a spli l jej ped bohyn Sachmet, a se vojci bili v prsa a hrd prohla ovali: "Takto plme boha Chabir." Jmno tohoto boha bylo Jehou i Jahve, a Chabirov nemli jinho, tak e se museli vrtit do p u t bez boha a je t chud , ne kdy z n odchzeli, akoliv tehdy zpvali plni radosti a m ratolestmi.

V Haremheb se vrtil do Jeru alima, kde se shrom dili v ichni uprchlci z pohraninch kraj, dal jim zpt jejich vlastn dobytek a obil a kuchysk nad, tak e trhali sv roucha a vol "Toto loupen je hor ne loupen Chabir." Av ak nebyli na tom tak zle, nebo si mohli vypjit stbro ve svch chrmech a u obchodnk rvy dan, a to, co nemohli odkoupit, prodal Haremheb obchodnkm, kte se zde se li z cel . Tak se stalo, e mohl podlit vojky velkmi odmnami v mdi i ve stbe, i pochopil jsem e, pro zemela vt ina rannch v tboe pes ve kerou mou pi. Jejich druhov dostali toti m toho ukradli odv rannch a zbran a perky, a proto jim nedali ani vody ani jdla, tak e

meli. Tak jsem pochopil, pro nevzdlan ranhojii tak rdi provzeli vojsko do vlky a vra se bohati do Egypta, akoliv jejich vdn bylo nepatrn. Av ak Jeru alim byl naplnn vavou a povykem a chestotem syrskch hudebnch nstroj. Vojci tbro, i pili pivo a obveselovali se s nalenmi dvkami, kter obchodnci pivedli s sebou ali se a prali pstmi nebo zbranmi a zraovali se tak navzjem a okrdali se tak, tak e den viseli mu i z hradeb hlavou dol. Vojci si tm nicmn nezasmu ovali mysl, nbr kali: "Tak tomu bylo a tak tomu v dy bude." Mrhali svou md a svm stbrem za pivo a za dvky, dokud obchodnci neode li a jejich m i stbro neodnesli s sebou. Haremheb vybral poplatek od obchodnk pi jejich pchodu i pi jejich odchodu, a tak zboha tl, teba e postoupil vojkm svj podl na koisti. Ale net il se z toho nikterak, nebo kd e s nm el rozlouit, abych se vrtil do Simyry, ekl mi: "Toto vlen ta en skonilo je t dve, ne zaalo, a faran mi ve svm dopise vyt, e to zakzal. Mm se vrtit do Egypta a pivst sv zasran rypky zpt a propustit je a ulo i rmu jejich krahujce a lv ohony. Ale co z toho pojde, to opravdu nemohu ci, v dy toto js ou jedin cvien voje v Egypt a ti ostatn jsou dob prv jen k tomu, aby srali na ze a na tr i ti. U Amona, snadn je faranovi skldat chvalozpvy svmu bohu ve zlatm palci a v u ovldne v ecky nrody, ale ml by sly et stnn tvrcench mu a nek en v zaplench v l do zem, a tu by snad zmnil sv sm len." "Egypt nem neptel, nebo je pli bohat a mocn," ekl jsem. "A tak tv povst se roz abirov se ji nedotknou hraninch kamen. Pro bys tedy nemohl propustit vojky, v dy po o opjej se a vyvdj jako div zv a jejich tboi t p mo a jejich tla se jen hem "Nev , co mluv ," odpovdl mi a zral ped sebe a krabal se hnviv v podpa , proto e i e hmyzem jen hem il. "Egypt si pr sta sm sob, ale to je omyl, nebo svt je velk a pota ej semena, z nich vyroste ohe a zkza. Tak jsem sly el, e krl zem Amurr horen shroma upuje vlen vozy, co se od nho nikterak neslu , je to by ml radji platit pravidelnji ek faranovi. A pi hodovnch mluv o tom, e jejich pedkov ovldali kdysi cel svt, co tud sprvn, e posledn Hykssov bydl v zemi Amurr." "Tento Aziru je mm ptelem, a je to mu marniv, nebo jsem mu pozlatil zuby," ekl jsem. " myslm si, e nyn m jin vci na starosti, sly el jsem, e si vzal enu, kter mu vysv roztesou se mu zanedlouho kolena." "Zn mnoho vc, Sinuhete," ekl Haremheb a podval se pozorn na mne. "Jsi svobodn mu a r uje sm o svch inech a cestuje od msta k mstu a sly mnoh vci, kter jin nesly . mst a voln jako ty, vydal bych se do v ech zem, abych se pouil. el bych do zem Mitannu do Babylnu, a snad bych se tak podval, jak vlen vozy maj Chetit a jak cvi sv vojs bych se tak na mosk ostrovy, abych vidl, jak mocn jsou jejich vlen lodi, o nich se mluv. Ale nemohu to udlat, nebo faran mne vol zpt. Ostatn, m jmno je v Srii tak zn h snad ani nesly el to, co bych si pl sly et. Av ak ty, Sinuhete, jsi odn syrskm atem a v e, kterou mluv uen po celm svt. Tak jsi lkaem a nikdo si nepomysl, e rozum e prost a asto dtinsk v mch u ch a pohl na mne otevenma oima, a pece vm, e tv rv vci, o nich nikdo nev. Mluvm pravdu?" "Snad mluv pravdu," ekl jsem. "Av ak co ode mne chce ?" "A co kdybych ti dal mnoho zlata," ekl, "a kdybys ode el do zem, o nich jsem mluvil, a bys tam vykonval sv emeslo a roz ioval slvu egyptskho lkastv i svou vlastn povst u tak e by t ve v ech mstech zvali k sob bohat a mocn a ty bys mohl nahldnout do jejich c, a snad i krlov a vladai by t zvali k sob a ty bys mohl nahldnout tak do jejich srd v ak zatmco bys vykonval sv emeslo, byly by tv oi mma oima a tv u i mma u ima, i vr mysli v e, co uvid i co usly , a pak by ses vrtil do Egypta a vypravoval mi to." "Do Egypta se nikdy nevrtm," ekl jsem. "Tak mluv vci, kter jsou nebezpen, a niktera nechce bt pov en hlavou dol na hradbch nkterho cizho msta." "O ztku pedem nikdo nic nev," odpovdl. "Myslm, e se do Egypta vrt , nebo kdokoli j odu Nilu, ten svou ze neuhas vodou ni dn jin zem. Dokonce i jebi se vracej ka dho a nect se doma v dn jin zemi. Proto jsou tv slova jako bzuen mouchy v mch u ch. A ako prach u mch nohou a vymnm je radji za vdn. A stejn hovno je to, co k o hradb nechci, abys dlal nco kodlivho i nesprvnho nebo abys poru oval zkony cizch zem. Co huj v ecka velk msta cizince, aby se podvali na jejich chrmy, a nepodaj-li pak rozli sti a radovnky pro okouzlen cestujcch, aby nechali sv zlato obyvatelm msta? Bude vt emi, bude -li mt s sebou zlato. A i tv umn bude vtno v zemch, kde se starci zabjej s a kde se odvdj nemocn do pou t, aby tam zemeli, jak jsem sly el. Krlov jsou py n na rdi pedvdj pochod svho vojska, aby i cizinci pojali ctu k jejich moci, kdy to vid. A

o nic zlho, bude -li pozorovat, jak pochoduj vojci a jak maj zbran, a bude -li potat, maj tonch voz, a vrvat si do mysli, zdali jsou to vozy velk a t k, i mal a lehk, a, i ti mu e, sly el jsem toti , e nkdy stoj vedle idie i ttono . Je tak dle it v iveni a leskl tukem, i huben a plni hmyzu, a maj-li nemocn oi jako moji zasran rypc pravuje se tak, e Chetit vyarovali ze zem nov kov, z nho ukovan zbra vysekne rhu i kovan sekery z mdi, a tento kov je modr a k se mu elezo, ale nevm, je-li to pravda, o je mo n, e se nauili jen novmu zpsobu, jak kalit a mchat m, av ak chtl bych vdt . Ale nejdle itj je vdt, jak jsou srdce panovnk a jak jsou srdce jejich rdc." Hledl jsem na nho, ale on se na mne ji nedval, nbr potsal nedbale zlatmi dtkami ve a zral pes mne okennm otvorem na hlinn hradby Jeru alima a na skly, kter plly v rud , a na olivovnky, jejich list bylo ed prachem. Av ak dval se je t dle, jako by vidl a jeho je se narovnala a v jeho och hnul temn plamen. "Rozumm dobe tv ei," ekl jsem po dlouh vaze. "Tak m srdce je v posledn dob nepoko ako ptk v kleci. Proto jsem pi el za tebou, abych okusil, jak je vlka, akoliv mne mj sl ha varoval. A nemm nic proti cestovn po vzdlench zemch, do nich vkroilo posud mlo Eg ebo Simyra je mal a jsem j ji syt, a pi tvch slovech jsem se divil, jak jsem tam mohl tak dlouho zstat. Snad se lovk pomalu rozhoduje a pomalu odchz, nem-li jinho rozkazu a posln. Ty pece nejsi mm pnem a nechpu, pro to chce v ecko vdt a k jakmu u itku ti latm dom faranov a zahrvat si s enami." ekl pouze: "Pohldni na mne." Hledl jsem na nho a jak jsem tak na nho hledl, rostl v mch och a v jeho och hnul te n, i podobal se bohu, tak e m srdce se zachvlo, a j se ped nm uklonil, ruce ve v i kole , a on mi ekl: "V ji , e jsem tvm pnem?" "M srdce mi prav, e jsi mm pnem, av ak pro tomu tak je, to nevm," ekl jsem a jazyk mi btnal v stech a dostal jsem strach. "Snad je i pravda, e je ti ureno velet zstupm, ja k k . Vydm se tedy na cesty a m oi budou tvma oima a m u i budou tvma u ima, ale ne tek z toho, co uvidm a usly m, nebo jsem hloup ve vcech, kter chce znt, a jedin v l nad ostatn. Pesto se budu sna it, se budu, ale nikoli pro zlato, nbr proto, e jsi mm m a e bohov tak zjevn rozhodli, jsou-li jac." Haremheb ekl: "Nemyslm, e bude litovat, e jsi mm ptelem, ale pro v ecky ppady ti dm zlato, nebo poteb, pokud znm lidi. A nemus vdt, pro jsou mi ty vci, kter od tebe dm, dle it icmn ci, e velc faranov poslali obratn mu e na dvory jinch krlovstv, ale vyslanc u jako ovce a nedovedou vyprvt nic jinho, ne jak se vrapuj zy a jak se nos vyznamenn akm podku m bt ka d posazen po pravici i po levici krlov. Proto se o n nestarej, po nech je jejich e jako bzuen mouchy v tvch u ch." Av ak kdy jsme se potom louili, zanechal sv dstojnosti a polo il svou ruku na mou tv a kl se svou tv mho ramene a ekl: "M srdce je t k, kdy odchz , Sinuhete, nebo jsi-li ty osaml, jsem osaml i j, a ni v mho srdce." Myslm, e tmito slovy mnil princeznu Beketamon, jej krsa ho oarovala. Dal mi mnoho zlata, vce ne jsem si pedstavoval, i myslm, e mi dal v ecko zlato, kter z l pi ta en do Srie, a nadil, aby mne provzel str n oddl a na pobe , tak e jsem m loupe nky. Na pobe jsem ulo il zlato v jednom velkm obchodnm dom a vymnil je za hlin , je byly pi cestovn bezpenj , ponvad zlodji jich nemohli pou t, a vstoupil jsem n vrtil do Simyry. A je t se zmnm o tom, e jsem otevel ped svm odjezdem z Jeru alima lebku jednoho vojka ostal rnu kyjem do hlavy ve rvace ped Atonovm chrmem, a ml rozseknutou lebku a le el v ezvdom a nemohl ani mluvit, ani hnout rukama. Nicmn se neuzdravil, nbr jeho tlo se roz ilo a zmtalo sebou, a nazt zemel.

KNIHA EST DEN NEPRAVHO KRLE I Dve ne zanu novou knihu, chci opvovat ony za l doby, kdy jsem cestoval bez pek ky po emch a nauil se mnoh moudrosti, nebo ji nikdy se mi nenavrt dny podobn. Cestoval jsem po svt, kter nevidl vlky ji po tyicet let, a str ci krl ochraovali a obchodnk a vlen lodi faranovy i ostatnch krl ochraovaly eky a moe ped loupe n

oteveny a obchodnci a cestujc, obt eni zlatem, byli vtni ve v ech mstech, a lid se ali, nbr uklnli, ruce ve v i kolenou, a poznvali mravy druhch, a mnoz vzdlan lid m ka jazyky a psali dvma psmy. Zavla ovala se pole, kter pin ela hojnou rodu, a msto poz Nilu zavla oval rud zem Nil nebesk. Na svch cestch jsem vidl stda dobytka pokojn se jejich pasti nemli kop, ale hrli na almaj a zpvali vesel psn. Vinice kvetly a ovocn se ohbaly pod thou plod, kn byli tun a leskli se olejem a mastmi a kou nespoetnch vysoko na ndvoch chrm ve v ech zemch. Bohov se tak mli dobe a byli milostiv a tu Bohat se stvali je t bohat mi a mocn je t mocnj mi a chud je t chud mi, jak to bo okojen a nikdo nereptal. Takov jsou v mch vzpomnkch ony za l doby, je se podle v eho ji nikdy nenavrt, a byly o mld a m mu nosti a m dy nebyly znaveny dlouhmi cestami a m oi byly zvdav a dychti v vci stejn, jako m srdce dychtilo po vdn a hltalo je plnou mrou. Jak bylo v e uspodno a jak byly v ude stejn podmnky, mohu ukzat napklad na tom, e ob rmu babylnskho mi vydal bez vhn zlato, jakmile jsem pedlo il hlinn tabulky napsan o mem simyrskm, a tak v ka dm velkm mst se mohla koupit vna bu pstavn nebo horsk, p , a ve mstech syrskch mli rdi nejvce vno z pahork babylnskch, kde to v Babyln naop za zlato vno ze Srie. Ka d, kdo ml zlato, mohl si koupit otroky rznch barev a rznch ost, dti, i mlad dvky, aby se s nimi obveseloval, a mohl si najmat tak sluhy, ale kdo zlata neml, musel pracovat rukama, a jeho k e zhrubla a ztuhla, jeho ruce zuzlovatly a jeho je se ohnula pod thou bemen. Av ak jestli e chtl nkdo vniknout nsilm do bohath ukrst zlato, aby se napil vna a obveselil se a nakoupil si vlastnch otrok, tak ho ch ytli a povsili na hradby hlavou dol pro vstrahu ostatnm. Kdy jsem takto oslavil ony astn doby, kdy i slunce zilo jasnji a vtr byl jemnj ne dnech, budu vypravovat o svch cestch a o v em, co jsem vidl na vlastn oi a sly el na vla tn u i. Nicmn je nutno, abych dve vyprvl, jak jsem se vrtil do Simyry. Nebo kdy jsem se vrtil do toho msta a do svho domu, vybhl mi Kaptah vstc a jsal a pl radost a vrhl se mi k nohm a ekl: "Bu po ehnn den, jen pivd mho pna dom. Vrtil jsi se pece, akoliv jsem si ji mysl e vlce, a byl jsem jist, es byl proboden kopm, proto e jsi nedbal mho varovn a chtl js kusit, jak je vlka. Av ak n chrobk je opravdu mocn bh a ochrnil t, tak e dnes mme z M srdce je naplnno radost, kdy t vidm, a radost trysk v slzch z mch o, je to se ne at, akoliv jsem si ji pece myslil, e po tob zddm v ecko zlato, kter jsi ulo il v obch mech simyrskch. Ale nermoutm se nad tmto ztracenm bohatstvm, nebo bez tebe jsem jako j ehn, je se ztratilo sv matce, alostn bem a m dny jsou chmurn. A za tv neptomnosti rdal vce ne dve, ale staral jsem se o tvj dm a o tv zbo i o v ecky tv zjmy, tak e jsi byl ped svm odchodem." Omyl mi nohy a nalil vodu na m ruce a staral se o mne v emo n a povykoval bez ustn, a js m mu poruil, aby byl zticha, a ekl jsem mu: "Postarej se, a je v e pipraveno, nebo se vydme na dalekou cestu a zdr me se kdov kolik t a bude snad plna strast, je to pjdeme do zem Mitannu a do Babylnu, ba i na mosk ostro y." Kaptah ihned zmlkl a jeho tv zesinala strachem a v ecek jas se z n vytratil a on zvol al: "Pro chrobka! Mj pn ztratil rozum, i budu ho muset svzat a pilo it mu pijavice na pa e a pod kolena! Nebo v Simye mme dobr bydlo a kapeme si med na chleba a mst t obchodnci a n ednci si ns pova uj a panny A tartina chrmu ns nauily etnm novm zpsobm, je m zamlouvaj mu m, a se jejich tla chvj jako ryby na sou i, tak e bude pro tebe nejlpe, p at do chrmu; abys zapomnl na ty blzniv ei." I ekl jsem mu: "Neporoum sm svm krokm, av ak pro tomu tak je, to ti nechci ci, proto e jsi otrok a h k budi , jak si peje , zsta zde a spravuj mj dm i mj majetek a obveseluj se, jak nejlp chrmovmi enami, jim nechci kat panny, zatmco budu pry. Vydm se na cestu sm, nechce mnou, nebo t nenutm, je to mi na m cest bude sp e na obt ne k u itku." Tu se dal K volal: "Vskutku byl bych radji, kdybych se nebyl vbec narodil na tento svt. A tak by ch byl radji, kdybych nebyl vbec ztloustl a poznal dobr bydlo, nebo m se m lovk lpe se svho dobrho bydla vzdv. Kdybys ode el na msc i dva, jako jindy, neekl bych nic a z ych bez jakchkoli starost v Simye. Av ak potrv-li tv cesta roky, je mo n, e se nikdy n t ji neuvidm. Proto musm jt s tebou a vzt s sebou na eho svatho chrobka, v dy za tak ude potebovat mnoho tst, a bez chrobka se zt do propast a loupe nci t zapchnou e a bez mch zku enost jsi jako tele, jemu zlodj sv e zadn nohy, aby je odnesl na svm h vkam, a beze mne jsi jako mu , jeho oi jsou zavzny a jen tpe po njak opoe, tak e ka

vesele okrade, jak mu jen bude libo a to nedovolm , nebo m -li bt nkm okrdn, bude budu j, je to j kradu rozumn a podle tvch prostedk a mm ohled k tvm zjmm. Ale bylo nejlpe, kdybychom zstali ve svm dom v Simye." Kaptah se toti stval rok od roku drzej m a mluvil ji o na em dom, o na em chrobkovi a pi placen mluvil o na em zlat. Av ak tentokrte jsem m jeho drzosti i nku, i vzal jsem hl, abych mu dal ponauen, a namastil jsem j jeho ztunl zadek, aby ravdu pro plakat, a ekl jsem mu: "M srdce mi prav, e jednoho dne bude pro svou drzost viset na hradbch hlavou dol. Rozh odni se ihned, chce -li jt se mnou i zstat zde, ale pesta se svm vnm naknm, je ypravuji na dalekou cestu." Tehdy se Kaptah uklidnil a smil se svm osudem, i vypravili jsme se na cestu.

Je to psahal, e nikdy ji ani nohou nevstoup na lo, pipojili jsme se k jedn karavan, ala do severn Srie, nebo jsem chtl vidt cedrov hje libanonsk, odkud se bralo devo na by palc a posvtnch lun Amonovch. O tto cest nemm nic zvl tnho, co bych ekl, proto e byla jednotvrn, v dy ani lupii n spody byly pkn zazeny a jedli jsme a pili dobe a na nkterch zastvkch mi pivedli nem sem je uzdravil. Dal jsem se nst v nostkch, nebo jsem byl znechucen osly, kter Kaptah ostatn tak nemilo al, ale nemohl jsem ho vzt do svch nostek, ponvad bych byl ztratil na sv dstojnosti v ostatnch, je to byl mm sluhou. Proto Kaptah nakal velice a tou il po smrti. Pipomnl js mu, e jsme mohli vykonat tu cestu rychleji a pohodlnji lod, ale to ho pli neut ilo. Su r mne ezal do tv, tak e jsem si musel neustle natrat k i mast, a prach mi vzel v hrd mne trpily, ale tyto nepjemnosti se mi zdly nepatrnmi a m oi se radovaly ze v eho, co y. Vidl jsem i cedrov hje i stromy, kter byly tak velik, e dn Egyp an by mi nevil, kd ekl, tak e o nich pomlm. Nicmn musm ci, e vn tchto hj je lbezn a e potoky j l jsem si, e nikdo nem e bt zcela ne asten v tak krsnm kraji. Tak jsem sm lel, dokud j patil otroky, kte por eli stromy a ezali je a vozili po svazch dol na pobe mosk. t byla velik a jejich pa e a nohy byly plny krb, zpsobench krou strom a nadm, a je yly plny much, kterm se zalbilo v hnisajcch ranch po bich, tak e pi tom pohledu jsem nemyslil to, co jsem si myslil je t ped chvl. Kaptah se bavil potnm, jak by byl bohat, kdyby vlastnil v Egypt v ecky tyto stromy a kd by je vylo il z lod na vesetsk pstavi t. Potal, e za cenu jednoho jedinho velkho st l nenron mu ivit svou rodinu po cel svj ivot a dt sv syny do kol, aby se stali ps t dcery do dobrch rodin. Zaal potat stromy, ale stromm nebylo konce, i potsl hlavou a aal potat znovu, a se dal nakonec do nku a ekl: "Srdce mne bol nad v m tmto nevslovnm bohatstvm, je se kv ve vtru, tak zcela nevyu Proto si pikryl pl tm hlavu, aby se ji nemusel na stromy dvat. Kdy jsem v ak naslouchal jejich vzne enmu umotu, kal jsem si, e stlo za to vydat se na hou cestu, by i jen proto, abych sly el tento um cedr ve vtru. Konen jsme do li do msta Kade e, kde byla pevnost a velk egyptsk posdka. Ale na hradbc nosti nebyli str ci a pkopy byly zasypny a vojci a dstojnci ili se svmi rodinami ve omnli si, e jsou tak vojky, pouze ve dnech, kdy se rozdlovalo z faranovch sklad obil ule a pivo. Zstali jsme v tomto mst, aby se rny na Kaptahov zadku mohly zajizvit, i li jsem tam mnoh nemocn, nebo egypt t lkai toho msta byli patn a jejich jmna byla vy nihy ivota, byla-li tam vbec kdy zapsna. Proto se nemocn dvali pen et a do zem Mitan li dosti zlata, a svovali se pi lka, kte nabyli svho vdn v Babyln. Vidl jsem pamtihodn stavby tohoto msta, kter postavili velc faranov, a etl na nich n v nich vypravovali o svch vtzstvch, o pora ench neptelch a o lovech na slony. Dal js de vyrt pee do drahho kamene, abych byl v en v tto zemi, nebo i peet jsou zde jin n nenos se na prstech, vlo eny do prsten, ale na stu ce kolem krku, proto e to jsou mal pr ovrtan vleky a val se po hlinn tabulce, aby zanechaly ve hln svj obraz. Av ak chud vtla do hlny pouze svj palec, je-li jim teba pou t tabulky. Av ak Kade bylo tak neradostn a chmurn msto, tak roz haven slunenm rem a tak nestoud aptah pl pokraovat co nejdve v cest, akoliv se osl pevelice obval. Jedinou zmnou byl pchod etnch karavan ze v ech zem, nebo to byla dle it ki ovatka karavannch cest ou v ecka pohranin msta, a jsou poslu n kterhokoli krle, a jsou pro dstojnky a vojk trestu, a pat Egyptu i zemi Mitannu, Babylnu i zemi Chatti, tak e jsem nevidl a nesly

d vojk a dstojnk tchto mst nic jinho ne proklnat den svho zrozen, hrt v kostky a pjet patn pivo a obveselovat se s enami, z nich mli sp e strasti ne slasti.

Tak jsme se vydali opt na cestu a pekroili hranici zem naharinsk, ani nm kdo v tom zab il, a dorazili jsme k ece, kter tee nahoru a nikoli dol jako Nil. ekli nm, e jsme v ze i Mitannu, a platili jsme da vybranou od cestujcch pro pokladnici tamnho krle. Je to js e v ak byli Egyp an, jednali s nmi uctiv a pistupovali k nm na ulici a kali: "Bute vtni, nebo na e srdce se raduje, kdy vid Egyp any. Ji dlouho jsme toti dnho li. Proto je na e srdce plno neklidu, nebo faran neposlal do na zem ani vojky ani zbran ani zlato, a k se, e nabdl na emu krli novho boha, o nm nic nevme, akoliv mme pe r a celou spoustu jinch mocnch boh, kte ns a doposud ochraovali." Pozvali mne do svch dom a nakrmili mne a napojili a tak Kaptaha nakrmili a napojili , akoliv to byl pouze mj sluha, tak e Kaptah prohlsil: "Toto je dobr zem. Zstame zde, mj pane, abychom provozovali lkask umn, nebo kdy t ji, jsou tito lid nevdom a dviv a snadno se o id." Krl zem Mitannu a jeho dvoan se uchlili do severnch hor ped letnm rem a mn se nech at za nimi, proto e jsem byl nedokav a dychtil jsem spatit v ecky divy babylnsk, o nich em tolik sly el. Av ak podle rozkaz Haremheba rozmlouval jsem se lechtici i s ne lechtic i a v ichni mi kali tot , i pochopil jsem, e jejich srdce je opravdu plno neklidu. Nebo dysi byla zem Mitannu mocn, ale nyn to byla zem jakoby visc ve vzduchu, obklopena na v hod Babylnem a na severu divokmi nrody a na zpad Chetity, jejich byla zem Chatti e sly el hovoit o Chetitech, jich se obvali, tm vce jsem byl pesvden, e musm projt i, av ak nejdve jsem chtl poznat Babyln. Obyvatel zem Mitannu byli mal postavy a jejich eny byly krsn a pvabn a jejich dti by ko loutky. Byli snad kdysi silnm nrodem, nebo tvrdili, e panovali nad v emi ostatnmi nr dy na severu a na jihu, na zpad a na vchod, ale to kaj i v ecky ostatn nrody. I nev kdysi porazili a vyloupili Babyln, akoliv to kali, ale jestli e tak kdy uinili, tedy je n s pomoc faranovou. Nebo od doby velkch faran byla tato zem zvisl na Egypt a po dv obvaly dcery jejch krl zlat dm faran jako jejich man elky. Praotcov Amenhotepovi pro svch vlench vozech tuto naharinskou zemi z jednoho konce na druh a ve mstech ukazoval i je t jejich vtzn kameny. Kdy jsem naslouchal eem a st nostem Mitannc, pochopil jse zem je nraznkem, kter chrn Srii a Egypt proti moci babylnsk a proti divokm kmenm s m bt ttem Srie a zachytvat svmi tly kop namen proti Egyptu. Proto a jen proto po aranov kymcejc se trn jejho krle a poslali mu zlato a zbran a nmezdn voje. Ale ob nechpali, nbr byli velmi hrdi na svou zem i na jej moc, i kali: "Taduchipa, dcera na eho krle, byla velkou man elkou krlovskou ve Vesetu, akoliv byla j e t dt a nhle zemela. Nechpeme, pro nm faran ji neposl zlato, teba e farani, po li na e krle jako sv bratry a pro tuto lsku jim poslali vlen vozy a zbran a zlato a v y." Av ak j jsem vidl, e je to zem unaven a hynouc a e stn smrti le na jejch chrmech . Oni si toho sami nebyli vdomi, nbr starali se pedev m o jdlo, kter jedli a kter pi li rozlinmi podivnmi zpsoby, a trvili svj as zkou enm novch rouch a stevc se zahn sokch klobouk a peliv vybrali sv perky. Jejich pa e byly tak thl jako pa e Egyp an byla tak jemn, e bylo vidt modrou krev proudc v jejich ilch, a mluvili a chovali se p n a od dtstv se uili ladn chodit, a to jak mu i, tak i eny. V tto zemi byl ivot pje ech rozko e nerval u i dn povyk ani ev, nbr v e se odbvalo potichu a jemn, tak e jsem hmotn a neobratn, kdy jsem s nimi hodoval a popjel. Av ak m srdce bylo t k, kdy jsem , nebo jsem okusil vlky, a byla-li pravda, co povdali o zemi Chatti, pak jejich vla stn zem byla ztracena. Jejich lkastv bylo na vysokm stupni a lkai byli obratn mu ov, kte znali sv emeslo o vc, je jsem j neznal. Tak jsem od nich dostal lk, jen vyhn ervy z tla a kter ps nepjemnost ne kterkoli jin lk, jej jsem znal. Dovedli tak slepm vrtit zrak jehlou, sem se s n lpe zachzet. Av ak zhola nic nevdli o otvrn lebky a nevili, co jsem jim al, nbr tvrdili, e jedin bohov mohou uzdravit zrann na hlav, a uzdrav-li je bohov o tu nemocn nejsou ji nikdy, jako bvali, tak e je v dy lpe, kdy zemou. Nicmn byli obyvatel zem Mitannu zvdavi a pichzeli ke mn a pivdli mi tak nemocn, e vbilo, a jako se oblkali rdi do cizch at a jedli ciz jdla a pili vno z pahork a m ciz perky, tak si pli bt leni cizm lkaem. I eny pichzely ke mn a usmvaly se n ly mi sv strasti a nakaly si, e jejich mu ov jsou chladn a ln a ochabl. Vdl jsem d de mne ply, ale neve el jsem k nim, abych se s nimi obveselil, nebo jsem nechtl poru it

zkony ciz zem. Naopak jsem jim dval lky, kter mly potaj zamchat do vna svch mu , vru u simyrskch lka takov, je by pimly i mrtvho, aby se obveselil s enou, je to v syr t lkai nejobratnj na svt a jejich lky mocnj ne lky egyptsk. Av ak zda pot vm vlastnm mu m i snad docela cizm, to nevm, ale pece si myslm, e vnovaly svou pz lastnch mu , ponvad jejich mravy byly voln, a nemly dt, z eho jsem tak usuzoval, em le stn smrti. Musm je t povdt, e obyvatel tto zem neznali ani pesn hranice sv vlasti, proto e se neustle pesunovaly, je to Chetit je odv eli na svch vlench vozech a stavli je, kamko zlbilo. A jestli e jim Mitannci odporovali, tu se Chetit jen smli a vyzvali je, aby s i pesunuli kameny zpt, pej-li si toho tak velice. Av ak oni si toho tak velice nepli, n bo je-li to pravda, co vypravovali o Chetitech, pak ne il na svt je t tak krut a stra liv nrod. Podle nich nejvt rozko slouchat stnn muench a dvat se, jak krev vytk z otevench ran, i usekvali ruce pohraninm Mitanncm, kte si st ovali, e chetitsk stda jim zdupvaj len obil, a potom se jim vysmvali a vyzvali je, aby si vztyili hranin kameny zpt na j ch msto. Tak jim usekvali nohy a vyzvali je, aby si b eli st ovat svmu krli. Rozezv hlav a stahovali ji pes oi, aby nevidli, jak se pesunuj hranin kameny. Mitann t obyvatel tvrdili tak, e se Chetit rouhaj egyptskm bohm, co je velikm zneuc Egypt, a to je dostatenm dvodem, aby faran poslal zlato a kop a nmezdn voje do zem Mi nu, aby mohli vst vlku proti Chetitm, teba e vlky nemiluj, nbr doufaj, e se Chetit id, e moc faranova je oporou zem Mitannu. A nemohu zde opakovat a vypotvat v ecko zlo, jim Chetit inili, ani v ecky krutosti a hrzy, je Chetit pchali. Ale kali, e Chetit kobylky, nebo po kobylkch se zem znovu zazelen, kde to tam, kde pejely chetitsk vozy, t rva nikdy nevzroste.

Nechtl jsem ji pobvat dle v zemi Mitannu, je to jsem myslil, e jsem se pouil o v em, co em si pl znt, av ak m lkask est byla dotena nedvrou mitannskch lka, kte nech o otvrn lebky. Jednou konen pi el do mho pronajatho domu jaksi vzne en mu , jen si st oval, e sly a e pad a ztrc vdom a m tak stra liv bolesti hlavy, e ji nechce ani t, nen-li mo vil. A mitann t lkai ho odmtali lit. Proto chtl zemt, nebo ivot mu byl jen utrpen ekl jsem mu: "Je mo n, e se uzdrav , dovol -li mi, abych ti otevel lebku, ale je t pravdpodobnj n jeden ze sta se uzdrav, oteve-li se mu lebka." Odpovdl: "V dy bych byl po etil, kdybych odmtl tvj nvrh, je to mi zstv pitom jedna mo nost ze vm-li sm svou hlavu jejho utrpen, zstanu le et a nikdy ji nepovstanu. Nevm vskutku, dravit, av ak oteve -li mi lebku, nezhe m proti bohm, jak bych uinil, kdybych sm ukoni t. Jestli mne pece v ak uzdrav proti v emu oekvn, dm ti rd polovinu v eho, co mm, a e zemu-li, nebude muset ani tehdy litovat, nebo tvj dar bude velik." Vy etil jsem ho dkladn a pozorn jsem ohmatval ka dik msto na jeho hlav, ale m dotyk ly bolest a nic na jeho lebce neukazovalo na njakou zvl tnost. Tu Kaptah ekl: "Poklepvej mu hlavu kladvkem, nic tm nem e zkazit." Poklepval jsem mu tedy kladvkem na rznch mstech hlavy a nikterak si nenakal, ale najed ou vykikl a upadl na zem a ztratil vdom. Z toho jsem usoudil, e jsem na el msto, kde bu de nutno otevt lebku. I sezval jsem v ecky mitannsk lkae, kte mi nevili, a ekl jim: "Vte mi, i nevte, ale chci otevt lebku tohoto mu e, abych ho uzdravil, akoliv je nejp dobnj , e zeme." Lkai se v ak zlomysln usmvali a pravili: "To si vskutku pejeme vidt." Vypjil jsem si ohe z Amonova chrmu a oistil jsem sebe i onoho vzne enho mu e, jeho jse at, a oistil jsem v e, co bylo v komnat. Kdy bylo svtlo dne nejjasnj , dal jsem se do d rozzl jsem jeho leben k i a zarazil jsem siln krvcen roz havenm kovem, akoliv jsem i, kterou jsem mu psobil. Ale nemocn ekl, e tato bolest nic nen proti t, kterou mu je denn sn et. Dal jsem mu vypt hojn vna, do nho jsem vmchal omamujc lky, tak e jeho z hlavy jako oi lekl ryby a byl velmi vesel. Pak jsem mu otevel lebku, jak jsem moh l nejopatrnji tmi nstroji, je jsem ml po ruce, a jemu se ani nezatemnilo vdom, nbr j

luboka vzdychl a ekl, e se mu ulevilo ihned, jakmile jsem nadzvedl uvolnn kousek kos ti. M srdce se zaradovalo, nebo prv v mst, je jsem otevel, byl bel, i duch nemoci sv vajko, jak kval Ptahhor, a bylo ervenav a eredn a velikosti vla tovho vejce. obratnost jsem je oddlil a vyplil v e, co je poutalo k mozku, a ukzal jsem je lkam a se ji nesmli. Ale hlavu jsem uzavel stbrnou destikou a se il k i, a po celou tu dobu n til nemocn vdom, a pak se ihned zvedl a chodil a dkoval mi velice, je to ji nesly el p v u ch a bolesti pestaly. Tmto inem jsem si zskal velikou povst v zemi Mitannu a m pov e roz ila a do Babylnu. Av ak mj nemocn se dal do pit vna a pot oval si tak srdce a roz havilo a blouznil, a ve svm horenm blouznn utekl tetho dne ze svho lo e a spadl a zlomil si ji a zemel. Nicmn v ichni kali, e to nebylo mou vinou a vychvalovali veli mn. Av ak Kaptah a j jsme si najali veslici a vydali jsme se po proudu eky do Babylnu.

II Zem, j vldne Babyln, je nazvna mnohmi jmny, podle rozlinch nrod, kter ji obvaly abylni, je to tak ka d jasn v, o kterou zemi jde. Je to zem rodn a pole jsou brzdna strouhami a pda je ploch, kam a oko dohldne, ale jin ne v Egypt, kde je v e odli n, j m, e egyptsk eny melou obil vklee a to kulatm kamenem, kde to babylnsk stoj a ot oti sob, co je pirozen mnohem namhavj . A v tto zemi nerostou stromy a je jich tak maliko, e je pova ovno za zloin vi lidem i hm, poraz-li nkdo strom, i je podle zkona potrestn. Av ak vsad-li kdo stromy, pivolv e pze boh. V Babylnii jsou lid otylej a tunj ne kdekoli jinde, a mnoho se smj d. Jed tun moun jdla a vidl jsem u nich ptka, ktermu kaj slepice a kter neum l a sn jim darem denn jedno vajko, kter je skoro tak velk jako vejce krokodl, akoliv ikdo neuv, a to usly . Nabdli mi tak tato vajka, kter Babyloan pova uj za veliko neodv il jsem se jich dotknout, nebo jistota je jistota, nbr spokojil jsem se pokrmy, kter jsem znal a o nich jsem vdl, jak byly pipraveny. Obyvatel t zem kali, e Babyln je nejstar a nejvt msto na svt, ale j jsem jim v ech mst nejstar a nejvt je Veset. A opakuji znovu, e nen na svt msta podobnho V uznat, e mne Babyln pekvapil svou moc i svm bohatstvm, nebo ji hradby msta byly vys o hory a stra liv na pohled a v , kterou postavili svm bohm, nla a k nebi. Domy stavl a pti poschodch, tak e lid bydleli a ili svj ivot nad sebou a pod sebou, a nikde, ani Vesetu, jsem nevidl tak bohat a pepychov obchody a takov mno stv zbo jako v obchodn ch chrmovch v Babyln. Jejich velkm bohem je Marduk a I tae postavili brnu, kter je vt ne vstupn brna Amon a pokryli ji barevnmi polvanmi cihlami, jejich slo it obrazy oslovaly oi v slunenm d tto brny vedla irok cesta k Mardukov v i a v byla postavena v poschodch, podl nic sta a na vrchol a byla tak mrn a tak irok, e nkolik voz mohlo po n jet vedle sebe. N holku v e bydleli hvzdopravci, kte znali v e o tlesech nebeskch a potali jejich drhu vali astn a ne astn dny, tak e ka d si podle toho mohl zadit ivot. kalo se o nich, vdat budoucnost, ale k tomu potebuj znt den a hodinu narozen, tak e j jsem jejich umn ou et nemohl, nebo jsem neznal pesnou dobu svho zrozen. Mohl jsem si vzt za sv tabulky z chrmov pokladnice tolik zlata, co jsem jen chtl, a p roto jsem se ubytoval u I tainy brny ve velkm dom pro cizince, kter ml nkolik poschod jeho ste e rostly ovocn stromy a myrtov kee, a tekly tam tak potky a v rybnku se h y. V tto hospod bydleli t velmo ov, kte pichzeli ze svch venkovskch sdel, jestli ve mst, ba i vyslanci cizch zem, a komnaty byly plny tlustch koberc a l ka byla vystl nami zvat a na stnch byly sestaveny z polvanch cihel barevn obrazy, vesel a lehkomysl mno toho domu bylo I tain dm radovnek a patil V i bohov, jako i v e ostatn, co bylo ruhodnho. Kdyby se spotaly v ecky komnaty a v ichni obyvatel a slu ebnictvo, myslm, e b objevilo, e v tomto jedinm dom bylo tolik lid jako v cel tvrti Vesetu, akoliv tomu nik o neuv, kdo v nm sm nebydlel. Nikde jinde na svt nen vidt tolik rozlinch lid jako v Babyln a nikde nen sly et na ik rozlinch jazyk jako tam a Babyloan sami kaj, e v ecky cesty vedou do jejich msta stedem svta. Tvrd toti , e jejich zem nen na jeho pokraji, jak se mysl v Egypt, ale od za horami jsou mocn e, jejich ozbrojen karavany pin ej obas do Babylnu podivuh vzcn kehk vzy. Musm tak ci, e jsem vidl v Babyln lidi, jejich ple byla lut a alovali a vnovali se obchodu a prodvali ltky, kter byly jemn jako krlovsk len, ale j ad , a hrly v emi barvami svta jako ist olej.

Nebo obyvatel Babylnu jsou pedev m obchodnky a nev si nieho vce ne obchodu, tak e obchoduj mezi sebou. Nemiluj vlky, ale najmaj vojky a stav hradby jen proto, aby chrn svj obchod, a pej si, aby v ecky cesty byly oteveny v em nrodm a ve v ech zemch. Av a jmenovit proto, je to vd, e jsou nejlep mi obchodnky na svt a e jim obchod vyn v sou py ni na sv vojky, kte hldaj hradby jejich msta a jejich chrm a kte pochoduj svch plbch a ve svch ochrannch pancch zcch zlatem a stbrem. Jilce jejich me zlatem a stbrem na znamen jejich bohatstv. A kaj: "Vidl jsi kdy, cizince, podobn vojky a podobn vlen vozy?" Krl babylnsk byl je t bezvous chlapec, jen si musel pipnat neprav vous na bradu, kdy na trn, a jmno jeho bylo Burnaburia . Miloval hraky a povdky o zzracch, a a ze zem Mi mne pedchzela m povst, tak e sotva jsem se usadil v I tain dom radovnek a sotva jsem chrm a promluvil s kn mi V e a s lkai, byla mi pinesena zprva, e mne krl zve k sob Kaptah z toho zneklidnl podle svho zvyku a ekl: "Necho tam, nbr prchnme spolu co nejrychleji, nebo od krl nepochzv nic dobrho." Ale j mu odpovdl: "Hlupku, co pak jsi zapomnl, e mme s sebou chrobka?" ekl: "Chrobk je chrobk, a nikterak jsem na nezapomnl, ale jistota je jistota a v dycky lep n nejistota, i nesmme pli pokou et trplivost chrobkovu. Jestli e jsi pesto pevn rozhodn palce, nemohu t zadr et a pjdu s tebou, abychom zemeli spolen. Jestli e se kdy prese v oekvn vrtme do Egypta, rd bych vypravoval, e jsem le el na bi e i ped krlem babyl vru hloup, kdybych nevyu il tto ple itosti, kdy se mi nabz. Nicmn, pjdeme-li, mus u dstojnost a ty mus dat, aby ti poslali krlovsk nostka, a nepjdeme dnes, nebo dnes ne astn podle zvyk tto zem, a obchodnci zaveli sv obchody a lid odpovaj ve svch edlaj, je to dnes by se nic nedailo, nebo je sedm den tdne." Kdy jsem vc rozv il, uznal jsem, e Kaptah m pravdu, nebo jsou-li pro Egyp ana v ecky dn podobny krom tch, je jsou oznaeny za nepzniv podle hvzd, tak snad v tto zemi byl ka n ne astn i pro Egyp ana, i bylo lpe zvolit si jistotu msto nejistoty. Proto jsem ekl sl bnku krlovu: "Mysl si zajist, e jsem po etil cizinec, je to mne zve ke krli za takovho dne. Ale p po le-li tvj krl pro mne nostka, nebo nikterak nejsem mu em hodnm opovr en a nechci st s oslm lejnem mezi prsty svch nohou." Slu ebnk ekl: "Obvm se, pra iv Egyp ane, e bude pro sv slova piveden ped krle, lehtn jsa na sv z " A ode el. Zajist si mne v il, nebo nazt pi la pro mne krlovsk nostka do I taina domu radovn byla zcela obyejn, v jakch se pen eli do palce obchodnci a prost lid, aby ukzali p pera i opice. Proto Kaptah vykikl mocnm hlasem na nosie a b ce, ka: "Ve jmnu Sutecha a v ech bl, a vs Marduk zbiuje svm tm biem! Zmizte rychle, nebo vstoupit do takov rachotiny." Nosii se zarazili a b ec hrozil Kaptahovi svou palic a spousta lid se shrom dila ped do cizinc. Smli se a volali: "Vskutku chceme vidt tvho pna, jemu nostka krle jsou pli sprost." Av ak Kaptah najal velk nostka domu cizinc, kter vy adovala tyicet silnch nosi a jic slanci cizch zem pi dle itch poslnch a v nich se tak nosili ciz bohov, kdy byli p . A lid se ji nesmli, kdy jsem sestoupil ze sv komnaty v rouchu, na nm byla vy ita zla a stbrem kouzeln znamen lkaskho emesla, a mj lmec zil ve slunenm jasu zlatem a na mm hrdle zvonily zlat etzy a otroci domu cizinc nesli za mnou skky z ernho a ce va, vykldan slonovinou, v nich byly m lky a lkask nstroje. Ne, lid se ji vskutku n klnli se hluboce pede mnou a kali si: "Tento mu se podob zajist svou moudrost men m bohm. Pojme za nm do palce." Tak se stalo, e velik zstup lidu el a k brnm palce za nostky a ped nimi jel Kaptah lu, na jeho postroji cinkaly stbrn rolniky. Nikoli kvli sob, nbr kvli Haremhebovi j jednal, je to mi dal mnoho zlata a je to m oi byly jeho oima a m u i jeho u ima. Ped palcem zahnaly str e kopmi zstup lidu a zvedly sv tty, aby chrnily brny, tak e zlatou a stbrnou hradbu, a okdlen lvi ste ili cestu, j mne nesli v nostkch do vnit Tam mi vy el vstc staec, jeho brada byla oholena po zpsobu uenc. Zlat kruhy v jeho u ily a jeho tv byla mrzut prota ena a hledl na mne nenvistnma oima a pravil:

"M jtra jsou pobouena v m tm kikem a marnm povykem, jej vzbuzuje tvj pchod, nebo stran se ji pt, kdo je ten mu , jen pichz, kdy je jemu vhod a nikoli, kdy je vhod krli jen nadl tolik hluku a rmusu svm pchodem." Odpovdl jsem mu: "Starce, tv slova jsou jako bzuen mouchy v mch u ch, ale pesto se t ptm, kdo jsi, e je takto ke mn mluvit." ekl: "Jsem osobnm lkaem pna ty svtovch stran a nejvy z jeho lka, ale ty, kterpak i mmit lstiv zlato a stbro z na eho krle? Vz nicmn, e d-li ti n krl ve sv milosti mus mi z nho polovinu dt." ekl jsem mu: "Tv jtra mnou nepohnou, a bylo by zejm lpe, kdybys promluvil s mm sluhou, nebo jeho k m je odhnt vydrae a p ivnky z mho okol. Nicmn chci bt tvm ptelem, je to jsi st . Proto ti dvm tyto zlat krou ky se svho zpst, abych ti ukzal, e zlato a stbro je u mch nohou a e jsem sem nepi el pro zlato, nbr pro vdn." Dal jsem mu zlat krou ky ze svho zpst a byl tm tak velice zara en, e nevdl, co ci. l tak Kaptahovi, aby el za mnou, a vedl ns ped krle. Krl Burnaburia sedl na mkkch podu kch v prostorn sni, jej stny zily v emi barvam yl to zhkan chlapec a podpral si tv rukou a vedle nho le el lev, jen temn zamruel, l. Staec se vrhl ped krlem na bicho a lbal sty podlahu, a Kaptah uinil tot , ale zasl v lv zamruen, odskoil od podlahy na nohy a na ruce jako ba a zaval strachy, tak e krl skl v smch a zvrtil se na svch podu kch a vlel se smchy. Kaptah se v ak rozzlobil a vol "Odvete to belsk zve, dve ne mne kousne, nebo co iv jsem nespatil stra livj st rachot vlench voz na vesetskch tr i tch, kdy vyj d osobn str na cvien, je t o a podlahu a zvedl na obranu pa e a lev si tak sedl a dlouze zvl a pak zavel tlamu a z uby mu zacvakaly o sebe jako chrmov skka, kdy polyk vdovinu obtinku. Krl se sml, a mu slzy tekly z o, av ak najednou si vzpomnl na svou bolest a zaal stna polo il si opt ruku na tv, kter byla zle opuchl, tak e jedno jeho oko bylo napl piven il obo, a staec na nho pohldl a sp n pravil: "Hle, to ten svhlav Egyp an, kter nepi el, kdy jsi poruil. ekni jen slovo a nadm v obodli jtra svmi kopmi." Ale krl ho kopl a ekl: "Na hloup ei nen nyn asu, nbr je teba, aby mne rychle uzdravil, nebo m bolest je s jm se, e zemu, kdy jsem nespal ji po nkolik noc a kdy nemohu nic snst ne teplou pol Tu staec zabdoval a bil elem o podlahu a ekl: "Pane ty svtovch stran, uinili jsme v hom t uzdravili, a obtovali jsme elisti a zuby v chrmu, abychom vyhnali onoho bla, jen se usdlil hluboko v tv elisti, a bili jsme na bubny a troubili na trouby a tanili v rudch zch, abychom ho vyhnali, a nemohli jsme uinit vce, je to jsi nm nedovolil dotkno se tv posvtn elisti, abychom t uzdravili. A nevm, e tento pra iv cizinec m e uini ili my." "Jsem Sinuhet, Egyp an, Ten-jen -jest-osaml, Syn divokho osla, a nemusm t ani vy etovat dm, e jeden z tvch zadnch zub nadul tvou tv, ponvad jsi ho nedal vas vyistit nebo , jak ti zajist tvoji lkai radili. Je to nemoc dt a zbablc a neslu pnu ty svtov e tesou nrody a ped nm i lev skln svou hlavu, jak vidm na sv vlastn oi. Ale vm, velik, a proto ti chci pomoci." Krl dr el stle ruku na tvi a ekl: "Tv slova jsou sml, a kdybych byl zdrv, dal bych ti zajist vyrvat z st tvj drz jazyk robodnout jtra, ale nyn k tomu nen vhodn as, tak si posp , abys mne uzdravil, a tv odm ude velik. Av ak zpsob -li mi bolest, dm t bez odkladu zabt." ekl jsem mu: "Sta se, jak prav . Mm ochrncem je mal, ale neobyejn mocn bh, jeho zsluhou jsem ne o m nv tva by byla bvala marn. Av ak nyn pozoruji i bez vy eten, e tv bolest dozr uinm to, chce -li, av ak bohov nemohou u etit utrpen ani krle. Uji uji t nicmn, e potom si ani nevzpomene na bolest, a uji uji t tak, e to uinm tak jemn, jak jen je v lovka." Krl chvli vhal, ruku stle na tvi, a dval se na mne a vra til obo. Byl to i pes svou tv krsn mladk, akoliv velmi sebevdom, i zaal se mi zamlouvat. Ctil mj klidn pohl c podr dn ekl: "Ui tedy rychle, co chce uinit." Staec zaal opt bdovat a bil elem o podlahu, av ak j jsem si ho nev mal a nadil jsem, o, a vmchal jsem do nho omamujc lk a dal jsem ho vypt krli, tak e se po chvli rozvese

ekl: "M bolest slbne, nepibli uj se tedy ji ke mn se svmi kle tmi a no i." Av ak m vle byla silnj ne jeho, i otevel jsem mu sta a pidr el pevn jeho hlavu pod jsem ved no em, oi tnm v ohni, jej s sebou nesl Kaptah. Nebyl to vpravd posvtn ohe o Kaptah ho nechal svou nedbalost vyhasnout cestou po ece, nbr nov ohe, kter mj sluh il v m komnat v dom cizinc ped chrobkem, je to vil ve svm blznovstv, e chrobk je Krl zle vykikl, kdy se ho n dotkl a lev se zvedl a zaval a zaal se ohnt ohonem, jisk Ale krl ml co dlat, aby plival hnis, jen vytkal z jeho vedu, a jeho leva byla velik mu pomhal, tiskna zlehka jeho tv. Krl plil a plakal radost a znovu plil a pak pravil: "Sinuhete, Egyp ane, tys mu po ehnan, i kdy jsi mi zpsobil bolest." A plil a plil. Av ak staec ekl: "Byl bych mohl uinit tot a stejn dobe jako on, ba lpe ne on, kdybys mi byl jen dovolil dotknout se tv posvtn elisti. A tvj zubn lka by to byl uinil ze v ech nejlpe." A velice byl pak udiven, kdy jsem potvrdil: "Tento staec mluv pravdu, proto e by to byl uinil prv tak dobe jako j, a nejlpe z ns byl uinil zajist tvj zubn lka. Ale jejich vle nebyla tak siln jako m. Proto t nemoh it tv bolesti. Nebo lka se mus odv it zpsobit bolest i krli, je-li to nezbytno, a neb Oni mli strach, av ak j jsem ho neml, je to mn je v e lhostejn, a peje -li si, m e na robodly m jtra, kdy jsem t ji uzdravil." Krl plil a dr el si tv a opt plil a jeho tv ho ji nebolela, i pravil: "Je t jsem nesly el nikoho mluvit tak, jak mluv ty, Sinuhete. Je-li pravda, co k , nest ani za to, abych ti dal probodnout jtra, jestli e bys toho nelitoval, nebo k emu by m i to pak bylo? Vskutku jsi mi velice ulevil, a proto ti odpou tm tvou opov livost a od pou tm i tvmu sluhovi, e vidl mou hlavu pod tvou pa a sly el mj nek. Jemu odpou tm, zesml svm sm nm poskoenm." A Kaptaha vyzval: "Udlej to znovu." Av ak Kaptah odvtil ura en: "To je pod mou dstojnost." Burnaburia se usml a ekl: "Uvidme." Zavolal lva a lev se zvedl a prothl sv dlouh tlo, a mu klouby zapraskaly, a pohldl mou de na svho pna. Krl mu ukzal na Kaptaha a lev se pomalu zaal k nmu pl it a mrskal oho Kaptah ustupoval ped nm, zraje na nho jako oarovn. A lev nhle rozevel svj chtn a Tu se Kaptah obrtil a chytil se zvsu u dve a vy plhal se po nm na pa en a nakal ve kdykoli se ho lev sna il zachytit svou prackou. Krl se sml m dle tm vce a ekl: "Nevidl jsem je t nic sm nj ho." Lev si sedl na podlahu a olizoval si pysky, zatmco Kaptah si sedl na pa en v pevelik zk osti. Av ak krl po dal o jdlo a pit, a ekl: "Mm hlad." Tu se staec rozplakal radost, nebo krl byl uzdraven, i pinesli mu mnoh jdla na stbrn na nich byly vyryty obrazy, a pinesli mu vno ve zlatch ch, a on pravil: "Hoduj se mnou, Sinuhete, i kdy je to pod mou dstojnost, av ak dnes na ni zapomenu, ponvad jsi dr el mou hlavu pod svou pa a hrabal se svmi prsty v mch stech." Tak se stalo, e jsem jedl s krlem, i ekl jsem mu: "Tv bolest polevila, ale m e se opt kdykoli ozvat, ned -li si vytrhnout zub, kter ji ps Proto mus nadit svmu zubnmu lkai, aby ho vytrhl ihned, jakmile sejde otok z tv tve bt na kodu tvmu zdrav." Zasmu il se a ekl podr dn: "Tv slova jsou zl a kaz mi radost, po etil cizince." Av ak po chvli pem len ekl: "M snad pravdu, nebo m nemoc se skuten opakuje ka dho podzimu a ka dho jara, jakmile nohy, a zpsobuje mi takov utrpen, e bych radji zemel. Av ak je-li to nutno, pak mi jej us vytrhnout ty. Svho zubnho lkae nechci ji ani vidt, natrpil se mne dost a dost." ekl jsem mu: "Z tvch slov je zejm, e jsi v dtstv pil vce vna ne mlka a e sladkosti ti nejsou zd tomto mst se pipravuj z datlov vy, kter kaz zuby, kde to v Egypt se pipravuj z a sbraj drobouc ptkov do velkch kol. Proto ode dne ka jez pouze sladkosti z psta o rna, sotva se probud ."

Odpovdl: "Jsi zajist velik prma. Sinuhete, je to nevm, e by drobouc ptkov sbrali sladko dobnho jsem je t nesly el." Av ak j jsem mu odpovdl: "Mj osud je tvrd, v dy v m vlastn zemi mne budou pova ovat za lhe, a jim budu vyprv e vidl neltajc ptky, kte bydl s lidmi a kte jim denn darem sn ej vejce a obohacu . Vidm, e by bylo pro mne lpe, kdybych nic nepovdal, ponvad jinak ztratm svou povst a du vskutku pova ovn za lhe." Av ak on mi rozhodn odporoval a ekl: "Mluv pece, nebo je t nikdo ke mn nemluvil tak jako ty" Tu jsem mu v n navrhl: "Nezam lm vytrhnout tvj zub sm, nbr a tak uin tvj zubn lka, nebo je v tchto v abylnii a zajist obratnj m ne j, a nechci na sebe pivolat jeho hnv. Av ak chce -li, m dle tebe a dr et t za ruku a dodvat ti odvahy, a on bude pracovat. Tak ulevm tv bolesti v m svm umnm, jemu jsem se nauil v mnohch zemch a u mnohch nrod. A se to odbude, tdny od dne nho dne, proto e bude lpe, urme-li ten den pedem, aby sis to nerozmyslil a nelitoval. Tehdy bude tv elist dostaten uzdravena a do t doby bude si ka dho rna i k ra vyplachovat sta lkem, kter ti dm, i kdy je snad pliv a nedobr." Zakabonil se ponkud a zeptal se: "A co , neunm-li to?" Odpovdl jsem: "Mus mi dt sv krlovsk slovo, e uin , jak jsem ekl, a pn ty svtovch stran nem jme -li mj nvrh, budu t bavit svm umnm a promnm ped tvma oima vodu na krev a nau e to dl, abys mohl udivovat sv poddan. Av ak mus mi slbit, e tomuto tajemstv nenau , nebo to je posvtn tajemstv kn Amonovch, a ani j bych je neznal, kdybych nebyl bva n na knze prvnho stupn, a neodv il bych se nauit t tomu, kdybys nebyl krlem." Pi tchto slovech ozval se Kaptah na pa en dve ltostivm hlasem a ekl: "Odvete pry to belsk zve, jinak slezu dol a usmrtm je, v dy m ruce ji zdevnly tomto nepohodlnm sedadle, je nepslu m dstojnosti. Vskutku slezu dol a usmrtm to zv i okam it." Burnaburia se rozesml je t vce ne pedtm, sly e tyto hrozby, av ak potom pedstral v "Byla by to opravdu koda, kdybys usmrtil mho lva, nebo rostl ped mma oima a stal se mm ptelem. Proto ho zavolm, aby ses nedopustil ohavnosti v mm palci." I zavolal lva k sob, a Kaptah slezl po zvsu a tel si sv ztuhl hnty a pohl el nenvist , a se krl sml a plcal rukou pes koleno a ekl: "Vskutku sm nj ho lovka jsem co iv nevidl. Prodej mi ho a uinm t bohatm." Av ak j jsem pece nikterak nechtl prodat Kaptaha a on pak nenalhal, i rozlouili jsme se jako ptel, proto e spnek se do adoval svho. Nespal toti pro sv bolesti ji po nkolik

Staec, jeho osobn lka, mne provzel a ekl mi: "Podle tvch slov a podle tvho chovn vidm, e nejsi dn idil, nbr obratn mu a zn nicmn tvou odvahu, s jakou jsi mluvil ped pnem ty svtovch stran, nebo kdyby si tak d l hovoit nkter z jeho vlastnch lka, odpoval by ji ve hlinnm d bnu v kruhu svch Odpovdl jsem mu: "Bude nejlpe, poradme-li se spolu o v em, co se m stt po dvou tdnech, proto e to bude zl en, a bude tak zhodno obtovat pedb n v em pznivm bohm." M slova se mu velice zalbila, ponvad to byl zbo n mu , i shodli jsme se, e se sejdeme v rmu, abychom obtovali a mli lkask porady o krlovch zubech. Av ak ne jsme vy li z palce, pohostil jsem tak nosie, kte mne pinesli, a oni jedli a p chvlili mne velice. Kdy mne pak nesli zpt do domu cizinc, zpvali hlasit a zstup lidu za nmi, a od toho dne bylo m jmno proslaveno po celm Babyln. Ale Kaptah jel na svm blm oslu pevelice rozlcen a nepromluvil na mne, nebo jeho dstojn st byla dotena.

III Po dvou tdnech jsem se setkal v Mardukov V i s krlovskmi lkai, i obtovali jsme spole dali jsme jej jtra kn m k vy eten, aby z nich pedpovdali, nebo v Babyln tou kn nich st vci, kter ostatnm nejsou zjevn. ekli, e se krl na ns velice rozhnv, ale de o ivot a ani nebude natrvalo zrann. Nicmn se mme varovat drp a kop. Pak jsme si da od hvzdopravc st v Knize nebe, zdali je onen den pzniv k poinu. ekli nm, e onen de

oliv jsme mohli zvolit den je t phodnj . A tak jsme dali kn m nalt olej na vodu a hl udoucnosti, av ak kn prohlsili, e v oleji nevid nic pozoruhodnho a rozhodn nic zlho. e vychzeli z chrmu, letl nad nmi sup, odn eje ve svch sprech lidskou hlavu, kterou uch na hradbch, a kn to vysvtlovali jako pzniv znamen pro n poin, akoliv m mysli t ak znamenm pznivm. Podle rady ovch jater poslali jsme pry krlovu osobn str a nevpustili jsme lva za krle o komnaty a uzaveli jsme ty dvee zven, nebo krl by ho mohl ve svm hnvu na ns po tvat by ns bez me kn roztrhal, jak lkai vypravovali, e se ji kdysi pihodilo. Av ak krl Burnaburia vstoupil pln odvahy, je to se napil vna, aby pot il sv jtra, jak s v Babyln, ale spativ keslo zubnho lkae, je bylo pineseno do komnaty, poznal je a zbl a prohlsil, e m vydit je t dle it vladask zle itosti, e v ak pi vn na n zapom Chtl odejt, ale j jsem ho vzal za ruku, zatmco ostatn lkai le eli na podlaze a lbali i rty, i dodval jsem mu odvahy a ekl, e v e bude brziko skoneno, jen bude-li odv n. Na m lkam, aby se oistili a sm jsem oistil v chrobkov ohni nstroje zubnho lkae a pot mrtvujc mast, dokud mi neporuil, abych pestal, nebo tvrdil, e jeho tv je jako ze de em e pohnout jazykem. Tu jsme ho posadili do kesla a pivzali mu hlavu pevn k opradlu a lo ili klnky do st, aby je nemohl zavt. Dr el jsem ho pevn za ruce a dodval mu odvahy, ubn lka vzval hlasit v ecky bohy babylnsk na pomoc a vlo il kl tky do krlovch st a obratn, e jsem je t nikdy nevidl obratnji vytrhnout zka en zub z st lovka. Ale krl ky v stech, stra liv zaval, a lev za dvemi zaal vret a vrhl se na dvee, a zapraskaly al po nich svmi drpy. To byl hrozn okam ik, ponvad jsme uvolnili krlovu hlavu a vyali mu klnky z st a krl z ivat krev a nakat a kiet a slzy mu tekly po tvch. Kdy doplival, zavolal osobn str , bila, a zavolal tak svho lva a pekotil posvtn ohe a bil lkae hol, a jsem mu hl vza , aby si vyplchl sta. Uinil tak, a lkai le eli stle na podlaze u jeho nohou, tesouce s a zubn lka myslil, e pi la jeho posledn chvle. Ale krl se uklidnil, i napil se vna, a nakivo, a dal mne, abych ho pobavil, jak jsem mu slbil. Pe li jsme do velk hodovn sn, nebo v komnat, v n jsme mu vytrhli zub, se mu znelbil ji prov dy uzavt a nazval ji prokletou komnatou.

V hodovn sni jsem nalil vodu do vzy a dal jsem ji ochutnat krli a tak lkam, tak e v i svdili, e je to opravdu obyejn voda. Pak jsem pomalu pelval vodu do jin vzy a jak do la, mnila se v krev, tak e krl a jeho lkai vykikovali pekvapenm a byli tm velice post Tak jsem nadil Kaptahovi, aby mi pinesl skku, v n byl krokodl. V ecky hraky toti , ly v Babyln, byly z hlny a byly opravdu dmysln, ale vzpomenuv si na devnho krokodla, sem si jako dt hrval, povil jsem jednoho obratnho emeslnka, aby mi udlal podle mho dobnho. Byl z cedrovho deva a ze stbra a byl malovn a ozdoben tak, aby vypadal jako iv rokodl. Vyal jsem jej ze skky a thl po podlaze za sebou a on hbal nohama a klapal eli i jako krokodl chapajc po koisti. I dal jsem jej darem krli, jen jm byl velice pot e v jeho ekch krokodlov nebyli. A krl thl krokodla za sebou po podlaze a zcela zapomnl svou krutou bolest, a jeho lkai hledli na sebe a usmvali se radost. Potom dal krl lkam krsn dary a zubnho lkae uinil bohatm a v ichni se vzdlili.

Av ak mne u sebe zadr el, i nauil jsem ho, jak se mn voda v krev, a dal jsem mu ltku, kt er se vmch do vody, dve ne se tento zzrak stane. Toto umn je velmi prost, jak vd je znaj. Ale v ecko velk umn je prost a krl tm byl velice okouzlen a vychvaloval mne I neml stn, dokud nepovolal v ecky vzne en dvoany do zahrady, a pozval do n i prost li za zd, a pede v emi zmnil v krev vodu jedn ndr e, a v ichni, vzne en i prost, kieli li se ped nm na tv, a on tm byl velice pot en. A ji si ani nevzpomnl na svj zub, nbr ekl mi: "Sinuhete, Egyp ane! Uzdravil jsi mne ze zl nemoci a pot il jsi m jtra mnohm zpsobem. P o m e ode mne dat, co jen chce , a jmenovat dary, jak chce , a j ti to dm, a je to co o i j chci pot it tv jtra." Tu jsem mu ekl: "Krli Burnaburia i, pane ty svtovch stran, jako lka jsem dr el tvou hlavu pod svou pa tv ruce, kdy jsi stra liv nakal, i neslu se, aby mn, cizinci, zstala takov vzpomn abylnu, a se jednou vrtm do sv vlasti, abych tam vypravoval, co jsem zde vidl. Proto b ude lpe, kdy mne jako lovka ohrom svou moc a uk e mi ji a pipne si vous na bradu a em a poru svm vojkm pochodovat ped tebou, abych poznal tvou moc a abych se mohl ped t u vrhnout pokorn na tv a lbat svmi rty podlahu u tvch nohou. Ne dm t o nic jinho."

M prosba se mu zalbila, i pravil: "Vskutku je t nikdo nemluvil ke mn jako ty, Sinuhete. Proto vysly m tvou prosbu, akoliv je to pro mne velmi nudn, nebo pak musm sedt po cel den na zlatm trn a m oi se unav at. Ale sta se, jak jsi ekl." I poslal poselstv do v ech kraj, aby svolali v ecko vojsko a uril den, kdy m ped nm poc ovat. Tak se potom stalo pobl e I tainy brny a krl sedl na zlatm trn a lev le el u jeho noh i velmo i stli kolem nho ve zbrani a vypadali jako zlat a stbrn a purpurov oblak. Ale e na irok cest pochodovalo ped nm vojsko v bhu, kopinci a lui tnci v adch po edes jely ped nm v adch po esti, a cel den uplynul, ne pe li v ichni ped krlem. Kola v ila jako hrom a dupot b cch nohou a inkot zbran byl jako huen moe za boue, tak e se la a nohy tsly pi pohledu na tento pochod vojska babylnskho. Av ak Kaptahovi jsem pipomnl: "Nesta, abychom ekli: Vojska babylnskho je nespoetn jako psku v moi a jako hvzd na r je nm tak teba spotat je." Ale Kaptah reptal a ekl: "Mj pane, to je nemo n, nebo nen tolik sel na celm svt." Av ak j jsem potal, jak jsem mohl, a p ch bylo edest krt edest krt edest, a vle st, nebo edest je posvtn slo v Babyln, a posvtn sla jsou tak pt a sedm a dvan je, to nevm, teba e mi to kn vysvtlili. Neporozuml jsem toti niemu z jejich vkladu. A tak jsem vidl, e tty tlesn str e krlovy zily zlatem a stbrem, a jejich zbran em a stbrem a jejich oblieje se leskly olejem a byli tak tlust, a supli a funli, b c em jako stdo vol. Av ak jejich poet byl mal a vojsko pi l z ostatnch kraj bylo slunce l a pinav a pchlo po moi. Mnoz z mu nemli ani kop, proto e je krlv rozkaz pekvap la ohryzna mouchami, tak e jsem si pomyslil, e vojska jsou stejn ve v ech zemch. Tak jse zpozoroval, e mnoh vlen vozy byly star a rozviklan a jin zase ztratily kola pi jzd y pivzan k vozm byly zelen mdnou rz.

Veer mne povolal krl ped svj trn a usml se a pravil: "Tak jsi poznal mou moc, Sinuhete ?" Padl jsem ped nm na tv a polbil svmi rty podlahu u jeho nohou a ekl jsem: "Vskutku nen mocnj ho krle, ne jsi ty, a ne nadarmo jsi nazvn pnem ty svtovch str naveny a hlava se to a m dy jsou ochromeny strachem, nebo tvch vojk je jako psku v m ko hvzd na nebi." Usml se spokojen a pravil: "Dostal jsi, cos dal, Sinuhete, akoliv jsi mi mohl uvit i bez tchto vdaj, nebo moji sou velmi rozzlobeni pro tento rozmar, kter pohlt v ecky ron dan z celho kraje, proto e teba ivit a napojit vojky, kte dnes veer povykuj ve mst a dopou tj se rozlinch zvykem vojk, a je t po cel msc nebudou kvli nim cesty klidn, tak e si myslm, e nco kdy nepodniknu. Tak m zadn st zdevnla na zlatm trn a oi se i mn to v hlav. Na pot me sv jtra po tomto navnm dnu, nebo se t musm je t pozeptat na mnoh vci." I pil jsem vno ped krlem a on se mne ptal na mnoh vci, jako se ptaj dti a mladci, kte vidli svt. Ale m odpovdi se mu lbily a nakonec se mne zeptal: "M tvj faran dceru? Nebo jsem se rozhodl po v em tom, co jsi mi vypravoval o Egypt, po jednu dceru faranovu za enu. Zajist mm ji ve svm enskm dom tyi sta en a to je pr ost, nebo nemohu nav tvit vce ne jednu denn, a i to by mne unavovalo, kdyby nebyly tak rozlin. Av ak m dstojnost by vzrostla, kdyby mezi nimi byla dcera faranova, a nrody, ji vldnu, by mne je t vce ctily ne nyn." Zvedl jsem pa e ohromen a pravil: "Burnaburia i, nev , co mluv , v dy je t nikdy, co svt svtem stoj, se nespojila dcera izm mu em, nebo dcery faransk se vdvaj pouze za sv bratry, nemaj-li jich, pak zstano l ivot bez mu e a nkter se stanou kn kami. Proto tv slova jsou rouhnm proti bohm Egy odpou tm ti, je to nev , co mluv ." Svra til obo a ekl podr dn: "Kdo jsi, abys mi odpou tl? Zdalipak m krev nen stejn bo sk jako krev faran?" "Vidl jsem tci tvou krev, kdy jsi ji plil do d bnu vedle mne," doznal jsem, "a vidl jse m tak tci krev velkho farana Amenhotepa, i nemohu pedstrat, e by byl mezi nimi njak Av ak mus bt pamtliv tak toho, e faran se o enil teprve nedvno, i nevm, zda se mu j rodila." "Jsem je t mld a mohu pokat," ekl Burnaburia a pohldl na mne chytrcky byl krlem n

nk. "Ostatn, nem-li faran pro mne dceru i nechce-li mi dceru poslat, a mi tedy po le k oukoliv vzne enou pannu z Egypta, abych mohl zde ci, e je to dcera faranova. Nikdo neb ude pochybovat o mch slovech a faran tm nic neztrat. Av ak odmtne-li, po lu sv vojsko p dceru faranovu, nebo jsem velmi umnn a to, co se v m hlav zrod, ji v n tak zstane Jeho slova mne podsila, i ekl jsem mu, e by vlka byla velmi drah a zle by ochromila o bchod celho svta, co by u kodilo vce jemu ne Egyptu. A ekl jsem tak: "Bude lpe pokat, a ti tvoji vyslanci oznm, e se faranovi narodila dcera. Tu mu bude m napsat hlinnou tabulku o t vci, a bude-li souhlasit, po le ti zajist svou dceru a neo klame t, nebo m novho mocnho boha, s nm ije v pravd. Proto je mu ka d le ohavnost Ale tomu Burnaburia nemohl porozumt, i ekl: "O takovm bohu nechci nic sly et, a divm se velice, e si tvj faran vybral podobnho boha v dy ka d v, e pravda je lovku asto na kodu a ochuzuje ho. Zajist uctvm v echny b e neznm, nebo jistota je jistota a pak je to zvyk, ale s tm bohem nechci nic mt, leda jen velmi zdaleka." A je t dodal: "Vno mne poslilo a pot ilo m jtra a tv slova o dcerch faranskch a o jejich krse mne tak e se uchlm do svho enskho domu. Av ak poj se mnou, nebo jako lka tam m e vstou ti ekl, mm nadbytek en a nerozhnvm se, vybere -li si z nich jednu pro obveselen, jen kd ji neoplodn , proto e to by zpsobilo mnoh nepjemnosti. Rd bych tak vidl, jak se vesel enou, nebo ka d nrod m sv zpsoby, a nevil bys mi, kdybych ti vypravoval o zvl tnc mch en, je pochzej z dalekch zem, a byl bys velice udiven." Nedopl sluchu mm nmitkm a vthl mne nsilm do svho enskho domu a ukzal mi obrazy na eho umlci zhotovili z rznobarevnch polvanch cihel a na nich mu i a eny se spolu obvese ali mnohmi rznmi zpsoby. Ukzal mi tak nkolik svch en, kter mly na sob perky a dr n roucha, a byly mezi nimi eny a mlad dvky ze v ech znmch zem a tak divo ky, kter s dli obchodnci. Jejich postavy i barvy pleti byly rozlin a tlachaly v mnohch jazycch h lun jako opice a tanily ped krlem, odhalujce sv bicha, a bavily ho mnohmi zpsoby, n eily o jeho pze. Bez ustn mne ponoukal, abych si vybral nkterou z nich, a jsem mu konen ekl, e jsem sl svmu bohu zdr ovat se en, kdykoli budu uzdravovat nemocn. A slbil jsem tak, e budu naz jednoho z jeho velmo , kter m pirostl vky, a proto nemohu vejt k en, a bude tedy p , kdy odejdu, aby m umn uzdravovat nim neutrplo. Krl tomu uvil a nechal mne odejt, yly tm vce rozmrzeny, co mi ukzaly mnohmi pohyby a vytavmi hlasy. Krom krlovch kle oti je t nikdy v dom mu e, nato mu e v pln sle, a krl byl mlad a kehce stavn a je Av ak dve ne jsem ode el, ekl mi krl, usmvaje se sm k sob: "eky jsou rozvodnny a pi lo jaro. Proto kn urili dny jarnch svtk a den nepravho kr ode dne dne nho. Pro tento den jsem ti pipravil pekvapen, je t, myslm, velmi pobav a tak, e pobav i mne, ale co to bude, to ti nechci ci, abych sob nezkazil radost." Proto jsem odchzel pln zlch pedtuch, nebo jsem se obval, e to, co je s to pobavit krle Burnaburia e, nem e nikterak pobavit mne. A v tto vci byl Kaptah tak jednou stejnho mnn se mnou.

IV Lkai krlovi nevdli, jak by mi dokzali svou pze, je to mou zsluhou neupadli v nemilo r dostali velk dary, a j jsem je ped krlem obhjil a vychvaloval jejich umn. Uinil js k, nebo byli obratn ve svm oboru a mnohmu jsem se od nich nauil a nic mi nezatajovali . To nejzva nj , emu jsem se od nich nauil, byl zpsob, jak vytlaovat mlko ze zrnek vyluhovat z nho lky, kter psob dobr spnek, ztrtu vdom, ba i smrt, podle mno stv d u vali mnoz tohoto lku s vnem i bez nho, a kali, e pin lovku velikou rozko . K a mohli z nich pedpovdat, nebo moudrost tohoto lku byla podle jejich mnn velik. Proto pstoval v zemi babylnsk mk na velikch polch, a tato pole byla podivn i hrozn na pohl pro pemru svch barev a nazvali je poli bo mi, je to byla majetkem V e a Brny I tainy. Kn pipravovali tak tajnmi zpsoby zrnka konop a byl z nich lk, a jestli e jej lovk bolesti ani smrti a jestli e jej po val mu pli asto a pes mru, netou il ji po pozem adoval se nebeskou bla enost s vysnnmi enami, je mu tento lk vrhal do nrue. Tak se stalo, e jsem si nashrom dil mnoho vdomost za svho pobytu v Babyln, av ak obdiv jsem pedev m obratnost kn v tom, jak dovedli vyarovat z ki lu jasn sklo, kter zvt e nkdo dval skrze n. A nebyl bych tomu uvil, kdybych sm nebyl dr el tato skla ve svch ou a nedval se skrze n, ale pro tyto ki ly mly takovou moc, to nevm, a kn mi to ne vtlit, a nemyslm, e to nkdo dovede. Av ak nejvy velmo ov a bohatci u vali tchto ske

zrak zeslbl, tak e je t ve st mohli st npisy z hlny a vtlaovat peettky sv jmna, Nicmn je t vt div byl, kdy slunce proniklo tyto ki ly, nebo tu zaplily jeho paprs vnou dr , ba i such list, tak e se ohe mohl zaplit bez kesadla. Pro tyto ki ly, mysl babylnskch arodj vt ne moc arodj kterkoli jin zem, i v il jsem si velice jeji k nevslovn drah a plat se mnohonsobnou vahou ve zlat, av ak kdy vidl krlv zubn l e mi lb, tak mi jedno daroval. Dal jsem mu na opltku dvee z cedrovho deva pro jeho dm na ty dvee namaloval umlec po egyptskm zpsobu krle a jeho, jak obratn vytahuje zub z krlovch st, a dle je t krle, jak ho odmuje velikmi dary, nebo v Babyln byli umlc lovat po egyptskm zpsobu a ty dvee byly tak vzcn, e se mohou ddit z otce na syna a z kolen na pokolen a uin jejich obydl bohatm a vzne enm jen samy sebou.

Mj velik zjem vzbudilo je t pedpovdn babylnskch kn , a je to jsem byl v krlov p pimluvili, bylo mi dovoleno uit se ve V i tomuto umn. Tak se stalo, e jsem se nauil jater a rozli ovat na nich hory a eky, ulice, brny a v e, hlavy, dy, u i, prsty a v e os n podle hloubky zhyb, co bylo lkai k velikmu u itku, nebo jestli e to dobe znal, moh anch ovch jater jak chorobu nemocnho, tak i zpsob jeho uzdraven, ani ho sm vy etoval o zpsobu pou vali babyln t lkai nejastji, kdy byli na pochybch o druhu choroby a to poslit nezbytnou sebedvru lkae, jestli e byl v zkch nad nemoc. Proto jsem se tomu ch t. Av ak aby se co nejpesnji poznalo, co jest a co bude, je teba st za noc ziv psmo ne omu jsem se ani nepokusil nauit, proto e by bylo bvalo zapoteb mnoha let, ba i destek l et, a hvzdopravci byli starci a jejich vousy byly ediv a jejich oi unaven pozorovnm hv , a pece se nepestvali pt mezi sebou a nebyli nikdy stejnho mnn o dle itosti hvzdn tak e jsem pova oval toto uen za marn. Av ak z vyprvn kn jsem zvdl, e v e, co se ak na nebi, a e nen tak nepatrn a bezvznamn vci, kter by se nemohla st naped ve hv ov em o vcech velkch , jestli e se um dobe st nebesk psmo. Toto uen se mi zdlo h elnj ne mnoh jin o lidech a o bozch, a usnaduje ivot, ponvad u lidi chpat, e v hvjnho zkona a e nikdo nem e zmnit svj osud, nebo kdo by mohl pozmnit postaven hvz t jejich pohyb? Kdy se o tom hloubji pem l, je toto uen nejpirozenj a nejsrozumite dpovd ve lidskho srdce, akoliv Babyloan mluv o jtrech, kdy Egyp an mluv o srdci, dl je podle mne jen ve vrazu ei a neznamen nic vce. Toto podivuhodn uen mne tak okouzlovalo, e jsem se v n rozm lel, mm-li zstat v Babyl nauil st z hvzd, a mm-li se vzdt cestovn a v eho ostatnho jen proto, abych po mnoh , ba po destkch let, porozuml hvzdnmu psmu, nebo jsem ml za to, e lovk nem e mt nat toto umn. ekl jsem o tom i Kaptahovi, ale ten mi odvtil: "K jakmupak u itku je lovku, sld-li cel lta svho ivota po obloze, a mu tee lj z o jednou napsno ve hvzdch v e, co se stane, tak ani lovk se nem e vyhnout tomu, co se st , i kdyby to vdl pedem, a o tom jsou mnoh pohdky, jako napklad pohdka o princi a jeho u. Av ak zn-li lovk pedem v ecko zl, co ho potk, tak jeho aludek zeslbne a on se stan a marn se pokou zmnit to, co ho pece potk. Av ak jestli e lovk te, e se mu pihod obecn lovku nepihz, zda pak nen lpe, aby se zaradoval a vychutnval to dobr bez sl a bez ztrcen asu, kter m e vnovat pot en svho srdce? Nicmn lovka potkv dobr i en z hvzd by zpsobilo jen marn zmatek a lovk by zamoval radost i al, kter m pijt pro ns lpe, svme-li se v ochranu svmu chrobkovi." "Av ak," ekl jsem, "je-li jednou napsno ve hvzdch v e, co ns potk, pak ani chrobk nem sud a nem dn moci nad tm, co ns potk." Kaptah byl tm velice doten a ekl: "To jsou hloup ei a pchnou jako svinsk lejno. Nebo je-li tomu tak, jak k , pak je ta h napsno zajist, e nm chrobk nos tst, a jsou tam tak pesn spotny v ecky velk obk tst pinese, ponvad bez chrobka bychom vskutku viseli ji drahnou dobu na hradbch dol anebo by tv lebka blela na bitevnm poli." K tomu jsem neml co ci, i vzdal jsem se my lenky zstat v Babyln, abych poznal hvzdy. K sem zkoumal sv srdce, zjistil jsem, e toto rozhodnut mne rozradovalo, nebo cestovn mi ji pe lo do krve a m oi byly nepokojn a tou il jsem vidt neustle nco novho. Ut ilo e nic neztratm, i kdy nezstanu, v dy toto rozhodnut, jako i Kaptahv rozhovor se mnou zajist napsny ve hvzdch ji v den mho zrozen, a nemohl bych zstat, i kdybych chtl, j dy tak urily.

Msto toho jsem vy etoval ov jtra a vepsal jsem si do pamti tak to, co vdli Mardukovi

ptk, abych se na svch cestch mohl pouit z jimi danch znamen. Tak jsem strvil mnoho zorovnm, jak lij olej na vodu a vysvtluj obrazy, kter se tvo na jejm povrchu, ale to umn jsem dvoval ji mn, nebo obrazy byly poka d jin a k jejich vysvtlovn nebylo uze hbit jazyk. Pece jsem si v ak vryl do pamti, co o tomto umn kali. V ecko toto uen bylo tak poutav, e jsem asto zapomnl na sv lkask emeslo, i trvil chrm a odmtal jsem nemocn, kte ke mn pichzeli, vbeni mm umnm uzdravitele, a pos lkam krlovm, kte tomu byli velice rdi, ponvad jsem tak pozvedl jejich v nost v o lnskch. Av ak j, jen jsem spojoval v sob moudrost Egypta s moudrost Babylnu, j jsem se chvl ve nitru vlastn moudrost a myslil jsem, e v ecko vdn, kter lovk po tiscilet sesbral tranch svta, je nyn vdnm mm. Ctil jsem, jak m moc roste, a zpy nl jsem a domnval j nen nic nemo nho. Tak jsem byl je t mld pes ve ker sv vdn a pes ve ker sv zku en

Av ak dve, ne budu vypravovat o babylnskm jarnm svtku a o dni nepravho krle, musm p ruhodn vci, kter se tk mho zrozen. Nebo kdy kn pro mne etli v ovch jtrech a v i: "K tvmu zrozen se poj stra liv tajemstv, je nem eme vysvtlit, a vyplv z nho, e ne , jak si mysl , nbr e jsi cizincem na celm svt." Tu jsem jim vyprvl, e jsem se nenarodil jako jin lid, nbr e jsem jedn noci piplul p lodice z rkosu a e mne m matka na la v pobe nch stinch. Kn se na sebe podvali a hluboce se pede mnou uklonili a ekli: "To jsme tu ili." A vypravovali mi, e jejich velk krl arrukn, jen si podrobil v ecky tyi strany svta a prostrala od severnho moe k ji nmu a jen vldl i nad moskmi ostrovy, tak plul jako no po ece v lodice z rkosu stmelenho smolou, a e se nevdlo nic o jeho zrozen, dokud jeho lik iny neukzaly, e se zrodil z boh. Av ak m srdce se sevelo pi tch slovech a pokusil jsem se usmt, a ekl jsem jim: "Pece nemyslte, e j, lka, jsem zrozen z boh?" Oni se v ak nesmli, nbr pravili: "To nevme, ale jistota je jistota, a proto se ped tebou sklnme." A opt se pede mnou hluboce uklonili, a jsem ml toho dost, i ekl jsem: "Pestate s tmi erty a vra me se k vci." Vrtili jsme se k hlinnm jtrm a kn pokraovali v pouovn a vysvtlovali mi bludi t aj si mne uctiv prohl eli a eptali si. Od t doby zaal mne mj pvod znepokojovat a m srdce bylo t k jako olovo, kdy jsem nyn m cizincem ve v ech tyech stranch svta. Byl bych se rd zeptal hvzdopravc na sv zrozen je to jsem neznal pesn jeho okam ik, nemohl jsem se jich zeptat a oni mi nemohli porad it. Nicmn na dost kn vyhledali hlinnou tabulku, kter se tkala onoho roku a dne, v n sla eka, nebo i kn byli zvdavi na m zrozen. Av ak hvzdopravci se dozvdli pouze, e yl narodil t a t chvle, byl bych bval z krlovsk krve a byl bych se zrodil, abych vldl nohm nrodm. Av ak to neulehilo nikterak m mysli, nebo jestli e jsem vzpomnal na nco ze sv minulosti jsem dosti na zloinu a hanb, kterou jsem po sob zanechal ve Vesetu. Av ak uva oval jse m snad mne hvzdy proklely ji ve chvli mho zrozen a poslaly mne v lodice z rkosu, aby pedasn usmrtil Senmuta a Kipu a oloupil jejich st o radost z jejich krsnho hrobu. Pi o pomy len jsem se rozechvl, nebo jestli e mne jednou hvzdy proklely, nemohl jsem unikno ut svmu osudu, nbr i v budoucnu budu pin et zkzu a utrpen lidem, kte mne budou milov Proto budoucnost t ila mou mysl a obval jsem se j a pochopil jsem, e v e, co mne potkalo , bylo k tomu, abych odvrtil sv srdce od lid a il sm, je to jedin tak nepinesu jinm p t.

V Musm v ak je t vypravovat o dni nepravho krle, nebo kdy zrn vze lo a noci se oteplily zim, vy li kn z msta a vykopali z hrobu boha a volali, e vstal z mrtvch, nae se Baby l v msto jsotu a hem en, ulicemi se valily slavnostn obleen zstupy a luza loupila obch a nadlala vce hluku ne vojci, kdy odchzeli z velkho pochodu. eny a mnoh dvky ly d I tary, aby si vydlaly stbro na vno, a kdokoli se mohl s nimi obveselit a nebylo to po va ovno za hanbu, nbr ka d se radoval a obveseloval podle svch sil a pn. Posledn den slavnost byl den nepravho krle. Ji jsem si zvykl na mnoho vc v Babyln, ale pes to v e jsem byl pekvapen, kdy v noci,

svtnm, vnikla krlova tlesn str , opil vnem, do I taina domu radovnek a vyvrtila d a dho, kdo j vy el vstc, devcem svch kop a kiela na pln hrdlo: "Kde se skrv n krl? Vydejte nm rychle na eho krle, nebo slunce brzy vyjde a krl m !" Vava byla nesmrn a zapalovala se svtla a sluhov domu pobhali ustra en po chodbch a Ka myslil, e ve mst vypukla vzpoura, a skryl se pod m lo e, ale j jsem vy el vojkm vstc svm pl tm, a zeptal jsem se: "Co chcete? Varujte se urazit mne, nebo jsem Sinuhet, Egyp an, Syn divokho osla, a m jmno jste zajist ji sly eli." Volali a ekli: "Jsi-li Sinuhet, tak prv tebe hledme." Strhli mj pl , tak e jsem stl ped nimi nah, a divili se velice a ukazovali si na mne, n je t nikdy nevidli obezanho mu e. Proto si ekli: "M eme-li pak nechat tohoto mu e na svobod, v dy je nebezpen na im enm, je to eny mil vl tn?" A je t dodali: "Vskutku jsme nevidli nic tak podivnho ode dne, kdy jsme spatili ernho mu e kadeavch v kter pi el z ostrov teplho moe a navlkl si na svj d klaptko na devnm krou ku, ab Kdy se mi do sytosti navysmvali, propustili mne a ekli: "Nezdr uj ns ji svmi erty a vydej nm svho sluhu, nebo ho mme pivst do palce, ponv nepravho krle a krl si peje, abychom ho pivedli do palce." Pi tchto slovech dostal Kaptah takov strach, e se v ecek roztsl a lo e nad nm se rozk ak e vojci ho zpozorovali a vythli, vtzn vykikujce a uklnjce se hluboce ped nm. A "Mme dnes den velik radosti, ponvad jsme konen na li svho krle, jen utekl a skryl se a oima, ale nyn na e oi jsaj, e ho vid, a doufme, e ns bohat odmn za na i vrnos Kaptah na n hledl, hlava se mu tsla a jeho oi byly velik jako kruhy ot . Kdy spatil ho pekvapen a strach, rozesmli se je t vce a kieli: "Vskutku, to krl ty svtovch stran, poznvme ho podle jeho tve!" A hluboce se ped nm uklonili, ale jin, kte stli za nm, ho kopali do zadku a mli ho k hodu. Av ak Kaptah mi ekl: "Vskutku je toto msto zka en a blzniv a pln nepravost a ostatn cel tato zem i zd nen s to mne ochrnit, je to mne toto potkv. A nevm ji , zda stojm na hlav, i na nohou d spm na tomto lo i, tak e v e je pouhm snem. Nicmn bu jak bu, musm s nimi, nebo jsou u ov, ale ty, pane mj, zachra svj ivot, m e -li, a sejmi m tlo z hradeb, a mne tam p l, a zaopati je pro v ecku jistotu na vnost a nedopus , aby mne hodili do eky. Nebo zem rukou vojk a zachovm-li egyptskou est, budu mt podle v eho, co je psno, prvo dostat s do zpadn zem, i kdyby m tlo bylo znieno, ale jistota je jistota, a j bych se rd vyhn v emu nedorozumn, a proto zaopati m tlo na vnost, je to zn toto umn." Ale vojci se svjeli smchy, kdy ho sly eli, a kolena jim poklesvala a plcali se po zdec aby se smchem nezalkli, a volali: "U Marduka, nemohli jsme najt lep ho krle, nebo ji to je div, e se mu nezauzl jazyk, k luv." Nicmn se ji rozednvalo, i bili Kaptaha devcem svch kop, aby ho popohnali, a odvedli ho s sebou. Sp n jsem se oblkl a el za nimi do palce a nikdo mne nezadr el, ale v ecka ndvo i pe plny hlucho lidu. Proto jsem byl jist, e v Babyln vypukla vzpoura a e brzy potee kre o ulicch, ne pijde vojsko z kraj mstu na pomoc. Kdy jsem se v ak dostal za vojky do velk trnn sn palce, vidl jsem, e Burnaburia ta ldachnem na zlatm trn, jen spoval na lvch prackch, a ml na sob krlovsk roucho a ky sv moci. Kolem nho byli shrom dni nejvy kn Mardukovi a krlov t rdci a velmo o Ale vojci o n nedbali a thli Kaptaha a razili si cestu kopmi, a se zastavili ped samm rnem. Nhle zavldlo pln ticho a nikdo ani nepromluvil, jen Kaptah se ozval: "Odvete to belsk zve, jinak zanechm v ech ert a odejdu po svch." Av ak v t e chvli proniklo vchodnmi m emi okennmi do sn svtlo, slunce vy lo a v ich rdci i vojci, vykikli: "M pravdu! Odvete to zve, nebo jsme znechuceni vldou bezvousho chlapce. Tento mu naop je moudr, a proto ho provolvme krlem, aby nm mohl porouet." A nevil jsem svm om, kdy jsem vidl, jak se vrhli na krle, vr ejce do sebe a smjce

vytrhli z rukou krlovsk odznaky moci a strhli z nho jeho roucho, tak e krl tu stl v t hvilince docela nah jako j, kdy mne vojci vythli z lo e. tpali ho do pa a ohmatva o stehen a posmvali se mu, volajce: "Je na nm vidt, e je prv odstaven a jeho sta jsou je t vlhk mateskm mlkem. Proto j se krlovsk eny mohly trochu pot it, a vme, e tento star prma, tento egyptsk Kap zdit i v enskm sedle." A Burnaburia jim neodporoval ani v nejmen m, ale sml se tak, a jeho lev, zastra en a ohl u en velkm zstupem lidu, se uchlil do kouta, ohon mezi hnty. Av ak po tom v em jsem ji nevdl, zda stojm na hlav i na nohou, nebo od krle se vrhli ahovi a oblkli ho do krlovskho roucha a vlo ili mu do rukou krlovsk odznaky moci a posa dili ho nsilm na trn a padli ped nm na tv a lbali podlahu u jeho nohou. Prvn ped nm lezl Burnaburia , nah jako erv, a volal: "To je sprvn. A je na m krlem, nemohli bychom si zvolit lep ho." V ichni se zvedli a provolali Kaptaha krlem a popadali se za bicha a svjeli se smchy. Kaptah to v e pozoroval, oi vyte tny a vlasy zje eny pod krlovskou korunou, kterou mu ve pchu vstavili ikmo na temeno hlavy. Ale nakonec se rozzlobil a zvolal silnm hlasem, tak e v ichni zmlkli, aby ho sly eli: "Zajist je tomu tak, e je to pouze zl sen, kter mi nkdo piaroval, abych jej vidl, neb se stv. Nemm nejmen chuti bt va m krlem, radji bych byl krlem pavin a svin. Av , e mne opravdu chcete za svho krle, nemohu si pomoci, je to je vs pli mnoho proti mn to vs zapsahm, abyste mi poctiv ekli, jsem-li va m krlem i nikoli?" Tu volali v ichni o zvod: "Jsi na m krlem a pnem ty svtovch stran! Co to nev a nechpe , ty hlupku?" A opt se mu klanli a jeden z nich se oblkl do lv k e a usedl u jeho nohou a bruel a va kroutil tlem v k i a sm n se pitom pitvoil. Kaptah chvli pem lel a zejm vhal. Konen promluvil: "Jsem-li opravdu krlem, pak je zhodno tu vc zapt. Pineste sem rychle vno, sluhov, jste li zde jac, jinak bude m hl tanit po va ich hbetech a dm vs povsit na hradby, kdy u nou krlem. A pineste hojn vna, nebo tito pni a moji ptel, kte ze mne uinili krle mnou a j sm chci dnes plavat ve vn a po krk." Jeho slova vzbudila velik jsot a hluc zstup ho strhl s sebou do velik hodovn sn, kd prostena rozlin dobr jdla a vna. Ka d si bral, na pi el, a Burnaburia si oblkl slu n rou ku a pletl se v em pod nohy jako hloup sluha a svrhval e a rozlval omky na rou tak e ho proklnali a hzeli po nm ohryzanmi kostmi. I na v ech ndvoch palce se dvalo lidu pt a jst, a byli pora eni cel voli a ovce, a v nalvali pivo a vno z hlinnch ndr a plnili si bicha krupic se smetanou, plnnou sladk mi, tak e kdy slunce stlo na vrcholu, vldl po celm palci neobyejn povyk a vava, kik, vskot, e bych si nikdy ve svm srdci nebyl mohl nco podobnho pedstavit. Jakmile se mi naskytla prvn ple itost, pistoupil jsem ke Kaptahovi a po eptal mu, aby dr uz nesly eli: "Kaptahu, poj za mnou, skryjeme se a prchneme, nebo z toho v eho nevzejde nic dobrho. " Av ak Kaptah se ji napil hojn vna a jeho bicho se nadmulo dobrmi jdly, i odpovdl mi: "Tv slova jsou jako bzuen mouchy v mch u ch, nebo jsem je t nesly el hloupj ch. J kdy tento mil lid uinil mne svm krlem a kdy se v ichni pede mnou sklnj? Zpsobil t tom jsem pesvden, a krom nho tak v ecky m dobr vlastnosti, je tento lid konen dove odle jejich prav hodnoty. A dle mho mnn se ji neslu , abys mi nadle kal Kaptahu j roku i sluhovi a abys hovoil se mnou tak voln, nbr m se pede mnou sklnt, jak to Zapsahal jsem ho a pravil jsem: "Kaptahu, Kaptahu, to je jen ert, kter zajist draze zaplat . Proto prchni, pokud je t m j ti odpustm tvou drzost." Av ak Kaptah si otel mastnotu z st a pohrozil mi ohryzanou osl kost a zvolal: "Odvete tohoto pra ivho Egyp ana, dve ne se rozzlobm a roztanm hl po jeho hbet." Tu se na mne vrhl lovk pevleen za lva a bruel a kousl mne do stehna a pevalil mne a po al mi nehty obliej. Mohlo se mi vsti je t he, ale na tst v t chvli zatroubily trouby hl eno, e krl bude soudit lid, tak e na mne zapomnli.

Kaptah byl ponkud v zkch, kdy ho odvedli do Domu spravedlnosti, i prohlsil, e ve vykon prva pln spolh na soudce zem, kte jsou mu i poestnmi a jim pln dvuje. Ale lid bouliv odporoval a volal:

"Chceme poznat moudrost krle, abychom se ujistili, e je pravm krlem a e zn zkony." Tak se stalo, e byl Kaptah posazen na soudcovsk stolec a e byly ped nho polo eny odznak y spravedlnosti, dtky a pouta, a lid byl vyzvn, aby pedstoupil a vylo il krli sv zle it i. Prvn se vrhl k nohm Kaptahovm mu , jen roztrhl sv roucho a posypal svou hlavu popelem. Otral tv o zem u Kaptahovch nohou a plakal a volal: "Nikdo nen tak moudr jako n krl, pn ty svtovch stran! Proto se dovolvm jeho sprav takov je m vc: Mm enu, kterou jsem si vzal ped tymi lety a nemme dt, av ak nyn m jsem se nicmn dozvdl, e mne m ena klame s jakmsi vojkem, ba pistihl jsem je ji pi jk je velk a siln, tak e jsem mu nemohl nic uinit, a nyn jsou m jtra plna zrmutku a p , nebo jak mohu vdt, zdali dt, je se narod, je poato mnou i onm vojkem? Proto se d avedlnosti u krle a chci mt jistotu, zda je dt m i vojkovo, abych mohl podle toho jedn t." Kaptah mlel a zkostn se rozhl el kolem sebe, av ak nakonec prohlsil rozhodn: "Vezmte hole a zbijte tohoto mu e, aby vzpomnal na tento den." Soudn sluhov se chopili mu e a zbili ho, a nakal a kiel, i obrtil se k lidu, ka: "Je-li pak to spravedliv?" A lid zaal reptat a dal vysvtlen. Tu Kaptah ekl: "Tento mu si zaslou il vprask ji proto, e mne obt oval pro tak nepatrnou vc. Av ak je t slou il vprask pro svou hloupost, nebo sly el-li kdo kdy, aby mu , jen nech sv pole neza si pi el st ovat, e je jin ve sv dobrot zaseje a penech mu jeho rodu? A nen vinou se k jinmu mu i, ale vinou mu e, je to nedovedl dt sv en, eho si d, a tak proto za nto mu vprask." Kdy to lid usly el, jsal a sml se a chvlil velice moudrost svho krle. A tu pedstoupil ped krle jaksi v n staec a pravil: "Ped tmto kamennm sloupem, na nm je vyryt zkon, a ped krlem dm o spravedlnost, i j v: dal jsem si postavit dm podl ulice, ale stavitel mne oklamal, nebo dm se ztil a usm til jakhosi nhodnho mimojdoucho. Nyn mne obviuj pbuzn onoho mimojdoucho a daj o Kaptah chvli pem lel a potom ekl: "To je vc vskutku slo it a vy aduje dkladnho vy eten a dle mho mnn je to sp e vc om prav zkon?" I pedstoupili zkonci a etli zkon napsan na sloupu a takto jej vysvtlili: "Zt-li se dm nedbalost stavitele a usmrt-li svho vlastnka, bude i stavitel usmrcen. A usmrt-li syna vlastnkova, bude usmrcen syn stavitele. Vce zkon nek, av ak my jej vykl k, e komukoli u kod tc se dm, je za to v dy zodpovdn stavitel, i mus se tedy zniit majetku. Av ak vce o tom nem eme ci." Tu prohlsil Kaptah: "Nevdl jsem, e jsou zde tak o emetn stavitel, a v budoucnu se budu mt ped nimi na pozo Av ak podle zkona je tato vc prost: Nech se odeberou pbuzn onoho usmrcenho mimojdouc dm stavitele a nech tam hldaj a usmrt prvnho mimojdoucho, jen tudy pejde, a tak bude naplnn. Av ak uin-li tak opravdu, pak se budou muset zodpovdat z nsledk, budou-li je i pbuzn tohoto mimojdoucho zodpovdnmi z vra dy, nebo vskutku je tato vc sp e vc boh mnn je nejvce vinen mimojdouc, kter se prochz ped tcm se domem, nebo to nein k neurili ov em bohov. Proto zbavuji stavitele v odpovdnosti a prohla uji, e mu , jen o adovat spravedlnosti, je hlupk, ponvad nedohl el dostaten na stavitele, aby pracoval mit, tak e stavitel si jen sprvn ponal, kdy ho oklamal, proto e hlupky je nutno idit, vzali pouen ze zku enost. Tak tomu bylo a tak tomu bude." Lid opt chvlil velice moudrost svho krle a alobnk ode el zklamn. Potom pedstoupil ped krle obtloustl obchodnk, jen byl obleen v drahocenn roucho. Vylo vou vc: "Ped temi dny jsem el k I tain brn a tam byly shrom dny chud dvky z msta pro noci obtovaly bohyni sv panenstv, jak je pedepsno, a aby si tak sebraly majetek na sv vno. ezi nimi byla dvka, kter se mi velice zalbila, tak e jsem j dal po dlouhm smlouvn kupu a a vc byla dohodnuta. Av ak kdy jsem chtl pejt k vci, pro kterou jsem pi el, byl jsem zachvcen krutmi bolestmi v bi e, tak e jsem musel odejt, abych si ulehil. Kdy jsem se v , byla dvka dohodnuta ji s jinm mu em a dostala od nho stbro a vykonal ji dokonce s n pro pi el k Brn. Nabdla mi ov em, e se obvesel i se mnou, av ak to jsem odmtl, je to nnou, i dal jsem sv stbro zpt, ale ona mi je nechtla vrtit. Proto se nyn do aduji sp osti u krle, nebo zdalipak se mi nestala velik kivda, v dy jsem ztratil sv stbro, ani

za n cokoli dostal? Koupm-li toti d bn, pak je ten d bn mm, dokud jej nerozbiji, a prod nem prva jej rozbt a mn nabdnout jeho stepy." Kdy to Kaptah usly el, rozhnval se a povstal na svm soudcovskm stolci, zaprskal svmi d mi a zvolal: "Vskutku, nikde se nepihzej takov hlouposti jako v tomto mst, nemohu tomu jinak rozumt ne e tento star kozel se mi posmv. Nebo dvka jednala zcela sprvn, kdy si vzala jin e to tento hlupk nebyl s to vzt si vc, pro kterou pi el. A dvka jednala moude a dobe, a tomuto mu i od kodnn, kterho si nikterak nezaslou il. Tento mu by ml bt vdn dvce mu i, je to odstranili, obveselujce se spolu, pek ku, je psob jen trampoty a mrzutosti to vcech. Av ak msto toho on pedstoup pede mne a st uje si a klbos o d bnech! Jestli dvky za d bny, odsuzuji ho k tomu, aby se nap t obveseloval pouze se d bny, av ak k d kdy nevejde!" Kdy Kaptah vynesl tento rozsudek, ml ji dost vykonvn prva, i prothl se na stolci a e "Dnes jsem ji dosti jedl a pil a m mysl ji dosti pracovala a konal jsem spravedlnos t a trpil svou hlavu. Tak e soudcov nyn mohou pokraovat, vystoup-li je t njac alobn o posledn ei mi pipomnly, e jako krl jsem tak pnem enskho domu, kde pokud vm roto si musm jt prohldnout svj majetek a nebyl bych nikterak pekvapen, kdybych na sv c est rozbil mnoho d bn, je to moc a vno mne obdivuhodn posilnily, tak e jsem siln jako l Kdy to lid usly el, jsal a kiel mocn a kik jeho neml konce, i doprovodili ho zpt do p zstali ped enskm domem a na vnj m ndvo a ekali tam na jeho nvrat. Av ak Burnaburia se ji nesml, nbr mnul si rozilen ruce a krbal se nohou po ltku. Sp pibhl ke mn a ekl mi sp n: "Sinuhete, jsi mm ptelem, a jako lka m e vstoupit do krlovskho enskho domu. Jdi ta hldni, aby neuinil nic, eho by musel trpce elet, nebo vskutku ho dm sthnout za iva a j k e se bude su it na hradbch, jestli e vejde k mm enm, av ak bude-li se dobe chovat, s mu velice lehkou smrt." Otzal jsem se ho: "Burnaburia i, jsem vskutku tvm ptelem a peji ti jen dobr, av ak povz mi, co to v e zna ebo mm jtrm je nevolno, vidm-li t v obleku otroka a jsi-li v emi vysmvn." ekl netrpliv: "Dnes je den nepravho krle, v ichni to vd, av ak posp si ji za nm, aby se nestalo nj Nicmn jsem ho neposlechl, teba e mne chytl za pa i, nbr ekl jsem mu: "Neznm zvyk tv zem, tak e mi mus vysvtlit, co to v e znamen." Tu mi vylo il: "Ka dho roku v den nepravho krle se zvol nejhloupj a nejsm nj mu z Babylnu a ten n od svtn a do zpadu slunce v moc krlovskou a krl mu mus slou it. A je t nikdy js ne je Kaptah, jeho jsem vybral j sm pro jeho velikou sm nost. Ale on nev, co ho ek, je nejsm nj ze v eho." "A co ho potom ek?" zeptal jsem se. "Pi zpadu slunce bude usmrcen stejn nhle, jako byl za svtn korunovn," vysvtlil Burna "Mohu ho nechat krut zahynout, chci-li, av ak obvykle se nasype do vna mrn jed, tak e p ouze usne, ani v, e umr, nebo se neslu , aby mu , jen vldl jeden den jako krl, zst i v ak se stalo, e prav krl zemel prv za onoho dne, proto e si ve sv opilosti nalil ho polvku do nepravho krku, a neprav krl zstal na trn a vldl nad Babylnem po ticet es ikdo se nemohl postavit proti jeho vld. Proto se dnes musm mt na pozoru, abych se ne napil hork polvky. Posp si te dohldnout, aby tvj sluha neprovedl hloupost, kter by ve itoval." Nebylo mi v ak teba Kaptaha hledat, je to se prv vytil z enskho domu velice rozhnvn ruku na jedinm svm oku a krev mu tekla z nosu. Nakal a volal: "Pohlete, co se mi stalo v dy mi nabdli star bby a tlust Nubijky! Kdy v ak jsem cht mlad koziky, zmnila se v tygici a uhodila mne, a mi oko zernalo, a svou trepkou mne pr a tila do nosu, a mi tee krev." Tu se Burnaburia tak srden rozesml, e se musel zachytit obma rukama m pa e, aby nespad Av ak Kaptah stnal a nakal: "Neodva uji se u otevt dvee toho domu, nebo ona mlad ena zu jako drav elma, a nev ne abys tam el ty, Sinuhete, a otevel j lebku se v svou obratnost, aby tak zl duch v oupil z jej hlavy. Mus bt vskutku posedl zlm duchem, v dy jak by se jinak byla odv ila out ruku na svho krle a ztrat mu nos trepkou, tak e m krev tee ze mne jako z porannho a?" Burnaburia mne ouchl loktem a ekl:

"Jdi se podvat, Sinuhete, co se stalo, v dy dm ji zn a j tam dnes nesmm vstoupit a i pov , co se stalo. Myslm, e vm, o koho jde, nebo mi vera pivedli dvku z moskch os i slibuji mnoho rozko e, akoliv ji bude teba naped ommit vou z divokho mku." Nalhal tak dlouho, a jsem pece vstoupil do enskho domu, kde vldl velik zmatek, a krlo kle tnci mne nezastavili, nebo ji vdli, e jsem lka. Obklopily mne star eny, je byl den ndhern obleeny a ozdobeny a mly zamalovny vrsky na tvch, a tzaly se mne jednoh "Kampak se nm podl n drah milek, n zlat kozlek, na nho jsme ji od svtn eka Velk Nubijka, j visely prsy jako ern pnve a na bicho, byla u svleena, aby prvn pi a, a volala nyn, pnliv nakajc: "Vra te mi mho milka, abych ho pitiskla na sv prsa! Vra te mi mho slona, aby mne obtoi chobotem!" Av ak kle tnci mi pravili starostliv: "Neznepokojuj se tmito enami byly ureny, aby pobavily nepravho krle, a v oekvn je lnily sv jtra vnem. Ale mme opravdu zapoteb lkae, nebo dvka, kterou vera pinesli, zumu a je silnj ne my a kope ns bolestn a nevme, co z toho v eho pojde, proto e na l u jako div zv." Zavedli mne na ndvo enskho domu, je zilo v slunci v emi barvami polvanch cihel. Upr yla kulat ndr a uprosted ndr e vodn potvory, kter do n chrlily vodu ze svch chtn. la rozzuen dvka a kle tnci roztrhali jej odv, kdy se ji sna ili chytit, i byla cel zm lavala ndr , a voda z n kapala nesetnmi pramnky. Jednou rukou se dr ela rypku mosk sv odu a v druh se j bly tl n . Voda umla a pnila se a kle tnci pobhali a kieli, tak t ani slova z toho, co dvka volala. Byla to opravdu krsn dvka, i kdy jej at byl na cr oztrhn a jej vlasy zmeny. Av ak j jsem se rozilil a rozkikl hnviv na kle tnce: "Jdte si po svch, abych s n mohl promluvit a uklidnit ji, a zastavte tryskajc vodu, a bych sly el jej slova, v dy pece vidte, e neustle nco vol!" Odpovdli ustra en: "Jen j necho na dosah, nebo n je velmi ostr, jak jsme k svmu zrmutku ji poctili." Zastavili vodu, tak e potvory ji pestvaly chrlit a vodn proudy kolem dvky utichaly, a b yla odhalena, i mohl jsem ji celou spatit. Byla urostl a krsn, akoliv jsem tehdy na t o nepomyslil. Kdy voda pestala umt, sly el jsem, e nevol, nbr zpv, akoliv jsem ner pvu, nebo to bylo v jaksi ciz ei, kterou jsem neznal. Zpvala se vztyenou hlavou a oi yly zelen jako oi koky a tve rud vzru enm, tak e jsem na ni konen hnviv zavolal a "Pesta moukat, star koiino, a zaho svj n a poj sem, abychom mohli mluvit a abych t nebo jsi zajist len." Pestala zpvat a odpovdla mi jazykem babylnskm, je t hor m, ne byl mj: "Sko do ndr e, pavine, a piplav ke mn, abych mohla vnoit svj n do tvch jater, nebo rozhnvna." Kiel jsem na ni: "Nechci tob nic zlho." Odpovdla: "Mnoz mu ov mi ekli prv tot , aby skryli sv patn mysly, ale j se nesmm vzdt mu i sem toti zasvcena bohu, abych ped nm tanila. Proto mm tento n a radji mu dm vypt s n krev, ne bych dovolila mu i ke mn vejt, a hlavn ne tomu jednookmu blu, jen pipom kl mch ne mu e, kdy se m sna il chytit." "Tos ty uhodila krle?" zeptal jsem se. Odvtila mi: "Uhodila jsem ho pst do oka a ztratila jsem svou trepku, kdy jsem mu otevela prameny krve v nose, a velice se raduji ze svho inu, a je to krl i nikoli, nebo ani krl ke mn evejde i kdybych sama chtla , ponvad mj bh mi zakzal styk s kmkoli, proto e jsem vy abych tanila ped svm bohem." "Tancuj si, jak chce , len," ekl jsem j. "To se mne netk, ale nyn odlo onen n , je l it i sama sob, a to by bylo zl, nebo kle tnci mi ekli, e krl za tebe zaplatil celou lata na trhu otroky." Odpovdla: "Nejsem dn otrokyn, nbr byla jsem lstiv unesena, jak bys mohl na mn poznat, kdybys m hlav. Av ak zdalipak mluv nkterm poctivm jazykem, jemu tamti nerozumj, proto e jsem k vklouzli za sloupy a natahuj u i, aby vyslechli na e slova." "Jsem Egyp an," ekl jsem j ve svm jazyku, "a m jmno jest Sinuhet, Ten-jen -jest-osaml, divokho osla. Jsem lkaem, tak e se nemus nieho ode mne obvat."

Tehdy skoila do vody a plavala ke mn, n v ruce, a postavila se pede mnou a ekla: "Vm, e Egyp an jsou slab a e nein zle enm, ne daj-li si toho samy. Proto ti dvu st , nedm-li svj n z ruky, nebo je pravdpodobn, e je t dnes si budu muset otevt ve mn zneuctn. Av ak boj -li se boh a chce -li m dobro, spas mne odtud a vyve mne z tt ba e se ti nemohu odmnit, jak bys to zaslou il, ponvad opravdu se nesmm vzdt dnmu mu "Nemm nejmen chuti vejt k tob," ekl jsem. "V tomto m e bt klidn. Av ak tv blznovs lik, mn -li prchnout z enskho domu krlovskho, akoliv zde bys mohla pojdat dobr jdl obr vna a dostvala bys roucha a perky a v e, co by si jen tv srdce plo." "Mluv o jdle a pit, o percch a atech, proto e nerozum niemu lep mu," ekla a oste svma zelenma oima. "Av ak ena m e tou it i po nem jinm, emu mu nerozum a nikter ke mn nechce vejt, nebo to mne velice ur . Zvykla jsem si ji toti na to, e v ichni n vejt, a vidla jsem to na jejich tvch a sly ela na jejich dechu, kdy jsem tanila. Ne sem to pozorovala na trhu otrok, kdy mu i zstvali s otevenmi sty ped mou nahotou a e, aby zjistili, zda jsem pannou. Ale o tom m eme mluvit pozdji, chce -li, proto e nejpr ve mne mus dostat odtud a dopomoci mi k tku z Babylnu." Jej drzost byla tak velik, e jsem nevdl, co mm odpovdt, a konen jsem se na ni osopi "Nemm nikterak v myslu dopomoci ti k tku, nebo by to byl zloin vi krli, jen je mm n za tebe zaplatil celou kupu zlata. Mohu ti tak ci, e onen nafoukl mch, jen byl zde, krl neprav, kter vldne pouze dne nho dne, a ztra pijde k tob prav krl. Je to mlad a pjemnho vzezen a oekv od tebe mnoh rozko e, jakmile t trochu uklidnm. A nevm, h a sem, tak e nic neztrat , podrob -li se nezbytnosti. Nebo bude pro tebe lpe, pestan svm blznovstvm a odlo -li svj n a oblkne -li se a nal , je to vskutku je nepkn a barvu rozmznutou ze rt a o pes tve a k u m." To na ni inkovalo, nebo si shla rukou na vlasy a navlhila si piku prstu v stech a pe i obo a sta. Potom se na mne usmla a jej obliej byl drobn a krsn, kdy na mne hledl ila ji mrn: "M jmno jest Minea, abys mne mohl zvt jmnem, a mne odtud vyvede a budeme spolu prchat z tto nedobr zem." Zvedl jsem ruce, ohromen jej drzost, a b el jsem od n pry, ale jej obliej mne pitahov ak e jsem se k n vrtil a ekl: "Mineo, pjdu ke krli a promluvm s nm, av ak vc nemohu uinit, a ty se zatm oblkni a uk , a chce -li, dm ti lk, kter t uklidn, tak e ti bude jedno, co se s tebou stane." Av ak ona pravila: "Jen to zkus uinit, odv -li se. Av ak je to jsi vzal mou vc za vlastn, dvm ti tento n osud chrnil, ponvad vm, e dm-li ti jej, pak to bude ty, kdo mne ochrn, i e mne ne vyvede mne z tto zem a uprchne se mnou." Usmla se na mne a vlo ila mi n do ruky, teba e jsem kiel: "Nechci tvj n , len!" Nechtla si jej vzt zpt, akoliv jsem se pokou el j jej vnutit, ale hledla na mne, usmva e zpod zmench vlas, a nakonec jsem pece jen ode el s no em v ruce a velmi rozmrzen. Zpoz roval jsem toti , e ona je moudej ne j, nebo dvajc mi svj n , pipoutala svj osud i ji nemohl opustit. Kdy jsem vy el z enskho domu, Burnaburia mi vy el vstc velmi zvdav a ptal se, co se ta "Tvoji kle tnci udlali patn obchod," ekl jsem mu, "nebo dvka, kterou pro tebe koupili, rozzuen a nechce se vzdt mu i, proto e jej bh to zakzal. Proto uin lpe, kdy ji ne okud sama jinak nenahldne." Av ak Burnaburia se vesele zasml a ekl: "To budu mt z n vskutku mnoho rozko e! Znm tento druh dvek krot se nejlpe hol. Jsem e t mld a bez vous. Proto se obvykle unavm, kdy se obveseluji s enami, i mm vce rozko i se na n a naslouchm-li jejich stnn, kdy je kle tnci lehaj ohebnmi proutky. Tato v je mi nyn obzvl t mil, proto e budu mt dvod dt ji zbiovat, a vskutku psahm, e je opuchne, e nebude moci le et na zdech, a m rozko bude tm vt ." Vzdlil se a mnul si ruce a uchichtval se jako dvka. Kdy jsem za nm hledl, vdl jsem, en mm ptelem, a nechtl jsem mu ji dobr a Minein n byl v m ruce.

VI Potom jsem se ji nemohl ani veselit ani smt, akoliv po celm palci i vnj m ndvo se h v ichni pili vno a pivo a veselili se a rozjaili se v emi erty, je si Kaptah neustle vy l, nebo ji zapomnl na pko, kter vytrpl v enskm dom, ponvad mu dali na jeho zer ovho masa, tak e ho ji nebolelo, akoliv stle je t bylo otekl a hrlo v emi barvami. Av

byl znepokojen, a nemohu ci m, nebo jsem to nevdl. Uva oval jsem, e se mm v Babyln je t mnohmu piuit, je to prv jsem zanal st z ov m je t lt olej na vodu, jak to inili kn . I Burnaburia byl mi mnoho dlu en za m lkas stv a vdl jsem, e by mi byl dal velik dary pi mm odchodu, zstal-li bych jeho ptelem e jsem uva oval, tm vce mne pitahovala Mineina tv, jakkoli byla ke mn drz, a myslil js tak na Kaptaha, jen ml dne nho veera zahynout pro hloup rozmar Burnaburia v, jen ho u epravho krle, ani se mne dovolil, teba e to byl mj sluha. Tak jsem zatvrzoval sv srdce a kal jsem si, e Burnaburia se vi mn provinil, tak e jen uinm, provinm-li se stejn j vi nmu, i kdy mi m srdce prav, e poru m tak v ecky z m v ak cizinec a osaml a dn dobr zvyky mne nepoutaly.

Proto jsem el naveer ke behu eky a najal lo o desti veslach, a ekl jim: "Dnes je den nepravho krle a vm, e jste opil veselm a pivem, i e se vm nebude chtt v at. Ale dm vm dvojnsobn dary, nebo mi zemel zmo n strc a musm dopravit jeho tlo k chci tak uinit dve, ne jeho vlastn dti a moji brati se zanou pt o ddictv a ne m roto vm dm bohat dary, dostihneme-li cle rychleji ne obvykle, proto e cesta je dlouh. N pedkov jsou toti ulo eni na na bval pd a na hranicch zem Mitannu." Veslai reptali, ale j jsem pro n koupil dva velk d bny piva a ekl jsem jim, e mohou p zpadu slunce, jen budou-li hotovi odjet, jakmile nastane tma. Oni v ak oste odporov ali a ekli: "Nikdy nebudeme veslovat za tmy, v dy noc je plna rozlinch velikch i malch bl a zlch te ki stra livmi hlasy, a mohli by pevrtit na i lo a ns zabt!" Av ak j jim ekl: "Pjdu obtovat do chrmu, aby se nm cestou nestalo nic zlho, a cinkot ve kerho stbra, k dm u cle, vm zajist zacpe u i, abyste nesly eli vyt bl."

el jsem ke V i a obtoval na ndvo ovci a nebylo tam mnoho lid, nebo cel msto bylo sh palce na slavnosti nepravho krle. Vy etil jsem jtra ovce, ale byl jsem tak roztr it, jtra nic zvl tnho nepovdla. Zjistil jsem pouze, e byla temnj ne obvykle a velice za k e zl tu en naplnilo mou mysl. Av ak ov krev jsem nechal vytci a nachytal ji do ko enh a odnesl pod pa do palce. Kdy jsem vstupoval do enskho domu, peletla nad mou hlavou vla tovka a to mi zahlo srdc dodalo odvahy, nebo to byl ptk m rodn zem, i soudil jsem, e je to dobr znamen. V enskm dom jsem ekl kle tncm: "Necht mne s touto lenou enou o samot, abych z n mohl vyhnat bla." Uposlechli mne a zavedli mne do mal jizby a tam jsem vysvtlil Minei, co m init, a da l jsem j jej n a ko en pytlk s krv. Slbila, e se zachov podle m rady, tak e jsem j l a zavel za sebou dvee a ekl kle tncm, e ji nikdo nesm vyru ovat, ponvad jsem j da n vy ene bla a uvolnn duch by mohl omylem vklouznout do ka dho, kdo by otevel dvee be zkazu. A oni mi bez dal ho uvili.

Slunce se chlilo k zpadu a svtlo bylo rud jako krev ve v ech komnatch palce a Kaptah op jedl a pil a Burnaburia ho obsluhoval, usmvaje a uchichtvaje se jako dvka. Na podlaz e le eli v kalu ch vna velmo i i prost, kte v opilosti usnuli. ekl jsem Burnaburia i: "Chci si pojistit, aby Kaptahova smrt byla bezbolestn, nebo je mm sluhou, a zodpovdm za nho, jako ka d pn zodpovd za svho sluhu." Burnaburia odvtil: "Tak si posp , proto e staec ji mch jed do vna, a tvj sluha zeme pi zpadu slunce, j vyk vy aduje." Vyhledal jsem starce, krlova osobnho lkae, a on mi uvil, kdy jsem mu ekl, e krl mne , a zpval a klbosil sm k sob a konen zt ka vybreptal: "Bude lpe, kdy namch jedu ty, nebo m ruce se tesou po vn a m oi jsou zavlhl vodo vidm. Tolik jsem se dnes toti nasml nad erty tvho sm nho sluhy." Vylil jsem jeho sms a namchal do vna vy z mku, nicmn dvaje dobr pozor, aby Kaptaha la. Donesl jsem pohr Kaptahovi a ekl: "Kaptahu, je mo no, e se ji spolu nesetkme, nebo tv hlava je naplnna pchou a ztra mne st ji nebude znt. Proto vyprzdni tento pohr, kter ti nabzm, abych mohl po svm nvra pta vypravovat, e jsem ptelem pna ty svtovch stran. Pitom bu pamtliv toho, e ti v obr, a se stane cokoli, a bu pamtliv tak na eho chrobka." Kaptah ekl:

"e tohoto Egyp ana by byla jako bzuen mouchy v mch u ch, kdyby m u i nebyly ji napln olik, e nesly m, co mi povd. Av ak nikdy jsem neopovrhl pohrem, jak ka d v a jak jsem sna il co nejlpe dokzat svm poddanm, kte se mi velice zamlouvaj. Proto vyprzdnm i t rou mi podv , akoliv dobe vm, e mne ztra budou kopat divoc osli do m uboh hlavy." Vyprzdnil i a v t e chvli zapadlo slunce, i byly pineseny pochodn a zaplena svtla, ovstali a zmlkli a velik ticho se rozhostilo po celm palci. Kaptah sal korunu babylnskho krle a ekl: "Tahle nesnesiteln koruna tla mou hlavu a mm j u dost. I m nohy zdevnly a vka mm , tak e bude pro mne nejlpe, kdy pjdu spat." Sthl t k ubrus a lehl si na podlahu a s ubrusem pevrtil d bny a pohry, tak e vskutku p po krk ve vn, jak to rno slbil. Ale sluhov krlovi ho svlkli a oblkli Burnaburia ovi r polit vnem a posadili mu na hlavu korunu a podali mu odznaky jeho moci a pak ho d ovedli k trnu. "Dne n den byl opravdu namhav," ekl Burnaburia , "av ak pesto jsem zpozoroval toho i ono kdo mi neprokazoval dosti patin cty pi dne n he, doufaje pravdpodobn, e se nedopat orkou polvkou. Proto vymrskejte spc z podlahy a oistte sn a vy ete lid z ndvo a ul tohoto prmae, jm jsem znechucen, jakmile jen bude mrtev." Obrtili Kaptaha na hbet a osobn lka ho vy etoval svma po vn se chvjcma rukama a z a nakonec prohlsil: "Tento mu je vskutku mrtev jako hovnivl." Tu pinesli sluhov velik hlinn d bn, do jakch Babyloan ukldaj sv nebo tky, i polo a zapeetili jej. Krl nadil, aby ho odnesli do sklepen palce, mezi ostatn neprav krle bylo zvykem, ale tu jsem promluvil: "Tento mu je Egyp an a obezn jako j. Proto musm zaopatit jeho tlo, aby odolalo smrti, egyptskm zpsobu a vybavit je v m, eho je zapoteb na cestu do zpadn zem, aby tam mohl a radovat se a bez prce trvit svj ivot po smrti. To v e trv ticet a sedmdest dn, po jnosti zemelho za jeho ivota. Av ak pro tohoto Kaptaha, myslm, posta ticet dn, proto en sluhou. Po tto dob pinesu ho zpt a pochovm ho po boku jeho pedchdc nepravch krl sklepench tvho domu." Burnaburia mi zvdav naslouchal a prohlsil: "Budi , jak si peje , akoliv myslm, e tv nmaha bude marn, nebo lovk, jen zemel, z a jeho duch bloud kolem bez klidu a pokoje a j odpadky na ulicch, nemaj-li pbuzn doma rtvolu v hlinnm d bnu, aby duch dostval svou st z krm domu. To je osud ka dho krom m em krlem a jeho pijmou bohov hned po smrti mezi sebe, tak e se nemusm znepokojovat pro svou ka i a pro sv pivo po smrti jako jin. Av ak ui s nm, co chce , je to je to zvyk tv nechci nikterak poru ovat zvyky, nbr ctm tak bohy, kter neznm, a hledm si je usmit i kter jsem nespchal, nebo jistota je jistota." Dal jsem odnst d bn s Kaptahovm tlem na nostkch, kter jsem si opatil u zdi palce, av m ode el, ekl jsem krli: "Po ticet dn mne neuvid , nebo po celou tu dobu, kdy zaopatuji tlo pro vnost, se nemo komu ukzat, abych nevehnal do lid bly, kte bloud kolem mrtvoly." Burnaburia se zasml a ekl: "Budi , jak jsi pravil, a uk e -li se zde, dm t vyhnat holemi, abys nepivedl zl duchy do palce." Av ak v nostkch jsem prorazil hlnu, kter uzavrala d bn byla je t mkk , aby Kapta

Pak jsem se vrtil tajn do palce a el jsem do enskho domu, kde mne kle tnci radostn p nebo se bli, e krl ka dm okam ikem pijde. Kdy jsem otevel dvee komnaty, v n jsem z il jsem se ihned zpt, rval si vlasy a kiel nakaje: "Pojte se podvat, co se stalo, v dy zde le bezduch ve sv krvi a zakrvcen n vedle n a jej vlasy jsou tak v krvi!" Kle tnci se pi li podvat a podsili se velice, kdy spatili krev kle tnci se toti krv dv ili se j dotknout. Dali se do ple a nku, obvajce se velice hnvu krlova, ale j j "Nyn jsme zamchni v jedn mse ka e, vy i j. Proto mi pineste rychle njakou roho , abyc abalil jej tlo a smyjte krev z podlahy, aby nikdo nevdl, co se stalo. Nebo krl douf, u d tato dvka mnohou rozko , akoliv ji je t nespatil, a jeho hnv bude stra liv, dozvy i j jsme tak neobratn dopustili, aby zemela, jak jej bh dal. Proto posp te a opate n jinou dvku, a nejradji takovou, kter pochz ze vzdlen zem a nezn va i e. Oblecte pro krle, a bude-li odporovat, lehejte ji ohebnmi pruty ped jeho zraky, nebo to mu dv velik uspokojen, a on se vm pak bohat odmn."

Kle tnci pochopili moudrost mch slov, i smlouval jsem s nimi chvli a nakonec jsem jim dal polovinu stbra, kter po adovali na koupi nov dvky, akoliv dobe vdli, e mne o t krdaj, ponvad urit koupili novou dvku za stbro krlovo a ukradli je t i z nho, je bchodnka potvrdit na hlinnou tabulku cenu vy , ne zaplatili, nebo to byl a v dy bude kle tnc v ude na svt. Av ak j jsem se s nimi nechtl pt. I pinesli mi roho , do n jsem zabalil Mineino tlo, a pomohli mi ji nst pes ztemnl nd ek, kde ji ekal Kaptah ve svm d bnu. Tak se stalo, e jsem opustil Babyln za tmy a jako uprchlk, ztrceje tam mnoho zlata a stbra, akoliv jsem tam mohl je t zbohatnout a zskat mnoho vdomost.

Av ak nosii reptali a pravili: "Kdo je ten mu , jen ns pinutil jt v non temnot bez pochodn a jen zat uje na e nos skmi roho emi, tak e na e je se ohbaj jako je vol pod jamem a bevna odraj na e ra a jsou ern strachem, kdy musme nst mrtvolu v non temnot a z roho e nm tee krev na ko nm mus bohat zaplatit." Kdy jsme dorazili ku behu, dal jsem penst d bn do lodi, ale roho jsem odnesl do n sm yl ji pod stanem. Nosim jsem ekl: "Vy otroci a ps synov! Tto noci jste nic nevidli a nic nesly eli, bude-li se vs nkdo vy tvat, a proto vm dm ka dmu pl ek stbra." Poskakovali radost a volali: "Vskutku jsme poslou ili vzne enmu pnu, av ak na e u i byly hluch a na e oi slep a tto ic nevidli a nic nesly eli." Tak jsem je propustil, akoliv jsem dobe vdl, e se opij, jak je zvykem v ech nosi za v b, a e ve sv opilosti vypov v e, co vidli. Ale nemohl jsem si pomoci, je to jich bylo os m a byli to statn mu ov, i nemohl jsem je v ecky pobt a hodit do eky, jak bych byl rd u l. Kdy ode li, probudil jsem veslae, a jakmile vy el msc, vnoili mu i sv vesla do vody a v ali pry z msta, zvajce a proklnajce svj osud, nebo jejich hlavy byly t k z piva, kt

Tak se stalo, e jsem uprchl z Babylnu, av ak pro jsem tak uinil, nemohu ci, ponvad to leda e to bylo snad napsno ve hvzdch ji pede dnem mho zrozen, i nemohl jsem tomu zabr

KNIHA SEDM MINEA I Kdy jsme se dostali ven z msta, ani na ns str e volaly, je to eka nebyla v noci uzaven louzl jsem pod stan loky, abych odpoinul sv unaven hlav, nebo vojci krlovi mne probud ji ped svtnm, jak jsem vypravoval, a den byl tak peplnn neklidem a vavou a rznmi m ami, e jsem nco podobnho dosud co iv nezakusil. Av ak pokoje jsem je t nedo el, ponvad se vyprostila z roho e a smvala si krev ve vlnch eky a msn svtlo zilo z vody, je j ou. Hledla na mne, neusmvala se, ale ekla vytav: "Ohavn jsem se za pinila dle tv rady a pchnu krv a nebudu se moci ji nikdy zcela oistit a to v e je tvou vinou. A kdy jsi mne odn el v roho i, tiskl jsi mne na svou hru vce, ne ylo nutno, tak e jsem sotva dchala." Av ak j jsem ml ji dost jejch e a byl jsem tak velice vyerpn. Proto jsem zvl a pra "Zavi sv sta, zloeen, nebo pomyslm-li na v e, co jsi mne pimla uinit, svr se mi bych t hodil do eky, kde by t voda opravdu oistila podle tvho pn. Nebo nebt tebe h v Babyln po pravici krle a kn V e by mne uili v sv moudrosti, nic mi nezatajujc yl nejmoudej m lkaem na svt. A kvli tob jsem tak pi el o sv dary, je jsem si zasl o zlata je namle a neodv m se ani pou t hlinnch tabulek, abych si vyzvedl dal zlato z nic chrm. To v e se stalo kvli tob a vskutku proklnm den, kdy jsem t spatil, a ka dh tento den pipomenu a oblknu se do pytle a posypu si hlavu popelem." Vnoila svou ruku do msn ze na ece a voda se dlila kolem jej ruky jako tekut stbr mi potichu, nepohl ejc na mne: "Je-li tomu tak, bude lpe, skom-li do eky, jak si peje , a tak se mne zbav ." Povstala a chystala se skoit do eky, av ak j jsem ji vzal za pa i a ekl: "Pesta se svm blznovstvm, v dy sko -li do eky, pak v e, co jsem uinil, uinil jsem vrchol hlouposti. Ale nech mne pro v ecky bohy konen v klidu si odpoinout, Mineo, a

neobt uj mne svmi rozmary, nebo jsem opravdu velice vyerpn." Kdy jsem domluvil, vklouzl jsem pod roho a pethl si ji pes hlavu, ponvad noc byla chla n, akoliv bylo ji jaro a pi kieli v stinch. Av ak ona vklouzla pod roho vedle mne a za eptala: "Je to nemohu nic jinho pro tebe uinit, budu t alespo zahvat svm tlem, ponvad noc j Nebyl jsem ji s to j odporovat, nbr usnul jsem a ona mne zahvala svm tlem, i spal jse obe, nebo byla mlad a jej tlo bylo jako thl ohvadlo po mm boku.

Za svtn jsme byli daleko proti proudu, av ak veslai reptali a kali: "Na e ramena jsou ji jako ze deva a hbety ns bol. Chce ns nechat zahynout u vesel, v d se pece nevydali hasit hoc dm?" J jsem v ak zatvrdil sv srdce a ekl jim: "Kdokoli pestane veslovat, okus m hole, nebo si odpoineme a uprosted dne. Tehdy budete moci jst a pt a ka d dostane dou ek datlovho vna, tak e se poslte a budete se ctit le ptci. Av ak budete-li proti mn reptat, pustm na vs v ecky bly, nebo vzte, e jsem kn lnkem, i e znm etn bly, kte rdi pojdaj lidsk maso." To jsem ekl, abych je zastra il, ale byl jasn den, i neuvili mi, nbr volali: "Je samojedin a ns je deset!" A nejbli z nich se chystal uhodit mne svm veslem. Av ak tu se rozezvuel vn d bn na zdi, proto e Kaptah v nm kopal a val a klel chraptiv a veslai zesinali hrzou a skoili do vody jeden po druhm a plavali o zvod, a nm zmizeli z dohledu po proudu eky.

Lo se stoila, un ena proudem, a naklnla se, ale pece jsem ji mohl pivst a ke behu a kotvu. Minea vy la zpod stanu, esajc si vlasy, i nebl jsem se ji nieho, nebo byla krsn v mc slunce svtilo a pi kieli v stinch. Pistoupil jsem k vnmu d bnu a rozbil hlnu a hlasit volal: "Vystup, love, jen zde odpov !" Kaptah vy el s rozje enou hlavou ze d bnu a rozhl el se s otevenmi sty kolem dokola a je jsem nevidl ohromenj ho lovka, ne byl on v t chvli. Zastnal a ekl: "Jak je to zase ert? Kde to jsem a kde je m krlovsk koruna a kde se skrvaj m krlovsk ky? V dy jsem zcela nah a tesu se zimou. A m hlava je plna vos a m dy jsou t k jako z jako bych byl u tknut jedovatm hadem. Mj se na pozoru, Sinuhete, a nezahrvej si se m nou, nebo s krli nejsou dn erty!" Chtl jsem ho potrestat za jeho vypnavost minulho dne, proto jsem se tvil, jako bych o niem nevdl, i ekl jsem: "Nikterak nechpu, o em mluv , Kaptahu, a jist jsi je t opil, nebo jak se snad pamatu ses vera ped na m odjezdem z Babylnu pespli vna a tak jsi povykoval v tto lodi a m devt, e t veslai zaveli do tohoto d bnu, abys jim nezpsobil njakou kodu. Mluvil js krli a o soudcch a klbosil v elijak takov hlouposti." Kaptah zavel oi a hodnou chvli pem lel a nakonec prohlsil: "Mj pane, co iv se ji nechci napt vna, nebo vno a sen mne zavlekly do tak stra nch do u stv, e je ani nemohu vypravovat. Av ak mohu ti pesto ci, e jsem si pedstavoval, e z a eho chrobka jsem se stal krlem, i konal jsem spravedlnost z krlova soudcovskho stolc e a el jsem dokonce i do krlova enskho domu a obveseloval jsem se tam dkladn s jednou krsnou dvkou. A je t mnoho jinho mne potkalo, ale nemm ji sly na to myslit, proto e mn va velice bol, a bude milosrdnm, mj pane, d -li mi lk, jej p tho dne v dy u vaj p abyln." Tu zpozoroval Kaptah Mineu, i vklouzl stelhbit zpt do d bnu a kvlel a volal: "Mj pane, nejsem snad opravdu zcela zdrv, i vidm stle je t svj sen, v dy na tto lodi kterou jsem potkal za svho snu v enskm dom. K mne chrobk chrn, nebo se bojm, e p ." Ohmatval si sv podlit oko a opuchl nos a dal se do hlasitho ple. Av ak Minea pistoupila ke d bnu, uchopila Kaptaha za vlasy a povythla mu z nho hlavu a e la: "Pohle na mne! Jsem ta, s kterou jsi se obveseloval minul noci?" Kaptah se na ni bojcn podval, zavel oi a ekl: "K se nade mnou slituj v ichni bohov Egypta a odpust mi, e jsem uctval ciz bohy a ob im, av ak jsi to vskutku ty, i odpus mi, nebo to byl jen sen."

Minea svlkla jednu trepku a dala mu z obou stran po polku, a to plesklo, a ekla: "To je trest za tvj neslu n sen, abys vdl, e nyn bd ." Av ak Kaptah nakal je t vce a ekl: "Vskutku ji nevm, zdali snm, i bdm, nebo tot mne potkalo v mm snu, kdy se tato stra mne vrhla v krlov enskm dom." Pomohl jsem mu vylzt ze d bnu a dal mu hok lk na proi tn aludku, a pak jsem mu uvza lem pasu a hodil ho do vody teba e velice kiel a nechal jsem ho v n brouzdat, aby se ozptlilo jeho ommen z mku a z vna. Kdy jsem ho konen vythl, slitoval jsem se nad nm il jsem: "To je pouen za tvou drzost vi mn, jen jsem tvm pnem. Av ak vz, e v e je pravda, co ilo, a nebt mne, odpoval bys mrtv v tomto d bnu v hrobnm sklepen nepravch krl." Pak jsem mu vypravoval v e, co se stalo, a musel jsem mu to opakovat nkolikrt, ne to pochopil a v emu uvil. A nakonec jsem mu ekl: "N ivot je v nebezpe a nen mi nikterak do smchu, nebo jak je pravda, e jsme nyn v t tak je pravda, e budeme viset na hradbch hlavou dol, zmocn-li se ns krl, a m e nm u hor vci. Proto dobr rada je drah, je to na i veslai uprchli, a nyn je na tob, Kaptahu psob, jak bychom se dostali ivi a zdrvi do zem Mitannu." Kaptah se po krbal ve vlasech a dlouho rozva oval. Konen ekl: "Rozuml-li jsem sprvn tvm slovm, je pravda v e, co mne potkalo, i neml jsem dn sen, vno mne neobelstilo. Je-li tomu tak, pak chvlm tento den, nebo mohu nadle bez obav po pjet vno, abych si vyjasnil my lenky, akoliv jsem si prv pevelice zarmoucen myslil, e ji jakt iv neodv m dotknout se ho." Kdy domluvil, vlezl do stanu a zlomil pee jednoho d bnu s vnem a pil dlouze, chvle v ec bohy Egypta i Babylnu, a vypotval jejich jmna a chvlil tak neznm bohy, jejich jmn Pi ka dm jmnu naklonil d bn, a se sm nakonec pevalil na roho a usnul hluboce, chrpa roch.

Jeho chrpn mne tak rozzuilo, e jsem ho chtl hodit do vody a utopit, av ak Minea ekla: "Ten Kaptah m pravdu, nebo ka d den m dost na svm trpen. Propak bychom se nenapili v pot ili se na tomto mst, kam ns eka zanesla, v dy je to msto krsn a rkos ns chrn k kachny, jak let s nata enm hrdlem a stav sv hnzda, a voda z zelen a lut na slun e lehk jako ptk vysvobozen z otroctv." Uva oval jsem o jejch slovech a zdla se mi moudr, i ekl jsem: "Je to jste oba dva po etil, propak bych nebyl i j, nebo abych pravdu ekl nic na sv mne cenu a je mi lhostejno, bude-li se su it m k e na hradbch ztra, nebo a za deset let v dy v e je napsno ve hvzdch ji pede dnem na eho zrozen, jak mne tomu uili kn V mlad obil se zelen na polch. Proto se pjdu vykoupat do eky a budu chytat rukou ryby j ko za svho dtstv , nebo tento den je stejn dobr jako kterkoli jin." Tak se stalo, e jsme plavali v ece a na slunci usu ili svj odv, a jedli jsme a pili, a Minea obtovala svmu bohu a tanila pede mnou v lodi jeho tance, a se mi hru svrala a t jil dech pi tom pohledu. Proto jsem j ekl: "Jen jednou v ivot jsem ekl en m sestro, av ak jej lno bylo jako hav vhe a jej t rahl pou , i neut ilo mne. Proto t sna n prosm, Mineo, osvobo mne od okouzlen, do nh a nehle na mne oima, je jsou jako msn z na hladin eky, nebo jinak ti eknu m ses zavede do zloinu a do smrti, jak to uinila ona zl ena." Minea se na mne pekvapen podvala a ekla: "Stkal jsi se opravdu s podivnmi enami, Sinuhete, kdy tak se mnou mluv , ale snad takov jsou eny tv zem. Av ak pro mne se nemus znepokojovat, nebo t nikterak nechci svst k r jak se zejm obv . Mj bh mi toti zakzal vskutku vzdt se mu i, a jestli e tak uinm, Proto se budu mt na pozoru a nebudu t nijak svdt, jak si mysl , akoliv nechpu nikterak dkud se vzaly v tv hlav tyto my lenky." Vzala mou hlavu do svch rukou a polo ila si ji na kolena a laskala mi tve a vlasy, i pravila: "Opravdu velmi hloup je tv hlava, kdy mluv tak zle o ench, nebo jako jsou eny, je otravuj v ecky studny, tak jsou opt jin, je jsou jako v pou ti nebo rosa na vyprahl luin. Av ak pesto e je tv hlava velk a omezen a tv vla rd, rda dr m tvou hlavu ve svch rukou, nebo v tob a v tvch och a v tvch pa ch je c kouzluje a vb. Proto jsem velmi ne astna, e ti nemohu dt, co by sis pl, a jsem ne ast

n kvli tob, ale i kvli sob, m e-li t toto bezosty n doznn ut it." Voda umla zelen a zlat podl lodi a j dr el Mineiny ruce, je byly pevn a krsn. Jako m dr el jej ruce a hledl do jejch o, je byly jako jas luny na ece a tepl jako pohlaze l jsem j: "Mineo, sestro moje! Svt m mnoho boh a ka d zem m sv vlastn bohy a jejich poet je a j jsem znechucen v emi bohy, kter si lid vym lej pouze ze strachu, jak si myslm. P se vzdej svho boha, nebo jeho po adavky jsou krut a zbyten, a ze v eho nejkrutj prv du t do zem, kam nesah jeho moc, i kdybychom mli jt a na kraj svta a pojdat trvu a s by v zemch divokch kmen a spt za noc v stinch a do konce svho ivota, v dy nkde mu am nesah moc tvho boha." Av ak ona dr ela pevn m ruce, odvrtila oi a ekla: "Hranice mho boha je v mm vlastnm srdci, tak e kamkoli jdu, sah moc jeho za mnou, a mu sm zemt, vzdm-li se mu i. Dnes, kdy na tebe hledm, myslm si, e je mj bh snad krut arnou ob , ale sama proti nmu nic nezmohu, a ztra bude snad opt v e jin, a se mne nasyt pomene , nebo mu i jsou takov." "O ztku pedem nikdo nic nev," odpovdl jsem netrpliv a v e ve mn vzpllo, jako by m ou rkos, kter slunce vysu ovalo na behu z roku na rok, a je nhle zaplila jiskra. "Tv jsou marn zminky a chce mne jen trat, jak je zvykem en, aby ses kochala na mm utrpen. Av ak ona odthla svou ruku, podvala se na mne vytav a ekla: "Nejsem ena nevzdlan, nebo mluvm krom sv vlastn ei i jazykem babylnskm a tvm, a mno temi rznmi zpsoby stejn na hlinnou tabulku jako na papyr. Byla jsem tak v mnohch kch mstech a la jsem a na pobe Egypta pro svho boha a tanila jsem ped etnmi divk li m umn, a mne jednou uloupili obchodnci, kdy na e lo ztroskotala. Vm dobe, e mu i si ve v ech zemch podobni, i kdy jejich pleti a jazyky jsou jin, i kdy slou rznm boh , e vzdlan lid ve v ech velkch mstech jsou si podobni a neli se pli svm my lenm ejn se v ude ut uj vnem a ve svm srdci ji nev v bohy, teba e jim slou , ponvad j ta je jistota. Vm to v e dobe, av ak od svho dtstv jsem byla vychovvna ve stjch svh svtili mne do v ech tajnch obad a dn moc a dn kouzlo na svt mne nem e od mho bo yl ty sm tak tanil ped bky a skkal pi tanci mezi jejich ostrmi rohy a dotkal se svou u supc tlamy bkovy, pochopil bys, o em mluvm. Av ak myslm, e jsi nikdy nevidl dvky a y tanit ped bky." "Sly el jsem o tom," ekl jsem. "A vm tak, e se pedvdly tyto hry v Doln zemi, av ak my em, e je to pro pobaven lidu, a pece jsem ml vytu it, e i v tom maj bohov sv prsty ja v em, co se dje. Av ak je-li tomu tak, pak i v Egypt slou me bku, jen m znmky boha a od jen jednou za lidsk pokolen, akoliv jsem nikdy nesly el, e by nkdo skkal po jeho o to by bylo rouhn a ur elo by to jeho dstojnost. Ten bk toti pedpovd budoucnost. A mi dt na srozumnou, e si uchovv sv panenstv pro bka, pak se mi zd tv e neslcha vm, e v Srii pi tajnch obadech Matky Zem obtovali kn kozlm neposkvrnn dvky, kt ezi lidem." Tu mne udeila bolestn pes ob tve a jej oi zajiskily jako oi divok koky v temn no rozhoen: "Kdy m e takto mluvit, tak vm, e nen rozdlu mezi mu em a kozlem, nbr tv my lenky se vc tlesnch, tak e koza m e ukojit stejn dobe tvou v e jako ena. Sestup tedy radji nech mne na pokoji a pesta mne trpit, nebo mluv o vcech, jim nerozum o nic lpe ne Jej slova byla tvrd a tve mne plily po jejch polcch, tak e jsem zchladl a ode el od Otevel jsem svou lkaskou skku a jal se istit sv nstroje a v it lky, abych si ukr Minea sedla na pdi a kopala ve svm hnvu nohou do dna lodi, av ak po chvli se svlkla, n zala si tlo olejem a zaala tanit a cviit tak divoce, a se lo rozhoupala. Po oku jsem s na ni tajn dval, je to jej obratnost byla velik a neuviteln, a bez nmahy sebou mr ti du na ruce, napnajc sv tlo jako luk, a opt se z tohoto postaven zvedla, stojc na rukou V ecky svaly jejho tla se chvly pod k , lesknouc se olejem, a prudce oddychovala a vla j vlly kolem hlavy, nebo jej tanec vy adoval velk sly a obratnosti, a nikdy jsem nevid ic podobnho, teba e jsem se obdivoval v mnohch domech rozko e umn tanenic. Jak jsem na ni hledl, prchal hnv z mho srdce a nepem lel jsem ji o tom, co jsem ztratil kdy jsem unesl tuto rozmarnou a nevdnou dvku z enskho domu babylnskho krle. kal j , e byla hotova usmrtit se no em, aby zstala nedotknuta, a pochopil jsem, e jsem se c hoval nesprvn a bdn, vy aduje od n vc, kterou mi nemohla dt. Tanila do plnho vyerp otu pokryly cel tlo a v ecky svaly se chvly navou, potom si otela k i a vykoupala se v Av ak kdy se opt oblkla a pikryla si hlavu, zaslechl jsem, e ple.

Tu jsem zapomnl na sv nstroje a lky, i pibhl jsem k n a dotkl se opatrn jejho ramene ptal se: "Jsi nemocna?" Neodpovdla mi, ale odstrila mou ruku a plakala je t usedavji. Sedl jsem si vedle n a e jsem j, srdce peplnn zrmutkem: "Mineo, sestro m, nepla, alespo ne pro mne, nebo vskutku ji nechci k tob nikdy vejt, a i kdybys to ode mne dala, ponvad t chci u etit utrpen a zrmutku a peji si, abys zst takov, jak jsi nyn." Zvedla hlavu a otela si hnviv slzy z o a pak odsekla: "Nebojm se ani utrpen ani zrmutku, jak si mysl , hlupku. Nepli pro tebe, ale nad svm m, jen mne odlouil od mho boha a uinil mne slabou, e jsem jako mokr cr, tak e pouhm p em hloupho mu e zmknou m kolena na tsto." Kdy v ak pron ela tato slova, nehledla na mne, nbr zrala upen do dli a prudce mrkala neslzely. Vzal jsem ji za ruce, a neodthla je, nbr obrtila ke mn hlavu a ekla: "Sinuhete, Egyp ane, jsem opravdu velice nevdn a popudliv v tvch och, av ak nemohu za ebo ji neznm sebe samu. Rda bych ti vyprvla o svm bohu, kdybych smla, abys mne lpe p il, ale je zakzno cokoli o nm vyjevit nezasvcenm. Pouze to ti mohu ci, e je bohem mo bydl uvnit hory, v temnm dom, a e nikdo, kdo jednou vstoupil do jeho domu, se nevrtil zpt, nbr v ichni ij tam na vky s nm. Nkte kaj, e m podobu bka, akoliv ije v zasvceni, u tanit ped bky. Ale k se tak, e je podoben mu i, akoliv m hlavu bka m vidla mnoh zem a velk msta, pova uji za pohdku. To jen vm, e ka dho roku se vylosu zasvcench, kte mohou vstoupit, a na n pijde ada, do jeho domu pi ka dm plku, a ne zasvcenho ne moci tam vstoupit. I na mne padl los, av ak dve ne jsem pi la na adu, zt la m lo, jak jsem ti vypravovala, a obchodnci mne unesli a prodali na trhu otrok v B abyln. Po cel sv mld jsem snila o ndhernch snch boha a o jeho bo skm lo i a o vn jen pobude msc u nho, m e se vrtit dom, peje-li si, ale dn se je t odtamtud nevr na zemi ji nelk toho, kdo se jednou setkal s bohem." Kdy mluvila, bylo mi, jako by stn peltl pes slunce a v mch och v e zesinalo na smrt a chvl jsem se, nebo jsem vdl, e Minea mi nen souzena. Jej pohdka byla stejn jako v ec r vypravuj kn ve v ech zemch na svt, av ak ona tomu vila a to ji ode mne nav dy odl tl jsem zviklat jej vru ani zarmoutit jej mysl, nbr zahval jsem jej ruce ve svch, a em promluvil : "Chpu, e si peje vrtit se ke svmu bohu. Proto t dovedu pes moe zpt na Krtu, nebo toho ostrova. Tu il jsem to ji , kdy jsi hovoila o bcch, av ak nyn to vm, je to jsi vy la o bohu, kter sdl v temnm dom, a obchodnci a plavci v Simye mi o nm vypravovali, a jsem tomu tehdy nechtl vit. Tak vypravovali, e kn usmrcuj ty, kte se pokus vrti domu, aby se nikdo nemohl dozvdt, jak je vpravd bh moe. Ale to jsou ov em povdaky n stho lidu, a ty to v e zn lpe, je to jsi zasvcena." "Musm se vrtit, to v ," pravila rozhodn. "Nebo nikde na svt bych nena la pokoje, kdyby nevrtila, je to od dtstv jsem byla vychovvna ve stjch boha. A pece se raduji, Sinuhe ka dho dne, jej mohu strvit s tebou, a z ka dho okam iku se raduji, v nm t je t vid s mne vysvobodil od zlho, nbr proto, e nikdo se mi nezd tob podobnm, i nedychtm ji p ov domu jako dve, nbr pjdu tam se zrmutkem v srdci. Bude-li mi dovoleno, vrtm se odt k tob po urenm ase, teba e tomu nevm, je to nikdo je t se nevrtil zpt. Av ak n ikdo nic nev, jak k . Proto, Sinuhete, radujme se z ka dho dne, radujme se z kachen, kte let nad nmi a mvaj kdly, radujme se z eky a z rkos, z jdla i z vna a nemysleme v n o, co pijde. Tak bude nejlpe." Kdybych byl bval jin povahy, byl bych ji uchvtil a vzal si ji nsilm, odvedl do sv vlas ti a il s n a do konce svch dn. Av ak j jsem vdl, e mluv pravdu a e by ji nemla ne, kdyby oklamala boha, pro nho ila a byla vychovvna, nbr e by mne jednoho dne prokl a uprchl ode mne. Tak velk je moc boh, jestli e jim lovk v, av ak na ty, kte jim n nevztahuje. Proto myslm, e by snad opravdu byla zemela, kdybych byl k n ve el, nebo v D om ivota jsem vidl schzet a umrat lidi, kte nemli dn zjevn neduh i chorobu, ale roto, e se provinili proti bohm, v n vili. To v e bylo zajist napsno ve hvzdch je t dve, ne jsem se narodil, i nemohl jsem na to mnit. Proto jsme se skryli do stin a jedli a pili a budoucnost byla dalek, pedalek! Minea sklonila hlavu a laskala mi tve svmi vlasy a usmvala se na mne, a kdy se napila vna, dotkla se mch rt svmi rty, zvlhlmi vnem, a bolest, kterou psobila mmu srdci, by lahodn, lahodnj snad, ne kdybych byl k n ve el, akoliv tehdy jsem o tom nepem lel.

II Ped veerem se Kaptah probudil v lodnm stanu a vyklouzl zpod roho e a protral si oi a zv l a ekl: "Pro chrobka na Amona nezapomnajc m hlava ji nen jako kovadlina v kovrn, nbr c vtem, budu-li se jen moci najst, nebo se mi zd, e v mm aludku sdl nkolik odedvna h " Ani po dal o dovolen, sedl si k nm a hltal ptky peen v hln a vyplivoval kosti pes o . Kdy jsem v ak spatil zase Kaptaha, vzpomnl jsem si na na e postaven a zhroziv se velice ekl jsem: "Ty opil netopre, ml jsi ns povzbudit svou radou a pomoci nm z t kost, abychom nevisel brzku v ichni ti bok po boku na hradbch hlavou dol, ale msto toho pijde a opije se op vl se ve svch ospancch jako svin v bahn. ekni nm rychle, co mme uinit, nebo vojc ou za na lod, aby ns zabili." Kaptah se nicmn nepodsil, nbr ekl: "Je-li pravda, co jsi vypravoval, pak t krl oekv a za ticet dn a tak ti slbil, e t ol ze svho domu, objev -li se ped nm dve, ne uplyne tato lhta. Proto dle mho mnn nehon, av ak jestli e se na ns pilepila smla a nosii oznmili tvj tk anebo kle tnci ou zle itost v enskm dom, tak nm ji stejn nen pomoci. Ale dvuji stle v na eho chr si velmi pochybil, kdy jsi mi dal vypt npoj z mku, z nho mne rozbolela hlava, jako by ji vec pchal idlem, nebo kdyby ses nebyl bval pro nic za nic tak penhlil, byl by se mo l Burnaburia udusit njakou kost nebo kloptnout a zlmat si vaz, tak e bych se byl stal k rlem babylnskm a pnem ty svtovch stran, a nieho bychom se nebyli museli obvat. Tak hrobka! Av ak pesto ti odpou tm, proto e jsi mm pnem a nedovede jednat lpe. A odpou t mne uzavel do hlinnho d bnu, v nm jsem se skoro zadusil, co se naprosto nesrovnv s m nost. Av ak dle mho mnn bylo nejlpe uzdravit naped mou hlavu, abych ti mohl dt dobrou , nebo dnes rno bys ji byl mohl mt snadnji ze shnilho koene ne z m hlavy. Nyn naopak hotov bt ti k slu bm v svou moudrost, v dy dobe vm, e bys byl na svt beze mne jak udilo a ple za svou matkou." Poruil jsem mu, aby pestal se svm nekonenm klbosenm, a zeptal jsem se ho, co mme dle o mnn pot, abychom uprchli z Babylnie. Kaptah se po krbal na hlav a pravil: "Vskutku, tato lo je pli velk, abychom ji my ti dostali proti proudu, abych pravdu ekl nemm ani trochu rd vesla, proto e psob puche na dlanch. Proto musme vystoupit na zem rst nkde dva osly, na n nalo me na e batohy. Abychom nevzbudili pozornost, bude nejlpe, y se nuzn obleeme a pjdeme od vsi ke vsi a od hospody k hospod, ale ty neprozrad , e j lkaem, nbr bude vystupovat jako nkdo jin. Budeme se vydvat za kejkle, kte po vee a mlatech, nebo kejkle nikdo nepronsleduje, a ani lupii je nepova uj za hodn oloupen. pedpovdat pros km budoucnost z oleje, jak jsi se tomu nauil, a j budu vypravovat zbav y, kterch znm bezpoet, jak dobe v , a dvka m e vytanit svj chlb. Av ak stejn dobe a plout na tto lodi a k hranicm, ponvad jsme zvisl tak jako tak na chrobkovi, i m e it stejn dobe na ece jako na cest. Nicmn jistota je jistota a neuinili bychom nejmoud , kdybychom ukradli lo chudm veslam, kte se jist potloukaj v stinch kolem a ekaj, ma, aby ns mohli zabt. Proto bude nejlpe, odejdeme-li neprodlen, a jestli e se veslai p okusili poslat za nmi krlovy str e, nemyslm, e nkdo uv jejich povdakm, nebo budo aench blech v pohebnch d bnech a o divech, kter zakusili, tak e vojci a soudci je po u ke kn m a nebudou se namhat s vy etovnm jejich povdaek." Veer byl ji na dosah, tak e jsme si museli posp it, nebo Kaptah zajist zcela sprvn uva veslai se budou sna it pemoci svj strach a vrt se pro svou lo, a bylo jich proti nm d t silnch mu . Proto jsme se namazali olejem vesla a za pinili svj at a tve hlnou a r ytek mho zlata a stbra a ukryli ho do ps a at. Svou lkaskou skku, kterou jsem zde chat, jsem zavinul do roho e a nalo ili jsme ji Kaptahovi na ramena pes ve ker jeho odpo r. Opustili jsme lo v stinch a pebrodili jsme se na beh. V lodi zstalo jdlo a dva d bny vna, tak e Kaptah doufal, e se veslai tm spokoj a opij budou se dle starat o na e pronsledovn. A kdy pak vystzliv a pjdou ped soudce, aby e bude ka d z desti vypravovat nco jinho a jejich len bude tak popleten, e je soud rskat holemi. V to jsem doufal i j. Tak se stalo, e jsme se vydali na pou , i prochzeli jsme obdlan pole a na li karavann ce tu, kterou jsme sledovali po celou noc, akoliv Kaptah reptal a proklnal sv zrozen pr o zavazadlo, je mu zat ovalo ji. Rno jsme do li do vesnice, jej obyvatel ns dobe p

ns velice, proto e jsme mli odvahu putovat v noci a nebli se bl. Dali nm krupici uva v mlce a prodali nm dva osly a oslavovali ns, kdy jsme odchzeli, nebo to byli prost li a nevidli znaen stbro ji po mnoho msc, je to sv dan platili v obil a dobytku a by spolu se svmi zvaty. Tak jsme putovali den za dnem po cestch babylnskch a potkvali obchodnky a ustupovali z cesty ped nostky velmo a uklnli se jim. Slunce nm osmahlo k i a na e odvy se trhal li jsme si ji ukazovat lidu sv umn na mlatech. J jsem lil olej na vodu a pedpovdal astn dny a bohatou rodu, syny a vhodn koup en, jich bylo lto pro jejich bdu a nechtl jsem jim pedpovdat nic zlho. Vili mi a radoval e velice. Av ak kdybych jim byl ml pedpovdat podle pravdy, byl bych jim pedpovdal krut rny hol a platn soudce, hlad v hubench letech, horenat nemoci za nch zplav, kobyl , vyprahl sucho a hnijc vodu v lt, robotu do padu a po robot smrt, nebo takov byl je vot. Kaptah jim vypravoval pohdky o arodjnicch a o princeznch, o cizch zemch, kde se lid p hzeli s hlavou pod pa a promovali se jednou do roka ve vlky, a oni mu vili a v ili si elice a zahrnovali ho pokrmy, tak e tloustl. A Minea jim tanila na mlatech, je to musela denn tanit, aby si zachovala obratnost pr o svho boha, a oni se obdivovali jejmu umn a kali: "Nco takovho jsme je t nikdy nevidli." Tato cesta byla mi k velikmu u itku, nebo jsem se pouil na vlastn oi, e jsou-li bohat zne en ve v ech zemch i ve velkch mstech v hloubi svho srdce stejn a stejn uva uj, pa e v ech zemch jsou stejn a stejn uva uj, i kdy jejich zvyky jsou rozlin a jejich bohov jmna. Pouil jsem se na vlastn oi, e chud jsou trpnj ne bohat, ponvad domnvajc chudky, dvali nm krupici a such ryby, nic za to ne dajce, z ist dobroty srdce, kde to odhnli jako chudky holemi od svch dve a opovrhovali nmi. Pouil jsem se na vlastn o hud maj radost a al, touhu a smrt a e dti chudch se rod na tento svt stejn jako dti . M srdce nad nimi jihlo pro jejich prostotu a nemohl jsem se zdr et, kdy jsem je vi dl, abych nelil nemocn a neotvral vedy a neistil oi, kter by byly brzy osleply bez m i. A ne dal jsem od nich dar za to v e, nbr inil jsem tak ze sv vle. Av ak pro jsem to v ecko inil, nedbaje nebezpe, e budu pisti en, to nemohu ci. Snad b e zjihl kvli Minei, kterou jsem vidl ka d den a jej mld zahvalo m tlo ka dou noc, a hlinn podlaze, kter pchla po slm a po hnoji. Snad jsem tak inil kvli n, abych si n il bohy dobrmi skutky, ale je tak mo no, e jsem se chtl cviit ve svm umn, abych neztr jistotu svch rukou a pesnost svch o ve vy etovn nemoc. Nebo m dle jsem il, tm dl cokoli, jedn z mnohch pin a asto sm nev, pro tak jedn. Proto v ecky skutky lid ch u mch nohou, dokud nevm, jak byly my leny a pro byly vykonny. Za cesty jsme pestli mnoh protivenstv a m ruce ztvrdly a k e na chodidlech slila a slu mi vysu ovalo olej z tv a prach oslepoval m oi, ale prese v e, kdy na to vzpomnm, by utovn po zapr ench cestch babylnskch krsn, a nemohu na n zapomenout, nbr dal bych co jsem zkusil i vlastnil v ivot, kdybych mohl je t jednou po nich putovat stejn mlad, stejn bystrch o a nenavn jako tehdy a kdyby opt krela po mm boku Minea s oima z uny na ece. Po celou tu dobu ns provzela smrt jako stn a nebyla by bvala nikterak lehk, kdybychom byli chyceni a padli krli do rukou. Av ak v tch vzdlench dnech jsem na smrt nemyslil a nebl se j, i kdy mi byl ivot dra ne kdykoli dve, pokud jen jsem ml Mineu po boku tanit na mlatech, jejich hlna byla postkna vodou, aby se nevil prach. Pro ni jsem za nl na hanbu a zloin svho mld a m srdce bylo lehk jako ptk, kdy jsem se probouzel bek ovc a buenm dobytka a pozoroval slunce, rodc se a plujc opt jako zlat lo po obloze, modra vymyt.

Konen jsme pi li do pohraninch kraj, kter byly vypleny a zpusto eny, ale pasti, maj y, nm ochotn ukzali cestu, tak e jsme pi li do zem Mitannu a do Nahariny, ani jsme zapl li poplatky a ani jsme se setkali se str emi obou krlovstv. Kdy jsme do li do prvnho velkho msta, kde se ji lid navzjem neznali, ve li jsme do obc a nakoupili si atstva, oistili jsme se a oblkli podle sv dstojnosti a ubytovali jsme se na hospod lechtic. Je to mho zlata bylo namle, zstal jsem po njakou dobu v tomto m ych provozoval sv emeslo, a ml jsem mnoho chorch a uzdravil jsem mnoho nemocnch, nebo obyvatel zem Mitannu byli zvdavi a milovali v ecko ciz. Tak Minea budila pozornost svou krsou a mnoz j nabzeli, e ji ode mne koup. Kaptah se vzpamatoval ze svch trap a ztlo l je t vce a potkal mnoho en, je mu byly naklonny pro jeho povdaky.

Kdy popjel v domech rozko e, vypravoval jim o dnu, kdy byl babylnskm krlem, a lid se mu smli a plcali se po ltkch a kali: "Takovho lhe jsme je t nikdy nesly eli. Jeho jazyk je dlouh a hbit jako eka." Tak mjel as, a se stalo, e mne Minea zaala pozorovat a jej oi byly naplnny neklidem, dla a plakala za noc. Konen jsem j ekl: "Vm, e tou po sv zemi a po svm bohu, a mme ped sebou je t dlouhou cestu. Nicmn mu em Chatti, kde sdl Chetit, z dvod, je ti nemohu vysvtlit. Dotazoval jsem se obchodnk estnch a krm, i sebral jsem o nich mnoho vdomost, kter si asto odporuj, av ak mysl jich zem vyplout ke Krt, ale nejsem si tm jist, a tedy chce -li, zavedu t pmo na syrsk odkud vyj d lodi velice asto do tv zem. Nicmn jsem sly el, e brzy se vyprav odtud po aby doneslo ka doron dary mitannskho krle krli chetitskmu, a s nm m eme bezpen cest a poznat mnoh vci, je neznme, a tato ple itost se mi naskytne a zase po roce. Pece v m nechci sm rozhodovat, nbr rozhodni ty sama, jak chce ." Ve svm srdci jsem vdl, e ji klamu, nebo m pn poznat zemi Chatti bylo pouze pnm m boku, ne budu nucen pedat ji jejmu bohu. Av ak ona ekla: "Kdo jsem j, abych mnila tv mysly? Rda t doprovodm, kamkoli pjde , je to jsi mi slbi avede zpt do m zem. Vm tak, e na pobe zem Chetit maj dvky a jino i zvyk tanit Krta nem e bt odtamtud pli daleko. A budu mt tak ple itost pocviit se ve svm tanci el rok jsem netanila ped bky, i obvm se, e mne pak nabodnou na sv rohy, budu-li ped tanit na Krt bez cvien." Odpovdl jsem j a ekl: "O bcch nevm nic, ale musm ti ci, e podle v ech zprv jsou Chetit lid krut a o emetn cesty nm hroz mnoh nebezpeenstv, ba i smrt. Proto bys uinila snad lpe, kdybys zstala ala na mne zde, v zemi Mitannu, ne se vrtm, a mohu ti ponechat dosti zlata, abys mo hla dobe t." Av ak ona ekla: "Sinuhete, to jsou hloup slova. Kamkoli pjde , tam pjdu i j, a hroz-li nm smrt, nebudu e astna kvli sob, nbr kvli tob." Tak se stalo, e jsem se rozhodl pipojit se k poselstvu jako lka, abychom dostihli be zpen zemi Chatti. Av ak kdy to Kaptah usly el, dal se do proklnn a vzval v ecky bohy na pomoc, a ekl: "Sotva jsme unikli jednomu chtnu smrti, ji tou mj pn po jinm. Ka d v, e Chetit js ba je t hor ne elmy, a e jed lidsk maso a vylupuj oi cizincm, aby jim pak oteli skmi kameny. Bohov seslali na mho pna blznovstv, a tak ty, Mineo, jsi blzniv, je to jeho stran, a bylo by pro ns lpe, kdybychom svho pna svzali a zaveli do komnaty a pil mu pod kolena pijavice, aby se uklidnil. Pro chrobka, sotva jsem se dostal do sv bval tlou ky, ji se mus podniknout bez dvodu nov namhav cesta. Proto bu proklet den byl zrozen na tento svt, abych musel sn et blzniv rozmary svho nerozumnho pna." Vidl jsem, e na nho musm vzt opt hl, abych ho uti il, a potom jsem mu ekl: "Budi , jak si peje . Po lu t odtud s obchodnky pmo do Simyry a zaplatm tvou cestu. Opa tam mj dm, dokud se nevrtm, nebo vskutku ji mm dost tvho vnho tlachn." Av ak Kaptah se opt rozilil a ekl: "M-li to jak smysl a je-li vbec mo n, abych nechal svho pna odejt samotnho do zem Ch y prv tak bych mohl dt novorozen jehn do ps boudy a m srdce by mi nikdy nepestalo ov zloin. Proto se t ptm pouze na jednu vc a odpovz mi upmn podle toho, co v . Cest zem Chatti pes moe?" ekl jsem mu, e podle toho, co vm, nen moe mezi zem Chatti a zem Mitannu, akoliv jedni o a druz ono a nejsou si jisti dlkou cesty. Nato Kaptah odpovdl: "Po ehnn budi mj chrobk, nebo bylo-li by teba cestovat pes moe, nemohl bych s tebou j jsem se bohm zapsahal z dvod, jejich vysvtlovn by bylo pli dlouh, e jakt iv n lo. Ani kvli tob ani kvli t drz Minei, je mluv a chov se jako chlapec, bych nemohl tu psahu bohm, jejich jmna ti mohu ihned vyjmenovat, je-li toho poteb." Kdy domluvil, zaal sbrat na e Vci a pipravovat v e na cestu, i nechal jsem mu to na star sti, nebo v tom se vyznal lpe ne j. III Vypravoval jsem ji , co en to, co jsem vidl na v v e, co km, v dy pece i v nich je nco d zvyk jinch nrod.

se kalo o Chetitech v zemi Mitannu, av ak nyn budu vypravovat j vlastn oi a o em vm, e je pravda. Nevm v ak, uv-li mi kdo, chetitsk moc vzbudila tolik hrzy na svt a povd se tolik o jejic dobrho, co je hodno pouen, teba e jsou obvanm nrodem, jeho zv

V jejich zemi nevldne nikterak nepodek, jak se k, nbr d a kze, tak e cestovn v zpenj pro ty, kte dostali od nich povolen, ne v kterkoli jin zemi, ba bezpenj d zmiz-li cestujc, jen ml povolen, nebo je-li na cest oloupen, od kodn ho jejich krl kem jeho ztrt, a zahyne-li cestujc rukou Chetit, zaplat krl jeho pbuznm za jeho ivo odpovdajc hodnot zisku, jej mval mrtv ze svho emesla. Proto tak cestovn s posly krle mitannskho bylo jednotvrn, a nemm, co bych o nm vypra , nebo vlen vozy chetitsk ns provzely po celou dobu a Chetit se starali, abychom mli a pit v ude, kde jsme se zastavili a penocovali. Chetit jsou otu il a neboj se ani zimy, ani horka, ponvad obvaj neplodn hory a mus s tv zvykat na jejich nepze. Proto jsou nebojcn v boji a ne et se a pohrdaj zmkilmi buj si je, kde to statench a odv nch nrod si v a vyhledvaj jejich ptelstv. Jej n kmeny a vesnice, jim vldnou samostatn kn ata, av ak tmto kn atm opt vldne jejich uprosted hor, v mst Chattu a i. Je zrove jejich nejvy m knzem a nejvy m vojevdcem k e v jeho rukou je spojena ve ker moc, j se ovldaj nrody, moc jak lidsk, tak i bo sk krle, jen by vldl tak neomezen jako on, teba e se k o moci krl, e je bez mez. V j i v Egypt, uruj toti kn a soudcov iny krle mnohem vce, ne si to on sm mysl. Av ak budu nyn vyprvt, jak vypad msto jejich velkho krle, kter je uprosted hor, ako e mi nebude vit, bude-li kdo st m vypravovn. Ten, jen prochz vyplen pohranin kraje, v nich panuj str n voje, kter si vybraj v sousednch zemch, i pen ej dle sv libosti hranin kameny, ani se kdo odv jim v t potuchy o bohatstv chetitsk zem, ba ani ten, jen vid jejich skalnat hory, je jsou v l yprahl sluncem, av ak v zim pokryty studenm pem, jak mi vypravovali, akoliv jsem to sm vidl. Toto pe pad toti z nebe a pokrv zem a rozpou t se ve vodu, kdy pijde lto. Vi k div v zemi Chetit, e vm i tomuto, teba e nechpu, jak se m e pe rozpou tt ve vod jsem vidl v dlce vrcholky hor pokryt tmto blm pem. Na vyplen plni u hranic syrskch stoj jejich pevnost Karchemi , jej hradby jsou postave z ohromnch kamen a na nich jsou vytesny zastra ujc obrazy. Odtud vybraj poplatky od v aravan a obchodnk, kte prochzej jejich zem a shroma uj tak velik bohatstv, nebo j y jsou vysok a Karchemi le na ki ovatce etnch cest karavannch. Kdo spatil tuto pevno hroziv v rannm eru na hoe, uprosted vyplen planiny, kde se havrani rvou o vyblen li bky a kosti, bude vit tomu, co povm o Chetitech, a nebude pochybovat o mch slovech. Av ak oni dovoluj karavanm a obchodnkm prochzet zem jen po uritch cestch, a podl t sou vesnice chud a prost a obchodnci vid pouze podku obdlvan pole, a vzdl-li se n en cesty, je uvznn a oloupen o sv zbo a odveden jako otrok do dol. Nebo dle mho m Chetit pochz z dol, v nich doluj vzni a otroci krom zlata a mdi jaksi jinm nrodm nazvaj elezem a jen se leskne ed a mode a je tvrd ne v ecky kovy a tak drah, e se Babyln perky, av ak Chetit dlaj z nho zbran. Ale jak dok kovat a zpracovvat tento nebo se neroztav teplem jako m. Vidl jsem jej na vlastn oi. Krom dol jsou v dolch mezi horami rodn pole a jasn potoky a pstuj se ovocn stromy, e na boch hor, a na pobe se pstuje i vno. Jejich nejvt m bohatstvm, je m e ka d tka. Kdy se jmenuj velk msta svta, jmenuje se Veset a Babyln a nkte vzpomenou i msta Nin iv jsem tam nebyl, av ak nikdy jsem nesly el jmenovat msto Chattu a , kter je velkm mstem etit a hnzdem jejich moci, jako orel m sv hnzdo na horch uprosted svho lovi t. A pe toto velk msto svou moc srovnn s Vesetem a Babylnem, a kdy pomyslm, e jeho hroziv s sou postaveny z tesanch kamen a e jsou vysok jako hory a e hradby se nemohou ztit a js u pevnj ne v ecky hradby, kter jsem v ivot vidl, pova uji toto msto za jeden z nejv e jsem kdy vidl, nebo jsem nic takovho neoekval. Av ak tajemnost tohoto msta pochz z krl se uzavel cizincm, tak e pouze poselstva vldc mohou krle nav tvit a pinst mu da l se psn na n po celou dobu, kdy me kaj v Chattu a i. Proto obyvatel nehovo rdi s aj jejich jazyk, a kdykoli jsou tzni, odpovdaj "nerozumm" i "nevm" a ohl ej se ustr nkdo nespatil v rozhovoru s cizincem. A pece nejsou zl, nbr jejich povaha je mil a pr hl ej si rdi odvy cizinc, jsou-li ndhern, a jdou za nimi po ulici. Nicmn odvy, jeji a sprvnch psa jsou stejn ndhern jako odvy cizinc a krlovskch vyslanc, nebo se o ek, na nich jsou vy ity ozdoby zlatem a stbrem, a tyto ozdoby jsou zubatina a dvojit s ekera, co jsou znaky jejich boh. Na jejich slavnostnm at je asto vidt i obraz okdlen nce. Na nohou maj stevce i boty z jemn, malovan k e, jejich pika je dlouh a nahoru av maj vysok piat klobouky, a jejich rukvy jsou voln a sahaj a k zemi, a nos dlouh ter jsou umn vrapovna. Li se od obyvatel Srie, Babylnie i zem Mitannu v tom, e si h po egyptskm zpsobu, a nkte lechtici si tak hol lebku, nechvajce si na hlav pouze

s, kter spltaj. Bradu maj irokou a silnou a jejich nosy jsou tlust a zahnut jako nosy avch ptk. Sprvn psai a velmo i, kte ij ve mst, jsou tlust a jejich oblieje se vykl na ivot v pepychu jako bohat v ech velkch mst. Nenajmaj vojky jako vzdlan nrody, nbr v ichni mu i jsou povinni vojenskou slu bou a r o hodnost tak, e nejvzne enj jsou ti, kte mohou vydr ovat vlen vz, a jejich dstoj podle rodu, nbr podle obratnosti v pou vn zbran. Proto se v ichni mu ov shroma uj je pod velenm svch vojevdc a kn at na vlen cvien. A Chattu a nen mstem obchodu jako v ecka ostatn velik msta, nbr je pln dlen a kovr sly et neustl inkot kovu, je to tam kuj hroty kop a p a zhotovuj kola a trupy vlen Tak jejich spravedlnost se li od spravedlnosti v ech ostatnch nrod, nebo jejich tresty ou podivn a p se rozumu. Tak stroj-li nkter kn e pikle proti krli, aby ho svrhl z t mrcen, nbr posln na hranice, aby si tam zskal zsluhy a napravil svou povst. A nen u ni h zloinu, jen by se nemohl vykoupit dary; lovk m e zabt druhho, ani to odpyk tlesn a mus pouze od kodnit dary pbuzn zabitho. Netrestaj ani cizolo stv, nebo najde-li en uspokoj lpe jej touhu ne jej vlastn mu , m e svobodn odejt k onomu druhmu mu i, ale s zaplatit od kodn. Man elstv, kter zstvaj neplodnmi, jsou veejn prohl ena za nepl uje na svch poddanch mnoho dt. Zabije-li nkdo nkoho na osamlm mst, neplat tolik, j vra da spchna ve mst ped oima lid, nebo dle jejich mnn ten, jen se vyd sm na o poku en ho usmrtit, aby se cviil v umn zabjet. Jsou pouze dv vci, kter jsou trestny z nich je nejlpe vidt nesmyslnost jejich zkon. Toti sourozenci nesm vstupovat do man el tv mezi sebou pod trestem smrti a nikdo nesm provozovat kouzelnictv bez povolen, nbr a odjnci mus prokzat svou obratnost ped sprvnmi psai a zskat si napsan povolen, aby ovat svmu emeslu. Kdy jsem pi el do zem Chatti, byl jejich velkm krlem uppiluliuma ji po dvacet osm let ho jmno bylo tak obvan, e lid se klanli a zvedali pa i pi jeho vysloven a hlasit mu li slvu, nebo zavedl v zemi podek a podrobil chetitsk moci mnoh nrody. Sdlil v kamenn lci uprosted msta a vykldalo se mnoho povst o jeho hrdinskch inech a o jeho zrozen, se to vykld o v ech velikch krlch, av ak jeho sama jsem nemohl spatit ani j, ba ani vy i mitann t, kte museli polo it sv dary na podlahu velk pijmac sn, a vojci se jim v ili si z nich erty. Na potku se mi ani nezdlo, e by ml lka v Chattu a i mnoho prce, nebo jak jsem vyrozu se Chetit za nemoc a skrvali ji tak dlouho, jak jen mohli, a chrom a nedu iv dti usmrco vali ji pi narozen a usmrcovali tak onemocnl otroky. A ani se mi nezdlo, e by jejich byli pli obratn, ponvad to byli mu i nevzdlan, kte neumli ani st, av ak rny a v mli dobr lky proti horkm nemocem a sni ovali jimi rychle horkost tla. Tomu jsem se od n ich nauil. Av ak onemocnl-li nkdo smrteln, pak radji sm vyhledal smrt ne lkae ze str zstane nedu iv i nemocn a do konce svho ivota. Chetit se toti neboj smrti jako v ec y, nbr vce ne smrti se obvaj slabosti tla. Nicmn v ecka velk msta jsou si nakonec podobna, a bohatci a velmo i v ech zem jsou si na ec tak podobni. Jakmile se roznesla m povst, zaal hledat cel zstup Chetit u mne uzdrav n, a mohl jsem je uzdravit, akoliv pichzeli radji pestrojeni a potaj a v noci, aby nez ratili na sv v nosti. Proto mi dvali tdr dary, tak e jsem zskal v Chattu a i spoustu z a, akoliv jsem si na potku myslil, e odtud odejdu jako ebrk. Velkou zsluhu o to m Kap , jen trvil dle svho zvyku as po krmch a obchodech a v ude, kde se shroma ovali lid, velkou hubou mne vychvaloval a vyzvedval mou slvu i m vdn ve v ech eech, kter znal, hov vypravovali o mn svm pnm. Mravy Chetit byly psn a velmo se nemohl ukzat na ulici opil, ani ztratil svou povst, jako ve v ech velkch mstech popjeli lechtici a bohatci hojn vna, a tak o emetn vna m ravoval jsem je z jejich nemoc zpsobench vnem a zbavoval je chvn rukou, kdy mli peds t ped krle, a nkterm jsem pomohl lznmi a uti ujcmi lky, kdy myslili, e jim my i oh lil jsem tak Minei ped nimi tanit, aby je pobavila; a oni ji velmi obdivovali a dval i j vzcn dary, ani co od n dali, nebo Chetit byli td, kdy se jim nkdo zalbil. ejich ptelstv, e jsem se i odhodlal zeptat se jich na v e, co jsem se neodv il veejn v Pedev m jsem zskal vdomosti od sprvce sbrek krlovch dopis, kter mluvil a psal nkol a peoval o vmnu dopis s krli jinch zem, i nebyl vzn obecnmi zvyky. Nicmn jsem mu em byl vyhnn z Egypta, tak e se tam nemohu nikdy vrtit, a e cestuji po svt, abych si zs al zlato a rozmno il sv vdn, i e m cesty nemaj jinho cle. Proto mi dvoval a odpov n kdy jsem mu nabdl dobr vno a vyzval Mineu, aby ped nm tanila. Tak jsem se ho mimo ji otzal: "Pro je msto Chattu a uzaveno cizincm a pro karavany a obchodnci jsou nuceni jt pouze

rench cestch, kdy je va e zem bohat a va e msto soupe v podivuhodnostech s ktermkol Nebylo by lpe, kdyby ostatn nrodov mohli znt va i moc, aby vs mezi sebou chvlili, jak to va e zem prvem zasluhuje?" Ochutnal vna a hledl se zalbenm na ohebn dy Mineiny a ekl: "N velk krl uppiluliuma ekl, kdy nastupoval na trn: Dejte mi ticet let a uinm ze jmocnj i, jakou kdy vidl svt.' Tato lhta ji brzy uplyne, a myslm, e svt zv o ze e by si pl zvdt." "Av ak," ekl jsem, "v Babyln jsem spatil edest krt edest krt edest vojk pochodo k jejich krok byl jako huen moe. Zde jsem nikdy nevidl vce ne deset krt deset vojk d a nechpu, pro dlte v ecky ty vlen vozy, kter se zhotovuj v dlnch va eho msta ponete ve svch horch, kdy jsou ureny pro boje na rovn pd?" Zasml se a ekl: "Na lkae jsi velmi zvdav, Sinuhete, Egyp ane, ale snad budeme mt svou skrovnou skvu, pr odme-li vlen vozy krlm rovin." Pron eje tato slova, pivel oi a vypadal velice vychytrale. "Tomu nevm," ekl jsem odv n. "To by vlk stejn ochotn pjil sv zuby a drpy zajci, Zasml se hlasit a plcl se do kolenou, a vystklo vno z pohru, a ekl: "To musm vypravovat krli, a snad ve svm ivot uvid je t velik hon na zajce, nebo pr li od prva rovin. Pokud jsem vyrozuml z tvch e, vldnou ve va ich zemch bohat nad c mi v ak vldnou siln nad slabmi, i myslm, e svt pozn nov uen, dve ne tv vlasy ze "Av ak nov faran v Egypt tak na el novho boha," ekl jsem, stav se hloupm. "Vm o tom," odpovdl, "proto e protm v ecky dopisy svho krle, a tento nov bh miluje nen mezi nrody sporu, jen by se nemohl urovnat dohodou, i nemme nic proti tomuto bo hu, naopak velice si jej pova ujeme, pokud vldne v Egypt a na rovinch. V faran poslal n mu velkmu krli egyptsk k , jej nazv znamenm ivota, a bude se zajist t it z mru j de-li nm poslat dosti zlata, abychom mohli uskladnit je t vce mdi a eleza a plodin a za o it nov dlny a zhotovit je t t vlen vozy ne dve, nebo to v e vy aduje mnoho zl attu a e nejzrunj zbroje ze v ech zem a nabdl jim bohat odmny, av ak pro tak uini ovede lkaova moudrost odpovdt." "Budoucnost, kterou pedpovd , by mohla pot it havrany a akaly," ekl jsem mu, "ale j se ho nikterak neraduji a nevidm v tom nic k smchu. Pozoroval jsem toti , e kameny va ich mln otej vzov, jejich oi jsou vyloupny, a v zemi Mitannu se vypravuj o va ich ukr ohraninch krajch povsti, kter nechci opakovat, abych neurazil tv u i, nebo se neslu an nrod." "Co je vzdlanost?" zeptal se a dolil vna do svho pohru. "I my umme st a pst a uchovv an hlinn tabulky ve sbrkch krlovch dopis. A pouze z istho milosrdenstv vylupujeme u odsouzeni, aby do konce svho ivota oteli mlnskmi kameny, proto e tato prce je velice zdla by se jim je t t , kdyby vidli nebe a zemi a ptky poletujc ve vzduchu. To by v probudilo marn my lenky a pak by byli usmrceni pro pokus o tk. Usekvaj-li pak na i voj a hranicch nkterm ruce a jinm pehrnuj pes oi leben k i, tak to nen nikterak z kru mohl sm vidt, e jsme pohostinn a vldn, e milujeme dti i drobnou zv a nebijeme sv yslem je vzbudit strach a hrzu u neptelskch nrod, aby se pak podrobily na moci bez bo jm by si zpsobily marnou kodu a zkzu. Nemilujeme toti zkzu a nien samo o sob, nbr nalzt zem pokud mo no zachovny a msta nepo kozena. Neptel, jen m strach, je ji napl "Jsou tedy v ecky nrody va imi nepteli?" zeptal jsem se ho vsm n. "Co nemte jedinho "Na imi pteli jsou v ecky nrody, kter se podrob na moci a plat nm poplatek," pouova hvme je t dle jejich vle a nezneuc ujeme ani v nejmen m jejich zvyky i bohy, pokud jen m eme vldnout. Na imi pteli celkem jsou tak v ecky nrody, kter nejsou na imi sousedy, doby, kdy se jimi stanou, nebo tehdy pozorujeme u nich obvykle vci, kter kaz na i sous edskou shodu a nut ns s nimi vlit. Tak se dlo a doposud a obvm se, e tomu tak bude doucnu, nakolik alespo znm na eho velkho krle." "A va i bohov nenamtaj nieho?" zeptal jsem se. "V dy v jinch zemch uruj obvykle boho prvn a co nesprvn." "Co je sprvn a co nesprvn?" zeptal se zase on. "Pro ns je sprvn to, co si pejeme my, esprvn to, co si pej na i soused. To je uen velmi prost a usnaduje ivot i umn vl dle mho mnn od bo skho uen rovin, nebo pochopil-li jsem dobe, co jsi kal, bohov r sprvn to, co si pej bohat, a za nesprvn to, co si pej chud. Av ak chce -li se oprav a ich bozch, vz, e na imi jedinmi bohy jsou Matka Zem a pak Nebe, a oslavujeme je ka dh a, jakmile prvn d z nebe oplodn zemi, jako sm mu ovo oploduje enu. Za tchto slavnos psnost svch mrav, je to lid se mus uvolnit aspo jednou do roka. Tak se v tto dob sla

pone mnoho dt, co je dobr, proto e zem sl dtmi a pekotnmi man elstvmi. Lid m ov nch men ch boh jako ka d lid ale ty nemus brt v vahu, je to nemaj obecn v nost velikost, mohu-li tak ci." "m vce sly m hovoit o bozch, tm vce jsem jimi znechucen," ekl jsem sklesle, av ak sp ppiluliuma ovch se rozchechtal a zvrtil se dozadu na svm sedtku, opit vnem a siln nos c l zrudl. "Jsi-li prozrav," ekl, "zstane u ns a bude slou it na im bohm, nebo v ecky ostatn n po ad znm svt a nyn jest ada na ns. Na i bohov jsou obzvl t mocn a jejich jmna j my jim postavme velik olte z vyblench lidskch lebek. Nezakazuji ti vypravovat to jin bude -li tak hloup a odejde -li od ns stejn ti nikdo neuv, proto e v ichni vd, e C astviny a e jsou to chud, pinav pastevci, kte ij v horch se svmi kozami a ovcemi. A em u tebe strvil pli n asu a musm jt dohldnout na sv psae a vtisknout klnov znak ch ujistil v ecky nrody o na ich dobrch myslech, jak se slu na mou hodnost." Ode el a tho veera jsem ekl Minei: "Vm ji dosti o zemi Chatti a na el jsem, co jsem hledal. Proto jsem hotov opustit s tebou tuto zemi, dopust-li tak bohov, je to zde pchne v e mr inou a mrtvoln zpach mi sv o. Vskutku, smrt se bude vzn et nade mnou jako t iv stn, pokud budeme zde, a nepochybuji , e by dal jejich krl nabodnout m tlo na kl, kdyby znal v e, co jsem se dozvdl. Nebo ter chtj zabt, nev zde na hradby jako vzdlan nrodov, nbr je posad na kl, dokud bude nevolno u aludku, pokud budu uprosted hraninch kamen tto zem. Po v em, co jsem s , radji bych se narodil havranem ne lovkem tto zem." Moji vzne en nemocn mi pomohli, abych dostal prvodn list, jen mne opravoval jt urenou ou a k pobe a tam nastoupit na lo a odjet ze zem, akoliv litovali velice mho odchodu mlouvali mne, abych zstal, a uji ovali, e v nkolika letech zbohatnu, budu-li u nich pr ovozovat sv emeslo. Av ak nikdo nebrnil mmu odjezdu, a j se usmval i chechtal s nimi a ypravoval jsem jim pbhy, kter se jim lbily, tak e jsme se rozlouili jako ptel, i odn i bohat dary. Tak se stalo, e jsme zanechali za sebou stra liv hradby Chattu a e, za nimi hal svt bud sti, a jeli jsme na oslech podl drncch mlnskch kamen, jimi toili oslepen otroci, a me tla kouzelnk nabodnut na klech po obou stranch cesty, nebo jako arodjnky usmrcov hattu a i v ecky, kte hlsali uen, je krl neuznval, a krl zem Chatti uznval pouze j Urychlil jsem chod osl, jak jsem jen mohl, a dvactho dne jsme dorazili do pstavnho mst .

IV Do tohoto pstavnho msta pij dly lodi ze Srie a ze v ech ostrov moe a bylo stejn ja na svt, akoliv je Chetit ste ili a vybrali poplatky od lod a prohl eli tabulky v ech, zemi. Av ak nikdo neodchzel z lod do vnitrozem a velitel lod a kormidelnci a nmonci znali hatti pouze tento pstav a v tomto pstavu opt tyt krmy, tyt domy rozko e, tyt dvk kou hudbu jako ve v ech ostatnch pstavech svta. Proto se tam ctili jako doma a nepospch li s odjezdem a pro v ecku jistotu obtovali tak bohm Chetit, Nebi a Matce Zemi, nezapo mnajce pesto na sv vlastn bohy, kter velitel lod uzavrali ve svch lodnch stanech. Bzuce jako hejno much, shroma ovali se na pstavnch nbe ch a srkali slmkami pivo ze o d bnu sedlo deset i dvacet mu ze v ech zem a srkali pivo o zvod. Chetitsk pivo bylo stoupalo do hlavy jako dm, tak e pak s veerem vyvraceli dvee dom rozko e a pevraceli kru y hrn a zraovali se no i a palicemi a odvdli dvky nsilm na lodi, dokud nepi ly che euklidnily je devci svch kop. Av ak a uinili cokoli, vykoupili se z toho a odinili to m stbrem a nikdo je dle nepronsledoval, tak e ji naped vdli, za je rozbit hlava a vy ejc rna na tle. Proto se mezi sebou hlasit smli a kali: "To je dobr zem a sem se vrtme." A jestli e spatili kouzelnky nabodnut na klech podl zd, kali: "ry jsou zl vc, a onen mu aroval svm jazykem, a si proaroval steva." Av ak nejobratnj nmonky si Chetit zskvali do svch slu eb a mli je k tomu, aby uprc d, nebo oni sami nebyli moskm nrodem, a jako ostatn nrodov najmali vojky, tak oni n onky a lodivody a stavitele lod a dobe s nimi zachzeli, tak e se tito hlasit vychloubal svmi odmnami a dobrm bydlem, svdjce tak i jin, aby prchali z lod.

Pobyli jsme njakou dobu v tomto mst, akoliv to bylo msto hlun a pln neest a zloin li jsme vidli njakou lo, kter mila na Krtu, kala Minea:

"Je pli mal a m e ztroskotat a nechci zakusit nov ztroskotn." A jestli e jsme vidli lo vt , kala: "To je syrsk lo a na syrsk lodi nechci cestovat." A o tet lodi kala: "Velitel m zl pohled a bojm se, e v cizch zemch prodv sv cestujc do otroctv." Tak se stalo, e jsme setrvvali v pstavu, a nehnval jsem se pro to, v dy jsem byl velmi amstnn i tnm a se vnm ran a otvrnm rozbitch lebek.

I velitel pstavn str e se ke mn utekl, nebo trpl pstavn nemoc a nemohl vejt k dv bilo velik bolesti, av ak j jsem znal tuto nemoc ze Simyry a dovedl jsem ji vylit lky s yrskch lka, a jeho vdnost neznala mez, ponvad se mohl znovu bez obt obveselovat s i. Patilo toti k prvm jeho adu, e ka d dvka, kter chtla provozovat sv emeslo v p zdarma obveselit s nm a s jeho psai. Proto byl velmi rozmrzel, e nemohl vyu vat tto v Jakmile byl uzdraven, ekl mi: "Jak dar ti mohu dt za tvou obratnost, Sinuhete? Mm vyv it zlatem to, cos mi uzdravil, a to zlato ti dt darem?" Ale j jsem odpovdl: "Nestojm o tv zlato. Dej mi n ze svho opasku a budu vden j tob a nikoli ty mn , a tebe trvalou vzpomnku." Zpoval se a ekl: "Tento n je prost a vlci nebhaj po jeho ost a jeho stenka nen pokryta stbrem." Av ak hovoil tak proto, e tento n byl z chetitskho kovu a nebylo dovoleno cokoli z toho to kovu dt i prodat cizincm, tak e jsem si v Chattu a i nemohl koupit eleznou zbra, pon em nechtl bt pli dotrn, abych nevzbudil podezen. Takov no e bylo mo no vidt jen u u, a jejich cena byla jejich desetinsobn vha ve zlat a trnctinsobn vha ve stbe a tnci je nechtli prodat, je to jich nebylo mnoho po svt. Ale pro Chetita neml tento n p kou cenu, ponvad jej cizinci nesml prodat. Av ak velitel pstavn str e vdl, e opustm vbrzku zemi, i pomyslil si, e bude moci pou lpe ne na dar lkai. Proto mi nakonec n dal a ten byl tak ostr, e bez nmahy holil br snadnji ne nejlep pazourkov n a mohl bez po kozen peznout i mdn ost. Velic oto no e a rozhodl jsem se dt jej pokrt stbrem a stenku zlatem, jak to inili velmo i mi n t, kdy se jim podailo opatit si takov n . Velitel str se pro to na mne nikterak ne tali jsme se pteli, nebo jsem ho vylil docela z jeho nemoci. Nicmn poradil jsem mu, ab vyhnal z pstavu dvku, od n dostal svou nemoc, ale on mi ekl, e ji ji dal nabodnout n , je to tato nemoc pochzela zejm z njakch kouzel. V tomto pstavnm mst byla tak louka, kde se chovali divoc bci jako za onch dob ve v lad lid cviili svou pru nost a odvahu v boji s nimi, zabodvajce jim kop do je a skka Minea se velice zaradovala, kdy spatila tato zvata, a pla si cviit se s nimi ve svm Tak se stalo, e jsem vidl tanit Mineu poprv ped divokmi bky a nikdy jsem nespatil n obnho, co by se tomuto tanci vyrovnalo, akoliv m srdce trnulo zkost pi pohledu na ni. Nebo divok bk je nejstra livj ze v ech zvat a stra livj je t ne slon, jen je epokojovn a jeho rohy jsou dlouh a ostr jako jehly a snadno nabodne lovka a vyhod ho ysoko do vzduchu a zdept ho pak svmi kopyty. Av ak Minea tanila ped bky pouze v lehk rou ce a vyhbala se bez nmahy rohm, kdy zve buenm proti n toilo. Jej obliej hoel a ona se vzru ila a odhodila stbrnou s ku z v y vlly ve vtru, a jej tanec byl tak rychl, e oko nerozeznalo ani v ecky jej pohyby, kdy kkala mezi rohy tocho bka, a pidr ujc se jich, kladla nohu na jeho elo, aby se tak v kruhem do vzduchu a postavila se opt na bkv hbet. Hledl jsem na jej umn, a myslm, e povzbuzovalo, nebo dokzala vci, je bych nebyl vil, e lovk dok e uinit, kdyby mi je pravoval. Proto jsem na ni hledl, tlo zvlhl potem, neschopen sedt klidn na mst, teba i za mnou mne proklnali a tahali mne za lem mho pl t. Kdy se vracela z louky, byla velice oslavovna, i dali j na hlavu a na hrdlo kvtinov vn ce a mladci j dali ndhernou vzu, na n byly namalovny erven a ern b podoby. V ic "Nco takovho jsme je t nikdy nevidli." A velitel lod, kte byli na Krt, kali, vydechujce vinn pach svm chpm: "Na cel Krt by se sotva na la tanenice ped bky j podobn." Av ak ona pi la ke mn a opela se o mne, lehkou rou ku zvlhlou potem. Opela o mne sv th o a ka d sval se j chvl navou a hrdost, i ekl jsem j: "Je t nikdy jsem nevidl nkoho, jako jsi ty." Av ak m srdce bylo t k zrmutkem, nebo nyn, kdy jsem ji spatil tanit ped bky, jsem

tito bci od n odlou jako zl ry. Brzy nato piplula do pstavu lo z Krty a nebyla ani pli velk, ani pli mal, a jej pohled a mluvil jejm vlastnm jazykem. Proto mi ekla: "Tato lo mne doveze pmo do vlasti k mmu bohu, tak e nyn mne zajist ji opust a bude srdci radovat, e jsi se mne konen zbavil, kdy jsem ti zpsobila tolik trampot a kod." Ale j j odpovdl: "V dobe, Mineo, e pjdu s tebou na Krtu." Podvala se na mne a jej oi byly jako moe v msn zi a mla namalovan rty a jej obo nad jejma oima, kdy ekla: "Nechpu opravdu, pro chce jt se mnou, Sinuhete, v dy lo mne doveze pmo do vlasti a ni se mi nem e pihodit." ekl jsem j: "V to stejn dobe jako j, Mineo." Tehdy vlo ila sv dlouh, pevn prsty do mch rukou, vzdychla a pravila: "Zakusila jsem s tebou mnoh, Sinuhete, a vidla jsem rozlin nrody, tak e se mi v mysli r ozplynula m zem jako krsn sen a netou m ji po svm bohu tolik jako dve. Proto jsem od vou cestu z marnho dvodu, jak dobe v , av ak kdy jsem tanila ped bky, poctila jsem o musela zemt, kdybys ke mn ve el." ekl jsem j: "Ano, ano, ano, ano, mluvili jsme o tom marn ji velmi asto, a nemm v myslu k tob vejt, nebo ta vc nen hodn, aby se kvli n tvj bh rozhnval, v dy kterkoliv otrokyn mi m odmt a v t vci nen rozdlu, jak k Kaptah." Tehdy jej oi zajiskily zelen jako oi divok koky ve tm, i vnoila sv nehty do mch dl la: "B ihned ke svm otrokynm, nebo jsem znechucena pohledem na tebe! B pmo k pinavm d kdy po nich tolik tou , av ak vz, e potom t ji neznm, nbr proliji tvou krev tvm vl eho se mohu obejt j, bez toho se m e obejt i ty." Usml jsem se na ni a ekl: " dn bh mi tu vc nezakzal." Av ak ona ekla: "J ti to zakazuji a zkus jen pijt ke mn, uin -li to!" Uklidoval jsem ji a ekl: "Bu bez starosti, Mineo, jsem hluboce znechucen vc, o n hovo , a nen nic jednotvrnj lovat se s enou, tak e to nechci opt zakou et, kdy jsem to ji poznal." Av ak ona opt vzkypla a ekla: "Jako ena jsem velice dotena tvmi slovy a jsem si jista, e mne by ses sotva nasytil, kdyby se tak stalo." Tak jsem j nemohl ci nic po vli, akoliv jsem se o to pokou el, jak nejlpe jsem dovedl. A tto noci ke mn nepi la, jako obvykle inila, ale odnesla svou roho a ode la do jin kom y a pikryla si hlavu, aby spala. Tehdy jsem zakiel: "Mineo, pro nezahv ji mj bok jako jindy, v dy jsi mlad ne j, a noci jsou studen em na sv roho i!" Odpovdla: "Nemluv pravdu, nebo m tlo pl, jako bych byla nemocna, a nemohu dchat v tomto dusnm . Proto spm radji sama, a je-li ti zima, po dej o ohvadlo nebo si vezmi koku, aby s teb u spala, a nevyru uj mne ji ." el jsem k n a vy etil jsem ji a jej tlo bylo opravdu v horece a chvlo se pod pokrvkou jsem j ekl: "Jsi snad nemocna, dovol, abych t uzdravil." Av ak ona odkopla nohou pokrvku a odstrila mne, a ekla hnviv: "To tak, jen si jdi po svch! A nepochybuji o tom, e mj bh sm vyl mou nemoc." Ale po chvli dodala: "Dej mi pece jen njak lk, Sinuhete, nebo m hru se dus a je mi do ple." Dal jsem j uti ujc lk, a konen usnula, ale j jsem nad n bdl a do sinavho era svt v ichni psi v pstavu. Tak pi el den na eho odjezdu, i ekl jsem Kaptahovi: "Seber v ecky na e vci, nebo vstoupme na lo, abychom cestovali a er jest Mineinou vlast."

na mosk ostrov Keftie

Av ak Kaptah ekl: "Tu il jsem to, i neroztrhnu pro to sv roucho, je to bych je pece musel opt cel za vat, v vrolomnost nen toho hodn, abych si posypal hlavu popelem, nebo co pak jsi nepsahal, jsme odj dli ze zem Mitannu, e nen teba plout po moi? Tu il jsem to, kdy jsem t vid e kradkem do pstavu a kdy jsem sly el, jak si v skrytu ept s tou zloeenou Mineou, kt vede na pokraj zkzy, ba tu il jsem to ji tehdy, kdy jsem ji spatil poprv a kdy tloukla nos trepkou tak, a z nho tekla krev, kde to j jsem tehdy pro ni chtl pouze dobr. Av ak atvrdil jsem se ve sv mysli a nekm ji nic, ba ani nenakm, abych neztratil zrak svho o oka, v dy jsem se ji pro tebe dosti naplakal ve v ech zemch, kam ns tv zloeen blzn dlo. km ti jen, e vm ji pedem, e to bude m posledn cesta, je to mj aludek mi tak t ani z toho, teba e tvj lkask pach mi jej zved a do krku a pouh pohled na tebe se oce protiv. Av ak sbalil jsem ji na e vci a jsem pipraven k odjezdu, nebo bez chrobka s em e vydat v lodi na moe a bez chrobka j opt bych se neprotloukl po sou i odtud a do S , tak e pjdu za chrobkem a zemu na lodi a utopm se s tebou v moi a nemm jin tchy ne to v e ji pedem napsal na mj zadek onoho neblahho dne, kdy jsi mne koupil na trhu otr ok ve Vesetu." Poslu nost Kaptahova mne velice pekvapila a pestal jsem se divit teprve, kdy jsem zji stil, e se v pstavu vyptval nmonk na rozlin prostedky, e od nich koupil za vysoko dmty proti mosk nemoci. I pivzal si je ped na m odjezdem na krk a postil se a uthl si ps kolem bicha a vypil omamn odvar, tak e kdy vstoupil na lo, civly jeho oi jako oi v y a dal jako ka zalepenm jazykem maso z tun svin, je to mu nmonci psahali, e to ci nejlep lk. Potom se nathl ve svm lodnm stanu a usnul, rameno svin v jedn ruce a ch a ve druh. Velitel pstavn str e vzal na e hlinn tabulky a rozlouil se se mnou, nae veslai pono vody a lo vyplula z pstavu.

A tak nm zaala cesta na Krtu a za pstavem obtoval velitel lodi ob bohu moe a tajnm o lodnho stanu a dal napnout plachty, tak e se lo naklonila a ezala vlny, a aludek mi vystoupil z pasu a do hrdla, nebo moe bez mez se vlnilo velkmi zpnnmi vlnami ped nm u ji nebylo nikde vidt.

KNIHA OSM TEMN DM I Po mnoho dn se ped nmi a kolem ns vlnilo moe bez mez velkmi zpnnmi vlnami a nikde n idt behu, ale nebl jsem se, nebo Minea byla se mnou a rozkvetla, dchajc mosk vzduch as zil j z o, kdy stla u vyezvan pd lodi a naklnla se, jako by chtla urychlit i hlavami bylo modr, slunce svtilo a vtr nebyl prudk, nbr vzdouval rovnomrn plachty a sl ns sprvnm smrem. Tak alespo tvrdil velitel lodi, i neml jsem dvodu pochybovat o jeh slovech. Pivykl jsem ji kymcen a neonemocnl jsem, akoliv strach z neznmho mi sevel srdce, kdy dne opustili posledn mo t ptci lo, a krou ce vysoko nad nmi, mvali svmi blmi kd pobe . Od t chvle ns provzelo spe en boha moe a plskavice s lesklmi hbety se pem ea vykikovala, vtajc je ve sv ei, nebo j pin ely pozdravy od jejho boha. Moe nebylo tak zcela przdn, je to jsme brzy zpozorovali vlen korb krtsk, jeho boky beny mdnmi tty a jen ns pozdravil vlajkou, kdy zjistil, e na e lo nen lod moskc I Kaptah vy el ze svho stanu, kdy se pesvdil, e m e chodit po palub, a vychloubal se svm cestovnm po mnohch zemch. Kdy vidl, e tentokrt ji neonemocnl, vypravoval tak gypta do Simyry a o boui, je potrhala plachty lodi, tak e velitel a on byli jedin, kt e byli s to jst, kde to ostatn le eli a bdovali a vyprazdovali sv aludky ve smru vt val tak o stra livch moskch potvorch, kter ste st Nilu a kter pohlt ka dou ryb na ir moe. Nmonci mu odpovdali stejnm a vypravovali mu o sloupech, kter podpraj nebe na druhm k moe, a o moskch pannch s rybm ocasem, je vyhl ej nmonky, aby je oarovaly a s nimi y a o moskch potvorch vypravovali phody, z nich vstvaly Kaptahovi vlasy na hlav, a mn utekl, cel ediv strachem, a dr el se mne pevn za mj pl . Minea byla den ze dne ivj a jej vlasy poletovaly ve vtru a jej oi byly jako msn z pru n a krsn na pohled, tak e m srdce se svralo pi pomy len, e ji vbrzku ztratm. N y a do Egypta se mi zdl marnm bez n, nebo jsem si na ni zvykl, a ivot byl jako popel v mch stech, kdy jsem si pomyslil, e je ji nablzku as, kdy ji neuvidm a nebudu dr et

ku ve sv ruce a nebudu se dotkat svm bokem jejho boku. Av ak velitel lodi a nmonci si lice v ili, kdy usly eli, e tan ped bky a e padl na ni los, aby za plku vstoupila d mu, teba e j v tom bylo prozatm zabrnno ztroskotnm lodi. Kdy jsem se pokou el vyptvat se jich na jejich boha, neodpovdali mi, nbr kali pouze: "Nevme." A jin tvrdili: "Nerozumme tvmu jazyku, cizince." Jen tolik jsem vyrozuml, e bh Krty panuje nad moem a e i mosk ostrovy poslaj mlden aby tanili ped jeho bky.

Tak pi el den, kdy Krta vystoupila ped nmi z vln jako modr oblak, a nmonci radostn p i a velitel obtoval bohu moe, jen nm dal dobr vtr i poas. Hory Krty a pkr behy se svmi olivami se tyily ped mmi zraky, i hledl jsem na n jak emi, o n nic nevm, teba e v n musm pochovat sv srdce. Ale Minea hledla na ni jako na domovinu a plakala radost, kdy spatila pust hory a n nou zele pobe v klnu moe. Nmonci sthli plachty a veslai ponoili vesla do vody a veslovali ke behu podl zakotven od, mezi nimi byly lodi ze v ech zem, ba i vlen korby. Bylo jich toti v krtskm ps a kdy je Kaptah spatil, prohlsil, e by nikdy nebyl uvil, kdyby mu byl nkdo ekl, e je k lod na svt. A v pstavu nebyly ani v e ani hradby ani opevnn, ale msto zanalo u samho behu. Tak vldla Krta moi a tak mocn byl jej bh.

II Nyn budu vypravovat o Krt a budu vypravovat pouze to, co jsem vidl na vlastn oi, av ak eeknu, co si myslm o n a o jejm bohu, nbr uzavu sv srdce pi tomto vypravovn a budu at pouze svma oima. Proto musm ci, e jsem nevidl na svch cestch po v ech znmch zemch nic tak krsnho a o je Krta. Prv tak jako moe vrh na beh jiskc pnu a jej bubliny z v emi pti bar ury se lesknou perlovm jasem, prv tak zila a jiskila Krta jako pna ped mma oima. N ze ivota a po itek nejsou nikde tak upmn a rozmarn jako na Krt, a nikdo tam nepivol jinak ne podle sv libosti, tak e je nesnadn dohodnout se s nimi o emkoli i dostat od n ich jakkoli slib, je to ka d mn sv rozhodnut z okam iku na okam ik podle svch choutek. k kaj v e, co je krsn a pjemn, i kdy to nen pravda, proto e se jim lb souzvuk sl mi nen znma smrt, a nemyslm ani, e slovo smrt je v jejich ei, nebo ji skrvaj, a zem o, odnesou ho tajn, aby ostatn nebyli zarmouceni ve svch srdcch. Myslm, e spaluj tla o tk, i kdy si tm nejsem jist, ponvad za svho pobytu na Krt jsem nevidl jedinho mr hrobu krom hrob dvnch krl, kter byly kdysi postaveny z obrovskch balvan a jim se v aleka vyhbaj, proto e nechtj myslit na smrt, jako by bylo mo no j tak uniknout. Tak jejich umn je obdivuhodn a rozmarn a ka d umlec maluje, jak se mu lb, ani se st dla, a stav jen tak, jak se mu to zd krsnm. Jejich d bny a e z oslnivmi barvami a cch plavou v ecka podivn zvata a ryby moe, a kvty se na nich rozvjej a motli ltaj tak e ka d, kdo je zvykl na umn, v nm panuje dvn d, poci uje z toho neklid a zd s edu, e pouze sn. Jejich stavby nejsou velk a mohutn jako chrmy a palce v jinch zemch, nbr pi stavb m e na pohodl a pepych, ani se staraj o jej vnj vzhled. Miluj vzduch a istotu a jejich m ov okn k e jizbami vane sv mosk vzduch, a v domech maj mnoho lzn, do jejich jasnch ndr voda ze stbrnch trubic, kdy se otevou uzvry. A v jizbch, kam chod konat svou potebu da proudem a ist v ecky ndr e, tak e nikde jsem se nesetkal s takovm pepychem jako v kr domech. A to nebylo jen pro lechtice a bohatce, nbr pro v ecky, kte nebydleli v pstavu nm sdlili cizinci a dlnci. Jejich eny promarnily nekonen asu mytm a vytrhvnm chloupk z k e a pstnm oblieje yly nikdy hotovy v uren as, nbr pichzely na hostiny, kdy se jim zlbilo. A pichzely, jim zlbilo, i na hostiny krle a nikdo se nad tm nepohor oval. Av ak nejpodivnj byl j at, nebo se oblkaly do pilhavch, ze stbra a zlata tkanch ivtk, kter jim zahalov prs, je byly nah, kde to irok, asnat sukn zdobily tiscerm vy vnm a dvaly je ta i vzory. Mly tak roucha, je byla slo ena z nespoetnch zlatch pl k, chobotnic, motl ist, a mezi nimi probleskovala jejich ple . Vlasy si esaly obratn do vysokch es a po ly k tomu cel dny a zdobily je lehkmi klobouky, je pipevovaly zlatmi jehlicemi a je im houpaly na hlavch jako motli, chystajc se k letu. Jejich postavy byly ladn a ohebn

a jejich boky thl jako boky jinoch, tak e mly t k porody, i vyhbaly se v emo n tomu, nikterak nepova ovaly za hanbu nemt je, a nkter mly nejv e jedno i dv. Mu i mli zdoben boty, kter sahaly a ke kolenm, jejich bedern rou ka byla naopak prost pevn sta en, nebo byli hrdi na jeho thlost a na rozlo itost svch ramen. Byli malch a p h hlav, jemnch d i zpst a po zpsobu en netrpli jedinho chloupku na svm tle. Jen m cizmi jazyky, nebo se jim lbilo v jejich vlastn zemi a netou ili nikterak po jinch, je t by jim nebyly mohly poskytnout takovho pohodl ani takovho pot en jako jejich domovina. Akoliv v ecko jejich bohatstv pochzelo z pstavu a z obchodu, setkal jsem se mezi nimi s mu i, kte dol do pstavu nikdy nese li, ponvad pchl, a kte neznali nejjednodu p i na sv sprvce. Proto cizinci, kte byli obratn, bohatli na Krt velice rychle, jestli e spokojili s tm, e museli bydlet v pstavu. Mli tak hudebn nstroje, kter hrly, teba e v dom nebyli hudebnci, a tvrdili, e doved hudbu, tak e tenm tchto znak se m e ka d nauit hrt pse, i kdy ji nikdy pedtm ne tak tvrdili, e znaj toto umn, a nechci se o to pt ani s nimi, ani s Kr any, proto e n udebnkem a proto e nstroje rozlinch zem mi zkazily u i. Av ak pro to v ecko nicmn chp ostatnch zemch k "l e jako Kr an". Nemli ani viditeln chrmy, ba ani se o bohy pli nestarali a spokojili se uctvnm bk. tak inili s tm vt v n a nebylo skoro dne, aby je nebylo vidt na bm poli. Nemyslm tam byli chodili z cty k bohm, jako sp e pro napnavou rozko , kterou jim sktal tanec pe y. A nemohu tak ci, e by byli prokazovali njakou zvl tn ctu svmu krli, jen byl jednm obval palc mnohem vt , ne mli jeho poddan. Jednali s nm jako se sob rovnm a ertova ovali mu sm n phody a pichzeli na jeho hostiny, kdy se jim zlbilo, a odchzeli, nudili e i pi lo-li jim nco jinho na mysl. Vna pili mrn, aby se pot ili, a jejich mravy byly voln, ale nikdy se neopili, je to to pova ovali za hrubost, a nikdy jsem nevidl nikoho zvracet z nemry v pit pi hodovn, jak se to asto stv v Egypt a v jinch zemch. Mst ovedli rychle vzplanout a nehledli na to, je kdo mu nebo ena, a obveselovali se spol u, jak a kdy se jim uzdlo. Mladci, kte tanili ped bky, byli ve velik oblib u en, ta chtici se cviili v tomto umn, i kdy nebyli zasvceni, nbr inili tak pouze, aby se poba i, a asto dosahovali stejn obratnosti jako zasvcen, kte v ak nesmli vejt k en, stej vcen panny se nesmly vzdt mu i. Ale pro tomu tak bylo, to nemohu pochopit, nebo kdy uv nad jejich mravy, nemyslm, e vnovali takovou pozornost tto vci. Toto v e vypravuji proto, abych ukzal, e jsem byl udiven peasto, ne jsem si zvykl na kr sk obyeje, na n ostatn jsem si nezvykl nikdy, nebo bylo jejich pchou, e vynalzali ne nco novho a pekvapujcho, tak e nikdo nikdy nevdl pedem, co uin ve chvli p t.

Av ak nyn jest mi vypravovat o Minei, teba e mm srdce t k, kdy na ni vzpomnm. Jakmile jsme pibyli do pstavu, ubytovali jsme se v hospod cizinc, jej pohodl pesahov ohodl v ech hospod, kter jsem kdy vidl, teba e nebyla pli velk, tak e I tain dm rad v m svm zapr enm pepychem a se svmi nevdommi otroky se mi od t chvle zdl sprostnm Kdy jsme se oistili a oblkli, dala si Minea uesat vlasy a nakoupila si nov roucha, ab y se mohla ukzat svm ptelm, a byl jsem pekvapen, kdy jsem ji spatil, nebo na hlav m uk, kter se podobal kahanu, a na nohou stevce s vysokmi podpatky, na nich st krela. jsem ji v ak pohnvat, i neekl jsem nic proti jejmu stroji, ale dal jsem j nu nice a nh , kter byl vykldn rznobarevnmi kameny, je to mne obchodnk uji oval, e se na Krt tak dne nos, av ak e nem e ci, co se bude nosit nazt. Hledl jsem tak s podivenm na je ystupovaly ze stbrnho ivtku a jejich hlaviky byly rud nabarveny, tak e se vyhbala m u a prohlsila pov en, e se nemus stydt za sv prsa, kter mohou soupeit s adry kterk dy jsem si ji pozorn prohldl, neodporoval jsem j, nebo v tto vci mla zajist pravdu.

Nae jsme se dali donst z pstavu na v inu, do vlastnho msta, je bylo se svmi vznosn a zahradami jako z jinho svta po v t pstavn stsnnosti a vav, rybm pachu a obcho hadovn. Minea mne zavedla k jakmusi postar mu lechtici, jen byl jejm zvl tnm ochrncem a pte l na bm poli na jej umn, tak e Minea u nho bydlela a pou vala jeho domu jako svho. P znam bk a zaznamenval si je pro ztej szky, av ak spativ Mineu, zapomnl na sv zzna al se velice a objal ji upmn, ka: "Kde jsi se skrvala, v dy jsem t nevidl po tak dlouhou dobu, i myslil jsem ji , e byla n tob ada a e jsi zmizela v dom bohov. Nicmn jsem si je t nezvolil novou chrnnku, ta ta zstala, pokud otroci nezapomnli o ni peovat, i pokud ji nedala m ena rozbourat a po

stavit msto n vodn ndr , nebo se oddala pstovn vzcnch ryb v ndr ch a nedovede ji c jinho." "Helea pstuje ryby?" ptala se Minea udiven. "To ji nen Helea," odpovdl velmo ponkud netrpliv. "Mm novou enu a nyn prv je u n anenk ped bky, aby se podval na jej ryby, i nemyslm, e by se zaradovala, kdybychom ji li. Av ak pedstav mi svho ptele, aby se stal tak mm ptelem a aby tento dm se stal je m." "Mj ptel je Sinuhet, Egyp an, Ten -jen -jest-osaml, a po svm emesle je lkaem," ekla "Pochybuji, e zde zstane nadlouho osaml," poznamenal ibalsky staec. "Ale snad nejsi ne mocna, Mineo, e pivd s sebou lkae? To by mi bylo velmi nemil, proto e doufm, e ztr tanit ped bky a pinst mi opt trochu tst. Mj sprvce v pstavu si toti st uje, e vdaje na pjmy, na tom nesejde, nebo nikterak nerozumm jeho slo itm tm, kter mi neus o mne jen roziluje." "Nejsem nikterak nemocna," ekla Minea. "Ale tento ptel mne vyvedl z mnohch nebezpeens tv a pro li jsme mnohmi zemmi, abych se mohla vrtit do sv vlasti, proto e jsem pe ila z otn lodi, kdy jsem plula do Srie tanit ped bky." "Tak? Opravdu?" ekl staec nhle zneklidnn. "Doufm nicmn, e pes toto ptelstv jsi z , nebo jinak bude vylouena ze zvod a budou z toho mnoh trampoty, jak sama dobe v . Js opravdu rozmrzen, v dy vidm, e tv prsa jsou podezele rozvinuta a tv oi maj vlhk zbl o, Mineo, snad jsi se nezkazila?" "Ne," pohnvan odsekla Minea, "a km-li ne, m e mi pak vit, a nikdo mne nesm vy etov li na trhu otrok v Babyln. Sotva uv tomu, e jedin zsluhou tohoto ptele jsem mohla m nebezpeenstvm a vrtit se do vlasti, a myslila jsem, e moji ptel budou pot eni mm n ale ty mysl pouze na sv bky a na sv szky!" A ze zlosti se dala do ple a se slzami j stkalo lidlo po tvch. Staec velice zrozpaitl a litoval svch slov, i ekl: "Nepochybuji, e jsi petrpla mnoh na svch cestch, nebo v cizch zemch jsi se zajist nemohla koupat ka dho dne. A nemysl abyln t bci se vyrovnaj bkm na im. Ale to mi pipomn, e bych ml bt ji dvno u Min o zapomnl, i pjdu tam nyn, ani se pevlknu. Sotva si pece nkdo pov imne mho odvu j lik lid! Pojezte a popijte tedy, mil ptel, a uti se, Mineo, a pijde-li m ena, eknt ji ode el k Minoovi, ponvad jsem ji nechtl vyru ovat v jej kratochvli s bm tanenk hl bych jt stejn dobe spat kdopak si u Minoa pov imne, jsem-li tam i nikoli , ale napa mne, e bych se cestou mohl zastavit ve stjch a pozeptat se po stavu novho bka, jen m s vrny na boku, tak e bude pece jen lpe, pjdu-li tam. Jde toti o bka zcela vjimenho." A se roztr it s nmi, ale Minea mu ekla: "Pjdeme s tebou k Minoovi, tak e budu moci spatit opt sv ptele a pedstavit jim Sinuheta."

Tak se stalo, e jsme li do palce Minoova, a nakonec jsme li p ky, je to velmo se nemohl zhodnout, stoj-li za to vzt si nostka na tak krtkou cestu. Pochopil jsem, a kdy jsme v stupovali, e Minos je jejich krl, a dozvdl jsem se, e v ichni krlov se v dy tak jmenuj je odli ovali od druhch. Av ak kolikt Minos to je, to nikdo nevdl, nebo nikdo neml trp je potat a pamatovat si je, ponvad Minos jednoho dne zmiz a msto nho pijde jin, jen v em v ude podoben pede lmu, a proto se na Krt v jejich ivot plnm rozmaru a pomjejc emn. Palc ml nesetn komnaty a na stnch pijmac sn se vlnily mosk asy a chobotnice a l rhledn vod. Velik s byla pln lid, kte byli obleeni jedni roztodivnji a pepychov chzeli se a tvoili hlouky a rozmlouvali spolu iv a hlasit se smli a pili z malch vna a vy z ovoce, a eny si porovnvaly mezi sebou svj at. Minea mne pedstavila svm ptelm, kte byli v ichni stejn zdvoil a roztr it, a krl M mn nkolik vldnch slov v mm jazyce a podkoval mi, e jsem zachrnil Mineu jejmu bohu a l ji zpt, tak e bude moci pi prvn ple itosti vstoupit do bohova domu, teba e ji dvno s. Potom jsem poode el stranou a rozhl el jsem se, i bylo mi podivn mezi tmito lidmi, jeji ch jazyku ani radovnkm jsem nerozuml, a ke mn pistoupila postar ena, jej es byl doben erstvmi kvty a je podle mho nhledu by nebyla mla odhalovat sv prsa. ekla mi v mm jazyce, pekrucujc mnoh slova: "Ji jsme se kdesi setkali, teba e si nevzpomnm na tv jmno, ale jsi zajist onen egyptsk jen pi el zasvtit ns, kte jsme ctiteli Esetinch tajnch obad." Odpovdl jsem j, e si nevzpomnm, e bych ji byl vidl kdy dve, a tvrdil jsem, e bych zajist pamatoval, kdybych ji byl jednou spatil co byla ostatn pravda, nebo tak iv p

ala kozu, kter ukusuje z vchu sena. A je t jsem j ekl, e nejsem knzem, nbr lkaem, ptala: "L tak bky?" Byl jsem doten, ale neml jsem k tomu vlastn dnho dvodu, nebo bci jsou na Krt cenn d, a jak jejich len, tak i dr dn pi hrch je umnm samo o sob. Av ak to jsem je t ravil: "Lil jsem zajist njak ty kozy a samice pavin, ale bk jsem se je t nedotkl." Tu mne udeila ertovn svm vjem a ekla, e jsem hrubec. Byl bych se j nezbavil, kdyby ea nebyla vysvobodila a odvedla z jejho dosahu. Minea se pohybovala po palci jako doma a vedla mne z jedn komnaty do druh, vykikujc n ad enm ped znmmi pedmty a zdravc otroky, kte se ped n uklnli, jako by nikdy neby ravovala mi, e kterkoli krtsk lechtic mohl odejt na sv statky i odcestovat, kdykoli s u zlbilo, a mohl zcela dobe zapomenout oznmit to svm ptelm a nikdo se nad tm nepohor r po svm nvratu se vmsil mezi ostatn, jako by se nic nebylo stalo. To jim tak usnadova o smrt, nebo zmizel-li nkdo, nenapadlo nikoho po nm se ptt, a byl nakonec zapomenut, a jestli e ho nhodou kdosi postrdal, a ji kvli schzce i nv tv, nebyl pekvapen, i k stavil, je to se pedpokldalo, e ml njak jin rozmar. Nakonec mne Minea uvedla do krsn komnaty, kter byla v jinm dom, vysoko na bo pahorku, z jejho irokho okna byl dalek vhled na usmvav louky, pole, olivov hje a zarostl st a. ekla mi, e je to jej komnata a e v e je tam na svm mst, jako by byla vera ode la, stvo v truhlicch a perky ve skkch byly zastaral, tak e dnes je ji nem e nosit. Tehdy sem zvdl, e pochzela z krtskch Minou, akoliv jsem to mohl ji dvno vytu it podle jej roto pro ni nikdy ani zlato ani stbro i vzcn dary nic neznamenaly, je to od svho dtstv a zvykl mt v e, co si pla. Av ak rovn od svho dtstv byla zasvcena bohu, a proto byl dom bk a bydlela tam, nebyla-li prv v palci i u svho starho ochrnce nebo u svch p r an jsou v tto vci stejn rozmarn jako ve v ech vcech svho ivota. Byl jsem zvdav na dm bk, tak e jsme se vrtili do pijmac sn, abychom se rozlouili s rncem, jen byl velmi udiven, kdy mne spatil, a otzal se mne zdvoile, zda jsme se ji n setkali, proto e jsem mu byl povdom.

Potom mne Minea zavedla do domu bk, a bylo to cel msto samo pro sebe se v emi stjemi, p oli, hledi ti a vbhy, se kolnmi budovami a obydlmi kn . Kreli jsme z jedn stje do achu bk a Minea je nenavn zahrnovala lichotkami a n nmi jmny, teba e se pokou eli pro i svmi rohy a temn bueli a vyhazovali psek ostrmi kopyty a oi jim rud plly. Nav tvila tak jinochy a dvky, kter znala, akoliv tanenci ped bky nebyli k sob obvyk roto e zvidli jedni druhm obratnost a nepli si, aby se ti druz nauili jejich umn. Ale kn , kte cviili bky a vychovvali tanenky, ns pijali vldn, a kdy se dozvdl mne vyptvat na mnoh vci, je se tkaly trven bk, mchn krmiva a lesku srsti, akoli nali vce ne j. Minea se t ila jejich pzni, nebo dostala ihned bka i slo pro zvody toti netrplivost, aby mi ukzala sv umn ped nejlep mi bky.

Nakonec mne zavedla do malho domu, kde bydlel osamle nejvy knz boha Krty a bk, nebo byl Minos podle jmna i nejvy m knzem, neml asu pro sv obchodn a sprvn zle itosti v edin, e na n szel jako v ichni ostatn Kr an. Prv tak jako krl se jmenoval v dy Mino noval nejvy knz v dy Minotauros, a byl to nejobvanj a nejv enj mu na cel Krt, slovovali nahlas, nbr kali mu pouze Mu z malho bho domu. Minea se tak obvala ho na mi to nepiznala, ale etl jsem to v jejch och, jejich ka dik vraz byl mi ji znm. Kdy jsme se u nho ohlsili, pijal ns v temn komnat, a v prvn chvli jsem myslil, e vi a uvil jsem v em povstem, kter se o Krt vypravovaly, proto e jsem spatil mu e, jen b a d jin lovk, pouze msto hlavy ml zlatou hlavu bka. Kdy jsme se ped nm uklonili, s tou hlavu a odhalil nm svou tv. Av ak teba e se na mne zdvoile usmval, nelbil se mi, n ho bezvrazn obliej ml v sob cosi tvrdho a krutho, a nemohu vysvtlit, odkud jsem ml t pocit, ponvad to byl jinak krsn mu velmi temn pleti a zrozen k tomu, aby porouel. Minea mu nemusela nic vysvtlovat, nebo vdl ji v e o jejm ztroskotn i o jejch cestch e na nic zbytenho, ale podkoval mi za ptelstv, kter jsem prokzal Minei, a tud i Kr ohu, a ekl, e mne ekaj etn dary na m hospod a e budu s nimi zajist spokojen. "Nedbm o dary," ekl jsem mu, "nebo pro mne je vdn dle itj ne zlato, a proto jsem c tnch zemch, abych obohacoval sv vdn, tak e znm nyn bohy babylnsk i chetitsk. Proto nm tak boha Krty, o nm jsem sly el mnoho obdivuhodnho a jen miluje nedotknut panny a kvrnn mladky v opak k bohm Srie, jejich chrmy jsou msty rozko e a kde slou vykle t

"Mme etn bohy, je uctv lid," ekl. "Krom toho jsou v pstavu chrmy boh rznch zem Amonovi i pstavnmu Baalovi, chce -li. Nicmn t nechci klamat. Proto piznvm, e moc K a jejm bohu, jen se uctv v skrytu ji odedvna, kam a sah na e vdn. Jedin zasvcen aj ho teprve tehdy, kdy se s nm setkaj, ale je t nikdo se nevrtil, aby vypravoval o jeh podob." "Bohov Chetit jsou Nebe a Matka Zem a Voda, kter pad z nebe a zroduje zemi," ekl jsem . "Chpu, e moe je bohem Krty, je to krtsk moc a bohatstv z moe pochz." "Snad m pravdu, Sinuhete," pravil s podivnm smvem. "Vz v ak, e my Kr an slou me boh i uje od nrod pevniny, kte slou bohm mrtvm a obrazm ze deva. N bh nen obrazem, snnm jeho podoby, ale pokud n bh bude t, potud se udr moc Krty na moi. Tak bylo p to vme, i kdy spolhme tak velice na sv vlen lodi, s nimi dn jin mosk nrod n "Sly el jsem, e v bh sdl v zkrutech temnho domu," pokraoval jsem umnn. "Rd bych jeho bludi tm, o nm jsem tolik sly el, ale nechpu, pro zasvcen se odtamtud nikdy nevr v je jim pece dovoleno se vrtit, kdy tam pobyli od plku do plku." "Vstup do bohova domu je nejvy ct a nejvy m tstm, je mohou potkat krtsk mladky a otauros, opakuje slova, kter ji nesetnkrt pronesl. "Proto tak ostrovy moe s nmi soupe aj nm sv nejkrsnj panny a nejlep mladky, aby tanili ped bky a zastnili se loso y el povsti o snch boha moe, v nich je ivot tak odli n od ivota pozemskho, e nikdo, dnou vstoupil, si nepeje vrtit se k bolestem a strastem na zemi. Boj se snad, Mineo, vstoupit do bohova domu?" Av ak Minea neodpovdla, i pravil jsem: "Na bezch Simyry jsem vidl mrtvoly utopench nmonk, a jejich hlavy byly opuchl a bic ut a jejich vraz neprozrazoval dn radosti. To je v e, co vm o snch boha moe, ale nik epochybuji o tvch slovech, a peji Minei v ecko dobr." Minotauros ekl chladn: "Uvid bludi t, nebo ji nemnoho dn schz do plku a on noci vstoup Minea do bohova d "A co , odmtne-li Minea do bohova domu vstoupit?" zeptal jsem se prudce, nebo jeho s lova mne ohromila a m srdce ztuhlo beznadj. "To se je t nikdy nestalo," ekl Minotauros, "bu bez starosti, Sinuhete, Egyp ane. A bude Minea tanit ped bky, vstoup do bohova domu ze sv vlastn vle." Nasadil si opt zlatou b hlavu na znamen, e mme odejt, a ji jsme nevidli jeho tv. Minea mne vzala za ruku a odvedla, a jej veselost byla tatam.

III Kaptah byl na hospod, kdy jsem se vrtil a zdlo se, e vypil hojn vna v pstavnch krm avoval mi: "Mj pane, tato zem je pro sluhy zem zpadn, nebo nikdo je nebije holemi, ba ani si nevz pomene, kolik zlata m ve vku i jak perky si koupil. Vskutku, mj pane, to je pozemsk z zem pro sluhy, nebo rozhnv-li se pn na svho sluhu a vy ene-li ho ze svho domu, co je ejhor m trestem, pak se sluha pouze skryje a nazt se vrt a jeho pn ji na v ecko zapom pro nmonky a pstavn otroky je to zl zem, nebo sprvci maj tenk hole a jsou skoup, klamou Simyana stejn lehce, jako Simyan oklame Egyp ana. Nicmn maj drobn rybky, kter aj v oleji v hlinnch d bnech a kter jsou lahodn k vnu. A pro jemnou chu tchto rybie h promjm." Vykldal to v e po svm obvyklm zpsobu, jako by byl opil, ale potom zavel dvee a ujistil , e nm nikdo nenaslouch, a ekl: "Mj pane, podivn vci se dj v tto zemi, nebo nmonci v krmch vypravuj, e bh Krt kosti hledaj jinho. Av ak tato slova jsou nebezpen a nkolik nmonk bylo pro n hozeno o moe chobotnicm na pospas. Bylo toti pedpovdno, e moc Krty se zhrout, zeme-li jeji Tehdy vzplla nesmysln nadje v mm srdci, i pravil jsem Kaptahovi: "A nastane noc plku, m Minea vstoupit do bohova domu, je-li v ak jejich bh skuten mrte a to m e bt, nebo lid nakonec v v ecko, i kdy se mu nic nepovd, tu by se snad mohla Mi rtit z bohova domu, odkud se doposud je t nikdo nevrtil." Kaptah ekl: "Co pak tato proklet dvka nm nezpsobila ji dosti kod a nepjemnost? Co pak se vskutku ou dstojnost, aby mne ena bila trepkou, a tee krev z nosu? Av ak sprvn jsi pravil: lid konec v v ecko, i kdy se mu nic nepovd. A v to v ecko nejprve matn jako ve snu, ale jed se mu to v e osvtl jako bleskem a pak se bojuje na rozch ulic a domy ho a mnoh vci A nikterak nezvidm vzne enm Kr anm, je-li jejich bh opravdu mrtev, nebo a se to potvr se pstav na msto a kovi se chop svch kladiv a rybi svch harpun, a nosii budou roz

kyji, tak alespo myslm, e se stane, akoliv se m e stt i jinak." Pi jeho ei jsem si vzpomnl na to, co pravili babyln t hvzdopravci, i ekl jsem: "Babyln t kn vypotali z hvzd, e vk zem se chl ke konci a e nrody pejdou do no a potom ji nic nebude takov, jak bylo dve. Snad se tedy tk tato pedpov Krty, nebo a Egypta nemohou nikterak zemt, je to ij vn." "Tv moudrost je velk, mj pane," ekl Kaptah, "a kdybych ml dosti vna v hlav, pochopil b ch zajist zcela jasn, co k , ale nyn se mi v n pomchaly hvzdy a kn a bohov a vk rozumm, je to, co jsi ekl o Minei. Ta je potkem i koncem i stedem v ech tvch e a lit lice pro to, nebo kolikrt jsem ti kal, e bys dostal tot od otrokyn i v dom rozko e enm. Krom toho tyto krtsk eny s obna enmi prsy nesvraj pli zkostliv kolena, jak . Av ak chce -li tu dvku, pak je vc prost: klepneme ji do hlavy devnm kyjem a vlo me j tle a odneseme na lo a odplujeme s n pod ochranou chrobka do Egypta. A nebude to dn di v, akoliv jsem pevn pesvden, e tm si pinese do domu pln pytel divokch koek. Ale j i pomoci v tomto nebezpenm podnikn, nebo se na tebe nemohu ji dvat, jak me jako zar oza, kdy mluv , a jak mi schz ped oima a tv vlasy se je v chumch jako ko ich koc Nerozhnval jsem se na Kaptaha pro jeho drzost, nbr dlouho jsem pem lel o jeho slovech a jeho nvrh mne lkal. Av ak ctil jsem tak velice Mineu i jej pn, e jsem ve svm blznov olil, aby jej provedl. Myslil jsem toti , e by mi Minea nikdy neprominula, kdybych ji unesl jako koku v pytli.

Nazt jsem dostal vzhledem k Mineinu vystoupen velmi dobr msto v hledi ti velkho b ho lavice byly na mrn stoupajcm nvr , tak e ka d dal kamenn lavice byla v e ne p ez pek ky hledt na bky. Obdivoval jsem toto dmysln uspodn, je jsem nikde jinde nes Egypt se stavla pro prvody a slavnosti boh vysok le en, aby z nich ka d vidl bohy a anenice. Bci byli pivedeni jeden po druhm na pole a ka d tanenk rovn jeden po druhm prove , jen byl velmi slo it a vy adoval velk obratnosti, nebo byl sestaven z rznch st, kt ly provst bez chyby a podle pedepsanho du, av ak nejobt nj byly skoky nad bky mezi a pemet ve vzduchu, jm tanenk opsal svm tlem kruh a dopadl zpt ve stoje na hbet zv tomu nejobratnj mu se nemohlo toto v e podait bez pochyben, proto e mnoho zle elo na b zpsobu, jakm se zastavil a b el, i jak prohnul ji. Krt t lechtici a bohatci szeli m na sv chrnnce, ale nemohl jsem pochopit jejich bezmezn vzru en, je to jsem nedovedl roz znat ani bky, ani cviky jeden od druhho, nbr bk mi byl jako bk a cvik mi byl jako cvik . Tak Minea tanila ped bky a bl jsem se o ni, dokud mne jej zzran obratnost a ohebnost ovaly, tak e jsem zapomnl na nebezpe, v n se vydvala, a provolval jsem j slvu spolu nmi. Dvky zde tanily ped bky nah, stejn jako mladci, nebo jejich hra byla tak zrdn en kousek odvu by byl mohl pek et jejich pohybm a vystavit jejich ivot v nebezpe. Av byla podle mne ze v ech nejkrsnj , kdy tanila, tlo leskl olejem akoliv pece musm nimi byly i jin neobyejn krsn dvky, je doshly velkho spchu. M oi v ak spovaly byla je t tak dobe vycviena jako ostatn po sv dlouh neptomnosti a nezskala si an e. Jej star ochrnce, jen na ni szel, byl tm velice roztrpen a pohnvn, ale brzy zapomnl tracen stbro a vydal se do stj vybrat bka i nov cvien, jak ml na to prvo, je to by hrncem.

Po skonen tanc el jsem za Mineou do domu bk, av ak ona se dvala mimo mne a chladn pra "Sinuhete, nemohu se ji s tebou setkat, moji ptel mne toti pozvali na slavnost, a tak se musm pipravit pro boha, nebo noc plku nastane pozt. Proto se ji asi neuvidme pe em do bohova domu, chce -li ov em mne tam doprovodit s mmi pteli." "Sta se, jak prav ," pivolil jsem. "Nepochybn je na Krt mnoh k vidn a zvyky zem a o elice zajmaj. Prv pi tvm tanci mne pozvalo nkolik tvch ptelky do svch dom, abych na jejich tv a prsy je milo pohledt, teba e jsou ponkud tlust a lehkomyslnj ne ty. Tu mne vzala prudce za pa i a jej oi svtily a dchala vzru en, kdy ekla: "Nedovolm ti, aby ses el pot it s mmi ptelkynmi, kdy nejsem s tebou. Mohl bys alespo Sinuhete, a odejdu. I kdy jsem zajist v tvch och pli huben co mi nikdy dve nep bys tak uinit z ptelstv ke mn, kdy t o to dm." " ertoval jsem pouze," ekl jsem, "a nechci nikterak ru it tvj klid, je to m samozejm mn ovinnost, dve ne vstoup do bohova domu. Vrtm se tedy na hospodu a budu tam o etovat nebo v pstavu je mnoho tch, kte maj zapoteb m pe."

I ode el jsem od n a je t dlouho potom jsem ctil b pach ve svm chp a nikdy na ten bk nezapomenu, tak e spatm-li stdo bk a uctm jejich pach, je mi nevolno a nemohu j ce mi v prsou zkamen.

Nicmn jsem od n ode el a pijmal jsem nemocn na sv hospod a uzdravoval je a pomhal ji ich utrpen, a nastal veer a padla tma a roz ala se svtla v pstavnch domech rozko e. Sk tny a zdi sly el jsem hudbu a smch a rozlin zvuky lidsk bezstarostnosti, nebo i otroci sluhov krt t se nauili bezstarostnosti svch pn, a ka d il, jako by neml nikdy zem svt nebylo bolesti ani zrmutku, ani marn touhy. Nastala noc, sedl jsem ve sv jizb a Kaptah ji prostel roho e ke span, ale j si nepl r sedl jsem ve tm. Vy el msc a byl velik a zc akoliv je t ne zcela pln , nen rozlouit s jedinou enou, kterou jsem v ivot miloval skuten jako svou sestru, a nenvid jsem tak sebe, proto e jsem byl zbabl a slab a nevdl jsem, co si peji. Najednou se otevely dvee a Minea opatrn vstoupila, ohl ejc se zpt a kolem, a nebyla obl na po krtskm zpsobu, nbr mla na sob prost at, v nm tanila ped velmo i i ped chu a jej vlasy byly spoutny zlatou stu kou. "Mineo!" zvolal jsem pekvapen. "Pro jsi pi la ke mn, akoliv jsem myslil, e se pipravuj o svho boha?" Av ak ona pravila: "Mluv ti eji, nebo nechci, aby ns jin sly eli." Posadila se ke mn a hledla na msc a pravila rozmarn: "Nelb se mi m l ko v dom bk a nen mi dobe mezi mmi pteli. Pro jsem v ak pi la p vn hospody, i kdy se to neslu , nedovedu ti ci. Chce -li nicmn spt, nebudu t ru it a e je to mn samotn spnek nepichzel, pepadla mne touha uctit je t jednou vni lk a by e a zatahat Kaptaha za ucho a za vlasy pro jeho hloup ei. Nebo cestovnm mezi cizmi nr se mi zajist popletly my lenky, je to se ji nectm doma v dom bk jako dve a neraduji hval na bm poli a netou m ji vstoupit do domu bohova jako dve, nbr slova lid kolem jako nesrozumiteln vatln dt a jejich radost je jako pna na behu a nemm ji ni dnho radovnek. A msto srdce jako bych mla przdnou jmu, ba i m hlava je jako przdn jma a n din my lenky, o n bych mohla ci, e je moje, ale v ecko mne bolestn bod, a m mysl neb tak zarmoucena. Proto t prosm, abys alespo chvli podr el m ruce ve svch jako kdysi n se nebojm nieho zlho, ba ani smrti se nebojm, jsou-li m ruce ve tvch, Sinuhete , akol dobe vm, e radji hled na tlust a krsnj eny, ne jsem j, a dr je za ruce." Odpovdl jsem j a ekl: "Mineo, sestro m, moje dtstv a jino stv bylo jako jasn a hlubok pramen, ale mu n vk b velik eka, je se rozlv do iroka a pikrv mnoh zem, ale jej vody jsou nzk a stoj kdy jsi pi la ke mn ty, Mineo, zvedly se v ecky vody a hnaly se radostn do hlubokho kory a, a v e ve mn se oistilo a svt se usmval v mch och a v ecko zlo bylo opt jako pavu u ruka snadno sete. Pro tebe jsem chtl bt dobrm a uzdravovat lidi, a nehledl jsem na dary, kter mi dvali, a temn bohov nemli ji moci nade mnou. Tak tomu bylo, kdy jsi pi mn, av ak nyn, kdy mne opou t , v e kolem mne potemnlo a m srdce je jako osaml havra nepeji lidem ji nic dobrho, nbr nenvidm je a nenvidm tak bohy a nechci ji o nich je tomu nyn, Mineo, a proto ti pravm: Ve svt je mnoho zem, ale jen jedna jedin eka. D pus , abych t odvedl s sebou do ern zem na behu eky, kde kachny ki v stinch a slun o dne po nebi ve zlatm lunu. Odejdi se mnou, Mineo, a rozbijeme spolu d bn a staneme se mu em a enou a nikdy se nerozloume, nbr ivot nm bude snadn a po na smrti budou n atena, abychom se shledali v zpadn zemi a ili tam navky spolu." Av ak ona mi sevela ruce a hladila mi koneky svch pevnch prst oi a sta a hrdlo, a prav : "Sinuhete, nemohu ji s tebou odejt, i kdybych chtla, v dy nen jedin lodi, kter by ns la z Krty, a ani jedin velitel by se neodv il skrt ns ve sv lodi. Hldaj mne toti kv a nemohu dopustit, abys byl pro mne usmrcen. I kdybych chtla, nemohu ji s tebou od ejt, nebo od t chvle, kdy jsem tanila ped bky, je jejich vle silnj m, akoliv ti vtlit, ponvad jsi to sm nezakusil. Proto musm za plku vstoupit do bohova domu a ani ni ty, ani dn jin moc na svt nem e tomu zabrnit. Av ak pro tomu tak je, to nemohu vy ev to snad nikdo jin ne Minotauros. Od dtstv jsem byla vychovvna ve stnu boha, a kdy dnes tanila ped bky, oarovali mne. Av ak zaala jsem je nenvidt trpkou nenvist, je t ou od tebe, ba i vlastn nrod jsem zaala nenvidt, nebo jejich radost je jen stnem a j ivot dtinskou hrou, a tak jsou krut jako dti a dycht vidt, jak ped bky tee krev. D i obzvl t nespokojeni a rozmrzel, e bci nikoho svmi rohy neprobodli a e nikomu neuklou

noha, aby ho bci mohli kopyty rozdupat a jeho vnitnosti rohy roztrhat. Takov je pr avda o jejich szkch a o jejich velik lsce k bkm, i kdy by to snad nepiznali druhm, b sob, nbr hovo pouze o obdivu k velkmu umn." Dotkla se svmi rty mch rt a mho hrdla a objala mne a pitiskla se pevn ke mn, kdy ekl "Pro toto v e, Sinuhete, chci se vrtit k tob z bohova domu, nebo je mi to dovoleno po dle bho zkona, teba e se je t nikdo odtamtud nevrtil. Av ak j chci bt prvn a vrt ci uinit se mnou, co si bude pt, a tvj ivot bude mm ivotem a tvj nrod bude mm nro bohov budou mmi bohy, Sinuhete." Av ak srdce v m hrudi bylo przdn jako prv vykopan hrob, i ekl jsem: "O ztku pedem nikdo nic nev a nevm, e se vrt , odkud se doposud nikdo nevrtil. Sna zlatch snch boha moe vn ivot z bohovy studnice a zapomene na cel tento svt, ba i n liv tomu nevm, nebo v ecky tyto vci jsou jen pohdky a nic, co jsem a doposud a kdeko o bozch, nen s to poslit mou vru v tyto pohdky. Vz tedy, e nevrt -li se v uren a bou do domu bohova a odvedu t odtamtud. Odvedu t odtamtud, i kdyby ses ji nechtla vrt it. To uinm, Mineo, i kdy to bude mj posledn in na tto zemi." Ona v ak polekna polo ila svou ruku na m sta a ohl ela se kolem dokola a ekla: "Ti e! To nesm kat nahlas, ba ani si to myslit, v dy bohv dm je temn a dn cizinec esty a tak nezasvcenec, jen do nho vstoup, zahyne stra livou smrt. A nedostane se tam, bo mdn brny uzavraj bohv dm, a proto jsem astna, kdy nyn vm, e bys vskutku moh uinit to, co prav , a uvrhnout sebe v jistou zhubu. Av ak v mi, vrtm se k tob ze sv nebo mj bh nem e bt tak zl, aby mi nedovolil vrtit se k tob, peji-li si to sama. Je utku obdivuhodn, pekrsn bh, jen ste moc Krty a chce v em pouze dobr, tak e olivy k obil zraje na polch a lodi pluj bezpen z pstavu do pstavu. Obrac vtry, aby byly p odi v mlze a nic zlho se nepihod tm, kte jsou pod jeho ochranou. Pro by tedy mn pl " Od svho dtstv vyrstala ve stnu boha a jej oi byly zaslepeny, ale j j je nemohl ote rohldly, teba e jsem uzdravoval slep jehlou a pomhal jim zskat opt zrak! Proto v zchva sv bezmocnosti jsem ji sevel do nrue a lbal a laskal jej dy, i byly hladk jako sklo a a byla v mm objet jako pramen putujcmu po pou ti. A Minea neodporovala, nbr tiskla svou tv k mmu hrdlu a chvla se a jej slzy stkaly hor m ji, kdy pravila: "Sinuhete, pteli mj, pochybuje -li, e se vrtm, nechci ti ji nic odept, av ak ui se e , m e-li ti to zpsobit radost, i kdybych mla pro to zemt, nebo v tv nrui se neboj je nepatrn vi tomu, e mne mj bh od tebe odlou." Zeptal jsem se j: "Zpsobilo by ti to radost?" Zavhala a ekla: "Nevm. Vm pouze to, e m tlo je neklidn a neut iteln, kdy nejsem u tebe. Vm pouze to v och a kolena mi poklesaj, jakmile se mne dotkne . Kdysi jsem se proto nenvidla a bla se tvho dotyku, je to tehdy bylo ve mn v e jasn a nic nekalilo mou radost , nbr byla py n na sv umn, na ohebnost svho tla i na svou neposkvrnnost. Nyn vm, e tv dotyky i kdyby mi mly zpsobit bolest, ale pesto nevm, zpsobilo-li by mi radost, kdybys mi ui nil, po em tou , nbr byla bych snad potom zarmoucena. Av ak je-li to radost pro tebe, n j, nebo tv radost je i mou radost a nepeji si nic jinho vc, ne zpsobit ti radost." Tehdy jsem uvolnil sv objet a hladil jsem j vlasy a oi a ji, a pravil jsem: "Sta mi, e jsi pi la ke mn takov, jak jsi byla, kdy jsme spolu putovali po cestch ba Dej mi zlatou stu ku ze svch vlas, to mi sta a ne dm od tebe nic jinho." Pohldla na mne nedviv a dotkla se rukama svch kyl, a ekla: "Jsem snad pro tebe pli huben a mysl si, e by ti m tlo nedalo dnou rozko , a ml b myslnj enu, ne jsem j. Av ak chce -li, pokusm se bt tak lehkomyslnou, jak jen dovedu, v e prv tak, jak si peje , abys nebyl zklamn, nebo chci ti dt tolik rozko e, kolik jen mohu." Usml jsem se na ni, laskaje jej hladk ramena, a ekl jsem: "Mineo, dn ena nen v mch och krsnj ne ty a dn ena by mi nemohla dt vt ro jen pro svou vlastn radost, nebo ty bys nemla dn, je to jsi zneklidnna pro svho boha vm o nem, co m eme uinit a co ns oba stejn pot . Vezmeme d bn podle zvyku m zem polu. Tm se staneme mu em a enou, i kdy k tob je t nevejdu a i kdy zde nejsou kn , p om mli tak uinit a kte by zapsali na e jmna do Knihy chrmu. A Kaptah nm tedy dojde pro

abychom tak mohli neprodlen uinit." Jej oi se roz ily a zily v msnm svtle a zatleskala rukama a smla se istou radost

I vy el jsem pro Kaptaha, av ak Kaptah sedl na podlaze pede dvemi m jizby a plakal a otr l si hbetem ruky sv zvlhl tve a vypukl v je t hlasitj pl, kdy mne spatil. "Co se stalo, Kaptahu?" zeptal jsem se. "Pro ple ?" Beze studu se mi piznal a pravil: "Pane mj, mm citliv srdce i nemohl jsem neplakat, kdy jsem naslouchal v emu, co jste s i, ty a ta zkobok dvka, v tv jizb povdali, nebo nikdy jsem nesly el nic tak dojemnho. Rozhnval jsem se a kopl ho, a ekl: "Chce ci, e jsi naslouchal ped tmito dvemi a sly el v e, o em jsme hovoili?" Av ak Kaptah odpovdl s nevinnou tv: "Prv to chci ci, nebo jin pichzeli ped tvou jizbu, aby naslouchali, a nemli co dla , nbr sldili za Mineou. Vyhnal jsem je a hrozil jim tvou hol, i usadil jsem se ped tv dvee, abych bdl nad tvm klidem, nebo jsem tu il, e bys nebyl nijak pot en, kdyby t vyr a tohoto dle itho rozhovoru. Av ak kdy jsem zde sedl, nemohl jsem nesly et, co si povdt bylo to tak krsn tebas dtinsk , e jsem nemohl neplakat." Po tomto vysvtlen jsem se ji na nho nemohl hnvat pro jeho prostoduchost, i ekl jsem mu : "Je to jsi v e sly el, tak v , co chci. B rychle pro d bn." Okolkoval v ak a ekl: "Jakpak d bn to chce , mj pane? M bt z hlny, i z kamene, malovan i nemalovan, vysok " Pethl jsem ho hol, ale ne pli siln, nebo m srdce petkalo dobrotou ke v em lidem, a : "V dobe, co zam lm, a v tak dobe, e se k tomu hod jakkoli d bn. Neokolkuj ji te ti padne do rukou." "Ji jdu, ji spchm, ji b m, av ak kal jsem to prv jen proto, abys ml je t as roz t, nebo rozbt d bn se enou je v n krok v ivot mu e a nen vhodn uinit tak penhlen pro d bn, je to si tak peje , i nemohu tomu ji zabrnit." Tak se stalo, e Kaptah pinesl star d bn na olej, jen pchl rybinou, i rozbili jsme jej s olu, Minea a j. Kaptah byl tedy na m svdkem, kdy jsme se stali mu em a enou, a polo il s ineinu nohu na svou ji a prohlsil: "Od tto chvle jsi mou pan a bude mi dvat stejn rozkaz, ba pravdpodobn je t vce ne fm, e mi nebude vylvat horkou vodu na nohy, kdy se rozhnv , a doufm tak, e bude no y, kter budou bez podpatk, nebo se mi nelb podpatky na trepkch, je to po nich zstvaj oule na hlav. Rozhodn ti budu slou it stejn vrn jako svmu pnu, proto e z njak podivn k tob pilnulo, akoliv jsi huben a tv prsy jsou drobn, i nechpu, co mj pn na tob vid ufm, e se v e zlep , a porod prvn dt. Budu t tak okrdat stejn svdomit jako a u dbt sp e na tvj zjem ne na svj vlastn." Kdy domluvil, byl tak dojat, e se dal opt do ple a dlouho hlasit nakal. Minea ho pohl la rukou po hbet a dotkla se jeho tlustch tv a ut ovala ho, a se uklidnil, nae jsem , aby sebral stepy d bnu, a poslal jsem ho pry. Tto noci jsme spali opt spolen, Minea a j, jako dve, a ona spovala v mm nru a d lo a jej vlasy laskaly m tve. Av ak neve el jsem k n, nebo radost, kter by nepsobila i j, by ani pro mne nebyla radost. Myslm nicmn, e m radost byla hlub a vt , kdy j dr el ve svm nru, ani jsem k n ve el. Urit to pece tvrdit nemohu, nebo nevm, jak adost, kdybych byl k n ve el, av ak to vm, e on noci jsem chtl bt dobr ke v em lidem, srdci nebylo jedin zl my lenky, nbr ka d mu byl mi bratrem a ka d ena byla mi matkou yla mi sestrou, jak v ern zemi, tak i ve v ech zemch rudch, zalitch tmt msnm svt

IV Nazt tanila Minea opt ped bky a m srdce se chvlo o ni, av ak nic zlho se j nestalo den mladk sklouzl z ela svho bka a spadl na zem a bk ho probodl rohy a rozdupal kopyt y, a v ichni divci na bm poli povstali a jeeli strachem a nad enm. Kdy byl bk z pole anenkova mrtvola odnesena do stje, b ely se eny na nho podvat a dotkaly se jeho zakrv vzru en vzdychaly a volaly: "Jak to podvan!" Av ak mu i kali:

"Ji dvno jsme nevidli tak zdail zvody jako dnes." A nebyli zarmouceni, kdy platili szky jeden druhmu a v ili zlato a stbro, nbr li pop selit se do svch dom, tak e svtla ve mst hoela dlouho do noci a eny se ztratily svm m bloudily do cizch lo , ale nikdo se nad tm nepohor oval, nebo takov byl jejich mrav. Av ak j jsem le el sm na sv roho i, ponvad on noci Minea ke mn pijt nemohla, a za a m najal v pstavu nostka, abych ji mohl doprovodit do bohova domu. Jela na zlatm voze, jej thli kon s vysokmi chocholy, a jej ptel ji nsledovali v nos a hlueli a smli se a hzeli na ni kvty a zastavovali se na pokraji cesty, aby se nap ili vna. Cesta byla dlouh, av ak ka d vzal s sebou hojn zsoby, a lmali vtve oliv, aby mi ovvali, a zastra ovali ovce chudch past a vym leli si v emo n erty. Av ak dm boha na pat hory, pobl e moskho behu, a kdy se k nmu pibl ili, ztichli a zaali mluvit j do se ji nesml. Av ak jak vypadal bohv dm, to je mi t ko popsat, nebo byl jako nzk pahorek, na nm ros a kvty a na vrchol. Vstup do nho byl uzaven dvma mdnmi branami, vysokmi jako pahore a ped nimi byl mal chrm, kde se konal obad zasvcen a pobl e nho bydleli str cov te Naveer do el tedy slavnostn prvod a sem a ptel Mineini sestoupili ze svch nostek a u na trv kolem dokola a jedli a pili a ertovali spolu a zapomnli na dstojnost, kter se slu v blzkosti bohova domu, nebo Kr an zapomnaj rychle. Kdy nastala noc, zaplili po i si v kovinch a ve tm byly sly et vkiky en a smch mu . Av ak Minea sedla sama v chrmu a nikdo se k n ji nesml pibl it, i hledl jsem na ni, j sama sed. Byla obleena ve zlat jako bo obraz a mla na hlav obrovsk zlat epeni a pou na mne neznateln z t dlky, av ak v jejm smvu nebyla dn radost. Kdy vy el msc, svlkli ji ze v eho zlata a perk a pehodili pes ni lehkou zu a vlasy tbrnou s kou. Potom str ci vythli zvory bran a oteveli je. Brny se rozestoupily s tem tem a bylo poteb deseti mu , aby pohnuli obma branami, a za nimi zela temnota a nikdo ani neza eptal, nbr v ichni stli v hlubokm tichu. Minotauros se opsal zlatm psem a nasadil si zlatou b hlavu, tak e ji nebyl podoben lo inei dali do ruky zaplenou pochode a Minotauros ji vedl za ruku do temnho domu, a zm izeli na im zrakm, a brzo i svtlo pochodn se vytratilo. Tu se brny s rachotem opt zasun uly a zavely se mocnmi zvorami, k jejich zaven bylo zapoteb mnoha silnch mu a Mi tam.

Po tom v em jsem byl naplnn tak nevslovnou beznadj, e m srdce bylo jako oteven rna, a v ecka m krev, a m sly mne opustily, tak e jsem padl na kolena a skryl tv v trv. Neb om okam iku jsem ml jistotu, e Mineu ji nikdy nespatm, akoliv mi slbila, e se vrt z omu, aby mne nsledovala a ila svj ivot se mnou. Vdl jsem, e se nevrt, av ak pro jse v t chvli tm jist, to nemohu ci, v dy a do t chvle jsem byl na pochybch a vil j a opt doufal a pedstavoval si, e bh Krty je jin ne v ichni ostatn bohov a e propust lsku, kter ji pout ke mn. Av ak nyn jsem ji nedoufal, nbr zstal jsem le et tv k usedl vedle mne a pokyvoval hlavou a nakal. Krt t lechtici a bohatci v ak zaplili pochodn a pobhali kolem mne s pochodnmi v rukou li slo it tance a zpvali psn, jejich slovm jsem nerozuml. Kdy se mdn brny zavely ich velik vzru en, i tanili a skkali divoce a do vyerpn a jejich kik znl mm u m j hradbch. Av ak po chvli pestal Kaptah nakat a ekl: "Co se stalo, to se stalo, nem eme to zmnit a o ztku pedem nikdo nic nev. Proto, mj pa jezme a pijme a posilnme se, nebo jsem se zsobil vnem a rozlinm dobrm jdlem, kdy js y el, e je to zde zvykem pi tto ple itosti. Tak ti mohu ci, e slzy nikoho nenasyt a l my lenky, av ak nasycen je zadobe s celm svtem. Proto v dycky, kdy jsem nejvce zarmo adobyej vyhladovm, a proto budu jst a pt, dovol -li." Osu il si slzy a jedl a pil nadobyej hojn, ale j jsem se nemohl jdla ani dotknout a vno bylo jako blto mmu hrdlu.

Le el jsem stle tv k zemi, a jsem prudce zvedl hlavu, kdy Kaptah poznamenal: "Jestli mne m oko neklame, a to si nemyslm, proto e jsem je t nevypil ani polovinu toho , co m oko snese, ne vid pedmty dvojit, tak se rohat vrtil z hory, ale jak se vrtil, echpu, v dy nikdo mdn brny neotevel."

kal pravdu, nebo Minotauros se opravdu vrtil z bohova domu a jeho zlat b hlava zila le, kdy tanil s ostatnmi obadn tanec, dupaje stdav nohama. Kdy jsem ho spatil, nemo

se opanovat, ale povstal jsem ze zem a vrhl se k nmu a uchopil ho za pa i a zeptal se: "Kde je Minea?" Setsl mou ruku a zakval svou b hlavou, ale kdy jsem neodchzel, odhalil svou tv a e "Neslu se ru it posvtn obady, av ak ty to zajist nev , je to jsi cizinec, a proto ti o podruh se mne nedotkej!" "Kde je Minea?" tzal jsem se ho opt a opakoval jsem svou otzku tak dlouho, a ekl: "Mineu jsem zanechal v temnotch bohova domu, jak je pedepsno, a vrtil jsem se tanit p osvtn tanec na poest na eho boha. Ale co je t chce od n, kdy jsi ji obdr el dary za t i pivedl zpt?" "Jak jsi se mohl vrtit, kde to ona tam zstala?" ekl jsem a postavil se ped nho, av ak on mne odstril a tanenci ns oddlili.

Kaptah mne vzal za pa i a nsilm odvedl a bylo to zajist dobe, nebo nevm, co by se bylo inak stalo. I ekl mi: "Jsi hlupk hloup, e vzbuzuje takto pozornost, a bylo by lpe, kdybys tanil s ostatnmi a sml se a zpval jako oni, nebo jinak m e mt z toho nepjemnosti. Tak ti mohu ci, e l malmi dvemi, kter jsou po stran nedaleko mdnch bran, a nen na tom nic divnho, prot m el k tm dvem a vidl str ce, jak je zavraj a odn ej s sebou kl. Av ak chtl bych popj vno, aby ses uklidnil, je to tv tve jsou zkrouceny, jako bys byl sti en vzteklino koul oima jako sova." Dal mi napt vna, i usnul jsem na trv v msnm svtle a komhav z pochodn mi lehala h mi ve sv potm ilosti namchal do vna vu z divokho mku, kdy vidl mj stav. Tak mi o jsem pro nho uinil v Babyln, abych mu zachrnil ivot, av ak neuzavel mne do d bnu, n mne a chrnil ped tancmi, aby mne nerozdupali. Zachrnil mi tak snad ivot opt on, nebo v beznadji byl bych bval schopen probodnout Minotaura svm no em a zabt ho. Po celou noc sedl Kaptah vedle mne, dokud nevyprzdnil d bn s vnem, pak usnul po mm boku a dchal mi vno do ucha.

Druhho dne jsem se probudil dosti pozd a lk byl tak siln, e jsem se nejprve podivil, kde to jsem. Av ak kdy jsem si uvdomil, kde jsem a co se stalo, byl jsem zcela klidn a ml jsem jasno v hlav a zsluhou lku jsem ji nezuil. Mnoho astnk slavnosti ji ode lo zpt do msta, av ak ostatn spali pod kei, mu i i eny e studu odhalena, nebo popjeli vno a tanili a oslavovali svho boha a do jitra. Kdy se robudili, oblkli se do istch rouch a eny si upravily esy, ale nectily se dobe, je to mohly vykoupat, nebo voda potok jim byla pli studen, jak byly zvykl na teplou vodu tek uc ze stbrnch trubic. Vyplchly si v ak sta a pomazaly si tve vonnmi oleji a namalova ty a obo a zvaly a povdaly si mezi sebou: "Kdo zstane a bude ekat na Mineu, a kdo se vrt do msta?" A hry na trv a v kovinch mnoh ji nelkaly, i vrtila se vt ina do msta, a pouze nejml nj ptel Mineini zstali u bohova domu pod zminkou, e ekaj na jej nvrat, akoliv k omu se je t nikdo nikdy nevrtil. Uinili tak, je to si v noci zvykli na nkoho, kdo se jim lbil, a eny vyu ily ple itosti a poslaly sv mu e do msta, aby se jich zbavily. Kdy js idl, pochopil jsem, pro nen jedinho domu rozko e v tomto mst, nbr pouze v pstavu. A hledl na jejich hry ve dne a pak za p t noci, pochopil jsem tak, e dvky, jejich emes o obveselovn mu , by byly velmi nesnadno soupeily s krtskmi enami.

Av ak Minotaurovi jsem ekl ped jeho odchodem: "Mohu zstat a ekat na Minein nvrat s jejmi ptelkynmi, teba e jsem cizinec?" Pohldl na mne zlomysln a pravil: "Nikdo ti v tom nebrn, av ak myslm, e v pstavu je prv nyn vhodn lo, kter t m e o ek marn. Z domu bohova se je t dn zasvcenec nevrtil." Stavl jsem se v ak hloupm a ekl jsem mu, abych se mu zalbil: "Je pravda, e jsem ml Mineu dosti rd, i kdy se mi stala nudnou, je to jsem k n nesml ve pro jejho boha. Abych pravdu ekl, neoekvm nikterak, e se vrt, ale km to po zpsob zde setrvvm a ekm na Mineu, nebo je zde mnoho pvabnch en, provdanch i neprovdanch, i dvaj do o a vkldaj sv prsy do rukou a pokou ej mne, a nezakusil jsem je t nic podo k Minea byla rliv a nedovolila mi, abych se obveseloval s jinmi, akoliv jsem k n nesml vejt. Musm t tak po dat za odpu tn, e jsem se v noci opil a tebe snad nevolky urazil, si na to nevzpomnm zcela jasn, je to m hlava je je t zam ena. Vm pouze, e jsem t obj

rdla a prosil, abys mne nauil krokm tance, jej tan tak krsn a dstojn, e jsem nco espatil. Urazil-li jsem t v ak, prosm t opravdu ze srdce za odpu tn, nebo jako cizinec dostaten va e zvyky, i nevdl jsem, e se neslu na tebe shnout, ponvad jsi osobou vy nou." Tlachal jsem tak, mhouraje oima a nakaje na bolesti hlavy, a se Minotauros nakonec u smval a pova oval mne za hlupka, i ekl: "Je-li tomu tak, nechci ti brnit v tvm pot en, v dy my zde na Krt nejsme nepejc. Z na Mineu, jak dlouho chce , av ak hle, a dnou enu neoplodn , nebo to by bylo neslu n izinec. Tmto t nechci nikterak urazit, nbr ti to km tak, jak je u ns zvykem vyjadova mezi mu i." Ujistil jsem ho, e budu opatrn, a povdal jsem mu je t rozlin vci, je jsem zakusil v S v Babyln s chrmovmi dvkami, a mne pova oval vskutku za naprostho hlupka a rozlouil s ou, poklepav mi na rameno, i ode el a vrtil se do msta.

Myslm si v ak, e nicmn varoval str ce, aby mne mli na och, a myslm si tak, e vyzva ne obveselovaly, nebo krtce po jeho odchodu pi el ke mn cel houf en, je se mi jaly vz e na hrdlo a hledly mi do o a tiskly sv nah prsy na m pa e. Nakonec mne odthly do vav v, abych s nimi pojedl a popil vna. Tak jsem poznal jejich zpsoby a jejich lehkomys lnost a nikterak se pede mnou neostchaly, ale j jsem hojn pil a stavl se opil, tak e ze mne nemly ni dnou rozko , nbr byly mnou konen znechuceny a zaaly mne po uchovat, nad nevzdlanc. Tu pi el Kaptah a odvdl mne, dr e mne v podpa a vytaje mi hlasit m opilstv, a nabd esel msto mne. Smly se a chichotaly, prohl ejce si ho a mladci se mu posmvali a ukazov prstem na jeho velk bich a lysinu. Av ak byl to cizinec a ciz v dy pitahuje eny ve v emch , tak e kdy se dosti vysmly, pijaly ho mezi sebe a nalvaly mu vna a vkldaly mu o do st, tisknouce se svmi boky k jeho bokm, a nazvaly ho svm kozlem a hrozily se nad j eho pachem, kter je v ak nakonec zaal lkat. Zanechal jsem Kaptaha jejich pi a prchl od nich, nebo jsem nechtl myslit na nic jinho ne na Mineu a m beznadj byla jako hladov krysa v mm nitru. Kdy str ci za poledne usnuli, el jsem k mdnm brnm a na el jsem ponkud stranou od nic ale bylo nemo no je otevt bez kle. Pitiskl jsem nicmn sv sta ke kovu dve a za epta o jmno, je to jsem se neodv il vyslovit je nahlas. Jakmile se str ci vzbudili, el jsem k nim, d bn vna s sebou, a nabdl jim a rozmlouval s imi, a se velice divili mmu chovn, nebo na Krt nehovo vzne en s prostmi, nbr ij ebylo prostch a chudch. Av ak str cov vdli, e jsem cizinec, a pova ovali mne za hloup hovn a popjeli m vno a posmvali se mi mezi sebou ve sv ei. I zvidl chrmov knz str cm dobr pit a pi el ze svho domu k nm a popjel tak z mh a bydlel po cel svj vk pi chrmu, ste e mdn brny, av ak kdy jsem se ho zeptal, zda do bohova domu, zhrozil se velice a pravil, e nikdo jin do bohova domu vstoupit ne sm ne zasvcen a Minotauros, ponvad v ichni ostatn by zemeli stra livou smrt, kdyby t ili. A vypravoval aby potvrdil sv slova , e kdysi dvno, kdy moc a slva Krty nebyla je t t lik, pistli na pobe pobl e chrmu mo t lupii a pepadli str ce, doufajce nalzt p upii, jich cel houf ve el do bohova domu, se nikdy nevrtili, ba ani ti, kte tam li pot pro n, se nevrtili, zato v ak sly eli str ci z hloubi temnho domu p ern vkiky hrzy. zbvajc lupii strach a osvobodili str ce, neodva ujce se je zabt, a uprchli na svou lo om ji nikdo se nepokusil vniknout do bohova domu. Proto podle jeho mnn bylo zcela zb yten jej hldat, nebo tak jako tak se nikdo neodv tam vstoupit. I odvedl mne do svho domu a ukzal mi kl od dvek a nijak jej neskrval a povdl mi, e vzal Minotauros s sebou, kdy vstupoval do temnho domu, aby se mohl vrtit jako obvyk le nikm nepozorovn postrannmi dvemi, kdy byly velk mdn brny ji zaveny. Koupil jsem od nho nkolik kouzelnch pedmt a malch bk, kter otesval z kamene, aby vli, i byl tm velice pot en a stali jsme se pteli. Av ak kdy hovoil o bohov dom, ztl , i vidl jsem, e se velice boj domu, jej hld. Tak prohlsil, e se neodv vstoupit a jsou-li mdn brny oteveny, av ak pro se neodv tak uinit, to mi nedovedl vysvtlit.

Nechtl jsem se zdr ovat u nho pli dlouho, abych nevzbudil podezen, i vrtil jsem se k nm a popjel vno a pokou el se veselit a smt se s nimi a pedstral jsem, e se mi velice ilo v jejich ench. Kaptah byl ji zcela opil a vypravoval jim rozlin vmysly o zemch, kter jsme poznali, ta

se smli a tleskali rukama a vskali jako dti. Tak jim vypravoval o dni, kdy byl krlem babylnskm, i o rozsudcch, kter pron el z krlovskho stolce, i o svch velkch sp ch om, av ak oni to v e pova ovali za irou le a smli se m dle tm vce, a kali: "Zajist m krtskou krev ve svch ilch." Tak uplynul tento den, a jsem byl znechucen jejich veselm a jejich bezstarostnost a volnmi mravy a kal jsem si, e nen mo no pedstavit si jednotvrnj ivot, nebo rozma dnmu zkonu, prodlu uje mru asu vce ne ivot, v nm je njak d. Strvili tuto noc stejn jako pede lou a m chmurn sny byly neustle ru eny vkiky en, je o hje, dr dce mladky, kte je pronsledovali a chytali za vlajc roucha a strhvali je v ak na svitu byli v ichni znaveni a znechuceni, proto e se nemohli vykoupat, a vt ina se vrtila onoho dne zpt do msta, a pouze nejmlad a nejnad enj z nich zstali ped mdn

Av ak tetho dne ode li konen tak posledn, i dal jsem jim sv nostka, kter na mne eka kte pi li p ky, nemli ji sil, aby se p ky vrtili, ale kymceli se pemrou radovnek hod, e jsem se zbavil svch nostek, aby mne zde nikdo neoekval.

A ka dho dne jsem nabzel vno str cm, i nebyli nikterak udiveni, kdy jsem jim tak onoho naveer pinesl d bn vna, nbr rdi jej pijali, v dy mli mlo pot en ve sv samot, j vnostn prvod nepivedl novho zasvcenho pro temn dm. Jestli e se nemu divili, tak ted omu, e jsem sm vytrvale ekal na Mineu, nebo nco takovho se je t opravdu nikdy nestalo, e byl jsem cizinec a pova ovali mne za hloupho, i pili rdi m vno, a kdy jsem spatil, e se k nim pidal, el jsem ke Kaptahovi a ekl mu: "Bohov urili, abychom se nyn rozlouili, nebo Minea se nevrtila a nevm, e se vrt, pro ni. Av ak nikdo, kdo vstoupil do tohoto temnho domu, se nevrtil, a proto pravdpo dobn se nevrtm ani j. Bude tud lpe, kdy se skryje v hji, a nepijdu-li zpt do svi a sm do msta. Bude-li se nkdo po mn ptt, ekni, e jsem spadl ze skly do moe, nebo e zn za vhodn, v dy si dovede vymyslit takov vci lpe ne j. Ale jsem si jist, e se ne m e pro mne za mne odejt ihned, chce -li. Napsal jsem ti hlinnou tabulku a opatil ji sv u syrskou peet, abys mohl odcestovat do Simyry a zddit m jmn v obchodnch domech. M e dat mj dm, chce -li. A pak bude voln a m e jt, kamkoli se ti zachce, a boj -li se, e gypt obt ovat jako uprchlho otroka, zsta teba v Simye a obvej mj dm a ij z mho ma libo. A nemus se starat o zaopaten mho tla, proto e nenaleznu-li Mineu, je mi lhostejn , bude-li m tlo zaopateno i nikoli. Byl jsi mi vrnm sluhou, akoliv jsem byl asto znec en tvm tlachnm, a proto lituji, e jsem t bil svou hol pli asto a siln, ale nicmn bylo zdrav, a inil jsem tak v dobrm myslu, tak e doufm, e mi to nem za zl. Nech ti se chrobk tst, nebo si jej m e vzt s sebou, je to ty v nj vce v ne j. Nemysl oteb tam, kam nyn jdu." Kaptah dlouho mlel a nehledl na mne, a konen rozv n promluvil: "Pane mj, nemm ti nic za zl, akoliv jsi mne bil nkdy zbyten siln, v dy jsi tak inil slu a dle svho uv en. Av ak astji jsi naslouchal mm radm a astji jsi hovoil se mnou lem ne jako se sluhou i otrokem, tak e jsem byl obas ve velkch starostech o tvou dstojn ost, dokud opt hl neobnovila bohy uren rozdl mezi nmi. Nyn se maj v ak vci tak, e o je tak mou pan, je to jsem polo il jej po ehnanou drobnou nohu na svou ji, i zodpovdm ak j, je to jsem jejm sluhou. Nemohu tedy dovolit, abys ode el sm do tohoto temnho domu mnohch rozlinch dvod, je zde nechci vypotvat, tak e nemohu-li jt s tebou jako to o jsi mi nadil odejt a j mm poslechnout tvch rozkaz, i kdyby byly hloup doprovodm l, proto e t nemohu nechat samotnho, a obzvl t ne bez chrobka, akoliv myslm, stejn ja v tto vci nm ani chrobk nem e pomoci." Mluvil tak rozumn a v n, e jsem ho ji nepoznval, a nenakal jako obvykle. Ale zdlo se myslnm poslat takto dva na smrt, je to i jeden postaoval, i ekl jsem mu to a nadil mu, by ode el podle mho rozkazu a nemluvil hlouposti. Av ak on byl umnn a ekl: "Nedovol -li mi doprovzet t, pjdu za tebou a nem e mi v tom zabrnit, ale radji ov em tebou, nebo ve tm mm velik strach. Stejn se bojm tohoto temnho domu natolik, e se mi ti mn ve vodu pi pouhm pomy len na, a proto doufm, e mi dovol vzt s sebou d bn v stou posilnit svou mysl, ponvad se obvm, e jinak budu snad vt strachy a tebe tak vyru o at. Vzt s sebou zbra je toti zcela zbyteno, proto e jsem mkkho srdce a hrozm se prolv a v dy jsem se spolhal sp e na sv nohy ne na zbran, proto chce -li bojovat s bohem, je t v vc, a j se budu jen z stran dvat a povzbuzovat t svmi radami. Pedpokldm, e to v ve hvzdch ji pede dnem mho prokletho zrozen, jak je tvm zvykem kat, av ak to mne a

en m neut uje, nbr mou jedinou tchou je, e jsem na lovka il ji dosti dlouho a do s l svou hlavu ve vce krmch, ne bych stail vypotat, ba i s enami jsem zakusil dostaten aposledy s tmito krtskmi eninkami, kter nejsou tak hloup, aby le ely jako podu ky, av a a ka dho Amon, aby s nimi rozbil d bn! Tm nemnm nikterak Mineu, na i pan, kter je p kl, e jej pli n istota je tak jej nejvt chybou, a jej osud ukazuje, jak zkzonosn akoliv nemohu vypravovat vstra n pklady ze svho dtstv, kter se rozprchly do v ech k nikdy ji jsem je nespatil. To km pouze proto, e kdyby byla ta dvka poctiv ve la do t , jak in ka d slu n ena, aby poznala mu e, jen se j lb toto v e by se nebylo stalo ji dvno v Simye nebo v Egypt, a ona by vldla v tvm dom, z eho by opt mohlo vzejt h nepjemnost, kter nyn nechci vypotvat, av ak kter by byly nepatrn vedle nepjemno A zaopaten mho tla nen pro mne nikterak malikost jako pro tebe, nbr jsem ve velikch tech, co bude se mnou v p tm ivot. Av ak co se stane, tomu nelze zabrnit, jak ekla en echala svj prst mezi mlnskmi kameny." Vdl jsem, e by Kaptah mohl hovoit teba po celou noc, jakmile nyn pe el na toto pole a yk se mu rozvzal. Proto jsem ekl: "Pesta tlachat a vezmi d bn s vnem, chce -li, av ak pojme ji , abychom dokonili, co jsm nebo myslm, e str ci sp nyn pod vlivem vna, je jsem jim namchal."

Str cov opravdu ji hluboce spali a knz tak spal, tak e jsem si mohl snadno vzt kl od rovch dve, jej mi knz ukzal. Vzali jsme s sebou tak ndobu se havmi oharky a pochodn jsme je je t nezaplili, nebo v msnm svtle bylo jasn vidt, a dvka se nm bez nmah Tak jsme ve li a pekroili prh bohova domu a ve tm jsem sly el, jak Kaptahovy zuby cvakaj o okraj d bnu.

V Kdy povzbudil Kaptah svou mysl vnem, pravil hlasem zcela vyhaslm: "Pane mj, zapal pochode, nebo odtud svtlo nevychz, i neprozrad ns, a tato tma je hor noty zsvtn, jim se nikdo nevyhne, ale do tto tmy jsme vstoupili ze sv svobodn vle." Dchl jsem tedy do ohark a zaplil pochode, i vidl jsem, e jsme ve velik jeskyni, jej uzavraly mdn brny. Z tto jeskyn vychzelo desatero chodeb, je smovaly na rzn str oddleny silnmi cihlovmi stnami. Av ak na to jsem byl pipraven, je to jsem kdysi sly el, Krty obv bludi t a babyln t kn mne pouili, e bludi t se stav podle stev obtnc u sprvnou cestu, v dy jsem tak asto vidl pi obtovn steva bk, a soudil jsem, e kr st postaveno podle bch stev. Proto jsem ukzal Kaptahovi na nejvzdlenj chodbu a ekl "Pojme tudy." Av ak Kaptah prohlsil: "V dy snad nemme tak pli naspch a opatrnost se lo nepevrhne. Proto bude lpe, pojist abychom nezabloudili, a pedev m pojistme-li se, abychom do li zpt zase sem, jestli e se v kutku vrtme, v co nikterak nevm, nebo se siln obvm, e se u nevrtme." Pi tchto slovech vyal ze svho vku klubko nit a jeho konec pivzal na kost, kterou pev l mezi dv cihly. Tato my lenka byla v cel sv prostot tak moudr, e bych sm jakt iv neb i pipadl, nicmn jsem mu nic neekl, abych neztratil na sv dstojnosti v jeho och. Proto em mu pouze nadil, aby si posp il. el jsem naped do bludi t temnho domu, maje neustle li obraz bch stev, a Kaptah odmotval klubko, jak jsme postupovali. Kreli jsme klikatmi chodbami a stle nov chodby se otvraly ped nmi, a nkdy jsme se vr , kdy se ped nmi objevila stna, a vydali jsme se do jin chodby, a se Kaptah zarazil a vdechl dlouze vzduch a zuby se mu rozcvakaly a pochode se mu rozhoupala v ruce, k dy ekl: "Mj pane, ct b pach?" I j jsem uctil ostr, hnusn pach, jen pipomnal bky ale byl je t hroznj a zdlo mezi nimi jsme kreli, zcela tak, jako by cel bludi t bylo nesmrnou b stj. Av ak Kaptahovi jsem nadil, aby el dle a nevdechoval vzduch, a kdy se dlouze napil ze d u, kreli jsme rychle vped, a mi noha sklouzla po emsi hladkm, i sehnul jsem se a spati , e na zemi le shnil ensk lebka, na n byly je t vlasy. A jak jsem na ni hledl, uvd i, e Mineu na ivu nenajdu, ale nesmysln touha poznat pravdu mne hnala vped, tak e jsem rpl do Kaptaha a zakzal mu nakat, i kreli jsme dle, odmotvajce nit. Av ak brzo se p evila opt stna, i museli jsme se vrtit a jt jinou chodbou. Nhle se Kaptah zastavil a ukzal na zem a dk vlasy na jeho hlav se zje ily a tv zesina odval jsem se tak, i vidl jsem, e na dla b chodby le such zvec lejno, ale jeho kol kho tla, a pochzelo-li od bka, muselo bt toto zve tak obrovskch rozmr, e si to neb

dstavit. Kaptah uhodl m my lenky a ekl: "To nem e bt b lejno, nebo takov bk by se nevmstnal do tchto chodeb. Myslm v ak, akho obrovskho hada." Sotva to vykoktal, napil se zhluboka, cvakaje zuby o okraj d bnu, a j zatm pem lel o cho bch, kter jako by byly postaveny pro veliknskho hada, a jednu chvli jsem uva oval o nvr tu. Av ak tu jsem si opt vzpomnl na Mineu a stra n beznadj se mne zmocnila, i thl jsem K ptaha za sebou a el vped, svraje ve svch zvlhlch rukou n , akoliv jsem vdl, e je zd byten. Jak jsme v ak postupovali, stval se zpach ostej m a ostej m, a proti nm vyrazila smrd o z ohromnho mrchovi t, tak e jsme st dchali. Ale m mysl se zaradovala, nebo jsem vd brzy u cle. Pidali jsme do kroku, a ero naplnilo chodbu jako pedzvst vzdlenho svtla stoupili jsme do hory, a stny nebyly ji postaveny z cihel, ale vytesny do mkkho kamen e. Chodba se mrn sva ovala a zakopvali jsme o lidsk kosti a o hromady lejna, jako bych om se octli v doupti obrovitho dravce, a konen se ped nmi otevela velik jeskyn a sta jsme na pokraji skly a spatili pod sebou hladinu vody uprosted nepedstavitelnho zpachu . Svtlo vnikalo do tto jeskyn od moe a vidli jsme nyn i bez pochodn, a svtlo moe bylo n, a sly eli jsme nrazy vln o skly nkde v daleku. Av ak ped nmi, na hladin vody, se ho mnohokrt stoen ada obrovskch ko ench mch, a brzo oko rozeznalo, e je to mrtv zve i m e lovk kdy pedstavit, a vydvajc onen hnilobn smrad. Jeho hlava byla ponoena ve v adala jako hlava ohromnho bka, a tlo bylo jako tlo odpornho hada a plavalo na hladin v odn, nadleheno hnitm. Vdl jsem, e hledm na boha Krty, ale vdl jsem tak, e tento d ji po msce mrtev. Kde tedy byla Minea? A vzpomnaje na ni, pomyslil jsem tak na v ecky ty zasvcen, kte kdy vstoupili do bohova omu, kdy se byli nauili tanit ped bky. Myslil jsem na mladky, kte nesmli vejt k d , kter musely zachovat sv panenstv, aby mohly vstoupit do jasu a radosti bohova dom u, a myslil jsem na jejich lebky a kosti, je odpovaly v temnm dom, a myslil jsem na n estvru, kter je tvala bludi tm chodeb a kter jim tarasila cestu svm ohavnm tlem, tak h skoky a jejich obratnost ped bky jim nebyly ji k niemu. Tento netvor se ivil lidskm masem a postaila mu potrava jednou do msce, a vldcov Krty mu obtovali nejkrsnj pan chy v nadji, e si tak uchovaj moc nad moem. Z njakch hlubokch propast moskch se asi netvor za pradvn boue a do tto jeskyn a Kr an mu zatarasili vchod a postavili bludi v nm probhal, a krmili ho lidskmi obtmi, dokud nepo el a jinho podobnho zvete na s lo. Kde tedy byla Minea? len beznadj volal jsem ji jmnem a cel jeskyn se ozvala, ale Kaptah mi ukzal na zem schl krvav stopy na kamenech. Sledoval jsem je pohledem a k vod, i spatil jsem te tlo ineino i sp e to, co z nho zbvalo, nebo jej mrtvola se pomalu sunula po dn, a krabi ji i ze v ech stran a nemla ji oblieje, ale poznal jsem ji po stbrn s ce ve vlasech. A ne mi teba vidt rnu meem v jejm boku, v dy jsem ji uhodl, e Minotauros ji zavedl a sem u j vnoil svj me do tla a svrhl do vln, aby se nikdo nedozvdl, e bh Krty je mrtev. zajist uinil ji i mnohm pannm a jinochm ped Mineou. Kdy jsem nyn spatil a pochopil pravdu, vydral se z mho hrdla hrozn vkik a padl jsem na kolena a ztratil vdom a byl bych se zajist ztil stemhlav dol k Minei, kdyby mne nebyl aptah zachytil a nevthl zpt do bezpe, jak mi pozdji vypravoval. Od tohoto okam iku se t oti nepamatuji na nic, co se pihodilo, a vm jen to, co mi Kaptah vypravoval. Tak hl ubok a milosrdn bezvdom se mne zmocnilo po v ech mch bolestech, pochybnostech a beznadj . Kaptah mi vypravoval, e dlouho nakal po mm boku, nebo myslil, e jsem mrtev, a plakal t ak nad Mineou, a se konen vzchopil a ohmatal mne, i zjistil, e iji, a ekl si, e mus it alespo mne, ponvad Minei ji pomoci nem e. Vypravoval, e vidl i jin Minotaurem zavr inoch a dvek, jejich v ecko maso krabi ohlodali, tak e jejich kosti le ely bl a hladk n dn moskm. Av ak kal-li mi to pouze proto, aby mne ut il, to nevm. Zpach ho v ak zaal dusit, a kdy zjistil, e nem e nst zrove d bn s vnem a mne, vypr a hodil jej do vody, a vno mu dodalo tolik sly, e byl s to mne stdav nst a thnout zp mdnm brnm, sleduje odmotanou nit. Kdy si to dobe rozv il, smotal celou nit zase v kl aby v bludi ti nezbylo po ns stopy, a vypravoval mi, e ve svtle pochodn vidl na zdech a na rozcestch tajn znamen, ktermi ml Minotauros oznaenu sprvnou cestu, aby nezabloudi

. Av ak d bn, jak ekl, hodil do vody, aby ml Minotauros njak pekvapen, a p t pijd tovskou prci. Ji se rozednvalo, kdy mne vynesl a zavel za sebou dvee, i el vrtit kl na jeho msto knze, proto e str cov i knz je t hluboce spali pod vlivem mho vna. Pak mne odnesl na ka a ukryl v kovinch a omval obliej vodou a tel mi ruce, a jsem opt nabyl vdom. Av a c z toho se nepamatuji, nebo ekl, e jsem byl pomaten a nemohl jsem promluvit, a prot o mi dal lk, aby mne uklidnil. Vzchopil jsem se a daleko pozdji, kdy jsme ji byli blzk o msta, a on mne vedl za ruku a podpral mne. Od t chvle se ji pamatuji na v e. Av ak nevzpomnm si, e bych byl ctil tehdy njakou bolest, a nemyslil jsem ji tak siln n ineu, nbr Minea byla jako dalek stn v m pamti, jako bych ji byl potkal v jakmsi vzdle bvalm ivot. Naopak jsem si uvdomoval, e bh Krty je mrtev a e moc jej se rozpadne po ovd, a nikterak jsem se nad tm nermoutil, akoliv Kr an byli ke mn vldn a jejich vese ako jiskiv pna na behu moe a tak jejich umn bylo jako jiskiv pna na behu moe. Kd k mstu, poctil jsem naopak radost pi pomy len, e tyto krsn, vzdu n domy vzplanou vyso eny a e v niv vkiky en se promn v chroptn umrajcch a e zlat hlava Minotaurova iv a rozbita pi dlen koisti a e nezbude stopy po krtsk moci, nbr e jejich ostrov se o moe, z nho vy el spolu s netvorem. Myslil jsem tak na Minotaura a nevzpomnal jsem na nho zle, nebo Mineina smrt byla le hk, a nemusela prchat ped moskm bkem a vyskakovat a pepnat v ecku svou obratnost, nbr , sotva si to uvdomujc. Myslil jsem na Minotaura jako na jedinho lovka, jen v, e jeji bh je mrtev a e se Krta zhrout, i chpal jsem, e mu nen snadn unst sv tajemstv. A n zda mu bylo snadn nst sv tajemstv i tehdy, kdy netvor je t il a kdy on vodil nejkrsnj jinochy sv zem do temnho domu msc po msci a rok po roku, vda, co je tam oekv. Ne, nevzpomnal jsem na Minotaura zle, nbr prozpvoval jsem si a sml se pihlouple, krej Kaptahem, jen mne podpral, tak e mohl snadno ci Mineinm ptelm, kter jsme potkvali, opil, proto e jsem ekal na Mineu pli dlouho, co bylo pochopiteln, je to jsem byl cizin neznal sdostatek zvyky zem, i nevdl jsem, e se neslu chodit opil za blho dne. Kaptah nalezl konen nostka a dopravil mne zpt na hospodu, kde jsem vypil hojn vna dle sv libosti a spal potom dlouze a hluboce.

Kdy jsem se probudil, byl jsem opt jasn mysli a vzdlen v emu pede lmu, tak e jsem pem inotaurovi a kal si, e bych ho mohl jt zabt, ale rozva oval jsem, e by mi to nebylo ani k u itku, ani k radosti. Tak jsem rozva oval, e bych mohl odhalit lidu v pstavu, e bh K je mrtev, aby zalo ili v ude ohe a aby krev tekla mstem, av ak to by mi tak nebylo ani k radosti, ani k u itku. A je t dle jsem uva oval, e kdybych ekl pravdu, mohl bych zachrni ot v em, je los uril i ur, aby vstoupili do bohova domu, av ak vdl jsem, e pravda je h n v rukou dtte a e se obrt proti tomu, kdo jej nese. Proto jsem si kal, e s bohem Krty nemm nic spolenho, je to jsem cizinec, a e pece ni edostanu Mineu zpt, ale e raci a krabi ohlodvaj jej jemn kosti, tak e bude odpovat na n moskm na vky vk. kal jsem si, e to v e bylo psno ve hvzdch ji pede dnem mho t na sklonku svta, v dob, v n umraj bohov a v e se mn a star vk zem kon a za a, i rozkldal jsem o tom mnoho Kaptahovi, ale on namtal, e jsem nemocen a e je mi teb a odpoinku, a nedovolil nikomu, aby mne nav tvil, kdy jsem chtl o tom s nkm jinm hovo Byl jsem velice znechucen Kaptahem v onch dnech, nebo mne bez ustn nutil do jdla, akol iv jsem nikterak nectil hlad a byl bych se spokojil pouhm vnem. Ml jsem vskutku neus tlou ze, kterou jedin vno mohlo uhasit, v dy jsem byl nejklidnj a pi plnm rozumu kdy se vnem v ecko v mch och zdvojilo. I vdl jsem, e snad nic nen takov, jakm se j jen pije vno, vid v e dvojit kdy se ho dostaten napil a mysl si, e je to pravda elmi dobe v, e to pravda nen. A to byla podle mho nzoru prapodstata v pravdy, ale kdy m se pokou el trpliv a rozumn vysvtlit svou my lenku Kaptahovi, neposlouchal mne, nbr n mi nathnout se na zem a zavt oi, abych se uklidnil. A pece jsem byl zcela pokojn mysli a chladn krve jako mrtv ryba ve d bnu s olejem a nec htl jsem mt oi zaveny, nebo tu jsem vidl vci nepjemn, jako dobla ohlodan lidsk k d nebo jistou Mineu, kterou jsem kdysi dvno znal, jak tan velkou obratnost vy adujc tan c ped hadem s b hlavou. Proto jsem nechtl mt oi zaveny a tpal jsem po holi, abych na Kaptahovi, jm jsem byl hluboce znechucen, av ak m ruka byla vnem tak zeslbl, e on z n ehce vytoil. A ukryl tak mj n neobyejn ceny, kter jsem dostal darem od velitele cheti o pstavu, a nemohl jsem jej nalzt a byl bych pece tak rd vidl tci krev ze svch il! A Kaptah byl dokonce tak opov liv, e ke mn nepozval Minotaura, akoliv jsem ho o to mnoh okrt zvl drazn dal, ponvad bych byl rd s Minotaurem rozmlouval a ponvad se mi zd

ovkem na svt, jen by mne byl s to pochopit a ocenit m velk my lenky o bozch a o pravd pedstavch. A Kaptah mi nepinesl ani krvavou b hlavu, abych s n mohl hovoit o bcch a o tancch ped bky. A nechtl vyplnit ani m nejskromnj prosby, tak e jsem ml vskutku p nechucen. Nyn ov em chpu, e jsem byl tehdy skuten nemocen a nepostihuji ji v ecky my lenky, je j dob ml, je to vno mi zkalilo mysl a poru ilo pam . Nicmn vm, e mn mil vno zachr pekonat nejhor dobu, kdy jsem nav dy ztratil Mineu i svou vru v bohy a v dobrotu lidst va. Proto jsem pozdji v dy kal, pi el-li kdo ke mn, popel ve vlasech a roucho roztr eno: "Nen zrmutku, jemu by vno nemohlo ulehit. Nen ne tst, je by vno nemohlo zmrnit. Ne vno nemohlo ut it. Pij tedy vno a tvj zrmutek se utop ve vn jako my v ndob s olej j, i kdyby vno chutnalo v tvch stech nejprve trpce, nebo jeho chu se zlep uje, m vce a brzy bude tvj zrmutek jako vzdlen oblak na nebi." Av ak pi el-li kdo ke mn, vnec pestrch kvt ve vlasech a kolem hrdla, pomazn vzcnmi m bleen v nejlep roucho, v och slzy radosti a tst, tehdy jsem kal: "Varuj se pli n radosti, pteli mj, nebo radost je nebezpenj ne zrmutek a ne tst had, jen se tpyt ve svtle a je krsn na pohled, ale vlije do tvch il smrtc jed. Var adosti, pteli mj, a utop svou radost ve vn, nebo nen radosti, kter by se ve vn nemo pit, a nedbej, i kdyby vno rozpoutalo nejprve tv vesel do bujnosti a lahodn chutnalo tvm stm, proto e m vce ho bude pt, tm trp bude jeho chu v tvch stech, a bude suchm psku, a to bude dobr, je to radost je lovku zrdnm darem, jm se jen svd do m Tak se stalo, e vno ve mn cosi rozdrtilo stejn, jako kdysi dvno se cosi ve mn rozdrtil o, kdy jsem vidl v Amonov svatyni knze, jak plije bohu v tv a otr ji svm rukvem. eka mho ivota se zastavila ve svm bhu a rozplynula se v ir jezero, jeho hladina byla na pohled a je zrcadlilo hvzdy a oblohu, ale ponoils-li do nho svou hl, byla voda mlk dno pln bahna a mr in.

Pak pi lo rno, kdy jsem se zase jednou probudil a zpozoroval Kaptaha, sedcho v kout jiz by, jak ti e ple a pokyvuje sebou, hlavu v rukou. Naklonil jsem d bn vna tesoucma se ru a a upiv, zeptal jsem se rozzloben: "Pro ple , pse?" To bylo poprv po mnohch dnech, co jsem ho oslovil, tak jsem byl znechucen jeho p i je ho hloupost. Zvedl hlavu a ekl: "V pstavu je lo, kter odj d do Srie, a to bude snad posledn ped velikmi zimnmi bou roto plu." Odvtil jsem mu: "Posp tedy na tu svou lo, ne t zase sprskm hol, abych nemusel vidt tvou nechutnou tv tvj vn nek a pl." Av ak pi tchto slovech jsem se stydl sm za sebe, i odstril jsem d bn, a hejivou tcho my lenka, e je na svt aspo jeden lovk, jen je ode mne odvisl, i kdy je to jen uprch Kaptah v ak prohlsil: "Vskutku, mj pane, i j jsem znechucen pohledem na tv chlastn a tvj svin ivot, tak e v atilo svou chu v mch stech, co bych nebyl jakt iv uvil, ba nestojm ji ani o to, srka pivo ze d bnu. Co je mrtvo, je mrtvo, a nevrt se, tak e podle mho nzoru by bylo pro ns jlpe, kdybychom odtud zmizeli, pokud je t m eme. Sv zlato a stbro a v e, co jsi zskal cestch, jsi toti vyhodil oknem na ulici, a nemyslm, e m e nkoho lit svma tesoucma e to jsi sotva s to udr et v nich d bn s vnem. Musm doznat, e zpotku jsem ml za dobr, aby ses uklidnil, a ponoukal jsem t, abys pil, a otvral pro tebe stle nov d bny a tak jsem s tebou pil. A vychloubal jsem se jinm, ka: Pohlete, jakho mm pna. Pije jako hro h a utp bez vhn zlato a stbro ve d bnech vna a vesel se pevelice.' Av ak nyn se ji nechlubm, nbr se hluboce za svho pna stydm, nebo v ecko m sv meze, hn . Neodsuzuji mu e, jen m trochu v hlav a jen se bije na rozch ulic, a pak m boule a probouz se v dom rozko e, v dy je to rozumn zvyk a mysli velice ulehuje v mnohm zrmu sm jsem se mu oddval a pli asto. Av ak opilost se rozumn l pivem a slanou rybou, tno vrtit se opt k prci, jak to bohov urili a jak to vy aduje dobr zvyk. Kde to ty, mj , ty pije , jako by ka d den byl tvm dnem poslednm, a bojm se, e pije , abys zemel, ale li tak uinit, utop se radji v kdi vna, proto e ten zpsob je rychlej a pjemnj a ne y a pon en." Pem lel jsem o v em, co ekl, a hledl na sv ruce, je bvaly rukama uzdravitele, kter se

tsly, jako by mly svou vlastn vli, a j jsem je nemohl ji ovldat. Myslil jsem tak na vdn, je jsem nashrom dil v mnohch zemch, a pochopil jsem, e pehnn je blznovstvm sln pehnt v pit a jdle jako v zrmutku i v radosti. Proto jsem ekl Kaptahovi: "Budi , jak jsi pravil, av ak vz, e mn sammu je jasn v e, co jsi prv povdl, a e tv ak vliv na m rozhodnut, nbr e jsou jako bzuen protivn mouchy v mch u ch. Av ak pro nu pt a po jist as neotevu jedinho d bnu vna. Konen se v m mysli vyjasnilo, i chci y a vrtit se do Simyry." Kdy to Kaptah usly el, zajsal a sml se a poskakoval obma nohama po zpsobu otrok, av ak em je t pokraoval : "Tato cesta mi byla k velkmu u itku, nebo na tomto ostrov jsem vyrovnal sv ty s bohy i jim nejsem nic dlu en, a ani bohov nejsou nic dlu ni mn, akoliv to snad nemohu veejn e to lid by se nad tm pohor ili a mli by m slova za rouhn. Proto nechm ka dho, aby do i ve sv ve a nebudu se ji vm ovat do vc boh, a to jsou bohov egypt t, i krt t, odle mho mnn nau ostatn nrody je t mnohmu o moci a myslech bo skch. Sm odejdu do u cestou, je se pede mnou oteve, a nebudu pli uva ovat o tom, kam ta cesta vede. Snad b de pak ivot lep ne smrt a iv lovk dle itj ne mrtv bh, teba e to zajist nemoh Nicmn myslm, e smrt nem e bt podivnj ne trpk opojen vnem trvajc mnoho dn, ta istm zpsobem poznal. Posp tedy a zajisti nm msto na lodi a pak vezmi v ecky vci, je n yly, a pomoz mi na lo, nebo se je t nemohu dobe postavit na vlastn nohy, v dy jsou jako z a jdou jinm smrem, ne chci j." Av ak dve ne ode el pln radosti, ekl jsem mu je t: "A stane se tak, ale pouze s tou podmnkou, e nikdy nevykne pede mnou jmno Minea, je je zapomenuto a vymazno, jako by nikdy nebylo. A nepo aduji od tebe ani psah, ani slib, n ebo ty jsou jako bzuen mouchy, nbr uji uji t, vezme -li jen jednou ono jmno do svch k mlnskm kamenm nebo do mdnch dol a oznmm t jako uprchlho otroka, tak e ti uznou si to dobe v svou pam , Kaptahu, nebo pravdivj ch slov jsem ti je t neekl!" A Kaptah neodpovdl a ode el. Je t tho dne jsme vstoupili na lo a veslai vnoili sv vesla do vody a veslovali z pst destek a stovek lod obchodnch i podl krtskch korb vlench, jejich boky byly vroub Av ak kdy jsme vypluli z pstavu, vythli veslai vesla z vody a velitel obtoval bohu moe bohm ve svm lodnm stanu a nadil napnout plachty. Lo se naklonila a huc vlny nar ely ky. Zamili jsme k pobe Srie a Krta zmizela za nmi jako modrav oblak, jako stn, jako sen olem zstala jen nedozrn zvlnn pl moe.

KNIHA DEVT U KROKODLHO OCASU I Tak jsem vyspl v mu e a ji jsem nebyl mld, kdy jsem se nyn vracel po tech letech do Sim ry, nashrom div si v mnohch zemch vdn dobr i zl. Mosk vtr rozptlil mj vinn opar do dli a m oi byly opt jasn a dy siln, tak e jsem hoval se jako ostatn, akoliv jsem ji tolik nemluvil, nebo jsem byl je t osamlej ne d a nicmn pslu vku mu nmu, je-li tak pedureno, av ak j jsem byl osaml od svho dt svt od t chvle, kdy mne pinesla lodika z rkosu k behu Nilu, i nebylo mi teba vyspva moty, jak mus mnoh jin, nbr samota mi byla domovem i lo em v tmch. Stl jsem na pdi lodi a moe se vzdouvalo zelen kolem mne a vtr rozvval v ecky marn my ale j stle je t vidl kdesi v dli oi, kter byly jako msn z na moi, a sly el jasn vidl ji tanit na udusanch mlatech pi cestch babylnskch, v lehkm at, mladou a ohebn rozvjejc se rkos papyru. A tento obraz mi ji nepsobil ani bolesti, ani utrpen, nbr ako lahodn muka, je poci uje lovk po probuzen, vzpomn-li na sen, kter byl krsnj n jsem se radoval, e jsem ji potkal, a nikterak jsem si nepl vymazat ze svho ivota jed in okam ik, jej jsem il vedle n, nebo jsem vdl, e by m mra nebyla bvala naplnna, byl potkal. P byla jen chladn, malovan devo, ale mla tvar enskho oblieje, i ctil jsem v jej b u nost je je t mocn, i vdl jsem, e se budu je t obveselovat s mnohmi enami, je to osa , le -li samoten po cel noci. Av ak byl jsem si jist, e v ecky ty eny budou pro mne jen m lovanm chladnm devem a e budu hledat v jejich objetch jedin Mineu, jedin zblesk oka j msn z na moi, jedin teplo zkho boku a cypi ovou vni pleti, kterou jsem druhdy to al. Tak jsem se rozlouil s Mineou u devn hlavy na pdi. Na e cesta byla nesnadn, nebo vichice zuila a lo se zmtala bez ustn proti vtru a vln

hory se tily pes palubu lodi. Proto Kaptahovi nikterak nepomhala jeho kouzla a zakadla , a nepomhalo mu ani, e si sthl bicho pevnm, nkolikrt obtoenm pasem, ba ani chrobk mhal, nbr obtoval v eciko bohm moe a postil se na jejich poest a pl si, aby se neby arodil na tento svt. Nicmn se v ak ji neobval jako dve , e zeme, nbr v jeho str hou vdom, e se opt uzdrav, jakmile vystoup na pevnou zem, akoliv prohla oval, e by to k neve, kdyby se o tom nebyl sm ji pesvdil.

Proto kdy jsme konen vystoupili v Simye na pevnou pdu, vrhl se Kaptah na zem a lbal sv i sty dla ebn kameny pstavi t a plakal a psahal pi chrobkovi, e nikdy ji nohou nev u lodi. Tak j jsem byl dojat, kdy jsem spatil zk uliky Simyry a jej vysok domy, dlou leky chodc, ps mr iny a hejna much kolem ko s rybami, nebo jsem il v Simye po dva roky o ivota a zvykl jsem si na ni a zskal jsem tam sv prvn bohatstv. Mj dm byl na svm mst, teba e zlodji vylomili jeho okenice a odnesli v e, co stlo za t a co jsem pi svm odjezdu neulo il ve skladi tch obchodnch dom. Kdy pak se m neptomno vala, pou ili soused dvora a vyhazovali tam odpadky a konali na nm sv poteby, tak e zapc al stra liv a krysy le ely nata eny na dla dicch podlahy, kdy jsem vstoupil do jizeb a s al pavuiny z pa en dve. Moji soused nebyli nikterak pot eni, e mne vid, nbr odvrace ne a zavrali sv dvee pede mnou a kali si: "Je Egyp an a v ecko zl pochz z Egypta." Proto jsem se usdlil na hospod, zatmco Kaptah dval dm do podku, abychom v nm mohli by t.

I el jsem do obchodnch dom, kam jsem kdysi uschoval svj majetek. Po tech letech jsem se toti vracel do Simyry chud , ne jsem byl pi odjezdu, nebo krom toho, co jsem zskal umnm, ztratil jsem tak zbytek zlata Haremhebova, je v ecko zstalo kvli Minei v rukou ba ylnskch kn . Bohat loai byli velice pekvapeni, kdy mne spatili, a jejich nosy se prodlou ily i kr e starostliv ve vousech, nebo si ji myslili, e budou mmi ddici, je to jsem zmizel na ta dlouho. Uspodali v ak poctiv m zle itosti, a teba e nkolik lod ztroskotalo, pinesly zisky, a kdy se v e spotalo, vy lo najevo, e jsem pece jen pi svm nvratu bohat , ne djezdu, i e nemusm mt obavy, jak budu v Simye t. Potom mne moji ptel loai nicmn pozvali k sob a nabdli mi vno a medov kolky a pra nejist : "Sinuhete, lkai n , jsi vpravd na m ptelem, av ak jsi Egyp an, a jestli e s Egyptem r e, nevidme stejn rdi, jak se Egyp an u ns usazuj, ponvad lid je nespokojen a pli v y, kter mus platit faranovi. Nevme, jak to zaalo, av ak pihodilo se ji , e Egyp an by vni na ulicch a zdechliny svin byly pohozeny v jejich chrmech a lid se neradi ukazuj s Egyp any na ulicch. Tys, Sinuhete, na m ptelem a v me si t pro tv velk umn uzdrav zapomnme. Proto ti toto v ecko kme, aby ses ml na pozoru a choval se podle toho." Byl jsem tmito slovy ohromen, nebo ped mm odjezdem soupeili Syan o ptelstv Egyp an k sob, a stejn jako se ve Vesetu napodobovaly mravy syrsk, v Simye opt se odvali leck dy po zpsobu egyptskm.

Kaptah nicmn potvrdil jejich slova a pi el za mnou na hospodu cel bez sebe a ekl: "Njak zl duch vklouzl zajist do it Simyan, nebo se chovaj jako vztekl psi a pedst vit egyptsky, a vyhodili mne z krmy, kam jsem ve el, je to mj krk byl such jako prach c esty po v ech tch strastech, do nich jsi mne vehnal, mj pane. Vyhodili mne ven, kdy zj istili, e jsem Egyp an, a volali za mnou zl slova a dti hzely po mn koli oslho lejna. o jsem byl moudej , kdy jsem ve el do jin krmy v dy mj krk byl vskutku such jako py tou il jsem velice po silnm syrskm piv i neekl jsem ani slova, teba e mi to bylo zat si m e pomyslit, nebo mj jazyk je jako hbit zve, kter nevydr na mst. Rozhodn v ani jsem nehlesl, nbr namoil jsem jen sv stblo do d bnu piva a pil jsem, naslouchaje j jich eem. kali, e Simyra byla kdysi svobodnm mstem a neplatila poplatky nikomu a e si nepej, aby jejich dti se rodily jako otroci farana. Tak ostatn msta syrsk pr byla sv a proto by bylo teba rozbt lebky v em Egyp anm a vyhnat je ze syrskch mst a tak mus u ka d, kdo miluje svobodu a nem chu t jako otrok farana. Takov hlouposti mluvili, akol v, e Egypt ochrauje Srii pro jej vlastn dobro, ani sm m z toho njak u itek, nbr zi tn jedny vi druhm, v dy syrsk msta ponechna sama sob jsou jako divok koky v jed u se a vedou vlku mezi sebou a uvaluj na sebe zkzu, tak e pstovn dobytka a obdlvn p dovn velice upad. To v ka d Egyp an, jeho dti se o tom u ve kole, teba e j jsem n

il, nbr postval jsem pouze u vrat koly, kdy jsem kdysi ekval na niemnho synka svho r mne bez ustn kopal do ltka a pchal do rznch citlivch mst svm pistkem. Nicmn o pravovat, nbr opakuji pouze, co jsem sly el v krm. Tak se tam toti tihle Syan pevelic hloubali a mluvili o spolku v ech syrskch mst, a se mn, Egyp anu, zvedal aludek nad tmi i ode el jsem po svch, kdy se krm obrtil zdy, a pivo jsem ani nezaplatil, ale zpelm sv stblo." Nemusel jsem chodit dlouho po mst, abych zjistil, e v e bylo pravda, co mi Kaptah vyp rvl. Zajist e mne nikdo neobt oval, je to jsem nosil syrsk odv, av ak ti, kte mne do si, odvraceli ode mne svou tv, kdy mne potkali, a Egyp an chodili po mst v doprovodu st sto se jim posmvali a hzeli po nich shnilm ovocem a leklmi rybami. Nicmn jsem si nemys lil, e by to v e bylo nebezpen, je to Simyan byli stejn rozezleni na nov poplatky a zilen zmizelo obvykle velmi rychle, nebo Srie mla zisk z Egypta prv tak, jako Egypt ze Srie , a nevil jsem, e pobe n msta mohou postrdat egyptsk obil.

Proto jsem nadil dt dm do podku a pijmal jsem tam nemocn a mnoh jsem uzdravil a nem li ke mn jako dve, je to oekvali, e jsem se vrtil s mnohmi vdomostmi, v dy utrpen, st se net po nrodnosti, nbr pouze po umn uzdravitele. Nicmn se moji nemocn asto peli se mnou a kali: "Ty, jen jsi Egyp an, povz nm, nen-li nespravedliv, e Egypt vymh na ns poplatky a m a tyje z na chudoby jako pijavice, kter saje krev. Tak egyptsk posdka v na em mst je ns zneuctnm, nebo jsme zcela dobe schopni sami si udr et v mst podek a brnit se pro lm, mme-li k tomu jen vhodnou ple itost. Nespravedliv je rovn , e nem eme opt postav a opravit v e, pejeme-li si toho a jsme-li ochotni vynalo it na to sv prostedky. Na i vl stn vldcov jsou tak schopni nm vldnout a stejn dobe a spravedliv a Egyp an by s at ani do korunovn na ich kn at, ani do na spravedlnosti. U Baala, bez Egyp an by nm b , ale Egyp an se na ns vrhaj jako kobylky a v faran nm vnucuje jakhosi novho boha, t nec ztratme pze svch vlastnch boh." Neml jsem chuti pt se s nimi, ale pesto jsem jim odpovdal s vitkami: "Proti komu chcete stavt hradby a v e, ne-li proti Egyptu? Je zajist pravda, e va e msto bylo za dd va ich otc ve svch hradbch svobodn, ale prolvali jste krev a chudli jste v tnch vlkch se svmi sousedy, kter stle nenvidte, a va e kn ata vldla nsilm, tak e d byli vydni na pospas jejich rozmarm. Nyn v ak vs chrn tty a kop Egypta ped va im y Egypta chrn prvo bohatch i chudch." Av ak oni vzkypli a oi jim zrudly a chp se rozechvla, kdy kali: "V ecky zkony Egypta jsou na hovno a z boh egyptskch je nm na zvracen! Pou vala-li na e nsil a inila-li kivdy emu nevme, nebo to je egyptsk le , abychom zapomnli na sv a to v ak kn ata na e a na e srdce nm k, e nespravedlnost ve svobodn zemi je lep n zemi otrok." I pravil jsem jim: "Nevidm na vs dn znamen otroctv, nbr naopak tloustnete stle vce a vychloubte se, jete hloupost Egyp an. Av ak kdybyste byli svobodni, loupili byste si navzjem lodi a kce li ovocn stromy a nebyli byste si jisti ivotem na cestch ve vnitrozem." Av ak oni mne neposlouchali, nbr hzeli sv dary pede mne a odchzeli, kouce: "V hloubi svho srdce jsi Egyp an, teba e nos syrsk at. Ka d Egyp an je utlaovatel a Egyp an je pouze ten, jen je mrtev."

Pro toto v e jsem se ji nectil v Simye dobe, i zaal jsem shledvat svj majetek a pipra se na cestu, nebo jsem ml dle svho slibu vyhledat Haremheba a vypravovat mu, co js em vidl v rznch zemch. Proto jsem se musel odebrat zpt do Egypta. Nicmn jsem tam pli pchal, ponvad m srdce bylo jato podivnm rozechvnm, jakmile jsem si pomyslil, e budu p du Nilu. I plynul proto as, a mysli ve mst se ponkud uklidnily, je to jednoho rna byl nalezen ve vodch pstavu egyptsk vojk s proznutm hrdlem a lid se tak podsili, e se uzaveli pokoj zavldl ve mst. Av ak mstnm adm egyptskm se nepodailo zjistit vraha, a dle s ic, tak e obyvatel msta oteveli opt sv dvee a prochzeli se po ulicch, hovoce je t hbali Egyp anm z cesty, nbr Egyp an museli ustupovat na kraj ulice a chodit se zbranmi ukou.

Jednoho veera jsem se vracel z A tartina chrmu, kam jsem nkdy za el, jako zniv has svo i hled na to, z kter studny pije, a potkal jsem nkolik mu pobl e hradeb, i hovoili me

bou: "Nen-li pak tento mu Egyp an? Co strpme opravdu, aby tento obezan soulo il s na imi pa znesvcoval tak n chrm?" ekl jsem jim: "Va e panny, je by se sprvnji mly nazvat jinm jmnem, nehled na to, jak kter mu vypa nrodnosti, nbr v svou rozko zlatem, je m mu ve svm m ci, proe je nikterak nechc chodm s nimi obveselovat a hodlm tak uinit, kdykoli se mi zlb." Tu si pethli pl t pes oi a vrhli se na mne a strhli mne k zemi a bili mou hlavou o ze, sem myslil, e v t chvli zemu. Av ak kdy mne oloupili a svlkli, aby m tlo pohodili do avu, spatil jeden z nich mou tv a zvolal: "Nen-li to Sinuhet, egyptsk lka a ptel krle Aziru?" Piznal jsem, e jsem Sinuhet, a ekl jsem, e je zabiji a jejich tla pedhodm psm, nebo m pevelice bolela a byl jsem tak rozezlen, e jsem zapomnl na v ecek strach. Tu mne pustili a vrtili mi mj at a uprchli, stle skrvajce sv tve, a nikterak jsem ne pochopit, pro tak jednali, je to nemli dvodu obvat se mch hrozeb, v dy jsem byl proti j ch pesile bezmocen.

II Av ak po nkolika dnech pijel jaksi posel ped mj dm a pijel na hbetu kon, co byl poh jn, nebo Egyp an nikdy nevystoup na hbet tohoto zvete a Syan velice zdka a na kon e nevzdlan lupii pou t. K je toti vysok a divok zve a kope a kou e, pokou -li se a jeho hbet, a shod jezdce, kde to osel je klidn, proto e si zvykne na v ecko. I zapra en o vozu je k stra liv zve, tak e jen vycvien vojci ho mohou zkrotit tm, e mu vlo p Nicmn tento mu pijel k mmu domu na hbetu kon, a k byl pokryt pnou a krev mu vytka stra liv supl. Vidl jsem na odvu mu ov, e pichz z hor past, a na jeho tvi, e j Vtrhl tak sp n ke mn, e se mi sotva uklonil a dotkl rukou ela mn na pozdrav, a ji vola ln strachu: "Dej pipravit sv nostka, lkai Sinuhete, a poj se mnou co nejsp nji, nebo pichzm z rl Aziru mne posl pro tebe. Jeho syn je nemocen a nikdo nev, m chlapec trp, a krl zu lev v pou ti a lme dy ka dmu, kdo se mu jen pibl . Tak vezmi svou lkaskou skku a p jsp nji, proto e jinak ti proznu hrdlo svm no em a budu kopat tvou hlavu po ulicch ped " "Tu bude m hlava tvmu krli sotva k u itku, nebo bez rukou nen s to nikoho uzdravit," ek jsem mu. "Av ak odpou tm ti tv neprozeteln slova a pjdu s tebou. Nikoliv v ak pro tv h , kter mi nenahnj strachu, nbr proto, e krl Aziru je mm ptelem, i chci mu pomoci." Nadil jsem Kaptahovi, aby do el pro nostka a nsledoval jsem posla s rozradostnnm srdcem nebo jsem byl tak osaml, e jsem se t il i na setkn s Azirem, jeho zuby jsem kdysi po zlatem. Av ak ji jsem se tolik neradoval, kdy jsme dorazili k soutsce, je to tam mne nalo ili i s mou skkou na vlen vz, i uhnli jsme podl skal a pes hory, tak e jsem myslil, e si a kiel jsem strachem ze v ech sil a mj prvodce zstval daleko vzadu na svm vyerpanm k oufal jsem, e si zlom vaz. Za horami jsem byl vhozen i se svou skkou do jinho vlenho , jej thli odpoinut kon, tak e jsem ji nevdl, zda stojm na hlav i na nohou, a byl s to vt na idie: "Mrchy, ovdi, hovnivlov!" A bil jsem je pst po hbet, jakmile jsme jeli po rovnj cest a j se odv il pustit okr Av ak oni se o mne nestarali, nbr dr eli ot e a prskali biem, tak e vz poskakoval po k , a jsem si myslil, e se kola odtrhnou. Takto na e cesta do zem Amurr netrvala dlouho, nbr dve ne zapadlo slunce, dorazili jsm o msta, je bylo obehnno prv postavenmi vysokmi hradbami. Na hradbch se prochzeli voj y, av ak brna byla ji pro ns otevena, i projeli jsme mstem za hkn osl, za nku en o ky s ovocem ltaly do vzduchu a nesetn d bny se drtily pod na imi koly, nebo vozatajov dli na to, kudy jedou. Av ak kdy mne vynesli z vozu, nebyl jsem schopen ani kroku, nbr kymcel jsem se z nohy na nohu jako opil, tak e idii mne vedli do Azirova domu, dr ce mne v podpa , a otroci ne mou lkaskou skku za nmi. Sotva jsme v ak do li do pedsn, je byla plna tt a panc rotech kop, tu se ji Aziru til mn vstc a val jako rann slon. Roztrhl sv roucho a p hlavu popelem a rozdrsal nehty svou tv do krve. "Pro jste se zpozdili, vy lupii, mrchy, slimci," zuil a rval si svou kadeavou bradu, a zlat stu ky, jimi byla propletena, poletovaly vzduchem jako blesky.

A pstmi bil idie, kte mne vedli, a val jako div zve: "Pro jste se loudali, niemn sluhov, kdy mj syn umr?" Av ak ti se obhajovali a pravili: "Jeli jsme tak rychle, a jsme zchvtili nkolik kon, a na i kon b eli pes hory rychleji, t ptci. A je to zsluhou tohoto lkae, jeho ti pivdme, nebo hoel touhou, aby ji moh tvho syna, a pobzel ns svm kikem, kdy jsme ochabovali, a bil ns pst po hbetech, kdy ychlost zmen ovala, e bychom to nikdy nebyli ekli do takovho Egyp ana, a nikdy se neura zila cesta ze Simyry do zem Amurr v tak krtk dob jako dnes, to si vskutku myslme." Tu mne Aziru vroucn objal a zaplakal, i pravil: "Uzdrav mho syna, Sinuhete, uzdrav ho, a v e, co mm, bude tvm." Av ak j jsem mu ekl: "Dovol mi nejdve spatit tvho syna, abych vdl, mohu-li ho uzdravit."

Zavedl mne sp n do velik komnaty, kde z ohvadla slal r, akoliv bylo lto, tak e v n Uprosted stla kolbka a v n nakalo a kielo mal, sotva ron dt, zavinut do vlnn ve zmodraly a perliky potu stkaly po nich, a mlo hust ern vlasy jako jeho otec, teba je t tak mal. Pohldl jsem na n a vidl ihned, e jeho ivot nen v pmm nebezpe, neb evydr elo by kiet s tak hroznou zuivost. Rozhldl jsem se kolem a spatil jsem, e u kolbky le Keftiet, ena, kterou jsem kdysi dar val Azirovi, a byla tlnatj a blej ne kdykoli pedtm, a jej ndhern maso se natsa ku bila elem o zem a kiela a nakala. Tak v koutech komnaty nakaly a plakaly v ecky ot a kojn, kter mly napuchl modr pruhy po Azirov bii, je to nedovedly pomoci jeho synovi. "Bu bez starosti, Aziru," ekl jsem. "Tvj syn neumr, av ak chci se nejprve oistit, dve tm jeho nemoc, a odneste pry to zatracen ohvadlo, nebo je zde k zadu en." Tu Keftiet zvedla prudce svou tv z podlahy a pravila ustra en: "Dt m e ovanout chlad!" Pak se na mne dlouze zadvala a usmla se, i posadila se a upravila si vlasy a oblek , a opt se usmla, kouc: "Sinuhete, tos ty?" Av ak Aziru zalomil rukama a zvolal: "Mj syn nej a zvrt v ecko jdlo, je se mu d, a jeho tlo hne a po ti dny ji podn ple, a se mi srdce svr, kdy ho sly m tak nakat." Nadil jsem mu, aby vyhnal kojn a otrokyn z komnaty a on mne pokorn poslechl, zapomnaje zcela, e je krlem. Oistil jsem se a odstranil jsem z dtte vlnn pleny a poruil jsem otevt okenice, tak e duch v komnat vyistil a sv veern vnek vnikl dovnit. Dt se ihned uklidnilo a zaalo lustma no ikama a ji neplakalo. Dotkal jsem se jeho tlka a b ka, a jsem byl jat pod jsem prst do jeho st a uhodl jsem sprvn, nebo prvn zub prorazil jeho dsn jako bl per Tu jsem zvolal rozhnvn: "Aziru, Aziru! Kvli tomuto jsi sem dal pivzt divokmi komi nejobratnj ho lkae Srie, ychloubn mohu ci, e jsem se nauil mnohmu na svch cestch po rznch zemch. Tvmu dt nbr je stejn netrpliv a prchliv jako jeho otec, a snad mlo trochu horeku, av ak ta je y, a jestli e zvracelo, moude jen uinilo, aby se zachovalo na ivu, je to jste je krmili p tunm mlkem. Je ji naase, aby je Keftiet a jeho kojn pestaly kojit a navykly je na spr u stravu, nebo jinak ukousne je t sv matce prsn bradavky, co , myslm, by t velmi zarmou o, v dy zajist chce mt je t njak pot en ze sv eny. Vz tedy, e tvj syn nakal p aby se mu ji prorazil prvn zub, a nev -li mi, pesvd se sm!" Otevel jsem dtti sta a ukzal zub Azirovi, jen zaal jsat a tleskat rukama a tanit kol kola, dupaje siln po podlaze. I Keftiet jsem ukzal zub a ona ekla, e je t nikdy nespati a tak krsn zub v stech dtte. Av ak kdy se pokusila zavinout opt dt do jeho vlnnch jsem j to a zahalil jsem je do chladiv lnn pleny, aby je neovanul veern vnek. Aziru dupal nohama a tanil a chraptiv prozpvoval a nebyl nikterak zahanben, e mne po volal z tak daleka pro nic za nic, naopak chtl ukzat synv zub svm lechticm a vojevdcm pozval i str e, aby se ly dol z hradeb a podvaly se na, tak e v ichni se tsnili kolem ko alikho a obdivovali ho, ince kopmi a tty a pokou ejce se vstrit sv pinav palce d jistili zub, dokud jsem je v ecky z komnaty nevyhodil a nepo dal Azira, aby pamatoval na svou dstojnost a pi el k rozumu. Aziru se zarazil a ekl: "Snad jsem opravdu ztratil rozvahu a ukvapil se, ale to jen pli nm bdnm, nebo jsem str

nkolik noc u kolbky, srdce seven nad jeho nkem, mus v ak pochopit, e je to mj syn princ, m zornice, drahokam m koruny, m lvice, je jednou ponese po mn korunu zem Amurr a bude panovat mnohm nrodm, ponvad vskutku chci vybudovat velikou i Amurr, aby ml c za chvlit jmno svho otce. Sinuhete, Sinuhete, ani nev , jak jsem ti zavzn dky, e js n kmen z mho srdce, nebo zajist pizn , e je t nikdy jsi nevidl tak statnho chlapce, procestoval mnoh zem. Pohle na jeho vlasy, tu ernou lv hvu na jeho hlav, a povz, zda vidl u dtte jeho vku podobn bohatstv vlas. Sm jsi tak vidl, e jeho zub je jako per z vady, a pohle na jeho dy a jeho b ko, je je jako soudeek." Byl jsem tak znechucen jeho povdnm, e jsem ho zatratil i s jeho synem do propast zsvtn a ekl, e m dy jsou jako zpelmny stra livou jzdou a cel rozbolavl a e doposud nev hlav, i na nohou. On v ak mne chlcholil a polo il mi svou pa i na rameno a nabdl mi rozlin jdla na stbrn een maso skopce a na omastku pra enou krupici a vno ve zlatch pohrech, a jsem opt nabr sil a v ecko mu prominul. Tak se stalo, e jsem zstal po nkolik dn u nho jako jeho host a on mne obdaroval bohatm i dary, i zlatem a stbrem, nebo velmi zbohatl od na eho poslednho setkn, av ak jak jeho ud zem zbohatla, to mi nechtl prozradit, jen se usmval pod kadeavmi vousy a prohlsil, mu pinesla tst ena, kterou jsem mu daroval. Tak Keftiet byla na mne vldn a v ila si mne velice, vzpomnajc zajist na hl, kterou js k asto zkou el odolnost jej k e, a chodila za mnou natsajc svou ndherou a zvonc svmi ledla na mne n n a usmvala se. Blost jej pleti a ndhera jejho masa oslovaly tak v e vojevdce, nebo Syan v opak k Egyp anm oceuj tlnat eny, jak ostatn i v jinm s d mrav egyptskch. Proto skldali pvci amorej t psn na jej poest, a zpvali je thlmi li asto t slova, a tak str ci na hradbch zpvali k jej chvle, tak e Aziru byl na ni v miloval ji tak v niv, e jen zdkakdy chodval k jinm svm enm a inil tak pouze ze zd o si vzal za eny dcery amorejskch pohlavr, aby si pipoutal v ecka kn ata k svmu krlov Cestoval jsem tak mnoho a vidl tolik rozlinch zem, e Aziru ml potebu vychloubat se sv rlovstvm, a proto mi povdl mnoh, eho snad pozdji litoval. Tak jsem se dozvdl, e to jm poslan buii, kte mne, jako to Egyp ana, v Simye pepadli a chtli svrhnout do vod p k usly el o mm nvratu do Simyry. Velmi litoval tto phody, ale ekl: "Je t mnohmu Egyp anu bude teba rozbt lebku a je t mnohho egyptskho vojka bude teba d pstavu, ne Simyra a Gebal a Sidon a Gaza pochop, e Egyp an nen nedotknuteln a e tak Egyp ana tee a ivot z nho unik, kdy se mu prodrav k e no em. V Srii jsou obchodnci patrn a kn ata pevelice zbabl a nrody pomal jako voli. Proto se mus ujmout veden ten e obratnj , a ukzat jim, co je jim ku prospchu." Otzal jsem se ho: "Pro by se tak mlo stt a pro tolik nenvid Egyp any, Aziru?" Probral se ve sv kadeav brad, hled na mne s potm ilm smvem a ekl: "Kdo tvrd, e nenvidm Egyp any, Sinuhete? Ani tebe pece nikterak nemm v nenvisti, teba Egyp an. Tak j jsem vyrstal od malika ve zlatm dom faranov jako mj otec pede mnou a a kn ata syrsk. Proto znm egyptsk mravy a umm st i pst, akoliv mne uitel tahali za eck kuery a lehali ohebnm prutem z rkosu pes prsty astji ne ostatn ky, ponvad j pesto nechovm nenvisti k Egyp anm, nebo jak rostl mj rozum a m chpn, tak jsem se na t mnoh moudrosti, ji mohu pou t asem proti nmu. Nauil jsem se tam, e vzdlan lid po y koneckonc za sob rovny a e nen mezi nimi rozdlu, je to dt pichz na svt nah, a bo egyptsk. A dn nrod nen udatnj i zbablej , krutj i trpnj , spravedlivj ech jsou hrdinov i zbablci, spravedliv i nespravedliv, stejn v Srii jako v Egypt. Prot ten, jen porou a vldne, nem e nenvidt nikoho, ani nevid rozdlu mezi nrody, zato v t mocnou silou v rukou vladae, mocnj ne zbran, je to bez nenvisti nemaj pa e dosti s nout zbran. J jsem zrozen, abych porouel, nebo v mch ilch proud krev krl amorejskc ykss vldl mj nrod nade v emi nrody od moe k moi. Proto se sna m vnst nenvist mezi rozdmchat oharky, je teprve hnou, aby jednou vzplly plamenem a splily tak egyptskou moc v Srii. Proto v ecka msta a v ecky kmeny Srie mus poznat, e Egyp an je bdnj , zba ravedlivj , chtivj a nevdnj ne Syan. Mus se nauit plivnout, kdykoli usly vysl v Egyp anu nespravedlivho utlaovatele, pijavici, mrskae a znsilovae dt, dokud jejich st nebude tak velik, aby hory pen ela." "Av ak to nen pravda, jak jsi sm ekl," poznamenal jsem. Pozvedl ruce dlanmi vzhru a zeptal se s smvem: "Co je pravda, Sinuhete? A jim pronikne pravda, kter je um, dostaten do krve, budou ho tovi na ni psahat pi v ech bozch, e to pravda skuten jest, a bude-li je pak kdo usvd

l i, k smrti ho ubij kyjem jako rouhae. Mus bt pesvdeni, e jsou silnj , udatnj oli jin nrod na svt a mus bt pesvdeni, e miluj svobodu vce ne smrt a hlad a v ec udou hotovi platit za ni jakoukoli cenou. Tomu je um a jsou ji mnoz, kte v v mou pra a ka d vc obrt jin na svou vru, a bude doutnat ohe v cel Srii. Jist pravda je t sl do Srie kdysi Egypt, a proto tak bude jednou ohnm a krv ze Srie vyhnn." "Co je svoboda, o kter jim mluv ?" zeptal jsem se, naplnn strachem o Egypt a o v ecky j eho osady, nebo to byl mj nrod. Pozvedl opt sv ruce dlanmi vzhru a usml se shovvav: "Svoboda je slovo mnohoznan a ka d mu rozum po svm a tud jinak, av ak na tom nezle n svobody nedoshne. K dosa en svobody je nutno bt poetn, av ak doshne-li se j jednou, lpe nesdlet ji s mnohmi, nbr podr et ji pro sebe sama. Proto myslm, e zem Amurr bud u nazvna kolbkou syrsk svobody. A mohu ti je t ci, e nrod, jen v v emu, co se mu opmi hnan z brny nebo stdo ovc, je jde za beranem, ani mysl na to, kam je beran vede. dost, e jsem j tm kopm i tm beranem." "Obvm se, e jsi vskutku velikm beranem," ekl jsem, "je to takto hovo , nebo tato slov nebezpen, a usly -li je faran, m e poslat sv vlen vozy a sv kopinky proti tob a m a povsit tebe i tvho syna na p vlen lodi, a se bude vracet do Vesetu." Av ak Aziru se jen usml a ekl: "Nemyslm, e se mm farana co obvat, je to jsem pijal z jeho ruky znamen ivota a postav rm jeho bohu. Proto mi dvuje vce ne ktermukoli jinmu Syanu, ba vce ne svm vlastn elitelm posdek, kte uctvaj je t Amona. Uk u ti nco, co t zajist velice pobav." Zavedl mne k hradbm a ukzal mi vyschl tlo, je tam nah viselo hlavou dol, a mouchy se n nm jen hem ily. "Podv -li se dobe," ekl, "uvid , e onen mu je obezn, a je pravda, e je to Egyp an. aranovm vbrm, a ml tu odvahu pijt do mho domu a vyptvat se, pro jsou m poplatky k let. Moji vojci se s nm velice pot ili, ne ho povsili na hradby pro jeho drzost. Tak jsem doshl, e od t doby jsou Egyp an ochotni prochzet zem Amurr jen ve vt ch houfech dnci plat poplatky radji mn ne jim. V dobe, co to znamen, kdy ti eknu, e Megiddo a poslouch mne a nikoli egyptskou posdku, je se skrv v pevnosti a ani se neodv vyj ic msta!" "Krev tohoto ne astnka padne na tvou hlavu," zvolal jsem s hrzou. "Stra n bude tvj trest a vyjde tvj in najevo, nebo v Egypt je mo no v emu se posmvat, vbrm faranovm v a "Jen pravdu jsem povsil na ze pro podvanou," ekl Aziru spokojen. "Ov em, vc byla dlou pe etovna, a ochotn jsem pomazal cel papyry a po krbal hlinn tabulky, abych ji vysvt stal jsem o t vci takt mnoho hlinnch tabulek, je uchovvm peliv oslovan, abych s lat ve svch dal ch hlinnch tabulkch, z nich budu moci postavit cel hradby na svou obra Pi amorejskm Baalovi, tu vc jsem ji tak zapletl, e velitel Megidda prokln den svho z en, jak ho neustle obt uji novmi hlinnmi tabulkami, abych si vynutil pro sebe ospravedl za drzost onoho vbrho. Mnohmi svdky jsem dokzal, e onen mu byl vrahem, zlodjem a zr anovy dvry. Dokzal jsem, e znsiloval eny, kam pi el, a rouhal se bohm Srie a stk Atonv olt v mm mst, co je ped faranem zloin jako hora velk. Vid , Sinuhete, zko t, je jsou napsny na hlinnch tabulkch, jsou pomal a slo it a zapltaj se tm vce, lek se hromad ped soudce, a ani bel nen s to rozeznat pak istou pravdu. V tto vci jse ilnj ne Egyp an, ba brzy budu silnj i v mnohch jinch." A to nebylo jedin, co mi Aziru vypravoval, nbr mluvil je t mnoho jinho, vychloubaje se svm krlovstvm a svou chytrost, a tvrdil, e jeho syn zdd tolik kn ecch korun, kolik m rukou i na nohou. Tak mne pouoval a pravil: "M -li protivnka, jeho si chce podmanit, nezapome nikdy na to, e si ho chce podmanit, to stle ped oima. Proto o nm pi ka d ple itosti mluv nepravdu a obracej v ecky jeho avost a prohla uj jeho slitovnost za le a jeho lechetnost za proradnost a jeho ptelstv za pedstran. Je-li siln a nabdne-li ti smr, svol k nmu, aby ses mu dostal bl e k tlu ncuj, koho jen m e , proti nmu a spoluj se s jeho nepteli a postarej se o to, aby sis h ohl sm podmanit a potom okrst v jeho vlastnm dom a ostatn odejdou s przdnou. Jestli e k mnoh, kter si chce podmanit, rozdl je a vnes le mezi n a hle, aby mezi sebou vedli v y. Av ak podmauj si jednoho po druhm a poji uj si mezitm ptelstv jinch a hle, aby si lili jen dobr, dokud nebude mt v ecky po ad podmanny. Tomuto vladaskmu umn jsem se gyp an, nebo s jeho pomoc si kdysi zotroili Srii." M pohor en a nesouhlas ho velice bavily, i vysmval se mi a ekl: "Kdybys byl krlovsk krve, pochopil bys to, ani by ti to kdo musel vypravovat, a vsl bys to do sv krve s mateskm mlkem, av ak nezrodil jsi se jako j, abys porouel, nbr ab

slouchal, a proto se ti m e nelb."

Tak jsem strvil mnoho dn u Azira a nemohl jsem ho nenvidt, nebo byl mm ptelem a jeho tv bylo podmaujc a lechetn a sml se tak srden, e svedl k smchu i mne. Jeho otcovsk vi synovi byly tak zbavn a dtinsk a byly opakem v jeho lstivosti. Akoliv hovoil s zv n, vdl jsem, e jeho srdce je vt ne jeho rozum, a asto prudce vzplanul, tak e se hu i v chzi prozradil sp e ne v ichni mu ov jeho nroda. Spravil jsem mu tak zuby a pokryl znovu zlatem ty, je byly odeny, tak e kdy se sml, zi jeho sta v smoln ernch vousech opt jako zlat slunce, a jeho mu ov si ho v ili je t v Av ak m dle ke mn mluvil, tm vce jsem vzpomnal na Haremheba, nebo v jeho mu nosti byl dobnho jako v mu nosti Haremhebov, a oba byli rozen vojci, teba e Aziru byl star a byl n syrskm umnm vladaskm. A myslil jsem, e by byl schopen vldnout velkm nrodm, ale do em se, e jeho my lenky a mysly byly zddny po jeho otci a zrozeny v dob, kdy Srie byla j ko hnzdo sycch had, v nm zpasila o moc a vra dila se nespoetn kn ata, dokud Egypt a dokud se nedostalo synm jejch kn at dobrho vychovn a vzdln ve zlatm dom farano mu pokusil vysvtlit, e nezn dobe moc a bohatstv Egypta, a varoval jsem ho ped pli nm , nebo i ko en mch se naduje, kdy se napln vzduchem, av ak propchne-li se, splaskne a z t na velikosti. Av ak Aziru se jen sml svmi zlatmi zuby a pikzal pinst mi je t dal ho peenho skopc aby se pochlubil svm bohatstvm.

Komnata, v n pracoval, byla opravdu peplnna hlinnmi tabulkami a potvrdila jeho slova a poslov mu pin eli bez ustn dopisy ze v ech syrskch mst. Tak od krle chetitskho a b tval hlinn tabulky, ale nedovolil, abych se podval, co je na nich psno, pece v ak se ji i chlubil. Vyptval se mne zvdav na chetitskou zemi i na Chattu a , av ak zjistil jsem, e Chetitech v tolik co j. Chetit t poslov pichzeli k nmu a hovoili s jeho vojky a voj ak e vida to v e jsem mu ekl: "Lev a akal se mohou zcela dobe spojit, aby li za spolenou koist, av ak vidl jsi kdy, akal dostal nejlep jej kousky?" Zasml se pouze svmi zlatmi zuby a odpovdl: "M touha po vdn je velik a rd bych se nauil mnohm novm vcem, jak to in ty, akol ladask povinnosti neml ple itost cestovat jako ty, jen nem dnou odpovdnost a jsi v esk ptk. A nen nic zlho na tom, pouuj-li chetit t dstojnci m velitele o vlenm um n a zku enosti z vlek, kter nm chybj. A to m e bt faranovi k velkmu u itku, nebo v a, bude Srie opt ttem Egypta na severu, a tento tt bval asto zakrvcen, co budeme m , a se budou vyrovnvat ty mezi Sri a Egyptem." Jeho slova o vlce mi opt pipomnla Haremheba, i pravil jsem mu: "Ji pli dlouho po vm tvho pohostinstv, i vrtm se do Simyry, nabdne -li mi njak n pm ji nohou na tv stra liv vlen vozy, sp e bych si na mst rozbil lebku. Av ak Simyr nehostinnou a jako to Egyp an jsem snad vysl ji dosti krve z uboh Srie, tak e odpluji pr n phodnou lod zpt do Egypta. Tak se snad nespatme po dlouh as, ba snad nikdy vc, ne ka na vodu Nilu je lahodn mm stm a snad se j spokojm pro zbytek svho ivota, kdy jsem vt ji vidl dosti zla a tak od tebe se je t o nm pouil." Aziru pravil: "O ztku pedem nikdo nic nev a mech nenaroste na tcm se kameni, a nepokoj, kter hne , ti zajist nedovol zstat nadlouho v kterkoli zemi. Av ak zvol si enu, kteroukoli, z mh nroda, a postavm ti dm ve svm mst a nebude litovat, zstane -li a bude -li provozovat meslo." ertem jsem mu odpovdl: "Zem Amurr je ze v ech zem nejnespravedlivj a nejvce hodn nenvisti a z jejho Baala dven a jej eny p mmu chp po kozch. A tak vn m nenvist mezi sebe a zemi Amurr a o bude mluvit dobe o Amurr, a uinm je t mnoh jin vci, je se mi nechce v tto chvli si na n nevzpomnm, av ak hodlm napsat na nespoetn hlinn tabulky rozlin vypravovn, jsi znsilnil mou enu a ukradl voly, kter jsem nikdy neml, a e provozuje ry, a eknu h jin vci, abys byl pov en na hradbch hlavou dol, a j zatm vyloupm tvj dm a odnesu a nakoupm si za n sto krt sto d bn vna a budu pt na tvou pamtku." Jeho smch hml snmi krlovskho domu a jeho zuby zily novm zlatem mezi kadeavmi vous jsem si ho pipomnal v jeho p tch zlch dnech av ak nyn jsme se rozlouili jako ptel al nostka a mnoh dary a jeho vojci mne doprovodili a do Simyry, aby se mne cestou ni kdo nedotkl, je to jsem byl Egyp an.

Ped branou Simyry peletla vla tovka nad mou hlavou jako p a m srdce se znepokojilo a ka eny ulice mne zaaly plit pod nohama. Proto sotva jsem ve el do svho domu, poruil jsem Kaptahovi: "Sbal na e vci a prodej tento dm, nebo poplujeme zpt do Egypta." Av ak Kaptah ekl: "Tento den byl by pro mne dnem velik radosti, kdybys nebyl tak neobyejn a nevldl tak neuvitelnm umnm namchat pelyku do e m radosti. Opravdu, ji nemohu ani spotat t a od doby, kdy jsem pil naposledy vodu Nilu, a mravenci mi bhaj po hbet, kdy pomyslm n a vesetsk domy rozko e a krmy s pivem, jmenovit na onu malou pstavn krmu, je se zove kodlho ocasu, a to jmno dostala proto, je to jej majitel tvrd, e kouzla vmchan do jeh jsou stejn mocn jako rna krokodlm ocasem. A k pravdu, v dy jsem to asto zakusil, a nemm as, abych ti o tom vce vyprvl. Nbr chci ti ci, s tebou nemohu jt, jestli e zam svm nepochopitelnm blznovstv plout na lodi do Egypta, kdy jsme se konen dostali a sem mohli bychom cestovat po sou i bez nebezpe, e se utopme ve slan vod. Jak v , psahal nikdy ani nohou nevstoupm na palubu lodi, a neslu se ru it psahu, nebo chrobk by mi to hl zazlvat a ztratili bychom pak sv tst." Pipomnl jsem Kaptahovi nepopsateln utrpen, je zakusil na oslm hbet, a on zv nl. Pi u tak, e cel Srie ve nenvist proti Egyp anm a e na cest po sou i bychom se mohli do epjemnost ne po moi. Kaptah se krbal ve vlasech a dlouze pem lel, a konen prohlsil: "Mj pane, m e mi psahat, e poplujeme na lodi pobe n, kter neztrc beh z dohledu? J mosk lo, av ak zastavuje v etnch pstavech, v nich je snad nco k vidn a njak ta k e-li tomu tak, pak s tebou mohu plout na lodi, ale mus se to stt takovm zpsobem, aby ch se nedotkl nohou jej paluby. Proto bude zajist nejlpe, kdy se do nmoty opiji a ty pak poru mne odnst na lo a bude udr ovat m opojen po celou dobu cesty, tak e se nebud postavit na sv vlastn nohy, nebo jedin tak nezru m svou psahu." Souhlasil jsem celkem s jeho nvrhem, krom ov em jeho opojen, nebo sm bych byl rd vidl sk pobe n msta a zvdl, zdali se nenvist proti Egyptu roz ila do v ech mst, abych o mhebovi podat zprvu. Tak prodal Kaptah n dm a j vybral sv pohledvky a bohat jsem opustil Simyru. Av ak nad em donst Kaptaha na lo a prohlsil jsem, e je nemocen a upoutn na lo e, aby nemusel poru t svou psahu.

III Nebylo by mi k u itku, kdybych se pli il o zpten cest do Egypta, nebo byla mmu sr nepokojn sen. Kdy jsem byl toti ji vskutku na lodi a na cest zpt do ern zem, abych o til Veset, msto svho dtstv, naplnilo se m srdce touhou po domov natolik, e jsem nemoh ni stt, ani sedt, ani le et na jednom mst, nbr prochzel jsem se sem a tam po zk palu aje se mezi svinutmi roho emi a hromadami zbo , v chp stle je t pach Srie a oekvaje tle vzru enji chvli, kdy spatm msto hornatho pobe nzkou, papyrovm rkosm se zele Lo se zastavovala v dy na den v pstavech pobe nch mst, ale neml jsem ji trplivost pr a msta nebo shroma ovat vdn, a do hkn osl na behu se msilo vyvolvn prodava ry yk a ve ker ten povyk byl mm u m jako hukot moe. Jaro pronikalo opt do dol syrskch a pahorky se zardvaly ve dne jako vno, naveer pak ba vilo jaro zpnnou hladinu moe sinavou zelen a Baalovi kn povykovali a volali pronikav h ulikch, drsajce si tve kamennmi no i, a tekla krev, a za kn mi eny planoucch o thly devn vozy. Av ak toto v e jsem vidl pedtm ji mnohokrt a jejich ciz zpsoby a j u en mne naplnilo odporem nyn, kdy mi obraz m domoviny vyvstal ji ped oima. Myslil jsem si, e m srdce otuplo, myslil jsem si, e jsem ji uvykl v em mravm a vrm, i m porozuml lidem v ech barev, ani jsem km pohrdal, nebo mm clem bylo pouze shroma ovat vdom, e se navracm do ern zem, vyplilo v ecku otuplost z mho srdce jako oistn oh klouzly z m mysli jako ciz at, i byl jsem ve svm srdci opt Egyp an a tou il jsem po vni anch ryb v postrannch ulikch Vesetu, kdy naveer zapaluj eny ohni t ped svmi lepeni jsem po chuti egyptskho vna, tou il jsem po vod Nilu a po chuti plodn prsti v n. Tou il sem po evelen papyrovch stin v jarnm vnku, tou il jsem po prudce rozpuklch lotosech na u eky, tou il jsem po pestrch sloupech s vnmi obrazy, po posvtnm psmu chrm jsem tou kadidla mezi kamennmi sloupy tak po etil bylo m srdce! Vracel jsem se dom, a pece jsem domov neml a byl jsem cizincem v ude na zemi. Vracel jsem se dom a vzpomnky mne ji nezraovaly, nbr as a vdn zasypaly jako psek jejich t

linu. Nectil jsem ji ani zrmutku, ani hanby, pouze nepokojn touha po domov s rala m sr . Opou tli jsme bohatou a rodnou pdu, nenvist a vzru enm soptc Srii. Na e lo plula po zdlenho Sinaje a vtr z pou t, such a hav, ovval na e tve, teba e bylo jaro.

A pi lo rno, kdy se moe zbarvilo do lut a za nm se objevila zem jen uzounk zelen hodili do moe hlinn d bn na ko enm emnku a vythli vodu na palubu a voda nebyla ji byla voda vnho Nilu a chutnala po egyptsk prsti. A nikdy nebylo mm stm vno lahodnj ahnit voda, je vy la z moe daleko od zem. Av ak Kaptah prohlsil: "Voda zstane vodou i v nilskm koryt. Pokej, mj pane, a pijdeme do njak poctiv krmy pivo pniv a jasn, tak e nen teba je vysvat dutm stblem mezi zrny. Tehdy teprve uvm a." Jeho bezbo n a rouhav e mne v t chvli velice urazila, tak e jsem ekl: "Otrok zstane otrokem, i kdy je zahalen do drahch vlnnch ltek. Pokej, Kaptahu, a budu v ruce ohebn prut z rkosu, jak se m e uznout jen v nilskch stinch, tehdy teprve vsku i opt doma." Av ak Kaptah tm nebyl nikterak ura en, nbr naopak oi se mu zalily pohnutm, brada se rozt a on se pede mnou uklonil, ruce ve v i kolenou, a ekl: "Vskutku, mj pane, tu a tam vldne neuvitelnm umnm nalzt prav slovo v prav as, neb omnl, jak sladk je rna thlm prutem z rkosu pes zadek a pes ltka. Ach, pane mj, Sin je z itek, jej bych ti pl poznat, v dy lpe ne voda a pivo, lpe ne posvtn kadidlo chny v stinch hovo o ivot v Egypt, kde je ka d na svm pravm mst a po vky se nic v dy bvalo. A nebu udiven, e plu pohnutm, nebo nyn teprve ctm opravdu, e se navrac m vidl mnoho cizho, nepochopitelnho a hodnho opovr en. , po ehnan prute z rkosu, jen a jeho prav msto a e v ecky zhady, nic nen tob podobno!" A plakal pohnutm hodnou chvli a pak el pomazat chrobka zpozoroval jsem v ak, e ji nep tho drahho oleje jako dve, ponvad beh byl blzko a on zejm pedpokldal, e se v E astnm chytrctvm.

Teprve kdy jsme pistli ve velkm pstavu Doln zem, jsem si uvdomil, jak nevslovn jse chucen pohledem na pestr, bohat obleky, nakadeen vousy a obtloustl tla. thl boky nos ch bedern rou ky, jejich oholen tve, jejich ne Doln zem, pach jejich potu, pach prs stin, pach pstavu, v e bylo jin ne v Srii, v e bylo povdom, a syrsk roucho, dlouh a e zaalo tsnit a m tlo nemohlo v nm ji dchat. Kdy jsem se zbavil pstavnch psa a mnoh papyry, el jsem si bez odkladu koupit nov odv a po v t vln byl nejjemnj len . Av ak Kaptah se rozhodl, e se pedstav jako Syan, nebo se obval, e jeho jmno je zapsn tin zbhlch otrok, akoliv jsem mu od syrskch ad opatil hlinnou tabulku, je potvrzo arodil v Simye a e jsem ho tam pravoplatn koupil. Potom jsme vstoupili i se v emi svmi vcmi na n lo a vydali se na cestu proti proudu. D mjely, i pivykali jsme opt Egyptu, a pole vysychala po obou stranch eky a pomal voli t li devn rdla a rolnci kreli mezi brzdami, hlavu sklonnou, a rozsvali semena do mkk la tovky poletovaly nad lod a nad pomalu plynouc vodou, nepokojn tbetajce a mizely rych e v proudu nebo se zahrabvaly v prsti. Palmy na bezch nilskch zvedaly sv listy v oblo ucch, rozlo it sykomory chrnily svm stnem nzk lepenice vesnic a lo se zastavovala u p h i velkch mst a nebylo jedin pstavn krmy, do n by nebyl Kaptah prvn pospchal, aby rdlo egyptskm pivem a vychlouban se pedstavil a vypravoval o svch cestch a o mm umn jpodivnj l i, jim pstavn dlnci naslouchali, smjce se a ertujce a volajce bohy n A Kaptah ml naspch, aby byl v pstavi ti je t dve, ne byla lana pipevnna k lodi, a k al, kal mi: "Mj pane, teprve nyn jsem zpozoroval, jak neobyejnou a neuhasitelnou ze jsem dostal za na eho cestovn. Je to, jako by prach v ech zem a cest a mst se zachytil v mm krku a je em nena el druh piva, jen by jej nejlpe odplavil. Proto mne nemus nikterak krat, nbr s vlit, je to tak horliv a ne ete vbec svch nohou zkou m v ka d krm nalzt pivo, j horobu, je to by se asem mohla stt pro tebe, mj pane, velice nkladnou. Tedy jen kvli to b tak inm, nebo m dle plujeme proti proudu, tm hroznji mne m ze trp, tak e jse pomyslm. Tak mus bt pamtliv toho, e m tvou povst ped tebou, kdy vypravuji o tv dravitele, kterm jsi se proslavil v dalekch zemch, jejich jmna tito hlupci nikdy ani n esly eli. A tak poznvm takto etn bohy, nebo vskutku bych nebyl vil, e jich je v Egyp

Ka dho dne toti sly m o tom i onom pozoruhodnm bohu, jeho jmno jsem jakt iv nesly el v em nedvm tm tupcm najevo. V ecka est pirozen pat na emu chrobku, v dy pece to n sme si na li svho vlastnho vhodnho boha, abychom mu slou ili, tak e jsme se stali zbo nmi doshli po celm svt dobr povsti." "V , co soudm o bozch," ekl jsem mu, "a nevm, e maj velkou cenu i dle itost ti, kt ejrozlinj ch krmch. A krom toho si ani nevzpomnm, e by tv ze byla bvala njakou cestovali po dalekch zemch, nbr naopak tv ze byla ti v ka d zemi stle novou, dobrou nou omluvou, i nediv se, e jsem znechucen tvm vnm tlachnm." "Ouvej, mj pane," ekl Kaptah a posmutnl. "Vldne podivuhodnm a neuvitelnm umnm vylo olika slovy tolik nepravch dkaz, e bych j na to spoteboval cel den, ne bych ti je moh ymluvit. Nejprve, co se te tvch soud o bozch do toho se nechci plst, nbr pokusm se t o vci bo sk v tvj prospch, abys nenabyl povsti bezbo nka, co by ti asem mohlo kodi zovn tvho emesla. Co se pak te boh, kter nalzm v krmch s pivem i sp e kolem nic bou pt o jejich cen i dle itosti, mus v ak pece uznat, e jsou mezi nimi docela zajm ich poznn nen nikterak na kodu. Tak napklad jsem vera na el boha, jen chrn enu p oli si to ona peje z nejrozlinj ch dvod, kter zde nestoj za to vypotvat. Je to vel odn vc, nebo zde soupe spolu bohov o protichdn zsluhy, a kn se vychloubaj pece aj enm dti mt. Proto jsem nejprve nechtl ani vit, e takovto bh je, av ak ena, kte byla jista svou vc, tak e mi ukzala, pohnvna mou nedvrou, kouzlo, kter mla na hrdle vala mne, abych zkusil, zda to pom e i ne. Odvedla mne do svho domu, i uinil jsem, co bylo v mch silch, abych se o vci pesvdil, av ak tak jako tak se mi nedostane nikdy jist ty, je to na e lo vera veer vyplula, a tak jsem nemohl zstat a ekat na mst, abych vid -li mt dt i ne. To pouze vm, e si vzala v ecku m, kterou jsem ml s sebou." "Kaptahu," kral jsem ho, "Kaptahu, ji jsem ekl, e nechci sly et tv hloup tlachn." Av ak on pesto pokraoval. "Pro onoho boha nikterak nelituji sv mdi, nebo ona ena byla osaml a vldn a v tvarech terak eredn. Av ak co se te m zn, pro ni ses tak velice rozhnval, mj pane, tu mi m vden, v dy bez n bys byl mu em chudm a havrani by asi oklovvali nkde na cest tvou leb a pamti, e m ze mne neomyln vedla mezi takov lidi, od nich jsem sly el nesetn a to ela tak, jak neomyln vede velitele lodi bh jeho stanu do pstavu. Proto ti nikterak n eslu , abys mne kral za mou ze, nbr kdybys byl jen trochu zbo nj , nahldl bys, e m ." Obrtil jsem se ke Kaptahovi zdy a ode el jsem od nho, nebo nemlo smyslu pt se s nm d

Na e lo plula nyn pustm krajem a na psench bezch eky le eli krokodlov nepohnut v ptci poskakovali nebojcn v jejich otevench tlamch, zobajce zbytky z jejich zub. On n sem i ve spnku sly el ev hroch v stinch a rno ltali nespoetn r ov ptci kolem lodi Byl jsem opt v Egypt, ve sv domovin, a pivykl jsem ji tto my lence, kdy jsem hledl d u Nil, jak tee mocnm proudem podl lodi, av ak ctil jsem opt, e jsem sm a cizincem v ud svt, a m srdce podivn strnulo nad marnost v eho, tak e jsem sestoupil pod palubu a polo se na svou roho , nechtje ji ani hledt na ernou zem ani vzru en hovoit s lidmi jako za nch dn cesty. Vdl jsem ji , e se nevracm do Vesetu, abych tam rozlu til zhadu svho sr bylo by stejn, kdybych byl zstal v ktermkoli mst na behu eky a koupil dm a jal se tam ovozovat sv emeslo. Av ak musel jsem vyhledat Haremheba a tento dvod byl stejn dobr jak o kterkoli jin, abych pokraoval ve sv cest a do Vesetu.

Tak jsem opt spatil na vchodn stran eky nt k nebi ti vrcholky hor, ti vn str ce Obyvatel pibylo, chud vesnice lepenic se stdaly s bohatmi mstskmi tvrtmi, a se obj zrakm hradby, mocn jako hory, a stny velkho chrmu a sloupy a nespoetn stavby na jeho m a konen i posvtn jezero. Na zpad se prostralo a k horm nesmrn Msto mrtvch a p zily svou blost proti lutmu poho, a sloupov chrmu velk krlovny neslo ko e stle k a horami bylo zakzan dol se svmi hady a try a v jeho psku, u vchodu ke hrobu velkh , odpovali mj otec Senmut a m matka Kipa, vyschl tla za ita do volsk usn a zaopatena t. Av ak dle na jihu se tyil uprosted zahrad a zd zlat dm faranv, lehk a modrav. T sama sebe, zda tam bydl mj ptel Haremheb. Lo pirazila ke znmmu kamennmu pstavi ti na behu eky a v e bylo jako kdysi a jen hy zkch uliek bylo msto, kde jsem pro il sv dtstv, netu e, e a dospji v mu e, zni asu, jen zasypal m trpk vzpomnky, se pohnul pi tto my lence a v t chvli jsem si p zahalit svou tv a nepoci oval jsem ni dn radosti, teba e mne opt obklopovala vava ps msta a teba e z o lid, z jejich spchu a neklidnch pohyb se do mne pelvalo vzru en

sem nepipravil pro svj pchod, nebo jsem se rozhodl, e v e ponechm na vsledku sv sch emhebem a na jeho postaven u dvora. Av ak jakmile jsem se dotkl nohou kamennho dl dn pstavi t, vdl jsem hned jasn, co b i to nepinese ani slvu lkaskou, ani bohatstv, ani velk dary za m t ce nabyt vdn, djak iva pedstavoval, nbr to bude znamenat prost ivot bez slvy a chud nemocn. A pest n klid naplnil mou mysl, kdy jsem si pedstavil svou budoucnost, a to ukazuje opt, ja k mlo zn lovk sv srdce, akoliv jsem se domnval, e j sv srdce znm a do jeho nejtaj e t nikdy jsem neml toti podobnou my lenku, ale uzrla asi nesmysln, jak byla v m my v ech mch zku enost, ani jsem o n vdl. Naslouchal jsem vav Vesetu kolkolem a nohou se slunenm rem rozplench kamen a zdlo se mi, e jsem opt dttem a e pozoruji svho v nma a zvdavma oima pi prci v jeho jizb. Proto jsem odhnl nosie, kte hlueli a bili se, svrajce m zavazadla, a ekl jsem Kapta "Nech na e vci na lodi a posp co nejrychleji a kup mi dm, jakkoli, pobl e pstavu ve dch, pobl e onoho msta, kde byl dm mho otce, dokud nebyl zboen. Posp si, abych se je ohl usadit v dom a od ztka provozovat sv emeslo." Kaptahovi poklesla brada a jeho tve docela splaskly, nebo si pedstavoval, e se usadme na nejlep hospod, kde nm budou slou it etn otroci. Av ak tentokrte se mi ani slovem ne vil, nbr pohldnuv na mne, zavel sta a ode el se sklopenou hlavou.

Tho veera jsem se usadil ve tvrti chudch, v dom, jen patval tavii mdi, i byly mi p i z lodi a rozprostel jsem svou roho na udusanou podlahu. Ped lepenicemi chudch uliek hoela opt ohni t a vn ryb opkanch na oleji se ila ce hou a nemocnou tvrt msta, a se roz ehla svtla nade dvemi dom rozko e a ryn syrsk hu e zaala msit do evu opilch nmonk a nebe nad Vesetem zbarvila narudl z nespoetnch msta. Byl jsem nyn opt doma, kdy jsem byl chodil po mnohch scestch a honil se za vdnm po mn zemch.

IV P tho jitra jsem ekl Kaptahovi: "Zavs lkask znamen na dvee mho domu, ale prost, bez maleb a ozdob. A bude-li se nkdo n ptt, nemluv o m povsti ani o mch vdomostech, ale ekni pouze, e lka Sinuhet pijm k chud, a d zlato darem pouze podle jejich mo nost." "Tak chud?" zvolal Kaptah, upmn pod en. "Ouvej, mj pane, snad nejsi nemocen? Snad jsi jen nenapil bahnit vody, snad t ne tpl tr?" "Ui, jak jsem nadil, chce -li u mne zstat," ekl jsem. "Av ak nelb-li se ti tento pros lb-li se pach chudch tvmu v Srii zjemnlmu nosu, m e pro mne za mne odchzet a pich ude pt. Myslm, e jsi se mne ji dostaten naokrdal, aby sis mohl koupit vlastn dm a chce -li. Nikterak ti v tom nezbrauji." "O enit se?" odpovdl Kaptah je t zd enji. "Vskutku jsi nemocen, mj pane, a tv hlava je e. Pro bych si ml vzt enu, kter by nade mnou vldla a ichala k mmu dechu, kdykoli bych vracel z msta a kdykoli bych se rno probudil s t kou hlavou, stla by vedle mho lo e s h l v ruce a hubu plnou hanlivch slov. Vskutku, pro bych si ml vzt enu, kdy nejnepatrnj kyn mi d tot , av ak o tom jsem ti ji mnohokrt povdal. Bezpochyby seslali na tebe bohov ovstv, a to mne nikterak neudivuje, kdy vm, co si o nich mysl , av ak tys mm pnem a tv a je mou cestou a tvj trest je tak mm trestem, akoliv jsem se domnval, e jsem do el ji nen klidu a pokoje po v ech tch stra livch trapch, k nim jsi mne piml, nemluv o ces a n nechci ani vzpomnat. Sta-li tob k span roho z rkosu, tak snad posta tak mn, e mt alespo tu dobrou strnku, e krmy a domy rozko e budou na dosah ruky a ani Krokodl s, o kterm jsem ti vyprvl, nen daleko odtud. Doufm, e mi promine , pjdu-li tam dnes a ji-li se do nmoty, nebo jsem v m velice rozru en a musm se z toho njak dostat. Opravdu, ledm-li na tebe, tu tu m v dy nco zlho, a nikdy nemohu vdt pedem, co ekne nebo co u l a jedn prv naopak ne v ichni rozumn lid, av ak nco takovho jsem od tebe pece je en ukrv drahokam do hromady hnoje a ty prv tak pohbv ve smeti ti sv umn i sv vd "Kaptahu," ekl jsem, "ka d lovk se rod nah na tento svt a v nemoci nen rozdlu mezi c ohatm, mezi Egyp anem nebo Syanem." "Snad, av ak je velik rozdl v darech," namtl Kaptah docela rozumn. "Tv my lenka je krsn bych nic proti n neml, kdyby ji provdl nkdo jin a nikoli ty a prv nyn, kdy jsme se v ech strastech mohli houpat na zlat vtvi. A hodila by se sp e pro otroka rodem a byla by pochopiteln, v dy v mld jsem ml obas podobn my lenky, dokud jsem hol nezmoudel."

"Abys vdl v e," dodal jsem, "eknu ti, e najdu-li jednou njak opu tn dt, vezmu si je vychovm je jako svho syna." "K emu to?" zeptal se Kaptah ohromen. "V dy v chrmu je dm pro opu tn dti a z nkterch u kn ni ch stup a z jinch kle tnci a mohou pak t v enskch domech farana a lech y se jejich matky kdy byly odv ily snt. Jinak, tou -li po synovi, co je u tebe pochopite n, nen nic prost ho, pokud jen ve sv hlouposti nerozbije d bn s njakou ciz enou, kte bila jen sam trpen. Nechce -li si koupit otrokyni, v dycky je t m e svst nkterou chud a bude jen astna a vdn, vezme -li si jej dt za sv a zbav -li ji tak jej hanby. Av trpen a vpravd se velice pehn radost, kterou pin ej, akoliv nejsem oprvnn hovoi je to jsem nikdy sv vlastn dti nevidl, teba e mm v ecky dvody pedpokldat, e jich p h koncch svta. Moudeji bys uinil, kdybys dnes koupil njakou mladou otrokyni, kter by i mn byla ku pomoci, nebo m dy jsou ztuhl a ruce se mi tesou po v ech pestlch straste vl t zrna, a pe o tento dm a ppravu jdla je pro mne pli mnoho, kdy je t ke v em ajetku." "Na to jsem nepomyslil, Kaptahu," ekl jsem. "Otrokyni rozhodn koupit nechci, ale n ajmi si na m traty ku pomoci slu ku, nebo si to zcela zasluhuje . Zstane -li v mm dom, oci svobodn odchzet a pichzet, jak bude chtt to za svou vrnost , a domnvm se, e u itench vdomost s pomoc sv zn. Ui, jak jsem ekl, a nedotazuj se ji , nebo m r ve mn, kdo je silnj ne j sm, a nemohu je proto odvolat." Po tchto slovech jsem vy el z domu, abych se poohldl po svch ptelch. V krm U syrskho d bnu jsem se poptval po Thutmosovi, av ak jeho majitel se zmnil a nemo mi ci nic o chudm umlci, jen se ivil kreslenm koek do obrzkovch svitk bohatch dt Za Haremhebem jsem el do domu vojk, av ak ten byl przdn. Na jeho dvoe nezpasili zpasn ojci nehzeli kopmi do pytl naplnnch rkosem jako kdysi a z ohromnch kotl pod kuchysk se nekouilo, ale v e bylo opu tno. Zamraen ardensk poddstojnk si mne prohl el a ryl pitom v psku prsty u nohou, jeho te iej byl kostnat a nebyl pomazn olejem, av ak ihned se pede mnou uklonil, kdy jsem se ze ptal na Haremheba, velitele vojsk faranovch, kter vedl vlku ped nkolika lety proti Cha birm na pokraji pou t v Srii. Haremheb byl stle je t krlovskm velitelem, ekl mi v jak tskm ne, av ak ji po msce byl na vprav v zemi Ku , aby zkrotil tamn posdky a osvo octv, a dosud se nevrtil. Dal jsem mu pl ek stbra, nebo byl sklesl, i zaradoval se tak velice, e zapomnl na svou enskou dstojnost a usml se na mne, zaklnaje se v rozpacch jmnem jakhosi neznmho boha. y jsem chtl odejt, zadr el mne za rukv a ukzal mi bezmocn rukou na przdn dvr. "Haremheb je velk vojevdce, rozum vojkm, sm je vojk a neboj se," ekl. "Haremheb je l aran bezroh kozel. Dm vojk je przdn, nen mzdy, nen jdla. Moji druhov odchzej na t. Co z toho v eho bude, nevm. A ti Amon po ehn za tv stbro, dobr mu i. Ji po msce . Mj aludek je naplnn zrmutkem. Mnohmi sliby ns vylkali z na zem. Egypt t najmai nu ke stanu a slibovali plno stbra, plno en, plno pit. A co mm nyn? Ani stbro, ani e ni pit!" S opovr enm si odplivl a slinu za lpl do prachu svm zrohovatlm chodidlem. Byl velice zar oucen, onen arden, i litoval jsem jeho ne astnou hvzdu, nebo jsem vyrozuml z jeho slov, e se faran odklonil od svch vojk a rozpustil sv voje, kter za jeho otce byly sebrny izch zem a placeny velkm nkladem. To mi pipomnlo starho Ptahhora, ale nevdl jsem, kde bydl, i dodal jsem si odvahy a vyd al jsem se do Amonova chrmu a do Domu ivota poptat se v jeho seznamech. Av ak sprvce seznam mi ekl, e krlovsk otvra lebek je mrtev a ji druh rok pohben ve Mst mrtvch na el ve Vesetu ani jedinho ptele. Kdy jsem byl ji jednou na zem chrmu, ve el jsem tak do velk sloupov sn a opt jsem o Amonovo a t kou vni kadidla mezi pestrmi kamennmi sloupy, na nich byly posvtnm psme yty npisy odshora a dol, a ve v i poletovaly vla tovky kamennmi m emi oken dovnit a v hrm byl zcela przdn a tak vnj ndvo bylo przdn a v nesetnch chrmovch obchodech ruch a obchod jako kdysi. Kn v blch zch a s oholenmi hlavami, lesknoucmi se olejem se pla e po mn a lid na vnj m ndvo hovoili pitlumenm hlasem a rozhl eli se kolem, ch, e je nkdo usly . Zcela pidu en byl dvj rann hluk, jen mi kdysi pipadal jako inch a jen mi nyn tak siln pipomnl m koln leta. Nemiloval jsem nikterak Amona, av ak ltost se zmocnila mho srdce, jako kdy lovk vzpomn na nav dy uprchl mld, a ji bylo zl. Kdy jsem vy el mezi vzne enmi obmi podobami faran ven z bran, zpozoroval jsem,

e zcela

velkho chrmu vyrostl chrm nov, mocn stavby a tvaru tak podivnho, jak jsem je t co i til. Nebyl obehnn dnou hradbou, a kdy jsem tam vstoupil, vidl jsem, e sloupov vroubil ekryt ndvo, jeho olte byly obt eny ob mi obil, kvt a plod. Na velikm, do kamene kulat Aton nesetn paprsky na obtujcho farana a ka d paprsek konil ehnajc rukou a k ivota. Ble odn kn nemli oholen hlavy, vt inou to byli je t mladci a jejich posvtnou pse, kterou jsem ji jednou sly el jak jsem si vzpomnl v dalekm syrskm Jer Av ak mocnji ne kn a obrazy psobilo na mne tyicet ohromnch sloup, z nich ze v ech vt ne ve skutenosti, ruce na prsou sk eny a v nich berlu a krlovsk dtky. Tyto sloup pedstavovaly farana, to jsem vdl, nebo jsem poznal onu tv, dsnou ve svm vzru en, i ok a vyzblch nohou a pa . Hrza mne jala, kdy jsem pomyslil na umlce, jen se odv il v to obrazy, v dy snil-li kdysi mj ptel Thutmose o svobodnm umn, pak zde by byl vidl to obodn umn v hrznm, klebu podobnm tvaru. Umlec toti zdraznil v ecky znetvoen sti a proti prod, jeho tlust stehna, zk kotnky i ono huben, vzru en hrdlo, jako by v nm skryt bo znamen. Av ak nejdsnj byl obliej faranv, ty nepirozen dlouh tve s mi, tajemn smv snivce a vsm nka kolem silnch rt. Po obou stranch bran Amonova chrmu ov ve svch obch kamennch obrazech, dstojn jako bohov. Zde tento lovk, opuchl a vra ko lovk ze tyiceti sloup na Atonv olt. Jako lovk shl el ze sloup, dohldaje dle a vzru en napt a vsmch vdoucho byly vtesny do tuhosti kamene. V e se ve mn chvlo a tslo, kdy jsem pohl el na tyto kamenn sloupy, ponvad jsem vidl otepa poprv tak, jak asi vidl sm sebe. Potkal jsem ho kdysi sice, potkal ov em jako m ladka nemocnho a slabho, v kech jeho svat nemoci , ale ve sv pedasn moudrosti jse val chladnma oima lkae, chpaje jeho slova jako projev chorobnho blouznn. Nyn jsem ho tak, jak ho vidl umlec, snad nenvidjc a milujc zrove, umlec, nad nho odv nj h , nebo byl-li by se kdo odv il vytesat podobn obraz farana, byl by bval usmrcen a pov e a hradbch jako rouha. V tomto chrmu nebylo pli mnoho lid. Tch nkolik mu a en jsem pova oval podle krlovs dle t kch nhrdelnk a zlatch perk za dvoany a lechtice. Prost lid naslouchal zpvm h se zrailo nepochopen, nebo kn zpvali nov psn a bylo by pli namhav pem le h slova. Byly jin ne psn star, je se ddily z pokolen na pokolen od dob jehlancovch ji po dva tisce let, na jejich zbo n slova bylo ucho vcho ji od dtstv zvykl, tak rozuml jim ve svm srdci, teba e by nikdy nebyl pem lel o tom, co jejich slova znamenaj okud v nich je t njak smysl byl, tak byly dle mho mnn zmnny a zmateny pen enm z p n a chybnm pepisovnm pilnch kn skch psa. Po ukonen zpvu el jaksi staec, jeho jsem podle odvu pova oval za venkovana, ke kn m imi rozmlouval a chtl si od nich koupit bu vhodn kouzeln kmen i ochrann oko nebo arod itek, pokud by to bylo za pijatelnou cenu. Kn mu ekli, e se takov vci neprodvaj v t rm, je to Aton nem zapoteb ani kouzel, ani svitk, nbr e se pibli uje ke ka dmu, kd dar. Kdy to staec usly el, pohor il se velice a odchzel, eptaje si rouhav slova o prolh blznovstv, a vidl jsem, jak jde pmo do starch znmch bran Amonovch. Jaksi prodavaka ryb tak pi la ke kn m a hledla na n oddan svma dobrckma oima a z "Propak nikdo neobtuje Atonovi berany a bky, abyste mli trochu masa k jdlu, v dy jste t k huben, chudkov? Je-li v bh tak mocn a siln, jak se k, a mocnj ne Amon, teb y ml udr ovat sv knze tlust a lesknouc se tukem. Jsem jen prost ena a mnohmu nerozum peji vm ze srdce mnoho masa a tuku." Kn se usmvali a ertovali jako rozpustil dti, a nejstar z nich zv nl a ekl en: "Aton si ne d krvavch obt a ty bys nemla hovoit o Amonovi v Atonov chrmu, nebo Amon rav bh a jeho trn bude vbrzku svr en a jeho chrm znien." ena sp n odstoupila, odplivla si na zem, poznamenala se svatmi znamenmi Amonovmi a ekl rudce: "Tys to ekl a nikoli j, i nech padne proklet na tvou hlavu!" A pospchala pry a s n i jin, ustra en se ohl ejce zpt po knzch. Av ak ti se hlun rozesmli a jednm hlasem za nimi volali: "Jen jdte, malovrn, av ak Amon jest neprav bh! Amon jest neprav bh a jeho moc se zhrou ko trva pod srpem!" Tu jeden z odchzejcch zvedl kmen ze zem a mr til jm po knzch a zashl jednoho z nich mu tekla krev. I skryl svou tv do rukou a velice nakal, a kn zaali svolvat str e, a i dal na tk a vmsil se do davu ped Amonovmi branami. Zamyslil jsem se nad tm v m, i pistoupil jsem ke kn m a ekl: "Jsem sice Egyp an, av ak pobval jsem po dlouhou dobu v Srii a neznm tohoto novho boha, jeho nazvte Atonem. Byli byste t lsky a rozptlili mou nevdomost a vysvtlili mi, kdo j

co vy aduje a jak se mu slou ?" Vhali a hledali marn vsmch na m tvi, i pravili konen: "Aton je jedin bh. Stvoil zemi a eku, lidi i zvata a v e, co je na zemi a co se pohybuj . Byl od potku vk a lid mu slou ili v jeho dvj ch zjevench jako to Reovi, av ak za jako Aton svmu synu, faranovi, jen ije v pravd. Od t doby je on jedinm bohem a v ichn statn jsou bohy nepravmi. Nezavrhuje nikoho, kdo se k nmu obrt, a bohat i chud jsou si ped Atonem rovni. Ka dho rna ho pozdravujeme v jeho podob slunenho kotoue, jen ehn ky zemi a lidem dobrm stejn jako zlm, podvaje ka dmu k ivota. Pijme -li ho, stane em, nebo on jest lska, a je vn a nehynouc a v udyptomn, tak e se nic nestane bez jeh ekl jsem jim: "To v e je vru krsn a sprvn, av ak stalo se to tak skrze jeho vli, e kmen zranil tv a mu krev tekla proudem?" Kn upadli do rozpak a hledli jeden na druhho a zvolali: "Ty se posmv !" Av ak mladk, jen byl zrann kamenem do tve, vykikl na mne: "Dopustil to, je to ho nejsem hoden, abych se z toho pouil. Vpravd jsem pli zpy nl ve s rdci faranovou pzn, nebo jsem prostho rodu a mj otec psl stda a m matka nosila vodu pokud mne faran nepozvedl svou pzn, abych slou il svm krsnm hlasem jeho bohu." ekl jsem s pedstranou ctou: "Vskutku, tento bh mus bt mocnm bohem, je to dokzal pozvednout lovka z bahna a do zla mu faranova." Odpovdli jednm hlasem: "M pravdu, nebo faran nehled ani na vzhled lovka, ani na jeho bohatstv i pvod, nbr eho srdce, a z moci Atonovy vid faran do srdc v ech lid a te jejich nejtajnj my lenky Odporoval jsem jim a ekl: "Tak nem e bt lovkem, nebo nen v moci lovka vidt do srdce druhho, nbr jedin Usir " Radili se mezi sebou a pak ekli: "Usirev je jen pohdka, kterou si vypravuje lid a kter nem lovk zapoteb, v-li v Aton v si faran peje horoucn bt jen lovkem, nepochybujeme, e jeho bytost je vpravd bo sk, otvrzuj ji jeho vidn, za nich pro v v nkolika okam icch mnoh ivoty. Av ak to mohou e miluje. Proto tak ho umlec vytesal na tchto sloupech zrove jako mu e i jako enu, neb on je iv sla, je pon ivot v semeni mu ov a rod dti z matina lna." Tu jsem pozvedl vsm n ruce a vlo il svou hlavu do obou rukou a ekl: "Jsem prostoduch, stejn jako ona ena, je zde byla ped chvl, a nemohu dobe pochopit va udrost. Zd se mi tak, e va e moudrost je i vm samm zmaten, je to se muste dve poradi bou, ne mi odpovte." Horliv mi odporovali a pravili: "Aton je dokonal, jako je dokonal slunen kotou, a v e, co z nho je a ije a dch, je d av ak my lenka lidsk je nedokonal a je jako mlha psku, a proto ti nem eme dt plnho obj sami je t v e neznme, ale ume se z jeho vle ka dho dne a jeho vli zn jen faran, j ynem a jen ije v pravd." Tato slova mne zashla, nebo mi ukzala, e byli bezelstnho srdce, teba e byli obleeni do mnho lnu a natrali si vlasy olejem a t ili se z obdivnch pohled en a posmvali se prost dem. Nco, co bez mho vdom uzrlo v m mysli a nezvisle na mm chtn a vdn, odpovdal poprv jsem pem lel o tom, e lidsk my lenka je snad nedokonal a e m e bt mimo tuto l ku nco, co oi nevid a u i nesly a eho se ruka nem e dotknout. Snad faran a jeho kn vdu, a prv to nepoznateln, co je mimo lidskou my lenku, nazvali Atonem. A dosud jsem se domnval, e lidsk my lenka m e otevt v ecky dvee a e lovk m e dos stoucm vdnm roste i srdce lidsk. Av ak eho jsem doshl v m svm vdnm? m vce rost stvalo m srdce a tm plytm jsem ctil svj ivot, a mj ivot byl jen stojatou plytkou v ch. Byl jsem nevslovn znechucen sm sebou i svm vdnm a umnm. Proto jsem se rozhodl sv pohbt a stt se lkaem chudch. Neuinil jsem tak z rozkazu svho srdce, nbr z pouhho z ad sebou samm, av ak nyn se mi zjevil Aton, Neznm, jen byl za hranicemi lidsk my lenky idskho vdn a faranovy obrazy shl ejc na mne z kamennch sloup ji ve mn nebudily hrzu, nbr dval jsem se na n v podivnm okouzlen, jako by ty kamenn oi byly hledly n ovk je t nikdy nedohldl. Proto se ona sta usmvala s tak vzne enm vsmchem, plnm tajem Tzal jsem se v ak sama sebe, zda tito mlad kn chpou, o em ve sv nezku enosti hovo. Proto jsem nepijal k ivota, kter mi marn vnucovali. Vy el jsem z Atonova chrmu a bylo mi, jako by mj ivot a doposud byl komorou kamennch st

a bez vchodu a jako bych nyn poprv byl nalezl mezi jejmi kameny zkou trbinu, j pron svtlo do tmy a pichzel vzduch, aby mohlo m srdce dchat. Stejn jako kdysi zaala pro mne poprv t psmena obraz, stejn jako kdysi jsem v zancen poprv vdn a moc lkae, stejn bylo mi nyn, jako by se pede mnou otevel nov ivot. A o m e poctit pouze ten, kdo je zcela osaml a mnoho ztratil. J Sinuhet, cizinec v ude na zemi, jsem to zakusil kdysi v Atonov chrmu a vytu il jsem, co faran vidl oima sv choroby. Vytu il jsem to, podivuje a obdivuje se jeho hvzd, av ak jsem zrove, e by neml bt faranem, nebo moc je nebezpen tomu, jeho vidn nen z toh

V Bylo ji k veeru, kdy jsem se vrtil dom, a nad dvemi mho domu bylo prost lkask znam oe sedlo nkolik pinavch nemocnch a trpliv na mne ekali. Kaptah sedl v loub a vypad ojen a palmovm listem odhnl z oblieje a z ltek mouchy, kter piletly s chudmi, av ak prv oteven d bn piva po boku. Vyzval jsem nejprve matku, kter chovala na kln vyhubl dt, aby vstoupila, nebo za lk j tail pl ek mdi, za nj si mohla koupit dosti jdla, aby nakojila sv dt. Potom jsem obv ka, jen si ve mln rozdrtil prst, a napravil jsem i jeho prst i kloub a dal jsem mu vypt ve vn rozpu tn lk, aby zapomnl na svou bolest. O etil jsem tak starho psae, uli zvci dtsk hlavy, tak e chodil s hlavou na stranu a s vypoulenma oima a sotva dchal. Dal jsem mu vta ek z moskch as, kter jsem poznal v Simye, akoliv jsem nevil, e by m moci v jeho chorob. Vythl z istho tku dva mdn pl ky a podval mi je, dvaje se pn stydl za svou chudobu, av ak j jsem je nepijal, ale ekl jsem mu, e pro nho po lu, a b otebovat jeho psask pomoci, a on ode el velice pot en, e u etil svou m. A mou pomoc si dala i dvka z nedalekho domu rozko e, jej vka byla pokryta tak eredn , e j to pek elo v jejm emesle. Vyistil jsem j oi a namchal j lk, kter si mla n nil bolest a ona se nesmle obna ila, chtjc mi dt jedin dar, jej mi dt mohla. ekl js nebyla dotena , e se musm vysthat en kvli jakmusi obt nmu len, na n se pipr je to o lkaskm emesle nic neznala, a v ila si mne velice pro m sebeovldn. Aby jej d zcela nazmar, odstranil jsem j no kem z boku a z bicha dv eredn bradavice, kdy jsem b v ak natel naped jejich okol znecitlivujc mast, tak e ez byl skoro bez bolesti, a ona radujc se pevelice.

Tak se stalo, e jsem si za tohoto svho prvnho dne lkae chudch nevydlal ani na petku s , abych si mohl posolit svou skvu chleba, a Kaptah se mi proto posmval, i pedlo il mi tunou husu, pipravenou podle vesetskho zpsobu, ktermu to jdlu nen podobnho nikde na ji z krmy velmo uprosted msta a udr oval ji teplou v dolku ohni t, a nalval mi z nejl monovch vinic do pohru z barevnho skla na posmch m dne n prci. Av ak m srdce bylo leh val jsem se ze sv dne n prce vce, ne kdybych byl uzdravil nkterho bohatho obchodnka l zlat etz za sv len. A musm je t ci, e otrok ze mlna mi po nkolika dnech pi e prst a pinesl s sebou pln d bn krupice, kterou ve mln ukradl, aby mi ji mohl dt darem, tak jsem pece jen nezstal bez daru by i chudho za prci onoho prvnho dne. Av ak Kaptah mne ut oval a pravil: "Myslm, e po tomto dni se tv povst rozhls po cel tvrti a tvj dvr se napln nemocnm , v dy ji sly m, jak si chud eptaj: ,B te rychle na roh pstavn ulice, do domu, jen nebo se v nm usadil lka, jen uzdravuje zdarma a bez bolesti a velmi obratn, a obdarovv atky md a chudm dvkm z dom rozko e odstrauje no em v e, co kod jejich krse, a ne d hle k nmu kdo pijde prvn, dostane nejvce a vbrzku bude z nho takov chudk, e bude rodat svj dm a odejt, nebude-li zaven do temn jizby a nebudou-li mu pilo eny pijavce po kolena. Av ak tu se tito hlupci ml, nebo m na tst zlato a j je obratn ulo m, aby ebe, tak e co iv nebude strdat, nbr bude -li si pt, bude moci denn jdat husu a pop a pece bude bohatnout, spokoj -li se tmto prostm domem. Akoliv ty nein nikdy to, co k e nebudu nikterak udiven, probudm-li se jednoho rna, popel na hlav, zatmco ty bude hz t sv zlato do studny, a prod svj dm, ba i mne, pro ne astn nepokoj svho srdce. Ne, ne udiven a proe , mj pane, snad bys lpe uinil, kdybys dal zapsat do sbrky krlovskch sv mohu odchzet a pichzet, jak se mi zlb, nebo vysloven slovo se zapomene a zmiz, av ak trv vn, bude-li na nm tv do hlny vtlaen pee a d -li krlovskm psam nezbytn to dm, av ak nechci, aby t z mho povdn rozbolela hlava, a tak t nechci okrdat o a Byl krsn hork veer a ohn suchho lejna prskaly ped lepenicemi a z pstavu pin el vn yrskch vonnch olej. Akcie omamn vonly a to v e se lahodn msilo v mm chp s pachem uklm omastku, kter za veer vldl po cel tvrti chudch. Sndl jsem husu po vesetskm zp

pil se vna, i bylo mi lehko a vno oddlilo t k my lenky, touhy i smutek v mm srdci jakm dlenm nejjemnj m lnem. Proto jsem dovolil Kaptahovi, aby i sob nalil vna do hlinn m: "Jsi svoboden, Kaptahu, a jsi svoboden ji dlouho, jak dobe v , nebo pes svou drzost byl jsi sp e mm ptelem ne otrokem onoho dne, kdy jsi mi pjil svou m i sv stbro, ako e je ji nikdy nedostane zpt. Jsi svoboden, Kaptahu, a ztra dme sepsat krlovskm psa latn svitek, k nmu pilo m svou egyptskou i syrskou pee . Av ak povz mi je t, jak jsi mnm a zlatem, k -li, e zlato bude pracovat za mne, i kdy nebudu dostvat dn dary. C m zlato do chrmov pokladnice, jak jsem ti poruil?" "Nikoli, mj pane!" prohlsil Kaptah v n a podval se mi poctiv do o svm jedinm okem. l jsem tvj rozkaz, v dy byl hloup, a j nikdy neprovdm tv hloup rozkazy teba e si t nal jsem podle svho vlastnho rozumu a o tom jsem ti prv chtl ci nyn, kdy jsem ji sv a ty ses napil mrn vna a nehnv se. A je to znm tvou prchlivou a nerozv nou povahu, k je t nemohl zmrnit, tak jsem pro v ecku bezpenost schoval i tvou hl. km to proto, aby ji marn nepokou el hledat, a ti budu vypravovat, co jsem provedl. Pouze hlupci toti uk ldaj sv jmn do chrmov pokladnice, nebo chrm nic neplat za sven zlato a naopak vy jeho schovu ve svch sklepench, kde je str cov chrn ped zlodji. Av ak je to hloup i poznaj mno stv tvho zlata, i vyplv z toho, e tv zlato by se le enm tenilo a tenilo, ic nezbylo. Jedinou rozumnou mo nost, j lze nahromadit zlato, je nechat je pracovat p ro lovka, jen sm pak m e sedt se zk enma nohama a vzbuzovat si chroustnm osolench tosu pjemnou ze. Tak jsem probhal za cel den na svch ztuhlch hntech msto k em kr l vdomosti o nejlep ch mo nostech ve Vesetu, kde to tys zatm chodil po prochzkch chrmy hal se pohledy po kraji. J v ak dky sv zni jsem zvdl o mnohch vcech. Zvdl jsem e bohat ji neukldaj sv zlato do sklepen chrmovch, je to se k, e zlato tam nen u tak, pak nen v bezpe nikde po cel egyptsk zemi. Tak jsem zvdl, e Amonv chrm prod "To l e ," ekl jsem prudce a zvedl se, nebo ji pouh ta my lenka byla nesmysln. "Amon nik neprodv pdu, nbr ji kupuje. Za v ech dob Amon kupoval pdu, tak e nyn ji vlastn celou dn pdy ern zem a co Amon jednou uchopil, to nikdy nepust." "Ov em, ov em," odvtil Kaptah klidn a dolil vna do mho sklennho pohru a nepozorovan n i svou hlinnou i. "Ka d rozumn lovk v, e pda je jedin majetek, kter si uchovv i lovk jen bt v dobrm pomru s mii pdy a je-li tak chytr, e jim dv ka dho roku p cmn je tomu tak, e Amon v skrytu a ve spchu prodv pdu komukoli ze svch vncch, jen j jsem byl pevelice pod en, kdy jsem to usly el ale pesvdil jsem se o tom a vskut prodv pdu a lacino, av ak s podmnkou, e bude mt prvo, bude-li si to pt, po jist dob onu pdu zpt za stejnou cenu. Av ak pesto je tento obchod vhodn, nebo jsou v tom zahrnut i stavby, hospodsk nin, dobytek a otroci, tak e kupujc bude mt ka dho roku velik pdu dobe obdlvat. V pece sm, e Amon vlastn nejrodnj pdu Egypta. Kdyby bylo v bylo svdnj ne takov koup, proto e zisk je jist a rychl. V krtk dob prodal tak Amo y a shrom dil v svch sklepench v ecko zlato celho Egypta, tak e zlata je namle a cena p lice poklesla. Av ak toto v e je tajemstv, kter se nesm vyslovit, a ani bych se je neby l dozvdl, nebt m u iten zn, je mne svedla se sprvnmi lidmi." "Snad jsi nekoupil pdu, Kaptahu?!" zeptal jsem se pod en. Av ak Kaptah mne uklidnil a ekl: "Tak po etil nejsem, mj pane, nebo bys ml vdt, e jsem se nenarodil s lejnem mezi prsty nohou, teba e jsem byl otrokem, nbr narodil jsem se na dl dn ulici a ve vysokm dom. N pd a koupil-li bych na tvj et pdu, okradl by mne ka d sprvce, i past, i otrok, ba i rav, jak by jen postaili, kde to ve Vesetu mi nem e nikdo nic ukrst, nbr naopak j okrad ruh. Velik vhoda Amonovch obchod je tak tak zejm, e i hlupk ji znamen, a j tu m, ech je zakopn njak akal, a to prozrazuje i nedvra bohatch k bezpenosti chrmov pokla Myslm, e to v e se dje pro faranova novho boha. Mnoh vci se stanou, mj pane, vci hod se stanou, dve ne uvidme a pochopme, kde to v e skon. Av ak j, jen mm na zeteli p jsem koupil za tv zlato celou spoustu vhodnch mstskch dom, dom obchodnch i njemnch, pin ej ka dm rokem pkn zisk a tyto obchody jsou natolik hotovy, e je teba pouze tv podpisu. V mi, e jsem koupil lacino, a jestli e mi prodvajc daj dary, a bude obchod u tebe se to netk, nbr je to vc jen mezi mnou a prodvajcmi a jejich vlastn hloupost o obchodech t nikterak neokrdm. Nicmn nemm nic proti tomu, chce -li mi dt ze sv vlast ak ten dreek, kdy jsem tyto obchody tak vhodn pro tebe uzavel." Zamyslil jsem se a pak jsem prohlsil: "Nikoli, Kaptahu, dn dar ti nehodlm dt za tyto obchody, je to jsi zejm potal s tm, okrdat pi vybrn njmu z dom a pi ka doronm vyjednvn o jejich opravch se stavitel

Kaptah nebyl ani v nejmen m zklamn, nbr poddil se mm slovm a pitakal: "Prv tak myslm i j, nebo tv bohatstv je i mm bohatstvm, a proto tvj zjem je i mm tedy ve v em hledt pedev m na zjem tvj. Av ak musm piznat, e kdy jsem sly el o Amon zaalo mne obdlvn pdy velice zajmat i za el jsem do smnrny obchodnk s obilm a chod d vepu k vepu kvli sv zni a naslouchal jsem jejich eem, a jsem se pouil o mnohch lato a s tvm dovolenm, mj pane, zam lm koupit obil do spek z rody p tho lta tot v prav chvli nejlep obchody a nyn jsou ceny je t zcela mrn. Je pravda, e obil nen ko kmen a domy, a krysy je erou a otroci kradou, av ak to se stv i pi obdlvn pdy, a chce co zskat, mus se odv it nebezpe. Obdlvn pdy a roda zvis na zplav a na kob zavodovacch strouhch, jako i na mnohch jinch okolnostech, kter nebudu vypotvat, pr neznm. Chci jen ci, e rolnk m vt zodpovdnost ne j, a vm dobe, e koupm-li obil odzim za tuto cenu do svch spek. Zam lm je uchovvat v spkch a peliv opatrovat, nebo no, e cena obil po jist dob stoupne. Tak soudm i vlastnm rozumem, kdy se podvm, jak prodv svou pdu, v dy bude-li kdejak tupec obdlvat pdu, nebude roda tak velk jako d em koupil tak vce spek na obil, suchch a peliv obezdnch, nebo nebudeme-li jich pot e je pronajmout obchodnkm s obilm a mt z nich i tak u itek." Podle mho se Kaptah zbyten tolik namhal a uvalil si pli n starosti na sv bedra, ale b ho to zajist, i nenamtal jsem nieho proti tomu, pokud nebudu jen nucen mchat se do tchto vc. Tak jsem myslil a tak jsem mu ekl, a on peliv skryl sv velk uspokojen, ale dnou se zasmu il a dle bruel: "Mm je t jinou vhodnou vc, kterou bych rd uskutenil na tvj et. Jeden z nejvt ch ob troky je na prodej a myslm, e mohu tvrdit, e vm o otrocch v e, co se m e o nich vdt, ak iva jsem byl otrokem, tak e bys zajist tmto obchodem rychle zbohatl. Vm, jak ukrt chy by a vady otrok, a umm dobe zachzet s hol, co ty, mj pane, jsi ov em nepoznal, dovol to ci nyn, kdy jsem ji schoval tvou hl. Ale jsem velmi rozmrzen, nebo myslm, e tato v ple itost nm uklouzne, je to ty k tomu nesvol , nen-li tak, mj pane?" "M zcela pravdu, Kaptahu," ekl jsem. "Nestaneme se obchodnky s otroky, nebo to je prce pinav a hodn opovr en, av ak pro je tomu tak, nemohu ti ci, v dy pece ka d otroky zamstnv a otroky potebuje. Tak tomu bylo a tak tomu bude, av ak nco mi prav, e si nep obchodnkem s otroky a nepeji si ani, aby ses jm stal ty." Kaptah ulehen povzdychl a ekl: "Znm tedy dobe tv srdce, mj pane, i vyhnuli jsme se tak zlmu, nebo kdy tu vc dkladn o n e bych vnoval otrokynm pi vy etovn jejich pednost pli nou pozornost, a tak zb emu nemm pece ji dosti mo nost, v dy strnu a m dy tuhnou a prsty se siln chvj, probouzm, dokud neshnu po d bnu piva. Nu e, kdy jsem pezkou el tv srdce, musm rychle v ecky domy, je jsem pro tebe koupil, jsou domy poestn, a zisk z nich bude mrn, ale ji st. Jedinho domu rozko e jsem nekoupil, ani jedin uliky chudch, je se svmi ubohmi lep mi dvaj vt zisk ne pevn domy zmo nch rodin. Zajist jsem pitom musel t ce bojovat o propak bychom se nemohli obohatit stejn, jako se obohacuj i jin? Nicmn m srdce mi p e bys s tm nesouhlasil, mj pane, a proto po velkm zpasu jsem se vzdal tchto svch mil nadj. Nicmn mm k tob je t jednu prosbu." Kaptah se stal nhle nejistm a podval se zpytav na mne svm jedinm okem, odhaduje povoln ost m mysli. Nalil jsem mu sm vna do jeho e a pobzel ho, aby promluvil, nebo je t ni m nevidl Kaptaha tak nejistho, i byl jsem pevelice zvdav. Konen ekl: "M prosba je drz a nestydat, ale jsem-li ji jednou podle tvch slov svoboden, odva uji s e ti to vyjevit, doufaje, e se nerozhnv a pro v ecku jistotu jsem pece schoval tvou h Pl bych si toti velice, abys el se mnou do on pstavn krmy, o n jsem ti tak asto v jej jmno je U krokodlho ocasu, abys poznal, jak je to msto, o nm jsem snil s oteve srkaje stblem hust pivo syrsk a babylnsk." Vybuchl jsem v smch a nikterak jsem se nerozhnval, nebo vno mne uinilo povolnm. Ztemnl eer posmutnl a j byl pli osaml. Bylo-li pak neslchan a nesrovnvalo-li se s mou ds ch el jako to pn se svm sluhou do uboh pstavn krmy popjet npoj, jen se nazv krok slu, tak jsem si pipomnl, e kdysi dvno vstoupil se mnou Kaptah ze sv vlastn vle do t o domu, i kdy vdl, e je t nikdo se odtamtud nevrtil. Proto jsem mu polo il ruku na rame a ekl: "M srdce mi prav, e krokodl ocas je prv nyn nejvhodnj , aby zakonil n den. Tak p Kaptah poskakoval radost po zpsobu otrok, zapomnaje na ztuhlost svch d. B el pro mou ou hl a pehodil mi pl pes ramena. I kreli jsme k pstavu a vstoupili ke Krokodlmu ocasu, a vnek nm pin el pes vodu om chho cedrovho deva a kvetouc zem.

VI Krma U krokodlho ocasu byla uprosted pstavn tvrti ve stinn ulice, stsnna mezi dv adi ti. Byla z hlinnch cihel a mla nesmrn siln zdi, tak e v lt byla chladiv a v chla zase udr ovala teplo. Nade dvemi se houpal krom d bnu na pivo a na vno ohromn such , jeho sklenn oi svtily a jeho oteven tlama ukazovala nkolik ad zub. Kaptah mne s podivnm rozilenm zavedl dovnit, zavolal krme a vybral pro ns mkk sedt nm v tomto dom a pohyboval se zde jako doma, tak e jin host ztichli a pokraovali v rozh ovoru eptem, prohl ejce si mne podezvav. Podivil jsem se, e podlaha byla ze deva, ba byly pokryty devem, a byly na nich zav eny mnoh pamtky z dalekch cest, kop Nubijc a p pera, lastury z moskch ostrov a malovan krtsk vzy. Kaptah sledoval hrd mj pohled a ekl: "Div se zajist, e jsou zde stny pokryty devem jako v domech bohatc. Vz tedy, e v ech a jsou ze starch lod, je byly znieny a teba e nerad vzpomnm na sv cesty po moi, mus nat, e ta lut, moem roze ran prkna plula kdysi do Puntu a ta hnd se tela o pstavi t Av ak dovol -li, pochutnme si nyn na ocasu, jej nm krm namchal vlastnma rukama." Dostal jsem krsnou ku, je mla tvar lastury a dr ela se na dlani, av ak zapomnl jsem na hled na enu, kter mi ji podvala. Nebyla ji zcela mlad, jak obvykle bvaj slu ebn v kr prochzela se polonah mezi hosty, aby je svdla, nbr byla poestn obleena a mla po st v u ch a stbrn nramky na thlch zpstch. Odpovdla na mj pohled a hledla mi bez b zrak po zpsobu en. Jej obo bylo lehce zvednuto a jej oi byly usmvav i smutn zrove eple hnd, iv oi, jejich pohled dlal dobe srdci. Vzal jsem ku z jejch rukou do sv tah dostal do dlan podobnou, a bez rozm len jsem se zeptal, dvaje se j upen do o: "Jak je tv jmno, krsko?" Odpovdla mi ztlumenm hlasem: "M jmno je Merit, a nek se mi krsko, jak in bzliv c jce zminku, aby se mohli poprv dotknout bok slu ebn dvky v krm. Doufm, e si to pip opt n dm svou nv tvou, lkai Sinuhete, Ty-jen -jsi-osaml." Byl jsem ura en, i pravil jsem: "Nemm ani nejmen ho pn dotkat se tvch bok, krsn Merit. Av ak odkud zn m jmno?" Usmla se a jej smv byl krsn na jej hnd, hladk tvi, kdy ertem odpovdla: "Tv povst t pede la, , Synu divokho osla, a hledm-li nyn na tebe, vm, e nelhala, n vda, co tv povst o tob kala." V hloubi jejch o se zatpytil vzdlen smutek a m srdce jej hledalo skrze jej smv, i n sem se na ni opravdu rozhnvat, nbr ekl jsem j: "Mn -li mou povst tohoto Kaptaha, sedcho po mm boku, tohoto mho bvalho otroka, jeho uinil svobodnm mu em, tak snad tak v , e jeho slova nezasluhuj dvry. Jeho jazyk m o toti tu vadu, e nerozezn le od pravdy, nbr miluje ob stejn, a nkdy snad le vce ne tato vada nemohla bt vylena ani mm lkaskm umnm, ani mou hol." Pravila: "Snad je nkdy le pjemnj ne pravda, kdy je lovk pli sm a jeho prvn jaro ji to , kdy jsi mi ekl krsn Merit, a vm v emu, co mi tvoje tv povd. Av ak nechce ochutn jej jsem ti pinesla? Rda bych usly ela, m e-li se mit s podivuhodnmi npoji ve v ech p h zemch, ktermi jsi pro el." Hled j stle pmo do o, pozvedl jsem ku na sv dlani a napil se z n av ak napiv se ledt do o, ponvad se mi krev vehnala prudce do hlavy a rozka lal jsem se a m hrdlo bylo jako v ohni. Kdy konen dech prochzel opt klidn mou hrud, prohlsil jsem: "Vskutku, odvolvm v e, co jsem prv ekl o Kaptahovi, nebo v tto vci nikterak nelhal. T je opravdu silnj ne kterkoli jin, jej jsem kdy okusil, a tak palivj ne zemn ol ve svch kahanech, a nepochybuji, e skol statnho mu e jako rna krokodlm ocasem." Kdy jsem domluvil, zaposlouchal jsem se do sebe a celm mm tlem proudil ohe a v mch spl nch stech setrvvala chu po vonnm koen. M srdce dostalo kdla jako vla tovka, i ekl "Ve jmnu Sutecha a v ech bl, nemohu pochopit, jak je tento npoj smchn, ba ani nevm, z e okouzluje on, i tv oi, Merit, av ak kouzlo proud mmi dy a m srdce je opt mlad a ne na, polo m-li svou ruku na tv boky, nebo tm bude vinen tento ocas a nikoli j." Opatrn ode mne poodstoupila a zvedla ertem ruce a byla thl a mla dlouh dy a usmv mne a pravila: "Neslu se tob klt, nebo toto je poestn krma a j nejsem je t docela star, ba jsem s tena, teba e snad tomu tv oi nev. Av ak o tomto npoji mohu ci, e je mm jedinm v i, a proto tento tvj otrok Kaptah mne vytrvale dal za enu, aby se mu dostalo se mnou tajemstv jeho smsi zdarma, ale on je jednook a tlust a star i nemyslm, e by z nho

al ena njak pot en. Proto byl nucen koupit tuto krmu za zlato a hodl koupit i m taje liv bude opravdu muset nav it mnoho zlata, ne se o tom dohodneme." Kaptah j dval znamen ud enmi posunky, aby ji umlel, ale j jsem opt upil z ky a ohe l v mm tle, i ekl jsem: "Vm, e je Kaptah hotov rozbt s tebou d bn pro tento npoj, akoliv vm, e bys mu zajis obadu vylila horkou vodu na nohy. Av ak i bez tvho tajemstv ho chpu, kdy se ti dvm do to mj v ak na pamti, e ze mne nyn mluv krokodl ocas i e ztra snad se mj jazyk nebud svm slovm. Je v ak vskutku pravda, e Kaptah je majitelem tto krmy?" "Jdi si po svch, bhule drz!" zvolal Kaptah a pidal ke svm slovm celou adu jmen boh, j znal v Srii. "Pane mj," obrtil se prosebn ke mn, "pi lo to pli rychle, nebo jsem t chtl ponenh tuto vc a prosit o tv svolen, ponvad jsem je t tvm sluhou. Av ak je pravda, e jsem j tento dm od jeho majitele i e hodlm pemluvit jeho dceru, aby mi prodala tajemstv kro kodlho ocasu, v dy tento npoj uinil krmu znmou podl cel eky v ude tam, kde se schz j jsem na vzpomnal, vzdlen odtud, ka dho dne. Jak v , okrdal jsem t po cel ta lta, nejobratnji jsem dovedl, a proto tak j ml t kosti se svm zlatem a stbrem, nebo mus na sv st, kdy nebudu moci ji tak bhat za tvmi nesetnmi zle itostmi a budu si chtt ohvadla." Podval se na mne doten, proto e jsem se rozesml pi pomy len, jak by to asi vypadalo, kd se Kaptah pokusil b et ten Kaptah, kter si bral nostka, kdy jsem j el p ky. Pomysli si tak, e jeho kosti by se asi st u ohvadla ohly skrze tlustou vrstvu tuku, ale ml pamti, e mi tyto my lenky vrazil do mysli zajist krokodl ocas. Proto jsem se pestal sm a v n jsem poprosil Kaptaha za odpu tn a vyzval ho, aby pokraoval. "Kdy jsem byl je t mladm otrokem, zdlo se mi emeslo krmsk nejlkavj m a nejvce z rvl Kaptah, nebo krokodl ocas ho uinil sdlnm. "V onch dobch jsem se domnval pedev a, kolik piva se mu zachce, ani je proto kmkoli krn. Nyn vm dobe, e krm naopak mus nesm nikdy opt a to by bylo jen k mmu zdrav, je to mnoho piva m na mne podivn inek mi, e vidm hrochy a jin stra liv vci. Av ak krm se setkv neustle s lidmi, kte m a sly a dozv se o v em, co se stane, a to mne velice lk, jsem odjak iva velice zvdav jazyk bude mn jako krmi k velikmu u itku, i myslm, e m povdaky pobav hosty, tak e vyprazdovat pohr za pohrem a podiv se, a dojde k tovn. Kdy to tak vezmu kolem a ko slm, e od potku mne bohov urili za krme, teba e jsem se omylem narodil jako otrok. lo pro mne jen u iten, nebo vskutku nen lsti, l i i zminky, s jej pomoc by host cht ut bez placen z krmy, kterou bych neznal a o kterou jsem se svho asu nepokusil. Akoli v to km o sob sm, myslm, e rozumm lidem a znm je, a m srdce mi prav, komu mohu dt h a komu ne, a to je pro krme dle it vc, nebo povaha lidsk je tak podivn, e lovk stn na dluh, ani pomysl na den placen, ale zkostliv skrbl svm stbrem, m-li zaplati oj hned." Kaptah dopil ku do dna a vlo il hlavu do rukou, smutn se pousml a ekl: "Podle mho nzoru je emeslo krme tak ze v ech nejjistj , nebo ze lovka zstv dyby moc faran se otsala, i kdyby bohov padali ze svch trn, krmy a vepy nebudou pr ebo lovk pije vno ve sv radosti, a v zrmutku opt pije vno, a m-li spch, pot uje s sv zklamn utp takt ve vn. Pije vno, miluje-li, a pije vno, kdy ho jeho ena bije. dy se mu v obchod patn da, a vnem zalv sv zisky. A ani chudoba nezabrauje lovku orlivji pracuje, aby mohl svou chudobu vnem zbarvit. A co plat o vn, plat stejn o piv oliv jsem hovoil o vn proto, e se o nm mluv v psnch a tak abych u il krsnch slov e t nebyly slo eny psn ke chvle piva, jak by si pivo zcela zaslou ilo, v dy je-li teba, br a poctiv opojen, ba je t vt kocovinu. Av ak nechci t znechutit chvlou piva vedle st vna, nbr vrtm se k vci a opakuji, e podle mho mnn je emeslo krmsk ze v ec lo il sv mnohalet spory zlata a stbra do tto krmy. Vskutku, vhodnj a pjemnj avit, krom snad emesla poulin dvky, kter nepotebuje zkladnho vkladu, proto e nos ce d i skladi t s sebou, a strv je-li moudr st ve vlastnm dom, kter si postav sv us mi, e jsem se zapletl opt do jinch vc, v dy je pravda pravdouc, e jsem si je t n ut na krokodl ocas a mj jazyk nelze pak zkrotit. Chci ti ci toti , e tato krma je ji a e krm ji prozatm povede s tou kouzelnic Merit a budeme se dlit o zisk, dokud se zde neusadm k odpoinku. Uzaveli jsme spolu smlouvu a psahali pi tisci bozch Egypta, e j r me, tak e nemyslm, e bude krst z mho podlu na zisku vce, ne je pimen, nebo je vtcch obtovat do chrmu, akoliv si myslm, e tak in proto, e sem chodvaj tak kn znky, v dy jednm i dvma krokodlmi ocasy se je t neskol ten, kdo je zvykl na t k v a pije je pmo ze d bn. Pesto nepochybuji o jeho zbo nosti, je to je jen sprvn, spoj-l

sv obchodn pohnutky se zbo nost a ne ano vskutku jsem docela zapomnl, kde jsem za o jsem chtl ci, nebo dne n den je pro mne dnem velik radosti a nejvce mne t , e se ob a e mne neplsn pro m iny, ale pova uje mne stle za svho sluhu, teba e jsem maj a d nepova uje za poestn emeslo." Po tto pedlouh ei se Kaptah zakoktal a dal se do ple a skryl svou hlavu v mm kln a kolena, hluboce dojat a zejm opil. Vzal jsem ho za ramena a zpma posadil a ekl: "Vskutku si myslm, e sis mohl vybrat slu nj emeslo, abys pojistil sv st, av ak jedn Jestli e krm v, e jeho krma je tak vnosn a m tajemstv krokodlho ocasu, pro tedy rodat a sm tak pijde o svj zisk?" Kaptah se na mne vytav podval, sv jedin oko v slzch, a ekl: "Co pak jsem ti neekl tisckrt, e vldne podivuhodnm umnm otrvit ka dou mou radost sv ter je trp pelyku? Co pak nesta, km-li tak jako on, e jsme ptel od mld a e se a proto se dlme o sv radosti i o sv zisky? Av ak vidm ti na och, e ti to nesta, jak n nesta ani mn a proto doznvm, e je v tomto obchod pece jen jaksi akal zakopn. elikch nepokojch, kter vzniknou za boj o moc mezi Amonem a faranovm bohem, a jak ty do be v , za nepokoj jsou krmy prvn na rn a jejich okenice dokon vylmny a krmi zbi d bny zpevrceny a nbytek rozbit a nakonec se podpl cel dm, kdy jsou v ecky d bny a . A to se stane tm jistji, je-li majitel pvr encem neprav strany, a tento krm je mu v ichni to vd , tak e nem e zmnit svou k i. On toti poal pochybovat o Amonov vci, k rodv pdu a j jsem ov em pkn rozdmchval jeho pochybnosti, akoliv lovk, jen se p i, m e snadno uklouznout po ovocn slupce na ulici nebo mu m e spadnout na hlavu cihla z e stavby i m e zstat pod volskm spe enm. Zapomn , mj pane, e mme svho chrobka, a m e mimochodem chrnit i Krokodl ocas, akoliv m ji ov em mnoho strast s ochranou tvc Dlouho jsem pem lel a konen jsem ekl: "Bu jak bu, Kaptahu, musm uznat, e jsi uskutenil mnoho vc v jednom jedinm dnu." Kaptah se pesto v e brnil m chvle a ekl: "Zapomn , pane mj, e jsme vy li z lodi ji vera. Pesto mohu spravedliv ci, e mi tr od nohama, a jakkoli se ti to m e zdt neuvitelnm, musm doznat, e mj jazyk je vskutku n, proto e jeden jedin krokodl ocas jej zmohl tak, e koktm." I zvedli jsme se k odchodu a rozlouili se s krmem a Merit ns provzela a ke dvem, zvo i krou ky na zpstch i na kotncch. V ptm vchodu jsem j polo il ruku na kyle a pocti ost, av ak ona odstrila rozhodn mou ruku a poodstoupila, kouc: "Tvj dotyk by mi mohl bt pjemn, ale nepeji si jej, kdy pli zejm mluv krokodl o Zmaten jsem pozvedl sv ruce a pohl el na n a vskutku pipomnaly tak iv pracky krokodla me li rovnou dom a ulo ili se na sv roho e a on noci jsme spali hluboce.

VII Tak zaal mj ivot ve vesetsk tvrti chudch, v dom, jen patval tavii mdi. Ml jsem m jak Kaptah pedvdal, ale nedostval jsem mnoho dar, nbr vce jsem ztrcel, ne zskval, poteboval asto drah lky, a tak nebylo k niemu lit hladov, ani dostali dosti tuku a e, aby nabrali opt sil. Dary, kter jsem dostval, nemly dn ceny, pesto v ak mne t ily e je t vce, kdy jsem sly el, e chud lid zaali ehnat mmu jmnu. Ka d veer hlo nebe nad Vesetem narudlou z z planoucch kahan a pochodn uprosted mst vyerpn prac a je t naveer jsem pem lel o utrpen svch nemocnch, ale tak o Atonovi, jsem pem lel. Kaptah najal jakousi star enu, aby peovala o na i domcnost, a ona mi nijak nepek ela, yla velmi znechucena ivotem a mu i, co bylo vidt na jejm oblieji. Pipravovala v ak chut o a byla mlenliv, a ani nereptala proti zpachu chudch v loub, ani je nevyhnla zlmi sl . Brzy jsem si na ni zvykl a nepek ela mi, v dy jej ptomnost byla jako stn, jen se an oruje. Jej jmno bylo Muti.

Tak mjel msc za mscem a nepokoj ve Vesetu rostl vce a vce a o Haremhebov nvratu ne i slechu. Slunce vypra ilo dvory do lut a byla doba nejpalivj ho sucha a psench mlh. Obas jsem zatou il po zmn a el jsem s Kaptahem ke Krokodlmu ocasu a ertoval tam s Meri hledl do jejch o, teba e jsem k n je t neve el a srdce mne bolelo, kdy jsem j tak il jsem ji onen siln npoj, po nm se krma jmenovala, nbr spokojil jsem se v horku chla pivem, je osv ovalo, ani opojilo, a inilo mysl lehkou, kdy jsem sedl mezi chladivmi st . Naslouchal jsem rozhovoru host a zjistil jsem brzy, e ne ka dmu se dostalo sedadla a e v tomto dom, nbr e host byli vybrni, a teba e nkter z nich snad zskal sv z

jin il ivot vydrae, zde zapomnli na sv emeslo a chovali se pstojn. Vil jsem Kap , e se v tomto dom schzej pouze ti, kdo potebuj jeden druhho. Jen j jsem byl vjimko mne nikdo nepoteboval, a byl jsem i zde cizincem, akoliv mne trpli mezi sebou a m ptom nost je netsnila, je to jsem byl ptelem Kaptahovm. Mnoh jsem zde sly el, sly el jsem i p lnat i chvlit farana, av ak hlavn jsem sly el vysmvat se jeho novmu bohu. Jednoho veera vstoupil do krmy jaksi obchodnk s kadidlem, jen roztrhl sv roucho a posy pal svou hlavu popelem. Pi el, aby skolil svj zrmutek krokodlm ocasem, volal a ekl: "Vskutku, a je proklet a do vnosti ten neprav faran, ten zmetek blv a syn l i, nebo ji neudr na uzd a on jedn pouze podle svho vlastnho rozumu a ni m poctiv emeslo. jsem ml nejvt zisk z kadidel, kter pochzej ze zem Puntu, a tyto cesty po vchodnm mo nijak nebezpen, v dy ka dho lta se vystrojovaly lodi na tuto obchodn cestu a p tho ly v dy alespo dv z desti a nezpozdily se o vce ne o jedno pekapn hodin, i mohl jsem em dobe vypotat svj zisk i svj vklad. Ale sly eli jste ji nco hroznj ho? Kdy se lo nyn vyplout, pi el faran do pstavu na obhldku. Pro, pro jmno Sutechovo, mus enicha o hyena? V dy k tomu m sv psae a rdce, kte se staraj o to, aby se v e dlo podle zk obrch zvyk tak, jak tomu bylo a doposud. I vidl faran plac eny a dti na behu a na dch, kte si drsali oblieje ostrmi kameny, jak vy aduje dobr zvyk, kdy se mu i piprav u po moi, nebo ka d v, e mnoz se na moe vydaj, ale jen nemnoz se vracej. To v e pat i je lostvo na odjezdu do Puntu a tak tomu bylo ode dn velk krlovny , ale vte i nev mlad hlupk, ten proklet faran, zakzal lodm vyplout a nadil, e nikdy ji se nesm vy ostvo do Puntu. Chra ns Amon, ka d poestn obchodnk v, co to znamen. A to znamen zk ro nesetn mu e, a to znamen nouzi a hlad pro eny a dti nmonk. Pro jmno Sutechovo, na moe, nezaslou il-li si ten osud za sv vlastn skutky, a je pece odsouzen k tto slu b moi ped soudci, oprajcmi se o svitky zkon, a nestv se pli asto, aby byli mu i ne ureni na lodi, nbr stv se tak jen v nejrodnj ch letech, v nich zloinnost slbne, a i je za vldy tohoto farana v egyptsk zemi vskutku dost a dost, a lid se ji neboj boh, le chovaj se, jako by byl ka d den i dnem poslednm. Pomyslete na jmn, kter je ulo eno v dch a ve skladi tch, ve sklennch perlch a v hlinnch vzch! Pomyslete na egyptsk vysl us nyn prov dy zstat v puntsk zemi v slamnch chatrch, zavr eni svmi bohy. M srdce k lm na n a na jejich plac eny a dti, kter ji nikdy neuvid sv otce, akoliv je pravd ich si tam zalo ili nov rodiny a poali dti, kter se pr narodily s rozlinou plet." A obchodnk s kadidlem se uklidnil teprve, a vypil tet krokodl ocas ze sv dlan, pak zm a prosil sp n za odpu tn, jestli e ve svm bolestnm vzru en pronesl hanliv slova o fa "Av ak myslm," ekl, " e by mohla krlovna Tij, je je moudr a rozumn, dr et svho syna na tak knz Aj je snad rozv n mu , av ak oba chtj pouze svrhnout Amona a proto ho nechaj ouit se v jeho po etilch rozmarech! Uboh Amon! lovk pijde nejastji k rozumu, kdy roz s nkterou enou a o en se, av ak tahle Nefertiiti, tahle velk man elka krlovsk, mysl je roucha a na jejich necudn stihy. Vte i nevte, ale dvorn pan si nyn maluj on vk os roucha rozeven od pasu dol, odhalujce tak svj pupek zrakm mu ." Kaptah se stal ihned zvdavm a velice se divil a sp n se zeptal a ekl: "Takov stih jsem nevidl v dn zemi, akoliv jsem se nco nadval na mnoh podivnosti, jm o se te enskho odvn. k vskutku, e maj sv ohanb nah, i krlovna?" Obchodnk s kadidlem byl ura en a ekl: "Jsem zbo n mu a mm enu a dti. Proto jsem se neodv il pohledt od pupku n e a neradil it nco tak neslu nho." Merit se vmsila do rozmluvy a pravila posm n: "Necudn jsou tv sta a nikoli tento nov stih, jen je velmi pjemn pro lto a jen upla kou krsu, je-li jen ena krsn a pknch tvar a neznetvoila-li j porodn bba svou neobr ek. Mohl jsi se zcela dobe odv it pohldnout i n e, nebo pod rozevenou zou je na prav z nejjemnj ho lnu, i nem e bt doteno ani to nejzbo nj oko, d-li si ena peliv vyt k to in ka d slu n pan." Obchodnk s kadidlem byl by j rd nco odpovdl, ale nemohl, proto e tet krokodl ocas b eho jazyk. Proto vlo il hlavu do svch rukou a hoce plakal nad zami dvornch pan i nad sm tnm osudem Egyp an opu tnch v puntsk zemi. Mezitm se vmsil do hovoru staik Amonv knz, jeho tlust obliej a oholen lebka svtil em. Uhodil dlan na stl, rozncen krokodlm ocasem a pronikav kiel: "To jde pli daleko! Nechci hovoit o ensk ze, nebo Amon schvaluje v ecky stihy, poku ovk oblkne o svtcch a slavnostech ble, a ka d se m e do sytosti vynadvat na krsn ensk pupek a Je v ak pespli , chce-li faran zabrnit tak nehorzn a odvolvaje se na ne astn osud

dev z Puntu, nebo Amon je zvykl na jejich pjemnou vni i mme snad plit sv obti n To je nestoudn rouhn a schvln pobuovn, a nebudu nikterak udiven, naplije-li nap t tve tm, kte maj na svm odvu vy it k ivota jako znamen onoho prokletho boha, j o pinit sv zbo n sta. Vskutku bych zaplatil mnoho krokodlch ocas tomu, kdo by el tto chrmu, jej dobe znte, a vykonal svou potebu na olt, je to chrm je oteven a nem hra i myslm, e obratn mu by snadno dovedl uniknout str m. Opravdu bych tak uinil j sm, k nebylo pod mou dstojnost a kdyby povst Amonova tm nebyla dotena." Rozhldl se vyzvav kolem, a po chvli k nmu pistoupil jaksi mu , jeho obliej byl roze Zaali spolu eptat a knz poruil pinst dva krokodl ocasy, a morem roze ran pozvedl hl "Opravdu to uinm a neuinm tak pro zlato, je mi slibuje , ale pro m ka a ba, nebo te se dopustil h nch in a nevhm rozznout komukoli hrdlo od ucha k uchu, je-li toho te tle vm v to, emu mne uila m matka, a Amon je mj bh, i chci si zaslou it jeho pzn, to e kdykoli mne rozbol mj bich, vzpomenu si ve svm sou en na sv mnoh ern iny, kter " "Vskutku," pravil knz, m dle tm opilej , "tvj in bude zslu n, a proto ti bude mnoho ostihne-li t njak ne tst pro Amona, vz, e pijde pmo do zpadn zem, i kdyby tv t Stejn pichzej pmo do zpadn zem a nemus se brodit bahnem propast zesnulch i n i ve slu b Amonov, plavce se pro vzcn deva a dobr kadidla. Proto je faran zloincem, im mo nost utopit se pro Amona." Mr til lasturovou na stl a obrtil se ke v em hostm v krm a volal: "Jako knz tvrtho stupn mm moc pipoutat i uvolnit va e ka i ba. Vskutku, pravm vm, ka vykonte pro Amona, vm bude prominut, i kdyby to byla vra da, zneuctn, loupe i znsilnn Amon hled do srdce lovka a oceuje jeho iny podle pohnutek jeho srdce. Jdte a vezmte zb an pod sv pl t a " Jeho kik byl nhle peru en, je to krm se k nmu pokojn pibl il a udeil ho ko enm ob lava klesla mezi kolena a slova mu uvzla v hrdle. V ichni sebou trhli a morem roze ra n vythl z pasu n , ale krm chladn poznamenal: "Tento svj in jsem vykonal pro Amona, a proto je mi pedem odpu tn, a knz sm mi d prvn ravdu, a pijde k sob. Nebo mluvil-li pravdu ve jmnu Amonov, stejn tak mluvil z nho kr dl ocas, ponvad kiel pli siln a v tomto dom nesm nikdo jin kiet a povykovat co tm chci ci, jste-li moud." V ichni uznali, e krm hovoil sprvn a podle pravdy. Morem roze ran se jal ksit knze sp n vyklouzli. Tak Kaptah a j jsme se chystali k odchodu, a u dve jsem ekl Merit: "V , e jsem osaml, av ak tv oi mi prozradily, e i ty jsi osaml. Mnoho jsem pem lel r jsi mi jednou ekla, i vm, e snad opravdu je nkdy le pjemnj osamlmu ne pravd je totam. Proto bych byl rd, kdybys oblkla njakou tu novou letn zu, jak jsi o nich ml uvila, nebo m krsnou postavu a tv dy jsou dlouh, a nemyslm, e bych se musel stydt z o, kdybych krel po tvm boku cestou beran." A ona neodthla mou ruku ze svch kyl, nbr ji lehce stiskla a ekla: "Snad uinm, co navrhuje ." Av ak jej slib mi nezpsobil dnou radost, kdy jsem vy el ven do horkho veera v pstavu kost zaplavila mou mysl a kdesi daleko zaznval od eky ve veernm tichu osaml hlas dvoji t fltny z rkosu.

Nazt se vrtil Haremheb do Vesetu a vrtil se i se v emi svmi vlenmi voji. Av ak abych al o nm a o v em ostatnm, co se potom pihodilo, tu musm zat novou knihu. Nicmn se chci je t zmnit o tom, e jsem ml ple itost pi len svch chudch otevt byl statn mu a podruh uboh ena, kter vila, e je velkou krlovnou Hat epsovet. Oba se lili i zotavili, co mi zpsobilo velikou radost z m obratnosti, av ak myslm, e staena tnj , pokud vila, e je velkou krlovnou, ne po svm uzdraven.

KNIHA DEST MSTO NEBESKCH V IN I Kdy se Haremheb vrtil ze zem Ku , byla prv doba nejpalivj ho sucha. Vla tovky ji dv zahrabaly se do prsti, voda v jezerech kolem msta hnila a kobylky a hrotnatci o rali obil. Av ak zahrady vesetskch bohatc se zelenaly temnou zelen a byly sv a irok cest nch beran zila kvty v ech barev, nebo erstv vody se nedostvalo ve Vesetu pouze chud chudm znei oval potravu prach, kter le el na v em jako nejjemnj len a pokrval list

kci v jejich tvrti. Ale na druh stran eky, dle na jihu, zvedaly se v oparu dne zdi a zahrady faranova zla tho domu jako modrav a rud hnouc sen. Akoliv byla doba nejpalivj ho sucha, neodplul svho letnho sdla v Doln zemi, nbr zstal ve Vesetu. Tak v ichni vdli, e se nco sta d naplnil srdce lid jako ve chvli, kdy ztemn obloha ped psenou mlhou. A nikdo nebyl udiven, kdy jednoho asnho rna zaal proudit do Vesetu zbrojn lid v emi ces ami od jihu. Se zapr enmi tty, s kopmi, jejich hroty zily md, s napjatmi ttivami ulicemi, otvrajce do iroka oi zvdavost, a jim blma hroziv svtila ze zpocench tv stmi vlenmi znamenmi do przdnch dom vojk, v nich brzy vzplanula ohni t a ohvaly pro velik hlinn hrnce. Zrove pistvaly vlen lodi pi bezch a vlen vozy velitel ly byly vykldny z vlench lun, a ani v tchto vojch nebylo lze spatit Egyp any, nbr ijci z ji nch osad a ardeni ze severozpadn pou t. Obsadili msto a na rozch ulic zapli n a uzaveli eku. Uprosted dne se zastavila prce v dlnch a ve mlnech, v domech obchodnk i ve skladi tch hodnci odnesli sv zbo z ulic do dom a zatarasili okenicemi sv okna a majitel krem a d ozko e najali sp n siln mu e s holemi, aby chrnili jejich domy. Lid se oblkli do blho ze v ech tvrt msta jak bohatch, tak chudch proudili do velkho chrmu Amonova, a j a peplnna k zadu en, ba i vn jeho hradeb stly velik zstupy. V t e dob se roznesla zvst, e chrm Atonv byl v noci zneuctn a znei tn. Na jeho olt zdechl pes a str ce byl nalezen s hrdlem rozznutm od ucha k uchu. Kdy to lid usly eli, l eli se plni strachu, ale mnoz se nemohli zdr et skrytho kodolibho smvu. "Oisti sv nstroje, mj pane," ekl Kaptah v n. "Myslm toti , e bude mt mnoho prce j ad bude muset otvrat i lebky, nemlm-li se." Nicmn ped veerem se nestalo nic pozoruhodnho. Pouze opil ern vojci vykradli nkolik znsilnili nkolik en, ale str e je dopadly a zbiovaly ped oima lidu, co bylo oloupen dnkm a znsilnnm enm k pramal radosti.

Sly el jsem, e Haremheb je na velitelsk lodi, i el jsem do pstavu, abych ho pozdravil, akoliv jsem nemyslil, e mne k nmu vpust. K mmu podivu mne str nedbale vyslechla a ode la mne ohlsit a ve chvilce se vrtila, vyzv jc mne, abych vstoupil na lo do velitelova stanu. Tak jsem vkroil poprv na vlenou lo, rozhl el jsem se zvdav, av ak pouze ozbrojenm a velkou posdkou se li ila od jinch lod ak na obchodnch lodch moskch jsou pozlacen pd a rznobarevn plachty. Tak se stalo, e jsem opt spatil Haremheba. Zdl se mi je t del a vzne enj a jeho ram k a svaly pa siln, av ak do jeho tv se vryly vrsky a jeho oi byly zkrvavl navou a il jsem se ped nm hluboce, ruce ve v i kolenou, a on se zasml a zvolal zatrpklm hlasem: "Hle, to Sinuhet, Syn divokho osla, mj ptel! Pichz vskutku v prav as." Nemohl mne nicmn obejmout, aby nezadal sv dstojnosti, nbr obrtil se k malmu, tlustmu vdci, jen stl pihlouple ped nm, oi vypouleny a t ce oddychuje v podveernm dusnu. Ha podal sv zlat dtky a ekl: "Nech jsou ti k u itku, a mj zodpovdnost!" A sal z hrdla zlatem vy van lmec velitele a vlo il jej na hrdlo bichovo a ekl: "Pejmi nejvy velen, a nech stee krev lidu na tv zasran ruce!" Pak se obrtil ke mn a dodal: "Sinuhete, pteli mj, nyn jsem voln a pjdu s tebou, kam bude chtt, a doufm, e m ve u roho , na kterou mohu nathnout sv hnty, nebo u Sutecha a u v ech bl jsem dn z en zpasem s lidskm blznovstvm." A polo il je t svou pa i na plece malho velitele, jeho hlava mu dosahovala sotva k ramenm a ekl: "Dej dobr pozor, Sinuhete, pteli mj, a vtiskni si v pam , co vid , nebo hle, to m ou je dnes osud Vesetu, a snad osud celho Egypta. Jeho uril faran na m msto, kdy jsem mu upmn ekl, e je blzen. Av ak pi pohledu na tohoto mu e tu zajist, e faran m b vat." A sml se dlouho a tloukl se do kolenou, ale jeho smch neznl nijak radostn, nbr naplnil mne zkost. Mal velitel hledl na nho pon en oima vypoulenma dusnem a pot mu stkal z a na tlustou hru. "Nemj mi to za zl, Haremhebe," ekl pi krcenm hlasem. "V dobe, e jsem netou il po tv kch dtkch, ale e miluji vce klid sv zahrady a sv koky ne ryk boje. Av ak jakpak jsem l protivit rozkazu farana? A on mne uji oval, e nebude boje, nbr e neprav bh bude svr prolit krve, jak si to on peje."

"On k to, co by si pl, aby se stalo," pravil Haremheb. "Jeho srdce pedbh jeho rozum, o ptk pelet slimka. Proto jeho slova nemaj vhy, a ty mus pem let dle vlastnho rozu rev uv en a s mrou, i kdy je to jen krev egyptsk. U mho krahujce, zbiuji t vlastnma zapomene -li na svj rozum a na sv umn v klecch svch vzcnch koek, v dy za as zem vynikajcm vojkem, jak mi bylo vypravovno, a proto ti asi dal faran tento nepjemn ko A plcl novho krlovskho velitele po plecch, a se mal mu zalkl, a slova, je chtl je t v hrdle. Nkolika skoky byl Haremheb na palub a vojci se napmili a zdravili ho, tve rozesmt a dajce sv kop. Pokynul jim rukou a ekl: "Bute pozdraveni, moji mil zasran rypci! Poslouchejte toho malho tlustho kocoura vzcn plemene, kter nos nyn zlat dtky velitele z vle faranovy. Poslouchejte ho, jako by to b lo va e nerozumn dt, a dbejte, aby nespadl z vozu a neprobodl se vlastnm no em." Vojci se smli a volali mu slova chvly, av ak on se zasmu il a zahrozil jim pst, ka: "Nikterak se s vmi neloum, je to se vbrzku opt shledme, nebo ji vidm, jak vzru en z h o. Proto vm pravm, dr te sv pracky na uzd a pamatujte na m rady, jinak bude k e va cry, a se vrtm!" Zeptal se mne, kde bydlm, a oznmil to veliteli str , av ak zakzal mu poslat jeho vci do domu, nebo podle jeho mnn byly na lodi v lep m bezpe. Potom mi polo il ruku kolem hrd ko kdysi a ekl s povzdechem: "Vskutku, Sinuhete, jestli e si zasluhuje nkdo dnes veer poctivho opojen, pak jsem to j." Vzpomnl jsem si na Krokodl ocas a povdl jsem mu o nm, a on se tak zejm zajmal o Kapt krmu, e jsem se odv il po dat ho o str pro ni, kdyby vypukly njak nepokoje. Haremheb dal rozkaz veliteli str , a ten ho poslechl, jako by ml stle je t dtky nejvy ele, a slbil vybrat spolehliv star mu e. Tak jsem mohl poslou it Kaptahovi a nic mne to nestlo. Vdl jsem ji , e v Krokodlm ocasu je spousta tajnch jizbiek, v nich se obvykle dohadov bchodnci a lupii hrob o ukradench vcech a v nich se obas setkvaly vzne en pan se st z vesetskho pstavu. Do jedn z nich jsem zavedl Haremheba a Merit mu pinesla na dlani krokodl ocas v last urov ce, a on ji narz vyprzdnil a odka lal si, ka: "Ochoch." Pak po dal o druhou i, a kdy pro ni Merit ode la, prohlsil, e je to krsn ena a zept mm-li s n nco. Ujistil jsem ho, e s n nic nemm, av ak pesto jsem byl rd, e si Merit tila novou zu, nbr e mla bicho zahalen. Haremheb se j nicmn ani nedotkl, nbr po zal i z jej dlan a opatrn ochutnal, hluboce vzdychaje. Potom pravil: "Sinuhete, ztra potee krev po ulicch Vesetu, av ak nemohu nic proti tomu uinit, je to fa ran je mm ptelem a j ho miluji, teba e je blzen, a kdysi jsem ho pikryl svm pl tm spojil na e osudy v jedno. Snad prv pro jeho blznovstv ho miluji, av ak nevm uji se do t nebo musm myslit na budoucnost, a nechci, aby mne lid nenvidl. Ouvej, Sinuhete, pteli mj, mnoho vody uplynulo Nilem a mnohokrt se zvedla zplava od onoho dne, kdy jsme s e naposledy vidli ve smrdut Srii. Nyn jsem pi el ze zem Ku a na faranv rozkaz jsem s cky ku sk posdky a pivedl ty nubijsk voje do Vesetu, tak e od jihu nen zem chrnna. Si pteli mj, ji dlouho jsou ve v ech velkch mstech domy vojk przdn. Ptci hnzd v je ncch a vojci se potloukaj po krajch a bij rolnky a kradou jim hovz k e, jimi oni pl faranovi. Ale nemohu nic proti tomu uinit, nebo jsem kdysi pikryl farana svm pl tm a ho v jeho slabosti a mj osud je spojen s jeho osudem, av ak ped nm samm ho nem e ochrn nikdo, a proto se chvje m srdce o Egypt, nebo Egypt je m zem." Vypravoval jsem mu, e faran nedvno zakzal poslat lodi do zem Punt, a zmnil jsem se tak o vzru en v Srii. Nebyl udiven, jen oi mu posmutnly a pokvl hlavou, ochutnal krokodl o ze sv dlan a ekl: "Bude-li to tak pokraovat, pak m e ka dm okam ikem vypuknout v Srii vzpoura. A snad ho to pivede k rozumu. Av ak zatm zem zchudne. Obchod s Puntem je pry. A tak doly od jeho kor unovace nepinesly skoro u itku, je to se lenivci ji nesmj trestat hol, nbr se jim pouz potravin. Vskutku se m srdce chvje o nho a o Egypt a o jeho boha, akoliv bohm nerozu mm a nechci rozumt, je to jsem vojk. Pouze to ti pravm, e mnoz, velmi mnoz je t zemo o boha, a to je blznovstv, nebo bohov jsou k tomu, aby uklidovali lid, a nikoli k tom u, aby v nj vn eli nepokoj." A je t dodal: "Ztra bude Amon svr en a nikdo ho nepolituje, proto e pli ztloustl a stavl se po bok far

ovi. Je tedy jen moudr, chce-li svrhnout Amona, nebo po nm zdd obrovsk bohatstv, kter ho mohla je t zachrnit. A v ecky ostatn bohy m e dostat na svou stranu, bude-li rozumn, nvad jejich kn byli ve stnu kn Amonovch a velice jim zvidli. Pak by je mohl opano moc pemnohm malm bohm Egypta. Ale jeho Atona nemiluje dn knz a kn pece vldnou menovit kn Amonovi. Proto mus jt v e po rozumu blznov." "Av ak Amon," ekl jsem, "je bh hodn nenvisti a jeho kn udr ovali lid ji dosti dlouho a dusili ka dou ivou my lenku, tak e se nikdo neodv il ci ani slovko bez dovolen Amono Aton slibuje svtlo a svobodn ivot, ivot beze strachu, a to je velk vc, to je neuvitel lk vc, pteli Haremhebe!" "Nechpu, co nazv strachem," ekl, "ne-li snad to, e se lid udr uje strachem na uzd, a d bohov lid na uzd, nen teba zbran k vld. A o tyto vci Amon dobe peoval, a kdyby se s bt slu ebnkem faranovm, zaslou il by si pln sv msto, nebo beze strachu se nrodm je o a beze strachu se jim nem e ani v budoucnu panovat. Proto tento Aton je naprosto neprav bh, i se znamenmi v sv n n lsky." "Je vt m bohem, ne mysl ," za eptal jsem, nevda ani sm dobe, pro mu to km. "Snad j nm v , ba i ve mn, ani o nm vm. Kdyby mu lid porozumli, mohl by je zbavit i strachu i tmy. Av ak je zcela mo n, e pro nho mus mnoz zemt, jak jsi ekl, nebo to, co je vn em vnutit pouze nsilm." Haremheb se na mne netrpliv podval jako na dt, kter vatl hlouposti ped star mi. Jeh a a sahal po dtkch, aby se prskl do ltek, je to krokodl ocas ho zaal ji pemhat. Kdy rukou jen przdnotu, zarazil se ponkud a ekl oste: "Pokud bude lovk lovkem, pokud bude touha po majetku, v e, strach a nenvist, pokud bud rozlin barvy pleti, rozlin jazyky a rozlin nrody, potud bude bohat bohatm a chud ch ln bude ovldat slabho a chytr silnho. Av ak tento Aton chce uinit v ecky sob rovnmi, trok je ped nm roven bohatci. Zdrav rozum prav, e to je blznovstv, a je to tak jasn a m, e s tebou o tom nechci hovoit, ponvad mne to mate a psob neblaze na m my lenky." "Babyloan tvrd, e podle hvzd pon nov vk svta," ekl jsem nesmle. "Snad Aton vezme ukou a jeho moc vytrv, dokud havrani nezbl a voda eky nepotee proti proudu, jak zpvaj tonovi kn v jeho chrmech." Tak jsem hovoil, av ak sm jsem nevil svm slovm. Haremheb vypil i do dna a trpn na mne pohldl, av ak krokodl ocas zapsobil a jeho tv snila, i pravil: "Alespo v tom se shodujeme, e je naase svrhnout Amona, av ak mus-li se tak stt, pak by se to mlo stt v skrytu a nhle a za temn noci a zrove v cel zemi a nejvy kn by avit a ostatn poslat do dol a kamennch lom. Ale faran chce ve svm blznovstv uinit v s vdomm lidu a ve svtle svho boha nebo slunce je pece jeho bohem, nen-li pravda? m nen samo o sob nic novho. Rozhodn je to blznovstv, a potee mnoho krve a j se k tomu propjm, pokud nebudu pedem pesn vdt, co vlastn chce. Pi jmn Sutechov a v ech b , co vlastn chce, pipravil bych v e dobe a svrhl Amona tak rychle, e by sm sotva stail pozorovat, co se stalo. Av ak nyn v o tom ji ka d ulink ve Vesetu, a kn podncuj li a mu i lmou vtve strom a dlaj si 2 nich zbran a eny pichzej do chrmu s tlouky na prdlo pod zou. U mho krahujce, je m pomyslm-li na blznovstv faranovo." Sklonil hlavu do svch rukou, le cch na mch kolenou, a plakal pro budouc utrpen Vesetu, Merit mu pinesla tet krokodl ocas a hledla s takovm obdivem na jeho statn zda a nab y, e jsem j oste poruil, aby si la po svch a nechala ns samotn. Pokusil jsem se vypravovat Haremhebovi, co jsem podle jeho rozkazu vidl a sly el v Babylnii a v zemi Chatti, i na Krt, a jsem zpozoroval, e krokodl ji mr til po nm svm a on hluboce spal, hlavu v rukou. Tak se stalo, e Haremheb usnul onoho veera na mm kln, i ochraoval jsem ho a bdl jsem n d jeho spnkem a sly el jsem tak po celou noc povykovat vojky v krm, nebo krm a Kaptah vali za svou povinnost je pobavit, aby tm horlivji hldali dm, a vypuknou nepokoje. Pr oto nepestal po celou noc povyk, nbr do krmy pi li je t slep hudebnci a tanenice, a jkm bylo veselo, ale mn veselo nebylo, kdy jsem si pipomnl, e se v ka dm vesetskm do o e a srpy, seezvaj devn hole do hrot a pobjej kuchysk kyje md. Tak myslm, e ve Vesetu on noci mnoz nespali, a jist e ani faran nespal, av ak Haremheb l hluboce. Snad proto, e byl zrozen, aby velel zstupm. II

Po celou noc bdly zstupy na ndvoch Amonova chrmu, i na prostranstvch ped nm, a chud spali na sv trv zhon a kn opt a opt obtovali na v ech oltch Amonovch a rozd mezi lid. Vzvali hlasit Amona a slibovali vn ivot ka dmu, kdo v Amona v a pro nho Kn by byli toti mohli zabrnit krveprolit, kdyby byli chtli. Stailo jen se vzdt a pod aran by je byl nechal v klidu odejt a nebyl by je pronsledoval, je to jeho bh zavrhova l pronsledovn a nenvist. Av ak moc a bohatstv stouplo Amonovm kn m do hlavy, tak e se ili ani ped zabjenm a volali Amona na pomoc, a je mo n, e mnoh z nich za tto sv posle i opt uvil, a proto se nebl ani smrti. Vdli toti dobe, e ani lid, ani nepoetn Amon emohou odolat ozbrojenmu a v boji vycvienmu vojsku, nbr e vojci smetou lid ped sebou, ko rozvodnn eka smete suchou slmu. Ale chtli vnst krev mezi Amona a Atona a uinit z fa ana vraha a zloince, jen dopust, aby neist Nubijci prolili istou krev egyptskou. Dycht li po obtch pro Amona, aby jejich Amon il vn ve vparech obtovan krve, i kdy bude je z svr en a jeho chrm zaven. Konen vy el po pedlouh noci slunen kotou Atonv za temi vchodnmi horami a dusn r al sv est noci. Tu zatroubily trouby na v ech nro ch a tr i tch a faranovi hlasatel et elstv, v nm prohlsil Amona za nepravho boha a svrhl ho a proklel na vky vk, tak e jeh klet jmno se mus odstranit ze v ech npis v chrmech i ve hrobech. V ecky Amonovy chrmy n i Doln zemi, v ecky Amonovy pozemky, dobytek, otroci, stavby, zlato, i stbro a m, v e opadlo pokladnici faranov a jeho boha, a faran slbil otevt Amonovy chrmy lidu a uinit jich hje obecnmi zahradami a jejich posvtn jezera obecnmi jezery, v nich se chud budou moci za horkch dn koupat a z nich budou moci brt vodu, jak se jim zlb. V ecku Amonovu p pak slbil rozdlit tm, kte nic nevlastn, aby ji obdlvali ve jmnu Atonov. Zpotku naslouchal lid faranovu poselstv mlky, jak d dobr zvyk, av ak nakonec se zved h nro ch, tr i tch i ped chrmem duniv pokik zstup: "Amon, Amon!" A tento pokik byl tak mocn, e to bylo, jako by to volaly kameny ulic a zdi dom. Tehdy ern vojci zavhali a jejich tve, pomalovan blmi a rudmi pruhy, zesinaly a oi v jejich zsinalch tvch, i rozhl eli se kolem sebe a zjistili, e jich je pes jejich v t mlo v tomto ohromnm mst, je vidli poprv ve svm ivot. A pro kik lidu jen nemnoz faran odstranil proklet jmno Amonovo ze svho jmna a od dne nho dne se jmenuje Achnaton to jest Milek Atonv.

Za toho pokiku se vzbudil tak Haremheb v zadn jizb Krokodlho ocasu a prothl sv dy a e se, eptal, oi je t zaveny: "Jsi to ty, Beket, Amonem milovan, m princezno? Volala jsi mne?" Kdy jsem ho v ak rpl do boku, otevel oi dokon a smch sklouzl z jeho tv jako star r tal si hlavu a ekl: "U jmna Sutechova a v ech bl, tvj npoj byl siln, Sinuhete, a vidl jsem zajist jen sn Oznmil jsem mu: "Lid vol Amona." Tu si v e pipomnl, sp n vstal, i b eli jsme do sn, zakopvajce o nah hnty le cch vzal chlb ze stny a vyprzdnil d bn piva, i posp ili jsme ven smrem k chrmu a ulice st jako nikdy pedtm. Na beran cest se Haremheb omyl u vodotrysku a ponoil hlavu do vod y a mocn prskal, nebo krokodl ocasy bily je t stle v jeho hlav.

Zatm onen mal tlust kocour vzcnho plemene, jeho jmno bylo Pjopejamon, adil sv voje a y na prostranstv ped chrmem. Kdy bylo novmu nejvy mu veliteli oznmeno, e v e je v po dl zn svj kol, vstoupil do svch zlatch nostek a zvolal pronikavm hlasem: "Vojci Egypta, neohro en mu ov zem Ku a udatn ardeni! Jdte a svrhnte obraz prokleth le rozkazu faranova a va e odmna bude velk!" A domnval se, e tmito slovy vykonal v e, co bylo od nho dno, i usedl spokojen na mkk ostek a poruil otrokm, aby ho ovvali, nebo bylo ji velmi dusno.

Av ak prostranstv ped chrmem bylo cel bl zstupem v blch zch a bylo jich bez potu dt, a nikdo neustupoval, kdy voje krely k chrmu a vlen vozy jely ped nimi. Nubijci li mezi nimi cestu devci svch kop a nkolik jich skolili svmi kyji, ale zstup byl nesmr a neustoupil. Nhle v ichni zaali vzvat hlasit Amona a vrhali se tv na zem ped vlen vozy, tak e k a kola jela pes jejich mrtvoly. Jakmile velitel zpozorovali, e nemohou prorazit be z prolit krve, sthli sv voje zpt a ekali na nov rozkazy, je to faran zakzal, aby se p

a krev. Ta v ak ji tekla po kamenech tr i t a rozdrcen bdovali a nakali lo zstupu, kdy spatil, e vojci ustupuj, i myslil, e zvtzil.

a velik nad

Zatm si Pjopejamon vzpomnl, e faran zmnil sv jmno na Achnaton. Proto se rychle rozhodl e tak zrnn sv jmno, aby se zalbil faranovi a kdy k nmu pi li vojevdci, zmaten ili ho a dali o nov rozkazy, tvil se, jako by je nesly el, a vyte til oi a ekl: "Neznm dnho Pjopejamona. M jmno jest Pjopejaton, Atonem po ehnan Pjopej." Vojevdci, z nich ka d velel zlatem propletenmi dtkami tisci mu m, se nad tm velice po velitel vlench voz ekl: "Do propasti zesnulch s celm Atonem! Jak jsou to pece erty, a jak rozkazy dostaneme, a bychom si prorazili cestu do chrmu?" Tu se jim vysml a ekl: "Jste star baby, i vojci? Rozptylte lid, av ak mjte se na pozoru, abyste neprolili kre v, nebo jmenovit to faran zakzal." Kdy to vojevdci usly eli, pohldli na sebe a odplivli si, ale vrtili se ke svm vojm v ohli uinit nic jinho.

Zatmco se vzne en radili, zmocnilo se lidu vzru en a zstupy postoupily za obrtiv mi se ci a vylamovaly z dl dn kameny a hzely je na n a mvaly kuchyskmi kyji a ze strom ue i, mocn volajce. Lidu bylo mnoho, i povzbuzovali se kikem navzjem a mnoh z Nubijc se hroutil do vlastn krve, pora en dla ebnm kamenem, a kon tonch voz se spla ili a pokou chnout ped kikem lidu, tak e idii museli dr et uzdy v silou, aby je ovldli. Kdy se velitel vlench voz vrtil ke svmu oddlu, vidl, e jeho nejlep a nejvzcnj hv na jednu nohu zasa enou kamenem. To se ho tak dotklo, e hoce zaplakal a zvolal: "Mj zlat pe, mj rychl kozle, mj slunen paprsku, to oni ti vyrazili oko a zlomili noh e vskutku tys mmu srdci dra ne v echen tento lid a v ichni bohov dohromady! Proto t po av ak nesmme prolt krev, nebo jmenovit to faran zakzal." A jel v ele svch tonch voz pmo proti lidu, a ka d z jeho mu vythl na svj vz toh hulkat, a kon rozdupvali starce a dti a pokik lidu se zmnil v nek. Av ak mu e, kter i do vozu, obsili na uzdch, tak e krev netekla, i thli jejich mrtvoly za vozy, aby po stra ili lid. A Nubijci odvzali ttivy svch luk a vrazili do zstup a rdousili jimi lid. A rdousili ta k dti, chrnce se tty ped kameny a kyji. Av ak ka dho pomalovanho Nubijce, jen se zt pu, udupal lid nohama a roztrhal ve sv zuivosti a z osamocench tonch voz sthl idie, v n, na ka i rozt til o dla bu jejich hlavy.

Toto v e jsme sledovali, Haremheb a j, z cesty beran, av ak zmatek a povyk ped chrmem by l tak neobyejn, e jsme nepostehli, co se dje, nbr v e se nm objasnilo a pozdji. A Haremheb ekl: "Nemm moci, abych se do toho vmsil, av ak myslm, e je mi tato podvan k velkmu u itku." Proto se vy plhal na jednoho lva s beran hlavou a shl el odtud na v e, co se dlo, vkaje chleba, kterou si vzal v Kaptahov krm. Konen se nejvy krlovsk velitel Pjopejaton znepokojil, kdy as plynul a vodn hodiny p boku pekapaly a do dna a ev lidu se nesl k jeho u m jako huen neblah ztopy. I vyzval ele, aby pi li k nmu, a vzru en jim vytal jejich vhn a ekl: "M ku sk koka Mimo se dnes kot a jsem pro ni velice zneklidnn, kdy j nemohu bt sm ku . Jdte ji ve jmnu Atonov a svrhnte onen proklet obraz, abychom mohli jt v ichni do sv mov, nebo jinak pi Sutechovi a pi v ech blech si strhnu etz z hrdla a zlmu va e Kdy to vojevdci usly eli, poznali, e jsou ztraceni, a se stane cokoli, i radili se spo lu a vzvali v ecky bohy zesnulch na pomoc a rozhodli se zachovat aspo svou vojenskou e st.

I seadili sv voje a pe li do toku a smetali lid z cesty ped sebou, jako ztopa smet suc slmu a kop Nubijc zrudla krv a krev tekla po tr i ti, a sto krt sto mu , en a dt ze a ped chrmem pro Atona. Nebo kdy kn spatili, e vojci pe li v n k toku, nadili zavt brny a lid prchal vc a krv zdivoel Nubijci ho pronsledovali a usmrcovali svmi py a ton vozy se rozje c a jejich kopinci probodvali v ecky prchajc. Av ak lid pronikl na svm tku do Atonova chrmu a svrhl jeho olte a usmrtil knze, kte ostali do rukou, a ton vozy vjely za nimi do chrmu. Tak se stalo, e kamenn dla dice Ato

ova chrmu byly brzy zbroceny krv a pokryty tly umrajcch. Av ak zdi Amonova chrmu zarazily cestu Pjopejatonovm vojm, nebo Nubijci nedovedli ztci hradby tokem a nedokzali svmi devnmi bevny prorazit mdn brny, teba e snad dovedli prorazit brny vesnic na klech nkde v ji nch pralesch zem iraf. I nemohli uinit nic j e obklit chrm, a kn na n metali z hradeb proklet boh a chrmov str ci py a kop jec padl zbyten ped chrmovmi hradbami. Av ak na tr i ti ped chrmem se zaal zvedat ost e a mouchy z celho msta se tam sltaly v hustch mranech.

Pjopejaton poruil, aby ho donesli v jeho zlatch nostkch na tr i t, a jeho tve zesinaly avnho pachu, i byl nucen nadit otrokm, aby kolem nho zaplili kadidlo, a plakal a roztr hl sv roucho, kdy vidl mrtvol bez potu. Av ak jeho srdce bylo pln starost o ku skou ko mo, a proto pravil svm vojevdcm: "Obvm se, e stra liv faranv hnv padne na va e hlavy, proto e jste nesvrhli Amonv obra o toho krev tee proudem ve karpch tr i t. Av ak co se stalo, to se stalo. Proto si musm p it k faranovi a vypravovat mu v e, co se udalo, a pokusm se tak pimluvit za vs. Zrov udu moci zastavit na chvli ve svm dom, abych se podval na svou koku a pevlkl se do is roucha, je to zpach zde je hrozn a pronik a do k e. Uklidnte mezitm Nubijce a dejte ji t a napt, nebo proti zdem chrmu dnes nic nezm eme. To vm bezpen, v dy jsem zku en vo pravil jsem se na ztkn hradeb. Av ak to nen m chyba, ponvad faran se ani slovem nezm y lo tak o obklen chrmu. Proe a rozhodne nyn faran sm, co se m uinit."

A tak se onoho dne nestalo ji nic jinho, nbr vojevdci odvedli sv voje dle od hradeb a d hromad mrtvch a zsobovac vozy pedjely, aby se Nubijci mohli najst. ardeni, kte byli ytej ne Nubijci a nemohli snst slunen r, se zmocnili dom pobl e chrmu a vyhnali j le a vyloupili jejich vinn sklepy, nebo to byly domy bohatc a velmo . Zatm mrtvoly na tr i ti napuchaly a prvn havrani a supi piletli od hor do Vesetu, kde od nepamti nebyli spateni.

Tehdy jsem ji dvno opustil Haremheba, proto e el kolem ns mal chlapec, nos cel v krvi, okou eje se thnout nakajcho otce, jeho pejely ton vozy a zlomily mu nohy. Pomohl js otom jsem pomohl i mnohm jinm, kte prchali zranni, a sly el jsem opt zl hvzdn p, trach, nebo jsem vykonval sv lkask emeslo, a m srdce se chvlo pro v ecko, co mlo te je to jsem uzel, jak bere Aton moc do svch rukou. Proto e bych byl radji zemel, kdy jsem si pomyslil, jak m lid zaslepen oi a nevid dobro, je mu faran nabz ve jmnu svho boh se mi vyhbaly a po cel onen den jsem trhal roucha a vzal obvazy, a kdy nastal veer, pijmal jsem nemocn ve svm dom, nebo nebylo domu ve tvrti chudch, v nm by onoho vee zrannho. Omvaje a o etuje jejich rny, vytal jsem jim a kal: "Co pak jste bez rozumu? V dy faran chce vm jen dobr, a pislbil tak rozdlit Amonovu p e dnou nemaj. Od dne nho dne jsou Amonovy zahrady va imi zahradami a m ete lovit tun novch posvtnch jezerech." Av ak oni odpovdali: "Neprav faran chce ns vyhnat z na ich chudch domov, kter jsou nm drah, a pinutit ns i a zotroit ns tak, pesto e jsme se nenarodili s hnojem mezi prsty u nohou. V tak dobe Amonovy ryby maj pichlav kosti, a ty se zachycuj v krku lid a zadus je, nebo to jsou r yby posvtn." A zaali na mne pohl et podezvav a kali: "Snad pece nejsi z Atonovch mu ty, Sinuhete, jeho jsme se nauili ctt? Je-li tomu tak, estojme o tvou pomoc, je to pak tvj n otrv na e rny a tv obvazy vrostou do na k e jako ohe." Tak jsem zjistil, e bude pro mne lpe, nebudu-li s nimi o niem hovoit a budu-li jim p ouze pomhat, nebo Amonovo vzru en je zaslepilo. Byl tak pinesen na mj dvr mlad mu , jeho vlasy se leskly vzcnm olejem, v jeho hrdle rna, kterou vytekla v ecka voda, kdy se pokusil napt. Byl bych ho mohl uzdravit, av ak nemocn, kter jsem ji obvzal, spatili, e na jeho zapr enm a krv zbrocenm lmci byla . I vrhli se na nho a ubili ho dve, ne jsem jim v tom mohl zabrnit. A nikterak nepoch opili, pro jsem plakal a jim to vytkal, v dy chtli pouze vymtit zlo ze svho stedu a zlo pochzelo z Atona. "Ped Atonem jsme byli chud, ale astn," kali, "a v na bd nm Amon ehnal a mohli js n zem s jeho pomoc. Av ak pro prokletho Atona nm faran odal Amonovo po ehnn, a my js ud a k tomu ne astn, proto e Nubijci ns zranili a proto e mor a hlad pjdou za faranovm

, opust-li ns Amon, krl v ech boh." Proto vyhodili mrtvolu mladkovu na ulici, a pi li psi a lzali jeho krev a lzali i vzcn lej z jeho vlas.

Av ak zatm na tr i ti a na ulicch kolem chrmu popjeli Nubijci pivo a ardeni popjeli vn oupench dom a poddstojnci jim v tom nemohli zabrnit, ba ani nechtli, nbr popjeli s n A naveer nebyly roz aty kahany na velkch ulicch, i bylo nebe nad Vesetem temn, av ak Nub ijci a Sardem prchali ze svch tboi a zapalovali si pochodn a vyvraceli dvee dom rozko loupili ve v ech domech a chodili z ulice do ulice, tzajce se ka dho, koho potkali: "Amon, i Aton?" A neodpovdl-li jim kdo, zbiovali ho a ukradli mu jeho m ec. A nevili tomu, jen odpovdl ustra en: "Aton budi po ehnn!" Ale kieli na nho: "L e , pse! Ns neoklame , Vese ane!" A prozli mu hrdlo a probodali kopm bicho a ukradli jeho aty i m ec. A zapalovali domy, aby lpe vidli, a po plnoci bylo nebe nad Vesetem opt rud na v ech st ranch vysoko lehajcmi plameny po r, a ani nejvzne enj nebyli on noci uchrnni a ni a prchnout, nebo cesty byly zataraseny, i eka byla zatarasena, a str ci vrtili zpt ka d kdo se pokusil utci, je to jim bylo porueno bdt nad tm, aby Amonovo zlato a poklady n ebyly z Vesetu tajn odneseny.

Nevm, co si myslil faran on noci, kdy hledl na z po r rozlitou po vesetskm nebi, av , e mu bylo mnoh skryto a e chtl vit pouze tomu, co mu bylo eeno, nebo ve svm srdci val Veset, jen byl Amonovm svatm mstem. A Pjopejatonovi nebylo odato velen, nbr faran mu daroval na znamen sv pzn zlat et azem koky, proto e byl prvn, jen zmnil sv jmno po pkladu faranov a odstranil z nho Amonovo, je se ji nesmlo nahlas vyslovit. A nikdo nebyl potrestn za to, co se stalo, nbr faran pouze nadil, e chrm m zstat ob ud se kn nevzdaj z hladu i nepijdou k rozumu, a nikdo e nesm ji zabjet v boji. Av a rozkaz ze v ech nejpo etilej , proto e ve skladi tch chrmu bylo obil a ve stjch dobytka adch trvy pro dobytek, a i kdyby bylo bvalo na ndvoch chrmu sto krt sto vcch v Am hladem nebyli trpli, ale hladu by bylo sp e padlo msto v ob , je to cesty i eka byly za aseny. Av ak nejhor bylo, e mrtvoly zstaly le et na tr i ti ped chrmem a hnily, nebo v ichni e nevid, aby unikli faranovu hnvu, je to se mu eklo, e jen nemnoz byli usmrceni. A neby o dovoleno ani pbuznm odnst mrtvoly z tr i t, nbr pouze nejbohat m prodali ardeni n prvnho dne, ale nazt utekli z tr i t i oni pro smrdut vpary. Tak zamoil nasldl pach msto a zamoil i vodu eky a neuplynulo mnoho dn a mor zaal zuit ve mst a nikdo mu ne lit, ponvad Dm ivota, i se svmi zsobami lk, byl uvnit chrmovch zd. Av ak kn metali ve dne v noci z hradeb chrmu kletby na nepravho farana a na v ecky, kdo zekli Amona. Ka d noci pak planuly po ry ve mst a domy byly vykrdny a malovan Nubijci vno ze zlatch pohr a ardeni vyspvali sv opojen na mkkch l kch pod zvsy. Za tmy budov, zlodji a lupii hrob a dom, kte se nebli boh, ba ani samho Amona. Blahoeili a chodili do jeho chrmu, jen byl sp n oi tn, a pijmali z rukou jeho kn , kte zs azovali si jej na hrdlo jako ochrann kouzlo, aby mohli dle sv libosti loupit a zabj et a niit v nonch temnotch. A po onch hrznch dnech a nocch se Veset nadlouho nevrtil ani k sv bval moci, ani k sv almu bohatstv, je z nho unikaly, jako unik krev z nesetnch ran tunho tla.

III Haremheb bydlel v mm dom a bdl a hubl a jeho oi temnly den ode dne a nedotkl se jdla, kter mu Muti pedkldala od rna do veera, nebo Haremheba velice obdivovala jako ostatn oh eny a v ila si ho vce ne mne, je to jsem nebyl ani svalnat, ani siln, teba e m A Haremheb pravil: "Co je mi po Amonovi i Atonovi, v dy moji vojci zdivo a stanou se z nich elmy, tak e bu nucen zbiovat mnoh hbety a dt padnout mnohm hlavm, ne je pivedu opt k rozumu. A to j k koda, je to znm mnoh z nich jmnem a vm o jejich zsluhch, a jsou to dob vojci, dr a vyin-li se jim dostaten."

Av ak Kaptah bohatl den ode dne a jeho tv se leskla tukem a trvil i noci u Krokodlho oc asu, proto e arden t poddstojnci a setnci platili zlatem za sv pit, a zadn jizby krm ly kradenmi poklady, perky, skkami a roho emi, kter vymovali za vno, netzajce se p do tento dm neznepokojoval, nbr lupii se mu zdaleka vyhbali, ponvad jej ste ili Harem i vojci, a Kaptah je udr oval v opojen od rna do veera a od veera do rna, tak e oddan dm a vzvali bohy, aby po ehnali jeho jmnu a v eli nade dvee hlavou dol ka dho poulin ti enho pi inu, pro vstrahu pobuovam. Ji tetho dne byly m lky u konce a nebylo lze koupit dnch ani za zlato, i bylo m umn proti moru, kter ila hnijc voda a mrtvoly po tvrti chudch. Tak jsem byl vyerpn a m srdce bylo jako rna v prsou a m oi zrudly bdnm. Byl jsem zne n v m, i chudmi, i ranami, i Atonem i el jsem ke Krokodlmu ocasu a popjel tam mchan a jsem usnul, a rno mne probudila Merit, nebo jsem spal na jej roho i a ona le ela po mm boku. Zastydl jsem se velice a ekl j: " ivot je jako chladn noc, av ak je zajist krsn, zahvaj-li se v tto chladn noci dva si jejich ruce a jejich oi z ptelstv navzjem l ou." Ospale zvla a ekla: "Odkud v , e m ruce a m oi l ou? Ale vskutku jsem ji znechucena plesknm vojk pes p jejich ltek, a po tvm boku, Sinuhete, je v tomto mst jedin bezpen msto, kde se mne n o nedotk. Av ak pro tomu tak je, to vskutku nechpu, ba jsem tm skoro dotena, nebo o mn kaj, e jsem krsn a e m bicho je bez vady, i kdy jsi je t neprojevil pn je spatit." Napil jsem se piva, kter mi podala, aby se mi rozjasnila m chor hlava, a nedovedl j sem odpovdt. Hledla mi do o svma hndma oima, je se usmvaly, teba e v jejich hloub , stejn, jako je voda ern, kdy se hled do hlubok studn. A Merit pokraovala a ekla: "Sinuhete, rda bych ti pomohla, kdybych mohla, a vm, e v tomto mst je ena, kter ti mno o dlu . V tchto dnech je strop na mst podlahy a dvee se otvraj ven msto dovnit a mno uhy se vyrovnvaj na ulicch. Snad by se tv srdce uklidnilo, kdybys vyrovnal svj dluh, abys ji nepova oval ka dou enu za pou , kter t spl." ekl jsem j, e ji nikterak nepova uji za pou , ale ode el jsem od n a jej slova poala v , v dy i j jsem byl jen lovk a v tch dnech ztuhlo m srdce krv a ranami, i okusil jsem jen z nenvisti. Proto jej slova poala ve mn plit jako plamen a pipomnl jsem si chrm bohyn Bastet, i d bl e nho, akoliv as ji nanesl kupu psku na m vzpomnky. Av ak v onch hroznch dnech V li mrtv z hrob a vzpomnl jsem si na svho laskavho otce Senmuta a na svou dobrou matku Kipu, i poctil jsem chu krve ve svch stech, kdy jsem o nich pem lel, nebo v onch hr ech nebyl bezpeen ve Vesetu nikdo, a byl sebevzne enj i sebebohat , tak e stailo jen olik vojk, abych mohl splnit sv pn. Av ak nevdl jsem je t, co si peji. I el jsem dom a pomhal nemocnm, pokud jsem mohl bez lk, a vyzval jsem obyvatele tvrti udch, aby si vykopali sami studny na behu eky, e se jim voda proist, jak bude protkat rst. Av ak ptho dne se zaali bt i vojevdci, nebo vojci ji neposlouchali trub, ale na ulic vm vlastnm velitelm a rvali jim zlat dtky z rukou a lmali je o sv kolena. I li vojevdci k Pjopejatonovi, jen byl velice znechucen nepohodlnm ivotem vojenskm a t ou il po svch kokch, a zapsahali ho, aby pedstoupil ped farana a ekl mu pravdu a aby svho hrdla lmec krlovskho velitele. Proto onoho ptho dne pi li faranovi poslov do mho domu a vyzvali Haremheba, aby pedsto l ped farana. Haremheb vstal ze svho lo e jako lev a omyl se a oblkl, a ode el s nimi, p obrukuje sm k sob v ecko, co chtl ci ped faranem, nebo toho dne se zachvvala i moc f a nikdo ji nevdl, co se m e pihodit nazt. Ped faranem pak ekl: "Achnatone, je ji nejvy as, a nemohu ti proto pipomnat, co jsem ti radil, abys uinil. k chce -li, aby se do Vesetu vrtil podek, dej mi na ti dny svou moc a j ti ji po tech d ech opt odevzdm a nebude ti tak poteb vdt, co se stalo." Av ak faran se ho otzal: "Svrhne Amona?" Haremheb odpovdl: "Vskutku jsi po etilej ne mscem posedl, v dy po v em, co se stalo, je nutno svrhnout A by se udr ela moc faransk. Proto svrhnu Amona, ale neta se, jak to uinm." Faran pravil:

"Nesm ubl it jeho kn m, nebo nevd, co in." Haremheb mu odpovdl: "Vskutku by se ti mla otevt lebka, je to nic jinho t nem e zajist ji uzdravit, ale po tvho rozkazu, proto e jsem kdysi skryl tvou slabost svm pl tm." Tehdy faran zaplakal a pedal mu sv dtky i svou berlu na ti dny. Av ak tuto rozmluvu jsem sm nesly el, nbr to vm od Haremheba, jen mi o n vypravoval a p psobu vojk zajist nco k tomu pidal. Skuten v ak pijel zpt do msta na zlatm voze faranov a jel z ulice do ulice a volal na , jmenuje je jejich jmny, a shroma oval nejoddanj kolem sebe a poruil zatroubit v troub a svolat vojky do oddlu Krahujce a Lvho ohonu. Po celou tu noc pak konal spravedlnost, a nek a vyt se ozvalo po tboi ti vojk a byly kupy ohebnch prut z rkosu, ne se unavily pa e biujcch, a ti nakali, e je t nikdy n ov diny. Av ak nejlep sv mu e poslal Haremheb na obchzku po mst, a oni polapili ka d n neuposlechl znamen trub, a pivedli ho k biovn, a mnohm, jejich ruce a aty byly zkr y, se skutlely hlavy na zem ped oima ostatnch vojk. Ne nastalo rno, uprchli v ichni veset t pobudov jako krysy do svch skr , nebo ka d, pi krde i nebo vloupn do cizho domu, byl na mst probodnut kopm. Proto uprchli a skry a tsli se ve svch skr ch, a strhvali ze svch hrdel i z odv Atonv k , obvajce s edlnosti. Av ak Haremheb shrom dil tak v ecky mu e ze staveb msta a zboural domy bohatch a rozebral di, aby ml devo, a dal postavit oblhac v e a ebky a rzn stroje na proboen zd a b adiv a praskn kmen naplovaly vesetskou noc. Ale nade v emi zvuky stoupal k nebi nek bi nch Nubijc a arden a ten zvuk byl vesetskm obyvatelm velice pjemn. Proto tak odpu emhebovi ji pedem v ecky jeho iny a milovali ho, ponvad ti nejrozumnj byli ji znechu onem pro v ecko to nien a doufali, e bude brzy svr en, aby se msto zbavilo vojk. A Haremheb neztrcel as marnm vyjednvnm s kn mi, nbr hned, jakmile se rozednilo, ud svm vojevdcm a pozval i v ecky setnky k sob a rozdlil v em koly. Tak postavili bojovnci na pti mstech oblhac v e ke hradbm chrmu a zrove jin zaali ran, a nikdo nebyl zrann, nebo vojci si slo ili ze tt stechy, aby je chrnily, a kn se domnvali, e oblhn bude pokraovat stejn jako pedtm, i neuvaili si vodu ani neroz smlu na obranu zd. Tak nemohli zabrnit toku, jej Haremheb chyte pipravil a jen byl za podle jeho rozkazu na nkolika mstech najednou, nbr rozt tili sv sly a pobhali jako aveni po hradbch a lid ve v ech ndvoch zaal jeet strachem. Kdy vidli kn nejvy ho stupn, e brny povoluj a e se Nubijci plhaj na hradby, por rouby, aby se boj skonil a aby u etili lid dostalo se Amonovi dle jejich mnn ji dost konen chtli u etit ivoty Amonovch vrnch i pro dny budouc. Tak byly oteveny brny a o ndvo, vytlaujce lid, aby prchal podle rozkazu Haremhebova. A lid prchal, volaje Amo na na pomoc, a b el rozradostnn do svch domov, je to i jeho opojen prchlo a as plynul n n za dennho ru v tlaenici na ndvoch chrmu. Tak se Haremheb zmocnil bez velkch obt vnj ch ndvo, skladi , stj i dlen chrmu. dostal do sv moci, tak e poslal lkae Domu ivota do msta, aby uzdravovali nemocn, av ak Domu smrti ani nevkroil, nebo ten ije odev dy mimo v ecek ostatn ivot a nic jm nepohne, e kolem dje cokoli. Av ak kn a str cov opevnili vnitn chrm, aby chrnili nejtajnj li str ce a dali jim omamn npoje, aby bojovali neciteln k bolestem a do smrti. Boj ve v nitnm chrmu trval a do veera, ale naveer byli ji usmrceni v ichni oarovan str cov, i do rukou zbran na obranu, a zbvali pouze kn nejvy ho stupn, kte se shrom dili ko v nejtajnj svatyni.

Tehdy poruil Haremheb zatroubit v trouby na znamen, e je boj u konce, a poslal sv vo jky, aby bez odkladu sebrali mrtvoly a hodili je do eky, sm v ak el ke kn m Amonovm a m: "Nejsem v rozepi s Amonem, proto e sm slou m Horovi, svmu krahujci. Av ak musm poslechno rozkazu faranova a svrhnout Amona. Nicmn by bylo zajist milej jak vm, tak i mn, kdyby v nejtajnj m vklenku nena el jeho obraz, jemu by se mohli vojci rouhat, nebo si nikter nepeji bt rouhaem boh, akoli podle sv psahy musm slou it faranovi. Rozva te si m s omu dobu jednoho pekapn hodin. Potom m ete v pokoji odejt a nikdo se vs nedotkne, je to ukldm o va e ivoty." Tato slova byla mil u m kn , kte byli hotovi zemt pro Amona. I setrvali za oponou nej yn, dokud odmen voda v hodinch nepekapala. Tehdy strhl Haremheb oponu vlastn rukou a k ovolil odejt, ale vklenek byl przdn a nikde nebylo ani stopy po Amonov obrazu, nebo kn

j rozbili na kousky, je odnesli pod svmi pl ti, aby mohli jednou ci, e se stal zzrak a mon ije dle. Av ak Haremheb dal zapeetit v ecka skladi t faranskmi peetmi a sklepen, v nich se uch to a stbro, zapeetil vlastn rukou. Tho veera se dali kamenci do prce a pi svtle po raovali ze v ech obraz a npis Amonovo jmno a v noci poruil Haremheb vyistit tr i t od vol a uhasit po ry, je stle je t zuily v celm mst.

Jakmile usly eli bohatci a lechtici, e Amon je svr en a e se pokoj a podek navrtil do V tu, oblkli se do svch nejjemnj ch rouch a zaplili svtla ped svmi domy a vy li do ulic t Atonovo vtzstv. Tak dvoan, kte se utekli do zlatho domu faranova, se vrtili a da pes eku do msta a vbrzku hlo vesetsk nebe opt rudou z pochodn a svtilen a kvty s ulicch a lid jsali a smli se a objmali se navzjem. A Haremheb jim nemohl zabrnit, aby nenalvali vno ardenm, ba nemohl ani zabrnit vzne en anm, aby neobjmaly Nubijce, kte nosili hlavy pobitch kn nabodnuty na hrotech svch ko o on noci vldl ve Vesetu jsot velik ve jmnu Atonov a ve jmnu Atonov bylo v e dovol ylo rozdlu mezi Egyp anem a Nubijcem, na dotvrzen eho vodily vzne en pan Nubijce do sv m, rozvrajce jim sv nov zy a radujce se z jejich sly i z ohavnho pachu krve, jm n tla. A kdy se vyplazil na tr i t ze stnu hradeb jaksi zrann str ce chrmu, volaje ve blouznn Amona na pomoc, rozt tili Nubijci jeho hlavu o dla ebn kameny a vzne en pan j skakovaly kolem jeho mrtvoly. To v e jsem vidl na vlastn oi.

To v e jsem vidl na vlastn oi, i vlo il jsem hlavu do rukou a v e mi ji bylo lhostejn, a jsem si, e dn bh nem e uzdravit lovka z jeho blznovstv. On noci mi bylo ji v e lhostejn, a proto jsem posp il ke Krokodlmu ocasu a Meritina slo vzplla plamenem v mm srdci, i vyzval jsem vojky, kte stle je t ste ili krmu, aby li poslechli mne, nebo mne vidli s Haremhebem, i vedl jsem je jsajc, jako smysl zbavenou noc a na ulicch poskakujcm davem k chrmu bohyn s koi hlavou ped Nefernefernefein d lly kahany a pochodn a dm nebyl vyloupen a jsot a povyk podnapilch bylo sly et a na i. Kdy jsme tam do li, roztsla se mi kolena a mj aludek spadl a do nich, i ekl jsem vojk "Tak zn rozkaz Haremheba, mho ptele a krlovskho velitele: Vejdte do tohoto domu a najd te tam enu, je nos hlavu zpma a jej oi jsou zelen jako kmen. Jdte a pivete ji, a zprat, uhote ji pes hlavu obrcenm kopm, ale jinak j neubli ujte." Vojci ve li vesele dovnit a ve chvilce vybhali pod en host na nejistch nohou a sluhov str e. Av ak vojci se brzy vrtili, ovoce, medov kole a d bny s vnem v rukou, a nesli nefernefer, nebo se jim vzepela, a proto ji uhodili obrcenm kopm do hlavy, tak e jej hl dk lebka byla cel v krvi a paruka j spadla z hlavy. Polo il jsem ruku na jej prsa a je j k e byla hladk jako sklo a tepl, ale mn bylo, jako bych byl polo il svou ruku na k i Zjistil jsem, e jej srdce bije, i e j nebylo jinak ubl eno a zavinul jsem ji tedy do e n plachty, jako se zabaluj mrtvoly, a polo il ji na nostka a str ci mi v tom nezbraovali vidouce, e vojci jsou se mnou. I doprovzeli mne vojci a k brn Domu smrti, a sedl jsem v kymcejcch se nostkch, maj fernefeino bezvdom tlo na svm kln, a ona byla stle krsn, ale byla mi odpornj ne jsajc vesetskou noc k Domu smrti a ped jeho branou jsem dal vojkm zlato a poslal je p y a i nostka jsem poslal pry.

Av ak Nefernefernefer jsem dr el v nru a vnesl jsem ji do Domu smrti a omvai mrtvol mi v i vstc, i ekl jsem jim: "Nesu vm mrtvolu eny, kterou jsem na el na ulici, a neznm jejho jmna ani rodu, ale domn se, e m na sob perky, kter vs od kodn za va i prci, zaopatte-li jej tlo na vno Omvai mrtvol mi lli a pravili: "Blzne, mysl , e mme v tchto dnech nedostatek mrtvol? A kdo ns od kodn za na i nmahu? Kdy v ak rozvinuli plachtu, poctili, e tlo je je t tepl, i svlkli j zu a perky a v krsnj ne kterkoli ena, je kdy byla pinesena do Domu smrti, i neekli mi ji nic, nb uce na jej hru a poctili, e jej srdce tlue. Tu ji rychle opt zavinuli do plachty a dor zumli se oima a klebili se a smli se radost, a konen ekli: "B si jen po svch, cizince, a budi tvj in po ehnn, nebo vskutku uinme v e, abychom j tlo na vnost, a bude-li to zle et pouze na ns, nechme ji zde sedmdest krt sedmdes se jej tlo opravdu zachovalo navky."

Tak se stalo, e jsem vyrovnal svj dluh s Nefernefernefer, je mi byla mnoho dlu n za mho otce i za mou matku. A pem lel jsem, jak j asi bude, a se probud ve sklepench Domu smr i, zbavena svho bohatstv i sv moci a vydna na milost a nemilost omvam mrtvol a masti oto e ti j ji nedovol, co iva bude, vyjt na denn svtlo, pokud jsem je znal. To byla m ta na n, je to kvli n jsem poznal Dm smrti, av ak m pomsta byla dtinsk, jak jsem pozd til, akoliv nyn je t nen as o tom hovoit. eknu pouze, e pomsta snad omm a lahodn chutn, ale ze v ech kvt ivota kvt pomsty nej vadne a zpod jejho vzru en se na lovka kleb lebka mrtvho. Nebo jestli e mi byla m po nou rozko , je mnou projela od hlavy k pat ve chvli naplnn, pak m rozko vyprchala, so sem vykroil z Domu smrti, a zmnila se v mraziv chlad a poctil jsem nesmyslnost svho in u a m hlava byla przdn jako vyfouknut skopka ptaho vejce. A nepinesla mi upokojen ani my lenka, e jsem snad zachrnil tmto svm inem mnohho hloup ocha od hanby a pedasn smrti, v dy zkza, hanba a smrt ly za Nefernefernefeinou nahou n u na ka dm jejm kroku. Nikoli, ani tato my lenka mi nepinesla upokojen, nebo mlo-li v e vj el, pak tak jej byt jej mlo, a eny j podobn musely na svt bt, aby se mohla zk sk. Av ak bylo-li v e bez jakhokoli elu, pak byl mj in stejn marn a bezeln jako v ecky k, je to m radost z nho ve chvilce vyprchala. A bylo-li v e bez jakhokoli elu, pak bylo utopit se v ece a nechat se un et jejm proudem. el jsem ke Krokodlmu ocasu, vyhledal jsem Merit a ekl jsem j: "Vyrovnal jsem svj dluh a vyrovnal jsem jej tak p ernm zpsobem, jak si je t nikdo nevy l. Av ak nemm radost ze sv pomsty a m srdce je przdnj ne pedtm a dy m mraz, ako Napil jsem se vna a vno bylo jako prach v mch stech, i pravil jsem j: "Vskutku, a vyschne m tlo, vejdu-li kdy k en, proto e m vce o ench pem lm, tm v ejich tlo je suchou pou t a jejich srdce smrtc past." Dotkla se mch rukou svma rukama a hledla mi do o svma hndma oima a ekla: "Sinuhete, co pak jsi nikdy nepoznal eny, kter by ti pla jen dobr?" Tu jsem pravil: "V ichni bohov Egypta mne chrate ped enou, je mi peje dobr, v dy i faran peje v em e plna plovoucch mrtvol pro jeho dobrotu." Napil jsem se vna, i zaplakal jsem a pokraoval: "Merit, tv tve jsou hladk jako sklo a tv ruce jsou tepl. Dovol mi tto noci dotkat se tvch tv a skrt ruce v tvch teplch rukou, abych spal a nevidl zl sny, a dm ti pak, c en po d ." Usmla se smutn a ekla: "Myslm si opravdu, e to krokodl ocas mluv z tvch st, av ak na to jsem ji zvykl a nem za zl. Vz tedy, Sinuhete, e od tebe nieho ne dm, a ve svm ivot jsem je t dnho mu i od dnho nepijala daru, jen by byl vzcn, nbr chci-li nco dt, dm to ze srdce, a t si d , je to jsem stejn osaml jako ty." Vzala mi pohr vna z tesoucch se rukou a prostela svou roho pro mne a polo ila se po mm ku a zahvala m chladn ruce ve svch. Dotkal jsem se svmi sty jejch hladkch tv a v ovou vni jej pleti a obveseloval jsem se s n a ona mi byla otcem i matkou a byla mi jako ohvadlo zimomivmu za chladn noci a byla mi svtlem na behu, je vede nmonky za i dom. A tak Mineou mi byla v mm hlubokm snu, Mineou, kterou jsem ztratil nav dy, i le e l jsem po jejm boku jako na dn moe po boku Minein a nevidl jsem zl sny, nbr hluboce j spal, a ona mi eptala do ucha slova, kter eptvaj matky dtem, kdy se boj ve tm. Od on noci mi byla jako dobr ptel, nebo v jejm objet jsem opt vil, e je nco mimo je vce ne j a pro co je hodno t. Nazt rno jsem j pravil: "Merit, rozbil jsem kdysi d bn se enou, je zemela, ale mm je t stu ku, kter poutala je lasy. Nicmn jsem hotov rozbt s tebou d bn, peje -li si pro na e ptelstv, Merit." Av ak ona zvla a pikryla si sta hbetem ruky a ekla: "Ji nikdy se nesm napt krokodlho ocasu, Sinuhete, kdy tak nerozumn hovo p tho d m vyrostla v krm a e ji nejsem nevinnou dvkou, abych uvila tvm slovm a pak byla zkla bys mne jednou ranil." "Kdy hledm do tvch o, Merit, vm, e jsou na svt i dobr eny," ekl jsem j a dotkl ladkch tv. "Proto jen jsem ti to ekl, abys pochopila, m mn jsi." Usmla se a pravila: "Snad jsi zpozoroval, e jsem ti zakzala pt krokodl ocas, nebo ena, je se zajm o mu

prve nco zak e, aby se pesvdila o sv moci. Av ak nemluvme ji o d bnech, Sinuhete. V roho i po mm boku je pro tebe voln v dy, kdykoli bude pli sm a smuten. Nech se t v , Sinuhete, jestli e nkdy zjist , e jsou na svt tak jin osaml a zarmoucen mu ov, p u stejn svobodn volit svou spolenost jako ty a nechci t nikterak vzat. Proto ti prese v e nabdnu sama je t jeden krokodl ocas." Tak podivn je mysl lovka a tak mlokdo zn sv vlastn srdce, e v t chvli byla m mysl k jako ptk a nevzpomnal jsem ji na v ecko to zl, co se stalo v onch dnech. Bylo mi dob ji jsem se toho dne nenapil ocasu. A i to bylo dobe, nebo prv toho dne jsem potkal opt farana Achnatona.

IV Toho dne toti odevzdal Haremheb faranovi jeho dtky a berlu a ohlsil mu, e svrhl Amona a obnovil podek ve mst. Faran mu zavsil na hrdlo lmec krlovskho velitele a vlo il m kou zlat dtky nejvy ho vojevdce, kter je t pchly po Pjopejatonovch kokch. Nazt nostnm prvodu cestou beran do Atonova chrmu, aby obtoval na oslavu jeho vtzstv, av ak veer si pl strvit mezi svmi pteli ve zlatm dom. Haremheb mu vypravoval o mn a tak s , e jsem byl i j pozvn do zlatho domu faranova, nebo Haremheb pehnl velice, kdy mu mm umn a o m prci ve vesetsk tvrti chudch a o v em, co jsem vykonal, obvazuje rny n osu uje slzy sirotk. Proto jsem se oblkl do krlovskho lnu a odebral se s Haremhebem do zlatho domu faranov a. Ale na lodi mi pravil Haremheb, potsaje zlatmi dtkami: "Vzpomnm si, e t musm upozornit, abys nevm oval m vojky do svch zle itost se enam bo mezi velmo i je velik rozruch, proto e jsi pr minul noci unesl jakousi enu z jejho d . Ona m mnoho bohatch pznivc, kte nakaj a pl jako chor koky fuj hovno, jak t , hledali svou milovanou, ale moji vojci mleli, tak jen ji mj v skrytu a obveseluj se s n, jak dlouho chce , akoliv bych nebyl vil, e se dovede dopustit takovho nsil n velk ryby se tou v hlubokch vodch, a moji vojci t kdysi v ryku boje prvem nazvali Syn m divokho osla pro tvou odvahu." V palci jsem poprv spatil nov zy dvornch pan, o nich se ve mst tolik mluvilo, a p ost byly krsn a vzdu n a ponechvaly zrakm mu jen velmi mlo k vytu en. Tak jsem vid ovaly kolem o zelenm kyzem a tve a rty si malovaly jasnou erven, tak e pipomnaly mal azy, co opravdu onoho veera bylo pro n dobr, nebo jejich pohyby byly maltn a st skr noci prohen na ulicch Vesetu a kolena mnohch poklesvala pi chzi, tak e se radji op y i hledaly oporu v dlouhch holch mu .

Haremheb mne vedl ped farana do jeho komnaty, a tak jsem opt spatil Achnatona. Zmu nl z a tu dobu, co jsem byl pry, a jeho tve byly vzru en a bled a oi opuchl bdnm. Neml n jedinho perku a byl prost obleen v bl roucho, av ak toto roucho bylo z nejjemnj ho kr nu a neskrvalo nijak znetvoen jeho dlouhho, vratkho tla. "Sinuhete, lkai, ty Osaml, pamatuji se na tebe," ekl a v t chvli jsem vdl, e je t ka d bu nenvid nebo miluje, je to ten, jen ml srdce v hrudi, nemohl zstat chladnm pe "Trp mne bolesti hlavy, kter ru mj spnek za noc," pokraoval, dotkaje se rukou ela. lesti hlavy mne trp a velice asto , kdykoli se stane nco, co se mi p, a moji lka u pomoci. Poda se jim pouze otupit m utrpen, av ak tohoto otupen si nepeji, v dy m my s bt jasn jako voda pro mho boha a jsem tak znechucen lkai onoho boha prokletho. b, Syn krahujce, mi vypravoval o tvm umn, Sinuhete. Snad bys mi mohl tedy pomoci. Z n Atona?" To byla pro mne nesnadn otzka, i zv il jsem obezetn sv slova, dve ne jsem ped fara "Znm Atona, je-li prv on nkm ve mn a nkm mimo m vdn, nkm mimo a nad v ecko vd bu ho neznm." Vzru il se a jeho tv se zaplila, i pravil zancen: "Hovo o Atonovi lpe ne moji nejlep ci, nebo Atona je mo no poznat pouze srdcem, a n umem. Jen j ho znm i svm rozumem, je to jsem jeho synem a v jasu svch vidn jsem mu pat tv v tv, akoliv jeho bytost nem tvaru. Nen jinho boha krom Atona a rukama lidskma ohov jsou jen klamem a lenm ped nm. Jen stnem jsou v ichni bohov ped Atonem, a proto vrhl prokletho boha, ponvad jeho stn zabraoval svtlu, aby vstoupilo do srdc mho lidu. nuhete, chce -li, dm ti k ivota." ekl jsem mu: "Tto noci jsem vidl, jak mu ov rozbili o dla ebn kameny lebku jakhosi zrannho pro tvj

ny poskakovaly kolem nho, vzvajce Atona. Tak jsem vidl, jak eny soulo ily s Nubijci, vz jce Atona." Jeho zrak potemnl a elo se svra tilo a kostnat lce zrudly a vystoupily je t osteji z je hubench tv. Chytl se za hlavu, stnaje, a ed clona pothla jeho oi, i zvolal: "I ty, Sinuhete, psob bolesti m hlav, kdy hovo o vcech, je se mi p!" Pravil jsem mu: "Prohlsil jsi, e ije v pravd, farane Achnatone. Proto ti km pravdu, akoliv chpu do v nemoci hal ped tebou dvoan a ti, kdo uctvaj Atona, pravdu do mkkch ltek a do nep bo pravda je jako nah n v rukou lovka a m e se obrtit proti tomu, kdo jej dr . A p rac i proti tob, farane Achnatone, a pin ti utrpen. Uzdravm t snadno, chce -li jen d pravdou." Postavil se proti mn a vzal mne prudce za pa i a stiskl ji a pravil vzru en: "Ne, ne, Sinuhete. Achnaton ije jen v pravd, to je smysl jeho ivota. Av ak nen niktera k zloinem, jestli e Egyp anka se obveseluje ve jmnu Atonov s Nubijcem, nebo v ecky nrody barvy pleti jsou si ped Atonem rovny." Haremheb si odplivl a nohou roz lpl svou slinu na podlaze, potom ichl s odporem v tvi ke svm zlatm dtkm. Faran pohldl na nho doten, i poznal jsem, e mu schzela schopnost a proto byl ne asten a ne astno bylo i jeho okol. ekl jsem mu: "Pravda nikterak nein lovka astnm. Otevel jsem nedvno lebku star en, kter vila psovet, av ak kdy jsem ji uzdravil, byla z n jen uboh staena a ji nebyla tak astna jak dtm, kdy vila, e je velkou krlovnou." Achnaton se zeptal: "Mohl bys mne uzdravit, kdybys mi otevel lebku?" Dlouho jsem pem lel, ne jsem konen odpovdl: "V , e znm tvou svatou nemoc, farane Achnatone, a tak jsem vidl, jak jsi byl jako mla e t v jej moci. Nkdy se stane, e se tato choroba vyl, oteve-li se nemocnmu lebka, e nevyman lovk z jej moci. Myslm, e to zvis na tom, pochz-li nemoc z vnj ho zran a, nebo vrozen nemoc se nem e vylit otevenm lebky. Nicmn opakujc se bolesti ukazuj hlav a pozoroval jsem tak, e se ti chvj tve a ruce, kdy hovo . Proto myslm, e by pineslo levu, kdyby se nkter lka odv il je provst. Nicmn budi pamtliv toho, e o ebku a uzdrav-li t, ztrat pravdpodobn svj dar vidn ba i to, co tv srdce pova uje Jako lka odva uji se ci, e tvj bh Aton je plodem chor hlavy, av ak to nikterak nezmen kost tv my lenky, kdy o n uva uji jako lovk." Faran na mne pohldl, jako by nevil, a zeptal se: "Mysl opravdu, e bys vypudil Atona z mho srdce, kdybys mi otevel lebku?" "Nehodlm nikterak otevt tvou lebku, Achnatone," ekl jsem sp n. "Neuinm to, i kdybys m uil, nebo tvj stav toho nevy aduje a svdomit lka otvr lebku pouze tehdy, kdy je toh teba a kdy nic jinho ji nem e chorho zachrnit." Haremheb se vmsil do ei a ekl: "Jako je pravda, e m dtky stle je t p po kokch, tak je pravda, e Sinuhet je obratn hrom dil si sv vdn v mnohch zemch, a byl tak kem starho Ptahhora, jak se pamatuje Do jeho rukou m e svit svou lebku bez obav a snad by to v tchto asech zachrnilo Sri i Ku Egyptu a zabrnilo v emu vra dn, kter je t nastane pro tv blznovstv. Toto nek a, je to lkaskmu umn nerozumm, a nekm to ani jako vojk, nbr pouze jako Egyp an, s a jen hled radji na tlust dti a smjc se eny ne na hlad a mor a smrt." Av ak faran tm nebyl nikterak doten, nbr pohldl pouze trpn na nho a pohldl trpn t o znal svou pravdu lpe ne my. Rozjasnil pak svou tv a ekl: "Star Ptahhor zemel a Dm ivota nenavrhl je t nikoho za jeho nstupce. Proto jmenuji tebe Sinuhete, krlovskm otvraem lebek, a ode dne Ps hvzdy se ti dostane v ech vhod a pjm h z onoho postaven, a dostane tak pesnou zprvu o tom v em z Domu ivota. Av ak lkai Do nechtj ji nikoho ezat, je to ohe toho prokletho boha vyhasl, a oni byli zvykl oi ov kle t v jeho ohni. Povz mi, nen-li posvtn ohe Atonv stejn dobr, ba je t lep k o "Ohe je ohe," pravil jsem, "a na svch cestch po mnohch zemch jsem bral ohe od olt B stejn jako Mardukovch a dn nemocn si nepi el st ovat, e by jeho ezy proto hnisaly. msc, jen nejvce peje hnisn, a lkai vc v Am v onoho prokletho boha mohou to o h a postra it lid. Chce -li, pjdu do Domu ivota a budu o tom pouovat ky, nebo nemm co it, je to jsem jen lkaem chudch a m vdn se tm nezmen , i kdyby vymazali m jmno z K "Ui tak," pravil faran vldn a stiskl dlouhmi prsty sv zk ruky m rameno a z jeho prs

la do mne sla, jako by se byl dotkl mho ramene ohe, i poctil jsem, e jeho pravda je n ejvt na svt, a vdl jsem, e ho budu milovat a do dne jeho smrti, jakkoli byl blzniv "Ui tak," ekl, "a tv odmna bude velk, Sinuhete, a bude sedt po m pravici." Av ak j jsem nechtl dar od nho, nbr pl jsem si jen, abych mu uinil po vli, a teprve pochopil, pro v ichni, kte ho milovali, skrvali ped nm pravdu, jak nejlpe dovedli, te tl t jen v pravd. Potom mne odvedl Haremheb do hodovn sn, v n se shrom dili host a kde dvoan soupeili ta v blzkosti faranova stolu. Ponvad jsem pi el s Haremhebem, dostalo se mi sedadla pob l e faranovy rodiny po jeho pravici a s podivenm jsem hledl na to, e byl k jeho rodin knz Aj, dokud jsem si nepipomnl, e jeho dcera Nefertiiti je velkou man elkou krlovskou po malik princezn mitannsk, kter zemela, sotva e vstoupila na egyptskou pdu. Zapomnl jsem jst a pt a hledl jsem jen na krlovsk stl, od nho rozdval faran Achnat adpozemskou pravdu, a ve sv mysli jsem se divil, jak mnoh stra liv tajemstv se taj za h ladkmi ely tch, kte sedli kolem nho. Krlovsk matka Tij zestrla a ztloustla a stm jsk rysy jejho oblieje je t silnji, tak e jsem si kal, zda se snad faranova pravda o i v ech nrod a barev pleti nezrodila v srdci jeho matky. Princezna Beketamon zmnila s v jmno podle farana na Beketaton a jej tv byla krsn a malovan jako kamenn obraz. Av ku faranov sedla krlovna Nefertiiti, a kdy jsem ji spatil, nedivil jsem se, e faran, inuv svou sestru, pozvedl ji k sob jako velkou man elku krlovskou. Porodila krli ji dv dcery, av ak nic nebylo znt na jejm tle, nbr mla hrd dr en zral eny a nestydla se zrakm jinch po zpsobu dvornch pan. Jej tv se ji dosti naopvovali pvci v rozlinch ouze, e na sob nemla ani jedinho perku a e byla takto vzne enj a krsnj ne v eck dl, a jej hlava na thlm, napjatm hrdle byla pvabn a krsn, a vysok koruna ji neohb u, nbr jen zdrazovala jej dr en. Av ak jej oi byly velmi tvrd a lehk smv jejch k mem. Jej oi byly stejn tvrd jako oi Nefernefernefeiny a nebylo lze dohldnout skrze n emstv jejho srdce. K jdlu ml faran Achnaton pouze v mlce uvaenou krupici na zlatm tali, a dr tku jeho z l zlatnk n nou hlavu antilopy. Kdy ka i sndl, lmal such chlb a jedl jej a nepil vno, ho zlatho pohru nalvali istou vodu. Kdy dojedl a dopil, promluvil hlasit, s tv rozja a vzru enou: "Vypravujte v emu lidu, e faran Achnaton ije v pravd a e jeho pokrmem je voda a chlb a a e chudch, tak e se jeho veee neli od veee toho nejpon enj ho ore." Potom chvlil chlb, jemu Aton po ehnal, a drcen zrno, jemu Aton po ehnal, a istou vodu, n po ehnal. Ti, kdo se mu chtli zalbit, odmtali, bylo-li jim nabzeno maso rkosnka a hu po vesetskm zpsobu a medov kolky, a spokojili se chlebem a vodou jako faran, i nedosyt ili se, nebo slavnostn hodovn trvalo dlouho, v dy bylo pi nm podvno dvanctero mas a ol a mnoho jinch, i chlazench pochoutek. Na osmahlch tvch a rukou a nohou jsem vidl yli ti, je faran pozvedl z lidu pon enho k sob jako rdce v rozlinch vcech vladaskc yboval jsem o jejich schopnostech i vdomostech, ponvad mnoz z nich mli moudr oi a kr av ak jejich cta k faranovi by jim nebyla musela zabraovat v jdle, v dy mnoz dvoan j z okolk v e, co se jim nabzelo, a pili vno a rozjaili se a hlueli a ertovali. Pozdji jsem zvdl a tak sm na sv vlastn oi vidl, e faran Achnaton nikterak neopov nbr asto si jm pot oval sv srdce, kdy lo v e podle jeho vle. A neopovrhoval ani tu ani masem antilopm a ml odpor k masu zvat pouze tehdy, kdy ctil potebu oistit sv tl i vidnmi. V jdle i pit byl velmi rozmarn a myslm, e to pochzelo z toho, e ani jdlo, t mu neznamenalo tolik jako ostatnm lidem i e nevnoval pozornosti tomu, co jedl a pi l, kdykoli bylo jeho srdce naplnno a kdykoli my lenky pepadly jeho mysl tak prudce, e je ani nestail pedkvat svm psam. Vm, e by se byl dovedl v dycky spokojit prost byl roven svm nejchud m poddanm. Av ak kdy veer pokroil, povstal Achnaton ze svho kesla a pistupoval k hostm a tiskl sv louhmi prsty jejich ramena a hovoil s nimi, a pisedvaje po jejich bok, bral si tu a tam z jejich tale pta nohu i ovoce nebo medov kolek a pe vykoval je roztr it pi e vdu nevdomky, nebo nebyl nikterak pokrytec. Av ak ti, kte se spokojili ka a chlebem, hl dli nevra iv a hladov na ka d sousto, je prochzelo jeho dlouhm thlm hrdlem. A je to nohmi rozhovory a tak chtl-li prokzat svou zvl tn pze , upjel vna z tho pohr A to bylo znamen, e si host m e vzt i, z n okusil faran, dom a uschovat ji jako vz ukazovat ji svm dtem a bylo to tak velice vhodn, je to v ecky pohry byly krsn a dr ak se stalo, e jsem si odnesl i j nzkou zlatou i, je v ila nkolik deben, nebo na j sely zlat hrozny. Tak host vstali a pechzeli od stolu ke stolu, rozmlouvajce se znmmi a vypravujce si d

sk klevety. Ke mn tak pistoupil mal, irokolc mu v krlovskm lnu, na jeho hrdle a z lo zlato. Po jeho hndch, tverckch och jsem poznal Thutmosa, i vykikl jsem radost a p l jsem, abych ho objal. Vypravoval jsem mu, e jsem ho hledal v krm U syrskho d bnu, av a on mi ekl: "Je pod mou dstojnost chodit do prostch krem, nebo mm dosti na tom, kdy vypiji v e, m moji vzne en ptel a pznivci zahrnuj ve svch domech. On, Promnn, mne toti jmenoval m kamene, jak m e st na mm nhrdelnku. Nakreslil jsem mu toti Atonv slunen kotou a na jeho paprscch podvaj k e ivota ka dmu, kdo je chce pijmout." "Thutmose, pteli mj," ekl jsem, "tos ty vytesal krle ve velkm chrmu Atonov, nebo nc nho jsem je t co iv nevidl?" Odpovdl vyhbav a ekl: "Ve slu bch faranovch je mnoho umlc, i pracujeme spolen a na m jedinm zkonem jsou n A farana nikterak nezneuc ujeme, nbr ho milujeme a chceme ho zobrazit v jeho prav podo b. Vskutku, Sinuhete, pteli mj, nyn sedme na keslech zlatho domu a popjme vno z dr pohr, my, kte jsme za dob nepravho boha museli pestt mnoh protivenstv a vsmch a kt li hasit svou ze jen kyselm pivem. Av ak nyn jsme vidli volnost krtskho umn a tak i volnost svou vlastn, a bude obdivovat je t v e, co pijde, nebo kmen ije v na ich ruk se musme je t mnohmu nauit." Pravil jsem mu: "Na tvm rouchu je k ivota." Zasml se iroce a ekl: "Nu e? To znamen osvobozen z moci nepravho boha a ivot ve svtle a v pravd." "Co jinho to znamen tob, jen jsi se ivil kreslenm obrzk bohatm dtem, na nich se ko e oblhajcmi my mi?" zeptal jsem se. Usml se, vzpomnaje na dny sv chudoby, a pozvedl pohr ve sv ruce a pohldl na s obdivem pravil: "O bo skch vcech se chrnm hovoit, je to mn dostauje tento krsn ivot, v ecky ty barv y a ivot je mm rukm jako d bn vna, jen se nikdy nevyprzdn, a ivot je mm om jako nikdy nenaba m. Ne, Sinuhete, o bo skch vcech nechci s tebou hovoit, je to ony se mn a ka dm dnem podle jeho vidn, a co bylo vera prav, m e bt dnes ji neprav, nebo strhv druh ped svou pravdou a poka d to prohla uje za dostaujc, co mne nikterak neudivuje. si nepjemn, Sinuhete, kdy u hodovnho stolu hovo o Atonovi, proto e nm d dosti nmah jeho vytr en i s jasnou hlavou. Nech toho, Sinuhete, a pot me sv srdce vnem, v dy Aton j ce radosti, a ty, je si oblbil, podluje zlatmi pohry a vysokmi kesly. Ponechme vci bo ranovi, on jim rozum nejlpe, teba e mu asto psob zl bolesti hlavy jako mn smchan v M radost byla velik, e jsem opt spatil Thutmosa, a i Haremheb se zaradoval, kdy ho spa til, akoliv jeho dstojenstv se neslu elo projevovat radost pli zejm. Av ak Thutmose zorn prohl el a prohlsil, e vytes jeho obraz do Atonova chrmu, je to osvobodil Veset z i nepravho boha a je to jeho tv a postava jsou vhodn k zobrazen, jen co d faran zlato en pro tu prci. Haremheb byl tm velice polichocen, nebo jeho obraz je t nikdo nevytesal, av ak ekl: "Mysl si zajist, e si mne zav e , vyte e -li mne, abych se zachoval na vky, ale j v achovno i jinak, dky mm vlastnm inm. Ale rozhodn si nepeji civt jako hlupk na bezkr u Atonova olte, je to jako vojk takovhle prci ani zbla nerozumm. Av ak chtl bych, aby az byl vztyen v Horov chrmu v mm rodnm mst Hatnisutu, nebo s Horem nen Aton je t ve chtl bych, aby se tamj m zalepily krky moukou, proto e se mi posmvali, mn i mmu kop, em byl je t chlapcem." Dopovdv povstal a uklonil se hluboce, ruce ve v i kolenou, a tak Thutmose a j jsme se h luboce uklonili, pistoupila k nm krlovna Nefertiiti a oslovila ns, dr c zlehka svou kr u ruku na ln. Na prstech nemla ani jedin prsten a ani nramky na zpstch, aby ka d moh jak krsn jsou jej ruce a jak kehk jsou jej zpst. Oslovila t mne a ekla: "Obiln zrno se opt zazelenalo vodou mho tla, i ekm netrpliv, je to faran tou po sy sv moci, i nen jeho moc bezpena, pokud jeho vlastn krev nestoj pevn po jeho boku, nebo neprav bh po n ve tm h a nen nikterak zapoteb si to skrvat, ponvad je to pravda be vme. Ty, Sinuhete, jsi nashrom dil sv vdn v mnohch zemch, a vyprvli mi, e jako l podivuhodn vci. Povz mi, porodm syna?" Zahledl jsem se na ni oima lkae, pokou eje se zapomenout na jej krsu, nebo jej krsa lavila, jako by m nkdo v n volal, a to se stvalo ka dmu, k nmu obrtila svj zrak a je pibl il.

"Nefertiiti," pravil jsem, "velk man elko krlovsk, kvli sob sam nepej si syna, nebo t a jsou zk a syn by ti zpsobil vce bolesti ne dcera a tvj ivot by byl v nebezpe." Av ak ona na mne pohldla a jej oi byly jasn a tvrd, kdy chladn pravila: "Nemus mi kat to, co vm sama, nebo nejobratnj lkai Domu ivota prothli hlavy mch nyn dlouh a zk, je t ped porodem, aby se narodily ivy. A nebyli by se odv ili tak u by velk matka krlovsk nebyla povolala ze zem Ku arodje, kte tam bydl v slamnch ch zvyk. Proto nedbej o mj ivot i o hlavu mho syna, nbr povz mi, co mm init, abych ho ila." Kdy jsem j naslouchal, pochopil jsem, e faran Achnaton byl povznesen nad v ecky pedsudk y, a v m mysli se utvrdila my lenka, e velk matka krlovsk je nubijsk krve, nebo jak ji by znala jejich tajn vdn. Av ak jako lka, i jako Egyp an, jsem poctil odpor k tomuto ped porodem. Nicmn jsem volil peliv sv slova, kdy jsem ekl: "Jen Aton sm m e urit pohlav dtte v matin ln, a dn lovk nem moci nad jeho ur l v rznch zemch s povrami prostho lidu a vidl kouzeln pedmty, s jejich pomoc doufa odit chlapce dle svho pn, ale stejn asto se mlily, co je pochopiteln, ponvad mo no uze dv. Nicmn je to jsi porodila ji dv dcery, je pravdpodobnj , e nyn porod syna nic jistho ti nemohu ci, nebo chci bt k tob poctiv, a nikoli obluzovat t po etilm ko tvm, abych si zskal zlato." M e j byla proti mysli a ji se na mne neusmvala jasnma, bezvraznma oima, nbr prav "Mj man el Achnaton je zrozen ze slunce, jak v . Narodil se velk matce krlovsk po jejch dlitbch v mst On a jeho zrozen je bo m tajemstvm. To nem e popt!" Nco v jej chladn, rozumem zen bytosti mne podr dilo, tak e m odvaha stoupla, a snad i o toho pinou, nebo jsem pohldl pes jej hlavu dle a na knze Aje a hled na nho, "Pro mne, lkae, nen bo ch tajemstv a nechtl bych kvli lidu, abys cestovala do msta On o m tut slu ve vlastnm dom, a faran Achnaton chce t v pravd. Kdyby tv lno bylo lta, snad bych nic nenamtal, v dy ddictv moci krlovsk je dle it vc, ale ponvad ve tob nen dn pirozen vady, nen ti nikterak k u itku, mu -li sv srdce, je to mo nosti pouze dv." Pozvedla ruku k svmu ohebnmu hrdlu a vzdychla hluboce, pohl ejc na mne, jako by si pla ne usmrtit. Av ak podr ela si svou chladnou rozvahu, a proto pravila: "Nerozumm nikterak tomu, co k , ale pokou se zajist hovoit moude, abys mne pesvd nebo tv poctiv odpov mi posta a dkuji ti za ni." Thutmose se vmsil odv n do rozhovoru a pohldl j do o a ekl: "Nefertiiti, ze v ech nejkrsnj , ro jen dcery, aby ddily tvou krsu a aby svt byl tak s hat . Mal Meritaton je ji krsa sama a dvorn pan napodobuj tvar jej hlavy, prodlu ujc temena pod parukami, proto e j zvid jej krsu. Av ak tob udlm obraz, jen tvou krsu n " Zatm jsem se uklidnil, i divil jsem se jej kouzeln moci, kter mne podntila k tomu, e j sem mluvil tak nerozv n. Proto jsem j dal nkolik lkaskch rad o jdlech, kterm se m v ybdl jsem ji, aby pe vykovala p enin zrna, ponvad to je jedin zpsob, jak pispt k po aby proda zavhala a naklonila se k mu skmu pohlav v ln eny. A dodal jsem: "Jedinm tajemstvm bo m v tom v em je oplodnn eny mu ovm semenem, nebo v ichni to maj k nikdo to nedovede vysvtlit." Tu se na mne opt usmla a ochutnala vna z m e a pravila: "Jsem jen hloup ena a matka a vm v kouzla jako v ecky eny. Ochrauj mne tedy ped tmi abych porodila zdrav dt, a je to dcera, nebo syn." A z barvy na jejch rtech zstala stopa na pokraji mho pohru, i dbal jsem o to, abych ji nesmazal. Proto je stle je t ona erven stopa na pokraji m e a ten, kdo neposti i v e, co se stane, uril, aby se dt, je tehdy uinilo, e se zazelenalo obiln zrno, narodi jako dcera, a tm tak uril, e se z jistho hravho chlapce stal pozdji faran obou zem.

Av ak tehdy jsem to je t nevdl, nbr tho veera jsem ukzal i Merit a ml jsem dvojn nebo z n pil i faran a na jejm pokraji byla erven stopa Nefertiitinch rt. J jsem pa bezmocn, ponvad to byla ena nedosti n jako sen, teba e jej oi byly velmi tvrd a jas it pohrdala velice mou a nedovolila, abych j pohladil tve, nbr mi ekla, e jsem op zlatho domu. Nicmn mla na sob zu novho stihu, kdy jsem ji nazt vzal s sebou podvat se na slav anv, a byla v n velice krsn, teba e se narodila v krm i nebyl jsem nikterak zahanbe sem stl po jejm boku na mst vyhrazenm krlovm prvodcm u irok cesty beran.

V Tak nevypoitateln je mysl lidsk a tak mne pravda faranova oslepila, e jsem netu il nic zlho, akoliv v ru slunenm stle je t stoupal dm z doutnajcch sutin a z eky pach mr eran byla ozdobena barevnmi korouhvemi a zstupy bez potu ji vroubily, aby spatily far ana, a chlapci sedli na stromech a Pjopejaton pipravil podl cesty nesetn ko e kvt, ab mohl po dvnm zvyku hzet kvty ped faranova nostka. M mysl byla lehk a opojen tuchou y a svtla vzn ejcch se nad Egyptem, a z domu faranova jsem si pinesl zlat pohr a byl jmenovn krlovskm otvraem lebek. Po mm boku stla krsn, zral ena, je mi byla ptel uku polo enu na m pa i, a kolem ns na vyhrazench mstech byli jen astn a usmvajc se m nevidl tve lidu. V ichni byli jen neobvykle ti , tak ti , e a k beran cest se neslo krkn havran od v bo havrani a supi se uhnzdili ve Vesetu, je to byli tak vyerpni, e by nebyli mohli dole tt zpt a ke svm horm. Snad bylo chybou, e faranova zlat nostka nesli pomalovan Nubijci, nebo ji pi jejich p objeven vzkypla nenvist lidu. Nebylo toti v zstupu mnoho tch, kte neutrpli njak lch dnech. Pemnoz naopak ztratili svj domov v plamenech, slzy en je t neoschly, rny mu ly pod obvazy a jejich rozbit sta se je t nemohla smt. A nyn se objevil faran Achnaton ped zraky v eho lidu v nostkch vysoko zdvi ench. Na hla spojenou korunu obou zem, korunu lilie a papyru, korunu Horn a Doln zem, a ruce na p rsou zk eny, dr ely pevn krlovsk dtky a berlu. Sedl bez hnut jako bo obraz po zpso kdykoli se ukazovali lidu a stra liv bylo mlen pi jeho pchodu, jako by jeho zjevenm rdla v ech. Konen vojci, kte ste ili cestu beran, pozvedli kop a vzkikli mu na pozdr chtici a bohatci na svch vyhrazench mstech zaali volat a hzet kvty na cestu ped nostk Ale v stra livm mlen zstup bylo jejich voln slab a uboh jako bzukot osamlho komra eera, tak e volajc brzy ztichli a hledli rozpait na sebe. Tu se faran proti v emu zvyku pohnul a pozvedl berlu a dtky, zdrav ve svm zancen nad en lid. Zstupy se zavlnily a nhle vyrazil z jejich hrdel kik mocn jako nrazy moskch vln na pob kaliska za divok boue. Lid se pohnul a volal dutm hlasem: "Amona, Amona, vra nm Amona, krle v ech boh!" Zstupy se opt zavlnily a voln mohutnlo, tak e havrani a supi vzltli z vrcholk a hradeb rmu a krou ili v ernch hejnech a nad nostka. A lid dle volal: "Odejdi, neprav farane, odejdi!" Jejich kik postra il nosie, tak e se zastavili, av ak kdy se pokusili pobdnuti rozilen jnky str dt se opt do pochodu, vrazil lid na cestu beran a smetl etz vojk jako l se ped nostka, aby jim zabrnil v dal cest. A nikdo ji nemohl sledovat, co se dje, j vojci zaali bt do lidu holemi a kyji, aby vyistili cestu, av ak v t chvli museli pou t p i no , aby si chrnili vlastn ivoty, a hole a kameny svi tly vzduchem a krev tekla po sty beran a nad ve keren ryk se zvedal pronikav nek umrajcch. Av ak proti faranovi neletl ani jedin kmen, nebo on byl zrozen ze slunce jako v ichni fa anov ped nm. Proto jeho osoba byla svat a nedotknuteln a nikdo ze zstup by se nebyl a ve snu odv il pozvednout proti nmu ruku, teba e ho v srdcch nenvidli. Myslm, e ani kn dy je t nebyli odv ili pozvednout proti nmu ruku, ponvad takovho nco se dosud nikdy ne . Tak mohl faran neru en shl et z v e svho trnu na v e, co se dlo. Zapomenuv na svou d povstal a volal hlasit, aby uklidnil vojky, av ak jeho voln zaniklo ve vav. Lid vrhal na vojky kameny a bil je holemi a vojci se brnili a usmrtili mnoh ze zstup a lid bez ustn volal: "Amona, Amona, vra nm Amona!" A je t volali: "Odejdi, neprav farane, odejdi, ve Vesetu nem co dlat!" Tak na velmo e vrhali kameny a tlaili se, mvajce rukama, na vyhrazen msta, tak e pan o ly kvty a ndobky s vonnmi oleji a prchaly pry. Tehdy poruil Haremheb zatroubit v trouby a vlen vozy vyjely z dvor a z bonch ulic, kde je ukryl, aby nepobouily lid. Vlen vozy vyjely a mnoz byli rozdrceni pod kopyty a pod koly, av ak Haremheb ji dve nadil odstranit kosy pipevnn po stranch voz, aby u et a vozy jely pomalu, zachovvajce podek, a obklopily faranova nostka a odjely pak s nimi k ece, chrnce tak slavnostn prvod a celou krlovskou rodinu. Av ak lid se nerozptlil, dokud nespatil, e krlovsk luny vesluj na druhou stranu eky. pukl v jsot velik a jeho kik radosti byl je t stra livj ne kik nenvisti a pobudov o zstupu lidu, vtrhli do dom lechtic, rozbjejce a loupce v e, na pi li, dokud vojci

podek svmi kopmi. I roze el se lid pak do svch domov, a nastal veer a havrani a supi se snesli a rvali mrtvoly na kamennm dl dn beran cesty. Tak se stalo, e faran Achnaton spatil poprv na vlastn oi rozzuen lid a vidl tci kre tona a nikdy nemohl zapomenout na ten pohled, nbr cosi se v nm zlomilo a nenvist nal ila jedu do jeho lsky a jeho zancen vzrostlo, tak e rozhodl, aby ka d, jen pronese nah Amonovo jmno i skryje jeho jmno vyryt na obrazech a vzch, byl posln do dol. Av ak li li prozradit jeden druhho, a proto se brali za svdky zlodji a otroci a nikdo ji neby l bezpeen ped nepravmi svdky, tak e mnoz poctiv a estn mu ov se stali otroky v dolec nch lomech a ejdi beze cti a svdom se zmocnili jejich dom a dlen a obchod ve jmnu A Av ak toto v e vypravuji dve, ne se to je t stalo, abych vysvtlil, pro se to stalo. Nicmn je t t e noci jsem byl odnesen sp n do zlatho domu, nebo farana zachvtila op c a lkai se bli o jeho ivot, i chtli se podlit o zodpovdnost, je to faran hovoil o m ovil m jmno. Po dobu mnohho pekapn hodin le el v bezvdom a jako mrtv, tak e jeho dy chladly a neby rozeznat dery tepny. Av ak probral se k vdom, kdy se kousl za svch horenatch vidn do a do rt, a mu tekla krev z st. I odehnal v ecky lkae Domu ivota, je to je nechtl ji a ponechal u sebe pouze mne. A tu ekl: "Svolejte veslae a napnte rud plachy na lodi, a ka d, jen je mm ptelem, pjde za mnou e vydm na cestu a mj zrak mne povede, a najdu zemi, je nepat dnmu bohu a dnmu lo zasvtm Atonovi a postavm tam sv msto, je bude mstem Atonovm, a nikdy ji se do Veset rtm." A je t dodal: "Chovn vesetskho lidu je ohavnj ne cokoli, co se kdy a dosud pihodilo, a odpornj , co zakusili moji pedkov od cizch nrod. Proto co iv budu nohou ji nevstoupm do V nbr zanechm jej jeho temnotm."

Jeho rozru en bylo tak velik, e se dal penst na lo je t nemocen, a dn lka mu nesm ani dn z jeho rdc mu nesml odporovat. Av ak Haremheb pravil: "Tak bude nejlpe, nebo vesetskmu lidu se stane po jeho vli a Achnatonovi se stane t po jeho vli a v ichni budou spokojeni a pokoj se navrt do zem." Byl tak rozru en a jeho oi tak bloudily, e jsem souhlasil s jeho rozhodnutm, je to jako lka jsem pedpokldal, e mu poslou zmnit msto a vidt jin kraje a potkat jin lidi, nenvisti. Tak se stalo, e jsem plul s faranem dol po proudu eky, a on byl tak netrpli v, e neekal ani na krlovskou rodinu, nbr plul ped n, a Haremheb nadil vlenm lod y se mu nestalo nic zlho. Tak vyplula faranova lo s rudmi plachtami a Veset zstal za nmi a jeho hradby a stechy chrm a zlat hroty kamennch jehel se ponoily za obzor a na im zrakm zmizely i vrcholky t r, vnch str c Vesetu. Av ak vzpomnka na Veset nezmizela, nbr provzela ns je t po mnoh dny, nebo eka byla p jejich ocasy se mrskaly v hnijc a mrtvolami pchnouc vod, a stokrt sto napuchlch mrtvo lavalo po proudu a nebylo stiny a nebylo psiny, na n by se nebyly zachytily mrtvoly z a aty i za vlasy pro boha farana Achnatona. Av ak on sm o tom nic nevdl, proto e le el krlovskm lodnm stanu na mkkch roho ch a sluhov ho mazali siln voncmi oleji a plil kadidlo, aby nectil pach svho boha. Av ak kdy jsme pluli dest den, byla eka ji ist, i vystoupil faran na p lodi, aby s okol. Kraj byl lut ltem a rolnci sv eli obil druh n a naveer vodili napjet dobyt ti pskali na dvojit fltny. Kdy lid spatili faranovu lo, pibhali ze svch vesnic ke behm a oblkli se v bl rou ranovi palmovmi ratolestmi a volali mu na pozdrav. Lpe ne v ecky lky psobil na farana led na spokojen lid, jen ho zdravil, i nadil obas, aby lo pistla u behu, a vystoupil em a rozmlouval s lidmi a dotkal se jich svma rukama a svma rukama tak ehnal jejich d em a enm, je na to nikdy nezapomnly. I ovce pichzely pla e k nmu a oichvaly ho a mo aj jeho pl t a on se sml radost. A nebl se slunenho kotoue, svho boha, teba e je to tnm ru, nbr vydal slunci svou tv napospas a slunce ji osmahlo do ruda, tak e jeho hore st a vzru en opt stouply a duch hnul z jeho o mohutn, kdy netrpliv pobzel ke spchu Za nonho temna stl na pdi lodi a hledl na planouc hvzdy a pravil mi: "V ecku pdu nepravho boha rozdlm tm, kte se spokojili mlem a pracovali svma rukama, i astni a dobroeili Atonovu jmnu. V ecku zem jim rozdlm, nebo m srdce pot uje pohle

i a smjc se eny a mu e, kte pracuj ve jmnu Atonov, nikoho nemajce v nenvisti a nik ajce." A je t dodal: "Srdce lidsk je temn, a nikdy bych tomu nebyl vil, kdybych to nebyl vidl na vlastn oi. Je m svtlo tak ziv, e nevnmm tmu, a v jasu svho srdce zapomnm na v ecka srdce ne je mnoho lid, kte nemohou pochopit Atona, teba e ho vid a ct jeho lsku, nebo ili o tm a jejich oi nepoznaj svtlo, i kdy do nho hled, nbr pova uj je za zlo, je tr nadm, aby je nechali v pokoji a neru ili jich, pokud oni nebudou znepokojovat mne a m mil, av ak nechci pobvat v jejich blzkosti, nbr shrom dm kolem sebe pouze sv nejmi bydlet s nimi a ji nikdy od nich neodejdu , abych u el zlm bolestem hlavy, kter by m p adly, kdybych spatil opt vci, je se mi p a je jsou ohavnost ped Atonem." Hledl upen do hvzd za nonho temna a zamy len pravil: "Noc je mi ohavnost a nemiluji temnot, nbr bojm se jich, a nemiluji hvzd, nebo pi jeji h svitu se pl akalov ze svch doupat a lvi opou tj sv brlohy a vou, dychtce po krvi je mi noc, a proto jej opou tm vskutku opou tm v ecky star a neprav a upnu svou nadji a v dti, nebo z nich vypu jaro svta, a osvoj-li si ji od dtstv Atonovo uen, oist cel svt bude pak oi tn. Proto se mus opravit uen ve kolch a sta uitel se mus vy vit rovn nov pohdky pro dti. Tak jim chci dt prost psmo, nebo nen poteb obraz, ozumli, a proto jsem vypracoval psmo, jemu se bude moci nauit i ten nejprost a nebude ji rozdlu mezi lidem znalm psma a mezi lidem psma neznalm, nbr lid se nau pst, tak i v t nejmen , bude nkdo, kdo bude umt pst a kdo bude umt st m dopisy. Budu jim mus pst asto a mnoho, a o nejrozlinj ch vcech, v e, co jim bude teba vdt." Jeho e mne podsila, nebo jsem dobe vdl o faranov novm psmu, jemu bylo snadno se n o snadno st, av ak nebylo to psmo posvtn a nebylo ani krsn, ani bohat obsahem jako p r, nbr ka d umn si v c psa jm opovrhoval a vysmval se tm, kdo ho pou vali. Proto jsem ekl: "Lidov psmo je eredn a hrub a nen to psmo posvtn. Co bude z Egypta, nau-li se ka d podobnho se je t nikdy nestalo, a pak nebude ji nikdo chtt pracovat rukama, nbr pda z neobdlna a lid se nebude t it ze svho umn pst, kdy bude umrat hlady." Av ak to jsem neml kat, nebo se velice vzru il a rozkikl se na mne: "Tak tedy jsou temnoty je t i v m blzkosti, ba temnoty stoj po mm boku, kdy ty, Sinuhet , stoj vedle mne! Ty jen pochybuje a klade pek ky v mou cestu, av ak m pravda ho ve e a m oi vid skrze v ecky pek ky jako skrze istou vodu, tak e vidm svt, kter pijde vt pak nebude ani nenvisti, ani strachu, nbr lid se podl o prci jako brati a podl ako brati, a nebude ji bohatch ani chudch, nbr v ichni si budou rovni a v ichni budou u st a st, co jim nap i. A nikdo nebude kat druhmu pinav Syane nebo bdn Nubije, n ka dho a nikdy ji nebude vlky. To v e vid m oi a proto m sla a m nad en roste ve mn trach, e se mi srdce rozsko." Tehdy jsem se opt pesvdil, e je blzen, i odvedl jsem ho na l ko a dal jsem mu ukliduj

Av ak jeho slova mne trpila a jitila m srdce, nebo cosi ve mn dozrlo a bylo hotovo pij t jeho slova. Vidl jsem mnoh nrody a v ecky byly v podstat stejn, vidl jsem mnoh msta ka byla v podstat stejn, a opravdov lka nerozli uje chudho od bohatho, Egyp ana od Sy jeho kolem je pomhat ka dmu lovku. Proto jsem ekl svmu srdci: "Jeho blznovstv je velik a pochz bezpochyby z jeho nemoci, av ak zrove je jeho blznov adk a svdn, a pl bych si, aby se jeho vidn uskutenila, akoliv mj rozum prav, e se em e vybudovat nikde jinde ne v zemi zpadn. Av ak ty, m srdce, vol a prav , e jeho p v ecky ostatn pravdy, kter byly vysloveny ped nm, a tak prav , e vt pravda nebude p i po nm, akoli vm, e krev a zkza pu z jeho lpj a e zni velkou i, bude-li t V nonm temnu jsem hledl do hvzd a uva oval a hovoil dle k svmu srdci: "J Sinuhet jsem cizincem v ude na svt, v dy ani nevm, kdo m porodil. M vle uinila ze hudch ve Vesetu a zlato nem pro mne ceny, pesto e jm radji tunou husu ne such chlb a adji vno ne vodu. Ale nic z toho mi nen tak dle it, abych se toho nedovedl zci. Je to ztratit nic jinho ne pouh svj ivot, pro bych tedy nebyl oporou jeho slabosti a nestl o jeho boku a nepovzbuzoval ho a pro bych tedy dopou tl, abys ty, m srdce, pochyboval o? V dy je faranem a moc je v jeho rukou a na svt nen bohat a rodnj zem nad Egy Egypt pek tu zkou ku. Kdyby se tak stalo, pak by se svt opravdu obnovil a poal by se no v jeho vk a lid by byli bratry a nebylo by ji chudch a bohatch. A nikdy dve se niko naskytla takov ple itost uskutenit svou pravdu jako jemu, je to se narodil faranem, a ne se kdy bude podobn ple itost opakovat, nbr toto je jedin chvle v ech vk, v n jeho

t se uskutenit." Tak jsem snil s otevenma oima na plujc lodi krlov a non vnek pinesl v m chp v Av ak onen non vnek ochladil zrove m dy a sen zmizel z m mysli, i posmutnl jsem a d pravil svmu srdci: "Kdyby tak byl Kaptah zde a sly el jeho slova! Nebo jakkoli jsem obratnm lkaem a mohu vylit mnoh nemoci, je pece nemocen cel svt a bda jeho je tak velik, e v ichni lkai ohou vylit, i kdyby to dovedli, a jsou nemoci, proti nim je lka bezmocn. Snad je takto on, Achnaton, lkaem srdc lidskch, ale nem e bt v ude, a ti lkai lidskch srdc, kter jeho slova pouze z polovice a pokrout jeho slova podle vlastnch srdc a vlastnch pn a a cel svj ivot by nemohl vychovat tolik lka lidskch srdc, aby mohli uzdravit cel lid olen. Av ak jsou tak lidsk srdce, kter jsou pota ena takovou ernotou, e ani jeho pravda nem e ji uzdravit. A Kaptah by zajist ekl: Kdyby pi la doba, v n by nebylo ani bohat chudch, tak budou je t v dy moud a hloup, lstiv a prost. Tak tomu v dy bylo a tak tomu Siln postav svou nohu na ji slabho a lstiv odejme m ec stbra hloupmu a pimje pros val msto nho, nebo lovk je o emetn a jeho dobrota poloviat, tak e pouze mu , jen le povstat, je zouplna dobr. Tak vid , jak jeho dobrota ji inkovala. Zajist j dobroe v v ece a nasycen havrani na vrcholcch chrmu.'" Tak hovoil faran Achnaton ke mn a tak zase j k svmu srdci a m srdce bylo slab a bezm

A patnctho dne jsme mli ped sebou zemi, kter nebyla zem ni dnho velmo e a ni dnho b objevily daleko od behu modrav a zlatohnd a zem byla neobdlan a pouze nkolik pastevc v chatrch z rkosu na behu eky, pslo zde sv stda. Tehdy vystoupil faran z lodi a zasvtil tu zem Atonovi, aby zde postavil nov velk msto a toto p t msto nazval Achetatonem, Mstem Nebeskch V in. Jak piplouvala jedna lo po druh, shroma oval hlavn stavitele a kamenky a oznaoval jim velkch ulic a msto zlatho domu a msto Atonova chrmu, a jak pichzeli za nm jeho prvo oznaoval ka dmu msto jeho domu podl velkch ulic. Tak stavitelm a v em jejich pomocnkm oznail msto jejich msta, kter le elo vn vlastn nu, a nejprve museli postavit z hlny sv vlastn domy podl pti ulic od severu k jihu a podl pti ulic od vchodu k zpadu, a v ecky domy byly stejn vysok a ve v ech domech byly tejn jizby a ohni t v ech dom bylo na stejnm mst a stejn d bny a roho e byly na stejn v ech domech, nebo faran chtl v em jen dobr a pl si uinit v ecky stavitele sob rovnm n ve vlastnm mst vn msta faranova a aby ehnali Atonovu jmnu. Av ak ehnali vskutku Atonovu jmnu? Ne, nikoli, nbr trpce je proklnali, ba proklnali i f rana ve svm nepochopen, je to je pesadil z jejich mst do pou t, kde nebyly ani ulice, a krmy, ale pouze psek a splen rkos. A ani jedin ena nebyla spokojena se svm ohni tm, chtly zapalovat kuchysk ohn ped domy proti zkazu a bez ustn pen ely sv roho e a d mnoho dt, zvidli msto tm, kte je je t nemli, a ti, kte byli zvykl na dusanou pod dlaha z hlinnch cihel je pra n a nezdrav, a ti, kte byli zvykl na podlahu z hlinnch tvrdili, e v Achetatonu nen hlna jako jinde, nbr bezpochyby je to hlna proklet, je to laha mytm puk. Tak chtli szet konky na ulice ped sv domy, jak byli zvykl, a nebyli ni ani s dlci pol, kter jim faran uril vn msta, nbr kali, e tam nen dosti vody, emohou nosit svj hnj tak daleko. Zav ovali tak ttinov motouzy pes ulice, aby na nich u i prdlo, a ve svch jizbch mli kozy, akoliv to faran vslovn zakzal kvli zdrav a tak tak e je t nikdy nebylo nespokojenj ho a hdavj ho msta, ne bylo toto msto stavitel b jeho stavby. Musm nicmn piznat, e si po ase zvykli a smili se se v emi trampotami a nesplali ji nbr vzpomnali pouze vzdychajce na sv dvj domovy, ani si opravdu pli vrtit se ta ovaly potaj kozy ve svch jizbch, nebo v tom jim faran zabrnit nemohl. Tak mjel as a obdob roku se stdala, av ak faran se do Vesetu nevracel, nbr zstval u i a spravoval odtud zemi. Ka d kmen, jen byl postaven, a ka d sloup, jen byl vztyen, po elice jeho mysl, i vybuchl asto v kodolib smch, kdy hledl na krsn domy ze deva, jak edaly lehk podl ulic, nebo Veset otrvil jedem jeho mysl. V tomto mst Achetatonu promar nil Achnaton v ecko zddn zlato po Amonovi, av ak Amonovu pdu ve v ech krajch nadil roz i chud, kte by chtli tu pdu obdlvat. Nadil tak zastavit v ecky lodi, kter pluly pr a skoupil jejich nklad a vylodil jej v Achetatonu, aby zpsobil nepjemnosti Vesetu, a popohnl stavbu msta tak, e ceny deva a kamene stouply a bohatm se mohl stt ten, jen me kal a piplavil prvn pora en stromy do Achetatonu. Krom vlastnch stavitel pi lo tam i mnoho jinch dlnk a bydleli v jamch nebo v chatr a behu eky, a dlali cihly a mchali hlnu. Zarovnvali ulice a kopali zavodovac strouhy

e faranov zahrad vykopali Atonovo posvtn jezero. Pivezly se tak kee a stromy na lodc ce a zasadily se po zplav ve Mst Nebeskch V in, i vyspl ovocn stromy se tam zasadily aran mohl ji p tho roku trhat radostiplnou rukou prvn datle, fky a grantov jablka, j jeho Mst Nebeskch V in. Jako lka jsem ml mnoho prce, nebo teba e se faran vylil a uzdravil a byl zcela ast jak jeho msto rozkvt a zdob se lehkmi pestrmi sloupy, zachvtily choroby jeho stavitel , ne zem ozdravla strouhami, a za stavby se tak stala etn ne tst pro ve keren ten sp Ne byla hotova pstavi t, napadali krokodlov skldae nkladnch lod, kte se museli b jich kik byl alostn a vru nic nem e bt hroznj ho napohled ne zmtajc se a nakaj i elistmi krokodla, jen ho thne do sv vodn skr e, aby v n shnil. Av ak faran byl tak ou vlastn pravdou, e nemohl z toho v eho nic vidt, a lodnci si najali za svou m lovce k okodl z Doln zem, kte vyistili postupn eku. Mnoz tvrdili, e krokodlov plavali za do Achetatonu a z Vesetu, akoliv o tom j nemohu nic ci, i kdy vm, e krokodl je velic dr a vychytral ryba. T ko lze zajist uvit, e krokodlov by byli dovedli spojit krlov mrtvolami plovoucmi na ece, av ak bylo-li tomu tak, pak je krokodl vskutku moudr ivoich Moudrost nicmn jim nepomohla proti mdi lodnk ani proti pastm lovc z Doln zem, i hle ak nejrychleji mohli, opustit behy Achetatonu a nechat je na pokoji, co opt ukazuje velikou moudrost tto pozoruhodn a stra liv ryby. I odsthovali se dol po proudu a k Men oferu, a tam ekali v hejnech, nebo to msto si vyvolil za sv sdlo Haremheb.

Musm v ak pedev m vypravovat, e kdy opadly vody, pi el do Achetatonu i Haremheb a s nm voan, teba e nepi el, aby tam zstal nav dy, nbr pouze proto, e chtl pimt Achnatona o rozhodnut rozpustit vojsko. Faran toti vslovn poruil, aby byli Nubijci a ardeni prop i ze slu eb a poslni do svch vlast, av ak Haremheb oddaloval proveden tohoto rozkazu a p rodlu oval lhtu pod rozlinmi zminkami, je to dvodn oekval vypuknut vzpoury v Srii a tit sv voje. V dy po vesetskch bouch byli Nubijci a ardeni nenvidni po cel egyptsk lik, e ka d, kdo je spatil, naplil ped sebe a nohou roz lpl svou slinu v prachu. Av ak faran Achnaton byl neoblomn ve svm rozhodnut a Haremheb svj as v Achetatonu proma nil. Jejich rozhovory byly den ze dne stejn, tak e je mohu doslovn opakovat. Haremheb kal: "V Srii vldne velik nepokoj a tamn egyptsk posdky jsou slab. Krl Aziru podncuje nen oti Egyptu a nepochybuji, e se v phodn chvli odv oteven vzpoury." Faran Achnaton kal: "Vidl jsi podlahy mho palce, na nich moji umlci prv vymalovali po krtskm zpsobu st kachny? Ostatn nevm, e v Srii vypukne vzpoura, je to jsem poslal v em jejm krlm k krl Aziru je mm ptelem a pijal k ivota a postavil Atonovi v zemi Amurr chrm. Sna ji podvat na Atonovo sloupoad u mho palce, nebo pohled na n stoj za to, teba e slou ostaveny jen z cihel, abychom zskali as. A tak je mi proti mysli, aby otroci deli do padu v kamennch lomech a lmali kmen pro Atona. Abych se vrtil k Azirovi pochybuje be dvodn o jeho vrnosti, v dy jsem od nho dostal etn hlinn tabulky, v nich se horliv v ecky nov vci o Atonovi, a chce -li, moji psai ti je mohou ukzat, jakmile bude msto m opis v podku." Haremheb odpovdal: "Stkm svou vodu na jeho hlinn tabulky, nebo jsou v ecky stejn zasran a zrdn jako on e-li tv rozhodnut rozpustit vojsko v n, dovol mi alespo zeslit pohranin str e, proto ji n kmeny sv stda dobytka pes hranin kameny na na e pastviny v zemi Ku a pl vesnic h spojenc, co je snadn, je to jsou ze slmy." Achnaton kal: "Nevm, e zam lej nco zlho, nebo bda je ene na na e pastviny. Proto nech se podl i nmi kmeny, a po lu tak jim k e ivota. Nevm, e mysln pl vesnice v dy jak sm a velmi snadno vzplanou a pro nkolik po r nelze odsoudit cel kmeny. Av ak chce -li, m pohranin str e v zemi Ku i v Srii, je tvou vc starat se o bezpenost zem, ov em poku pouze pohranin str e, a nikoli pravideln vojsko." A Haremheb odpovdal: "Mj blzniv pteli Achnatone, mus mi rozhodn dovolit zdit nov str n oddly po cel ti loup ve sv bd domy a kradou rolnkm k e, jimi maj tito platit sv poplatky, a bij Faran Achnaton ho pouoval: "Z toho vid , Haremhebe, co se stane, kdy mne neposlechne . Kdybys mluvil k svm vojkm v o Atonovi, nebyli by inili nic takovho, av ak nyn jsou jejich srdce zatemnna a stopy t vch dtek je pl na zadcch, i nevd, co in. A nezpozoroval jsi jinak, e ob m dcery j

a Meritaton vod za ruku tu men a e si hraj s miloukou gazelou? Ostatn, nic ti nebrn ut propu tn vojky jako str e, ov em pokud to budou pouze str n voje, a nikoli pravideln vyzbrojen pro vlku. Podle mho mnn by se mly rozbt a vyhodit na smeti t v ecky vlen a bud nedvru a my musme pesvdit sv sousedy, e Egypt se nepust do vlky, dj se co d "Nebylo by jednodu prodat vlen vozy Azirovi nebo Chetitm, nebo plat za n i za kon " kal Haremheb vsm n. "Chpu, e nem prostedky k tomu, abys vydr oval poctiv vojsko, bohatstv Egypta v bahn a v cihlch." A tak se peli den za dnem, a se stal Haremheb, dky sv tvrdohlavosti, nejvy m velitelem ohraninch str nch oddl a str v ech mst, av ak faran uril jeho mu m za zbra pouz onechal jejich poet Haremhebovi na uv enou. I sezval Haremheb velitele str jednotlivch kraj do Mennoferu, je to byl uprosted Egypta a na hranicch obou zem, a i sm chtl tam odplout, ale prv kdy vstupoval na lo, pinesl ychl lun ze Srie celou kupu popla nch svitk a hlinnch tabulek, tak e opt o ila nadje ov srdci. Ty svitky a hlinn tabulky pesvdiv dokazovaly, e krl Aziru, jakmile usly el kojch ve Vesetu, pova oval chvli za vhodnou a pepadl nkolik mst sousedcch se zem Amur al je tokem. Tak ve mst Megiddu, je bylo klem Srie, vypukla vzpoura a Azirovy voje ob pevnost, do n se uzavela egyptsk posdka, do adujc se rychl pomoci od farana. Av ak faran Achnaton pravil: "Vm, e krl Aziru ml dvody ke svmu jednn, nebo vm, e je mu vzntliv, a snad ho ili. Proto ho nemohu odsoudit, dokud nebude mt ple itost obhjit sv iny. Av ak nco mohu a je nedobr, e jsem na to nepomyslil ji dve. Je to stavm prv zde, v zemch ernch , musm je postavit tak v zemch rudch, v Srii i v zemi Ku . Vskutku, je nutno vybudovat Atonovo msto v zemi Ku a tak je nutno vybudovat Atonovo msto v Srii, a budou to stedis ka ve ker vldy v onch zemch. Megiddo je ki ovatkou karavannch cest, a proto nejvhodnj ro Atonovo msto, av ak zd se mi, e prv nyn je pli neklidn, aby se mohlo zat se st pravoval jsi mi o Jeru alimu, v nm jsi vztyil Atonv chrm, kdy jsi vedl vlku s Chabiry, ti nemohu nikdy odpustit. Nen vpravd uprosted Srie jako Megiddo, nbr daleko ji nji, av anu ihned s nezbytnmi ppravami, abych postavil Atonovo msto v Jeru alimu, tak e se stane hlavnm mstem Srie, akoliv je to nyn jen vesnice ubohch chatr." Kdy Haremheb usly el tato slova, zlomil sv dtky a mr til je faranovi k nohm a vstoupil n svou vlenou lo a odplul po proudu k Mennoferu, aby dal do podku sv str n voje. Av ak jeho pobytu v Achetatonu jsem vyu il k tomu, abych mu za dlouhch veer neru en vypra oval o v em, co jsem vidl a sly el v Babyln, v zemi Mitannu a Chatti a na Krt. Naslouchal mi mlky, pikyvuje obas hlavou, jako bych mu nekal nic novho, a pohazoval v rukou no em, kter jsem dostal od velitele chetitskho pstavu. Tu a tam mne peru il a dva i dtinsk otzky, jako napklad: "Vykrauj babyln t vojci do pochodu nohou levou jako Egyp an, nebo pravou jako Chetit?" Nebo se tzal: " enou Chetit nhradnho kon vedle vlenho vozu, i za nm?" Nebo se tzal: "Kolik ramen maj kola chetitskch vlench voz a jsou zpevnna kovem?" Takov dtinsk otzky mi dval zajist proto, e byl vojkem, nebo vojci se zajmaj o tak ch nen nic pozoruhodnho, prv tak, jako se dti pokou ej potat nohy stono ky. Av ak v e, co jsem mu vypravoval o cestch, mostech a ekch, dal zapsat, a tak v ecka jmna ter jsem mu ekl, dal zapsat, tak e jsem ho vyzval, aby se v tch vcech obrtil na Kaptaha , jen jest stejn dtinsk, jako je on sm, a jen si pamatuje takov bezvznamn vci. Zato evil ani nejmen ho zjmu, kdy jsem mu vypravoval o ten v jtrech a jmenoval tisce rozli an a chodeb a prohlubn jater, a jejich jmna zapsat nedal.

Achetaton opustil tedy ve hnvu a faran se velice radoval z jeho odchodu, nebo rozho vory s nm ho tak rozru ovaly, e dostval opt bolesti hlavy, sotva jen spatil Haremheba p chzet. Av ak ke mn pravil v zamy len: "Je mo n, e Aton chce, aby Egypt ztratil Srii, a je-li tomu tak, kdo jsem j, abych se bouil proti jeho vli, v dy chce Egyptu jen dobr. Nebo bohatstv Srie roze ralo srdce Eg a ze Srie pi el v ecek pepych a lenost, neest a patn mrav. Ztratme-li Srii, bude Egyp vrtit se k prostmu ivotu a t v pravd, a tu je v e, co se dje, to nejlep , co se m e Nov ivot se mus pot v Egypt, aby se mohl roz it po v zemi." Av ak m srdce se bouilo proti jeho slovm, i ekl jsem: "Syn velitele simyrsk posdky se jmenuje Ramesse a je to iv chlapec velikch hndch o a

hraje s barevnmi kamnky. Vylil jsem ho kdysi z ne tovic. V Megiddu bydl jist Egyp anka ter pi la ke mn do Simyry, kdy usly ela o mm umn, nebo jej bicho bylo opuchl, i ro no em a zachoval tak na ivu. Jej k e byla jemn jako ltka z vlny a krela pvabn jako v k eny, teba e mla opuchl bicho a horeka j svtila z o." "Nechpu nikterak, pro mi to povd ," ekl faran Achnaton a jal se kreslit na papyr obraz hrmu, jak jej ml v mysli, je to bez ustn vyru oval stavitele kresbami a vysvtlovnm. "Chci ci pouze, e ve sv mysli vidm malho Ramessa a jeho sta jsou rozbit a kadee na men krv. A vidm tak onu megiddskou enu, jak le nah v krvi na dvoe pevnosti a Amurr j jej tlo. Ale doznvm ov em, e m my lenky jsou nepatrn vedle tvch a e vldce m e z messy a na v ecky jemn eny, je to jsou jeho poddanmi." Tehdy faran sevel ruku v pst a pozvedl ji a bolest hlavy ztemnila mu oi, i zvolal: "Sinuhete, co pak nechpe , e musm-li dt pednost smrti ped ivotem, pak volm radji smr p an ne tisce Syan. Kdybych zaal vst vlku v Srii, abych zachrnil v ecky tamn Egyp y v n mnoho Egyp an a mnoho Syan a Syan jsou lid jako Egyp an a srdce jim bije stej a maj tak eny a chlapce ivch o. Kdybych odpovdal zlm na zl, plodil bych pouze dal dpovm-li na zl dobrm, pak zlo, je z toho vzejde, bude men , ne odpovdl-li bych na zl nechci dvat pednost smrti ped ivotem. Proto zavrm sv u i ped tvmi slovy a ji mi nem , je-li ti mj ivot drah a miluje -li mne, nebo kdykoli na Srii pomyslm, trp m srdce u v ech, kte tam dojdou smrti pro mne, a jedin lovk nem e snst nadlouho utrpen mnohch ne nyn zanech v pokoji, pro Atona a pro mou pravdu!" Sklonil hlavu a jeho oi byly opuchl bolest a zrudly a jeho siln rty se chvly vzru enm. Proto jsem ho opustil v pokoji, ale v mch u ch znly nrazy silnch beven proti hradbm Me da a nek tranch en v stanech amurrskch. Av ak zatvrdil jsem sv srdce, aby nesly elo on sy, ponvad jsem ho miloval, teba e byl blzen, a snad jsem ho miloval prv pro jeho blzn tv, nebo jeho blznovstv bylo krsnj ne moudrost ostatnch.

VI Musm je t vypravovat o dvoanech, kte neme kali a spchali za Achnatonem do Msta Nebesk ebo ili po cel svj ivot ve zlatm dom faranov a nemli jinho cle ne t faranovi kdy se on usmval, a vra tit elo, kdy on je vra til. Tak inili jejich otcov ped nimi a h ddov ped jejich otci, a po nich v ech zddili sv hodnosti a sv dstojenstv a chlubili ejich zsluhami a srovnvali je mezi sebou. Byl zde nosi krlovskch opnk, jen si sotva k opnky obouval sm, a krlovsk nosi npoj, jen nikdy netlail hrozny, a krlovsk peka, i nevidl msit tsto v d i, a byl zde krlovsk nosi tabulky na roztrn lidla a je t jinch hodnost, a j sm jsem byl krlovskm otvraem lebek, av ak pesto nikdo ode mne evu krli lebku dve, ne se napln jeho as, akoliv jsem se ode v ech ostatnch li il tm byl dovedl uinit, a dokonce snad i zachovat farana na ivu. Ti v ichni pipluli do Achetatonu, jsajce a zpvajce hymny na Atona, a pipluli na lodch obench kvty jako ze slavnost a pipluli s dvornmi panmi a s mnohmi d bny vna. Ubytova od zavenmi i otevenmi stany na behu eky a jedli a pili a radovali se ze ivota, nebo opadly a byla ji doba set a vzduch volnho kraje byl sv jako mlad vno a ptci vitoil sazench stromech a hrdliky vrkaly. Pro jejich obsluhu bylo teba tolik sluh a otrok, e jejich bydli t vytvoila mal msto, proto e dvoan si sami nedovedli ani umt ruce i ot bez sluh a otrok byli by bvali bezmocni jako dti, kter se u teprve chodit. Nicmn li hrdinn s faranem, kdy jim oznaoval ulice a msta jejich dom, a otroci chrni jejich drahocenn hlavy. Tak se staviteli chodili a zajmali se o stavby dom, proto e fa ran zvedl tu a tam cihlu ze zem a pilo il ji na jej msto. I nosili tak cihly na zvedaj stny svch dom a zadchvali se pitom a smli se svm po krbanm rukm a vzne en pan m zemi. Byly-li krsn a mlad, svlkaly si pod zminkou tto prce sv zy a ponechvaly si n e bedern rou ku, jak to in eny z lidu, kdy drt obil. Ale pi mchn hlny museli nad r et slunenky, aby slunce neosmahlo jejich pstn dy. A kdy chvli pomchaly hlnu, ode aly v e v nepodku, tak e stavitel je trpce proklnali a vyhazovali i cihly, je vzne en r lo ily na stny. Av ak mlad vzne en pan neproklnali, nbr hledli na n se zalbenm a p a, zamazanma hlnou, stavjce se hloupmi, tak e vykikovaly strachem a vzru enm. Av ak je k stavitelm star, eredn pan a povzbuzovaly je svmi slovy k prci a tpaly je s obdive sval a hladily jejich hlnou umazan tve v Atonov jmnu, vdechujce s rozko jejich pot, i opt klt a upou tt jim jakoby nhodou hlinn cihly na nohy, aby je zahnali. Dvoan byli velice py ni na svou ast pi stavebnch pracch a vychloubali se svmi iny a olik kdo pilo il cihel, a ukazovali faranovi po krban ruce, aby si zskali jeho pze. Av ak po jistm ase se jim tato hra omrzela, i zaali pstovat zahrady a hrabat se v hln j

ko dti. Zahradnci volali bohy na pomoc a proklnali sv nevtan pomocnky, kte poroueli tn pesazovat stromy a kee z msta na msto, a kopi zavodovacch struh je nazvali dtm , nebo ka dho dne objevili nov msta, kde se mly vykopat ndr e na ryby. A nedomnvm se, nco zlho, v dy ani nepochopili, e dlnkm pouze pek ej, nbr vili, e jim velice en ka dho veera vno a vychloubali se svmi iny. Av ak i tato hra je brzo omrzela a zaali nakat nad rem dne a do jejich roho ve stanech ikly psen v i, tak e bdovali cel noci a zrna pak pichzeli ke mn, dajce mne o mast A nakonec proklnali cel Achetaton a mnoz ode li na sv venkovsk sdla a nkte odjeli setu, aby se tam rozveselili, av ak nejvrnj sedli stle ve stnu svch stan a popjeli a hrli spolu v kostky, a hrli, vyhrvajce a prohrvajce stdav v ecko sv zlato a rouc , a nalzali ve he tchu a nik z jednotvrnosti svho ivota. Av ak den ode dne pibvalo stn dom a v nkolika mscch vyrostlo z pou t msto Achetaton kch V in, a se svmi ndhernmi zahradami bylo jako msto z pohdky. Av ak co to v e stlo, edu ani vypotat. Pouze tolik vm, e Amonovo zlato nestailo, nebo jeho sklepen byla skor przdn, kdy se zlomily peet na jejich dvech, je to kn , tu ce boui, dali mnoho zla

Je t musm vypravovat, e se krlovsk rodina kvli Achetatonu rozdlila, nebo velk matka dmtla provzet svho syna do pou t. Veset byl jej msto a zlat dm, jen zil mod a sted svch zahrad a zd na behu eky, postavil faran Amenhotep ze sv lsky k n, nebo kr ka Tij byla pouze dcerou chudho ihae v stinch Doln zem. Proto Tij nechtla opustit Ves a tak princezna Beketaton zstala se svou matkou ve Vesetu a knz Aj tam vldl jako to no si berly po pravici krlovsk a konal spravedlnost na krlovskm stolci ped ko enmi svitky ak e ve Vesetu bylo v e pi starm, jen neprav faran byl pry a Veset ho nepostrdal. I krlovna Nefertiiti se vrtila do Vesetu, aby tam porodila, nebo se neodv ila rodit be z pomoci vesetskch lka a Nubijc, i porodila tet dceru, jej jmno bylo Anchsenpaaton mla pozdji stt krlovna. I jej hlavu prothli Nubijci, aby usnadnili porod, a jak prince zny rostly, tak dvorn pan i v ecky eny v celm Egypt, kter chtly bt jemnch mrav a ch ny podle dvora, si zaaly nastavovat tm pod parukou. Av ak princezny chodily s hlavou oholenou, nebo byly py n na vzne en tvar sv lebky. A tak umlci je obdivovali a tesali j ch podoby a ryli a malovali jejich obrazy a ony netu ily, e to v e se stalo arodjnm umn ubijc. Av ak po porodu se Nefertiiti vrtila do Achetatonu a bydlela v palci, kter byl zatm do konen. Ve Vesetu zanechala cel ensk dm krlv, byla velice roztrpena, e porodila ji a nepla si, aby faran promrhal svou mu nou slu s jinmi enami. Achnaton neml nic proti u, nebo byl znechucen svmi povinnostmi v enskm dom a netou il po jinch ench, co ka d kdy spatil krsu Nefertiitinu, ponvad ani tet porod ji nezniil, nbr byla mlad a r dykoli pedtm. Av ak bylo-li to pesdlenm do Achetatonu i kouzelnictvm Nubijc, to nevm. Tak se stalo, e z pou t vyrostlo msto Achetaton v jedinm roce a py n koruny palem se kv podl jeho hlavnch cest a grantov jablka rud dozrvala v jeho zahradch a lotosy r ov na rybncch. A msto samo bylo jako kvetouc zahrada, nebo jeho domy byly postaveny ze de va a byly lehk a pvabn a jejich palmov a papyrov sloupy byly thl a peste malovan. y sahaly a do vnitku dom, nebo na stnch se tak kvaly palmy a sykomory ve vnm jarn podlahch rostlo rkos a pestr ryby plavaly ve vod a kachny vzltaly ze stin. A nic nechyblo tomuto mstu, co m e pot it srdce lidsk, nbr ochoen gazely se prochze radami a po ulicch thli bujn kon s vlajcmi p trosmi pry lehk vozy a ostr vn koen svta, zaplavovaly jeho kuchyn. Tak se stalo, e bylo dokoneno Msto Nebeskch V in, a kdy byl opt as opadvajcch vod e vyhrabaly z prsti a poletovaly opt na svch lehkch kdlech nad mohutnm proudem, zasvti faran tuto zem i msto Atonovi. Zasvtil hranin kameny tto zem ve tyech smrech svta hraninm kameni ehnal Aton svmi paprsky jemu a jeho rodin a na ka dm hraninm kameni p hnaton, e nikdy ani nohou nevykro z hranic Atonovy zem. Pro slavnost zasvcen postavili stavitel kamenn cesty ve v ech tyech smrech svta a k hraninm kamenm, tak e faran tm voze od jednoho hraninho kamene k druhmu a krlovsk rodina ho provzela na vozech a v nostkch a dvoan ho provzeli tak na vozech a v nostkch, rozhazujce kvty za zvuk fl nch nstroj hrajcch k Atonov chvle. A faran Achnaton nechtl opustit msto Achetaton ani jako nebo tk, nbr po dokonen msta sv stavitele, aby vyhloubili vn hroby ve vchodnch horch Atonovy zem, tak e se nemohl t do svch domov, nbr se stavbou hrob mli prce na cel ivot. Av ak stavitel ji ani n velice po svch bvalch domovech, nbr rdi svolili a spokojili se s ivotem ve svm novm

stnu farana, nebo dily zdrav dti.

obil se jim milo hojnou mrou a olej v d bnech nikdy nedo el a jejic

Av ak kdy dostavli jeho hrob a hroby velmo v Achetatonu a kdy faran Achnaton daroval po hrobu ka dmu lechtici, jen s nm chtl pobvat v Mst Nebeskch V in a jen vil v jeho faran vystavt tak Dm smrti vn msta, aby tla tch, kdo zemou v Achetatonu, nepodlehl nbr byla zaopatena na vnost. Proto povolal z vesetskho Domu smrti nejlep omvae a ma tzaje se jich po jejich ve, nebo omvai a mastii dnou vru nemohou mt pro sv emesl ze jejich umn. Pipluli po ece na sv lodi a vtr nesl jejich pach ped nimi, tak e se lid uchlili do sv m a sklonili hlavy a poruili plit kadidlo v jizbch a komnatch a etli modlitby Atonovi. Ale mnoz etli i modlitby k starm bohm a znamenali se svatmi znamenmi Amonovmi, nebo mile uctili pach omva mrtvol, vzdlil se jim Aton a pipomnli si star bohy. Omvai mrtvol a mastii vystoupili z lodi se v emi svmi vcmi a mhourali oima, proto e byl vykl na temnoty v Dom smrti, a trpce proklnali svtlo, je dr dilo jejich oi. I pospcha novho Domu smrti, aby ji odtamtud nevy li, a nesli svj pach s sebou, tak e se tam hned ctili doma. Mezi nimi byl i star Ramose, jen tak obratn zachzel s kle tmi a jeho kolem bylo vybra ek z lebek nebo tk, i nav tvil jsem ho v Dom smrti, je to Atonovi kn se hrozili tohoto a proto mi faran poruil bdt nad nm. Nav tvil jsem tedy Ramosa, jen dlouho na mne hledl, ne mne poznal, i podivil se velice . Av ak j jsem mu o sob vypravoval v e, abych vzbudil jeho dvru, nebo nejistota hlodala ako erv v mm srdci a byl jsem netrpliv zvdt, v jak kvt vykvetla m pomsta ve vesetskm mrti. Proto kdy jsme pohovoili o jeho emesle a kolech, zeptal jsem se ho: "Ramose, pteli mj, jakpak jsi pospchal se svm umnm na jist krsn en, je byla pin mrti po hroznch dnech vesetskch a jej jmno, tak se mi zd, znlo Nefernefernefer?" Pohldl na mne, ji ohnutou a pivraje sv elv oika, a ekl: "Vskutku, Sinuhete, jsi prvn velmo , jen kdy jmenoval omvae mrtvol svm ptelem. Tm je e velice dojato a to, co chce znt, je pro tebe zajist dle it, je to jsi mne nazval svm m. Snad nejsi dokonce onm mu em, jen ji pinesl za temn noci a zabalil ji do plachty mr tvch? Nebo jsi-li onm mu em, pak nem e bt ptelem dnho omvae mrtvol, nbr dozvaz do tebe n otrven mrtvolnm jedem, tak e zeme stra livou smrt." Zachvl jsem se pi jeho slovech a pravil: "A ji pinesl kdokoli, zaslou ila si vskutku svj osud, av ak z tvch slov tu m, e nebyla , nbr e pi la k sob v rukou omva mrtvol." Ramose pravil: "Vskutku ta hrozn ena pi la k sob v Dom smrti, ale jak to v , to nechci ani tu it. Pi nebo ena j podobn nezeme nikdy, a zeme-li, pak je teba split jej tlo v ohni, aby se a nikdy vrtit na svt. Kdy jsme ji poznali, pezvali jsme ji Sutechnefer, Krsa blova." Tehdy se mne zmocnilo hrozn tu en, i zeptal jsem se: "Pro mluv o n: byla a byla, nebo co pak ji nen v Dom smrti, pesto e omvai mrtvol p tam podr sedmdest krt sedmdest dn?" Ramose zazvonil rozzloben svmi no i a kle tmi, a myslm, e by byl vzthl na mne ruku, kdyb ch mu nebyl pinesl d bn nejlep ho vna z faranovch sklep. Proto pouze ohmatal zapr eno kl: "Nepli jsme ti nic zlho, Sinuhete, j jsem t ml jako vlastnho syna a byl bych si t pon al u sebe v Dom smrti po cel svj ivot a nauil t dokonale svmu umn. A tak tla tvch opatili stejn, jako se zaopatuj tla velmo , ne etce nejlep mi oleji a mastmi. Pro j pl zl, e jsi pinesl onu hroznou enu ivou do Domu smrti? Vz tedy, e ped jejm pcho rostm a piinlivm ivotem v Dom smrti a pot ovali jsme pivem sv srdce a bohatli jsme zn ajce nebo tky o jejich perky, ani jsme dbali jejich dstojnosti i pohlav a prodvali djm rozlin sti tla, jich jim bylo zapoteb k jejich kouzlm. Av ak pchod on eny propast mrtvch a mu ov se zraovali navzjem no i a bili se pro ni jako rozzuen psi. Odn a nm v ecko na e bohatstv a v ecko na e zlato a stbro, je jsme po lta shroma ovali a u smrti, a nepohrdla ani md, nbr oloupila ns i o n odv, nebo byl-li kdo str jako j a i vzplanout, pak mla ostatn k tomu, aby ho okrdali, kdy promrhali svj vlastn majetek. ak neuplynulo vce ne tikrt ticet dn, a ona ns o v ecko obrala a okradla, e jsme zsta ako ervi. Jakmile zpozorovala, e z ns nem e ji nic dostat, vysmvala se nm a pohrdala n elice, a dva omvai, kte pro ni vzplanuli, se zardousili svmi psy, kdy se jim opovr liv mvala a hanla je. Potom ode la a odnesla s sebou na e bohatstv a my jsme j v tom nemohli

zabrnit, nebo chtl-li j v tom brnit jeden, pi el mu druh do cesty, aby si zaslou il j dotyk prstu. Tak se stalo, e odnesla s sebou nejen na e bohatstv a bylo alespo ti sta deben zlata, je s sebou odnesla, netajc v to stbro a m a lnn obinadla a masti a ol jsme po lta kradli nebo tkm podle dvnho dobrho zvyku , ale odnesla s sebou nadto i n Slbila toti , e se po ase vrt a nav tv ns, aby se podvala, co jsme pro ni dovedli je to se ve vesetskm Dom smrti krade nyn vce ne kdy dve, ba omvai mrtvol se nauili okr n nebo tky, nbr i sebe navzjem a tak ode el s n n klid. Proto chpe zajist, e jsm echnefer, je vskutku nad jin krsn, teba e jej krsa pochz od Sutecha." Tak jsem zvdl, jak dtinsk byla m pomsta, ponvad Nefernefernefer se vrtila z Domu smrt e t bohat , ne byla pedtm, a myslm, e jej pobyt tam j zpsobil pouze jedinou nepje pach, jm nasklo jej tlo a pro nj nemohla po jist as provozovat sv emeslo. Av ak z hod oddech po obcovn s omvai mrtvol a nakonec jsem se nemrzel kvli n, nbr kvli sob omsta hlodala v mm srdci, ani j jakkoli u kodila, a z tto zku enosti jsem zvdl, e z po nen radosti, nbr e jej sladkost m krtk trvn, i e se pomsta obrt proti mstiteli a i jako ohe.

Kdy jsem povdl toto v e, musm zat novou knihu, abych mohl vypravovat, co se stalo za i a farana Achnatona v mst Achetatonu a co se stalo v Egypt, zatmco on il v tomto Mst N skch V in, a tak co se stalo v Srii. A budu vypravovat i o Haremhebovi a o Kaptahovi a o svm pteli Thutmosovi a ani v nejmen m nesmm zapomenout na Merit. Proto zanu novou knihu.

KNIHA JEDENCT MERIT I Ka d vidl, jak pekapv voda ve vodnch hodinch. Stejn plyne as lovka, av ak tento a nbr jedin tm, co lovka potkv. To je velik a vzne en pravda a lovk ji pochop a ich jeho as plyne naprzdno a ji ho nic nepotkv, akoliv mysl, e se dje mnoh a tep hldne zpt, zjist, e se nic nestalo. Pokud toti lovka potkv mnoh a pokud se jeho srd e nepokojn, potud mu m e jeden jedin den bt del ne rok, ba ne dva roky, v nich pracu prost ivot, sm se nemn. Ve mst Achetatonu jsem poznal tuto pravdu, nebo mj as tam plynul jako proud eky a mj t byl jako lehk sen i krsn pse, je doznv v dlce, a tch deset let, kter jsem il v chnatona v jeho zlatm dom ve Mst Nebeskch V in, bylo lehch ne jeden jedin rok m ml do toho asu se vmstnaly i mnoh cesty a dny, je byly naplnny udlostmi a byly del ne A m vdn a umn se v t dob neroz iovalo, nbr spotebovval jsem v e, co jsem nashrom ohch zemch, stejn jako vela spotebovv za dn zplavy med, kter nashrom dila do svch Av ak snad ohladil as m srdce, jako pomal voda ohlad kmen, a snad se m srdce zmnilo za dobu, teba e jsem to nepozoroval, nebo jsem nebyl ji tak sm jako dve. Snad jsem byl ta mlenlivj ne dve a nevychloubal se ani sebou, ani svm umnm jako dve, ale to snad n luhou, nbr pochzelo pouze z toho, e Kaptah nebyl se mnou, ale e byl daleko ve Vesetu a opatroval tam mj majetek a bydlel v mm dom a bdl nad mmi zjmy i nad vlastn krmou, j o bylo U krokodlho ocasu. Tak musm ci, e Achetaton se uzavel do sebe a faran Achnaton se uzavel do svch vidn ic vn tohoto msta nemlo pro n vznamu, nbr v e, co se dlo mimo Atonovy hranin kameny ejn vzdlen a neskuten jako odraz luny na hladin vodn, a skuten bylo pouze to, co se Mst Nebeskch V in. Kdy o tom nyn pem lm, zd se mi, e snad v ecko bylo l a e snad i msto Achetaton i v o, bylo jen stnem a krsnm povrchem a e pravdou byl pouze hlad a utrpen a smrt za jeho hraninmi kameny. Nebo v e, co bylo faranu Achnatonovi proti mysli, se ped nm skrvalo, a vy adovala-li nk vc jeho rozhodnut, pak se zavinula do mkkch plen a pidalo se medu a vonnho koen a tep potom se mu pedlo ila, je to v ichni se varovali zpsobit jeho hlav nov bolesti. A tak se stvalo asto je lovk slb a nikdo si nepl ztratit pze faranovu pli astm vy , e se tak stvalo i z lsky k nmu, proto e ka d, kdo ho miloval, sna il se u etit ho utr utku, nakolik jen mohl. Toti i nejnepatrnj nemil vc i nezdar psobily na nho citlivj obyejnho lovka, tak e ztratil svj klid a vzru il se a jeho nemoc ho zachvtila a mnoz milovali, se obvali, e by zemel, kdyby se dozvdl podle pravdy v e, co se dlo za hranin ameny jeho msta. Vm, ba vm, e faran Achnaton chtl t jedin v pravd a sm by byl prvn kral ka dho,

ravdu z lsky k nmu, ale hledl svma oima do vnosti a proto v e, co bylo mimo, mu bylo j stn, a proto v e, co se dlo mimo jeho msto, mu bylo je t mn ne stn. Tak je pece mo ravdu mnohmi a rozlinmi zpsoby a tak zahalen a tak opatrn, e se st pozn. V tto ve Vesetu jako to nosi berly po pravici krlovsk, i byl Veset stle pravm velkm mstem ob zem, nebo faran zanechal tam v e, co mu bylo z vladaskch povinnost nepjemn a proti m ako vybrn dan, obchod a konn spravedlnosti podle zkon, a nechtl o podobnch vcech s n dvoval Ajovi, jen byl jeho tchnem a otcem Nefertiitinm a jen dychtil po moci. Tak se stalo tak, e knz Aj byl skutenm vldcem obou zem, je to v e, co souviselo se iv a, a ji bydlel ve mst, i na vesnici, bylo v jeho moci. Kdy byl Amon svr en, nikdo ji n upeil s moc faranovou a neomezoval ji, i byla nyn moc faranova vpravd moc Ajovou a Aj e s tm spokojil, nebo doufal, e asem uklidn pvr ence Amonovy. Proto mu nebylo nic mile e msto Achetaton, je dr elo farana daleko od Vesetu, i peoval horliv o shroma ovn pr tavb msta i k jeho vzdob a poslal tam bez ustn nov bohat dary, aby uinily faranovi skch V in je t pjemnj m. Tak by zem byla opravdu do la klidu a pokoje a v e by bylo bvalo opt jako dve jen bez i Amonovy , kdyby faran Achnaton nebyl bval hol v kolech vozu a kamenem pod smykem. A po boku knze Aje vldl v Mennoferu na pomez obou zem Haremheb a odpovdal za podek v z mi a za jej bezpenost, tak e koneckonc byla i jeho moc v holch vbrch dan a v kladive nk, kte otloukali jmno Amonovo ze v ech npis a obraz a kte vnikali a do hrob, aby no proklet jmno. Faran Achnaton toti nadil otevt dokonce i hrob otcv, aby Amonovo jm o odstranno ze v ech jeho npis. A Aj se tomu neprotivil, pokud Achnaton trvil as takovm nevinnmi vcmi, nbr ml za nejlep , e se jeho my lenky zabvaj vcmi bo skmi, kter n Tak byla jist doba po vesetskch dnech hrzy jako pokojn hladina vody, jej klid neru Knz Aj rozdlil vybrn dan pedstavenm kraj, m si u etil mnoh trpen, a tito ped vybrat dan vbrm mst a vesnic, i obohatili se tak velice. A vbr dan ve mstech a v ali opt prvo vybrat dan poetnm pomocnkm a podvbrm, i obohatili se tak velice. A a jejich pomocnci nikterak nezchudli ve svm emesle, nebo o to dbali svmi holemi. Tak by lo po njakou dobu napohled v e stejn jako dve a jestli e chud nakali a sypali si hla lem, kdy odevzdali sv dan, inili to tak jako tak v dycky. V Achetatonu bylo narozen tvrt dcery vce proti mysli ne pd Simyry v Srii, a krlovna N rtiiti zaala vit, e je oarovna, aby rodila pouze dcery, i odplula do Vesetu, aby hleda la pomoc u nubijskch arodj sv tchyn. Zdka se vru stv, e ena porod za sebou ty o syna. Av ak to byl jej osud, e porodila faranu Achnatonovi celkem est dcer a ani jed inho syna, a to byl tak osud farana Achnatona. asem pichzely ze Srie stle zkostnj zvsti, a kdykoli piplula lo se zprvami, el j vch dopis, abych poka d opt a opt etl ty vkiky zkosti na hlinnch tabulkch. A kdy lo mi, jako by py hvzdaly kolem mne, a mmu chp bylo, jako by z nich ctilo kou po r ctiv slova jsem sly el chroptn umrajcch a voln o pomoc tranch dt, nebo amurr t i vlku podle rad chetitskch dstojnk, tak e po jistm ase nebylo v Srii jedin posdky, jim mohla postavit na odpor. etl jsem hlinn tabulky krle gebalskho a kn ete jeru alimsk a oni se odvolvali na svj vk a na svou vrnost, aby doshli pomoci od farana, a odvolval se na pamtku jeho otce a na sv ptelstv se zemelm faranem, a se faran Achnaton nasy ich vkik o pomoc a zaal poslat jejich dopisy neten pmo do sbrek, tak e psai a j kte jsme je etli, a psam nebylo nic milej ho ne jejich slovn a zaazovn do sb do ly.

Po pdu Jeru alima vzdala se posledn Egyptu vrn msta syrsk a po Japu a uinila smlouvu m Aziru. Tehdy se vydal Haremheb z Mennoferu do Achetatonu po dat o vojsko, aby mohl vst vlku v Srii, nebo se tam nechtl odebrat a zizovat obranu bez dnho vojska, aby neztratil svo povst. Proto a doposud vedl vlku pouze potaj, dopisy a zlatem, aby zachoval v Srii E gyptu alespo njak vypadni msto. Pravil faranu Achnatonovi: "Dovol mi najmout aspo sto krt sto kopink a lui tnk a sto tonch voz a zskm ti zp o vskutku, vzd-li se i Japu, pak je egyptsk moc v Srii tatam." Faran Achnaton byl velice zarmoucen, kdy sly el, e Jeru alim je znien, ponvad ji uini bn, aby se z nho stalo msto Atonovo a aby se tak Srie uklidnila. Proto ekl: "Onen jeru alimsk staec, na jeho jmno si prv nevzpomnm, byl ptelem mho otce a vid o chlapec ve vesetskm zlatm dom a ml dlouh vousy. Nap t se mu bude vyplcet dchod z bych ho njak od kodnil, teba e se pjem z dan velice zmen il od t doby, co pestal obcho

" "Bude mt ji sotva radost ze svho dchodu a z egyptskch zlatch etz," poznamenal Haremh Krl Aziru poruil toti udlat z jeho lebky krsn pohr a pokrt jej zlatem a poslat jako d krli uppiluliuma ovi do Chattu a e, jestli e se nemlili moji zvdov." Faranova tv zesinala a jeho oi zrudly, ovldl se v ak a pravil chladn: "St mohu uvit takovm eem o krli Azirovi, jeho pova uji za svho ptele a jen tak le snad jsem se v nm mlil a jeho srdce je ernj , ne jsem se domnval. Av ak ty, Haremhe mne vci nemo n, chce -li, abych ti dal kopinky a vlen vozy, nebo jsem sly el, e lid na dan, a roda nebyla takov, jak jsem doufal." Haremheb ekl: "Pro tvho Atona, dej mi aspo svj rozkaz a deset vlench voz a deset krt deset kopink se mohl odebrat do Srie a zachrnit to, co se je t zachrnit d." Av ak faran Achnaton pravil: "Pro Atona vlku nemohu vst, nebo prolvn krve je ped nm ohavnost, a radji se vzdm S e svobodnou a nech si vytvo spolek, a potom budeme s n obchodovat jako kdysi, v dy bez egyptskho obil nem e Srie bt." "Mysl opravdu, e se s tm spokoj, Achnatone?" zeptal se Haremheb s podivem. "Ka d usmrce Egyp an, ka d zcen hradba, ka d dobyt msto zv jejich sebevdom, i budou tou it po najsk doly na m, a ztrat-li Egypt i je, pak nebudeme moci ji kout hroty pro kop a py. "ekl jsem pece, e str m posta kop devn," ekl faran Achnaton pobouen. "Pro mi r pch a pech, tak e se mi v hlav matou slova chvalozpvu na Atona, jej prv skldm." "Po Sinaji pijde na adu Doln zem," pokraoval neoblomn Haremheb. "Jak sm prav , Srie z egyptskho obil, akoliv vm, e dostv nyn obil z Babylnu. Av ak neboj -li se Srie, hetit, nebo jejich touha po moci nem hranic." Tehdy se faran Achnaton trpn usml, jako by se byl usml ka d rozumn Egyp an, kdyby byl tato slova, a ekl: "Od nepamti nevstoupil neptel ani nohou na pdu ern zem a nikdo by se tak neodv il ui bo Egypt je nejbohat a nejmocnj zem na svt. Av ak abych t upokojil je to m zl tit jsou jen nevzdlan nrod, jen pase sv stda na chudch horch, a na i spojenci v zemi u jsou nm ttem proti nim. Tak krli uppiluliuma ovi jsem poslal k ivota a na jeho pr mu poslal tak zlato, tak e m e vztyit mj obraz ve svm chrmu. Proto nebude ru it klid E , ponvad dostane ode mne zlato, kdykoli si o n po d, i kdy bude lid reptat pro dan a nechtl bych svj lid jimi pespli deptat." ly vystoupily Haremhebovi na tvi, ale zvykl si ji ovldat se, i neodpovdl, nbr vy el je to jsem prohlsil, e jako lka nemohu dovolit, aby dle ru il klid faranv.

Av ak kdy jsme vstoupili do mho domu, prskal se prudce zlatmi dtkami pes ltka pi sv lsil: "Ve jmnu Sutecha a v ech bl, volsk hovno na cest je u itenj ne jeho k ivota. A e hled-li mi do o a polo -li mi ruku ptelsky na rameno, vm pak jeho pravd, i kdy avdu j, a nikoli on. Ve jmnu Sutecha a v ech bl, mohutn jeho duch v tomto mst, kter van a pestr jako pobhlice a pchne prv tak! Vskutku, kdybych mohl ped nho pivst v ec ednoho po druhm, aby ke ka dmu promluvil a dotkal se ho svmi jemnmi prsty, pak myslm, y se svt zmnil ale to je nemo n." Namtl jsem abych ho pobavil , e je to snad mo n, a on se velice vzru il a pravil: "Kdyby to bylo mo n, stlo by za to, vst velkou vlku, abych ped nho mohl pivst ka dho enu i ka d dt a on by do nich pelil svou slu a obnovil jejich srdce. Pravda, myslm nak, e by i mn vyrostly bradavky jako zdej m dvoanm, kdybych zde zstal dlouho, a snad b ch i zaal kojit dti." A nadil, aby psai vypotali, jak dlouho by trvalo, kdyby ka d lovk na svt pedstoup chnatona.

Zatm jsme ode li k pteli Thutmosovi do jeho umleck dlny, nebo Haremheb nezapomnl na j lib, e mu vyte e obraz, a j jsem vdl, e v Thutmosovch sklepch jsou dobr vna. Okna do a na sever a v jeho jizbch bylo hojn svtla a ml etn otroky a ky, kte mu pomhali v vr byl jako kamenn lom, pln rozlinch kvdr, a vzduch v jizbch prosycen suchmi barvami achem odltajcm od dlt. Thutmose nm vy el vstc, vlasy a tve zvlhl potem, s planoucma oima, a ekl, e mu prv rtiiti sed k obrazu a e ji nesmme ru it. Av ak kdy Nefertiiti usly ela na e hlasy, dovoli

nm, abychom zstali a hledli na ni, je to mla tm vt pot en, m vce mu na ni hled . Thutmosovi sluhov nm pinesli vno a tak Nefertiiti pila s nmi, aby pot ila sv srdce. P pvabn svou ruku na prsa a hledla na Haremheba przranma oima a pravila: "asto jsem se divila, Haremhebe, pro se ne en , teba e mnoh dvorn pan pro tebe vzdycha mne a vypravuj mi, m to je, nebo sedm velice nepohodln a tento Thutmose je nudn a hle d na mne chladn a tvrd, e se m tve vpadvaj, tak e se stvm erednou v jeho och." A Haremheb strnul velice nad jej otzkou a jeho tve ztemnly, av ak mohl pem let o sv o proto e Thutmose mr til svm dltem i kladivem na podlahu a vypukl v pl vyerpnm a ekl: "Vskutku, je t pijdu o rozum povdnm tto krlovsk koky a den za dnem drs svmi drpk dobe v, e ten, jen ji jednou spatil, nem e myslit na nic jinho ne na jej krsu. Pro pej mi klidu, hrozn pan, v dy ji ptkrt jsem tesal tvj obraz do kamen rznch barev stravuje, kdy hledm na tvou tv a na tv tlo a na thl hrdlo, a kmen ji ne ije v mch tiiti, poprv jsem t tesal do deva, tesal jsem t i s tvou korunou do tvrdho deva, abych mu mohl dt tv barvy, nebo snad ve dev ije sp e ne v kameni. Tv tve jsou krsnj uty ve sv propadlosti, ne byly dve, a nikdy nebyla dn ena tak hodn nosit krlovskou jako ty." Zatm Haremheb ml as pem let o sv odpovdi a uklidnil se, a kdy Thutmose skonil, prohl "Krlovsk Nefertiiti, jak bych mohl myslet na jinou enu, kdy jsem jednou spatil tebe, a nedbm o dvorn pan, nebo jsem se s nimi ji dostaten naobveseloval, abych vdl, e je jsou hladk jako skopka vajka a mkk jako podu ka, ale jejich hlavy jsou przdn jako ko nikterak se nedivm, e si mus vycpvat tm pod parukou. Kde to ty, Nefertiiti, jsi ena v a chladn jas svch o jsi zddila po svm otci, jeho vladask umn je velik, teba e po vz mi nyn ty, pro nepromluv rozumn s faranem, nbr dopou t , aby se utpl m dle ak e ji ani nevme, zda stojme na hlav, i na nohou, a ernm se zd blmo na ich o." Nefertiiti se rozhldla a kdy zjistila, e ns nikdo nesly , pravila: "Jeho mu nost je velice slab a jestli e s nm hovom o nem, co je mu proti mysli, prchne ela. Proto je pro mne lpe, nemluvm-li s nm o vcech vladaskch a k by v ecky tyto vc v propasti zesnulch, ponvad dle itj nyn je, abych mu porodila syna. Proto mu tak ne volit, aby el k jinm enm. Av ak asem mi tuhne smv na rtech a ve spncch mi bu , pomy ho blznovstv, tak e jeho dotyk se mi p a aludek mne bol, musm-li spolknout ka d ost y ho mohlo ranit. Ty, Sinuhete, m e to jako lka zajist lpe vysvtlit ne j, nebo vsku slm, e jsem si zaslou ila lep ho osudu jako velk man elka krlovsk, av ak on uinil ze m krvu matku, je rod ka dho roku, tak e m tve se zu uj a jas mch o temn a m tlo teprve v polovin svho rozkvtu." ekli jsme j jednm hlasem, e pehn vliv thotenstv na svou krsu, co byla i pravda, ne ylo stle thl a krsn jako tlo mlad dvky, i rozhalila nenpadn svou zu, tak e jsme jej hladk bicho. Av ak Thutmose se zamyslil a pravil: "Rozumm v emu, co prav , pouze tomu nikoli, jak m e oznaovat jeho mu nost za slabou, v d vm nem zku enost, abys mohla srovnvat." Tentokrt potemnla tv Nefertiitina, i odvrtila svj zrak a zrozpaitla, co pobavilo vel ou mysl, je to to bylo dkazem, e bez zku enost tak zcela nebyla. Chvli pem lela a pak "Thutmose je obhroubl, ale nemohu nic jinho od nho ekat, je to se narodil s lejnem mez i prsty u nohou. etla jsem pece psn, a nemm-li zku enost, abych mohla srovnvat, vidla t stavitele a dlnky pi stavb msta, kdy si svlkli sv propocen bedern rou ky a li y. Av ak psn mi ekly vce ne m oi." Usmla se unyle a opakovala pitlumenm hlasem: "K bych byl atem, jen hal tv boky, k bych byl vn oleje v tvch vlasech, k bych by ech!" Povzdechla a dodala: "Tak se mluv v psni, av ak on, on mluv o Atonovi i na lo i a nemyslm, e m e mt ena mt radost, jsou-li m tve krsn, kdy je jarn vnek nikdy nelbal?" Thutmose se k n pibl il, vesel hnd oi mu zernaly dojetm, i pravil: "Nefertiiti, neposmvej se mmu pvodu, nebo jsem zrozen v dom tonch voz a v mch ilc vojk, teba e m ruce dovedou o ivit kmen. Nefertiiti, pozvedni pouze sv ruce, a jarn v lb tv tve a vel krev polb tv tlo!" Nefertiiti se zasnn usmla a hledla do dli svma tvrdma, jasnma oima. Pozvedla pomalu e sv ruce a vylila na zem zbytek vna a hledla, jak se vno vpj do prachu. Potom i odl povstala a pistoupila k Thutmosovi, shrnula mu zpocen vlasy z ela a dotkla se ho st

y a ti e povzdechla. A nerozhnvala se pro jeho e, kter ji naopak velmi uspokojila, a j e t pi odchodu byla j zr ovl. Av ak kdy ode la, ekl jsem Thutmosovi: "Tv oi svt jako v horece a jsi zpocen. Myslm, e by ti prospla mal cesta a poslila t ona, uinil bys moude, kdyby ses odebral s Haremhebem do Mennoferu a vytesal tam je ho obraz, aby jej mohl dt postavit ve svm rodnm mst Hatnisut, jak jsi slbil. V Mennofe ru jsou tak krsn dvky a tamn vna jsou pr dobr." Ale Thutmose pravil: "Mluv hloup jako star baba, Sinuhete, v dy jsem zde naal mnoh prce a touha po tvoen mn jako mza ve strom, a Haremheba mohu zcela dobe vytesat zde, nakreslm-li a zmm-li h vtisknu-li jeho tv do sdry." Haremheb se vmsil do hovoru a prohlsil: "Kdy se ji mluv o cestch, pak by Sinuhet moude uinil, kdyby se odebral do Vesetu a na cest se trochu porozhldl, nebo zde v tomto mst snivc a dt hrajcch si na slepou bbu, neuvte, kdybych vm vypravoval, co se dje v Egypt a o em si lid povdaj. Vskutku, Sin se ml odebrat do Vesetu a pak se vrtit a vypravovat faranovi, co vidl v dy faran v , Sinuhete, a vysly je." Plivl na zem a roz lpl svou slinu do prachu a ekl: "Tahle Nefertiiti by sotva byla pjemnou soulo nic, teba e je na ni pkn pohled, nebo je rost e e jako n a jej sta jsou pln jedovatch vos a nepochybuji, e se asem zane obve cizmi mu i, pokud znm ensk plm." Thutmose se velice rozhoil nad tmito slovy, av ak j jsem ho uklidnil a ekl jsem: "Vskutku jsem se ml ji dvno podvat do Vesetu a nav tvit Kaptaha, ale m lo e zde je poho a zvykl jsem si na pokrmy svho kuchae a m dy zmkly a tlo ji nesn houpn lodi. Krom i, zda se odv m vypravovat faranovi o tom, co uvidm, proto e chce sly et pouze o tlustch ch a smjcch se ench a o mu ch, kte klej v Atonov jmnu, a podle tvch slov usuzuji, ak povdat vci takov, je se p jeho mysli. Tak jsem sly el, Haremhebe, e krokodlov oudrost, kdy li za tebou do Mennoferu, nebo tvoji str cov a mu i udr ujc podek v zem pravideln krm, teba e jejich koist nen ji tak velik jako kdysi ve Vesetu." Haremheb vyprzdnil pohr a opt naplnil a opt narz vyprzdnil, a pravil: "Vskutku bych chtl bt krokodlem, pomyslm-li na budoucnost Egypta. Ale budi ani Sinuhe t mi nechce pomoci, a nezbv mi ne se opt do nmoty, jako ostatn v dycky, kdy pomyslm n oucnost Egypta za vldy farana Achnatona."

II Av ak po odjezdu Haremhebov do Mennoferu zaala jeho slova trat mou mysl a obvioval jse m se, e jsem mu patnm ptelem a tak patnm rdcem faranovi. Ale m lo e bylo pohodln jsem spal pod zvsy a mj kucha nakldal drobn ptky do medu a antilop peen nechybla n a voda mch hodin skapvala rychle. A tak druh dcera faranova, Meketaton, onemocnla bytmi a byla v horekch a ka lala, tak sk tve hoely horenatmi skvrnami, a ona hubla a kln kosti vystoupily j pod k . Sna it ji lky a tak jsem j dval pt rozpu tn zlato i proklnal jsem svj osud, nebo kdy anil farana z moci jeho choroby, onemocnla jeho dcera, tak e jsem neml klidu ani ve d ne ani v noci. Tak faran se znepokojil, miloval velice sv dcery a ob star , Meritaton tato Meketaton, bvaly s nm, kdy pijmal hosty ve zlatm palci, a shazovaly z velikho lo tn odznaky a zlat etzy tm, jim chtl faran projevit z toho i onoho dvodu svou pze Takov je pirozenost lidsk, e prv pro jej chorobu zaal faran Achnaton milovat ze v ec dcer nejvce tuto nemocnou, tak e j dval hraky, kter byly ze stbra a ze slonov kosti, j tak malho psa, kter ji sledoval na ka dm kroku a hldal jej spnek a spal u nohou je . Av ak faran sm bdl a hubl znepokojenm a vstal mnohokrt za noc a naslouchal dechu sv n mocn dcery a ka dik jej zaka ln protklo faranovo srdce. A tak podivn je pirozenost lidsk, e tato mal nemocn dvka mi znamenala vce ne mj maj Vesetu a ne Kaptah a hladov rok v Egypt a ne v ichni ti, kte v Srii poznali pro Atona ad a zemeli. Ve ker sv vdn a umn jsem na ni vynalo il, zanedbvaje sv vzne en nemoc i z pemry jdla a ze znechucen a trpli jmenovit bolestmi hlavy, je to i faran jimi trp ybych byl hkal tyto jejich bolesti, byl bych si nashrom dil mnoho zlata, ale byl jsem znechucen jak zlatem, tak i lichotkami, a proto jsem byl asto rozmrzel ke svm nemo cnm, tak e lid kali: "Hodnost krlovskho lkae stoupla Sinuhetovi do hlavy a dom l se, e faran dopv sluch

, a pak zapomn na to, co mu kaj druz." Av ak kdy jsem vzpomnal na Veset a na Kaptaha a na krmu U krokodlho ocasu, zaplavila mo u mysl touha a m srdce zhladovlo, jako bych ml odjak iva hlad a dn pokrm nemohl jej uti . Tak jsem zpozoroval, e mi vlasy pomalu dnou, tak e tm se mi poalo pod parukou obna o pichzely dny, kdy jsem zapomnal na sv povinnosti a snil s otevenma oima, i putoval js m opt po cestch babylnskch a ctil vni suchho obil na udusanch mlatech. Zpozoroval js tloustnu, a mj spnek za noci byl t k a zadchval jsem se i pi sebekrat chzi, teba e zadchal ani na dlouhch cestch, tak e nostka se mi stala nezbytnmi. Tak m srdce bylo ochabl a pravilo mi: "M dobr bydlo, Sinuhete, a tv lo e je pohodln a nen ti jako to krlovskmu otvrai l at se o svj denn chlb. M ptele, kte ti rdi nalvaj vna a v si tvch slov a maj duj z krsy novho umn a mnoz umlci namalovali na stny tvch komnat podivuhodn iv ob i uzdravil jejich ruce, tesouc se pemrou vna. A faran dal tak tob vytesat hrob ve vc horch a na jeho stnch bude vn t ehnajc ti krl a jeho dcery. Pro bys byl v staro j , v dy v ecky tv p t dny budou podobny dnu dne nmu? A kdyby tomu tak nebylo, nem e i jen lovk, a ml jsi ji dostaten zniench radost a pelyku vmchanho do e Atonova ob psobil starosti a pin el svm om zrmutek? Nebo m vce vdn, tm vce zrmutku v." Takovto rozhovory vedlo m srdce se mnou, av ak v t chvli se mi stala odpornou my lenka, by ka d p t den ml bt podoben dnu dne nmu a e by se v mm ivot nedlo ji nic jin ne. Tak po etil je srdce lidsk a nen nikdy spokojeno svm dlem, nbr in v e, jen aby naru a vzntilo nepokoj v jeho mysli, tak e jsem byl svm srdcem velice znechucen.

Av ak kdy pi el opt as opadvajcch vod a kdy se vla tovky vyhrabaly z prsti a poletova uchu na svch nepokojnch kdlech, zlep ilo se zdrav faranovy dcery, i zdlo se, e se uzd e, a usmvala se, nectc ji bolest v prsou. M srdce sledovalo let vla tovek, i vystoupil sem na lo, abych plul proti proudu a podval se opt do Vesetu, a faran mi dovolil odp lout a nadil mi pozdravit jeho jmnem v ecky nov rolnky na bezch eky, kte si rozdli vho boha. Tak jsem ml pozdravit v ecky jm zalo en koly a doufal, e mu pinesu dobr rtm. Proto jsem poruil, aby lo asto zastavovala u pobe nch vesnic, a dovoloval jsem jejich p dstavenm a star m, aby ke mn pichzeli, a rozmlouval jsem s nimi a m cesta mi nepines lik nepjemnost, jak jsem se obval, proto e na sto ru m lodi vlla faranova vlajka a lo dnm stanu bylo pohodln a pi opadvajcch vodch nebylo vbec much. A v kuchyskm lunu b a a ze v ech vesnic mu pin eli dary, tak e m pokrmy byly stle erstv. Av ak nov obyvatel pichzeli ke mn a mu ov byli huben jako kostlivci a jejich eny se o ra enma oima, bojce se ka dikho zvuku, a jejich dti byly nemocn a mly kiv nohy. Uka v truhlice, a ani do polovice nebyly naplnny obilm, a obil mlo rud skvrny, jako by byl o potsnno krv. A kali mi: "Myslili jsme nejprve, e na e koda pochz z toho, e nejsme dosti obratn, v dy jsme je t eobdlvali pdu. Myslili jsme, e je na vinou, jestli e nm setba nevzchz a dobytek nm n vme, e pda, kterou nm faran rozdlil, je pda proklet, a tak to, co na n roste, je Nebo za noc po lapaly neviditeln nohy na e pole a neviditeln ruce zlmaly nmi zasazen o tromy a n dobytek bez piny me a na e zavodovac strouhy se ucpvaj a ve svch studnc tak e nemme ji ani vodu k pit. Mnoz dvno opustili svou pdu a vrtili se do mst je t proklnaj jmno faranovo i jeho boha. Av ak my jsme setrvali a do dne nho dne plni nadje v arodjn k e faranovy a v jeho dopisy, kter nm posl, a povsili jsme je na kly up l, aby je chrnily ped kobylkami. Av ak Amonova kouzeln moc je vt ne moc faranova a pomh, nech sebehorlivji vzvme faranova boha. Proto na e vra kols a nevydr me zde j dlme opustit tuto prokletou pdu, abychom nezemeli v ichni, jako zemely eny a dti mnohc Tak jsem se el podvat na jejich koly, a jakmile uitel spatili na mm rouchu Atonv k i zbo n sv pruty a znamenali se znamenmi Atonovmi a dti sedly se zk enma nohama na u ve vyrovnanch adch a neodv ily se skoro utt si kapiku tekouc jim z nosu a jen na m y. Uitel mi pravili: "Vme dobe, e nen po etilej my lenky, ne aby se ka d dt nauilo st a pst, av ak c rana, jeho milujeme, a on je nm otcem a matkou a ctme ho jako syna Atonova. Nicmn jsme vzdlan mu ov a je pod na i dstojnost sedt na udusan zemi a utrat nosy zasranch sprat lit eredn znaky psma do psku, je to nemme ani tabulky na psan, ani pera z rkosu, nehle

tomu, e nov znaky psma nemohou vyjdit v ecko na e vdn, kter jsme zskali tak namha A ani na e mzda nen dostaten a rodie nm nedvaj plnou mru a jejich pivo je uboh a kys je olej v na ich d bnech. Av ak to v e inme proto, abychom dokzali faranovi, e je nemo v ecky dti nauily st a pst a e se st a pst nau jen ty nejlep , jejich hlava nen po etil, e se u pst i dvky, nebo to se neinilo nikdy, i soudme, e se v tto vci f li pi psan, co tak potvrzuje, jak patn a nedokonal je toto nov psmo." Pezkou el jsem jejich vdn a nikterak mne nepot ilo a je t mn pot en jsem ml, k opuchl tve a uhbajc oi, nebo tito uitel byli pvodn patn psai, kter nikdo ne ch vdn bylo nepatrn a Atonovo znamen pijali jen proto, aby si zachrnili ivobyt a b mezi nimi vjimka, abych ji mohl pochvlit, tak jedna moucha neuin z doby opadvajcch vod dobu n. Tak nov obyvatel a pedstaven vesnic se zaklnali s trpkost ve jmnu Atonov a kali: "Pane n , Sinuhete, povz faranovi, aby nm odal alespo to bm koly, nebo jinak ji n v dy na e dti se vracej dom s modrmi stopami po prutech a s vlasy nad elem vytrhanmi, hrozn uitel ns vyjed do poslednho zrnka, proto e jsou nenasytnj ne krokodlov, a sti dobr, nbr opovrhuj na m chlebem i pivem a vymm z ns i na i posledn m a volsk koupit vno, a kdy odejdeme na pole, pijdou do na ich dom a obveseluj se s na imi enami, , e je to Atonova vle, proto e nen rozdlu mezi mu em a mu em, ani mezi enou a enou." Av ak faran mi dal pouze moc pozdravit je jeho jmnem, i nemohl jsem jim pomoci v jej ich bd. Nicmn jsem ekl: "Faran nem e uinit za vs v e, nbr chyba mus bt i ve vs samch, je to Aton ne ehn an Tak vm, e jste chtiv a nepejete si, aby va e dti chodily do koly, proto e je potebuj rci na poli a poroute jim, aby kopaly zavodovac strouhy, kde to sami jste ln a odpov e pak te bezhonnosti va ich en, v tom vm nemohu pomoci, nebo je jen na nich samch, s k chtj obveselovat. Proto se stydm velice, kdy hledm na vs, je to faran vm dal velk n ruce, abyste jej provedli a aby se tak mohl cel svt zmnit. Av ak msto toho nite nejl le Egypta a por te dobytek, kn mi s takovou nmahou zu lechtn." Av ak oni volali hlasit a ekli: "Vskutku netou me po dnch zmnch ve svm ivot, a teba e jsme v mst byli chud, byli n a ka dho dne jsme vidli nco novho, ale zde nevidme nic jinho ne brzdy a buc vol ti, kdo ns varovali a kali: Varujte se v zmny, nebo pro chudho je ka d zmna jen k se cokoli na svt mn, pak bute jisti, e se zrove zmen uje mra chudho a oleje v jeho M srdce mi eklo, e snad maj v tto vci pravdu, a nechtl jsem se ji dle s nimi pt, n em se na dal cestu.

Av ak m srdce bylo t k pro farana a kal jsem si, pro v ecko, eho se Achnaton dotkl, p klet, tak e piln se stali lnmi pro jeho dary a jen nejubo ej se shroma ovali kolem Ato mouchy na mr in. A pipomnl jsem si tak, na co jsem sm myslil, kdy jsem kdysi plul s fa anem dol po proudu a hledal s nm msto pro stavbu novho msta a myslil jsem si tehdy: "Nemm co ztratit, pro bych tedy ne el za Atonem?" Zdalipak jsem ml tedy prvo krat ln, iv a uboh, kte nemli co ztratit, i li za Atonem, pin ejce s sebou svou lenost, chtiv bohost? Nebo co jsem uinil j za ona uplynul lta jinho, ne e jsem il jako krmn zve tm dom faranov, a v jednom jedinm msci jsem uinil jako lka chudch ve Vesetu vce d di ne ve mst Achetatonu za v ecka ta lta, je plynula ve zlat a v dostatku. I zmocnila s mho srdce stra liv my lenka: "Faran chce, aby pi el as, kdy nebude ani chudch, ani boh nbr v ichni lid si budou rovni. Av ak je-li tomu tak a je-li to cl v eho, pak lid, jen p uje svma rukama, je jdrem vc a v ichni ostatn jsou zlatou skopkou onoho jdra. Snad je tak, e faran a lid v jeho zlatm dom a bohatci a lechtici, kte ij v zahlce, a j s slednch let, my v ichni jsme jen p ivnky a ijeme jako p ivnci na tle lidu, jako ij A snad i ve v psm ko ichu si mysl, e je ona jdrem vc a e pes ije pouze proto, aby j Snad i faran a jeho Aton jsou jen takovou v v psm ko ichu a psob psu pouze nepjemnost ozhodn nic dobrho, nebo pes by il stejn dobe, ba lpe, bez v ." Tak se stalo, e se m srdce probudilo jako z dlouhho snu a odvrhlo msto Achetaton a h ledl jsem na v e novma oima a nic ji nebylo dobr, co jsem kolem sebe vidl. Av ak to s ochzelo z toho, e Amonovy ry vldly v skrytu po celm Egypt a jeho proklet obrtilo m t a Msto Nebeskch V in bylo jedin msto v Egypt, kam jeho moc nesahala. Co z toho v eho pravda, to vskutku nemohu ci, nebo teba e jsou lid, kte mysl stle stejnm zpsobem hlavu jako elva do krune, jakmile spat nco novho, tak zase m my lenky se neustle m e toho, co jsem vidl a sly el a pochopil, a mnoh vci, kter jsem vidl i sly el, pemnil y lenky, i kdy jsem je nepochopil.

Tak jsem opt spatil ti hory na obzoru, ti vn str ce Vesetu, a stechy chrmu a hradby ly ped mma oima, ale hroty kamennch jehel neplly jako ohe ve svtle slunenm, je to ni bnovil jejich zlatou pokrvku. Nicmn byl onen pohled mmu srdci lbezn, i vylil jsem ze s vho pohru vno do vody Nilu, jak in nmonci, kdy se vracej z dlouh cesty dom, teba dy pivo a nikoli vno, je to na vno nemaj dosti mdi, nbr vypij je radji sami, dostanou e, kdy se vracej z dlouh cesty dom. Spatil jsem opt velik kamenn pstavi t vesetsk e svm chp vni vesetskho pstavu, vni tlejcho obil, zahnvajc vody, koen a byli mmu srdci pelbezn. Av ak kdy jsem opt spatil dm, jen patval tavii mdi v pstavn tvrti chudch, zdl stsnn a ulika ped nm pinav a pchnouc a pln much. A ani sykomora na jeho dvoe nepo jsem ji tam sm zasadil a akoli vysoko vyrostla za tu dobu, co jsem byl pry. Tak mn e zkazily bohatstv a pepych Achetatonu, i stydl jsem se za sebe a m srdce se zarmout ilo, proto e jsem se ji nedovedl radovat ze svho domova. A ani Kaptah nebyl v mm dom, nbr pouze m kuchaka Muti mi vy la vstc a kdy mne spati ozmrzele: "Budi po ehnn den, jen pivd mho pna dom, ale jizby nejsou poklizeny a prdlo se prv od mi in mnoh nesnze a starosti, teba e od ivota ji neekm dnch radost. Av ak nej pena tvm nhlm pchodem, nebo to prv je zvykem mu , a od mu nevze lo nikdy nic dobr Upokojil jsem ji a ekl, e zstanu na noc na sv lodi, a zeptal jsem se na Kaptaha, av ak Muti lla dvem a kov na dvoe a dolku ohni t, i byla zejm velice rozhoena nad mm j pidal na prci a ona byla ji star. Proto jsem ji zanechal, aby se sama uklidnila.

I dal jsem se donst ke Krokodlmu ocasu a Merit mi vy la vstc a opravdu mne nepoznala v mm lechtickm rouchu a ve vzne ench nostkch, nbr se zeptala: "Objednal sis msto na dnes veer? Nebo neuinil-li jsi tak, pak t nemohu vpustit." Byla maliko tlust a jej lcn kosti ji nevystupovaly tak oste z tv jako kdysi, av ak stle stejn jako kdysi, kdy jsem do nich hledl, a bylo kolem nich pouze vce vrsek ne kd si. Bylo mi pojednou teplo u srdce, i polo il jsem j ruku na bedra a ekl: "Chpu, e se ji na mne nepamatuje , kdy zahvalas na sv roho i mnoh jin osaml a zarm domnval jsem se, e najdu pece v tvm dom sedtko a i chlazenho vna, teba e se ji n t na tvou roho ." Vykikla hlasit pekvapenm a ekla: "Sinuhete, tos ty?" A dodala je t: "Po ehnn budi den, jen pivd mho pna dom." Polo ila sv pevn a krsn ruce na m ramena a zkoumav si mne prohl ela a pravila: "Sinuhete, Sinuhete, co jsi ze sebe uinil, nebo byla-li dve tv osamlost osamlost lva, k je nyn tv osamlost osamlost tlustho vzcnho pska, a m vodtko na hrdle." Sala mi paruku z hlavy a hladila ptelsky m lys tm a ekla: "Posa se, Sinuhete! Pinesu ti chlazen vno, v dy jsi zcela zpocen a zadchn po sv namh Ale j ji pod en varoval a vykikl jsem: "Jen mi nenos krokodl ocas, nebo mj aludek by jej jist nesnesl a hlava by mne mohla ro zbolet!" Pohladila mne po tvch a pravila: "Co pak jsem ji tak star a tlust a eredn, e mysl nejprve na svj aludek, kdy mne vi etech? Kdysi ses neobval, e by t hlava rozbolela, kdy jsi byl se mnou, nbr byl jsi tak chtiv krokodlch ocas, e jsem t musela mrnit." Byl jsem zdrcen jejmi slovy, proto e kala pravdu a pravda asto drt lovka. Proto jsem j "Ouvej, Merit, ptelkyn, jsem ji star a k niemu." Av ak ona odpovdla: "Namlouv si jen, e jsi star, v dy tv oi nejsou nikterak star, kdy na mne hled , a m toho raduje." Tehdy jsem j ekl: "Merit, pro na e ptelstv, pines mi sp n ku ocasu, nebo jinak se obvm, e ztratm se neslu m dstojnosti krlovskho otvrae lebek, a tm mn ve Vesetu a v pstavn kr Pinesla mi npoj a polo ila na dla lasturovou ku, i pozvedl jsem ji a pil, a krokodl o il v mm krku, jen byl zvykl na jemn vna, av ak ten ohe byl lahodn, ponvad jsem ml d

u opt na Meritinch bedrech. I pravil jsem j: "Merit, ekla jsi mi kdysi, e le m e bt pjemnj ne pravda, je-li lovk sm a jeho p oto ti j nyn km, e m srdce je stle mlad a kvete, kdy t vidm, a lta, kter ns od pedlouh a po cel ten as nebylo jedinho dne, v nm bych nebyl eptal tv jmno do vt u vla tovkou jsem ti poslal sv pozdravy, kdy letly proti proudu, a ka dho rna jsem se p ouzel ze sna, eptaje tv jmno." Hledla na mne a v mch och byla stle thl a krsn a blzk, a smv i zrmutek se tpy ako ern hladina vody na dn hlubok studny. Hladila mne po tvch a pravila: "Hovo krsn, Sinuhete, pteli mj. Propak bych ti nepiznala, e m srdce t pevelice ce tou ily po tvch, kdy jsem le ela za noc sama na sv roho i, a kdykoli se mu i napili kr dlho ocasu a pod jeho vlivem vedli hloup ei, tu jsem si poka d vzpomnla na tebe a posm a. Ale ve zlatm dom faranov je zajist mnoho krsnch pan a jako dvorn lka jsi mohl p hojn asu jejich dkladnmu len." Je pravda, e jsem se obveseloval s nkolika dvornmi panmi, je se pi ly ve svch nesnzc it se mnou jako s lkaem, nebo jejich ple byla hladk jako slupka ovoce a mkk jako podu a jmenovit za chladnch noc bylo dvma tepleji ne jednomu. Ale to v e bylo tak bezvznamn marn, e jsem neml ani chuti o tom pst ve svch knihch, ponvad to nezanechalo ve mn st Proto jsem j ekl: "Merit, akoliv je pravda, e jsem nespal v dycky sm, jsi ty pece stle jedinou enou, kter e mi ptelem." Krokodl ocas zanal na mne psobit a m tlo omldlo stejn jako m srdce a lahodn ohe p ami, i pokraoval jsem: "Zajist se v t dob dlil mnoh mu o tvou roho , av ak nyn uin nejlpe, bude -li je va pokud setrvm ve Vesetu, nebo ve svm hnvu jsem prudk a v boji proti Chabirm mne nazval i Haremhebovi vojci Synem divokho osla." Pozvedla ruce jakoby pod ena a ekla: "Prv toho jsem se velice obvala a Kaptah mi vypravoval o nesetnch rozepch a divokch z ch, do nich t uvrhla tv prudk povaha v mnohch zemch a z nich t se zdravou k zachr vou rozvahou a vrnost. Mus nicmn bt pamtliv toho, e mj otec m pod sedtkem ukryt l nikomu ru it klid tohoto domu." Av ak kdy jsem usly el Kaptahovo jmno a pedstavil si v ecky ty drz a neslchan l i, je l Merit o mn a o mm ivot v cizch zemch, zjihlo m srdce dojetm a slzy zaplavily m oi lal jsem: "Kde je Kaptah, mj bval otrok a sluha, abych ho mohl obejmout, nebo m srdce ho velice postrdalo, teba e se to neslu m dstojnosti, je to je to pouze mj bval otrok!" Merit mi ekla, uti ujc mne: "Pozoruji opravdu, e nejsi zvykl na krokodl ocas, a vidm, jak se otec na tebe zle dv a sah pod sv sedtko, proto e tak povykuje . Av ak Kaptaha nespat ped veerem, je to trv ody ve smnrn obchodnk s obilm a v krmch s vnem, kde se tyto velk obchody uzavraj de velice pekvapen, a t uz, nebo si ji sotva vzpomn, e bval kdysi otrokem a e nos a holi pes rameno. Proto bude lpe, pjdu-li se s tebou projt, aby ses osv il a aby se kr okodl ocas vypail z tv hlavy dve, ne Kaptah pijde chce zajist vdt, jak se Veset potom tak budeme chvli sami." Ode la se pevlknout a pomazala svou tv vzcnm olejem a ozdobila se zlatem a stbrem, ta po rukou a nohou se mohla rozeznat od vzne en pan, akoliv byla pravda, e jen mlokter v ne en pan mla tak jasn a jist pohled a tak hrd sta jako ona.

Poruil jsem otrokm, aby ns nesli cestou beran, a Veset jist nebyl, jak bval kdysi, nb ny kvtin byly po lapny a vtve strom trely zlmny a pouze podl nkolika uliek byly pos v domy msto tch, kter byly znieny po rem. Av ak my dva jsme sedli v nostkch tsn u sebe, i vdechoval jsem vni jejch mast a byl setsk vn, ostej a omamnj ne vn v ech vzcnch mast achetatonskch. Dr el jsem je rdce nemlo ji jedin zl my lenky, nbr bylo mi, jako bych byl pi el dom po dlouh cest Tak se stalo, e jsme se dostali k chrmu a nad opu tnm chrmem poletovali a krkali ern nebo se nevrtili do svch hor, nbr zstali ve Vesetu, a na zem chrmu je nikdo neru il, to zem bylo prokleto a lid se mu v hrze vyhbal. Vystoupili jsme z nostek a pro li pustm vnj m ndvom a nevidli jsme lidi krom na pros Domem ivota a ped Domem smrti, kter to domy zde zstaly, ponvad jejich pesthovn by

ilo velik nesnze a vdaje. Av ak Merit vyprvla, e se lid vyhbaj i Domu ivota, a prot lka usdlila ve mst, aby tam provozovali sv emeslo a soupeili mezi sebou o nemocn. P jsme se tak v zahrad chrmov, av ak jej cesty byly zarostl trvou a stromy zpor eny a y a v posvtnm jezee byly v ecky vkovit ryby probodny kopmi a jestli e jsme nkoho sp zahrad, kterou faran uril jako zahradu lidu a hi t dtem, pak to byl roztrhan a ustra nav pobuda, jen hledl ptrav za nmi. A je t opu tnj byla m mysl, kdy jsme se prochzeli ve vlastnm opu tnm chrmu, a st t ce na mn, nebo v e zde potvrzovalo, e jeho moc nebyla svr ena zrove s jeho obrazem, n je t ovldala strachem lidsk srdce. Ve li jsme tedy do velkho chrmu a dk trva rostl dla ebnmi kameny a nikdo nm nezabrnil vstoupit do nejtajnj svatyn a posvtn npisy n y znetvoeny a zneuctny kamenky, kte z nich nedbale vysekali jmno nepravho boha. Merit ravila: "To je zlovstn msto a m srdce se zachvv chladem, kdy m sem vede , ale zajist tento k teba e bych byla rda, kdybys jej odstranil ze svho lmce, nebo m e nkdo hodit po tob , ba na osamlm mst m e t nkdo probodnout, uvid-li na tob Atonv k . Nenvist je to etu." Mluvila pravdu, nebo kdy jsme se vraceli ruku v ruce ped chrm, odplivovali si lid, ja kmile spatili Atonv k na mm lmci. Tak jsem byl velice udiven, kdy jsem vidl jakhos knze prochzet se opov liv mezi lidmi, hlavu pes zkaz faranv oholenu a v bl ze. J a tukem a jeho at byl z nejjemnj ho lnu a nic neukazovalo, e by ho su oval strach i nouz , nbr lid mu uctiv uhbali z cesty. Ponvad jistota je jistota, polo il jsem ruku na Ato sv hrudi, abych jej skryl zrakm lid, je to jsem si nepl zpsobit njak marn pohor en i nikdy toti dotkat se zbyten ne etrn cit lid, nbr v opak k mnn faranovu jsem ve sv vlastn ve, a snad jsem si tak pl vyhnout se nyn nepjemnostem kvli Merit. A zastavili jsme se pobl e hradeb, abychom naslouchali vypravi, jen sedl na sv roho i n emi podle zvyku vyprav, przdn d bn ped sebou, a lid stli v kruhu kolem nho a chud i, je to jim nebylo teba chrnit svj odv ped neistotou. Av ak tuto pohdku jsem co iv nesly el, nebo vypravoval o nepravm faranovi, jen il kdys a jeho zplodil Sutech v ln nubijsk arodjky. Tato arodjka si ve svm mld toti zsk u dobrho krle. Ze Sutechovy vle pak jej syn, onen neprav faran, chtl pivst egyptsk zkzy a do otroctv Nubijc a jinch nevzdlanch nrod, a proto svrhl obrazy Reovy, tak e R klel pdu a pda nenesla ji plod a ve velkch vodch se lid topil a kobylky o raly obil n h a jezera se zmnila v pchnouc krev a by skkaly na lo e lid a do d na tsto. Av ak arana byly seteny, nebo moc Reova byla vt ne moc Sutechova, teba e neprav faran zak hovu moc a nazval ho jinmi nepravmi jmny. Proto neprav faran zemel bdnou smrt a tak je ho porodila, zemela bdnou smrt a Re usmrtil v ecky ty, kte od nho odpadli, a roz ejich domy a zbo a pdu tm, kte se nedali svst poku enm a stli pevn pi Reovi a vi I byla to pohdka dlouh a napnav, tak e lid pe lapovali a zvedali netrpliv ruce, jen a y eli jej konec, a i j jsem ml oteven sta, kdy jsem j naslouchal. Av ak jakmile skon rav faran do el svho trestu a byl svr en do propasti zesnulch a jakmile jeho jmno bylo p okleto a Re rozdlil svm vrnm domy a pdu a dobytek a zbo , tu se jali lid poskakovat a nad enm a hzeli m do d bnu vypravova a nkdo tam hodil i stbro. Byl jsem nanejv udiven, i ekl jsem Merit: "Vskutku je to nov pohdka a nikdy dve jsem ji nesly el, akoliv kdy jsem byl chlapcem, s y el jsem snad v ecky pohdky, co jich je, nebo m matka Kipa pohdky velice milovala a byl a naklonna vypravm, tak e mj otec Senmut obas pohrozil hol jak vypravm, tak i j, k yni astovala. Vskutku je to nov pohdka, a nebezpen, v dy kdyby to nebylo tak neuvitel lil bych, e se tm mn faran Achnaton a neprav bh, jeho jmno nesmme nahlas vyslovit. y se mlo zakzat vypravm ji vypravovat." Merit se usmla a pravila: "Kdo m e zakzat vypravm vypravovat njakou pohdku? A tato pohdka se vypravuje v obou z v ech dve a u v ech zd, ba i na udusan pd mlat v tch nejmen ch vesnikch se vyprav a lid v n maj zalben. A hroz-li str ci vypravm hol, pak jim oni odpovd, e je to r a e to mohou dokzat, nebo kn ji na li napsanou na svitku starm mnoho set let a moho potvrdit. Tak str cov nic nezmohou proti vypravm, akoliv jsem pece sly ela, e Haremhe e krut mu a nestar se ani o dkazy ani o svitky, povsil v Mennoferu na hradby nkolik vy prav a pedhodil jejich tla krokodlm, obviniv je nikoli z vypravovn pohdek, nbr z Merit mne dr ela pevn za ruku a usmla se a pokraovala: "Tak rozlin pedpovdi se vypravuj ve Vesetu, a kde se nyn sejdou dva lid, vypravuj si , jak pedpovdi a zl pedtuchy sly eli, nebo jak snad v obil je den ze dne dra

dan svraj t ce jak chud, tak bohat. Av ak pedpovdi kaj, e pijdou je t hor a olik zlho pedpovdaj Egyptu souhlasn v ecky ty pedpovdi. Proto ti musm ci alespo o jsem sly ela od omvae stn, jen k nm chodv, kdy se ist cel krma, a jen to sly el n to opt sly el od jistho svho ptele. Tento ptel je mu hodn dvry a ten se sm st vou po lepii papyru, j se to v e pihodilo, a sly el to z jejch vlastnch st. Tedy stalo oto: Jakhosi svtenho dne ped zplavou vystoupila tato vdova po lepii papyru na obecnou o pobl e hradeb, je to chtla jt pozdravit svho mu e do Msta mrtvch a obtovat u jeho h ti n sedla na on obecn lodi svat ena, akoliv nejprve nikdo netu il, e je svat, nebo pinav a roztrhan, ba nemla ani olejem pomazan vlasy. A ona svat ena pravila vdov: T o tk zajist rd j o kov kolky, je to mu je nese .' Vdova se velice podivila, byly o jejch nohou a ona ena je nemohla vidt. Av ak ena ekla: Divm se tomu, nebo je t nikd koho nevidla, e by nesl nebo tkovi o kov kolky, nbr v onom d bn je ve mlce vaen je peen kachna a v onom d bn je hust pivo, vaen po syrskm zpsobu.' Tak vyjmenovala o kdo ml na lodi s sebou v zavench ko ch a d bnech, a jmenovala je t jmna jejich nebo v ichni velice divili a usoudili z toho, e je to svat ena. Nakonec ekla: Lid egyptsk i nyn prv as velikch zkou ek pro ono proklet, je v ichni znte, a pro ono proklet pijd y zlato nevyv chlb, av ak bute pevn vry, vy staten, nebo bohov egypt t zavrhnou p dli a slou nepravmu bohu, a jsou znamen, e arodjka, kterou znte, zeme stra livou smr ozraje zrno na poli.' To v e kala a lid se chvli pro jej slova, obvajce se str , a lo u pstavi t Msta mrtvch, svat ena zmizela a nikdo ji potom ji nespatil." Pohor il jsem se velice nad Meritinm vypravovnm a zeptal jsem se j: "V tto hloup povdace a v omvai stn a koeni a tlachav vdov, akoliv v , e chtj takovmi povdakami znepokojovat lid." Merit odpovdla a ekla: "Nevm, emu mm vit, ale kdybys il ve Vesetu po msce a lta, uvil bys snad i ty, nebo odivuhodn vci z moci toho, jeho jmno ji nesmme vyslovit. Av ak to vm, e jestli e aro dve ne dozraje zrno na polch, tehdy zanu vit i j. Ani jsi nesly el, e je nemocn?" "Koho nazv arodjkou?" zeptal jsem se prudce. Pohldla mi vsm n do o svma smutnma oima a prudce pravila: "To dobe v a v pohdce jsi to sly el a od Nubijc nevze lo Egyptu nikdy nic jinho ne b Tehdy jsem vymanil svou ruku z jejch rukou a m srdce se od n vzdlilo a krokodl ocas ji dvno vyprchal z m hlavy a hlava mne bolela a bylo mi nevolno a jej hloupost a tvrdo jn ost mne nemohla uzdravit. Tak jsme se vrtili v nevli do krmy U krokodlho ocasu, i vdl jsem, e pravdiv byla slo rana Achnatona, kdy ekl, e Aton rozlou dti od matek a srdce mu od jejich sester, a ten jeho e na zemi. Av ak nikterak jsem si nepl odlouit se od Merit pro Atona, a prot m byl velice rozmrzel, kdy jsem se naveer setkal s Kaptahem.

III Nikdo v ak nemohl zstat rozmrzel, kdy se podval na Kaptaha, jak se val do dve krmy, o mohutn jako prasnice a tak irok, e se musel stoit na stranu, aby pro el. Jeho tv byla at jako msc a leskla se vzcnm olejem a potem, a na hlav ml jemnou modrou paruku a na s epm oku zlat pl ek. A nenosil ji syrsk odv, nbr se oblkal po egyptskm zpsobu a ml nj roucho, u it nejlep mi krejmi ve Vesetu, a na jeho hrdle a na zpstch a tlustch t k zlat kruhy. Jakmile mne spatil, vykikl mocnm hlasem a pozvedl sv ruce na znamen divu a radosti a u klonil se hluboce pede mnou, ruce ve v i kolenou, teba e mu to psobilo velik nesnze pro ho objemn bich, a ekl: "Po ehnn budi den, jen pivd mho pna dom." Pak se ho zmocnilo dojet, i rozplakal se a poklesl do kolenou na podlahu a objal m nohy a nakal hlasit, tak e jsem v nm poznal bvalho Kaptaha i pod krlovskm lnem a z uhy a vzcnm olejem a modrou parukou. Proto jsem ho pozvedl za jeho pa i a objal a dotkl se nosem jeho ramene a obou tv a b ylo mi, jako bych byl objal tlustho bka, a bylo mi, jako bych se byl dotkl teplho c hleba, tak siln ho pronikl pach smnrny obil. Tak on se uctiv dotkl svm nosem mho ramene a osu il sv slzy a zvun se zasml a zvolal: "Dne n den je pro mne dnem velik radosti, a proto zaplatm ku ocasu ka dmu, kdo v tto d v mm dom. Av ak bude-li kdo chtt druhou, pak si ji zaplat sm!" Po tchto slovech mne odvedl do zadn sti domu a posadil mne na mkk roho e a dovolil Meri , aby si sedla po mm boku, a poruil otrokm a sluhm, aby mi pedlo ili, co je v dom nejle

a jeho vno soupeilo s vnem faranovm a jeho husa byla peena po vesetskm zpsobu, a v k huse nen rovno po celm Egypt, nebo je krmena shnilmi rybami, co dv jejmu masu neu nou chu . Kdy jsme pojedli a popili, pravil Kaptah: "Mj pane a ochrnce, Sinuhete, doufm, e jsi peliv etl v ecky papyry a ty, kter jsem sat a poslat do tvho domu v Achetatonu. Snad mi dovol tak zaznamenat tuto veei a vno i husu do tvch vdaj a snad tam zaznamenm i krokodl ocasy, kter jsem z radosti omylem nab v em povalem v m krm. Nebude ti to nikterak ke kod, nbr k zisku, nebo mi d veliko h oklamal faranovy vbr dan a tak zskal tak nco mlo pro sebe." Odpovdl jsem mu a ekl: "Tv e je jako drmolen Nubijc v mch u ch, nebo vskutku nechpu z toho ani slova, ale u uzn za vhodn, v dy pece v , e ti pln dvuji. Tv ty a vklady jsem tak etl, av , je to je v nich pli mnoho sel tolik snad jako v papyrech Haremhebovch psa, kdy potat, jak dlouho by trvalo, kdyby v ichni lid na svt pedstupovali ped farana Achnato on by rozmlouval s ka dm jednotliv. Av ak jeho potn se nijak nezdailo, ponvad pota mi rod nespoetn dt a ty by mohly zestrnout dve, ne by se dostaly k faranovi, a byly itm rozeny dal dti, tak e faran by neml ani asu rozmlouvat s ka dm lovkem na svt by ka dmu vnoval k rozmluv pouze dobu jednoho deru tepny a kdyby hovoil s nimi od rna d veera a od veera do rna. A tak jsem neml dosti asu ani j, Kaptahu, abych pezkou el tv yry a sla, zato mne rozbolela hlava, dve ne jsem se podval na konec tvch t." Kaptah se vesele zasml a smch se ozval v jeho bichu jako v mkk podu ce, a tak Merit se smla, je to se napila vna s nmi, a zvrtila se dozadu a vlo ila si ruce pod ji, abych si v iml, jak krsn vystupuj pod zou jej prsy. Kaptah se tedy sml a ekl: "Aj, pane mj a ochrnce, Sinuhete, raduji se velice, kdy vidm, e jsi zstal stejn dtins sli, jako jsi bval kdysi, a nerozum nejprost m vcem ivota lpe ne svin perlm, teba nikterak pirovnvat ke svini, nbr chvlu a dky vzdvm za tebe v em bohm Egypta, je to tob, nebo ti mohli dt za sluhu stejn dobe njakho zlodje i jinho niemnka, jen by bdy, kde to j jsem t uinil bohatm." Pipomnl jsem mu, e mu nen teba vzdvat dky bohm, nbr jedin mmu sudku, je to jsem hu otrok a lacino, ponvad jeho druh oko bylo vyra eno za jaksi rvaky v krm. Byl jsem tou vzpomnkou, i dodal jsem: "Vskutku nezapomenu nikdy na onen den, kdy jsem t poprv uvidl a kdy jsi stl pipoutn za ji ke sloupu otrok a volal jsi nestoudn slova na eny jdouc kolem a ebral na mu ch pi v ak nepochybn jsem moude uinil, kdy jsem t koupil, teba e jsem o tom zpotku velice p al. Tehdy jsem nicmn neml vce stbra, proto e jsem se sotva stal lkaem, a tv oko bylo , co mi bylo vhod, jak se zajist dobe pamatuje ." Kaptah se zasmu il a jeho tv se svra tila do mnohch vrsek, i pravil: "Neslu ti vzpomnat na tak star a nepjemn vci, nebo jsou pod mou dstojnost." Potom vyn el velice na eho chrobka a ekl: "Moude jsi uinil, e jsi ponechal chrobka u mne, aby bdl nad tvmi vcmi, nebo vskutku t l bohatm, ba bohat m, ne se ti zajist kdy ve snch zdlo, teba e jsou faranovi vbr na m ji a j jsem musel najmout dva syrsk psae, aby obstarvali zvl tn etnictv kv v syrskm etnictv se nevyzn ani Sutech se v emi svmi bly a se Sutechem a s jeho bl mysl n star ptel Haremheb, jemu jsem pjil zlato na tvj et, jak snad v . Ale nechc nm mluvit, v dy m my lenky vzltaj svobodn jako ptci ve vzduchu z radosti nad tm, e o u nevinnou tv, mj pane, a snad tak vzltaj svobodn un eny vnem, je dm zaznamenat do k e pij, mj pane, pij, co tvj bich r, proto e takov vno nem v dycky ani faran ve sv okradu t pli na jeho cen. Povdal bych ti prv nejradji o tvm bohatstv, akoliv sotv rozumt, av ak to ti pece eknu, e jsi mou zsluhou bohat ne mnoz lechtici egypt t a jn jako ti nejvzne enj , nebo nen vpravd bohat ten, kdo vlastn zlato, nbr ten, kdo v a zbo a lodi a pstavi t, dobytek a pdu a ovocn stromy, k e a otroky. V ecko to vlast m pravdpodobn ani sm nev , ponvad jsem byl nucen zaznamenat mnoh jmnem na ich sluh a abych skryl ped vbrmi dan pravou velikost tvho bohatstv. Faranovy dan postihuj to ce a ti mus platit vce dan ne chud, tak e plat-li chud ptinu ze sv mry obil, mus acenm vbrm tetinu, ba polovinu, a pece jsou na nm vbr dan bez ustn jako supi. avedlivj a nejbezbo nj , co neprav faran kdy uinil a nco podobnho se nikdy nestal an a ztrta Srie ochudily zemi, av ak nejpodivnj nicmn je a to se dje zajist jen z boh , e jak chudne zem, tak chudnou chud je t vce a opravdu bohat bohatnou je t vc ezm e nic ani sm faran. Raduj se tedy, Sinuhete, nebo jsi opravdu bohat, a povm ti taje

mstv, je to koneckonc je to tak tajemstvm tvm, proto e tv bohatstv pochz z obil." Kdy Kaptah dopovdl, napil se vna tak prudce, e mu vyteklo z koutk st a potsnilo jeho ho, ale to ho nepivedlo z mry, nbr prohlsil, e zaznamen roucho bu do tu jako vdaj, d darem nktermu smnrnkovi obil a zsk tak vce, ne je cena roucha. Potom se zaal vy i obchody s obilm a pokraoval: "N chrobk je podivuhodn, mj pane, proto e mne zavedl prvnho dne po na em nvratu z dlou st do krmy obchodnk s obilm, kde se opjej a pitom uzavraj velik obchody. Tak jsem i upovat obil na tvj et a ji prvnho roku jsem ml velik zisk, kdy Am-, chci ci jist tala nezorna a neoseta, jak dobe v . Av ak obil je tm pozoruhodn, e se m e prodat a k d zplavou, ba je t dve, ne je zrno v zemi, a pozoruhodnj je t je obil tm, e jeho d roku jako zaarovan, tak e ten, kdo je kupuje, nem e nikdy utrpt ztrtu, nbr m v dyck roto od tto chvle nehodlm obil prodvat, nbr skoupm je v ecko a shrom dm ve svch s eho mra nebude vyva ovat zlatem a ty asy vskutku pijdou, bude-li to takto pokraovat, n ebo ani sta obchodnci s obilm nev vlastnm om, nbr trhaj sv roucha a pl hoc kter ve sv hlouposti prodali, akoliv by byli mohli mt mnohonsobn zisk, kdyby si je byl i ponechali." Kaptah se na mne zkoumav podval a napil se opt vna a nalil vna i mn a Merit a zv n aoval: "Nicmn nen vhodn, aby lovk vlo il v ecko sv zlato na jedin vrh kostky, a proto jsem r lo il tv zisky, mj pane, a hraji abych tak ekl nkolika kostkami na tvj et, mil pa to as je vskutku nejvhodnj dky faranovi! , a proto musm jen ehnat jeho jmnu, v dy a rozkazy, a nikoli pro jeho zatracen vybrn dan, v ichni ti, kte nebyli dosti bohati, na mizinu a ztratili svj majetek a museli prodat sv domy a zbo pod cenou. Tak pak ti , kte dve pluli za obchodem do Srie a v vali zlato a vychloubali se svmi rouchy a pe ou nyn nuceni prodvat sv lodi a zastavit sv zbo a tak se stalo, mj pane, e vlastn u vce dom, ne m e spotat, akoliv kvli vybrn dan je vlastn pod rznmi jmny, j pevelice bohat, mj pane, a neokrdal jsem t vce ne kdysi a nekradu ti ani polovinu toho , co jsem ti vyzskal svou moudrost, ba sotva tetinu v eho ti kradu, tak e obas krm sm za svou citlivost a velikou svdomitost a dkuji bohm, e nemm ani eny ani dt, je by mn ustn plsnily a kraly, e t vce neokrdm, i kdy neznm lovka, jen by se dal vdn te, mj mil a po ehnan pane." Merit se pevrtila na svou roho a hledla n n na mne a usmvala se mmu hloupmu vrazu, se marn pokou el porozumt tomu, co kal Kaptah. A ten vysvtloval dle: "Mus pochopit, mj pane, e mluvm-li o tvm zisku a o tvm bohatstv, mnm tm ist zisk kter zstane, kdy jsou v ecky dan vyrovnny. Tak jsem zmen il tvj zisk o v ecky ty dary usm dt vbrm dan za sv syrsk etnictv, i mno stv vna, kter jim musm nabdnout, sel, a ta mno stv vna nejsou nikterak nepatrn, nebo vbr jsou mu i vytrval a potm svm emesle. Tyto asy jsou toti nejlep mi pro vbr dan, a takov asy je t nikdy nem ch si pl bt vbrm dan, kdybych ji nebyl Kaptahem, otcem obil a ptelem chudch. Ob dal obil chudm, aby ehnali mmu jmnu, v dy jistota je jistota, a za nepokojnch dob je d ve shod s chudmi. Av ak i to jsem odeetl ji od tvho zisku, a to je jaksi poji tn tvc budoucnost, je to zku enost ukazuje, e za nepokojnch dob vznikaj snadno po ry v domech a kch zlch bohatc a lechtic. Abych pravdu ekl je v tomto rozdvn obil chudm velikn aran dovolil ve svm blznovstv zmen it pi vypotvn dan zisk o mno stv obil rozdan u mici obil, potvrd mi svm palcem, e jsem mu dal mic pt, je to neum st, a i kdy vden za jedinou mici obil a ehnal by mmu jmnu a vtiskl by svj palec do hlny, a by o cokoli." Kdy se takto Kaptah zcela vypovdal, slo il pa e k em pes prsa, napmil ji a ekal na Av ak jeho slova zavila mmi my lenkami, i pem lel jsem usilovn a konen jsem se ho ot "Mme tedy mnoho obil v spkch?" Kaptah horliv pikvl, oekvaje mou pochvalu, av ak j jsem mu ekl: "Je-li tomu tak, posp co nejrychleji k novm obyvatelm, kte obdlvaj prokletou pdu, a im na e obil na set, nebo nemaj semen a jejich obil m skvrny, jako by bylo postkno k ji opadaly, i je as orn a set, pokud tmto vcem rozumm, tak e si mus opravdu velmi Kaptah se podval trpn na mne a potsl hlavou a ekl: "Mil pane mj, netrap svou vzcnou hlavu takovmi vcmi, jim vbec nerozum , nbr dovol m pem lel za tebe. Hle, vc se m tak, e jsme my, obchodnci s obilm, mli zpotku u itek sme pjovali obil novm rolnkm, proto e byli nuceni ve sv chudob nm vrtit dv mice i na eho zrna, a nemohli-li tak uinit, dali jsme porazit jejich dobytek a vzali jsm

e si jeho k e na zaplacen dluhu. Av ak stoup-li nyn cena obil, pak je tento obchod patn isk nepatrn a proto bude pro ns vhodnj , kdy vce pdy zstane tohoto jara neoseto, j toupne cena obil. Proto nebudeme ji tak po etil, abychom pjovali sv obil novm rolnk ponvad bychom tak po kodili sv zjmy. Kdybych tak uinil, zneptelil bych si v ecky obcho obilm." Av ak j jsem zatvrdil svou mysl a ekl psn: "Ui, jak jsem ti pikzal, Kaptahu, nebo o j nemyslm nyn na svj zisk, nbr myslm na mu e, jejich kln kosti vystupuj pod k , a myslm na eny, jejich prsy vis jako such ko en mchy, a myslm na dti, kter chod a kivch nohou a s mouchami v och. Proto si peji, abys jim rozdlil na oset v ecko m ob pom e jim tak v emo n, aby mohli zrno zast. To v e si peji, abys uinil pro Atona a pro hnatona, nebo ho miluji. Av ak ned obil darem, proto e jsem ji vidl, jak se z dar rod netenost a zl vle a lenost a chtivost, v dy dostali v ecku pdu darem, i dobytek dostali arem a pece neuspli. A pou ij na n hole, Kaptahu, bude-li teba, a bdi nad tm, aby zrno bylo zaseto a obil pak pokoseno. Av ak a si budeme brt svou pjku zpt, nesvolm, abys z zisk, nbr vezme pouze mici za mici." Kdy to Kaptah usly el, vykikl hlasit a roztrhl sv roucho, nebo ho nebylo ji koda, je t o potsnno vnem, a pravil: "Mici za mici pouze, mj pane? To je po etil e, nebo odkudpak bych kradl, v dy pece tvho obil, nbr kradu jen ze zisku, kter ti pin ej m obchody? A jinak tak je tv e ezbo n, ponvad krom obchodnk s obilm budu mt potom proti sob i Amonovo kn stvo a lasit jeho jmno, je to jsme v zaven jizb a nikdo ciz ns nesly , aby to mohl oznmit. t jeho jmno, mj pane, nebo on ije stle a jeho moc je stra livj ne kdykoli dve, ta klet na na e domy a lodi a spky a obchody, a proklel i tuto krmu, tak e by bylo pro mne nejlpe, kdybych ji dal hned zapsat na jmno Meritino, souhlas-li s tm, a raduji se v elice, e mnoh tvj majetek je zapsn na ciz jmna, nebo tak se kn o nm nedozvd a ne klt, je to ani vbr dan se o nm nedozvdli, teba e stopa, kterou po sob zanechvaj, u e, i kdy svmi slovy o lysosti se nechci nikterak dotknout tebe, mj pane, nebo nyn tep rve jsem zpozoroval, e jsi sal svou paruku, a tak vidm, e jsi tak ponkud lys. A chce mohu ti opatit obzvl t obratn zaarovanou mast, po n rostou vlasy je t del , ne byl adeen, a tu mast ti dm darem a nezaznamenm ji do t, je to ji dostanu v na ich vlastnc dech, a mm mnoh svdectv uinn ped soudci o jejch podivuhodnch incch, akoliv jist u z jeho lysiny vyrostly vlasy, kter byly z vlny a kuerav jako vlasy Nubijc, tak e byl nucen si dt hlavu opt oholit, ale byl ped soudcem docela opil, i nezaplatil jsem mu za jeho svdectv tolik jako ostatnm svdkm." V ecky tyto vci rozkldal mi Kaptah proto, aby zskal as a aby mne piml ustoupit od mho hodnut, av ak kdy zpozoroval, e je neochvjn, jal se trpce klt a vzval na pomoc etn b jich jmnm se nauil na na ich cestch, a ekl: "Co pak t kousl vztekl pes, i tr t tpl, mj pane? Nebo vskutku jsem si myslil, e to l erty, kdy k takov vci. Pro tv rozhodnut zchudneme, av ak snad nm chrobk nicmn byl upmn musm ci, e se sm nerad dvm na huben lidi, nbr odvracm od nich zrak, l tak tak, mj pane v dy co lovk nevid, to nemus vdt a abych si uklidnil sv svd pece obil chudm, je to jsem ml z toho zrove u itek zsluhou faranova blznovskho vy epjemnj m z tvch slov je mi tvj rozkaz, abych se vydal na obt n cesty a mazal sv noh ak e na svch cestch snad i zakopnu a spadnu do zavodovac strouhy a bude pak mt mj ivo svdom, mj pane, nebo vskutku jsem mu star a znaven a m dy jsou ztuhl, a budu postr odln lo e a Mutiny ka e a peen, a zadchvm se velice pi chzi, je to jsem ji star a z Av ak j jsem byl k nmu nemilosrdn a pravil jsem: "Vskutku, l e je t vce ne kdysi, Kaptahu, nebo jsi omldl za ta lta a nikterak nezestr ruce se ji nechvj jako kdysi a tv oi nezrudly, kdy jsi vkroil do dve, nbr teprve n se ji napil hojn vna. Proto ti ukldm tuto obt nou cestu i v ecky jej trampoty jako l t miluji, ponvad jsi pli tlust a to ti oslabuje srdce a zt uje dech, a doufm, e za ubne a stane se opt slu nm lovkem, tak e mi ji nebude hanba nad otylost mho sluhy. V aptahu, jak jsi se kdysi radoval, kdy jsme putovali po zapr ench cestch babylnskch, a j k jsi se radoval, kdy jsi sedl na oslu v horch libanonskch, i jak jsi se je t vce radov l, kdy jsi sestoupil z jeho hbetu v Kade i! Vskutku, kdybych byl mlad chci ci, kdybyc eml zde tak etn dle it koly, kter mi svil faran , el bych rd s tebou na tuto ces v srdce, nebo mnoz budou ehnat tvmu jmnu, a ji dokon ." Kaptah rozva oval pozorn po celou tu dobu, co jsem mluvil, a svra til obo, pouze kdy jse m pipomenul osla v horch libanonskch, ale po celou tu dobu potal cosi na prstech. Kon en prohlsil:

"Musm si vru posp it, abych mohl vykonat v e je t v tto dob set, i musm poslat do sp luhy a najmout dal , aby se mohlo zrno vas rozdlit. Tak psae musm vzt s sebou, aby se alo po zkonu, nebo tito slu ebnci Atonovi jsou mu ov potm il, i hodlm mit svou mru nebudou-li umt obil zast a pak pokosit. Na tst mme vlastn lodi, tak e m cesta nemus t n, a tak hodlm vzt s sebou kuchysk lun, proto e mj aludek, jej kr , je slab a A nad brzdami se dm nosit v nostkch jen pohle na mne, mj pane, a povz sm, zda by se o m dstojnosti peskakovat brzdy, pokud bych byl vbec toho schopen na svch starch a ztu lch nohou. Av ak jinak jsi mluvil moude, v dy dvky z dom rozko e se zaaly ji opt na m ale j se nemohu se enami obveselovat pro svj velk bich, je to se pli zadchm, kdy ou m a to mne zlob, ponvad mm dosti zlata, abych si mohl koupit obveselovn s kterouk ou v mst Vesetu, na el-li bych v nkter zalben , akoliv ov em tomu nesm rozumt tak, al sv zlato v ench, nebo tak po etil nejsem, nbr vm dobe, e prost otrokyn udl t nho domu rozko e, kter m zlat kruhy v u ch. Nechci mluvit s tebou o ench, v dy ty vb i jim, ani radosti ze ivota, nbr tvoje tv zstala stejn kysel, jak byla. Nicmn douf robk postar, aby se tv blznovsk rozhodnut obrtilo nm k po ehnn, a ne k proklet a at s rozlinmi ppravami, o nich by bylo marn ti povdat, je to bys tomu nerozuml. To rd, aby nkdo poslal tebe na stejn obt nou cestu a pro stejn nerozumnou vc, abys na vlas nm hojnm mase poznal tot , co jsi nyn uinil ty mn." Tato jeho nadje se vyplnila velmi brzy, jak budu dle vypravovat. Nyn se zmnm pouze je t o tom, e jsme se pak ji pestali pt a e se Kaptah poddil mmu rozhodnut, i sedli jsm do noci, popjejce vno, a tak Merit pila s nmi a obna ila sv hnd prsy, abych se jich m otkat svmi sty. A Kaptah nm vypravoval sv vzpomnky na cesty babylnsk a na udusan mla jestli e mohl provst v e, co vypravoval, pak jsem tehdy nesly el a nevidl pro Mineu. Nebo na ni jsem nezapomnl, teba e jsem le el t noci na Meritin roho i a obveseloval se s teba e se m srdce rozehlo a m samota roztla. Av ak neekl jsem j m sestro, nbr in e to mi byla ptelem, a co ona inila mn, bylo na znamen nejvt ho ptelstv, kter m e sem hotov rozbt s n d bn, av ak ona k tomu nesvolila, je to byla zrozena v krm a j jsem pli vzne en a bohat. Av ak domnvm se, e si chtla uchovat svou svobodu pouze proto, a nav dy jejm ptelem.

IV Nazt jsem musel jt do zlatho domu ped velkou matku krlovskou, kterou cel Veset nazva kou a nubijskou arodjkou, a nikdo nepoteboval vysvtlovat druhmu, koho tm mn. Nicmn , e pes ve kerou svou moudrost a obratnost byla ona sama vinna tto sv pezdvce, nebo by krut a potm il staena a velik moc odstranila v e, co v n bylo kdysi dobr. Av ak kdy jsem se oblkl na sv lodi do krlovskho lnu a zavsil na sebe v ecky odznaky sv nosti, pi la ke mn m kuchaka Muti z domu, jen patval tavii mdi, a ekla mi nevldn: "Po ehnn budi den, jen t pivd dom zpt, mj pane, ale jedn opravdu podle zvyku mu omech rozko e a nepijde dom ani k sndani, teba e jsem se tolik natrpila, abych ti pipr jdla, kter by ti byla po chuti, a bdla jsem po celou noc a pekla a sma ila a bila ho l ln otroky, abych je popohnala v poklzen, a mne prav pa e bol a je zcela vyerpna. ar a znaven ena a nevm ji mu m a tv chovn vera veer a v noci a dnes rno niktera ak si posp , abys alespo sndl sndani, kterou jsem ti pipravila, a vezmi tu svou bhuli s sebou, nem e -li bt ani den bez n." Tak hovoila, vdl jsem v ak, e m Merit ve velk ct a obdivuje ji, ale to ji byl zpsob ykl jsem mu, kdy jsem il je t jako lka chudch v dom, jen patval tavii mdi, tak e byla lahodn mm u m, i ctil jsem, e jsem se vrtil skuten dom. Proto jsem el s n rd a poslal jsem slvko Merit ke Krokodlmu ocasu, a Muti krela vedle nostek svm vleklm krokem a mumlala bez ustn a kala: "Myslila jsem vskutku, e jsi se ji uklidnil a nauil t v istot, kdy ije s krlovskm si se niemu nenauil, nbr jsi stejn bezuzdn jako kdysi, akoliv jsem myslila, e tu v t id a spokojenost, kdy jsem t vera spatila. Tak jsem se ze srdce pot ila, e m tve k oustnutm se lovk ukliduje, a vskutku nebude mou vinou, zhubne -li za svho pobytu zde, n r vinna bude tv divok povaha, nebo v ichni mu i jsou stejn a v ecko zlo na svt pochz erou skrvaj pod svou zstrkou, je to se za ni styd, a nijak m neudivuje, e se za ni sty Tak mluvila bez ustn kolem dokola, tak e jsem si vzpomnl na svou matku Kipu a byl byc h se zajist dal do ple dojetm, kdybych ji nebyl konen zarazil: "Mli , eno, nebo tv e ru m my lenky a je jako bzuen mouchy v mch u ch." Tu ihned zmlkla a byla velice spokojena, ponvad doshla toho, e jsem na ni vykikl, a t ak nejlpe poznala, e se jej pn vrtil dom.

Upravila krsn mj dm, aby mne v nm dstojn pijala, a vnce kvtin byly pivzny na slo vr byl zameten, i ulice ped nm byla zametena a mr ina koky byla odhozena zped na eho dom ped dm sousedv. I dti najala, aby kiely: "Po ehnn budi den, jen pivd na eho pna dom!" Uinila tak, ponvad se velice hnvala, e nemm vlastnch dt, a byla by rda bvala, kdyb l ml, ov em pokud bych to byl dokzal bez eny, ale jak by se to bylo mohlo takto stt, t o nemohu ci. Nicmn si to myslila, i dal jsem dtem m a Muti jim rozdala medov kolky, ode ly, velice se radujce. Zatm pi la tak Merit, krsn odna a s kvty ve vlasech, a jej vlasy se leskly olejem, ta i vzlykala a utrala si nos, kdy nm lila vodu na ruce. J pipraven jdlo bylo lahodn mm ebo to bylo jdlo vesetsk, a v Achetatonu jsem pozapomnl, e dn jdlo na svt se nevyr setskmu. Av ak snad byla tak Merit pinou mho hladu, ponvad jsem omldl a m srdce byl n mlad, jako m tlo. Av ak kdy nm Muti podvala jdlo, mluvila bez ustn k nm obma a kala: "Zajist mne bude proklnat, mj pane, nebo tento rkosnk se opkal pli dlouho a nejsem ojena s jeho vou. Ochutnala jsi ji , Merit, srdka pupenc palmovch, kter jsem dusila s inkami? asto se mi podaila, ale dnes byla dlouho na ohni. A ty, mj pane, ani nev , jak asto jsem hovovala s touto krsnou a v enou enou o tob a neustle ji ped tebou varova kazovala j, jak nestl a kolsav je tv mysl a jak jsi hloup a po etil, av ak ona nevi nechpu, co na tob je t vid, kdy jsi ji i lys. Ale eny bvaj v mld stejn po etil e je ta vcika, kterou mu i nu, dnes o tom nechci mluvit, ale dobe v , co si myslm, a d se, e i Merit to v, v dy ji nen tak docela mlad. Nicmn zku enost je stejn jak pro o mu e a pro enu je t t a u ji mt se na pozoru ped mu i a nevit jejich alebnm ostatn nalo ila sama do oleje po krtskm zpsobu a nemyslm, e to Kr an dlaj lpe, t rybky lukly." Podkoval jsem Muti a chvlil jej umn a ona byla velice dobr mysli, akoli se pokou ela d ra tit elo a krit nos a tak Merit ji chvlila. A nevm, bylo-li na tto sndani v dom, tavii mdi, nco zvl tnho i vzpomenut hodnho, ale vypravoval jsem to jen pro sebe, je byl tehdy opt asten, i zvolal jsem: "Hodiny, zastavte svj tok! Vodo, pesta kapat! Nebo tato chvle je dobr rd bych, aby plynul, nbr aby tato chvle nikdy nepe la!"

Av ak zatm se shrom dili na mm dvoe lid z chud tvrti, a byli obleeni ve svch nejlep omazni jako ve dnech svtench, a pi li mne pozdravit a st ovat si na sv bolesti a trpe : "Velice jsme t postrdali, Sinuhete, nebo kdy jsi byl mezi nmi, nedovedli jsme si t dos taten v it, a teprve a jsi ode el, jsme poznali, kolik dobrho jsi pro ns uinil a co js ratili, kdy jsme ztratili tebe." A pinesli mi dary, teba e jejich dary byly nepatrn a bezvznamn, v dy byli chud ne kd pro boha farana Achnatona. Nkdo mi pinesl mici krupice a jin mi pinesl ptka, jeho z vrhacm devem, a jin pinesl su en datle a jin opt kvty, je to neml jinho daru, tak e divil, kdy jsem hledl na mno stv kvt na mm dvoe, pro jsou zhony na cest beran po l ny. Byl mezi nimi i star psa, jen chodil s hlavou na stranu kvli sv bouli na krku, i podiv il jsem se, e je je t iv. Byl mezi nimi i otrok, jemu jsem uzdravil prst, a ukzal mi je j py n a hbal jm pede mnou, a on to byl, kdo mi pinesl onu krupici, nebo pracoval stle mln a mohl ji tam ukrst. Byla mezi nimi i matka, kter mi ukzala svho syna, i vyrostl v krsnho a statnho mladka, a jeho oko bylo zernal po rn a jeho nohy sam rm, a chlu e sprsk kterhokoli chlapce z celho sousedstv. Byla mezi nimi i dvka z domu rozko e, j kdysi vylil oi a kvli n jsem byl zavalen prac, je to poslala ke mn v ecky sv znm m vyezal svm no em zohavujc matesk znamen a bradavice. A tak mla spch, proto e si em prostedky a koupila si boudu pobl e tr i t, do n chodili obchodnci a nkdy i kupujc oteby, a krom toho prodvala vonn masti a vdla o domech, kde najdou jej zkaznci mlad z pedsudk. Ti v ichni mi pinesli dary a pravili: "Nepohrdni na imi dary, Sinuhete, teba e jsi nyn krlovskm lkaem a bydl ve zlatm dom a e srdce se raduj, e t vidme, pokud nm jen nebude zase mluvit o Atonovi." I nemluvil jsem jim o Atonovi, nbr pijal jsem je jednoho po druhm a naslouchal jejic h nkm a dal jim lky a uzdravoval je. A Merit svlkla svou krsnou zu, aby ji neposkvrni

a pomhala mi, omvajc jejich vedy a istc mj n v ohni a mchajc omamujc npoje tm rhnout bolestiv zub. Kdykoli jsem na ni pohldl, zaradoval jsem se, i hledl jsem na ni asto pi sv prci, nebo byla krsn na pohled a jej tlo bylo pln a pvabn, i jej d nestydla se, teba e byla svleena, jako se svlkaj eny z lidu pi prci, a nikdo z mch n se nad tm nepohor il, nebo mli dost na svm trpen. Tak plynul as, a pijmal jsem nemocn jako kdysi a rozmlouval s nimi a radoval se ze s vho vdn i umn, je to jsem jim mohl pomoci v jejich bolestech, a radoval jsem se tak z ledu na Merit, je mi byla ptelem, a mnohokrt jsem hluboce povzdychl a ekl sm k sob: "Hodiny, zastavte svj tok, a vodo, pesta kapat, nebo tak krsn chvle nem e dlouho trva Tak se stalo, e jsem zcela zapomnl na svou povinnost jt do zlatho domu, a pece byl mj pchod ji oznmen velk matce krlovsk. Av ak domnvm se, e jsem na to zapomnl, ponvad o zapomenout, nebo jsem byl asten.

Konen se zaaly prodlu ovat stny a mj dvr se vyprzdnil a Merit nalila vody na m ruce a hla mi oistit se, a j jsem opt pomohl j a inil jsem tak rd a spolu jsme se oblkli. Av ak kdy jsem se chtl dotknout svma rukama jejch tv a svmi sty jejch st, odstril la: "Posp ji ke sv arodjce, Sinuhete, a neme kej, aby ses mohl vrtit ped noc, nebo m r netrpliv oekv. Ano, zd se mi, e roho v m jizb t oekv nanejv netrpliv, a nec v dy jsou velmi mkk, Sinuhete, a maso zvadl, a neekla bych, e tv laskn je obratn, jsi jin ne ostatn mu ov, a proto chpu dobe svou roho ." A zavsila mi odznaky m dstojnosti na hrdlo a vlo ila lkaskou paruku na mou hlavu a pohl adila mi pitom tve, tak e jsem si nikterak nepl odejt od n do zlatho domu, akoliv js elice bl, kdy jsem si pipomnl krlovskou matku. I poruil jsem svm otrokm, aby si posp ili, a pobzel jsem je hol a stbrem, a pobzel j i stbrem veslae sv lodi, a voda umla kolem pd, jak jsme se rychle bl ili k zlatmu tla lo u pstavi t a ve el jsem do palce, prv kdy zapadalo slunce za zpadn pahorky zily, tak e jsem se neuvrhl do hanby. Av ak ne budu vypravovat o sv rozmluv s krlovskou matkou, musm ci, e za ta lta byla ze dvakrt ve mst Achetatonu, aby nav tvila svho syna, a poka d ho krala za jeho blzno k e faran Achnaton byl tm ve svm srdci velice doten, nebo svou matku miloval a byl vi ep, jak jsou asto slep synov vi svm matkm, dokud se neo en a dokud jejich eny jim n Av ak Achnatonovy oi Nefertiiti neotevela kvli svmu otci. Musm v ak upmn piznat, e ovsk matka Tij ili v tch dobch ji zcela veejn spolu a nikterak se nepokou eli skrvat rozko , nbr ukazovali se spolen a sledovali se na ka dm kroku, jako by jeden druhho hl i nevm, zda poznal kdy krlovsk dm opov livj hanbu, ale snad ano, ponvad o takovch dy nepsalo, nbr zemely a byly zapomenuty zrove s lidmi, kte byli jejich svdky. Av ak zen farana Achnatona nechci ani nyn nic ci, nbr vm, e bylo bo sk, nebo kdyby neb krev svho krlovskho otce, nebyl by ml ani trochu krlovsk krve v dy po matce krlovsk nezddil a tu by byl vskutku bval faranem nepravm, jak tvrdili kn a v e, co se sta o by je t marnj m a nesmyslnj m. Proto si nikterak nepeji vit kn m, nbr vm rad Nu e, krlovsk matka Tij mne pijala ve sv soukrom komnat, kde poskakovali a tbetali v rozlin drobn ptci s uznutmi kdly. Nikterak toti nezapomnla na emeslo svho mld y v zahrad palce a potrala vtve strom lepem a rozprostrala st. Av ak kdy jsem ped n il, vzala roho z barvenho rkosu a oslovila mne rozmrzele a vytala mi m opo dn a nako zeptala: "Zdalipak je vyleno blznovstv mho syna, i je as otevt mu lebku? Nebo miluje Atona p znepokojuje lid, eho nen zapoteb, je to neprav bh je svr en a nikdo ji nesoupe o m Vypravoval jsem j o faranov stavu a o malch princeznch, o jejich hrakch a gazelch a p h, i o tom, jak rdy pluj na lunech po Atonov posvtnm jezee, a se krlovsk matka usm lila mi usednout j k nohm a nabdla mi pivo. Av ak pivo mi nenabdla ze skrblictv, nbr p o, e sama po zpsobu prostho lidu mla radji pivo ne vno, a jej pivo bylo siln a s ila ho ka d den mnoho d bn, tak e jej tlo pivem opuchlo, i jej tve opuchly a nebyly ed a pipomnaly opravdu tve Nubijc, teba e nebyly tak zcela ern. A nikdo by zajist ne , hled na ni, e tato zestrl a otyl ena si zskala kdysi svou krsou lsku velkho fara tak lid tvrdil, e doshla faranovy pzn nubijskmi kouzly, v dy je tak nanejv podivn edl k sob jako velkou man elku krlovskou dceru ihae z pobe nch stin. Av ak jak popjela pivo, zaala mluvit se mnou dvrnji a otevenji, a nebylo v tom nic div nebo jsem byl lkaem a eny svuj lkam mnoh, co by jim ani na mysl nepi lo svit j se krlovna Tij nijak neli ila od ostatnch en. Av ak tak se stv, e lovk, jen ct s

, zane rozmlouvat s cizmi lidmi otevenji a dvrnji ne s blzkmi, a to je jist znamen , akoliv lovk sm si to asto neuvdomuje. Proto mi zaal chlad svrat srdce, kdy se mnou la tak dvrn, i zeptal jsem se j na jej bolesti, av ak ona se mi smla a ekla, e dnc krom tch, je j psob pivo a hojn vzduchu ve vnitnostech, av ak marn jsem ji vyzval j y se piva zekla, je to tak nehodlala nikdy uinit a nepova ovala pivo za nebezpen, proto e nevidla je t hrochy ve svch snech. Mluvila tedy ke mn pod vlivem piva a pravila: "Sinuhete, ty, jemu mj syn dal ve svm hloupm rozmaru jmno Osaml, teba e nevypad nik mle a jsem si jista, e se v Achetatonu obveseluje ka d noci s jinou enou, nebo znm d achetatonsk nu e, ty, Sinuhete, jsi pokojn lovk a snad nejpokojnj ze v ech, je zn lid mne dr d, tak e bych si pla pchat t mdnou jehlou, abych t vidla skkat a naka ak, jak jsi doshl toho klidu. Zajist jsi ve svm srdci dobr lovk, i kdy nevm, k jakmu je lovku dobrota, nebo jen hlupci, kte nedovedou nic jinho, jsou dob to jsem pozn k tv bytost nakonec ukliduje obdivuhodn i mne a chtla bych ti ci, e onen Aton, k nm ve svm blznovstv ukzala cestu, m velice roziluje a nikterak jsem nemla v myslu, aby za ly tak daleko, nbr na la jsem Atona pouze proto, abych svrhla Amona a aby moc moje a mho syna byla vt a po pravd ho nalezl knz Aj, mj mu , jak v nejsi-li snad tak ani to nevdl , av ak km ti, e je mm mu em, teba e nem eme spolu rozbt d bn. Chci t Aj, v nm nen ji vce sly ne v kravm struku, tento Aj pinesl s sebou Atona z msta l jm mho syna. A vskutku nechpu, co mj syn na nm m v ak ji jako dt snil s oteven slm si nic jinho, ne e je blzen, jemu by se mla otevt lebka, a nechpu, jak bel h ho ena, ta pvabn dcera Ajova, mu rod dceru za dcerou, teba e moji mil arodjov se pok omoci, jak nejlpe dovedli. A nechpu tak, pro lid nenvid m arodje, v dy jsou mil, t maj v nosech jehly ze slonoviny a vytahuj sv rty a lebky svch dt. Ale lid je nenvid, vm, tak e je musm ukrvat ve sklepench zlatho domu, je to by je jinak povra dil, ale nez se jich, nebo nikdo nedovede jako oni lechtat m chodidla, a pipravuj mi lky, s jejich pomoc se mohu je t radovat ze ivota jako ena a obveselovat se, av ak mysl -li, e mohu m kou rozko z Aje, pak se velice ml , a nechpu po pravd eeno , pro mu vnuji stle j v by bylo lpe, kdybych ho nechala padnout. Lpe pro mne samu, chci ci. Av ak snad bych ho ji ani nemohla nechat padnout, i kdybych chtla, a to mne znepokojuje. Proto mou jedinou rozko jsou moji mil Nubijci." Velk matka krlovsk se ti e uchichtla, jako se uchichtvaj pstavn myky, kdy se napij jsou vesel mysli a uchichtvajc se tu a tam mezi e, pokraovala: "Tito moji Nubijci jsou velkmi a obratnmi lkai, Sinuhete, teba e je lid nazv arodji, z pouh nevdomosti a i ty bys se zajist pouil z jejich umn, kdybys pemohl svj peds oti jejich barv a pachu a kdyby oni svolili k tomu, aby t o svm umn pouili, emu nicm ebo jsou na n velice rlivi. Jejich barva je tepl a ern a jejich pach nen nepjemn, se na, naopak je vzru ujc, tak e nyn se ji bez nich nemohu obejt. Tob, Sinuhete, se p e to jsi lkaem, a proto mne neprozrad , e se s nimi obas tak obveseluji sami mi to to oruili a njakou tu rozko mus pece mt i star ena, jako jsem j. Av ak nikoli proto, usila nco novho, jako zka en dvorn pan, je se t z Nubijc stejn jako lid, kte oc pak znechuceni tvrd, e shnil maso je nejchutnj jdlo. Ne, nikoli proto miluji sv Nubij ale m krev je mlad a rud, i netou po neestnch dr didlech ale Nubijci jsou mi tajem m pibli uje pramenm teplho ivota, prsti, slunci a zvectvu. Rda bych, abys nevypravova to, co ti nyn doznvm, av ak pov -li to, nevzejde mn z toho dn koda, je to prost pr ice v v emu, co se o mn vypravuje, ba dom l se i vce, tak e se m povst ji nem e zh hostejn, co bude lidu vypravovat, ale rda bych nicmn byla, kdybys o tom pomlel, je to j i dobr lovk, co j nikterak nejsem." Zasmu ila se a ji se piva nenapila, nbr poala opt vzat roho z barvench stonk rkosu pen na jej temn prsty, jak v stonky, nebo jsem se neodv il pohledt j do o. Je to esliboval, pokraovala dle: "Dobrota nen lovku k niemu, nbr jedin moc nco na svt znamen. Av ak ti, kte se zr , neznaj sami cenu moci, nbr pouze ti, kte se narodili s lejnem mezi prsty u nohou ja ko j. Vskutku, Sinuhete, j znm cenu moci, a v e, co jsem uinila, uinila jsem pro ni, a abych ji zachovala svmu synovi a jeho synm a aby m krev ila na zlatm trn faran a n em se nieho, abych toho doshla. A snad byly m iny patn ped bohy, av ak po pravd e pli nedbm, je to faranov jsou nad n povzneseni, a koneckonc nen dobrch nebo patnc , co uspje, a patnm, co neuspje a vyjde najevo. Pesto se obas m srdce chvje a m vnit se mn ve vodu, kdy pomyslm na sv iny, nebo jsem jen enou a v ecky eny jsou povriv v tto vci mi pomohou moji Nubijci. Zvl t se chvji, kdy hledm na Nefertiiti, jak rod d

za dcerou, nebo ji tyikrt se tak stalo, a poka d je mi, jako bych hodila kmen na cestu sebe a pitom jej opt nalezla na cest ped sebou, a nedovedu to vysvtlit, nbr obvm se em svmi iny uvalila na sebe proklet, je m pedchz." A zamumlala nkolik zakadel svmi tlustmi rty a za ourala neklidn nohama po podlaze, av a o celou tu dobu vzaly jej prsty obratn pestrou roho , i hledl jsem upen na ty temn prs a chlad svral m srdce. Nebo vzala roho ihaskmi uzly a tyto uzly jsem znal. Vskutku, z jsem tyto uzly byly to podivn uzly Doln zem a jako chlapec jsem je vidl v dom svho o ce na zaouzen lodice z rkosu, kter visela nad lo em m matky. Kdy jsem si to uvdomil, ml mj jazyk a m dy ztuhly, v dy v noci mho zrozen vl zpadn vtr a lodika z rkosu p du zplavy a vtr ji zanesl na beh do blzkosti domu mho otce. My lenka, je se ve mn zrod pi pohledu na prsty krlovsk matky, byla tak hrzn a nesmysln, e jsem o n nechtl dle , a ekl jsem si, e konen kdokoli m e umt vzat lodiku z rkosu ihaskmi uzly. Av ak slo v Doln zemi a ve Vesetu jsem nevidl nikoho, kdo by uml vzat podobn uzly. Proto ta k jako chlapec jsem asto hledl upen na zaouzenou lodiku a na jej polman rkos, obdi , kter ji dr ely pohromad, teba e jsem tehdy je t ani nevdl, jak je ta lodika spojena dem. Av ak velk matka krlovsk Tij nezpozorovala m ustrnut a neekala na mou odpov, nbr po o vlastnch my lenek a vzpomnek a ekla: "Snad jsem podle tebe zl a odporn ena, Sinuhete, kdy s tebou hovom tak upmn, av ak n y, nbr sna se mne pochopit. Nen toti snadn pro chudou dceru ihae pijt do faranova , v nm j ka d opovrhuje pro jej temnou ple a irok nohy a pch ji tisci jehlami, a o hrany ne faranv rozmar a krsu a mld svho tla. I nediv se, e jsem nevhala nad prost i bych si naklonila faranovo srdce, a noc po noci jsem ho seznamovala s podivnmi zps oby ernch lid, a se nemohl obejt bez mho laskn a j jsem skrze nho vldla Egyptu. m nade v emi pletichami zlatho domu a unikla nstrahm a roztrhala v ecky st, kter byly p ny v mou cestu, a nezalekla jsem se ani pomsty, jestli e jsem k n mla dvod. Uzamkla j sem strachem v echna sta kolem sebe a vldla jsem ve zlatm dom podle sv vle a mou vl aby dn ena neporodila faranovi syna, pokud j ho neporodm. Proto tak skuten dn e rodila, a dcery, je mu porodily, jsem provdala ihned po jejich narozen za velmo e. T ak mocn byla m vle ale j sama jsem se tehdy je t neodv ila rodit, abych se nezo klivi om, v dy zpotku jsem ho ovldala pouze svm tlem, pokud jsem nespoutala jeho srdce tis Nicmn zaal strnout a laskn, jm jsem ho ovldala, ho oslabilo, tak e ke sv hrze jse la dceru, kdy jsem byla usoudila, e as dozrl natolik, e se mohu odv it porodu. Nicmn tla z n Beketaton a neprovdala jsem ji za nikoho, nbr je stle pem v mm toulci nebo si ponechv v toulci v dy vce p a nespolh pouze na jedin. Dle plynul as a ila jsem i, a konen jsem mu porodila syna, teba e mi byl mj syn k men radosti, ne jsem doufala je blzen, a proto upnm svou nadji na jeho syna, i kdy se je t nenarodil. Tak velik by nicmn m moc, e ani jedin ena v enskm dom faranov mu neporodila za ta lta syna, n pouze dcery. Mus uznat, Sinuhete, jako lka, e toto m umn a kouzlo bylo pozoruhodn." Tehdy jsem se zachvl a pohldl j do o a pravil: "Tv kouzlo je velice prost a hodn opovr en, velk matko krlovsk, je to je v e svmi p rkos, tak e je m e kdokoli vidt." Upustila rkos z rukou, jako by j byl splil prsty, a jej pivem zrudl oi se vyte tily, p strachu, kdy ekla: "Jsi tak arodjem, Sinuhete, kdy tak mluv , i zn lid i to?" Odpovdl jsem j: "Pres urenou mru asu nelze ped lidem nic skrt, nebo lid zn v e, i kdy se mu nic nepov nemly tv iny oitch svdk, velk matko krlovsk, av ak noc t vidla a non vtr ept nonmu vtru nem e zabrnit, aby nepovdal, i kdy m e uzamknout sta lid. Nicmn roh je neobyejn krsn a zajist tak kouzeln, i byl bych ti vden, kdybys mi ji dala darem, bych si j dovedl nesmrn v it, vskutku, dovedl bych si j v it vce ne kdokoli jin, kom darovala." Uklidnila se mmi slovy a vzala dle roho chvjcmi se prsty a popjela pivo. Pak pohldla ne s sm kem a ekla: "Snad ti dm tuto roho darem, Sinuhete, a ji dokonm. Je to krsn a vzcn roho , je to j a rukama, a je to tedy roho krlovsk. Av ak ten, kdo dv dar, oekv, e dostane za opl k. A co d ty mn, Sinuhete?" Usml jsem se a ekl lhostejn: "Daruji ti svj jazyk, krlovsk matko. Nicmn byl bych rd, kdybys jej ponechala v mch st a do dne m smrti. Nebylo by toti mmu jazyku k u itku, kdyby mluvil proti tob. Proto ti

jej daruji." Zamumlala nco k sob a pohldla na mne kosem a pravila: "Propak bych svolila k daru, jen je stejn ji v m moci? Nikdo by mi nezabrnil, abych si nevzala tvj jazyk, ba i tv ruce bych si mohla vzt, tak e bys nemohl ani napsat to, c o bys ji nemohl ci. Tak bych t mohla zavst do svch sklepen, abys nav tvil m mil Nu ad by ses nikdy od nich nevrtil, nebo rdi pin ej bohm lidsk obti." Av ak j j odpovdl: "Zejm jsi ji vypila pli mnoho piva, krlovsk matko. Dne nho veera vce nepij, nebo ve snech hrochy. Mj jazyk je tvm a doufm, e dostanu tvou roho , a bude hotova." Povstal jsem k odchodu, a ona mi nebrnila, nbr prskala smchy, jako prskaj star, opil , a ekla: "Bav mne velice, Sinuhete, bav mne velice." Tak jsem od n ode el, a nikdo mne nezadr el.

Vrtil jsem se do msta a Merit sdlela se mnou svou roho . Nicmn jsem ji nebyl zcela as nebo jsem uva oval o sazemi zernal lodice z rkosu, je kdysi visela nad lo em m matky, val jsem o temnch prstech, kter vzaly ihaskmi uzly rkos do roho e, a uva oval jsem o n , kter dil lehkou lodiku od zd zlatho domu dol po proudu a pes eku na vesetsk beh. jsem uva oval a ji jsem nebyl zcela asten, nebo m vce vdn, tm vce zrmutku a bych bval rd u eten, je to jsem ji nebyl mld.

V Dvodem m cesty do Vesetu, jej jsem udal faranovi, byla nv tva v Dom ivota, kde jsem j a nebyl, akoliv to vy adovala m hodnost krlovskho otvrae lebek, a tak jsem se obval, obratnost zhor ila, nebo v mst Achetatonu jsem po celou tu dobu neml ple itost otevt lebku. Proto jsem el do Domu ivota a ml jsem tam nkolik pedn ek a uil jsem ky, kte i lidskou lebku za svj obor. Dm ivota nebyl ji nicmn tm, m byl kdysi, a jeho povst velice upadla, je to nikdo, an si ji nepl bt v nm o eten, a nejlep lkai jej opustili a usadili se ve mst a tam p meslo. Domnval jsem se, e se vdn osvobodilo a rozvinulo, je to ci se nemuseli ji podr t zkou km na knze ptho stupn, aby mohli vstoupit do Domu ivota, a nikdo jim nebrnil pt pro. Av ak byl jsem velice zklamn, nebo ci byli mlad a nevyspl a rozhodn si nepli nbr jejich nejvy pn bylo dosci hotovho vdn od svch uitel a potom zpisu do Kn rovozovat sv emeslo a zskvat si jm zlato a stbro. Nemocnch bylo tak mlo, e trvalo nkolik tdn, ne jsem mohl otevt ti lebky, jak jsem s abych pezkou el svou obratnost. Doshl jsem tmito temi ppady velik povsti, a jak lka mi lichotili a vyn eli jistotu a hbitost mch rukou. Nicmn kdy bylo po v em, ctil jsem, e m ruce nejsou ji tak jist a obratn jako v mch ch. A tak m oi zeslbly, tak e jsem nevidl a nerozeznal tak jist a snadno jako dve nem id, nbr musel jsem se dlouze vyptvat a vy etovat, abych nabyl o chorob jistoty. Proto j em pijmal ka dho dne nemocn i ve svm dom a lil je, ne daje od nich dar, nbr chtl sv bval obratnosti. V Dom ivota jsem tedy otevel ti lebky, a z nich prvn z ist trpnosti, je to nemocn by eln a trpl pli nmi bolestmi. Av ak oba druh ppady byly zajmav a vy adovaly v m o Prvn z nich byl mu , jen ped dvma lety spadl na ulici ze stechy, na n jednoho krsnho oval s enou jinho mu e. Spadl, prchaje ped man elem, a probral se k vdom bez zjevnho po Av ak po njakm ase onemocnl svatou nemoc a nemoc ho zachvacovala znovu a znovu a zvl t dy, kdy se napil vna. Vidn nicmn neml, nbr vyr el pouze zl vkiky a kopal a kousa a vypou tl svou vodu. Obval se sv svat nemoci tak velice, e si pl, abych mu otevel le a sm mne o to po dal. Proto jsem svolil a otevel mu lebku a vzal jsem si ku pomoci na radu lka Domu ivota zastavovae krve, akoliv jsem nebyl zvykl na jeho pomoc pi svch nbr dvoval jsem pouze sv obratnosti. Tento zastavova krve byl je t hloupj a ospal onen, jen zemel ve zlatm dom faranov, jak jsem svho asu vypravoval, a po celou dobu m museli jm tst a povzbuzovat ho, aby neusnul a pamatoval na svj kol. Pesto se objevily tu a tam kapiky krve v ezn rn. Bylo teba otevt mu i cel tm, i vidl jsem, e jeho arou krv na mnoha mstech. Proto oi ovn trvalo dlouho a nemohl jsem oistit jeho mozek d nale, abych jej nepo kodil. Av ak jeho svat nemoc ho ji nezachvtila, nebo zemel tetho jak je obvykl. Nicmn se pova ovalo oteven jeho lebky za obzvl t zdail a m obratnost e vyn ena a ci si zaznamenali v e, co jsem inil a co jsem jim ukazoval. Druh ppad byl sm o sob prost , nebo nemocn byl mal chlapec, jej str cov na li na mrajcho, oloupenho a s prora enou hlavou. Nhodou jsem byl v Dom ivota, kdy ho tam pi

nebylo ji pi nm co ztratit, nebo v ichni myslili, e zeme, a dn lka se ho nechtl to jsem otevel jeho rozbitou hlavu co nejsp nji a vyal z mozku lomky leben kosti a pi otvor v hlav oi tnou stbrnou destikou. Uzdravil se a je t il po dvou tdnech, kdy js et, ale t ce pohyboval pa emi a jeho dlan a chodidla nic nectily, byly-li lehtny prkem. icmn jsem vil, e se asem zcela uzdrav. Toto oteven lebky nevzbudilo stejn velkou po jako u onoho mu e sti enho svatou nemoc, je to v ichni pova ovali mj spch za pirozen hvlce pouze hbitost mch rukou. Ppad byl pece v ak pozoruhodn v tom, e jsem ped otev neml asu ji oholit, a proto pak rostly na n vlasy jako dve a mj ez nebylo pro n vidt

Akoli se v Dom ivota chovali v ichni ke mn uctiv pro m dstojenstv, vyhbali se mi sta dv ili se hovoit se mnou dvrn, je to jsem pi el z Achetatonu a oni byli stle je t v m boha pro svj strach. Nemluvil jsem jim o Atonovi, nbr hovoili jsme spolu pouze o tch vcech, je se tkaly lkaskho emesla. Den za dnem se dotazovali na m mnn a oichval es oichv zem, kdy nkoho hled, a jsem se divil jejich ponn. Konen po onom tetm oteven lebky pi el ke mn obzvl t moudr lka, jen obratn zach "Krlovsk Sinuhete, vidl jsi zajist, e Dm ivota je przdnj ne dve a e na e umn dve, akoliv je ve Vesetu stejn, ba vce nemocnch ne dve. Cestoval jsi po mnohch zem ete, a vidl rozlin zpsoby len, av ak domnvm se, e jsi je t nikdy nevidl takov, j e Vesetu, nebo pi nich nen teba ani no e, ani ohn, ani lk, ani obvaz. Jsem poven, a ovdl o tchto zpsobech len a abych se t zeptal, zda si peje je vidt. Av ak mus sl se nikomu nezmn o tom, co uz . A tak ti zav eme oi, a t povedeme na posvtn msto zvdl, kde to je." Jeho e mi byla proti mysli, nebo jsem se obval, e bych se mohl pro to dostat do nesnz d faranem. Nicmn m zvdavost byla velik, a tak jsem ekl: "Sly el jsem skuten, e se ve Vesetu nyn dj podivuhodn vci. Mu i vypravuj pohdky a e o uzdravovn jsem je t nesly el. Jako lka pochybuji velice o takovch lench bez no e bez lk a obvaz. Proto se nechci vm ovat do dnho ejdstv, aby mho jmna nebylo zneu ectv o tom, co nen a co se nem e stt." Odporoval mi horliv a ekl: "Myslili jsme, e nem pedsudk, krlovsk Sinuhete, v dy jsi procestoval mnoh zem a nas ich mnoh vdn, kter nen v Egypt znmo. Pece se tak zastav krev bez kle t a bez hav e tedy nemohlo uzdravovat bez no e a ohn? Tv jmno nebude do nieho vm ovno, to ti slibuj , nebo si pejeme ze zvl tnch dvod, abys prv ty v e vidl a poznal, e v tchto uzdrav si osaml, Sinuhete, a nestrann svdek, proto potebujeme prv tebe." Jeho e mne udivila a vzbudila mou zvdavost. Tak jako lka jsem chtl pece zvt ovat sv to jsem nakonec svolil.

Kdy nastala noc, pi el pro mne do mho domu a vzal mne do svch nostek a cestou mi zavzal oi, abych nevidl, kterm smrem mne nesou. Kdy jsme vystoupili, vzal mne za ruku a vedl mnohmi chodbami a po schodech nahoru a dol, a jsem byl znaven a prohlsil jsem, e mm j i dost takovch ert. Av ak on mne uklidnil a strhl mi obinadla z o a zavedl mne do sn, v n hoely etn kaha j stny byly z kamene. Uprosted le eli ti nemocn na lehtkch a ke mn pi el knz, jeho olena a jeho tve se leskly posvtnm olejem. Oslovil mne jmnem a vyzval mne, abych pozor n vy etil nemocn a tak abych poznal, e se nic nestane albou. Jeho hlas byl pevn a lahod a jeho oi byly moudr. Proto jsem uposlechl jeho vzvy a vy etil nemocn a lka z Domu iv i pi tom pomhal. Vidl jsem, e oni ti nemocn byli nemocni v n a nemohli se sami zvednout z lehtek. Prvn mlad ena, jej dy vyschly a byly huben a nehybn, tak e oi j zily temn a ustra en . Druh byl chlapec, jeho cel tlo bylo pokryto hroznou vyr kou a spoustou mokvajcch str Tet byl staec, jeho nohy zchromly, tak e nemohl chodit a nepedstral to, nebo jsem ho p jehlou po nohou a vbec to nectil. Proto jsem nakonec ekl kn m: "Vy etil jsem tyto ti nemocn podle v eho svho umn, a kdybych byl jejich lkaem, nemohl nit nic jinho ne poslat je do Domu ivota. enu a starce by sotva mohli i v Dom ivota uz dravit, ale chlapcovo utrpen by se snad dalo zmrnit ka dodennmi sirnmi koupelemi." Knz se usml a vyzval ns oba, abychom se posadili na sedtka v pozad sn a trpliv ekal m zavolal otroky a ti vynesli lehtka s nemocnmi na olt a zaplili omamn kadidla v kadid elnicch. Z chodby bylo sly et zpv a skupina kn ve la do sn, zpvajc Amonovy posvtn zpvy. Obk a zaali se modlit a poskakovat a kiet. Poskakovali a kieli, a se jim pot inul z tv,

dili pl t a potsali rolnikami v rukou a drsali ostrmi kamnky sv prsa, a tekla krev. dy jsem vidl v Srii, i hledl jsem chladnma oima lkae na jejich vzru en. A kieli m vji a nakonec tloukli pstmi do kamenn stny a kamenn stna se otevela a v zi kahan i objevil Amonv svat obraz, stra liv a mohutn. V t e chvli kn zmlkli a mlen bylo h v pedtm. Amonv obliej pll nebeskm svtlem z temnho vklenku proti nm a nejvy knz pedstoupil olal ka dho z nich jmnem a ekl: "Vstate a chote, nebo velik Amon vm po ehnal, je to vte v nho." Tehdy jsem spatil na sv vlastn oi, jak nemocn, v ichni ti, se zaali nejist zvedat na ehtkch, upen zrajce na Amonv obraz. Chvli se na v ech dech a pozvedli se nejprve na a pak povstali a ohmatvali opatrn sv dy, a vypukli v pl a zaali se modlit a ehnat Am jmnu. Av ak kamenn stna se opt zavela, kn ode li a otroci odnesli kadidla a zaplili nkolik han, abychom mohli opt vy etit nemocn. I vy etili jsme je a mlad ena mohla nyn hba nkolik krok za na pomoci, staec chodil sm a vyr ka chlapce zmizela a jeho k e byla i V e to se stalo v dob nkolika mlo pekapn hodin a nebyl bych nikdy uvil, e se m e s , kdybych to nebyl vidl na vlastn oi. Knz, jen ns prve pivtal, pistoupil k nm a usml se vtzn a otzal se: "Co k nyn, krlovsk Sinuhete?" Pohldl jsem mu bez bzn do o a pravil: "Chpu, e se eny a starce zmocnila kouzla, kter spoutala jejich vli, a kouzlo je pemo en kouzlem, je-li vle arodje mocnj ne vle oarovanho. Av ak vyr ka je vyr ka, a ta s ouze trplivou p mnoha msc a livmi lznmi. Proto piznvm, e jsem je t nevidl n Pohldl na mne a jeho oi plly, i otzal se: "Uznv tedy, Sinuhete, e Amon je stle krlem v ech boh?" Av ak j jsem mu odpovdl a ekl: " dm t, abys nevyslovoval jmno nepravho boha, ponvad faran to zakzal a j jsem jeho Vidl jsem, e se rozhoil nad mmi slovy, av ak byl knzem nejvy ho stupn a jeho vle by o srdce. Proto opanoval svou mysl a pravil mi s smvem: "M jmno jest Hrihor, abys mne mohl oznmit str m, av ak str nepravho farana se neboj ani jeho dtek ani dol, nbr uzdravm ka dho, kdo pijde ke mn v Amonov jmnu. Nicmn o vci, nbr rozmlouvejme spolu jako mu i vzdlan. Dovol mi proto pozvat t do sv komory, chom popili spolu vna, nebo jsi zajist ji unaven sezenm na tvrdm sedtku po celou tu do u nkolika pekapn hodin." Zavedl mne kamennmi chodbami do sv komory a podle t kho vzduchu chodeb jsem soudil, e j sme pod zem, a tu il jsem, e jsme ve sklepench Amonovch, o nich se vypravovaly mnoh vc av ak je dn nezasvcen nemohl spatit. Hrihor propustil lkae z Domu ivota, i ve li jsme sami dva do jeho komory a v jejm zaz echyblo nic, co m e pot it srdce lovka. Zvs byl nad jeho lo em a jeho skky a truhly ov kosti a z ernho deva, jeho roho e byly mkk a cel komora vonla vzcnmi oleji. Zdvoile mi nalil na ruce provonnou vodu a vyzval mne, abych si sedl, a nabdl mi med ov kolky a ovoce a vkovit vzcn vno z Amonovch vinic, do nho byla pimchna myrha. olu vno a on pravil: "Sinuhete, znme t a sledovali jsme tv kroky, i vme, e velice miluje nepravho farana, ni jeho neprav bh ti nen tak vzdlen, jak jsme doufali. Nicmn t uji uju, e v jeho nep u nen nic vce ne v Amonovi, nebo faranovo pronsledovn a nenvist oistily Amona a ui e t mocnj m. Av ak nechci s tebou hovoit o vcech bo skch, nbr chci s tebou mluvit jak ter uzdravoval chud a ne dal od nich dar, a jako s Egyp anem, jen miluje vce zem ern oto ti pravm, e faran Achnaton je prokletm pro chud lid a zkzou pro cel Egypt a je nut o svrhnout ho dve, ne vzroste zlo jm zpsoben natolik, e se nebude moci ji nijak napra ." Napil jsem se jeho vna a ekl jsem: "Bohov jsou mi lhostejn a jsem jimi znechucen, av ak bh farana Achnatona je jin ne v ic ostatn bohov, kte kdy byli, ponvad tento bh nem obrazu a v ichni lid jsou si ped n v ichni lid, a chud, i otroci, nebo cizinci, maj ped nm stejnou cenu. Proto vm, e naplnily a e se pon nov jeho vk. Proto se m e dt i neuviteln a m e se dt i to, c lovka. Nebo nikdy dve neml svt takovou ple itost, aby se cel obnovil a promnil v ratry." Hrihor pozvedl ruce na znamen nesouhlasu a usml se a pravil: "Pozoruji, Sinuhete, e sn s otevenma oima, akoliv jsem t ml za rozumnho lovka. M

mnj . Tou m pouze po tom, aby v e bylo jako dve a aby i chud ml svou mru plnou a zko vou platnost. Peji si pouze, aby ka d lovk provozoval v bezpe sv emeslo a vil, co s Peji si, aby se zachovalo v e, v em ivot m e pokraovat, rozdl mezi otrokem a pnem, mez a pov enm. Peji si, aby egyptsk moc a slva se zachovaly nedoteny, a tak si peji, aby odily dti na svt, kde m ka d sv msto a kde ka d dl a do konce svho ivota to, co j peji si, aby se nevlval do srdc lid marn nepokoj. Toto je m vle, a proto je nutno svrh out farana Achnatona." Dotkl se prosebn m pa e a naklonil se ke mn a pokraoval : "Ty, Sinuhete, jsi mu uenliv a dobromysln a nepeje nikomu zl. Av ak ijeme v dob, kdy us uinit svou volbu a nikdo se nem e sv volb vyhnout. Kdo nen s nmi, je proti nm i dnou za to trpt, nebo nejsi zajist tak hloup, aby ses domnval, e jeho moc vytrv nadlou o. Mn je lhostejno, ktermu bohu slou , i slou -li vbec bohm, nebo Amon doshne svh . Av ak v tv moci, Sinuhete, je zbavit Egypt kletby. V tv moci je zbavit ernou zemi h ladu a bdy a nepokoje. V tv moci je obnovit bvalou velkolepost Egypta." Jeho slova znepokojila m srdce. Proto jsem se opt napil jeho vna a m sta a chp se nap ly lbeznou vn myrhy. Pokusil jsem se zasmt a pravil jsem mu: "Vztekl pes t zajist kousl, i tr t tpl, nebo vskutku nemm ani t nejmen moci, v u uzdravit tak vborn jako ty." Povstal a pravil: "Uk u ti nco." Vzal kahan a vedl mne do chodby a otevel dvee, kter byly zaveny na mnoh zmky, a osvtli kahanem komoru, je zila a jiskila mno stvm zlata a stbra a drahch kamen ve zlatch jako mu . A ekl: "Neboj se! Nechci t svdt zlatem, tak hloup nejsem, teba e nen na kodu, vid -li, e Am bohat ne faran. Nikoli, zlatem t nesvdm, nbr chci ti nco ukzat." Otevel t k mdn dvee a osvtlil kahanem malou komrku a v n le el na kamennm lo i obr hlav dvojitou korunu, a v hrudi a ve spncch obrazu byly vpchny ostr jehlice z kosti. Pozvedl jsem bezdky ruce a odkval jsem zakadla, kter chrnila ped kouzly a jim jsem , ne jsem byl vysvcen na knze nejni ho stupn. Hrihor na mne hledl a usmval se a kahan se netsl v jeho rukou. "Ji v ," pravil, " e as farana Achnatona se vbrzku napln? Nebo jsme ho zaarovali do razu ve jmnu Amonov a vpchli mu do hlavy a do srdce Amonovy svat jehly. Nicmn kouzlo j e pomal a m e se stt je t mnoho zlho a nepochybn ho m e jeho bh do jist mry i chrn ly. Proto chci je t s tebou o tom hovoit, kdy jsi spatil to zde." Zamkl peliv v ecky dvee a vedl mne zpt do sv komory a nalil mi do pohru je t vna, av steklo po brad a pohr zvonil o m zuby, nebo jsem vdl, e jsem spatil na sv vlastn o je jsou mocnj ne v ecka kouzla ostatn a jim se dn lovk nem e protivit. Kouzlo o o tak hrzn, e Amonovi kn v chrmu se neodva ovali o nm mluvit nahlas, nbr se pouze rch svitk, a mnoz vili, e se tyto ry ji nemohou provozovat, kdy uplynuly dva tisce tavby jehlancovch hrobek a svt ji nebyl mld a pln kouzel jako tehdy. Hrihor pravil: "Z toho vid , e Amonova moc sah a do Achetatonu, a neptej se mne, jak jsme dostali jeh o vlasy a osthan nehty, abychom je mohli pilepit na jeho obraz, av ak mohu ti ci, e js je nedostali za zlato, nbr pouze pro Amona jsme je dostali." Pohldl zkoumav na mne a konen ekl: "Amonova moc roste den ze dne, jak jsi vidl na vlastn oi, kdy jsem uzdravoval chor v jeho jmnu. A den ze dne hroznj je Amonovo proklet nad Egyptem. m dle ije faran, tm o nho lid trpt a kouzlo psob pomalu. Faran trp bolestmi hlavy, kter vyerpvaj jeho ys ekl tomu, Sinuhete, kdybych ti dal lk, jen uzdrav jeho bolesti hlavy, tak e by ji ni kdy netrpl?" "lovk je v dy nchyln k bolestem," ekl jsem. "Pouze nebo tk bolesti ji nect." Pohldl na mne planoucma oima a jeho vle mne pipoutala k mmu mstu, tak e jsem nemohl po ut ani rukou, kdy ekl: "Snad je tomu tak av ak tento lk nezanech stopy a nikdo t nebude moci obvinit, ba ani omvai mrtvol a mastii nezpozoruj nic podivnho v jeho vnitnostech. Av ak o tom v em ti ude teba nic vdt, nbr pod faranovi pouze lk, jen odstran jeho bolesti hlavy. A je e a nepoct ji nikdy ani bolest, ani zrmutku." Pozvedl ruku, jako by zadr oval mou odpov a dodal je t: "Nedvm ti zlato darem, av ak uin -li to, bude tv jmno na vky po ehnno a tv tlo nepo r bude t vn. Tak t budou chrnit neviditeln ruce po v ecky dny ivota tvho a nebud se ti neuskutenilo. To v e ti slibuji, nebo mm moc ti to slbit."

A pozvedl ob sv ruce a hledl na mne planoucma oima a nemohl jsem uniknout jeho pohled u. Jeho vle mne spoutala, tak e jsem se nemohl pohnout, ba ani ruku pozvednout, ani povstat ze svho sedtka. A pravil: "eknu-li ti povsta, povstane . eknu-li ti pozvedni ruku, pozvedne ruku. Av ak nemohu ti poruit, aby ses sklonil ped Amonem, nen-li to tv vlastn vle, a nemohu t pimt provst jsou protivn vli tvho srdce. To jsou hranice m moci nad tebou. Proto t, Sinuhete, zaps hm ve jmnu Egypta, vezmi lk, jej ti dvm, a uzdrav navky jeho bolesti hlavy." A spustil sv ruce, tak e jsem se mohl opt hbat a pozvednout pohr vna ke rtm a nechvl j se ji . Vn myrhy zaplavila m sta a chp a j mu ekl: "Hrihore, nic ti neslibuji, ale dej mi pesto onen lk. Dej mi onen milosrdn lk, nebo j e snad lep ne va z divokho mku a snad pijde chvle, kdy on sm se nebude chtt ji p Dal mi lk v pestr sklenn ndobce a ekl: "Budoucnost Egypta je v tvch rukou, Sinuhete. Neslu se nikomu, aby vzthl ruku na far ana, ale bda a netrplivost lidu je velik, a m e pijt chvle, v n si nkdo pipomene, mrteln a e jeho krev tak tee, jestli e se jeho k e propchne kopm nebo no em. To se ov , nebo tehdy by se zachvla moc faran. Proto je osud Egypta nyn v tvch rukou, Sinuhete. " Vlo il jsem lk do svho pasu a pravil jsem vsm n: "Osud Egypta byl snad v den mho zrozen v ernch prstech, kter vzaly rkos. Av ak jsou v nich ani ty nev , Hrihore, i kdy se domnv , e v v e. Mm nyn lk, av ak pamatuj, e Usml se a pozvedl ruce na pozdrav a pravil podle zvyku: "Tv odmna bude velik." Potom mne vyvedl chodbami a nic mi neskrval, nebo jeho oi vidly do srdc lidskch, i vd ho neoznmm. Proto mohu ci, e sklepen Amonova jsou pod velkm chrmem, av ak jak se k n de, to neeknu, nebo to nen mm tajemstvm.

VI Nkolik dn nato zemela ve zlatm dom velk matka krlovsk Tij. Zemela u tknutm malho p a had ji u tkl, kdy chytala ptky v zahrad palce. Jej vlastn lka nebyl k nalezen, jak obvykle stv, kdy je lkae nejvce poteb. Proto pi li pro mne do mho domu ve Vesetu, ale kdy jsem se dostavil do palce, mohl jse m zjistit pouze, e je mrtva. Av ak jej lka se nemohl nikterak obviovat, nebo u tknut m ou tnho hada usmrt v dy, neoteve-li se posti en msto nejpozdji do stho deru tepny a n se zrove ly nad nm. Podle zvyku jsem musel zstat ve zlatm dom, abych pedal tlo nosim Domu smrti.

Tak jsem se stetl u mrtv i se zasmu ilm knzem Ajem, jen se dotkl rukou odulch tv kr y a ekl: "Bylo ji naase, aby zemela, nebo se stala obt nou staenou, kter kula pikle proti mn. astn iny ji odsoudily a doufm, e se lid uklidn po jej smrti." Nicmn nevm, e ji Aj zavra dil, nebo toho by se byl sotva odv il. Spolen zloiny a t ojuj lidi toti pevnji ne lska, a vm, e Aj pes sv chladn slova ji postrdal po j byli po dlouh lta na sebe zvykl.

Kdy se po Vesetu roz ila zvst o smrti krlovsk matky, oblkl se lid do svch nejlep ch y el, raduje se velice, do ulic a na tr i t. Od st k stm ly nyn pedpovdi a mnoh svat ila v zstupech lidu, aby zvstovala je t dal neblah proroctv. A zstupy se shrom dily tak kolem zd zlatho domu a Aj nadil vyhnat holemi nubijsk aro ny Tij ze sklepen, aby uklidnil lid a zskal si jeho pze. Bylo jich pt, a byla mezi nim i tak jedna ena, eredn a tlust jako hroch, a str e je vyhnly holemi ven z brny papyr se pak lid na n vrhl a roztrhal je na kousky, a jejich ry je nezachrnily. A Aj nadil t ak zniit a split v ecky jejich kouzelnick nstroje a lky a jejich posvtn kmeny, eho val, nebo bych byl rd prozkoumal jejich lky a kouzla.

V palci nebylo nikoho, kdo by byl bval zarmoucen smrt krlovsk matky a osudem jejch aro Nicmn pi la princezna Beketaton k mrtvmu tlu sv matky a hladila svmi krsnmi prsty je ce, i pravila: "Tvj mu nedobe uinil, matko, kdy dopustil, aby lid roztrhal tv ern arodje." A promluvila tak ke mn, kouc: "Ti arodjov nebyli zl a ani zde nebyli rdi, nbr tou ili po svch pralesch a po svch

Nemli bt potrestni za iny m matky." Tak jsem se setkal s princeznou Beketaton a ona mne vidla a mluvila ke mn, i lbilo se mi velice jej hrd dr en a krsn hlava. Zeptala se mne na Haremheba a posmvala se mmu pteli a pravila: "Haremheb je nzkho pvodu a jeho e je hrub, av ak o enil-li by se, musela by bt jeho e zne enho rodu. M e mi ci, pro se je t neo enil?" "Nejsi prvn, kdo se na to pt, krlovsk Beketaton, av ak pro tvou krsu eknu pouze tob, c sem se neodv il ci nikomu jinmu. Kdy pi el kdysi jako jinoch do palce, uzel nedopate nebes. Potom ji nemohl pohledt na dnou jinou enu ani rozbt s nkterou d bn. Av ak co j ou, Beketaton? dn strom nekvete vn, nbr mus pinst tak ovoce, a jako lka bych r dra se roz ila plodem." Pohodila hrd hlavou a pravila: "V dobe, Sinuhete, e m krev je pli posvtn, aby se mohla smsit s krv i toho nejvzn Proto by bylo bvalo lpe, kdyby si mne byl vzal mj bratr za enu podle starho dobrho zvy ku, a byla bych mu zajist ji dvno porodila syna. Ostatn, kdybych mla moc, dala bych o slepit oi toho Haremheba, nebo je neslchan, e se odv il pozvednout svj zrak k bohyni. ti km upmn, Sinuhete, e se hrozm my lenky na mu e, ponvad jejich dotyk je hrub a n ch pevn dy drt kehkou enu. Proto soudm, e se velice pehn rozko , kterou m e dt mu Av ak jej oi se rozzily vzru enm a pi ei prudce oddychovala, tak e jsem vidl, e se velice zamlouvaj. Proto jsem ji dle dr dil a ekl jsem: "Vidl jsem, jak mj ptel Haremheb rozlomil mdn nramek pouhm napnutm svch sval. Jeh ouh a ndhern a jeho hru dun jako buben, kdy se v hnvu bije pstmi do prsou. A dvorn p za nm a moukaj jako koky, a m e s nimi init, co se mu jen zlb." Princezna Beketaton na mne hledla a rty se j chvly a oi plly a ekla prudce: "Sinuhete, tv e je mi obzvl t proti mysli a nechpu, pro mi povd o tom Haremhebovi. e s lejnem mezi prsty u nohou a pouh jeho jmno je mi ji proti mysli. Nemohu opravdu pochopit, pro mi vypravuje takov vci u tla m mrtv matky." Nechtl jsem j pipomenout, e se o Haremhebovi zmnila ona prvn. Proto jsem j ekl, peds ltost: "Ouvej, Beketaton, zachovej se tedy jako stle kvetouc strom, tak se tv tlo neopotebuj e a pokvete je t mnoh lta. Av ak co nem tv matka dnou vrnou dvorn pan, kter by pl jejho tla, dokud nebude odneseno do Domu smrti a dokud nebudou najat plaky, aby plak aly kolem n a rvaly si vlasy? Kdybych to dovedl, plakal bych sm, av ak jsem lkaem a ji dvno vyschly m slzy tv v tv smrti. ivot je horkm dnem, Beketaton, a smrt snad je sv je plytkm zlivem, Beketaton, a smrt je snad istou hlubokou vodou." Odpovdla mi, kouc: "Nemluv mi o smrti, Sinuhete, kdy m ivot je t lahodnou chu v mch stech. Av ak je oprav nba, e nikdo neple u tla m matky. J sama ov em plakat nemohu, je to se to nesrovnv s jnost, a pak by barva stekla z mch as a po kodila by lidlo na mch tvch, av ak po lu vorn pan, aby s tebou plakala, Sinuhete." Za ertoval jsem a ekl j: "Bo sk Beketaton, tv krsa mne vzru ila a tv e pilila jen oleje na mj ohe. Po li sem t njakou starou erednou pan, abych ji ve svm vzru en nesvedl, a tak nezneuctil dm smutk ." Potsla krav hlavou a pravila: "Sinuhete, Sinuhete, zdalipak se nestyd mluvit takov hlouposti? Nebo teba e se neboj b jak se o tob tvrd, mohl bys ctt alespo smrt." Av ak ponvad byla enou, nebyla nikterak dotena mmi slovy, nbr ode la, aby mi poslala n z dvornch pan, kter by se mnou plakala u tla jej mrtv matky, dokud nepijdou nosii Do smrti.

Nicmn jsem mluvil mysln s takovou bezbo nost u nebo ina tla, a oekval jsem netrpliv onen pi la a byla star a erednj , ne jsem se vbec odv il doufat, nebo v enskm je t v ecky eny jejho man ela i eny farana Achnatona a jejich kojn a dvorn pan. Jmn o Mehunefer a na jejm oblieji jsem vidl, e milovala mu e a vno. Podle sv povinnosti za plakat a vzlykat a rvala si vlasy u mrtvho tla velk matky krlovsk. Zatm jsem do el pro vno, a kdy se po njak chvli dostaten vyplakala, svolila popt se , je to jsem ji jako lka ujistil, e j nikterak nebude na kodu v jejm zrmutku. A jak js popjeli, jal jsem se j lichotit a hovoil jsem o jej bval krse. Tak o dtech jsem j p

o malch dcerch farana Achnatona, a jsem se j konen zeptal, stav se hloupm: "Je vskutku pravda, co se vypravuje, e velk matka krlovsk byla jedin z en vnho fara r mu porodila syna?" Mehunefer pod ena pohldla na nebo ku a kvla na mne hlavou, abych mlel. Proto jsem pokrao al v lichocen a obdivoval jsem jej vlasy a zu a perky. A tak jsem obdivoval jej oi a a zapomnla zcela na pl a naslouchala mi s nad enm. Nebo takovm eem v ena v dy, n pravda, a m star a o klivj je, tm vce tomu v, je to tomu vit chce. Tak jsme se sptelili, a kdy pi li nosii Domu smrti a odnesli mrtvou, pozvala mne do sv omnaty v enskm dom faranov, a lichotila se ke mn rznmi zpsoby a popjela se mnou vn al se j jazyk a v ecky zvory se zlomily a hladila m tve a nazvala mne krsnm chlapcem ravovala mi rozlin nestoudn povdaky z palce, aby mne povzbudila. Tak mi dala na srozum u, e se velk matka krlovsk asto obveselovala se svmi nubijskmi arodji, a chechtala s la: "Krlovsk matka byla ena hrozn a obvan a nyn leheji dchm, kdy zemela, a nikdy nepo bveselovala s Nubijci, v dy je tolik pvabnch egyptskch mladk, jejich svaly jsou hnd te krsn von." ichala k mmu rameni a uchu, av ak j jsem j uhnul a ekl: "Velk krlovna Tij zrun vzala rkos, nen-li pravda? Vzala mal lodiky z rkosu, nenoslala je za noc po proudu?" M slova ji velice podsila a ona se zeptala: "Jak to v ?" Av ak vnem ztratila v ecku vldu nad sebou a zmocnila se j poteba vychloubat se, i ekla: "Vm nicmn vce ne ty a vm, e alespo ti novorozen chlapci pluli v malch lodikch po pluj leckdy dti tch nejchud ch, nebo zpotku se bla ta star arodjka boh a nechtl krv a teprve Aj ji nauil otravovat jedem. Mitannsk princezna Taduchipa tehdy plaka la a volala svho syna a chtla utci z palce a jt ho hledat, a nakonec zemela." "Ouvej, krsn Mehunefer," ekl jsem a hladil jej siln namalovan tve. "Vyu v zajist nosti a namlouv mi tyto vci, kter nejsou pravdiv. Pece mitannsk princezna neporodila s na a jestli e ho porodila, kdypak by se to asi stalo?" "Nejsi nikterak mlad ani nezku en, lkai Sinuhete," ekla a hlasit se chechtala. "Naopak v ruce jsou potm il a o emetn a tv oi jsou potm il a ze v eho nejpotm ilej je tvj trpk l i. Nicmn tv l i jsou lahodn u m star eny, Sinuhete, a proto se nemohu ovldno v ecko o mitannsk princezn, kter by se byla stala velkou man elkou krlovskou, i kdy tat slova by mi byla mohla ovzat tenkou nit kolem krku, kdyby Tij je t ila. Pohle, Sinuhe te, princezna mitannsk byla je t malou dvenkou, kdy pi la z dalek zem do faranova en Byla je t malou dvenkou a rostla v enskm dom faranov a hrla si s panenkami docela ta o mal princezna, kter byla provdna za Achnatona a kter tak zemela. A faran Amenhotep k n neve el, nbr ji ml rd jako dt a hrl si s n a s jejmi panenkami a daroval j zlat Taduchipa dospla v enu po tyech letech a byla krsn na pohled a jej dy byly pvabn a ej ple byla popelav jako ple v ech mitannskch en. Tehdy faran splnil svou povinnost v k ji plnil rd vi v em svm etnm enm pes ve ker pletichy Tijiny, nebo v tchto vcec d koeny jeho stromu nejsou vyschl. Tak se stalo, e obiln zrno se Taduchip zazelenalo, av ak po njak dob se zazelenalo obiln zrno tak Tiji, a ona se velice radovala, proto e orodila faranovi posud jen dceru, tu py nou a sebevdomou Beketamon chci ci Beketaton , v dy jsem jen star ena a mj jazyk se snadno zauzl." Posilnila svj jazyk vnem a nikterak se j nezauzlil, kdy vmluvn pokraovala: "V ichni, kdo nco vd, vd nicmn, e Tijino obiln zrno pochzelo z msta On, av ak o t nemluvit. Rozhodn Tij ila ve velkch starostech v dob Taduchipina thotenstv a sna ila s , se byla, aby je pekazila, jak uinila mnohm enm v enskm dom faranov s pomoc svc novorozen chlapce poslala ji v dvj ch letech po ece v lodice z rkosu, av ak o n to , byli to synov bezvznamnch soulo nic, kter se Tij bly a je ona uchlcholila etnmi d se spokojily svm dlem, kdy na ly po svm boku dcery msto syn. Av ak mitannsk princezna ebezpenj , ponvad byla z krlovskho rodu a mla ptele, kte ji chrnili a kte douf velkou man elkou krlovskou, porod-li syna. Nicmn moc Tijina byla velik a je t vt j tm, e se i j zazelenala obiln zrna, tak e se j nikdo neodv il odporovat a tak Aj, je ou pivedla z msta On, stl j po boku. Proto kdy mitannsk princezna rodila, byli jej p slni pry a kolem n zstali pouze ern arodjov, aby j pomohli v jejch bolestech, a kd svho syna, ukzali j mrtvou dceru, av ak ona Tij nevila. A j, Mehunefer, tak vm, e p syna a chlapec il a Tij ho poslala v lodice z rkosu dol proudem." Zasml jsem se hlasit a zeptal se:

"Jak prv ty to v , krsn Mehunefer?" Rozhoila se a vno j steklo z st po brad, jak se prudce napila, a vmetla mi do tve: "Pro v ecky bohy, v dy jsem trhala rkos vlastnma rukama, proto e Tij se nechtla brodit ve vod kvli svmu thotenstv." Podsil jsem se jejmi slovy a prudce jsem vstal a vylil jsem vno ze svho pohru na podl ahu a zdupal a zmakal jsem roho na znamen sv hrzy. Av ak Mehunefer mne vzala za ruku a nsilm mne posadila vedle sebe a pokraovala: "Nemla jsem o tom s tebou hovoit a u kodila jsem sob velice, kdy jsem ti to vypravoval a, ale nevm, m jsi mne k tomu piml, e m srdce nem ped tebou dnho tajemstv, Sinuh doznvm: j sama jsem ezala rkos a Tij ho vzala v lodiku a nesvila to sluhm a mn outala k sob svmi kouzly a mmi iny, proto e jsem v hlouposti svho mld uinila vci, kv mne byli zbiovali a vyhnali ze zlatho domu, kdyby byly vy ly najevo ale kdopak by n euinil podobn vci ve zlatm dom? , a nedbm nyn a vypravuji ti to. Ona si mne tedy pip a k sob, a j se brodila ve vod a ezala rkos a ona vzala ve tm lodiku a smla se pro s mluvila bezbo n vci, byla spokojena, e tak zvtz nad mitannskou princeznou. Av ak j j idovala sv srdce a kala si, e snad nkdo dt najde, akoliv jsem vdla, e se to nem e pluly v lodikch z rkosu po proudu, bu zemely slunenm rem, anebo je uchvtili krok v ptci. Mitannsk princezna nebyla nicmn spokojena s mrtvou dcerou, kterou j polo ili a ov po bok, nebo i jej ple byla jin a tvar jej hlavy byl jin, a proto nevila, e ji p . Ple mitannskch en toti je hladk jako slupka ovoce a m barvu dmu nebo blavho popele ejich hlavy jsou mal a pvabn. Proto Taduchipa zaala velice nakat a plakat, rvala si vl asy a obviovala arodje a Tij, a Tij nadila lkam, aby j dali omamn lky, a prohlsi mnil rozum ze zrmutku nad mrtvm dttem. A faran uvil podle zvyku mu radji Tij ne tom zaala Taduchipa schzet a zemela, av ak ped smrt se pokusila nkolikrt prchnout ze z o domu, aby na la svho syna, a proto v ichni uvili, e se pominula rozumem." Hledl jsem na sv ruce a m ruce byly bled proti Mehunefeinm opim prstm a mly barvu d nut a strach byly tak velik, e jsem se zeptal docela potichu: "Krsn Mehunefer, m e mi je t ci, kdy se to stalo?" Hladila svmi temnmi prsty mou ji a lichotila se mi a ekla: "Aj, sladk chlape, pro mrh as v takovch starch vcech, kdy jej m e u t pjemnji odept, eknu ti, e to v e se stalo dvactho druhho roku vldy velkho farana a stalo s b nejvt zplavy. Div -li se, e si to v e tak dobe pamatuji, mohu ti tedy na vysvtleno Achnaton se narodil tho roku, akoliv on se narodil a v dob set, kdy vy la Ps hvzda. si to pamatuji." Ztuhl jsem hrzou pi jejch slovech, tak e jsem nebyl s to se brnit a ani jsem nic nectil , kdy se dotkala svmi vnem vlhkmi sty mch tv a obarvila je jasnou erven svch rt ala svmi pa emi a pitiskla mne vzru en k sob a nazvala mne svm bkem a holoubkem. Roztr it jsem ji odstril a m my lenky vely jako moe a v e ve mn se vzpralo tomuto hroz v dy byla-li to pravda, co vypravovala, pak proudila snad v mch ilch krev velkho faran a byl jsem nevlastnm bratrem farana Achnatona a snad by byl bval ze mne faran, kdyb y Tijina potm ilost nebyla zvtzila nad lskou m zemel matky. Zral jsem ped sebe a poc sem, pro jsem byl v dy osaml a cizincem v ude na svt, nebo krlovsk krev je osaml me ak jsem pochopil, pro jsem se ctil tak podivn v zemi Mitannu a pro se mi zdlo, e nad t uto krsnou a zjemnlou zem le stn smrti. Av ak Mehunefeino necudn chovn mne pivedlo opt k vdom a musel jsem vynalo it v ecku s bych snesl jej laskn i jej ei, proto e jej ruce i jej slova mne dsily, jako mne dsi e zlatm dom. Nicmn mj rozum mne nutil k tomu, abych ji snesl, i nalval jsem j stle v by se docela opila a zaspala v e, co mi vyprvla. Ale m vce pila, tm byla silnj , a j nec musel namchat do vna vy z mku, abych ji uspal a mohl od n odejt.

Kdy jsem konen vy el z jej komnaty a z enskho domu, byla ji dvno noc, a sluhov a str domu si na mne ukazovali prstem a vyprskvali v smch, av ak domnval jsem se, e to pouze proto, e jsem el kymcivm krokem, oi vyte tny a v pomakanm rouchu. Av ak Merit ekala na mne v mm dom a bdla a byla neklidn, e jsem se tak dlouho zdr el, a k zvdava usly et o smrti krlovsk matky a kdy mne nyn spatila, pozvedla sv ruce k s ti pozvedla sv ruce k stm a ob na sebe pohldly. Konen promluvila Muti k Merit zatrpklm hlasem: "Co pak jsem ti nekala tisckrt, e v ichni mu i jsou stejn a e se jim nem e dvovat? Av ak j jsem byl vyerpn a chtl jsem bt konen sm se svmi my lenkami. Proto jsem jim r kl:

"Mj den byl navn a netou m po va em prskn." Tehdy Meritiny oi ztvrdly a jej tv ztemnla hnvem, i pozvedla pede mne stbrn zrcadlo ila: "Pohle na svou tv, Sinuhete! Nikterak jsem ti nezakzala obveselovat se s cizmi enami, ale rda bych byla, kdybys to alespo pede mnou skryl, abys nezarmucoval m srdce. A ne m e nikterak tvrdit, e jsi byl sm a zarmoucen, kdy jsi odchzel dnes ze svho domu." Pohldl jsem na svou tv a zhrozil jsem se velice, proto e byly na n skvrny po barvch z M ehunefeina oblieje a jej sta zanechala erven stopy jak na mch tvch, tak na hrdle i . Pro svou erednost a vrsitost si toti malovala obliej tak tlust, e barvy byly na nm o sdra na stnch, a ve sv marnivosti natrala sv zbledl sta po ka dm dou ku opt barvo ly m tve jako tve morem sti enho a stydl jsem se z celho srdce a oi oval se sp n rcadlo nemilosrdn ped oima. Kdy jsem oistil svj obliej, ekl jsem pokorn: "Ml se velice, Merit, m milovan. Dovol mi, abych ti to vysvtlil." Av ak ona se na mne pke podvala a prohlsila: "Nikterak netou m po tvm vysvtlen, Sinuhete, a nechci, abys potsnil sv sta l kvli vci nen mo no se zmlit, kdy nkdo spatil tvou tv. Nedomnval jsi se zajist, e budu na tebe, je to jsi ani neoistil stopy svho hen. i pl by sis vychloubat se mi svmi v kzat, e eny zlatho domu jsou ped tebou slab jako ttina? i jsi se sm opil jako vep, nect , jak nepatin se chov ?" Dalo mi mnoho prce a nmahy, abych ji uklidnil, a Muti vypukla z ltosti nad n v pl a sk ryla svou tv a ode la do kuchyn, opovrhujc velice v emi mu i. Vskutku mi dalo vce prce a nmahy uklidnit Merit ne odlouit se od Mehunefer, tak e jsem nakonec hlasit proklnal v ecky eny, i pravil jsem: "Merit, zn mne lpe ne kdokoli jin na svt a m e mi proto dvovat. V tedy, e kdyb ti v e vysvtlit, tak e bys to pln pochopila, av ak to tajemstv snad nen m, nbr je to t zlatho domu, proto bude pro tebe lpe, nebude -li je znt." Av ak jej jazyk byl ostej ne ihadlo vosy, kdy vsm n pravila: "Myslila jsem, e t znm, Sinuhete, av ak nyn vidm, e v tvm srdci jsou propasti, je byc dy nebyla tu ila. Av ak nepochybn jedn sprvn, e chrn povst eny, a nejsem nijak zv stv. Vzdal je ode mne, nebo pro mne za mne jsi voln a m e odchzet a pichzet, kdy chce em vdn bohm, e jsem si dovedla zachovat volnost a nerozbila s tebou d bn, pokud jsi to skuten v myslu. Ach, Sinuhete, jak hloup jsem byla, e jsem vila tvm alebnm slovm, jist podobn eptal dne n noci jinm krsnm u m. Proto bych chtla bt radji mrtva." Pokusil jsem se ji uklidnit pohlazenm, av ak ona vyskoila a ekla: "Nedotkej se mne, Sinuhete, v dy jsi zajist unaven, kdy jsi se po celou noc vyvaloval na mkkch roho ch palce. Nepochybuji nikterak, e jsou mk ne roho moje a e na nich n nj dru ky, ne jsem j." Tak hovoila ke mn a ka d jej slovo mne bodalo, tak e m srdce bylo pln drobnch plcch em myslil, e se pominu rozumem. Konen mne nechala na pokoji a opustila mne, ale ned ovolila mi vyprovodit ji zpt ke Krokodlmu ocasu. Byl bych bval jejm odchodem vce roztr pen, kdyby m srdce nebylo velo my lenkami jako moe a kdybych si nebyl pl zstat s nimi Proto jsem dopustil, aby ode la, a myslm, e byla velice udivena, kdy jsem nic nenamtal a nezdr oval ji.

On noci jsem bdl na sv roho i se svmi my lenkami a m my lenky byly m dle tm chladnj vypaovalo vno z m hlavy a non chlad roztsl m dy, kdy jsem neml nikoho po svm boku e zahl. Naslouchal jsem tichmu umn vody v hodinch a jej odkapvn nepestvalo a as e nade mnou, tak e jsem se ctil vzdlen sama sebe. I ekl jsem svmu srdci: "J, Sinuhet, jsem tm, koho ze mne uinily m vlastn iny, a ostatn nem vznamu. J, Sinu em uvrhl sv opatrovnky do pedasn smrti pro krutou enu. J, Sinuhet, mm je t stu ku z , sv sestry. J, Sinuhet, jsem vidl mrtvho moskho bka plout ve vod a mosk kraby hem tvch m milovan a o rat jej maso. Co zle na m krvi, v dy to v e bylo napsno ve hv ozen a mn bylo ureno, abych byl cizincem v ude na svt. Proto je mi klid a mr Achetatonu pouhou zlatou l , a bylo mi teba tohoto hroznho poznn, aby se m srdce probudilo ze svh trnuti a abych vdl, e budu nav dy osaml." Av ak kdy vy lo slunce ziv zlat za vchodnmi horami, rozptlilo ve chvli v ecky temn ak podivn je srdce lidsk, e jsem se trpce sml svm vlastnm peludm. Nebo akoliv jsem lodice z rkosu t e noci, o n hovoila Mehunefer, a akoliv zaouzen rkos m lodiky by , tolik opu tnch dt plulo pece ka d noci v lodikch z rkosu dol proudem za onch dob z Doln zem a mohli nauit sveden eny onm uzlm a nemm ani toho nejmen ho dkazu, t

rvy dmu a bled ne ple lidu, v dy lka ije svj ivot ve stnu stechy a jeho ple ble asnho svtla dne jsem nena el ani nejmen ho dkazu o svm pvodu. Tak jsem vzpomnal, e jsem vidl velkho farana Amenhotepa na jeho smrtelnm lo i a v mm se nic nepohnulo, kdy jsem hledl na tohoto umrajcho starce, nbr jsem se pouze radoval z obratnosti svch rukou, j jsem se nauil v Dom ivota, a istil jsem horliv Ptahhorovy oje a podval mu je a m srdce se nezachvlo, ani kdy Ptahhor otevel faranovu lebku. Kdy y byl bval opravdu mm otcem, kdyby mne bylo opravdu zplodilo jeho sm v ln mitannsk pri cezny, bylo by se zajist m srdce zachvlo, kdy jsem ho poprv spatil ve chvli jeho bl ti. Av ak nic ve mn ho nepozdravilo, nbr vidl jsem v nm, pes ve ker jeho dstojenstv, o, umrajcho mu e. Tak jsem myslil na to, e kdyby byly se mne dotkly ern prsty krlovny Tij v noci mho zro zen a postrily mne v lodice z rkosu do proudu eky, abych zemel, bylo by se m srdce ot pi pohledu na ni, kde to j jsem na ni pohl el v dy pouze se zvdavost, a tak ped jej s n hovoil a nic v mm srdci se neozvalo proti n. Tak jsem uva oval a tyto my lenky byly silnj ne dkazy mch o a mho rozumu, tak e jsem al, e jsem jen snil, a odvrhl jsem ze sv mysli peludy o svm zrozen.

Tehdy jsem se omyl a oblkl a Muti mi pinesla pivo a slanou rybu, oi zrudl plem, a hlub oce mnou opovrhovala, je to jsem byl mu . Dal jsem se odnst do Domu ivota a pracoval jsem tam, vy etuje nemocn, av ak nenalezl jse m ani jedinho ppadu, jen by vy adoval oteven lebky. Z Domu ivota jsem pak el pustm c jeho vysokmi branami ven a sly el jsem krkn tlustch havran sedcch na okraji stechy u h m hornch oken sloupov sn. Av ak vla tovka peletla nade mnou smrem k Atonovu chrmu a m kroky ji sledovaly, i vstoup l jsem tam a kn zpvali chvalozpvy na Atona a obtovali mu kadidlo a ovoce a obil. Aton hrm nebyl nikterak przdn, nbr byl tam velk zstup lidu, a naslouchali Atonovm chvalozp pozvedali sv ruce, aby chvlili Atona, a kn je uili faranov pravd. To nicmn je t m alo, v dy Veset byl pevelik msto a nebylo v nm msta, kde by se lid rdi neshrom dili vosti. Vla tovka letla pede mnou a j jsem ji sledoval a hledl na obrazy vytesan do kamennch st chrmu, a z destek sloup shl el na mne faran Achnaton, tve dsn ve svm vzru en. Tak k obraz, jen byl vytesn po zpsobu novho umn, a vidl jsem na nm velkho farana Amenh o na krlovskm trn, starho a chorho, hlavu sehnutou pod thou korun, a krlovna Tij sed jeho boku. Tak jsem na el obrazy cel krlovsk rodiny a zstal jsem stt ped jednm z nic nm obtovala mitannsk princezna Taduchipa bohm Egypta, ale pvodn npis byl z tohoto ob u vysekn a nov tvrdil nyn, e obtuje Atonovi, teba e se za jejho ivota ve Vesetu je t neobtovalo. Tento obraz byl vytesn po zpsobu starho umn a ona byla na nm zobrazena jako mlad, krs , skoro je t dvka, a mla krlovskou korunu na hlav a jej dy byly jemn a pvabn, i jej a jemn a pvabn. Hledl jsem dlouho na tento obraz a vla tovka poletovala nad mou hlavou a obas radostn za vitoila. Nakonec velik dojet naplnilo mou mysl, pem lenm a bdnm sklonil jsem hlavu a vypukl v pl nad osudem tto osaml dvky, pi l z ciz zem. Kvli al rd stejn krsn jako ona, av ak m dy byly ochabl a tlust a m hlava pod lkaskou pa my lenky vyryly brzdy na mm ele a m tve byly kulat nadbytkem achetatonskm. Kdy jsem ak porovnval, nemohl jsem si nikterak pedstavit, e jsem jejm synem, pece v ak dojet nap nilo mou mysl, a j plakal nad jej osamlost ve faranov zlatm dom a vla tovka krou il a radosti nad mou hlavou. Vzpomnal jsem na krsn domy mitannsk a na jejich smutn obyva tele, vzpomnal jsem tak na zapr en cesty babylnsk a na udusan mlaty a ctil jsem, e teln pe lo kolem mne a m mu stv se ponoilo do prsti a stojat vody achetatonsk.

Tak uplynul den a nastal veer, i vrtil jsem se do pstavu a ve el ke Krokodlmu ocasu, ab ch se tam najedl a smil s Merit. Av ak Merit mne pijala chladn a jednala se mnou jako s cizm hostem a podvala mi jdlo, s tojc vedle mho sedtka, a hledla lhostejn na mne. Kdy jsem dojedl, zeptala se mne: "Setkal jsi se se svou milovanou?" ekl jsem pobouen, e jsem ne el za enami, nbr e jsem provozoval sv emeslo v Dom ivo il se na chvli v Atonov chrmu. A abych j ukzal sv rozhoen, vypravoval jsem j pesn , jej jsem onoho dne uinil, av ak ona na mne po celou tu dobu hledla s vsmchem. Kdy jsem skonil, ekla mi: "Nemyslila jsem si, es el za enami, nebo jsi se zcela vyerpal ji vera veer a nemohl b

vce lys a tlust, jak jsi. Chtla jsem ci pouze to, e tv milovan pi la sem za tebou ala do Domu ivota." Vyskoil jsem tak divoce, a jsem pevrhl sedtko a zvolal: "Co tm chce ci, po etil?" Merit si urovnvala vlasy a tropila si ze mne erty a ekla: "Vskutku, tv milovan si pi la a sem pro tebe a byla obleena jako nevsta a ozdobena z a nalila se jako opice a pchla po mastch a k ece. Zanechala ti svj pozdrav a dopis, k yby se snad s tebou nesetkala, a dm t ekni j, aby sem nikdy ji nepi la, nebo n d a se chovala jako krmka z njakho domu rozko e." A podala mi dopis, kter nebyl zapeetn, i rozvinul jsem jej chvjcma se rukama. Pi ten stoupila krev do hlavy a m srdce zaalo pekotn tlouci. Nebo takto mi psala Mehunefer: Lkae Sinuheta zdrav sestra jeho srdce, Mehunefer, opatrovnice jehelnku zlatho domu far ova. Mj bku, mj lbezn holoubku, Sinuhete! Probudila jsem se na sv roho i sama a hlava mne bolela, av ak vce ne hlava mne bolelo m srdce, je to m roho byla przdn a tys byl pry, a ctila jsem pouze vni tvch mast na sv . K bych byla tvou bedern rou kou, k bych byla vonnou mast v tvch vlasech, k bych by v tvch stech, Sinuhete! Nadila jsem, aby mne nosili od domu k domu, a hledala jsem t a neupustm od t nmahy, do kud t nenaleznu, nebo m tlo je plno mravenc, kdy na tebe pomyslm, a tv oi jsou lbez nemus se bt pijt ke mn, teba e jsi bzliv, jak vm, v dy ve zlatm dom vd ji v i pivou nad tebou oko. Pij ke mn ihned, jakmile dostane tento dopis, pile jako ptk na kdlech, milovan, neb tou po tob. Nepijde -li ke mn, piletm k tob j, a rychleji ne ptk. Sestra tvho srdce Mehunefer t zdrav.' etl jsem ten hrozn dopis opt a opt, neodva uje se pohldnout Merit do o, a mi jej vytr rukou a zlomila hlku, na n byl ovinut, a roztrhala papyr a hodila mi jej pod nohy a ekla prudce: "Pochopila bych, Sinuhete, kdyby byla mlad a krsn, ale je star a vrsit a eredn jako a e m pomalovanou tv jako hlinnou stnu. A vbec ji nechpu, co si mysl , Sinuhete, led zlatho domu zaaroval oi, tak e v e vid obrcen. A svm chovnm uin ze sebe je t t tak ze mne uin ter vsmchu!" Roztrhl jsem sv roucho a drsal si nehty svou hru a volal jsem: "Merit, uinil jsem velikou hloupost, av ak ml jsem sv dvody a netu il jsem, e se mi dost ne tak stra livho trestu. Vskutku, Merit, po li pro m veslae a shrom di je a poru jim, a napjali plachty m lodi, nebo musm prchnout. Jinak pijde ta hrozn staena a pimje mne n abych s n spal, a nemohu se j brnit, v dy p e, e pilet ke mn rychleji ne ptk a Merit vidla mou zkost a hrzu a myslm, e mi konen uvila, e jsem s Mehunefer nic nem rozesmla a smla se tak srden, a se zalykala smchem a jej krsn tlo se ohnulo ke k nen ekla, stle se zalykajc smchem: "To t nau bt opatrnj v jednn se enami, Sinuhete, v to doufm, proto e eny jsou ke ak jsi svdce, Sinuhete, milku mj." A tropila si ze mne nemilosrdn erty a pedstrala pokoru a pravila: "Tu m, e ona jemn pan je tob na roho i milej ne j, a je alespo dvakrt star ne j rozvinout sv umn v lsce, tak e s n nemohu nikterak soupeit, a tu m, e mne pro ni krut "

M zkost byla tak velik, e jsem vzal Merit s sebou do domu, jen patval tavii mdi, a v povdl. Povdl jsem j v e, co jsem usoudil z vypravovn Mehunefeina, a povdl jsem j ci vit, e m zrozen je spojeno se zlatm domem a s mitannskou princeznou. Naslouchala mi a zv nla a ji se nesmla. Hledla do dli za mne a zrmutek na dn jejch mnl a nakonec mne pohladila po rameni a pravila: "Nyn chpu mnoh, Sinuhete, a chpu i to, emu jsem v tob dve nerozumla, a chpu, pro b volala na mne tv osamlost, kdy jsem t poprv spatila, a pro jsem byla slab, kdy jsi n pohldl. Tak j mm sv tajemstv a v tchto dnech jsem byla ve velikm poku en ti je ci raduji a dkuji bohm, e jsem ti je nevypravovala, nebo tajemstv jsou t k bemena a neb a proto je lpe nst je sm ne dlit se s nkm o jejich thu. Pesto jsem rda, e jsi mi t o. Av ak jak k , bude lpe, kdy nebude sou it sv srdce tm, co se snad nikdy nestalo, n zapomene , jako by to byl sen, a tak j na to zapomenu." Byl jsem zvdav a dotazoval jsem se na jej tajemstv, av ak ona mi je nechtla prozradit,

nbr dotkla se svmi sty mch tv a polo ila mi sv ruce kolem krku a zaplakala. Konen "Zstane -li ve Vesetu, nebude se moci zbavit tto eny a Mehunefer t bude ve sv v ni pro vat den za dnem, a se ti stane ivot nesnesitelnm, nebo jsem vidla podobn eny a vm, ja rozn mohou bt. Tak jsi ponkud vinen sm, es j v elicos namluvil, a pli obratn. Prot e, kdy se vrt do Achetatonu, v dy jsi ji provedl v ecka nutn oteven lebek a jin nez ji nem . Ale bude nejjistj , nap e -li j ped svm odjezdem dopis a zapshne -li ji, koji, jinak pojede je t za tebou a rozbije s tebou d bn a nebude se moci brnit a j byc i nepla takov osud." Jej rada byla dobr, i poruil jsem Muti, aby sbalila m vci a zavinula je do roho i a pos lal jsem otroky, aby vyhledali m veslae v pstavnch krmch a v domech rozko e. Zatm jse sal Mehunefer dopis, ale ponvad jsem ji nechtl urazit, psal jsem velice zdvoile, i n apsal jsem toto: "Krlovsk otvra lebek Sinuhet zdrav Mehunefer, opatrovnici jehelnku ve vesetskm zlatm Ptelkyn m, lituji velice, jestli e m vzru en t svedlo a ukzalo ti m srdce v nepravm se nemohu ji nikdy s tebou setkat, je to takov setkn by mne svedlo k hchu a m srdce je spoutno. Proto odcestuji a ji nikdy se nehodlm s tebou setkat, nbr doufm, e na mne bud vzpomnat jen jako na ptele, a poslm ti s tmto dopisem d bn npoje, jen se nazv krok n ti, doufm, ulev v tvm zrmutku, akoliv t uji uji, e nen teba rmoutit se pro mne, a zvadl a znaven mu , jen nem e ji dt dnou rozko en, jako jsi ty. Raduji se velice takto uvarovat hchu, a nikdy ji nehodlm se s tebou setkat. V to douf horoucn tvj ptel Sinuhet, krlovsk lka." Merit peetla dopis a potsla hl je pli n n. Podle n jsem ml pst rozhodnji a ci, e Mehunefer je v mch och ered bych se j zbavil. Nco takovho jsem ov em nechtl napsat a njakou chvli jsme se peli, al akonec mi dovolila Merit svinout dopis a zapeetit jej, akoliv stle potsala zlovstn hla ou. Poslal jsem otroka, aby jej odnesl do zlatho domu, a s dopisem jsem poslal i zmnn d bn, abych si byl jist, e mne onoho veera Mehunefer nebude moci pronsledovat. Tak jsem se domnval, e jsem se j zbavil, a oddychl jsem si ulehen, ale domnvat se nen tot co

Byl jsem tak ponoen do sv zkosti, e jsem zapomnl na Merit a svou touhu po n, av ak kdy e el otrok s dopisem a Muti zavinula m skky a truhly do roho a pipravila v e na cestu, l jsem na Merit a nevslovn ltost zaplavila m srdce, kdy jsem si pomyslil, e ji pro svo u hloupost ztratm, akoliv bych byl mohl zcela dobe je t ve Vesetu pobt. Tak Merit byla zamy lena a najednou se mne zeptala: "M rd dti, Sinuhete?" Byl jsem velice zmaten jej otzkou a ona mi hledla do o a usmla se smutn a ekla: "Ach, nestrachuj se, Sinuhete! Nehodlm ti rodit dti. Ale mm ptelkyni, je m tyletho a ona mi asto opakuje, jak by bylo krsn, kdyby jej syn mohl plout na lodi po ece a vi dt zelen louky a vlnc se pole a vodn ptky a dobytek msto vesetskch zapr ench dl d ps." Zhrozil jsem se a ekl: "Snad nechce , abych vzal na lo kdejakho darebnho chlapce tv ptelkyn, abych ztratil sv id a po celou cestu ml srdce v hrdle strachem, e spadne do vody nebo e se d lapit kr okodlem za ruku?" Merit na mne pohldla a usmla se, av ak zrmutek ztemnl v hloubi jejch o, i pravila: "Nechci ti psobit dn nesnze, av ak cesta po ece by udlala chlapci dobe, a j sama jse sla v nru k obzce, i mm tedy vi nmu povinnosti, jak jist chpe . Ov em e bych la la na nho, aby nespadl do vody, a tak bych mla tak zminku cestovat s tebou, ale samo zejm neuinm nic proti tv vli i zapomeme tedy na to." Kdy jsem to usly el, vykikl jsem radost a tleskal jsem rukama nad hlavou a zvolal: "Je-li tomu tak, m e vzt s sebou v ecky dti z cel chrmov koly. Vskutku, dne n den je em radosti, nebo sm jsem tak hloup, e jsem nepipadl na to, abys mne provzela a k Achet tonu. A tv povst neutrp kvli mn, bude-li chlapec s tebou, a je tak dvod k cest po ece "Ov em, Sinuhete," ekla a podivn se usmla, jak se nkdy usmvaj eny vcem, kterm mu i n v em, m povst neutrp, bude-li chlapec se mnou, a ty jsi mou z titou. Sm jsi to ekl. Ach ak hloup jsou mu i! Ale odpou tm ti."

I vydali jsme se sp n na cestu, je to jsem se velice obval Mehunefer, a vypluli jsme na d rnem, prv kdy obloha zbledla ped vchodem slunce. Proto Merit do la pro chlapce a pinesla ho spcho na lo a zabalenho v pokrvkch a jeho m

a ji nevyprovzela, akoliv bych byl rd vidl enu, kter se odv ila dt svmu synu jmno T o lid dvali jen zdka svm dtem jmna boh. A k tomu je Thovt bohem umn psaskho a v o vdn, tak e opov livost on eny byla tm vt . Av ak chlapec spal nevinn v Meritin k vho jmna, a probudil se teprve, kdy jsme byli ji daleko a ztratili z dohledu str ce Ves etu, a slunce hlo a zlatilo eku. Byl to krsn a tlust hnd chlapec a jeho kadee byly ern a jemn a nebl se mne, nbr p mn, i vzal jsem ho rd do svho nru, byl tich a nekopal, ani sebou nevrtl, nbr hled mavma zamy lenma oima, jako by e il ve sv hlavice v ecky zhady vdn. Velice jsem si jeho tichost a vzal jsem mu lodiky z rkosu a dovolil jsem mu hrt si s mmi lkaskmi ns a ichat k rozlinm lkm, proto e ml rd jejich vni a tak rd noil svj nosk do ka d A chlapec ns na lodi nijak neru il a ani nespadl do vody, ani ho dn krokodl nelapil za ruku, ani nezlomil m pero z rkosu, nbr na e cesta byla jasn a astn, nebo jsem cestov rit a ka d noci le ela ona na roho i po mm boku a chlapec oddychoval opodl. Tato cesta by la cesta astn a a do dne sv smrti budu vzpomnat na elest vnku v stinch a na napj eky za tichch veer. Pi la chvle, kdy se m srdce zalilo tstm tak, jako z pezrlho plodu petk va, i "Merit, m milovan, rozbijme spolu d bn, abychom spolu nav dy ili, a snad mi nkdy i porod na takovho, jako je mal Thovt, nebo prv ty bys mi mohla porodit syna, jen by byl stejn n n a hnd a tich, jako je on. Vskutku, netou il jsem kdysi po dtech, ale nyn je m ml a m krev se uklidnila, a kdy hledm na malho Thovta, tak tou m mt s tebou dt, Merit." Av ak ona mi polo ila ruku na sta a odvrtila svou tv a ekla ztlumen: "Sinuhete, nemluv o tom, co je nemo n, v dy dobe v , e jsem vyrostla v krm, a snad ani rodit dti. Tak bude lpe, kdy ty, jen nos svj osud ve svm srdci, zstane sm, abys ot a sv iny podle svho srdce a nebyl vzn enou a dttem, nebo to jsem etla v tvch o ne, kdy jsme se poprv setkali. Ne, Sinuhete, nemluv tak ke mn tv slova mne in slabou a snad vypuknu v pl a nechtla bych plakat, kdy mne tst objm. Jin si buduj svj osu e tiscermi pouty, av ak tvj osud je ve tvm vlastnm srdci a tvj osud je vt mho osudu lice rda tohoto malho chlapce a ped nmi jsou je t mnoh jasn a tepl dny na ece. Mysle roto, e jsme spolu rozbili d bn, a bume mu em a enou a Thovt na m synem. Naum ho, aby a mn matko, nebo je je t mal a brzy zapomene, a nijak mu to neu kod. A tak ukradneme bo mal ivot, kter bude na m v tchto dnech. A tedy dn zrmutek nebo starost o budoucnos a e dny!" Tak jsem odvrhl ze sv mysli v ecky zl my lenky a zavel oi ped bdou Egypta a ped hladov obe nch vesnicch a il jsem pouze den za dnem, jak jsme pluli dol proudem. Mal Thovt mne objmal kolem krku a kladl svou tviku na mou tv a kal mi ote a jeho n n chlapeck t mm nru. A ka d noci jsem ctil na svm hrdle Meritiny vlasy a ona dr ela m ruce ve svc mi do tv a byla mi ptelem a zl sny mne ji netrpily. Tak uplynuly ony dny jako sen a rychleji ne vzdech pe ly a byly tytam. Nic vce nechci o onch dnech vypravovat, je to vzpomnky mne pchaj jako os ny v hrdle a rosou mch o se rozplv m psmo. lovk by toti neml nikdy dat pli tst, nebo nic nen prchavj ho a pomjivj ho

VII Tak se stalo, e jsem se vrtil do Achetatonu, ale byl jsem jin ne dve a vidl jsem Msto beskch V in jinma oima ne dve, tak e jeho lehk domy, zc v emi barvami ve zlatm s mod oblohy, byly v m mysli jako kehk bublina nebo pomjiv pelud na pou ti. A pravda ne Achetatonu, nbr pravda ila mimo Achetaton a pravda byla utrpen a bda a zloin a v ecko to pin el s sebou hlad. Merit a Thovt se vrtili do Vesetu a odnesli m srdce s sebou. Proto jsem patil na v e chladnma oima a nic mi nebylo zahaleno do mkkch ltek a v echno, co jsem vidl, bylo zl h och.

Av ak neuplynulo mnoho dn od mho pchodu a pravda vstoupila do Achetatonu a faran Achna on byl nucen ji pijmout z velkho loub zlatho domu a pohledt j tv v tv. Haremheb toti poslal z Mennoferu zstup uprchlk ze Srie ve v jejich bd, aby se pokusi omluvit s faranem, a zaplatil jim cestu a myslm, e je i vyzval, aby je t pehnali sv u en, tak e byli hrozn na pohled, kdy pipluli do Msta Nebeskch V in, a vzne en dvoan a uzaveli se ve svch domech, kdy je spatili, a str ci zaveli brny zlatho domu ped n k oni hlasit volali a bili kameny do bran a hzeli kameny na zdi zlatho domu, a faran byl nucen usly et jejich hlasy a vpustit je na vnitn ndvo.

Tam pak volali na farana a kieli: "Sly ns, lid zem Kemet vol ve sv zkosti na imi zmuenmi sty, nebo moc zem Kemet je mrtvho, kter bloud kolem hrobu, a v dunn beven nar ejcch na hradby a v dmu po r ie krev v ech, kte ti dvovali a kladli v tebe sv nadje." A zvedli pahly svch rukou proti zlatmu loub faranovu a kieli: "Pohle na na e ruce, farane Achnatone! Kde jsou na e ruce?" A postrili kupedu mu e, jejich oi byly vypchny a kte pedstoupili tpajce, a starce, tr eny jazyky a kte otvrali dokon sv zejc sta, dut vyjce z hrdel. Kieli na nho "Neptej se ns po na ich ench a dcerch, nebo jejich osud v rukou mu amorejskch a cheti je hroznj ne smrt. A nm vypchali oi a usekali ruce, je to jsme dvovali tob, faran Av ak faran skryl svou tv do rukou a chvl se slabost a mluvil k nim o Atonovi. Tu se smli p ernmi skeky a rouhali se mu a kali: "V dy pece vme, e jsi poslal i na im neptelm k e ivota. Zavsili je na je svch k i tvm kn m nohy a vyzvali je, aby tanili tanec radosti k poct tvho boha." Tehdy faran Achnaton vykikl hrzou a svat nemoc se ho opt zmocnila a spadl v kech z tr ztratil vdom. Kdy to str ci spatili, podsili se velice a vrhli se na syrsk uprchlky, ale oni se jim p stavili ve svm zoufalstv na odpor a jejich krev stekla mezi kameny vnitnho ndvo zlath omu a jejich tla byla hozena do eky. Nefertiiti a Meritaton, nemocn Meketaton i malik Anchsenpaaton vidly to v e z loub zlat o domu a nezapomnly na to nikdy, nebo tehdy poprv spatily stopy vlky, bdu a smrt.

Av ak farana Achnatona jsem dal zavinout do vlhkch plachet, a kdy opt pi el k sob, poda sem mu uklidujc a omamujc lky, nebo tento zchvat byl tak siln, e jsem se bl, aby n uspal jsem ho. Kdy se probudil, byla jeho tv zsinal a oi zrudl bolestmi hlavy, i ekl mi: "Sinuhete, pteli mj, to mus skonit. Haremheb vypravoval, e zn onoho Azira. Vykup mr u, i kdyby to mlo stt v echno m zlato a i kdyby Egypt byl potom jen chudou zem." Odporoval jsem mu prudce a pravil jsem: "Farane Achnatone, po li zlato Haremhebovi a on ti koup rychle mr svmi kopmi a vlenmi a Egypt neutrp hanby." Vlo il si hlavu do rukou a mluvil: "Pro Atona, Sinuhete, co nechpe , e nenvist plod nenvist a pomsta seje pomstu a krev vo po krvi, a se v n v ichni utopme? Co pom e muenm, pomst-li se jejich muen muenm ji jsou pouh pedsudky. Proto ti naizuji, jdi k Azirovi a vykup mr." Byl jsem zd en jeho rozmarem, i odporoval jsem mu opt, ka: "Farane Achnatone, vypchnou mi oi a vytrhnou jazyk z st, dve ne budu moci promluvit s zirem a nebude mi k niemu jeho ptelstv, na n on zajist ji dvno zapomnl, a nezvykl j na trapy vlky, nbr hrozm se j. M dy jsou ztuhl a nemohu ji tak rychle cestovat a ne volit sv slova tak obratn jako nkdo jin, jen se uil lht ji od dtstv a slou ti u k o li proto nkoho jinho, chce -li si vykoupit mr, jen neposlej mne." Av ak on trval umnn na svm a ekl: "Ui podle mho rozkazu. Faran promluvil."

Vidl jsem pece uprchlky na ndvo palce. Vidl jsem jejich zmuen sta a vypchan oi ukou. Proto jsem nehodlal vydat se do Srie, nbr el jsem do svho domu, abych se polo il na sv lo e a pedstral njakou chorobu, dokud by faran nezapomnl na svj rozmar. Av ak jakmile jsem ve el do svho domu, pibhl ke mn mj sluha a ekl mi v divu: "Dobe e jde , pane mj, Sinuhete, nebo z Vesetu piplula prv lo a s n pan, jej jmn r, a k, e je tvou ptelkyn. Oekv t v tvm dom a je obleena jako nevsta a cel d mastch." Tu jsem poruil nosim, aby okam it obrtili m nostka a b eli, co jim nohy sta, zpt d a.

I vrtil jsem se do zlatho domu a pedstoupil ped farana, ka: "Budi , jak jsi pravil. Vydm se do Srie, av ak m krev nech padne na tvou hlavu. Nicmn m ji odejt, odejdu ihned, a proto poru svm psam, aby bez odkladu napsali v e potebn n abulky, kter potvrd m dstojenstv a mou moc, nebo Aziru m hlinn tabulky ve velk v n A zatmco psai psali na hlinn tabulky, utekl jsem se k Thutmosovi do jeho dlny, v dy

by

ptelem, i nezavrhl mne v m zkosti. Prv dokonil Haremhebv obraz, jej vytesal do hndho pskovce, nebo si byl kdysi za poby remhebova v Achetatonu otiskl jeho tv v sde, jak jsem svho asu vypravoval. Tento obraz byl vytesn po zpsobu novho umn a byl zvl t iv a velice podobn Haremhebovi, akoliv Thutmose ponkud pehnal svalnatost jeho pa a i hrudi, tak e vypadal sp e jako zpasnk vsk velitel str a sprvce kraje. Av ak nov umn pehnlo ve v em, co oi vidly, a do erednosti, je to podle novho umn star umn zakrvalo erednost lovka a ukazovalo ho v jeho nejkrsnj podob a zmroval ky, kde to umn nov vidlo lovka v jeho podob nej erednj , aby pravda nebyla opomenuta zda to odpovdalo pravd, kdy se pehnla erednost lovka, av ak Thutmose vil, e to v mu odporovat, ponvad byl mm ptelem. Thutmose otel obraz vlhkm tkem, aby mi ukzal, jak krsn se pskovec tpyt na Haremhebo ech a jak odpovd barva kamene barv jeho pleti, a ekl mi: "Myslm, e s tebou pjdu a do Hatnisutu a vezmu obraz s sebou a dohldnu na to, aby byl postaven v chrm na msto, kter je hodno Haremhebovy dstojnosti a tak dstojnosti m. Vsk u, Sinuhete, vydm se s tebou na cestu a vtr mi vyvje vinn opar Achetatonu z hlavy, n ebo m ruce se chvj pod thou dlta a kladiva a horeka stravuje m srdce." Psai pinesli do Thutmosovy dlny jak hlinn tabulky a zlato na mou cestu, tak i faranovo po ehnn, i dali jsme odnst Haremhebv obraz na faranovu lo a vypluli jsme bez odkladu po proudu dol.

Av ak svmu sluhovi jsem pedtm nadil ci Mehunefer, e jsem ode el do vlky v Srii a ta ikterak jsem nelhal, nebo jsem se vpravd obval, e zemu krutou smrt na tto cest. Tak mu poruil, aby odvedl Mehunefer na kteroukoli do Vesetu mc lo se v nezbytnou zdvoilo ude-li nutno, i nsilm. "Nebo ," dodal jsem, "jestli e se pes v ecko sv oekvn vrtm a najdu Mehunefer ve svm t v ecky sluhy a otroky a usekat v em u i i nosy a v ecky po lu do dol." Sluha mi pohldl do o a vidl, e to tak opravdu mnm. Proto se velice podsil a slbil, de mj rozkaz.

Tak jsem mohl s lehkou mysl vystoupit na faranovu lo spolu s Thutmosem a plout po ec e dol a je to jsem vil, e pluji do jist smrti v rukou amorejskch a chetitskch mu , e vnem na sv cest. Thutmose toti prohlsil, e podle zvyku nelze etit vnem, kdy nkdo ky, a to on zajist vdl, ponvad se narodil v dom vojk. Av ak abych vypravoval o sv cest po proudu dol a o Srii a o v em, co se potom stalo, mus zat novou knihu.

KNIHA DVANCT VODN HODINY M AS I Tak se tedy stalo, e se uskutenilo Kaptahovo pn, je vyslovil, kdy jsem ho poslal na o cestu, aby rozdlil obil Atonovm obyvatelm, a uskutenilo se v hor podob, ne bych si ohl kdy pedstavit, nebo jsem se musel nejen zci svho domu a pohodlnho l ka jako on, n m se musel vydat na pospas hrzm vlky pro farana. Tak jsem poznal, e lovk uin nejlpe dobe rozv pn, kter chce pronst nahlas, nebo nahlas pronesen pn maj tu zlou vl ten, a nejsnadnji se uskuten, peje-li se druhmu zl. Chci tm ci, e peje-li kdo dr se to daleko snadnji, ne peje-li kdo druhmu dobr. O tom v em jsem uva oval a rozmlouval s Thutmosem, kdy jsme spolu pluli dol proudem na faranov lodi a popjeli vno. Av ak Thutmose mi nakonec poruil, abych mlel, a kreslil l ptky na sv papyry. Tak mj obraz nakreslil a nijak mi nelichotil, tak e jsem mu to vytk l a prohlsil jsem, e nem e bt mm opravdovm ptelem, je to mne nakreslil tak erednho. namtl, e umlec nesm bt nikomu ptelem ve chvli, kdy kresl a maluje, nbr e mus dv ozhoil jsem se a ekl jsem mu: "Je-li tomu tak, pak jsou tv oi oarovny, je to vid v ecko eredn a hodn posmchu a n si nakreslil sm nho. Jen Nefertiiti je v tvch och stle krsn, teba e m dlouh a hube ve se propadaj a den ze dne je erednj pro sv thotenstv." Thutmose mi vychrstl vno ze svho pohru v tv a zvolal: "Nemluv mi o Nefertiiti!" Ale hned se uklidnil a litoval velice svho unhlenho inu, a otel vno na m tvi a pravi orn:

"Nemnil jsem to zle, ale snad opravdu oarovala ona ena m oi, jak k , nebo se nezd krsnm ne ona, a farana Achnatona vidm m dle tm erednj ho a odpornj ro v ecko dobr, co mi uinil." ekl jsem mu ptelsky: "Tv sny jsou zl a Nefertiiti ti nem e dt vce ne nejnepatrnj otrokyn." Av ak m moudrost ho nikterak neuspokojila, nbr rozhoil se opt nad mmi slovy. Proto jsme popjeli vno tm horlivji, ponvad vno sice podncuje rozepe a hdky, e a upevuje ptelstv a nen rozepe tak zl, kterou by vno nesmilo, vypije-li

mi ji ho, t

ale tak se ho d

Tak jsme dorazili do Hatnisutu, a bylo to mal msto na behu eky, ba tak mal, e se ovce i dobytek psl na jeho ulicch a chrm byl postaven z hlinnch cihel. Pedstaven msta ns pijali s velikmi poctami a Thutmose dal vztyit Haremhebv obraz v ch en byl odev dy chrmem Horovm, ale nyn byl kvli Achnatonovi zasvcen Atonovi. To v ak oby elm msta nikterak nevadilo, nebo slou ili v nm stle Horovi s hlavou krahujce, teba e je obraz byl odstrann. I zaradovali se velice, e dostali obraz Haremhebv, i soudil jse m, e jej vbrzku ztoto n s Horem a budou mu slou it jako to Horovi a obtovat mu, proto e At n neml obrazu a pemnoz obyvatel msta nedovedli st. Setkali jsme se tak s rodii Haremhebovmi, jim on poslal hojn dary, tak e nyn obvali d r byl postaven ze deva, teba e byli svho asu nejchud mi z celho msta. Ve sv marnivos remheb farana tak, aby jim dal vysok hodnosti, jako by byli lechtici, akoliv odjak iva se ivili pasenm dobytka a ppravou sra. Tak byl jeho otec nyn pedstavenm peeti a dozo staveb v mnohch mstech a vesnicch a jeho matka byla dvorn pan a str kyn faranovch kr ani jeden z nich nedovedl ani st, ani pst. Jejich jmenovn bylo ov em pouze estn a nij je nevyru ilo v jejich dosavadnm ivot, av ak proto mohl dt Haremheb zapsat jmna svch ro seznamu lechtic, a tak nikdo v celm Egypt potom netu il, e se nenarodil jako lechtic. ak velik toti byla marnivost Haremhebova. Jeho rodie byli prost a zbo n lid a stli v chrmu ve svch jemnch zch, krbajce v y u nohou hlinnou podlahu, kdy lid vnil kvtinami obraz jejich syna. Po slavnostnm obadu pozvali Thutmosa a mne k sob a svlkli si roucha, kter je tsnila, a oblkli se do edch odv, kter pchly po krvch, a slou ili nm pi jdle, nabzejce n klnli se nm hluboce a kladli ruce do v e kolenou ped nmi a prosili ns, abychom jim vyp ovali o jejich synovi, a Haremhebv otec ekl: "Myslili jsme, e je blzen, kdy si pipevnil mdn hrot na pastskou hl a nabrousil jej a nechtl bt pokorn, akoliv jsme jej neustle mli k pokoe." A jeho matka pravila: "M srdce se o nho neustle chvje, nebo ji jako dt si radji rozbil hlavu o kmen, ne ul, a kdy ode el z domova, obvala jsem se, e mu bu nkdo rozpolt hlavu, nebo e se vrt a zbiovan. Ale nyn se vrac ve v slv a vytesn do kamene. Pesto je m srdce ka d noc idn a bojm se, e j mnoho masa, teba e to nen pro jeho aludek, a bojm se, e se utop plave, je to se nauil plavat pes v ecko m varovn." Tak k nm hovoili ve sv prostot a ohmatvali na e roucha a perky a dotazovali se na zdrav aranovo a na zdrav velk man elky krlovsk Nefertiiti a na zdrav v ech ty malch prince ypravovali, e se denn modl k bohm, jmenovit k Horovi, jen je bohem jejich syna, aby ve lk man elka krlovsk konen porodila syna a ddice krlovsk moci. Tak jsme se rozlouili s Haremhebovmi rodii jako ptel a zanechali jsme jeho obraz v Hor ov chrmu, aby mu obyvatel Hatnisutu slou ili.

Av ak Thutmose mne neprovzel a do Mennoferu teba e jsem ho prosil a zapsahal, aby el ou kvli sob sammu , nbr opustil mne a vrtil se zpt do Achetatonu, aby tesal obraz kr Nefertiiti do tvrdho deva, a o jinm ji nedovedl ani hovoit. Tak velice ho oarovala Ne fertiitina krsa a nemyslil jsem, e mu to bylo ke zdrav, nebo pli n krsa eny je nebez ice blzk kouzlm, nen-li nkterou z jejich podob. Tak byla m cesta do Mennoferu jednotvrn, i pobzel jsem veslae ke spchu, uva uje, e mm ednou ji zemt, nen k niemu vc prodlu ovat, nbr je lpe, kdy si je toho lovk vdom roto jsem sedl na mkkm kesle na palub faranovy lodi a faranovy vlajky vlly nad mou hl u a hledl jsem na stiny a na eku a na ltajc kachny a ekl jsem svmu srdci: "Je koneckonc to v e hodno ivota a pohledu?" A je t jsem ekl svmu srdci: "Slunce hne a pl a mouchy tpaj a radost lovka je nepatrn proti jeho bolestem. Jeho znaveny dvnm a mnoh zvuky a marn ei poru ily jeho u i a jeho srdce m pli mnoho sn

bt astno." Tak jsem uklidoval l krlovsk kucha, la smrt opt dvnm yl ivot jako hav

sv srdce na cest po proudu eky a jedl jsem dobr jdla, je mi piprav a pil jsem vno, a jsem byl syt a tich, a skrze jeho opary se mi jevi a znmm ptelem, v nm nen nic dsivho, nbr dsivj ne smrt mi popel, ale smrt byla jako sv voda.

Nicmn ji v pstavu Mennoferu zaalo mi bt opt nevolno, nebo jsem tam spatil vlen l y byly rozbity kameny a pd rozlomeny vedv a sto ry zlomeny. Spatil jsem tam vlen voz ch oje byly zper eny a kola vyrvna a mouchy olizovaly zaschlou krev na jejich dn. Tak j em spatil uprchlky, kte se usadili na bezch s nesetnmi ranci, v crech a nemocni a pl n, oi stra liv planouc v bezmasch obliejch. Byli mezi nimi jak Egyp an, tak i Syan o trch syrskch odvech. Kdy uvidli faranovu vlajku nade mnou, pozvedli sv pinav psti p odi a volali na mne kletby v rozlinch jazycch, dokud je str ci nezbili holemi a nepror azili mi tak cestu z pstavu.

Haremheb mne pijal jako to faranova vyslance s velikmi poctami a uklonil se pede mnou hluboce, nebo v jeho vldnm dom byla ubytovna spousta syrskch sprvnch psa a egyptsk prchlch ze Srie, jako i vyslanc a jinch hodnost z cizch zem, kter se nevmsily do ich ptomnosti musel vzdt poctu faranovi v m osob. Av ak jakmile jsme zstali sami, prskl se Haremheb zlatmi dtkami pes ltka a zeptal se ne rpliv: "Kterpak zl vtr t pin ke mn jako vyslance faranova a jakpak hovno se zase vylhlo v hlav?" Povdl jsem mu, e musm vykonat cestu do Srie a vykoupit od Azira mr za jakoukoli cenu. Kdy to Haremheb usly el, trpce zaklel a vzval svho krahujce nejrozlinj mi jmny a ekl: "Co jsem netu il, e zkaz v ecky m zmry, za ktermi jdu s takovou nmahou a s takovm n o vz, e mou zsluhou je Gaza je t v na moci a tak m Egypt aspo jednu vypadni brnu k en ta en. Tak jsem piml dary a hrozbami krtsk vlen lodi, aby chrnily na e spojen e to mocn a nezvisl syrsk spolek nen Kr anm po chuti, nbr ohro uje jejich nadvldu n Aziru m plno prce, aby ovldal sv vlastn spojence, a mnoh syrsk msta vedou proti sob sotva e vypudila Egyp any. A Syan, kte ztratili sv domovy i svj majetek, sv eny i dt li k volnm vojm a od Gazy a po msto Zani ovldaj voln voje pou a vedou vlku proti Az Vyzbrojil jsem je egyptskmi zbranmi a mnoh udatn Egyp an se k nim pidal. Jsou to hlavn al vojci, lupii a uprchl otroci z dol, kte nyn obtuj sv ivoty v pou ti, aby vytvo ochranu Egypta. Je pochopiteln, e vedou vlku proti v em a e ij ze zem, v n vlku ved n v echen ivot, av ak tak je to lpe, nebo psob vce kod a nesnz Srii ne Egyptu a vyzbrojovat a poslat jim obil. Ale nejdle itj je, e Chetit konen vtrhli do zem Mi i svmi silami a smetli Mitannce z povrchu zemskho a mitannsk e zmizela jako stn a je tam. Jejich kop a vlen vozy jsou tedy zamstnny v zemi Mitannu a Babyln je znepokoje vyzbrojuje vojsko, aby chrnilo jeho hranin kameny a Chetit nemaj v tto chvli as po ostatenou pomoc Azirovi. Tak je mo n, e se Aziru je-li rozumn obv Chetit, kdy si te zemi Mitannu, proto e nen ji ttu mezi Chetity a Sri. Proto mr, kter mu faran nab chvli pro nho nejlep m darem, jej si m e pt, aby upevnil svou vlastn moc a rozhldl s Ale dej mi lhtu jen pl roku nebo i mn, a koupm Egyptu estn mr, a svi tcmi py a ra z pimji Azira, aby se bl boh egyptskch." Odporoval jsem mu a ekl: "Nikterak nem e vst vlku, Haremhebe, je to faran to zakzal a faran ti na ni ned zlato Av ak Haremheb pravil: "Stkm svou vodu na jeho zlato. Vskutku jsem si vypjil ze v ech stran a sama sebe pivedl na mizinu, jen abych vyzbrojil vojsko v Zani. Jsou to vpravd uboh voje a jejich ton v ozy jsou star rachotiny a kon kulhaj, ale ve spojen s volnmi voji mohou se stt hrotem kop, kter zashne do srdce Srie a a do Jeru alimu a do Megidda , kdy je povedu j. Co inuhete, e jsem si vypjil zlato ode v ech bohatc egyptskch, kte tloustnou svm bohatst tm vce a napuchaj jako by, kde to lid trp nedostatkem a vzdych pod thou dan? Vypji d nich zlato a oznmil jsem ka dmu mno stv, je od nho potebuji, a oni mi ochotn zlato p e to jsem jim slbil celou ptinu roku ron ale chtl bych vidt jejich tve, odv -li mne sv roky a sv zlato, nebo to v e jsem uinil proto, abych zachrnil Srii Egyptu a k onc ti, kte jsou opravdu bohati, budou mt z toho u itek , nebo pedev m ti nejbohat ek z vlky a z koisti , a nejpodivnj je, e ti nejbohat budou mt u itek i tehdy, budu . Proto ne etm ani v nejmen m jejich zlatem."

Haremheb se zasml z plna srdce a prskl se po ltku zlatmi dtkami a polo il mi ruku na ra meno a nazval mne svm ptelem. Av ak v m iku opt zv nl a zachmuil se, kdy ekl: "Pi mm krahujci, Sinuhete, nechce mi pece v ecko zkazit a sjednat se Sri mr?" I vysvtlil jsem mu, e faran promluvil a e mi dal napsat v ecky potebn hlinn tabulky, mohl mr sjednat. Pesto mi bude k u itku, kdy nyn vm, e Aziru tak mr potebuje, je-li da, co mi on, Haremheb, k, nebo v tom ppad bude Aziru ochoten prodat mr lacino. Kdy to Haremheb usly el, rozzuil se a kopl do svho sedtka, a je pekotil, a zvolal: "Vskutku, koup -li mr od Azira Egyptu k hanb, dm ti za iva sthnout k i a pedhodm t k vrt , teba e jsi mm ptelem to psahm! Mluv s Azirem o Atonovi a stav se hloupm a p ce faran ve sv nepochopiteln dobrot nad nm smilovat. Aziru ti neuv je vychytral m e si to v hlav pemlat, dve ne t po le pry, a bude s tebou do omrzen smlouvat, jak to n dovede, a bude ti hrozit smrt a v hrdlo lht. V dnm ppad mu ale nesm postoupit Gaz svtli tak, e faran nen zodpovdn za voln voje ani za jejich loupe e. Voln voje toti za dnch okolnost, nbr naserou na faranovy hlinn tabulky. O to se postarm. To ov em vi kat. Povz mu pouze, e voln voje jsou mu i mrn a trpliv, kter zaslepil zrmutek a mn ze svho vlastnho popudu kop za pastsk hole, jakmile se navrt opravdov mr. Av a ostupuj, nebo t sthnu za iva svma vlastnma rukama! Tolik nmahy mne to stlo, tolik zlata jsem rozhodil po psku, tolik nejlep ch zvd obtoval, ne jsem doshl, aby se otevely br Egyptu!"

Pobyl jsem nkolik dn v Mennoferu a radil se s Haremhebem o podmnkch mru a pel se s nm. Setkal jsem se tak s vyslancem krtskm, i s vyslancem babylnskm a rovn s uprchlmi velm itannskmi jsem se setkal. Z jejich e se mi jasn zjevilo v e, co se stalo, a touha po sl a po poznn toho, co hbe svtem, se mne zmocnila a poprv ve svm ivot jsem ctil, e j kostkou ve velik he, v jej szce byly osudy mst a nrod. Haremheb ml pravdu. Mr byl Azirovi v tto chvli vt m darem ne Egyptu, av ak podle v eho ve svt prv stalo, mohl bt tento mr pouze pmm, nebo a uklidn Aziru Srii, obrt Srie byla toti klem svta a Egypt nemohl kvli sv bezpenosti dovolit, aby Srie po z itannu upadla do moci nestlho a neptelskho spojence, jen se k tomu je t dal snadno k za zlato. Budoucnost nyn zvisela na tom, obrt-li se Chetit a zcela upevn svou moc v mi Mitannu proti Egyptu pes Babyln nebo pes Srii. Av ak zdrav rozum pravil, e pjdou u, kde bude odpor nejslab a Babyln se ji vyzbrojil, kde to v Srii byl Egypt slab a be ann. Zem Chatti byla bezpochyby nepjemnm spojencem komukoli, av ak Aziru, jako to spojen c Chetit, ml za sebou moc, kde to spojil-li by se s Egyptem proti nim, nemohl oekvat n ic jinho ne jistou zkzu, pokud v Egypt vldl faran Achnaton, ponvad pak ml za sebou p psek pou t. To v e jsem pochopil, a vedle tohoto chladnho uva ovn ustoupily hrzy vlen do pozad a nemyslil na kou hocch mst a na lidsk lebky, kter se povaluj po bitevnch polch, a ne jsem na uprchlky, kte ebrali o chlb na ulicch mennoferskch, a nedbal jsem o velmo e mitannsk, kte prodvali sv per ah kameny, aby mohli popjet vno a hladit pitom svmi thlmi prsty tunou prs naharinsk rou si pinesli v pltnch uzlcch. Haremheb mi ekl, e se s Azirem setkm nkde mezi mstem Zani a Gazou, kde vede vlku se sv i vlenmi vozy proti volnm vojm. Vypravoval mi tak o udlostech v Simye a vyjmenoval mi my, kter vyhoely za oblhn, i jmna lechtic, kte byli za vzpoury usmrceni, tak e jsem se velice divil, jak to v ecko Tu mi vypravoval tak o svch zvdech, kte se vydali do Srie a sledovali Azirovo vojsko jako polykai no a kejkli a pedpovdai budoucnosti, jako prodavai piva a obchodnci s Av ak ekl mi t , e stejnm zpsobem se dostali zvdov Azirovi a do Mennoferu a sledoval oje a pohranin str e jako kejkli a prodavai piva a kupci koisti. A tak I tainy panny iru jako zvdy a ty by byly nebezpen, nebo by mohly vyzvdt dle it vci pi obveselov dstojnky, av ak na tst nerozumj dostaten vcem vlenm. A tak byli zvdov, kte s k i Azirovi a Haremheb doznal, e ti jsou nejchytej , je to jim nehroz na dn stran n achovaj si sv ivoty a zskaj nadto je t hojn zlata.

Nicmn uprchlci a Haremhebovi dstojnci mi vypravovali zvl t dsiv vci o mu ch amorej vojch egyptskch, tak e ve chvli odjezdu se zaalo m srdce chvt a kolena se mi promnila vodu. Haremheb mi radil a ekl: "M e si zvolit cestu po moi nebo po sou i. Zvol -li cestu po moi, budou t krtsk lodi

snad a po Gazu, av ak je zcela mo n, e tvou lo chrnit nebudou, nbr prchnou, jakmile sp di sidonsk a syrsk, kter ste moe ped Gazou. V tom ppad bude tv lo potopena, bude it a ty se utop v moi. Nebude -li se staten brnit, zmocn se tv lodi a tebe vezmou j lae na syrskou vlenou lo a zeme v nkolika dnech biovnm a palem slunenm. Av ak c, a proto je pravdpodobnj , e t sthnou za iva z k e a povs ji na sv tty, aby ji z n vaky a m ce. Nechci t nikterak dsit, ale je tak docela mo n, e se dostane bezpen kam se nedvno dostala m lo se zbranmi, kde to lo s obilm byla cestou potopena. Av ak ja e dostane z oble en Gazy a k Azirovi, to ti opravdu nedovedu ci." "Snad bude jistj vydat se po sou i," navrhl jsem vhav Haremhebovi. Pokvl souhlasn hlavou a vysvtloval mi: "Z msta Zani ti dm doprovod, nkolik kopink a vlench voz. Po tst-li se jim dostat s Azirovch voj, zanechaj t na pou ti samotnho a co nejrychleji prchnou. A potom je ov em m e t Azirovi mu i nabodnou na kl po chetitskm zpsobu, jakmile uvid, e jsi Egyp an a l a postkaj svou vodou tv hlinn tabulky. Mo n tak je, e upadne do rukou volnch voj m vojky s sebou, a oni t donaha okradou a pipoutaj t k mlnskm kamenm, abys jimi ot d t nebudu moci zlatem vykoupit na svobodu, akoliv nevm, e vydr tak dlouho, nebo tv dmu a nesnese slunen r, a nadto oni zhotovuj sv bie z k e hroch. Av ak stejn je m pen probodaj steva kopmi a zanechaj tv tlo napospas havranm a to nen nejhor zps v smrt bude potom dosti lehk." A m dle jsem naslouchal, tm silnji se chvlo m srdce, i m dy se chvly jako chladem, o horko. Proto jsem ekl: "Lituji velice, e jsem zanechal svho chrobka Kaptahovi, aby bdl nad mm majetkem, nebo snad by mi mohl sp e pomoci ne faranv Aton, jeho moc podle tv ei nesah a do tc in. Av ak ze v eho se mi zd, e najdu bu njakou tu smrt nebo Azira rychleji, vydm-li se p sou i v doprovodu tvch vlench voz. Tedy pjdu po sou i. Av ak zapsahm t, Haremhebe, usly -li, e kdesi otm jako zajatec mlnskmi koly, vykup mne co nejrychleji na svobodu e eti zlatem, v dy jsem velmi bohat a bohat , ne si mysl , i kdy ti nebudu nyn vypo je to jej ani sm v ecek neznm." Haremheb pravil: "Znm dobe tv bohatstv a vypjil jsem si tak od tebe znan mno stv zlata skrze Kaptaha d jinch egyptskch bohatc, je to jsem mu em spravedlivm a nestrannm a nechtl jsem dopust aby ses nepodlel o tuto zsluhu. Nicmn doufm, e pro na e ptelstv nebude na mn vym ponvad takov pokus by mohl na e ptelstv poru it, ba dokonce i rozbt. Jdi tedy, Sinuhet i mj, jdi do msta Zani a vezmi si doprovod, a jdi do pou t a k t chrn mj krahujec, u j, je to m moc a do pou t nesah. Bude -li zajat, vykoupm t zlatem na svobodu, a jest pomstm tvou smrt. K t ut toto vdom, a bude nkdo pror et kopm tvj bich!" "Usly -li, e jsem mrtev, nemarni as mstou za mne," ekl jsem trpce. "A budou havrani okl vvat mou lebku, sotva by ji ut ilo, kdybys ji zalil krv ubohch chudk. Pozdravuj jen pri ceznu Beketaton ode mne, nebo je to krsn a douc ena, teba e velice py n, a dotazoval ebe u mrtnho lo e sv matky." Vysteliv tento p pes rameno, ode el jsem do jist mry uspokojen a dal jsem psam sepsa tit v emi potebnmi peetmi svou zv , v n jsem odporuil svj majetek Kaptahovi, Merit i. A tuto zv jsem ulo il do krlovskch sbrek prvnch svitk v Mennoferu.

Potom jsem odplul do msta Zani, a tam, na pokraji pou t, v pevnosti rozplen sluncem, j sem se setkal s Haremhebovmi vojky. Popjeli pivo a proklnali den svho zrozen, lovili antilopy v pou ti a opt pili pivo. Jej ich hlinn chatre byly pinav a pchly po moi a ty nejubo ej eny, je nebyly dobr ani vech Doln zem, ob astovaly jejich samotu. Inu, jinak eeno, vedli obvykl ivot vojk n pou t a doufali horoucn, e pijde Haremheb a povede je do vlky proti Srii, aby se njak bavili a mli vce piva a mlad eny, nebo jakkoli jin osud, ba i smrt, byl pro n lep dnotvrnost v sluncem rozplench chatrch, v nich se hem ily psen v i. Proto hoeli tou a psahali, e proraz jako hrot kop v ele volnch voj a k Jeru alimu a k Megiddu a sme oje smrdutch Syan z cesty, jako zplava smete such rkos. Av ak co slibovali uinit Aziro a mu m amorejskm a jejich chetitskm velitelm, to nemohu opakovat, byly to pli bezbo n Tak planuli touhou brnit est Egypta a proklnali farana Achnatona, nebo za mru mli mo n se pobavit s karavanami nesoucmi poplatky do Egypta nebo se obveselovat se enami pastevc, av ak faran Achnaton zpsobil pro svho boha, e nebylo ani vlky ani mru. Karava neprochzely skrze Zani ji po mnoh lta a pasti odthli do Doln zem. Jestli e se pece na pokusila proniknout ze Srie nebo z pou t do Egypta, oloupily ji cestou voln voje,

dve ne se k tomu dostaly faranovy pohranin str e, a proto tyto pohranin str e hlubo aly volnmi voji pro jejich zludnost a pezdvaly jim mnohmi erednmi jmny. Zatmco se moji vojci vypravovali na cestu a plnili vaky vodou a shledvali kon z past vy a pipevovali kosy na kola tonch voz, rozhl el jsem se po pevnosti a pochopil jsem, je tajemstvm v vojensk vchovy a co in mu e nad lvy udatnj mi. Dobr vojevdce toti hrozn uzd a vyerpv je cvienmi a in jim ivot v emo n nesnesitelnm, tak e jakkoli mrt, je pro n lep ne ivot v dom vojk. Av ak nejpodivnj na v em je, e vojci nemaj itelm, nbr obdivuj je a vyn ej velice a vychloubaj se v emi strastmi, je je jim pest mi hol na svch hbetech. Tak neekan a pekvapujc je pirozenost lidsk, e kdy jsem o dlilo se mi Msto Nebeskch V in jako sen, i jako pelud na pou ti. Podle Haremhebova rozkazu se vystrojilo ve mst Zani jako mj doprovod deset vlench voz, z nich ka d ml dva kon a za ka dm krel k nhradn, a na vozech bylo krom idie je jednom kopinku. Kdy mi velitel pedstavoval svj nepatrn voj, uklonil se hluboce pede mnou, ruce ve v i k lenou, i prohldl jsem si ho pozorn, je to jsem svoval svj ivot do jeho rukou. Jeho bede n rou ka byla stejn pinav a roztrhan jako rou ky vojk a slunce osmahlo doerna jeho tv ouze stbrem propleten dtky ho odli ovaly od jeho vojk. Av ak prv proto jsem mu dvo by byl obleen v drah ltky a kdyby nad sebou dal nosit slunenk. Zapomnl na svou dstojnost a vyprskl v smch, kdy jsem se mu zmnil o nostkch. Uvil jse kdy mi ekl, e na m jedinm bezpem je rychlost a e proto musm jet s nm na jeho voze out na nostka i na ostatn vci pohodlnho ivota. Slbil mi, e si budu moci sednout na pyt l s pc, budu-li chtt, ale ujistil m, e bude pro mne lpe, zvyknu-li si ve voze stt a p obm-li se jeho pohybm, proto e jinak mi pou vytese du i z tla a rozdrt kosti o boky vo Sebral jsem v ecku svou odvahu a odpovdl mu pov en, e to nen poprv, co pojedu na vle r , e jsem svho asu urazil cestu ze Simyry do zem Amurr v nejkrat dob, v n byla kdy ta vykonna, tak e i Azirovi mu i velice obdivovali mou rychlost teba e jsem tehdy byl ml ad a m dstojnost nyn vy aduje tak, abych se varoval pli n nmahy tlesn. Dstojn mi zdvoile naslouchal, nae jsem svil svj ivot v ochranu v em bohm Egypta a vystoupil do jeho vozu a on pozvedl svou korouhev, aby vlla ve vtru, a pobdl kon. Vyjeli jsme do pou t po karavann cest, a m tlo poskakovalo na pytli s pc a dr el jsem vn obma rukama okraje vozu a otloukal si nos a bdoval nad svou bdou. Av ak m bdovn za o v rachotu kol a idi za mnou divoce kiel radost, e jede do pou t, daleko od houc v . Tak jsme uj dli po cel den a penocoval jsem na pytli s pc vc mrtev ne iv, proklna den svho zrozen.

Nazt jsem se pokusil stt ve voze a dr el jsem se pevn pasu Jujova, ale po chvli vz naj na kmen a j vyletl vysokm obloukem a spadl hlavou do psku a ostnat kee mi rozedraly tv icmn jsem o to pli nedbal. Kdy jsme se opt utboili na noc, byl Juju pln starosti o mne a nalil vody na mou hlav u, teba e j etil a nedal dost napt svm vojkm. Dr el m pevn za ruce a ut oval, e n a e nepepadnou-li ns nazt voln voje dorazme snad ji tvrtho dne k Azirovm hl ypravoval mi o svch vlench zku enostech a ekl: "Po pravd eeno, nen nic jednotvrnj ho ne vlka, nebo vlka znamen jen ekn bez ko neptele, proto e neptel se v dycky opozd a nikdy nen tam, kde se ek, e bude. Vlka na jdlo, proto e ve vlce se jdlo v dycky opozd a nic nen tak proklat pomal jako zsobo . Vlka je marn oblhn jednoho msta po druhm a marn pochodovn zpt na msto, odkud se ochodovn zpt, s jazykem pilepenm na patro a s nohama jako palky. Av ak prv to je vle y se mu nauili, chod dstojnci do vlench kol a u se st a pst. A v ecky ty vci zn pijde neptel prv tam, kde ho nikdo neek. Tak neptel to jinak a v jinm podku, , a za bitvy nev velitel o svch mu ch a mu i o svm veliteli, nbr ka d ve, jak m e, a nazdabh ka dho, koho spat. Jestli e pak neptel prchne, dostane se vojevdci velikch p o umn je vyn eno a faran mu hod z loub palce zlat etz. Av ak prchneme-li my sami, d sudu, e je zachrnn, a mnoh papyry se pop a mnoz zachrnn se zbiuj a vojevdce je lavou dol. Je-li nicmn dosti vzne en, m e se stt, e je mu shozen pes jeho por ku zla a loub a jeho por ka se prohls za vtzstv a vyryje se do kamene, aby se na vky zachova tom zprva. Takov je tedy vlka, krlovsk Sinuhete, tak e nenakej nad svmi strastmi, nb u astnmu osudu, e nemus vst vlku." Tak mne ut oval, a jsem usnul.

Av ak uprosted noci jsem se probudil stra nmi vkiky a dupotem kopyt a rachotem voz. Zap

i jsme pochodn a spatili jsme, e ob non str e le na zemi s proznutmi hrdly a jeji oudem do psku. Jeden vz i s komi byl ukraden a ostatn na e vozy a kon byly v jednom jedinm divokm chumlu, oje a postroje a kola do sebe zaseknuty. Rychle jsme v e opt spodali a vydali se hned na dal cestu, teba e bylo je t tma, a nen ji na trapy cesty, nebo non tonci si li zajist pro pomoc, aby se na ns pak vrhli i se na ich kon a tonch voz a vody. Juju toti ekl, e kon a ton vozy a voda je pro nj ne zlato. Proto se voln voje vrhaly i na Egyp any, aby je o to v e oloupily. A nastal opt den a hlava mne rozbolela palem slunce a psek m ezal do o a jazyk se mi p epil na patro. A hav vtr pou t pivl pach dmu a krve a kon se zaali pla it a idii p i k vozm. Objeli jsme nkolik rudch nvr a spatili jsme pramen a kolem nho chatre a donaha oloupe tvoly, jejich krev stekla do psku a jejich oi vyklovali havrani. Proti nm b eli kopinc nkolik p bylo vysteleno do ns, av ak voln voje, kter zde svedly bitvu zda s mu i A ebo s pasti, i s njakm jinm volnm vojem, to jsem se nikdy nedozvdl , zjistily, e b ustoupit, je to jsme byli zejm poetnj na mu ch i na vlench vozech ne ony. Spokoji nmi volaly rzn kletby a vyhr ky a mvaly kopmi ve vzduchu, av ak my jsme uhnuli stranou okraovali v cest, teba e Jujovi vojci by je byli rdi pronsledovali, aby se pocviili a hli jejich vozy. P t noci jsme vidli na obzoru odraz tborovch oh i snad hocch dom. Juju ekl, e pou t, i napojili a nakrmili jsme kon a za svtla msce jsme pokraovali opatrn v cest, konen zcela vyerpn usnul ve voze na pytli s pc. Za asnho jitra jsem se probudil tm, e mne Juju shodil nemilosrdn z vozu do psku. M hli tabulky a cestovn skky shodil za mnou a obrtil kon a zanechal mne ochran egyptskch bo volal na mne je t zdaleka povzbudiv slova. A uj dl plnou rychlost, a kola vozu jiskila meny, a ostatn vozy za nm. Kdy jsem si vytel psek z o, vidl jsem, e proti mn soutskou mezi pahorky pij dj s rouhvemi, rozestaveny do vje jako k boji. Povstal jsem, pipomnv sob svou dstojnost, a al se obma rukama mvat na znamen mru palmovou ratolest, teba e byla ji such za tch n cesty. Av ak vlen vozy pejely kolem, nedbajce o mne, tak e pouze jedin p zasvi tl zlobn ja mch u a zaryl se do psku za mnou. Vlen vozy jely za vozy Jujovmi, ale vidl jsem, ja u a jeho mu ov vyhazuj ze svch voz pytle s pc, i vaky s vodou vyhodili, aby ulehili sv nm. Tak jsem tak vidl, jak prchli a pouze jedin vz zstal vzadu, ponvad jeho kon zako kmen, a tonci strhli k zemi vz a kon a zabili mu e, jedouce plnou rychlost kolem nich Po marnm pronsledovn vrtily se vlen vozy Azirovy ke mn a vojci sestoupili z voz. K n, vysvtluje jim svou dstojnost a ukazuje jim hlinn tabulky faranovy. Av ak oni nedbal mho kiku, nbr pistoupili lhostejn a ke mn a nkte z nich si ovazovali svmi psy r pala krev. Oloupili mne a oteveli m skky a vzali m zlato a strhli m roucho a pivzali za zpst k vozm, tak e jsem myslil, e vypustm du i, kdy se rozjely a psek del k i oni nedbali mho kiku, teba e jsem jim hrozil Azirovou zlobou. To v e jsem musel vytrpt pro farana Achnatona. Byl bych bval cestou zajist zemel, kdyby Azirv tbor nebyl bval hned za pahorkem na dru h stran soutsky. Skoro oslepenma oima jsem spatil mnoh stany, a kon se psli u nich, h voz a smyk byla postavena hradba kolem celho tbora. Pak jsem ji nevidl nic, nbr pro il jsem se, kdy mi otroci lili vodu na hlavu a teli dy olejem, nebo dstojnk, jen uml patil m hlinn tabulky a zahrnul mne pak v emi poctami a vrtil mi m roucho.

Kdy jsem se opt mohl postavit na nohy, zavedli mne do Azirova stanu, kter pchl lojem a vlnou a kadidly, a Aziru mi vy el vstc a val jako lev a zvonil zlatm etzem na svm h e a stbrnmi stu kami ve sv kadeav brad. Vy el mi vstc a objal mne a pravil: "Je mi velice lto, e se moji mu ov chovali k tob tak zle, av ak ml jsi jim ci sv jmn im, e jsi vyslancem faranovm a mm ptelem. Tak jsi ml po dobrm zvyku mvat palmovou r nad hlavou na znamen mru, ale msto toho ses vrhl na m mu e jak mi vypravovali mvaje , a val jsi tak zuiv, e t museli spoutat, teba e vydvali svj ivot v nebezpe." Kolena mne plila jako ohe a m zpst byla vykloubena. Proto trpkost zaplavila mou mysl, i ekl jsem Azirovi: "Pohle na mne a povz, zda vypadm jako lovk, jen by mohl bt nebezpen tvm mu m. Zlom movou ratolest a oloupili mne, ba i o roucho mne oloupili, a posmvali se mi a lapa li po faranovch hlinnch tabulkch. Proto dm, abys je dal zbiovat a dej zbiovat ale

nich, aby se nauili ctt vyslance faranova." Av ak Aziru rozevel vsm n svj pl a pozvedl ruce na znamen divu a zapsahal se: "Ml jsi zajist zl sny, Sinuhete, pece j nemohu za to, e sis na sv obt n cest rozed kameny. A nikterak nehodlm zbiovat sv nejlep mu e pro bdnho Egyp ana, a slova farano ance jsou jako bzuen mouchy v mch u ch." "Aziru," ekl jsem, "ty, jen jsi krlem mnohch krl, dej zbiovat alespo onoho mu e, jen stydat pchal do zadku, kdy jsem b el za vozy. Dej ho zbiovat, a tm se spokojm, nebo v pin m darem mr, tob a Srii." Aziru se hlasit zasml a bil se pst do prsou a pravil: pohne ani to, e se tvj bdn faran skln do prachu pede mnou a adon o mr. Av ak tv s umn, a ponvad jsi mm ptelem a tak ptelem m man elky a mho syna, dm zbiovat onoho o zadku, pobzeje t v bhu, proto e to bylo vskutku proti dobrm zvykm, a jak v , j vedu tmi zbranmi a za vzne en cle."

Tak se stalo, e jsem ml tu radost a vidl, jak mj nejhor muitel byl biovn ped shrom Azirova stanu a jeho druhov ho nijak ne etili, nbr posmvali se mu a ieli smchy nad je a ukazovali si prstem na nho, nebo byli vojky a tou ili po jakkoli zmn ve svm jednotv esle. Bezpochyby by ho byl nechal Aziru biovat a k smrti, ale kdy jsem spatil jeho rozseka n maso na hbet a krev tekouc proudem, usoudil jsem, e jeho hbet vytrpl ji stejn jako dek a m kolena, i pozvedl jsem svou ruku a daroval mu ivot. A kdy jsem vidl jeho ubohost, poruil jsem ho odnst do stanu, kter mi Aziru uril za oby dl k velik zlosti dstojnk v nm usdlench, a jeho druhov vzru en kieli, vychvalujc yslili, e ho chci je t dle muit rznmi vybranmi zpsoby. Natral jsem v ak jeho hbet s i, jimi jsem lil sv kolena a svj zadek, a ovzal jsem obinadly jeho rny a dal jsem mu n pt piva, tak e si nakonec myslil, e jsem blzen, a ztratil svou ctu ke mn.

Naveer mi nabdl Aziru peenho skopce a na omastku pra enou krupici ve svm stanu, i jedl jsem s nm a s jeho velmo i a s chetitskmi dstojnky, kte pobvali v jeho tboe a jejich zdobily dvojit sekery a obrazy okdlenho slunce. Pili jsme spolen vno a v ichni se chov ke mn ptelsky a shovvav, majce mne za hlupka, je to jsem jim pin el mr prv tehdy potebovali. Mluvili vzletn o svobod Srie a o p t jej velkoleposti a o jhu tlaku, kt i petrpt. Av ak sotva e vypili vce vna, zaali se pt a bili se a jist mu z Japu vyth j do hrdla mu e amorejskho, a tekla krev. Nicmn mu pli neubl il, nebo n nezashl t m ho mohl uzdravit svm umnm, i dostal jsem od nho etn dary. A tak proto mne mli za hl . Av ak stejn dobe jsem ho mohl nechat zemt, proto e je t za mho pobytu v tboe dal t svm sluhou onoho mu e z Japu, jen ho bodl no em, a Aziru poruil povsit ho na hradbu z v oz hlavou dol, aby zachoval ve svm vojsku podek, tak e se jeho hrdlo ji neuzdravilo. Az ru byl toti ke svm vlastnm mu m krutj a psnj ne k ostatnm Syanm, ponvad ti li proti nmu pikle, tak e sedl na svm trn jako na mraveni ti.

II Po veei vyhnal Aziru ze svho velkho stanu sv lechtice i chetitsk dstojnky, aby pokra v hdkch pod stany vlastnmi. I ukzal mi svho syna, jen s nm el do vlky, akoli ml teprve sedm let. Vyrostl z nho k apec, jeho lce byly jako nalit broskve a oi ziv a ern. Jeho vlasy byly kadeav a sm o vous jeho otce a blost pleti zddil po matce. Aziru ho pohladil po vlasech a ekl m i: "Vidl jsi kdy statenj ho chlapce? Nashrom dil jsem mu mnoh koruny a bude z nho velik ani se neodva uji pomyslit, kam a bude sahat jeho moc, nebo ji probodl svm mekem otrok , jen ho urazil, a dovede st a pst a neboj se bitev, je to jsem ho do nich ji vedl, ov pouze tehdy, kdy jsme trestali nkter vzbouen vesnice a nemusel jsem se tedy bt o jeho vot." Keftiet vldla v zemi Amurr, kdy Aziru vedl vlku, i postrdal ji velice a ekl mi, e se m rn pokou ukojit svou touhu se zajatmi enami a s chrmovmi pannami, kter ily v tboe, oli okusil jednou Keftietiny lsky, nem e na ni nikdy zapomenout a ona lty rozkvetla j e t bujnji a ndhernji, tak e zajist bych nevil svm om, kdybych ji spatil. Av ak ch sebou, je to se ho neodv il zanechat doma, ponvad prv tento chlapec ml jednou nst spo runy Srie. A jak jsme tak spolu rozmlouvali, zaaly se rozlhat tborem pronikav, zkostipln vkiky

Aziru se velice rozhoil a ekl mi: "Chetit t dstojnci traj opt zajatkyn, teba e jsem jim to zakzal, ale nemohu nic prot niknout, je to potebuji jejich umn. Je jim toti rozko polo it eny na kldu a muit je, ak to nechpu, v dy pece jest vt rozko uinit, aby ena vzdychala slast ne strast. astn zpsoby a nemohu je ov em proto krat, e jejich zpsoby jsou jin ne zpsoby syrsk. h nerad, aby nauili svm patnm zpsobm m mu e, nebo beztak vlka z nich ji uinila krv rav lvy." Zdsil jsem se jeho ei, teba e jsem Chetity znal a vdl, co je mo no od nich ekat. Proto vyu il ple itosti a ekl: "Aziru, krli krl, odstup od Chetit, dve ne rozbij tvou korunu a s n i tvou hlavu, v tm nelze dvovat. Ui proto nyn mr s faranem, kdy jsou oni vzni svou vlkou v zemi abyln zbroj proti nim, jak zajist v , a nedostane ji obil z Babylnu, zstane -li pt roto se zimou vpl se i hlad jako vychrtl vlk do Srie, neuin -li mr s faranem, aby ti oslat obil jako dve." Av ak Aziru mi odporoval a ekl: "Tv slova jsou po etil, nebo Chetit jsou dobrmi pteli a pouze jako neptel je se jich t. dn smlouva mne s nimi nev e teba e mi poslali krsn dary a lesknouc se pance, z u i mohu uva ovat o mru nezvisle na nich. Chetit se tak zmocnili Kade e proti na jasn a prochzej se po pstavu gebalskm jako po svm. Ale naopak zase mi poslali na usmenou p u lo zbran, kter jsou zhotoveny z novho kovu a je uin m mu e nepemo itelnmi v boji. ji, a miluji jej vce ne vlku a vlku vedu pouze proto, abych doshl estnho mru. Proto ochotn, postoup-li mi faran zpt Gazu, je byla dobyta lst, a odzbroj-li lupisk tlupy u ti a nahrad obilm a olejem a zlatem v ecky kody, kter utrpla syrsk msta pro tuto vl o jedin Egypt je j vinen, jak zajist dobe v ." Jeho oi mne drze mily a sml se do dlan, av ak j jsem se na nho prudce oboil a ekl: "Aziru, ty lupii a zlodji dobytka a kate nevinnch! Co pak nev , e po cel Doln zemi se oty kop a e vlench voz Haremhebovch je vce ne v v tvm tboe a ony v i t budou zraje as! Ten Haremheb, jeho povst zn , plil ped m nohy, kdy jsem s nm hovoil o mru an si peje mr pro svho boha a nechce prolvat krev. Proto ti dvm posledn ple itost, za zstane Egyptu a lupisk tlupy v pou ti mus sm rozpr it, nebo Egypt nen nikterak zo ejich iny, nbr tv vlastn krutost zpsobila, e syr t mu ov prchli ped tebou do pou t proti tob a to je zle itost pouze syrsk. Tak mus osvobodit v ecky egyptsk zajatce a it kody, kter utrpli egypt t obchodnci v syrskch mstech, a vrtit jim jejich majetek." Av ak Aziru roztrhl sv roucho a rval si vousy z brady a volal trpce: "Co pak t kousl vztekl pes, Sinuhete, e mluv tak po etile? Gaza mus bt postoupena Sri pt t obchodnci nech se sami od kodn a zajatce prodm do otroctv, jak d dobr zvyk, t k nezbrauji faranovi, aby je vykoupil na svobodu, bude-li mt dosti zlata." ekl jsem mu: "Dostane-li se ti mru, bude moci postavit je t vy hradby kolem svch mst a je t mocn k e se nebude muset obvat Chetit a Egypt t bude podporovat. Vskutku, obchodnci tvch m e obohat obchodem s Egyptem a nebudou platit Egyptu poplatky, a ani Chetit nebudou moci ru it tvj obchod, proto e nemaj vlen lodi. V ecky vhody jsou na tv stran, Aziru nebo faranovy podmnky jsou mrn, a j nemohu o n smlouvat."

Tak jsme hovoili a jednali o mru den za dnem a Aziru si nesetnkrt roztrhl sv roucho a sypal hlavu popelem, nazvaje mne nestoudnm lupiem a oplakvaje osud svho syna, jen pi en Egyptem na mizinu bude muset zemt zajist jako ebrk. Jednou tak jsem ode el z jeho stanu a volal po nostkch a dal prvodce na cestu do Gazy, a vstoupil jsem dokonce i do nostek, a mne Aziru zavolal zase zpt. Ale myslm, e se ja ko Syan kochal velice v takovm obchodovn a smlouvn, a domnval se, e mne obelstv den m vce a zskv vhody, je j ztrcm. Nemohl ov em tu it, e faran mi poruil vykoupit m nu, i kdyby se pro tento mr ml Egypt stt chudou zem. Proto jsem si zachoval svou jistotu a zskal jsem jednnm faranovi velk vhody a as pra al pro mne, nebo rozkol v Azirov tboe rostl a ka dho dne odchzeli odtud mu ov zpt do a on jim v tom nemohl zabrnit, ponvad jeho moc nebyla je t dosti upevnna. I do li jsme ji tak daleko, e mi nabdl jako posledn svou podmnku, aby hradby Gazy byly str eny a on dosadil do msta krle, av ak po boku krle by byl je t rdce jmenovan farane k syrsk, tak egyptsk lodi by mohly pistvat v jejm pstavu a obchodovat tam bez placen latk. K tomu jsem ov em nemohl svolit, je to bez hradeb byla Gaza pro Egypt bezcennou a naopak zcela v moci Azirov.

Kdy jsem tedy oste prohlsil, e s tm nemohu souhlasit, a dal jsem prvodce, abych se vr do Gazy, rozhoil se velice a vyhnal mne ze svho stanu a vyhodil za mnou v ecky m tabul ky, ale nedovolil mi odejt.

I uzdravoval jsem nemocn v tboe a vykupoval egyptsk zajatce, kte velice zkou eli jako n sii a tahai nkladnch smyk. Tak nkolik en jsem vykoupil na svobodu, ale nkterm jsem aby zemely, nebo po chetitskm muen byla smrt pro n lep ne ivot. Tak plynul as a as pracoval pro mne, v dy j jsem neml co ztratit, kde to Aziru ztrcel ode dne vce, tak e ve sv prchlivosti si rval stbrn stu ky z vous a trhal si ern chum mou neoblomnost a nazval mne erednmi jmny. Musm se tak zmnit o tom, e mne dal Aziru psn ste it na ka dm kroku, ponvad mne pos sebe a obval se, e bych proti nmu kul pikle s jeho lechtici a vojevdci. To bych byl vr u mohl snadno uinit, av ak ta my lenka mi ani na mysl nepi la, ponvad jsem ml srdce jako eka a byl jsem jeho ptelem. Jedn noci v ak vnikli dva vrahov do Azirova stanu a zranili ho no em, av ak on zstal iv a jednoho zabil, a jeho syn se vzbudil a vrazil svj mek druhmu do zad, tak e i ten zemel. P tho dne pozval mne Aziru do svho stanu a obvinil mne hroznmi slovy a vyhro oval mi, al svolil potom k mru i uinil jsem mr ve jmnu faranov s nm a se v emi syrskmi msty, a Gaza zstala Egyptu en volnch voj zstalo vc Azirovou a faranovi opt zstalo pednostn prvo vykoupit egy a otroky na svobodu. V ecky tyto podmnky jsme dali zapsat na hlinn tabulky, jako i vn stv mezi Egyptem a Sri, a pojistili jsme je jmny v ech tisc boh Egypta a v ech tisc navc je t jmnem Atonovm. Aziru stra liv klel a vzval v ecky bohy na pomoc, kdy valil svj peetn vleek po hln, roztrhl sv roucho a hoce plakal a vtlail svou egyptskou pee do hlny a nakonec jsme byli oba spokojeni a Aziru mi dal etn dary a tak j jsem slbil poslat emu a jeho synovi a jeho man elce etn dary prvn lod, kter popluje za mru z Egypta do sy skch mst. Tak jsme se ve shod rozlouili a Aziru mne dokonce objal a nazval mne svm ptelem a j vy zvedl jeho syna do sv nrue a chvlil jsem jeho udatnost a dotkl se svmi sty jeho r ovc k jak Aziru, tak i j jsme ve svch srdcch vdli, e smlouva, kterou jsme sjednali, aby tr vala na vky vk, nen hodn ani t hlny, na n je napsna, nbr e on uinil mr, je to a Egypt uinil mr, je to to byla vle farana Achnatona. Mr se houpal dle bez opory a nap spas vtrm, nebo v e zviselo na tom, kam se obrt Chetit ze zem Mitannu, a mnoho zvise a odvaze Babylnu a na krtskch vlench lodch, kter chrnily obchod na moi. Aziru zaal propou tt sv voje dom a proto poruil tak, aby mne jeden oddl doprovzel do a vydil tam jeho rozkaz, aby se ukonilo marn oblhn onoho msta.

Av ak prve ne jsem se dostal do Gazy, ocitl jsem se opt v nebezpe ivota a toto nebezpe lo hor ne kdy dve za cel tto stra liv cesty. Kdy jsme se toti , j a mj doprovod, bl ili k brnm msta, mvajce palmovmi ratolestmi nastal mr, nechali ns egypt t obrnci dojt docela blzko a pak zaali do ns stlet jejich vrhac stroje metaly na ns obrovsk kameny, tak e jsem vskutku myslil, e nastala m posledn chvle. Azirv vojk, jen dr el pede mnou, bezbrannm, svj tt, byl zasa en svalil se v krvi k zemi, a jeho druhov prchli a m kolena ztuhla strachem, tak e jsem se cel sthl pod tt jako elva a plakal a pnliv volal. A proto e mne egypt t vojci n mohli zashnout py, vylili na mne vac smlu z velikch ndob a smla syela a hoela v k mne. Na tst m ochrnilo nkolik balvan, tak e jsem byl poplen pouze na rukou a kolenou, skutku netou ila je t po spleninch. Vojci Azirovi hledli na to v e a smli se z plna hrd sebou hodili na zem a vleli se smchy snad byl pohled na mne sm n, ale mn do smchu pe ebylo. Konen dal zatroubit gazsk velitel v trouby a snad i mj pl pohnul Egyp any a oni svolili k tomu, e mne vpust do msta. Ale neoteveli mi brny, nbr spustili z hradeb ko na ttin ovaze, do nho jsem musel vlzt i se svmi hlinnmi tabulkami a s palmovou ratolest, i vyt i mne v onom ko i na hradby. Chvl jsem se strachem tak notn, a se ko houpal, nebo hradb y byly velice vysok a podle mne a pespli vysok a vojci Azirovi se smli m dle h smch byl pode mnou jako nrazy rozbouenho moe o pobe n skaliska. Proto jsem oste kral velitele gazsk posdky, ale on byl tvrd a svhlav mu , a ekl, e z ji tolik lsti a alby ze strany syrsk, e nehodl otevt brny msta, dokud nedostane k to ovn rozkaz Haremhebv. A tak nevil, e nastal mr, i kdy jsem mu ukzal v ecky sv hlin

mluvil k nmu jmnem farana, nebo to byl prost a svhlav mu ale nebt jeho prostoty a ti, byl by Egypt Gazu ji dvno ztratil, tak e jsem ho ani pli krat nemohl. Kdy jsem pak atil na hradbch vysychajc k e zajatch Syan, radji jsem zmlkl a nehnval se ji a nek m dstojnost velice utrpla, ponvad jsem byl vyta en na hradby v ko i.

Z Gazy jsem plul po moi zpt do Egypta a pro v ecku bezpenost ped neptelskmi lodmi jse uil vztyit na sto r faranovu vlajku a v ecky vlajky mru, tak e nmonci mnou velice poh i, e se p lodi houp na vlnch jako namalovan a perky ov en nevstka. Ale sotva jsme dorazili k ece a pluli po n proti proudu, sbhali se lid na bezch a mval palmovmi ratolestmi a pochvalovali si velice mr a mne velice vyn eli, je to jsem byl f aranovm vyslancem a pin el s sebou tento vytou en mr, tak e nakonec i nmonci si mne pomnli na to, e jsem byl vyta en na gazsk hradby v ko i. Kdy jsme dorazili do Mennoferu, poslal jsem jim mnoho d bn vna i piva, aby je t jistji omnli na onu nepjemnou a m dstojnosti se dotkajc phodu.

Haremheb peetl hlinn tabulky a chvlil velice mou obratnost, tak e jsem se divil jeho ch ovn, nebo nikterak nebylo jeho zvykem chvlit m iny, nbr obvykle bval se mnou nespoko Pochopil jsem to, teprve kdy jsem se dozvdl, e krtsk lodi dostaly rozkaz odplout zpt n Krtu. Tu by byla Gaza po jistm ase urit upadla do Azirovch rukou, kdyby byla vlka pok aovala, v dy bez spojen po moi byla ztracena a Haremhebovi by nebylo bvalo k u itku vy se tam po sou i, je to by jeho voje byly hynuly na pou ti zn. Proto tedy mne Haremheb ta k velice chvlil a poslal sp n do Gazy etn lodi s vojskem, se zsobami a se zbranmi.

V dob, kdy jsem pobval u Azira, pibyl pes moe do Mennoferu velk vyslanec krle babylns Burnaburia e a pinesl s sebou vzcn dary. Vzal jsem ho na faranovu lo, kter na mne ekal Mennoferu, a cestovali jsme spolu proti proudu a na e cesta byla nm obma pjemn, nebo t byl ctyhodn staec, jeho vous byl bl a jemn a sahal mu a na hru, a jeho vdn bylo ouvali jsme o hvzdch a ovch jtrech a na e rozhovory nemly konce, je to o hvzdch a ovch jtrec vot a nikdy nevyerp tento obor vdn. Av ak mluvili jsme tak o zle itostech a krlovstv, i zjistil jsem, e se obv rostouc moci Chetit. Vypravoval mi sice o pedpovdi Mardukovc n , e toti chetitsk moc m sv hranice a e nevydr ani sto let, nbr e ze zpadu pi Chetity pem e, a jejich e zmiz, jako by nikdy nebyla. Nicmn mne neut ila pli my l c zmiz po stu letech, je to mi bylo ureno t v dob jejho rozkvtu. Zrove jsem se divil pijt njak nrod ze zpadu, kdy tam jsou pouze mosk ostrovy. Ale musel jsem tomu uvit ak pedpovdaly hvzdy, a na vlastn oi jsem vidl a zakusil v Babyln tolik zzrak, e js vzdm ne svmu vlastnmu vdn. Ml s sebou nejjemnj vna z pahork, i pot ovali jsme sv srdce vnem, a on tvrdil, e je amen v Mardukov v i potvrdila, e vk svta se skln k svmu konci. Tak jsme oba vdli, ho soumraku a noc je ped nmi a mnoh pevraty a e mnoh nrody budou smeteny z povrchu zem kho, jako byl z povrchu zemskho smeten ji nrod mitannsk, a e sta bohov zemou a zrod nov vk svta se pone. Dotazoval se mne s velikou zvdavost na Atona a potsal hlavou a hladil svj bl vous, kdy sem mu vypravoval o Atonovi. I ekl jsem mu, e Aton nem obrazu a v ichni lid jsou si ro vni ped nm a netloustne z obt, nbr ze vzjemn lsky lid, je to v ichni lid bez rozd ka jsou bratry ped Atonem, a nen tedy ped nm rozdlu ani mezi chudm a bohatm, ani mezi chticem a otrokem. Velk vyslanec Babylnu mnil, e takov bh se na zemi je t nikdy nezjevil, a proto prv jeven m e znamenat konec svta, nebo tak nebezpen a stra liv uen je t co iv nesly e o uen uin ze stropu podlahu, a dvee se budou otvrat ven msto dovnit a lid budou stt v a chodit pozptku. Jeho vdn a moudrost mne umlely, v dy pi el z Babylnu, jen je kolbkou v zemsk i ne i v il jsem si ho velice a nechtl jsem, aby mnou opovrhoval pro mou po etilost. Proto jsem mu ji nekal nic o svch my lenkch, e snad Atonovo zjeven a vra farana Achnatona o v ecky nrody ple itost, kter se nikdy nevrt. Tak sm jsem pochopil nesmyslnost sv jsem se nyn vracel z vlky, ruce a kolena poseta drobnmi plcmi rankami, a kdy jsem tam idl zmuen tla. Mj rozum mi toti po tom v em pravil, e lid si nejsou navzjem bratry, e lovku dravm lvem. Tak jsme pibyli po pjemn cest do Achetatonu a domnval jsem se tehdy, e jsem moudej

atu, ne

jsem byl pi svm odjezdu.

III Za m neptomnosti se vrtily faranovi jeho bolesti hlavy a nepokoj rostl v jeho srdci, je to ctil, e se t v e, eho se jeho ruce dotknou, a jeho tlo plilo a hlo ohnm jeho ychal a bledl v m svm nepokojem. Knz Aj se rozhodl aby ho uklidnil uspodat po nch slavnost ticetilet, jakmile zane upat. Nezle elo na tom, e faran Achnaton nevldl je t plnch ticet let, nebo ji dvno , e faran slavil slavnost ticetilet, kdykoli se mu zlbilo. Tak pece jeho otec ji slavi l nkolikrt i nem e j bt pravda farana Achnatona nijak dotena. V ecky pedzvsti byly pro slavnost pzniv, nebo roda byla dostaten teba e obil byl , a chud dostali svou mru plnou. J jsem se vrtil, pin eje s sebou mr, a v ichni obch radovali, e je opt oteven obchod se Sri. Ale pro budoucnost bylo nejdle itj , e vel Babylnu pivedl s sebou jednu z peetnch nevlastnch sester krle Burnaburia e za enu pr ana Achnatona a zrove dal faranovu dceru za man elku pro svho krle. To znamenalo toti yln hodl zstat ve spolku s Egyptem, obvaje se velice Chetit. Podle mnn mnohch bylo posln faranovy dcery do enskho domu babylnskho krle pohanou je to svat krev faran se nemohla smsit s dnou ciz krv. Av ak faran Achnaton v tom nevidl. Rmoutil se pouze pro svou dceru a jeho srdce se chvlo, kdy pomyslil na to, e bude sama mezi nesetnmi enami v ciz zemi, a vzpomnl si na princezny mitannsk, kter ze ly ve vesetskm zlatm dom. Ale ptelstv Burnaburia e bylo pro nho tak cenn, e svolil d nu svou tvrtou dceru. Mla nicmn teprve dva roky, a proto faran slbil ji sezdat s velkm vyslancem v zastoupen krle babylnskho a poslat ji do Babylnu, a dospje v enu. Velk v ec byl velice spokojen s tmto nvrhem a byl by bval tak spokojen, kdyby se mu byla da la kterkoli vzne en egyptsk dvka jako to princezna. Av ak kdy jsem to faranovi vysvtli sly el jeho pn, proto e takov jednn se nesrovnvalo s jeho pravdou.

V emi tmi dobrmi zvstmi se faran zotavil a zapomnl na sv bolesti hlavy a slavil slavnos ticetilet v Achetatonu, a tuto slavnost uspodal Aj tak ndhern, jak jen mohl. Tak pi li ped farana vyslanci zem Ku s pruhovanmi osly a se skvrnitmi irafami, a v n kokodany a pozvedali v rukou pestr papou ky, aby je dobe vidl. Otroci nesli faranovi da rem slonovinu a zlat psek, p tros pra a skky z ernho deva, a nechyblo na darech ni o za v ech dob poslala zem Ku jako poplatky Egyptu. A jen nemnoz vdli, e Aj vzal dary aranovy vlastn pokladnice a e vzan ko e, v nich se nesl zlat psek, byly uvnit przdn ran o tom jist nic nevdl, nebo se radoval velice, kdy vidl v ecky ty bohat dary, i vy st zem Ku . Tak dary babylnskho krle byly pineseny ped nho a krtsk vyslanec pinesl podivuhodn d bny, pln nejjemnj ho oleje, ba i Aziru poslal faranovi dary, je to mu byly pedtm pi dary opltkou, uin-li Ajovi po vli, a je to jeho vyslanci mli zrove ple itost obhldn t a vyzvdt faranovu vli. Tak se stalo, e se v onch dnech po nch soustedil v mst Achetatonu v ecek bval lesk a ohatstv Egypta a samo Msto Nebeskch V in bylo ve svm jasu a ve sv pestrosti jako zc sted onoho lesku a bohatstv. V ichni vzne en z celho Egypta se se li a chvlili farana A ona a soupeili mezi sebou o slova vzne en chvly k jeho poct. I str n voje msta byly ndhern a stra liv na pohled, kdy vykraovaly v prvodu levou no snmi kroky a hroty jejich kop zily rud a rati t mode v slunenm svtle a z dlky nemo znat, e hroty jsou pouze namalovny, nbr cizinci se domnvali, e jsou z mdi, a obdivoval velice faranovu moc.

Po slavnostnm obadu a pochodu vzal faran Achnaton svou malou dceru, j se je t nenaplnil dv lta a je cupitala dtskm krokem, za ruku a vedl ji do Atonova chrmu a el dtskm kr s n. V chrmu postavil princeznu vedle velkho vyslance Babylnu a kn rozbili podle zvyku d bn mezi nimi. To byla velik chvle, nebo upevnila ptelstv a smlouvu mezi Babylnem a em a smetla mnoh dsiv stny z cesty budoucnosti. Alespo jsme se tak domnvali my, kte j znali vci a rozmlouvali v moudrch rozmluvch o vztazch mezi nrody. A jestli e jsme poch ybovali, stailo, abychom se podvali na kysel tve vyslanc zem Amurr a zem Chatti, a n hyby zmizely a na e radost vzrostla. Av ak onoho dne si nikdo nepl pochybovat, ale vili jsme v emu, ve jsme doufali. Velk vyslanec Babylnu se hluboce poklonil ped princeznou, pozvednuv sv ruce, nebo od t chvle byla princezna krlovskou man elkou Burnaburia e, jeho krle, i kdy byla teprve d

. Kdy se tak poklonil princezn nejprve po egyptskm zpsobu, poklonil se je t po zpsobu b bylnskm, dotknuv se rukou ela a prsou. Musm ci, e mal princezna se chovala zvl t do u dobu onoho slavnostnho obadu a nakonec se sklonila a sebrala z roho e step d bnu a zvd v jej prohl ela. A v ichni ptomn to vysvtlovali jako dobr znamen.

Po posvtnch obadech se zmocnilo farana Achnatona mocn pohnut mysli, nebo miloval svou alou dceru a jeho oi byly oslepeny leskem a bohatstvm a moc, tak e tm pevnji vil ve sv Proto tak nyn promluvil v Atonov chrmu k vyslancm cizch zem a k velmo m Egypta a k ub jkm str proti stanovenmu poadu slavnostnch obad a mluvil z plnosti srdce, a vyerp ho sinalho oblieje zmizelo a krev se mu vehnala do hlavy. I mluvil hlasem vysokm k chvle Atonov a ekl, e vid ve svch vidnch onen den zivho jitnho rozbesku svta, louh noci nevdomosti, povry, strachu, nenvisti a vlky. V ecku moc a bohatstv Egypta zas il slu b Atonovi a vyzval vyslance cizch zem, aby donesli zvst o tom do svch vlast a p sv krle, aby svtlo zapla ilo tmu z jejich mysli. Tak mnoho a tak krsn mluvil, e egypt t velmo i zaali navou pe lapovat z nohy na nohu a ci cizch zem se neodv ili pohldnout si do o, nebo v ichni ho mli za blzna pro jeho c o proti dobrm zvykm, i pro jeho nad en, je se nesrovnvalo s dstojnost farana, i pro j lova, je byla jejich u m pouze vbuchem zmaten mysli. Av ak jak faran Achnaton mluvil v Atonov chrmu, zmocnila se m mysli trpkost a ohmatval jsem si ruce a kolena, je poplila hoc smla ped hradbami Gazy drobnmi rankami, a ranky je t nezahojily. Pomyslil jsem si, e faranu Achnatonovi se snadno mluv, je to nemusel c it zpach mrtvol ped hradbami Gazy ani naslouchat nku muench en ve vlnnch stanech amu mu . Snadno se mu mluvilo, je to il ve l i a ctil jen lbezn vn Achetatonu a v jeho u rna do veera zpvy kn k chvle Atonov. Snadno se mu mluvilo, je to byly ped nm neseny atho psku a mvalo se ped nm p trosmi pry, kde to lid jedl poskvrnn obil a hubl a d enat nemoci a bolesti bicha. Proto za ei farana Achnatona pohasl Achetaton v mch och pl jsem. mu ji dobr, a lesk a bohatstv Egypta kolem nho nebylo v mch och jasem jitn ku, nbr z soumraku, vt ne z po r, nebo slunce zapadajc za zpadn pahorky hn ne jitn rozbesk, av ak onen odraz je stra liv a krve a smrti pln. Za ei farana Achnatona jsem hledl na jeho vc chladnma oima, a oni mu naslouchali s ty a krev se jim vehnala tak do hlavy, i vili jeho slovm. Av ak krlovna Nefertiiti na nho hledla, tve vpadl, a jej pohled byl ostej no e a tr ala se toti , e konen nyn, k slavnosti ticetilet, porod faranovi syna, av ak porodila ptou dceru a to zasmu ilo jej mysl, tak e trpkost zvtzila nad lskou v jejm srdci a ona ladla k faranu Achnatonovi a obviovala ho ze v eho, po zpsobu en. Tehdy se zaaly mezi n imi rozepe a asto si vymnili prudk a pichlav slova, tak e umlci novho umn, kte mil u, zobrazovali je s py ltajcmi mezi nimi, pokou ejce se tak ertem urovnat jejich spory nechpali, jak hluboko se zaryla trpkost krlovny Nefertiiti. Pro tuto trpkost v ak vidla krlovna Nefertiiti jasnji ne kdokoli jin, jak daleko pekro faran Achnaton meze dobrho zvyku ve sv ei k vzne enm, jsa okouzlen svou moc, i jak vel tm pohanl svou vlastn dstojnost.

A nikterak neskrvala sv poznn, kdy se vrtili do palce a kdy faran Achnaton, stle je se chtl uchlit do svch komnat, aby do el klidu, a tiskl j ruce a pozvedal zrak vzhru zc ela tak, jako by vidl skrze obrazy namalovan na strop svho Atona ve v em jeho jasu. A faran Achnaton nenaslouchal jejm slovm, akoliv mluvila po zpsobu en a jej slova byla p chlavj ne jedovat mouchy, nbr byl je t v bla enosti svho vidn a vzncoval sm sebe u en, tak e jsem byl o nho velice znepokojen. Nechtl toti ulehnout na lo e a spnek mu nepichzel, i prochzel se po komnat sem a tam a uvil o Atonovi a o jasu svch vidn a zvedal keovit ruce v pevn ve, e z jeho moci zba achu a temnch kouzel. A neusnul, teba e jsem mu dal omamn a uspvajc lky, nbr ekl mi: "Sinuhete, Sinuhete, dnes je nej astnj den mho ivota a m moc mne rozechvv. , Atone, iny bytost sm ze sebe, ze sv sly, tvo msta, vesnice, pole, cesty a eku! V ecky oi hz nad zemmi. Av ak kdy jsi pry, kdy maj lid, je jsi tak stvoil, oi zaveny v tv m a nevid tebe, je to jsi pry tehdy z stle je t v emi svmi paprsky v mm srdci!" A ponoil se do jasu svch vidn a vidn stravovala jeho srdce, tak e prudce oddychoval, ab se mu nerozskoilo v prsou. A nakonec plakal ve svm vzncen a pozvedl ruce a zpval vro ucn:

A nikdo jin t vskutku nezn ne tvj syn, faran Achnaton a vn bude zit v jeho srdci za noc i za dn, za dn i za noc. Jedin jemu jsi zjevil sv zmry i svou slu, v tvch rukou le cel svt takov, jak jsi jej stvoil. Kdy vychz , ije lovk tvm jasem, kdy zachz , zmr lovk s tvou z. Tys ivota jeho mrou, jen v tob jest jeho ivot.

Jeho zancen bylo tak velik, e bych mu byl zajist naslouchal a kouzlo jeho srdce by by lo opt oarovalo mou mysl, kdybych nebyl bval jeho lkaem, zodpovdnm za jeho zdrav. Pro jsem se pokusil ho uklidnit a dr el jsem jeho huben zpst ve svch prstech a potal zkos ry jeho tepen, kter bily divoce a rychleji ne kapky hodin a krev se nestahovala z jeho hlavy. Tak plynula noc a hvzdy se pomalu pohybovaly po obloze a ve velkm palci vldlo mrtv ti cho a pouze faran bdl a s nm jsem bdl i j, jeho lka.

Najednou se ozval ze vzdlen komnaty tkot malho psa, a psk tkal a kuel a jeho hlas b t skrze v ecky stny, a nakonec vyl, jako akal vyje na smrt. A to je pro lovka stra liv k a ozv se jen v nonch tmch ped rozednnm, kdy bv jak lovk, tak i pes nejbl e smr Tu se faran probral ze svch vidn a krev se mu ihned sthla z hlavy a tve zesinaly a p adly se a oi zrudly. Bh z nho vy el a lidsk city se mu vrtily a jeho srdce zaplavila bz a lska starostlivho otce. Proto b el skrze v ecky komnaty a j b el za nm a svtil mu ka a cestu, i dobhli jsme a k nemocn princezn Meketaton. Slavnost a vnem a dobrmi jdly znaven sluhov ji nechali samotnou a hluboce spali. Jen m al pes hldal jej spnek v nohch lo e a v noci se zejm rozka lala a jej hynouc tlo ji lo, nbr jasn krev j stekla po brad a zalila lo e a psk j nemohl pomoci, teba e lzal tve v zoufal nze. Proto zaal vt na smrt, nebo psi ct smrt dve ne lid a ct jej vytu . Tak se stalo, e mal princezna zemela v nru svho otce, farana Achnatona, ped rozbesk a a nemohl jsem j pomoci svm umnm, a byla to druh ze star ch princezen a naplnila prv t let svho ivota. I mne zalily slzy pro jej smrt, je smrt dtte v dycky smutnj ne smrt dosplho, av ak st farana Achnatona byla tak velik, a jsem se strachoval, e i on zeme, je to jeho zrmut k byl hlub stejn jako jeho radost a zancen ne ostatnch lid. Proto jsem se sna il kl jsem mu: "Farane Achnatone, pteli mj, dal bych rd svj vlastn ivot za to, kdybych t mohl u et zrmutku. Ale kvt je nejkrsnj ped rozvitm a smrt nevinnho je krsnj ne smrt h tvou malou dceru tak velice, e ji vzal do svho lunu asn zrna, aby ji u etil dennho adu noci, aby ji u etil zrmutku a utrpen lidskho ivota, nebo ivot je hav popel, ale sv voda. Vskutku, farane Achnatone, ona bude t na vky vk a jej zlat kuliky se ji et a pestr hraky nebudou padat, ale obratn mu i Domu smrti pokryj zlatmi listy jej drob prsty a zachovaj na vnost jej drobn tve a jej thl tlo ovinou obinadly z krlovsk e t navky, nepoznav i ani utrpen ani zrmutku." V e to jsem kal faranu Achnatonovi, abych ho ut il, je to nyn jsem ho opt miloval, kdy rmoucen, teba e jsem ho nemiloval, kdy byl pli okouzlen svou moc. Pod en sluhov omyli krev z tv dvinch a ve smrti se jej obliej usmval, tak e jsem , akoliv jsem ji zanedbval posledn dobou a ostatn jsem nebyl za ni zodpovdn, je to m o vlastnho lkae. Pes byl odnesen, teba e se velice brnil, a vyl dle v ps kleci. Av ak farana Achnatona se neodv il nikdo dotknout, nebo konen zaaly inkovat m lky, k e nosii Domu smrti mohli odnst princeznu dve, ne se probudil, a tak byl u eten toho p edu. Jej tlo bylo zaopateno se v m umnm masti a jej tv byla pokryta zlatou krabo kou a ovskho hrobu a v ecky jej hraky byly do nho ulo eny. A mastii ne etili mastmi a oleji a tle jejho pska pestal toti rt a zahynul zrmutkem. Tak el pes za n i ve smrti a o v nohch jejho vnho lo e.

Ale v dob, kdy omvai tl a mastii zaopatovali princeznino tlo v Dom smrti, nemohl fara , i chodil cel noci po komnatch palce a prochzel se samoten, zlomen svm zrmutkem, po z ahradch a nedovolil nikomu, aby el za nm, a odhnl str e. Ke slavnosti ticetilet se dostavilo mnoho cizinc do Achetatonu a jednoho rna se stal o, e se vrhli dva mu i na farana Achnatona, kdy se prochzel u posvtnho jezera, aby ho n zavra dili. Jaksi jinoch kreslil pobl e na behu kachny, nebo byl kem Thutmosovm a T pikazoval svm km kreslit podle prody a nikoli podle pedlohy, co bylo velice nesnadn d museli nakreslit to, co vidli, a nikoli pouze to, co znali. A nyn se tento jinoch brnil no m vrah svm rydlem tak dlouho, dokud nepibhly str e na pomoc, a zachrnil tak ot byl Achnaton zasa en pouze do ramene. Av ak jinoch zemel a jeho krev stekla faranovi do rukou. Tak se stalo, e smrt la faranu Achnatonovi v patch, teba e ji dve zblzka nepoznal, i v rozkvetl ndhee svch zahrad, jak pro nho zemel mladk a jak se mu oi pothly clonou da mu klesla a jeho krev stekla faranovi do rukou. Vyzvali mne sp n, abych pi el a ovzal mu rnu, kter nebyla nijak nebezpen a rychle se hojila. Tak jsem tak spatil oba vrahy, a jeden ml hlavu oholenou a tv se mu leskla po svtnm olejem a druh ml useknuty u i pro jaksi hanebn zloin a neodv il se pohledt nik o. Av ak kdy je str ci vzali ttinovmi provazy, trhali zuiv pouty a hrozn kleli v Am ezmlkli, ani kdy je str ci bili pes sta modrmi devci svch kop, a tekla krev. Bezpoch kn oarovali, aby nectili dnou bolest. To byla stra liv phoda, nebo a doposud se nestalo, e by nkdo z lidu pozvedl veejn sv proti faranovi. Tm chci ci, e snad faranov zemeli nkdy v minulosti tak sice nepir rt, av ak nestalo se to nikdy veejn, nbr snad jen jedem nebo tenkou rou i udu enm v nebylo patrnch stop a ped lidem se v e utajilo. il jsem ve zlatm dom dosti dlouho, abyc h vdl, e se takov vci dly, a nkdy se snad tak otevela lebka faranovi proti jeho vl jn je t nikdo nikdy nepozvedl svou ruku proti krli a tato phoda se nedala utajit, v dy h svdk bylo pli mnoho a faran Achnaton nechtl dt nikoho z nich ani zabt, ani poslat l, aby jejich jazyky na vky zmlkly. Amonovi kn potom vysvtlovali lidu a svm vcm, e je dovoleno, ba je lib Amonovi, poz uku proti nepravmu faranovi a ten, kdo ho zavra d, zsk si vn ivot i bez zaopaten lsili toti ve svch tajnch shrom dnch farana za nepravho farana, a proto mohl kdokol out ruku proti nmu. Proti pravmu faranovi by se ov em nebyl nikdo odv il tak uinit, nebo dyby kdokoli pozvedl svou ruku proti pravmu faranovi, byl by se dostal navky do pro past zesnulch a trpl v emi jejich hrzami ve chtnu Po rae. Tak vil lid. Vzni byli vyslchni v ptomnosti farana Achnatona, av ak odmtali cokoli prozradit. Nicm najevo, e pi li z Vesetu a skryli se pede lho veera v zahrad. Ji jmno Veset prozradil je poslal, ale oni nepovolili a nepromluvili, nbr otvrali sv sta pouze, aby volali hl asit Amona na pomoc a proklnali farana, a nezmlkli, ani kdy je str ci bili devci svch pes sta. Faran Achnaton se do t mry rozhnval, kdy sly el jmno prokletho boha, e dovolil str c m rozdrtili tve a vyrazili zuby z st. Ale vzov nepovolili a nepromluvili, nbr volali jen Amona na pomoc. A faran nedovolil je dle muit. Tu zvolali na nho vzdorn: "Dej ns muit, neprav farane! Dej nm rozdrtit dy, dej nm rozezat maso, dej plit na i u bolest!" Jejich zatvrzelost byla tak neobyejn, e faran odvrtil od nich svou tv a bojoval se sv rdcem. Opanoval se opt a stydl se velice, e dovolil str cm rozdrtit tve vz. Proto "Propus te je, nebo nevd, co in." Av ak kdy str cov sali jejich ttinov pouta, kleli vzov tm vce a pna jim tekla z hlasem: "Daruj nm smrt, proklet farane! Pro Amona, daruj nm smrt, neprav farane, abychom si zs ali vn ivot!" Kdy zjistili, e je faran propou t na svobodu nepotrestan, vytrhli se z rukou str c a b dce pes ndvo proti zdi, tak e si rozbili lebky a ve chvli zemeli. Tak velik byla tajn moc Amonova v lidskch srdcch.

Po tto phod vdli v ichni ve zlatm dom, e ivot farana Achnatona nen ji v bezpe. Proto jeho vrn zeslili str e a nespustili ho z o, teba e se chtl stle prochzet po z hu eky samoten a bez prvodc, je to byl tak velice zarmoucen. Zajist se domnval, e se pr chz sm, ale neviditeln oi ho pece hldaly na ka dm kroku.

Ti, kdo vili v Atona, zv ili svou horlivost ve ve, a ti, kdo se pidali k Atonovi pro moc a bohatstv a vysok dstojenstv, obvali se nyn velice o sv ady a zv ili svou horl faranovch slu bch. Tak horlivost rostla v obou zemch a lid horlili stejn pro Atona jako pro Amona, tak e Aton odlouil enu od mu e a otce od syna a bratra od sestry. To se ukzalo nejdve ve Vesetu, nebo aby se potvrdila faranova moc a slva, byly tam usp odny tyt prvody a obady jako v Achetatonu na poest jeho ticetilet. Byly tam pinese zlatho psku a p tros pra, i levharti v klecch byli pivezeni po ece a vysok irafy, i ani a papou ci s lesklm pem byli v prvodu, aby lid vidl faranovu moc a bohatstv a aby chvlil. Ale vesetsk lid pohl el na prvod mlky a bez radosti, a rvaky byly na ulicch a Atonovy k ly strhvny z rouch a hrdel a dva Atonovi kn byli zabiti kyji, kdy se odv ili mezi lid str . Nejhor v ak bylo, e ciz vyslanci li s prvodem a vidli to v e a doslechli se t rad zlatho domu achetatonskho, nebo se nemohla utajit pro faranovu tvrdohlavost. Proto si myslm, e Azirv vyslanec s velkou radost vypravoval o v em svmu pnu, kdy se vr do Srie. A krom toho nesl Azirovi i etn vzcn dary, a tak j jsem po nm poslal dary pr ra i pro jeho rodinu. Jeho synovi jsem poslal cel vojsko vyezan ze deva, krsn pomalova n kopinky a lui tnky a vlen vozy a polovina z nich vypadala jako Chetit a druh polov o Syan a doufal jsem, e je nech vlit proti sob. Tyto ezby ze deva byly toti lacin co v ecky Amonovy chrmy a jejich dlny byly zaveny a Amon ji nemohl zaarovat sluhy a lo diky ve hrobech bohatch, i zstali jejich ezbi bez prce. Mj dar byl vskutku prac uml vojk byly z ernho kamene a oi dstojnk z drahokam a vozy vojevdc byly pokryty zlate h mal dtky byly ze zlata a ze stbra, tak e mj dar byl podle mne krlovsk a m dstojnos a zaplatil jsem za ty hraky vce ne za dar Azirovi, ponvad chlapec byl bli jeho srdci jeho vlastn zisk.

Faran Achnaton trpl velice v t dob a bojoval se svm srdcem a mnoh pochybnosti otsaly o vrou, tak e nkdy hoce nakal za noc, e jeho vidn miz a Aton e ho opou t. Av ak k po phod s vrahy opt zancen vil, e jeho kol je vt a jeho iny dle itj , ponva v zemi egyptsk. Kousl do trpk skvy nenvisti a napil se slan vody nenvisti a tento chl neuti il jeho hlad a tato voda neuhasila jeho ze , ale sm vil, e in v e pouze z dob kdy nad, aby kn Amonovi byli usilovnji pronsledovni ne dve, a kdy nad, aby do dol v ichni, kte hlasit pronesou Amonovo jmno. Pronsledovnm trpli nejvce ov em nebo tajn moc Amonovch kn byla velik, a ani faranovi str ci se neodv ili na n sh nad nimi oko. Proto nenvist sela nenvist a nepokoj rostl v Egypt m dle tm vce.

Av ak aby utvrdil svou moc je to neml syna provdal faran Achnaton ob nejstar dcery, aton a Anchsenpaaton, za syny svch vzne ench dvoan a vrnch. Meritaton rozbila d bn s mladm mu em jmnem Smenchkare, jen ml ve zlatm dom hodnost kr nosie npoj a vil v Atona. Bylo mu patnct let a byl to mladk v niv, jen snil s otev zpsobu faranov, ale jeho vle byla slab a ve v em podlhala siln vli faranov, tak e h hnaton rd. A tak ho dal korunovat krlovskou korunou a uril ho za svho nstupce, ponvad nevil, e bude mt svho vlastnho syna. Ale Anchsenpaaton rozbila d bn s chlapcem, jemu bylo deset let a jeho jmno bylo Tutanc haton a jen ml hodnost opatrovnka krlovskch kon a dohl itele na krlovskch stavbch a h lomech. Byl to jinoch kehk a nedu iv a hrl si s panenkami a ml rd sladkosti a byl ve m poslu n a uenliv. Nelze o nm ci ani nic zlho, ani pli dobrho, a vil v emu, em t slova, kter naposled sly el nkoho pronst. Oba tito mladci byli egypt t lechtici a faran Achnaton soudil, e zav e sob i Atonovi j vzne en a mocn rody, kdy je o en se svmi dcerami. A nadto mu byli i mil, je to nemli astn vli, nebo faran Achnaton ve svm vzru en nesnesl odpor a nepopl sluchu svm rdc

Tak bylo navenek v e nezmnno, ale smrt mal princezny a smrt jejho psa a phoda v zahrad atho domu achetatonskho byla zl znamen, a je t hor m znamenm bylo, e faran Achnaton v u i ped v emi hlasy pozemskmi a naslouchat jen svm hlasm vlastnm. Proto ivot ve mst Achetatonu se stval den ze dne t ivj m a zvuky na ulicch tichly a l i mn ne dve a tlumili sv hlasy pi ei, jako by tajn strach hal nad Mstem Nebeskc I pihzelo se mi asto, e jsem se probral uprosted prce ze svch my lenek odkapvnm hod l ven a vidl, jak se po Achetatonu rozhostilo hrobov ticho, a nic nebylo sly et, ani rachot kol, ani vitoen ptk, ani kik sluh, nbr jedin odkapvn hodin, je mily b

V tch chvlch mi byl tich zvuk vodnch hodin zvukem zlovstnm, jako by pedem zmen as ul, teba e jsem se pokou el krat sv srdce z nerozumu a uji oval jsem se, e as nikdy ned e a voda v hodinch nikdy nedokape. A opt pejel ulic ped mm domem vz a pestr chocholy aly na hlavch kon a vesel rachot kol se msil do kiku sluh o kubvajcch ptky na kuchy jsem se opt uklidnil a myslil jsem, e jsem ml zl sen. Nicmn ve chvlch chladnho uva ovn jsem ml pocit, jako by msto Achetaton bylo pouhou k upkou ovoce, kter uvnit ji vy ral erv. erv asu vyhlodal du inu z onoho radostnho ivot ost pohasla a smch vymel v Achetatonu. Proto jsem zaal tou it ve svm srdci po Vesetu a ml jsem mnoho dvod, abych se tam vydal, a nebylo mi teba pracn je shledvat, nbr m s mi pekotn vypotvalo peetn dvody, jejich zva nost nemohl ani sm faran Achnaton po Stejn bylo i jinm, kte ve svm srdci vili, e miluj farana Achnatona, nebo mnoz odc Achetatonu nkdo aby dohldl na sv statky, jin aby sezdal pbuzn, a opt jin do Mennof o do Vesetu. Mnoz se vrtili ze svch cest, ale byli i takov, kte se nevrtili a kte se bli, e ztrat pze faranovu, nbr dvovali vce Amonov tajn moci. J jsem odplul do Vesetu kvli svmu bohatstv a postaral jsem se o to, aby mi Kaptah po slal dostaten papyr, je by potvrdily ped faranem nezbytnost m cesty, a faran mi v n nezbraoval.

IV Av ak sotva jsem vystoupil na lo a plul proti proudu, osvobodila se m mysl jako z oar ovn a bylo opt jaro a vody opadaly a vla tovky poletovaly vzru en nad proudem lutm pr dujc prs le ela na polch a ovocn stromy kvetly, i zrychloval jsem cestu, srdce pln lah o vzru en, jako bych byl enich, kter spch ke sv seste. Tak je lovk otrokem svho vla e a zavr oi ped tm, co mu nen mil, a v tomu, v co douf. Zbaveno kouzel Achetatonu strachu, radovalo se m srdce jako ptk, jen je vypu tn z klece, nebo lovku se t ko i svzn vl druhho a ka d, kdo il v Achetatonu, byl svzn vzru enm faranovm a jeho vbuchy. Pro mne byl lovkem, je to jsem byl jeho lkaem, a proto m otroctv bylo pro mne ty, jim byl faranem, nebo pro ty, jim byl bohem a kte proto nejsnadnji nesli otroctv vho srdce. Radoval jsem se, e mohu opt hledt vlastnma oima a sly et vlastnma u ima a mluvit vlastn zykem a t podle sv vlastn vle. A takov svoboda nen lovku nikterak na kodu, nbr na proudu uinila mne m svoboda pokornm a vyplavila hokost z mho srdce, tak e jsem vidl fa ana opt, jakm vpravd byl. m vce jsem se od nho vzdaloval, tm jasnji jsem ho vidl, d byl, a m vce jsem se od nho odpoutval, tm vce jsem ho miloval a pl mu jen dobr. byl Vesetu, tm ivji se ozvaly v ecky vzpomnky v mm srdci a tm vce rostl faran Achna eho Aton v mm srdci a zvtzil nad stny v ech ostatnch boh i nad stnem Amonovm. Vzpomnl jsem si toti opt na strach, jm pout Amon srdce lid a dus ze po vdn a za pro. Vzpomnl jsem si tak na mrtvho boha Krty, jen plave v hnijc vod a jeho obti s t ped bky, aby pak pot ily moskho netvora. I zmocnila se m mysli nenvist vi starm b novo svtlo a jas se staly zvratnmi vedle v eho starho, nebo Aton zbavil lovka strachu ton byl ten, jen byl ve mn a mimo mne a mimo m vdn, a Aton byl iv bh, stejn jako p dchala ve mn a mimo mne, a zc paprsky slunce zahvaly prs a ona vyrazila v kvt. Av a l jasn v mm srdci jen daleko od farana Achnatona, nebo kdy jsem il v jeho blzkosti, vi jsem ho jako lovka, je to jsem byl jeho lkaem a ivot v jeho blzkosti byl nesnesiteln u, jen chtl mt svobodn srdce, nebo faran Achnaton vnucoval svho Atona ka dmu a toto se v em pilo a odcizovalo je Atonovi, tak e mu slou ili opt ze strachu i nebyl pro n A nic lep ne Amon. To v e jsem pochopil na sv cest proti proudu ve houcch paprscch slunce pod jsavou mod hy a v rozkvtu zem kolem. To v e jsem pochopil, nebo nic neuvoluje a neosvobozuje mysl lovka lpe ne dlouh cesta bez dle itho kolu a odlouen od starho okol a samota. A sob, zastydl jsem se, nebo m bohatstv v Achetatonu mne zkazilo a byl jsem pli pesyc m cesta do Srie mne tak zkazila a stal jsem se py nm a sebevdomm a myslil jsem si, e jak se vldne nrodm i jak se dlaj smlouvy mezi nrody. Tak velk vyslanec Babylnu mne docela zkazil svou moudrost, nebo kdy jsem nyn na nho v mnal, spadla mi clona z o, i poznal jsem, e jeho moudrost i ve ker moudrost Babylnu, je pouze moudrost pozemskou a jejich cl je tak jen clem pozemskm. Netou toti z ovch jat , co je v lovku bo sk, nbr tou pouze lidsk iny a spchy a man elstv a poet dt a ce lidsk. Hvzdy se pohybuj po obloze podle jejich pesnch vpot a oni se setkvaj s hv smrech svch vpot podle sv vle a tou z hvzd bohatost rody a zplavy a vci krl a z nich to, co je v lovku bo sk a proto ani jejich umn nen bo sk.

Kdy jsem pem lel o tom v em na sv cest proti proudu, uinilo mne to opt pokornm a sklo m svou hlavu ped tm bo stvm, kter ije ve mn a v ka dm lovku a kter faran Achnaton a prohlsil za jedinho boha. Av ak j jsem neml ani jeho vli, ani jeho odvahu. Proto jse m sklonil hlavu ped svm neproniknutelnm srdcem a doznal jsem, e je na svt tolik boh, k lik je lidskch srdc. Pesto jsem vil, e jsou lid, kte od svho zrozen a do hrobu ne dy boha ve svm srdci. A tmto bohem nebylo ani vdn, ani pochopen, nbr to bylo nco vc pochopen. Tak jsem vil tomu, v co jsem doufal, a t il se velice v srdci svm, e jsem dobr a lep z jin. Chci-li bt sm k sob poctivm a chci-li t v pravd, pak musm doznat, e jsem se vm srdci lep m i ne faran Achnaton, je to jsem vdom nikomu neubl il a nevnucoval nikom vru a peoval jsem o chud ve dnech svho mld, ne daje od nich dar. Nebo na tto cest u a zvl t naveer, kdy jsme pistli u behu, abychom penocovali na lodi, vidl jsem v ud oha farana Achnatona. Teba e byla prv nejlep doba k set, le ela polovina egyptskch po a neoseta a bez semen a pouze plevel a bodl na nich vyr elo, a zplava naplnila zavod c strouhy bahnem, a nikdo je neistil.

Amon toti zkou el svou moc nad srdci lidskmi a vyhnal nov obyvatele ze sv pdy a proklel i pole faranova, tak e bval otroci a ori z nich uprchli a skryli se ve mstech, bojce Amonova proklet, av ak nkte Atonovi obyvatel ili je t ve svch chatrch, pestra eni I rozmlouval jsem s nimi a ekl jim: "Po etil, pro nezorte a neosejete sv pole, v dy jinak zemete hlady, a nastane zplava! Ale oni na mne nenvistn pohldli, ponvad m roucho bylo z nejjemnj ho lnu, a odpovdli "Pro bychom seli, kdy chlb, jen vyroste na na ich polch, je proklet a zabije ka dho, kd nho poj, jako poskvrnn obil ji zabilo na e dti?" Tak daleko byl toti Achetaton od skutenho ivota, e teprve od novch obyvatel jsem se do zvdl, e poskvrnn obil zabj dti. O takov nkaze jsem je t nikdy nesly el, ale bylo o z dtte na dt a dtem opuchla bicha a ony umraly, nakajce pnliv, a lkai jim i arodjov jim nemohli pomoci, nebo rolnci mli podle svho zvyku vt dvru k arodj o nkaza nemohla pochzet z obil, nbr vm, e byla z vody zplavy, kter pin ela v eck ba e na tto nkaze bylo podivn, e zabjela pouze dti a nikoli dospl. Av ak kdy jsem hl dospl, kte se neodv ili ost pole, nbr pijali radji smrt hladem, vidl jsem, e nka ejich srdce. A neobvioval jsem z toho v eho farana Achnatona, nbr Amona, kter otrvil strachem ivot tak e smrt byla pro n lep ne ivot. Kdy jsem plul proti proudu k Vesetu, vidl jsem v e otevenma oima, a na tun pd, jej zorna a oseta a do jej prsti byla vlo ena semena, jsem vidl, jak otroci proklnaj sv p sluhov proti nim reptaj, ela v inoucm se potu a na hbetech stopy po holch. A toto bezp nebylo v mm srdci lep ne bezprv neosetch Atonovch pol a ne bezprv bodl na pol

Ale netrplivost mne hnala vped, i zrychloval jsem cestu a pot se lil z el mch vesla, i ukazovali mi vytav sv dlan, pln puch a odenin pro mj spch. I chtl jsem vylit pivem uhasit ze jejich hrdel, ponvad jsem chtl bt dobr. A kdy pak s ohnutmi bedry veslovali dle, sly el jsem jejich e, i kali si: "Pro veslujeme pro tuto tunou svini, kdy jsou si jednou lid rovni ped jeho bohem? A si tak zavesluje sm, aby zvdl, jak to chutn! A vyschne jeho hrdlo a jeho dlan a opuchno uchi a a se pak pokus lit je stbrem, dok e-li to!" M hl po mm boku mne netrpliv vyzvala, av ak m srdce bylo naplnno dobrotou, je to jsem cest do Vesetu. Proto jsem pem lel o jejich slovech a poznal, e mluvili pravdu, i se el jsem k nim a ekl: "Veslai, dejte mi veslo!" A potom jsem vesloval ve stoje po jejich boku a tvrd devo vesla mi zpsobilo puche na dlanch a odelo je a odeniny se mi rozevely v rny. Mj hbet se ohnul nmahou a ka d klo plil jako v ohni, i myslil jsem, e se mi pte zlom, a dech mne bolel v hrudi. Ale ekl jsem si v srdci svm: "Chce pestat uprosted prce, kterou sis sm zvolil, aby se ti tvoji otroci smli a tropil i si z tebe erty? To, ba je t vce, dok vydr et ka dho dne. Okus a do dna jejich pot a uch, abys zvdl, jak je ivot veslae. V dy jsi, Sinuhete, dal kdysi svj pohr pln! Proto jsem vesloval a do umdlen a sluhov mne odnesli na m lo e. Av ak p tho dne jsem opt vesloval dlanmi, na nich nebylo k e, a veslai se mi ji nesm mne, abych pestal, a ekli:

"Tys na m pnem a my jsme tvmi otroky. Nevesluj ji , jinak se podlaha stane stropem nad nmi a budeme chodit pozptku nohama vzhru. Nevesluj ji pece, mil pane n , Sinuhete, aby eumdlel, nebo mus bt njak podek ve v em a ka d lovk m sv msto, kter mu urili b la." Av ak a do Vesetu jsem s nimi vesloval a mm jdlem byl jejich chlb a ka e a mm npojem by kysel pivo otrok a den ode dne jsem mohl veslovat dle a den ode dne se stvaly m dy pru a den ode dne jsem se vce radoval ze svho ivota, kdy jsem pozoroval, e veslovnm ji n dlvm. Av ak moji sluhov se o mne strachovali a kali si: " tr zajist tpl na eho pna, nebo se pominul rozumem jako v ichni v Achetatonu, v dy bl naka liv, nenos-li lovk ochrann kouzla na krku. My se v ak nebojme, nebo mme Amonv pod svm atem." Nepominul jsem se nicmn rozumem, je to jsem nehodlal veslovat dle ne do Vesetu a nehod lal jsem zstat veslaem pro svj dal ivot, bylo toto emeslo pro mne pli namhav. Tak jsme dorazili do Vesetu, a ji zdaleka ns zaplavila jeho vn a nen lbeznj vn pro se zrodil v tomto mst, nebo je lahodnj jeho chp ne vn myrhy. Poruil jsem svm sl i m dlan nejlep mi mastmi a omyli mne a oblkli do mho nejlep ho roucha, ale m bedern byla voln, ponvad veslovnm jsem ztratil svj bich, tak e mi ji museli se t v pase, i utn a pravili: "N pn je nemocen, nebo ztratil svj bich, jen je znamenm vzne enosti, tak e nm bude h e sluh jinch velmo , ponvad n pn nem ji svj bich." Ale j jsem se jen sml a poslal je do domu, jen patval tavii mdi, aby oznmili Muti mj proto e jsem se neodv il do svho domu bez ohl en. Veslam jsem rozdal stbro, ba i zlato jsem jim rozdal, a ekl jsem: "Pro Atona, jdte a jezte, a vm bicha opuchnou, a pot te sv srdce sladkm pivem a obvese se s krsnmi dvkami vesetskmi, nebo Aton je drcem radosti a miluje radost prostou a mi luje chud vce ne bohat, ponvad jejich radost je prost ne radost bohatch." Av ak jak usly eli veslai m slova, zachmuili se velice a krbali prsty u nohou palubu lod a pohazovali mm stbrem a mm zlatem ve svch dlanch a ekli mi: "Nechceme t nikterak urazit, pane n , ale nen snad tv stbro stbrem prokletm a nen s to zlatem prokletm, kdy nm mluv o Atonovi? Nem eme toti nikterak pijmout proklet st spl na e ruce, a ka d v, e se zmn v hlnu." Av ak to by mi nebyli nikdy ekli, kdybych nebyl vesloval po jejich boku, tak e mi dvoval i. Uklidoval jsem je a ekl: "Jdte pece rychle a vymte sv zlato a stbro za pivo, obvte-li se neho takovho. Av arosti, m zlato nen prokleto a ani m stbro nen prokleto, ale na jeho oznaen vidte, star, poctiv stbro a zlato, do nho nebyla pimchna achetatonsk m. Musm vm nicm echpete sv vlastn dobro, kdy se bojte Atona, nebo v Atonovi se nen eho obvat." Odpovdli mi: "Nebojme se Atona, v dy kdo by se bl bezmocnho boha, ale v sm dobe, pane n , koho se kdy se neodva ujeme vyslovit jeho jmno nahlas kvli faranovi." Netrplivost rostla v mm srdci, i nechtl jsem se s nimi dle pt. Proto jsem je propustil a oni ode li do pstavu, poskakujce a smjce se a zpvajce psn vesla. J bych byl ta a zpval, ale neslu elo se m dstojnosti poskakovat a zpv by byl v mm hrdle chrapotem.

Proto jsem el pmo ke Krokodlmu ocasu p ky, nemohl jsem se dokat nostek. Tak jsem op o dlouhm odlouen Merit a m touha nebyla zklamna, a Merit byla v mch och je t krsnj nicmn doznat, e lska obrac v och lovka v e naruby prv tak jako ka d jin v e, mlad, nbr v nejkrsnj zralosti, a byla mi ptelem, a nikdo na celm svt mi nebyl tak a. Kdy mne spatila, uklonila se hluboce pede mnou a pozvedla sv ruce, ale potom ke mn pis toupila a dotkla se rukou mho ramene a dotkla se rukou m tve a usmla se a pravila: "Sinuhete, Sinuhete, copak se ti stalo, e tv oi tak z a e jsi ztratil cestou svj bic Odpovdl jsem j a ekl: "Merit, m milovan, m oi z dychtivost a m oi z horoucnost lsky a mj bich se z spadl na cest, jak jsem spchal k tob, m sestro." Otela si oi a ekla: "Ach, Sinuhete, jak je le pece jen lahodnj ne pravda; kdy je lovk sm a jeho jaro ji Av ak tvm pchodem mi opt jaro rozkvt, i vm pohdkm, pteli mj."

A nebudu vypravovat vce o svm setkn s Merit, nebo musm vypravovat tak o Kaptahovi. Jeh bich nikterak nespadl, nbr byl je t mocnj , a je t vce perk a nramk zvonilo na j h a kotncch a dal si vsadit drahokamy do zlatho pl ku, jen chrnil jeho slep oko. Jakmile mne spatil, plakal a jsal radost a ekl: "Po ehnn budi den, kter pivd mho pna dom." A zavedl mne do uzaven jizby a usadil mne na mkk roho e, a Merit nm nabdla to nejlep , ylo u Krokodlho ocasu, i pot ili jsme se spolen. Kaptah mi podal ty o mm bohatstv a "Pane mj, Sinuhete, jsi moudej ne v ichni ostatn lid, nebo jsi lstivj dokonce i ne obilm, v dy doposud je t nikdo je neo idil, av ak minulho jara jsi je o idil ty svou lsti akoliv snad m i chrobk svj podl v t vci. Jak se pamatuje , nadil jsi mi rozdat novm v ecko obil na oset a dat od nich jedin mici za mici, tak e jsem t ml za blzna a ozumu to tak byl hloup in. Vz tedy, e zsluhou tto sv lsti jsi nyn je t bohat , o p e dve, tak e se mi mno stv tvho bohatstv ani nevmstn do hlavy a budu v zkch ped fa onvad jejich chtivost a drzost je je t bezmeznj ne dve. Cena obil toti klesla ihne obchodnci s obilm usly eli, e rozdvm novm obyvatelm zrno a kdy se pak roz ila zv jeho cena je t vce, nebo v ichni je prodvali, aby se zbavili svch zvazk, a obchodnci velik ztrty a mnoz z nich zchudli. Ale sotva e obil zlevnilo, nakoupil jsem je do spek a koupil jsem ho je t vt mno stv ne dve a lacino, teba e klas je t neuzrl a obil dostanu je t mici za mici, jak jsi nadil, tak e budu mt v spkch i bval mno stv , pane mj, ve v dvrnosti, e je to pouh le , kdy se tvrd, e obil novch obyvatel j ebo je stejn ist jako jin a ne kod nikomu. Proto si myslm, e kn a jejich vc je tak e bylo plno skvrn a pchlo. To jsou nicmn nebezpen ei a nerad bych, abys to nkomu avoval, a ostatn nikdo by ti ani neuvil, v dy v ichni pevn v, e obil novch obyvate a jejich chlb je tak proklet. A pro tebe, mj pane, je i vhodnj , jestli e tomu lid tak po nch zaala cena obil opt stoupat, kdy Aj poruil poslat ve jmnu faranov lodi s ob , aby vystrnadil ze syrskho trhu obil babylnsk. Proto jeho cena stoupla je t vce ne p nikdy nebylo tak drah jako nyn, a n zisk je nezmrn a je t poroste, m dle je budeme je to a nastane zplava, vpl se do Egypta hlad, proto e pole novch obyvatel jsou nezor eoseta a otroci prchli i z pol faranovch a rolnci ukryli sv obil, aby nebylo odvezeno do Srie. Proto nemohu jinak ne vychvalovat tvou lstivost a do nebe, mj pane, nebo v o bchod s obilm jsi je t lstivj ne j, i kdy jsem si dve myslil, es blzen." Kaptah se svou e velice rozohnil, i pokraoval je t: " ehnm tto dob, kter in bohat bohacuje lovka i proti jeho vli. Tak obchodnci s obilm se opt raduj a podaj hostin o veera a od veera do rna vno tee proudem na jejich hostinch, nebo ka d, kdo koup ob k, se obohat pouhm jeho le enm. Vskutku je tato doba podivuhodn, v dy i z przdnho d b o mch truhel stbro a zlato. Vz toti , mj pane, e jsem vyzskal prodejem przdnch d bn rodejem d bn plnch obil, a to nen e blzna, nbr ist pravda, teba e by tomu nikdo jsou toti lid, kte kupuj przdn a pou it d bny a ka d d bn je jim dobr , tak e si vlasy, kdy jim dojdou d bny. Vskutku je to podivuhodn doba, kdy lovk bohatne z przd a sotva e jsem to usly el, jal jsem se kupovat v ecky przdn d bny a podailo se mi skoupi cky d bny ve Vesetu a najal jsem stovky otrok, aby je skupovali a sbrali, a vskutku l id dali mm otrokm pou it d bny zdarma, jen aby je odnesli, je to pchly na jejich dvorec u-li ti, e jsem koupil tisc krt tisc przdnch d bn tak snad pehnm, ale pli nel u a pli lht, nebo pravda tchto d bn je neuvitelnj ne m nejlep le ." "Kter bl l jsem se. Kaptah pimhouil vychytrale sv vidouc oko a ekl: "Ti, kdo je kupuj, tvrd, e v Doln z nov zpsob, jak uchovat ryby ve vod a v soli, ale j jsem po vci ptral a zjistil jsem, e ony d bny jdou do Srie. Velik mno stv jich bylo dovezeno na lodch do msta Zani a odtud dopravuj karavany do Srie, a tak v Gaze byly vylodny a poslny odtud do Srie, ale co dl j Syan s przdnmi d bny, to nem e pochopit nikdo, teba e jsem se dotazoval mnohch mou nikdo nechpe, pro plat stejn za pou it d bny jako za nov a co vlastn s tmi przdnmi Kaptahovo vyprvn o d bnech byla vc velice pekvapujc, ale netrpil jsem j svou hlavu, st s obilm byla pro mne dle itj . Kdy mi pak Kaptah dokonil svj pehled t, ekl jse "Prodej v e, co jen m e , bude-li teba, a nakup obil, Kaptahu, nakup obil do spek, kolik ti jen poda skoupit, a nehle na cenu. Ale nekupuj obil, kter je t nevze lo, nbr kup , je uvid na sv oi a je m e prospat mezi prsty. Tak mus uv it, nemohl-li bys vyk je nalodno a ureno pro Srii, nebo akoliv podle mrov smlouvy m je faran Srii dodat, Srie obil tak z Babylnu a tedy nepotebuje ho tolik z Egypta. Vskutku, a opadnou vody, vpl se hlad do zem Kemet a proto budi proklet onen mu , jen prodv ze spek faranovo soupeil v Srii s obilm babylnskm."

Kaptah vyn el opt mou moudrost a pravil: "Hovo sprvn, mj pane, nebo tak se stane nejbohat m mu em Egypta, a se tyto obchody toti , e mohu je t obil nakoupit, i kdy budu muset za n zaplatit nyn lichvskou cenu. jeho prokln , je onen hloup knz Aj, kter prodal faranovo obil do Srie, kdy bylo nej uzaven mru, a ve sv hlouposti prodal Srii tolik obil, e by to stailo pro ni na nkoli . To uinil, proto e mu Srie zaplatila ihned a zlatem a on poteboval nezmrn zlata pro sl avnost faranova ticetilet. A Syan nechtj prodat toto obil zpt, akoliv se obchodnci a to ji dotazovali, nbr dopravili si je v dob zplavy dom a neprodaj z nho ani zrnka. jsou toti vychytral obchodnci a myslm si, e ekaj, a se bude v Egypt vyva ovat zrno z Pak teprve nm prodaj na e vlastn obil zpt a shrbnou do svch truhel v ecko zlato z Egyp oti chci ci to zlato, kter nebudeme moci shrbnout my, j a ty, mj pane." Ale brzo jsem zapomnl na obil a na nedostatek, jen hrozil Egyptu, i na budoucnost, kter se halila do tmy po poslednch krvavch zblescch nad Achetatonem, nebo jsem hledl d Meritinch o a m srdce se sytilo jej krsou, i byla vnem v mch stech a vonnm olejem asech.

I rozlouili jsme se s Kaptahem a Merit rozlo ila pro mne svou roho a nevhal jsem nazv at ji svou sestrou, akoliv jsem si kdysi pedstavoval, e ji nikdy nebudu moci ci dn ro ale po v v ni mho mld a po jeho zklamnch bylo mi Meritino ptelstv jako chlb, o, a jako vno, je uhas ze znivho, a dotyk jejch st mne opjel silnji ne vna v e Av ak kdy jsem nasytil svj hlad a uhasil svou ze, dr ela m ruce ve svch za non tmy a m hrdlo, i rozmlouvali jsme spolu a m srdce nemlo ped n tajemstv, nbr mluvil jsem s z alby a klamn. Jej srdce v ak si sv tajemstv ponechalo, teba e jsem je ani netu il, a ylo psno zajist ve hvzdch ji pede dnem mho zrozen, i nemohu proto vzpomnat na ni s t t. Tak se stalo, e mne m lska opila, i ctil jsem, e je m mu stv mocnj , ne bylo m ml v jeho lsce je plno utrpen z nevdomosti a nezn svou slu, nbr ji pova uje za pirozen mozejmou, a nev, e sla unik rok po roce z d mu e, dokud nepijde st. A pece chvl oby i sv mld vedle svho mu stv, nebo hlad snad je lep ne nasycen a zniv mysl lo ohn ne mysl vnem napojen. Zdlo se mi tedy za onoho mho pobytu ve Vesetu, e m mu stv je mocnj , ne bylo m mld byla pouh m pedstava, kterou ivot zacln oi lovka. A proto bylo v mch och v e kr omu nic zlho, nbr v em lidem jsem pl pouze dobr. A kdy jsem le el po boku Merit, nectil jsem se ji cizincem v ude na svt, nbr jej lno omovem a jej polibky zahnaly mou osamlost, ale i to v e bylo jen prchavm peludem, jej j sem musel za t, abych ml svou mru plnou. U Krokodlho ocasu jsem opt spatil i malho Thovta a pohled na nho zahl m srdce a on m jal svmi thlmi pa emi a ekl mi ote, tak e jsem byl dojat jeho dobrou pamt. Merit mi s jeho matka zemela a e si ho ona vzala k sob, je to ho nesla v nru k obzce, a podle do vyku byla zavzna starat se o jeho vchovu, kdy vlastn rodie ji nemohli. I bydlel Thovt Krokodlho ocasu a host krmy ho hkali a nosili mu dary a hraky, aby se zalbili Merit. Ale tak j jsem si ho oblbil, a na dobu svho pobytu ve Vesetu jsem si ho vzal k sob do domu, jen patval tavii mdi, co velice pot ilo Muti a kdy jsem tak na nho hledl, e pod sykomorou a zpas na ulici s ostatnmi dtmi, vzpomnl jsem si na dny svho dtstv a jsem malmu Thovtovi. A on zdomcnl v mm dom natolik, e pobval v nm i v noci, a uil j o ke sv pot e, akoliv byl na kolu je t mal. Kdy jsem poznal, e je to moudr chlapec a le obrazm a znakm psma, rozhodl jsem se, e ho po lu do nejlep vesetsk koly, kam chodi velmo , a Merit se velice z toho radovala. A Muti mu nenavn pekla medov kolky a vypravovala pohdky, nebo doshla svho, toti e om chlapec, ale bez eny, kter by ji obt ovala a lila j horkou vodu na nohy, jak obvykle in slu ebnictvu eny, kdy se povad se svmi mu i.

Tak bych byl bval asten, nebt velikho vzru en, je vldlo ve Vesetu za onoho asu, a ne em ped nm zavt oi a nevidt je. Neminul toti den, aby nebyla na ulicch a na tr i tch njak rvaka a lid se navzjem zra ozbjeli si hlavy v rozhorlen proti Amonovi nebo proti Atonovi. Faranovi str ci mli co d at a soudcov mli co dlat, tak e se v pstavu pravideln shroma ovali ttinovmi provazy ny, starci i dti, kte byli vyrvni ze svch domov a poslni na nucen prce na faranova do kamennch lom, ba i do dol byli nkte poslni pro Amona. Av ak neodj dli nikterak jako otroci a zloinci, nbr lid se shrom dil na nbe ch, aby

, a pstavi t se cel zablalo jeho blm rouchem svtenm, i volal jim na rozlouenou a h nedbaje str . A na lodch pozvedali spoutan ruce a volali: "Vrtme se brzy!" A nkte mu i hrozili divoce svma svzanma rukama a volali trpce: "Vskutku se vrtme brzy a okusme Atonovy krve!" Tak volali a str ci se neodv ili je ti it kvli lidu, nbr zbili je holemi, teprve kdy lo la dol proudem.

Tak se stalo, e se lid vesetsk rozdlil, a syn se odlouil od otce a ena od mu e pro Aton a. Stejn jako slu ebnci Atonovi nosili na svm rouchu nebo na hrdle k ivota, stejn nosili nci Amonovi roh Amonv aby se poznali a nosili Amonv roh dokonce veejn na rouchu i na hrdle, ani jim kdo v tom mohl brnit, nebo za v ech dob byl roh dovolenou ozdobou na o dvech i na percch. Av ak pro mli za znamen prv roh, to nevm. Snad byl ten roh rohem berana, ale tak jedno z jeho etnch bo skch jmen se psalo jako slovo roh, a kn vyjmuli to jmno ze zapomnn a dali je za znamen lidu. A ti, kte nosili rohy, svrhvali ko e prodava ryb a rozbjeli okenice dom a rozdvali r cm, volajce: "Rohem trkme, Atona rohem probodneme!" Ale Atonovi slu ebnci zaali nosit pod svm rouchem no e, kter byly ukuty do podoby k e Tmito no i se brnili a volali: "Vskutku, na e k e jsou ostej ne rohy a svmi k i vpchneme vs do vnho ivota." A je pravda, e onmi no i byl mnoh posln do Domu smrti, aby ho tam pipravili pro ivot v A str ci nepronsledovali Rohy, nbr naopak je chrnili, akoliv mnoh z nich, kdy padl na o Roha, zabil ho a oloupil a nechal le et jeho nah tlo na ulici. Atonova moc toti k mmu divu ve Vesetu velice stoupla za ten uplynul rok a nemohl jse m zprvu pochopit, pro se tak stalo. Ale mnoz Atonovi obyvatel prchli zpt do msta a zt rativ e v e a chud ne kdy dve pinesli ve sv trpkosti Atona s sebou a jali se obviov li jejich obil, a velmo e, e ucpali jejich zavodovac strouhy a poslali dobytek, aby zd upal jejich pole. A mnoz, kte se nauili novmu psmu a chodili do Atonovch kol, horlili o Atona, jako mld horl v dy proti st. Prv tak se schzeli otroci a pstavn nosii a kali si: "Na e mra se zmen ila na polovinu dvj mry, i nemme co ztratit. Ped Atonem nen pna ebodrce a sluhy, ale Amonovi musme za v e zaplatit." Av ak nejvce horlili pro Atona zlodji a lupii hrob a ejdi, kte velice zbohatli jako a bli se pomsty. Stejn se dr eli Atona v ichni, kte mli z nho chlb, a tak i onak, a achovat faranovu pze. Tak se rozdlil vesetsk lid, a pokojn a poestn lid byli v m znechuceni a nevili ji oce nakali: "Lhostejno, zda Amon, i Aton! Chceme jen v pokoji a mru pracovat, abychom dostali svou mru plnou, ale takto jsme vleni ze strany na stranu, tak e ji ani nevme, zda stojm na nohou nebo na hlav." Nejhe na tom byl toti v onch dobch ten, kdo si chtl uchovat oi oteveny a jen nechva eho vru. V ichni se na nho vrhali, obviujce ho a lajce mu zbablc a lhostejnch, hlupk zelch, odpadlk a neposlu nch, a si ztrpen roztrhl sv roucho a zavel oi a pijal k toho, odkud se domnval, e mu bude mn ukivdno. Tak mly mnoh domy znamen a cel mstsk tvrti mly znamen a krmy a domy rozko e mly ta Rohy popjely vno ve vlastnch krmch a K e popjely pivo ve vlastnch krmch, a dvky ozovaly sv emeslo u hradeb, mnily k e a rohy na svch hrdlech podle toho, co se zamlouva o jejich zkaznkm. A ka dho veera se potulovaly po ulicch Rohy a K e, opil vnem a pi kahany, zhasnaly pochodn a rozbjely okenice a rozdvaly si rny a nemohu ci, kdo z nic yl hor , zda K e, i Rohy, ponvad jsem se dsil obojch. I Krokodl ocas byl nucen zvolit si sv znamen, teba e si Kaptah nikterak nepl bt na st ho i onoho, nbr chtl bt na stran ka dho, z koho mohl vythnout njak to stbro. To o nezviselo na jeho volb, nebo ka d noci byly nakresleny na zdech jeho krmy k e ivota nich rozlin necudn kresby. To bylo zcela pirozen, v dy obchodnci s obilm ho trpce ne je to je pivedl na mizinu, kdy rozdal obil novm obyvatelm a nic nepomohlo, e dal do h seznam zapsat krmu na Meritino jmno. A tak se tvrdilo, e bylo v jeho krm zle nakld Amonovmi kn mi.

Stlmi zkaznky Krokodlho ocasu byli v ichni pochybn bohatci z pstavu, kte si nevyb ke zbohatnut, i vdci lupi hrob rdi tam popjeli krokodl ocasy a v zadnch jizbch pr lup pekupnkm. Ti v ichni se obrtili k Atonovi, je to Aton je obohatil, a v jeho jmnu moh i niit sv soupee a poslat je do dol, kiv svdce ped soudci. Ale tito lupii se mohl e vnikli do hrob z horlivosti sv vry v Atona, aby z jejich stn vy krabali jmno proklet boha.

A tentokrt nepichzelo pli mnoho nemocnch na mj dvr, aby mne dali o pomoc, nbr li a nehledli mi do o, a kdy m potkali na osamlm mst, kali mi: "Nepejeme tob, Sinuhete, nic zlho, a na e eny a na e dti trp mnohmi chorobami, tak e j fal a nevme, co pot, je to dn uzdravitel nen tob roven. Ale neodva ujeme se ji k to e bojme, e tvj dvr je proklet, a nechceme na sebe uvalit dal ne tst." A je t dodvali: "Proklet se ani tolik nebojme, nebo jsme ji velice znechuceni bohy a na e vra je tak ne patrn, e ani pli nedbme, zda budeme t, i zememe. Ale bojme se Roh, ponvad vyraz pobij na e dti, a budeme pry za svou prac. Sm pece dobe v , e jsi mluvil pli as vm hrdle je stle toto neblah znamen." Odpovdal jsem jim a kal: "Nehnvm se na vs nikterak pro va i hloupost, nbr chpu va e t kosti. Jdte tedy k Amono sem sly el, e Amon uzdravuje nemocn zzranm zpsobem." A oni mi odpovdali: "Jsi staten, Sinuhete, kdy se odva uje vyslovit nahlas ono jmno a neboj se str . Vsk mnoh neuviteln zzraky a uzdravil nemocn, ale jejich uzdraven nen trval a vbrzku se objev opt a je t hor . Tu zku enost mme a je t se bojme jeho zzranho len i prot osmrti k Rohm, a my k nim nechceme bt pipoutni, nbr chceme t svobodn a beze strachu astn ivot a v pokoji pracovat. Av ak to nm nen dovoleno. Odpus nm proto, Sinuhete, jest i e se neodva ujeme kvli sob a kvli svm rodinm t pozdravit a uklonit se ped tebou vy aduje tv dstojnost."

Otroci a pstavn nosii v ak pichzeli stle ke mn s prsty rozdrcenmi mlnskmi kameny a oleny nebo se zlomenmi pa emi, kdy na n spadla bemena pstavnch vratidel. zkostliv p mm mnn a ptali se mne: "Je-li pak pravda, e ten Aton, jeho neznme, ponvad nem obrazu, in bohatho a chudho i a uvoluje pouta otrok? I my bychom rdi spali pod ndhernmi nebesy a pili vno ze zlatc pohr a poroueli, aby jin pracovali za ns. Vme, e byla kdysi doba, kdy bohatci pracova i v dolech a jejich eny ebraly na rozch ulic a ti, kte dve nemli nic, nameli svj c v noci le eli pod zlatmi nebesy. Byla-li tedy kdysi takov doba, propak by se nemohla opt vrtit a snad nm d tento Aton podobn asy." Lil jsem jejich prsty a napravoval dy a obvazoval kolena a kal jim: "Na to se mne vskutku neta te, nebo o tom j nic nevm, a pouze faran Achnaton zn moudros t Atonovu a Aton mu zjevil sv zmry. Ale vm, e Aton stav ka dho na jeho prav msto a d o barvu pleti a jazyk. Otroci v dy byli a otroci v dy budou a lovk mus pracovat rukama, v dy jinak nem e a proto pracujte ka d podle sv obratnosti. Obvm se, e va e ei js my lenky stra liv a nerad bych, aby je str ci sly eli." Odpovdali mi: "Hovome s tebou upmn, Sinuhete, je to vme, e jsi hloup a prost mu , kdy ns l a ys nepl nic zlho. Proto ns zajist neoznm str m. Ale pochopil jsi patn na e slova, vme, e lovk mus pracovat rukama, ale pro prv my jsme se narodili jako otroci a sluhov ro se jin narodili pod zvsy, aby pili ze zlatch pohr? Tomu nerozumme a chceme, abys n vysvtlil. Jinak vru zaneme vit, e v e je jen len a klam a e je v tom v em njak d jednou vykopeme toho akala z jeho hrobu a pedhodme ho bohatm a vzne enm a tm, kte n ij holemi." Strnul jsem jejich opov livost, ale skrvala se za n pravda, i uva oval jsem, jak bych ji m odpovdl, ale v ecko m vdn mi nebylo nic pltno, nebo jsem jim na to odpovdt nedove jsem pouze: "lovk je otrokem, ct-li se jm, ale v srdci svm je ka d lovk svoboden." I rozesmli se pi mch slovech a vysmvali se mi a kali: "Kdybys jednou poctil rnu hol na svm hbet, tak bys mluvil jinak!" A je t dodvali: "Mme t rdi, Sinuhete, je to jsi hloup a prost mu , a l ns a ne d od ns dar. Pr

yjeme t v njakm przdnm ko i a ochrnme t, a zane velik hon na akala. Myslme toti d na e mra se zmen uje den ze dne a n olej lukne, i nemme ji mnoho co ztratit."

Mn se nicmn nikdo neodv il pronsledovat, je to jsem byl krlovskm lkaem a v ichni z p dch znali mne i m iny. Proto nebyly kresleny na mj dm ani k e, ani necudn obrazy, ani nebyly hzeny na mj dvr a opil pobuovai se vyhbali mmu domu, kdy thli za veer po kovali hlasit Amonovo jmno, aby popichovali str e. Tak hluboce byla v lidu vkoenna cta tm, kdo nosili faranovy odznaky a vyznamenn, i kdy se kn v emo n sna ili pimt lid hnaton je faranem nepravm. Av ak jistho horkho dne se vrtil mal Thovt dom z ulice, kde si hrl, zbit a zbiovn, a tekla z jeho nosku a jeden zub mu vyrazili z st, teba e nemohl vbec potebovat, aby ztrc l zuby, je to prv se mu zaaly vymovat a jeho sta vypadala tak jako tak sm n. Vrtil s kaje, akoliv se pokou el bt staten, a Muti se velice podsila a dala se z hnvu do ple, u umvala obliej. Ale nakonec se ji nemohla opanovat a vzala do sv kostnat ruky tlouk na prdlo a zvolala: "Lhostejno zda Amon nebo Aton, ale za tohle mi ti niemn ko ki zaplat!" A ode la, dve ne jsem j v tom mohl zabrnit, a po chvli se ozval z ulice nek chlapc a a zkostn voln dosplho mu e, a Thovt i j jsme s hrzou hledli domovnmi dvemi za Mut me, jak tlue v Atonov jmnu v ech pt syn ko ke i jeho enu, i jeho samho, a marn se hlavu rukama, krev mu pece tekla z nosu. Kdy Muti dokonila sv dlo, vrtila se, stle je ybuchujc hnvem, a kdy jsem se opov il ji krat a vysvtlit, e hnv rod pouze hnv a pom pomstu, mlem uhodila i mne svm tloukem. Nicmn po njak chvli ji zaalo trpit svdom, i vzala ko k medovch kolk a d bn piv ke ko ki a smila se s nm, i s jeho enou a s jeho syny, a ekla: "Dbej o sv tata, jako j dbm o sv, chci ci o syna svho pna. A neslu se, aby se do rohy nebo k e, nebo vskutku obna m svj zadek ped ka dm bohem, jen zran mho chlapce y mu tekla krev z nosu!" Po tto phod zaal si ko k Muti velice v it a nosil darovan roucho ve svtench dnec stali Thovtovmi pteli a kradli medov kolky z na kuchyn a bojovali nestrann jak s Ro s K i, je si vybraly na i ulici za hi t, a Thovt bojoval po jejich boku, tak e ani sm S y se nebyl vyznal, zda byl Rohem nebo K em. Av ak m srdce se chvlo o malho Thovta poka d, kdy si el hrt na ulici. A pece jsem mu echtl brnit, nebo se musel nauit chrnit sm sebe a dostat svou mru plnou. Nicmn jsem mu kal ka dho dne: "Slovo je mocnj psti, Thovte, a vdn je mocnj nev

V Nemm ji mnoho co vyprvt o tomto svm pobytu ve Vesetu, ale pozdr m se tam je t alespo e to potom budu vypravovat ji jen vci zl. Proto povm tak, e jsem musel podle faranova rozkazu jt do zlatho domu, teba e jsem se o kvli Mehunefer pevelice obval, i vpl il jsem se dovnit mezi str emi a dvoany jako za i kei, kdy se obv dravho orla. I nav tvil jsem Aje, nosie berly po pravici krlovsk, a on byl neobyejn zachmuen a usta hovoil se mnou oteven a ekl: "Sinuhete, v e mi unik z rukou a bojm se, aby ztek nebyl hor dne ka. Pokus se pivst f rozumu, m e -li, a nebude-li jin pomoci, podej mu omamn lky tak siln, aby ji zstal om apomnl na sv sny, nebo jeho rozkazy jsou m dle tm nesmyslnj , a nevm ji , e chp u, chu moci ztrpkla v mch stech, a tak ten proklet Haremheb proti mn kuje pikle a zadr je v Mennoferu nklady obil, je jsem poslal do Srie podle mrov smlouvy a tak proto, aby h za n dostal zlato. Ten Haremheb je den ze dne opov livj a neposlouch mch rozkaz, n v Mennoferu, jako by byl zstupcem faranovm, akoliv dobe v, e faranovm zstupcem jsem berla je vskutku bezmocn v mch rukou a m dtky jsou neinn, nebo faran zakzal trestat zloinec se nesm ji biovat. Jak si v ak pedstavuje, e lid m e ctt zkony, kdy se ji out ruka zlodji pro vstrahu druhm, ba ani se nesm uznout nos a u i a nikterak to nech v dy se tak inilo od vk a mlo by se init i nadle, aby se zachovala cta k zkonm. Ale ta k zkonm zachovat, kdy se zkony mn den ze dne podle faranova rozmaru a ko en svitky stolcem se ten a jsou v nich m dle tm vt mezery, proto e jejich slova se neustle v pravuj." Nakal trpce a pravil: "Amonovi kn se mne dr jako svrab a jsou to rozumn mu i a v si starch zvyk a jsou hod a smru za mrnch podmnek a pipustili by, aby Aton vldl po boku Amonov, nebo se ob

novy stra liv setby, a i vlastn setby se obvaj, v dy lid ji nect dnch boh, nbr k lednm dnu, ka: Jezme a pijme, nebo ztra zememe a po smrti ji ns nebude.' V mi, Sinu o v e skon ve velikch hrzch, nepijde-li faran k rozumu, a nesvol-li k rozumu pijt, tno otevt mu lebku a k tomu potebujeme tebe, Sinuhete. A odpovdnosti lkask se nemus nebo jin se o ni s tebou rozdl a ji jsem nashrom dil etn svdectv ze zdej ho Dom lebek a no e, a ti dosvd jednomysln, e choroba farana Achnatona pokroila ji tak dalek e nutno otevt mu lebku, aby se vylily jeho neustl bolesti hlavy. Tak jeho stehna opuch j m dle tm vce a do nestvrnosti, jak v , tak e se vbrzku nebude ji moci ani pohybov n lkai soud, e voda, je ho nadm, pochz tak z jeho hlavy, tak e by se z n mla vyp Neml jsem chuti hovoit s nm o lkaskm umn, nbr zeptal jsem se ho s vsmchem: "Zvolily jeho nstupce Rohy, i zvolil jsi ho ty, knze Aji?" Zachmuil se velice a pozvedl sv ruce a pravil: "K bych byl opt obyejnm knzem a il v pokoji v mst On a sbral med vel a mazal svou ejem! Ale ta proklet staena mne zavedla sem a nakazila svou dychtivost po vld i mne, tak e ji nejsem svoboden ba i ve snch mne pronsleduje, teba e zemela, a o jejm ka se vypravuje, e se zjevuje v zahradnm loub a v trnn sni. Ne, Sinuhete, kdo jednou okusil moci, dycht po n stle vce, a tato v e je nejhroznj ze v ech v n lovka, ale jej ojen kterkoli jin v n lidsk. Dkuj svmu tst, e ji nezn , Sinuhete, Ty-jen -jsi-os byl pnem egyptsk zem, znal bych mnoho prostedk, jak uklidnit lid, a obnovil bych sta r podek a moc farana by byla vt ne kdykoli dve a Amon a Aton by vldli bok po bok spolu o moc. Tehdy by Aton ov em musel mt njak obraz, aby ho lid vidl a pochopil a ab y se v niem neli il od ostatnch boh, nebo faran Achnaton velice patn pochopil m uen til je, teba e jsem ho v nm sm vychovval, kdy byl je t chlapcem. Ty, Sinuhete, v , jak t lka, kdy je jeho nemocn divok a zuiv a nelze ho ji zkrotit. zne ho no em a vno o je a dopust, aby jeho krev tekla, dokud se neuklidn. Nen-li tomu tak? Vskutku, kdyby ch ml moc, dopustil bych, aby tekla krev a lid by se urit ve chvli uklidnil." Neml jsem chuti hovoit s nm o lkaskm umn, je to bych nebyl mohl uzdravit jeho nevdom hto vcech. Proto jsem se jen opt zeptal: "Zvolil jsi ji jeho nstupce, knze Aji?" Rozhoil se velice a pozvedl sv ruce na znamen odporu a ekl: "Odejmi to ode mne, nebo vskutku nejsem zrdcem, nbr vm v nho, jak v . A jestli e se nm tak k jeho dobru a abych zachoval jeho moc. Av ak moudr mu m v dy nkolik p ve svm neponechv si nikdy pouze jedin. Proto ti jen naznauji, e onen Smenchkare je pouh chla pec a velk man elka krlovsk si dala i dve na bradu krlovsk vous a vldla na trn fara m otcem krlovny Nefertiiti a m krev je tak spojena s krlovskou rodinou. Ale nekm ti ni c jinho, pouze naznauji, abys vdl, co bude pro tebe vhodn. Jsi toti pokud vm pl onoho py nho a marnivho Haremheba, ale ten sed jen na hrotech kop a takov sedtko je vel ce nepohodln i m e nhle spadnout a rozbt si hlavu o kmen. Pouze krev faran poj trn m a tato krev mus proudit posvtn od vk do vk ve zlatm dom, aby pojila ob zem. Av m e vldnout i skrze enu, nem-li faran syna." Zdsil jsem se jeho slov a zeptal jsem se: "Domnv se opravdu, e Haremheb, mj ptel Haremheb, by pozvedl svj zrak a zatou il po e korun? Tv e je nesmysln a zajist t pokousal vztekl pes, kdy tak mluv . V pece, jnem mezi prsty u nohou a e pi el do zlatho domu s hrubm pl tm chudch na ramenou." Av ak Aj pohldl na mne, jeho opuchl temn tve byly zachmueny a jeho oi, ponoen hlubok okm obom, m nedviv mily, kdy ekl: "Kdo te v srdcch lidskch? Touha po vld je nejvt z lidskch v n, ale odv -li se on u ho rychle z jeho sedtka zpt do blta zem!" A propustil mne. A my lenky bzuely mi v hlav jako vely, tak e jsem se ani nerozhl el kolem a krel jsem p , nebo v e, co mluvil o krlovsk krvi, vzbouilo m srdce. Krlovna Nefertiiti nebyla pece krlovsk krve, av ak kdyby faran Achnaton zemel, mohla by vldnout, pokud by jej dcera Me itaton nedospla, a Smenchkare by mohl vldnout pouze jako man el Meritatonin. A krom n mly krlovskou krev jen ostatn dcery Achnatonovy a jeho sestra Beketaton a v dnm mu i kr m Achnatona nebylo ji krlovsk krve, nebo o to se postarala krlovsk matka Tij svmi kou a zloiny. A nikdo nevdl, e j, Sinuhet, mm ve svch ilch krev krlovskou, krev velkh princezny mitannsk. A jen svat krev dvala prvo na trn faran, a proto snad jsem ml j na ervenou a blou korunu, teba e to nikdo nevdl. Av ak pouh ta my lenka rozechvla m srdce, nebo m srdce oveky se hrozilo moci, kdy jsem jak je jej setba, a nic nebylo pro m srdce stra livj ho ne hrozn odpovdnost trnu a

nemohl jsem pochopit, jak m e nkdo ze sv svobodn vle tou it po takov odpovdnosti. Prot m pova oval Ajovy ei o Haremhebovch tajnch myslech za nesmysln a ehnal jsem svmu osud n dopustil, abych plul v den svho zrozen pes eku v lodice z rkosu do tvrti chudch, a jsem ernm prstm krlovny Tij, kter vzaly rkos a osvobodily mne od thy korun a od ve k povdnosti. Ale tak nesmysln a nedsledn je srdce lidsk, e pes v ecko uji ovn mho ro okost a kivdu, je se mi stala, akoliv rozum pravil, e ona kivda mi byla po ehnnm, je ce nebylo nikterak srdcem vladae, nbr srdcem tichho lovka. Bloudil jsem tak, nevid a nesly e, po chodbch palce zaujat jen svmi kypcmi a hokmi my i, a tak jsem ov em pmo vrazil do nrue Mehunefer, opatrovnice jehelnku, teba e jsem p v e mo n, abych se j vyhnul. Ale snad m tajn my lenky mne vedly proti m vlastn vli p o mnohdy sm lovk nev, kam ho jeho nohy nesou. Zhrozil jsem se, kdy jsem spatil jej si amalovan obliej a drobn ern oi, a cinkn nesetnch perk na jejm hrdle a na zpst vlench voz a tt a m kolena na psku pou t a m zpst pipoutan k vozm Azirovch Av ak Mehunefer se zhrozila stejn jako j, kdy mne spatila a vzala mne sp n za pa i a se a zavedla mne do krytu za sloup, teba e jsem se moc brnil. Za sloupem mn pohladila tve a je t jednou se ustra en rozhldla a ekla: "Sinuhete, Sinuhete, mj mal holoubku, mj vrn bku, konen jsi tedy pi el, abys mne od i t, e by to nebyl bval hch, nbr byl bys bval pouze mm ptelem. A plula jsem za teb etatonu, abych ti to ekla, ale tvoji sluhov se chovali ke mn drze a odvedli mne zpt na lo, a kdy jsem z n vyskoila do vody a dostala se zptky na beh, hodili mne opt do e a bili mne tyemi, tak e jsem se mlem utopila a musela jsem plavat k lodi a veslai mne vythli vesly, co byla pro mne velk pohana. Nemm ti to nicmn za zl, Sinuhete, nbr v lo nerozumnost tvch sluh a nikoli tvou vinou. Pak jsem se dozvdla, e jsi odcestoval do Srie s nebezpenm kolem a doshl na tto cest velik slvy. Ale, Sinuhete, nevm, jak ti povdt a obvm se, e zranm tv srdce." Sevela ruce a byla ve velik zkosti a jej ern oi se mi vyhbaly, tak e jsem se zaal b a nemyslil jsem nic jinho, ne e mi chce ve sv po etilosti tvrdit, e jsem ji oplodnil, teba e jsem se j vskutku nedotkl takovm zpsobem. Av ak ona se dala do ple a chytila mne pa e a pravila: "Sinuhete, Sinuhete, pteli mj mil, jsem jen slab ena a neml jsi mne zanechat samotnu. nevm, pochop -li mne, kdy jsi sm tak vrn a bzliv, ale doufm, e pochop . Vz tedy, y, pohldl jin mu na mne dostiv a j jsem ve sv slabosti podlehla." Plakala hoce a poplcvala mne po tvch, aby mne ut ila a pokraovala: "Nen to tak zcela po etil mu , i zalbilo se mi v nm, teba e ti nen v niem podoben, nb ako bk a bije mne a rve mne za u i. Proto t zapsahm, Sinuhete, odejdi, aby t se mnou ne idl, nebo tu by mne zbil je t vce, a to bych nerada, i kdy mi jeho rny jsou obas docel mn. Odpus mi, Sinuhete, zlomila-li jsem tv srdce, ale nyn ji nemohu dle s tebou zstat. Pohldla na mne ustra en, obvajc se zajist, e i j ji zbiji. M leva byla nicmn tak v se byl radji sml a skkal radost, ale pedstral jsem zrmutek a pravil: "Krsn Mehunefer, rd ti dopeji tv tst, v dy tv tst je i tstm mm. Vz nicmn, v dy a nikdy na tebe nezapomenu." To byla pravda, nebo jsem vdl, e nemohu nikdy zapomenout na tuto hroznou enu, ale ona byla dojata a poplcvala mne po tvch svma vrsitma rukama, a myslm, e by se byla i rt svmi rty, kdyby se nebyla bla svho milho. Konen ekla: "Sinuhete, dojata vnem a zrmutkem jsem ti kdysi vypravovala podivn vci za noci, kdy zemela velk matka krlovsk, a ji si ani nevzpomnm na v ecko, co jsem ti povdala, a dou si na to zapomnl i ty. Av ak kdyby sis vzpomnl, pak vz, e v e, co jsem ekla, byla pouh vno mluvilo mmi sty, nikoli j. Velk matka krlovsk byla dobr a ctyhodn ena, i obt ne jej pamtce a mluvme o n pouze dobr, obzvl t od t doby, co jej ka se zaalo objevo radnm loub a sedv obas v noci s krlovskm vousem na brad na krlovskm trn ve velk Tak se m my lenky je t vce pomchaly, nebo bylo docela dobe mo n, e mi Mehunefer oprav a vymyslila si svou povdku, opita vnem, aby se mi vychloubala. Ale nhle peru ila Mehunefer n rozhovor vkikem a odskoila ode mne a b ela, horliv pro ikou radost, vstc ardenskmu poddstojnkovi, jen pichzel po chodb proti nm. Tento po l vysok a otyl mu a jeho oi byly zrudl pivem a koulel jimi jako bk a jeho ruce byly ja ko hrb. Svmi md zdobenmi dtkami prskl Mehunefer po zdech a vzal ji za ji a zatsl "U Sutecha a v ech bl, ji se zase miliskuje s cizm mu em, ty star samice?" Z toho jsem usoudil, e tento poddstojnk je Mehunefeinm milm, a zmizel jsem rychle, neb o to byl vskutku mohutn a stra liv mu .

el jsem je t do enskho domu, abych pozdravil princeznu babylnskou, kter rozbila d bn s em Achnatonem, ale nyn byla zde, nebo krlovna Nefertiiti ji sp n poslala z Achetatonu d o Vesetu, kde bydlely i v ecky ostatn eny faranovy. Byla to toti krsn mlad ena. Mluvi mnou vldn, nebo jsem znal jej jazyk, a ona sama se ji nauila jazyku egyptskmu a mluvi a sm n a pvabn zrove. Akoliv byla velice nespokojena, e faran nesplnil svou povinnos lo se j nicmn ve Vesetu a byla radji v Egypt ne v zavenm enskm dom babylnskm. Ob ce vesetsk ivot a pravila mi: "Nikdy jsem nevdla, e ena m e bt tak svobodn jako v Egypt. Nemusm skrvat svou tv hovoit, s km jen chci, a sta, abych poruila, a penesou mne do msta a mohu se zastnit in velmo a nikdo mi nem za zl, kdy dovolm, aby mi krsn mu i polo ili ruce kolem hrdla li se svmi sty mch tv. Rda bych nicmn, aby faran splnil svou povinnost vi mn, ab m je t volnj a mohla se obveselovat, s km bych chtla, nebo pochopila-li jsem dobe, je ypt zvykem, e se ka d obveseluje, s km chce, pokud to in tak, aby se to druz nedozvd l , e mne faran pozve brzy k sob, aby splnil svou povinnost vi mn? Nebo kdy vidm, j z kolem mne obveseluj a vypravuj mi rozlin takov vci, zan m vru obt ovat, e jse akoliv byl d bn ji dvno pede mnou rozbit." Byla opravdu velmi krsn a jej ple byla bled a oi ohnivj , ne mly egyptsk eny, ta al, e mu i tou polo it sv pa e kolem jejho hrdla. V jejch och se tpytila spousta jis a na mne, tak e jsem upadl do velikch rozpak a neodv il jsem se j odpovdt. Rozhrnula po svou zu a ekla: "Soudm, e faran m obavy o m zdrav a poslal t ke mn, abys m jako krlovsk lka vy e ci, e egyptsk podneb mmu zdrav neobyejn svd, a jedin vc, kter mi in starost ud tlust pro zdej mu e. Povz mi ty, zda jsem pli tlust a zda bych mla proto zhubnout i to upmn jako egyptsk mu a jako ptel, abych mohla napravit tento svj nedostatek, neb Babyln je ena mu i tm milej , m je tlust , a proto jsem tam jedla mnoho sladkost a p , aby se m kosti tm vce obalily masem." Zapomnl jsem, e jsem lkaem a hledl jsem na ni oima egyptskho mu e a ptele, jak dal l jsem ji, e nen na n vady a e vt ina mu dv pece pednost roho m mkkm ped tvrd ezi mu i babylnskmi a egyptskmi. Radil jsem j nicmn, aby pestala jst sladkosti a pt , ponvad jak faran, tak velk man elka krlovsk jsou huben a dlouhch hrdel, a proto dob d, aby tak v ichni vzne en u dvora byli huben a dlouhch hrdel, a podle toho se tak u n. Myslm, e ochota mho uji ovn vzbudila v n myln nadje, je to pohldla na mne vznam "Mm pod levm prsem mal znamen, jak vid . Je tak mal, e se sotva zpozoruje, tak e mus abys je uvidl. Pesto e je tak mal, je mi velice nepjemn a rda bych, abys je vyzl sv ebo nkter dvorn pan, je byly v Achetatonu, mi vypravovaly, e provd obratn takov k pot e nemocnch, tak k pot e sv." Jej r ov prsy byly opravdu krsn a stly za pohled, ale z jejch slov a z jejho chovn l, e ji poznala vzru en Vesetu, jen e j jsem si nikterak nepl lmat peeti na faranov oto jsem ekl, e lituji, ale nemm s sebou svou lkaskou skku, a sp n jsem od n ode e a je jistota, a Merit byla mm dm milej ne v ecky princezny Babylnu. Av ak prohldl jsem skrze ni a spatil nhle Veset a jeho zlat dm oima cizince, i poznal j em, jak velik byla zka enost zlatho domu, ponvad ji nakazila i ji a ona se jako mal dt la po nejhor ch egyptskch zvycch. Proto jsem tak tuto phodu vypravoval. Musm nicmn doznat, e jsem poctil jistou hokost, kdy jsem od n odchzel, av ak bylo-li ni i pro v ecky jin my lenky, kter mi bzuely v hlav, to nevm. Rozhodn v ak jsem odch atho domu po nv tv u n leheji, ne kdybych byl ode el pouze s plcmi ahadly Ajovmi

Je t je mi vypravovat, e za tohoto mho pobytu ve Vesetu se dal donst jedn temn noci pe dm knz Hrihor a nav tvil mne. Pipomnl mi v e, co se stalo mezi nmi, a pravil: "Sinuhete, vzpome si na svj slib! Lo ji pluje v plnm proudu, ale m je t as skoit do ." "Nevzpomnm si, e bych ti byl nco slbil," odpovdl jsem mu, zachovvaje svou dstojnost. Tu se na mne usml smvem moudrho mu e a otel posvtnm prstenem Amonovm na svm palci a leskly posvtnm olejem, i pravil: "Snad jsi neslbil ve sv hlav, ale ve svm srdci jsi slbil, teba e o tom sm nev . Tv h us nicmn posp it, aby dohonila tv srdce, nebo za p t zplavy pijde hlad do zem Kem nm nemoci a mor, a opt v patch za nimi potee krev, a ani ten nejmoudej nev, co se pak tt." "Zplava snad snadno vystoup," ekl jsem mu, "ale jak stoup, tak se rozlv a smet v ecky

ze sv cesty. I m e se stt, e smete i tebe, Hrihore, tebe a tv knze a nemohu ci, zd u zarmoucen. Velik zplava m e uinit toti mnoho kod, ale a vody opadnou, zstane po nic prs a m vt zplava, tm vce prsti, tak e roda potom bude velik." Hrihor se nerozhnval, nbr zachoval svou moudrou mrnost a pravil: "Mysl si zajist, e jsi moudr, Sinuhete, kdy tv slova maj tolik vznam, ale tv podob prvn. ekl bych sp e, e se ve tm brous no e, a vid ji jiskry odltvajc od jejich ous se blznovstvm faranovm a horlivost K , a hladem a morem a krv se brous, a pro srdce Egypta. Je-li v ak srdce lovka probodnuto, pak lovk le a nevstane a pouze ervi z nho u itek a tloustnou. Chce Egypt uvrhnout do moci erv, Sinuhete? Lhostejno, zda zpl ava i no e! Lo pluje vped a jej rychlost se stle zvt uje, ale je t m e do n vskoit i. Nechce -li, pak spadne snad do vody a utop se, sko -li pli pozd. A ty sko , Sin srdce lidsk, o tom t mohu ji nyn ujistit." V odpov jsem mu dovedl ci pouze: "O ztku pedem nikdo nic nev." I myslil si zajist, e jsem slab, ale nevdl, e v mch ilch snad proud krlovsk krev. ysvtlit mnoh m iny, je sm nechpu a vysvtlit nedovedu. Ale snad i to je pouh le a p podobn mnohm jinm pedstavm, a snad je tomu tak, e dn lovk nezn sv srdce, nbr s a provst iny, je sm nikterak nechpe, a to jak zl, tak i dobr. A Hrihor ode el je t za tmy a nerozlouili jsme se jako neptel, nbr jako dob ptel i.

Zstal jsem ve Vesetu po celou dobu set, i pi la doba n a s n dusno a mouchy do tvrti c h, ale pesto jsem ve Vesetu setrvval a nepl jsem si odtud odejt. Konen faran Achnaton mi dal vdt, e jeho bolesti hlavy se zhor ily, i nemohl jsem ji d et a odkldat svj odjezd. Proto jsem se roz ehnal s Kaptahem u Krokodlho ocasu a Kaptah mi ekl: "Pane mj, koupil jsem pro tebe v ecko obil, kter jsem jen mohl dostat, a je ulo eno v m nohch mstech, a tak jsem njak obil ukryl, nebo moudr hled vped a nikoli dozadu, a p zlin po etil pedpisy a zkony obt uj neustle obchodnky a ru je v jejich povolenm y se snad stt, e by tv obil bylo zabaveno a prodno lidu, pijde-li hlad, a zisk by si d ali vbr dan do svch m c, teba e se to je t nikdy dve nestalo a nen dobrm zvykem bil druhch. Ale vm ji , e se m e stt cokoli, ponvad byl vydn pedpis, e se ji ne ie, tak e se tam nyn poslaj przdn d bny pouze tajn a s velikmi vdaji, co velice zme A vskutku ji nevm, zda stojm na hlav i na nohou, nebo tento pedpis je stejn po etil syrsk pn kupovat przdn d bny. Zrove bylo zakzno poslat do Srie obil, ale to je umn, jen e pichz te pozd, je to v celm Egypt se ji nedostane ani zrnko, aby se mohlo o Srie. Proti takovm pedpism a zkonm nic nemm, ponvad ukliduj lid a jejich provd brho zvyku oddalovat tak dlouho, dokud obchodnk nem svj zisk v m ci a pak ji nic kvli neztrat. Ale zkon o przdnch d bnech je po etil a hodn odsouzen, nebo se m e samoz se d bny napln ped odeslnm vodou, tak e to ji nejsou d bny przdn, a za pouhou vodu s latky, teba e faranovi vbr si vymyslili pemnoh jin zpsoby, jak vybrat dan." A Kaptah pokraoval dle: "Bu dobr mysli, mj pane, nebo po p t zplav jsi nejbohat m mu em Egypta, tak e jen f ty, nestane-li se nic neoekvanho. Nicmn musm piznat, e jsem velice znepokojen kvli R K m. Akoliv uznvm, e faran Achnaton je velik vlada, je to za jeho vldy jsem tak ve byl bych pece jen rd, kdyby se jeho panovn ji skonilo a v e bylo opt jako dve, abyc hl v klidu a s ubezpeenou mysl t it ze svho bohatstv pod ochranou podku a dobrch zko ozumm ji vbec svm otrokm, nebo se chovaj opov liv a jsou den ze dne drzej a nespok obilm a luklm olejem, nbr hzej sv msy s jdlem dozorcm v tv, a j se je neodva u hol, nebo se ji stalo, e se otrok vrhl na svho pna a zlomil jeho hl a pna zbil a upr a nco takovho se pece dve nestalo. Proto by bylo teba povsit nkolik otrok na hrad ou dol pro vstrahu druhm, a nenakal bych pli nad utrpnou kodou, i kdyby to byli moj n otroci." Pipomnl jsem mu, e on sm bval kdysi otrokem a zakusil ivot otroka, ale Kaptah se velic e pohor il a pravil: "Vskutku, otrok je otrok a pn je pn, a to je nejlep podek, jak m e na svt bt, a ta a tak tomu v dy bude. A v tom podku nen nic zvadnho, a j jsem toho nejlep m dkazem, m nyn bohatm mu em j, jen jsem bval kdysi otrokem a tloustnu zsluhou vlastnch scho vlastn obratnosti, a tot se m e stt ktermukoli otroku, je-li dosti chytr a obratn a d -li lht a okrdat stejn dobe jako j. A jakpak by tedy nebyl tento podek nejlep ze v e

y dv tyt mo nosti ka dmu? A ostatn, v dycky bylo jdlem otrok zka en obil a kysel m nic mnit. A rovn je teba bt otroka hol a asto a siln , aby ml dvru a ctu ke l ostatnm slu pa svho pna, nebo otrok, jen se nebije hol, se stane vbrzku drzm a po o pna za slabho. To v e vm nejlpe j sm, v dy nejednou opuchl mj zadek i ltka sladkm le, a nikterak mi to neu kodilo, nbr nauilo mne to okrdat a lht je t lstivji, tak e do otn tot uen i otrokm svm." O tto vci vru bych se byl s nm marn pel, i roz ehnal jsem se s nm.

A roz ehnal jsem se tak s Merit a s malm Thovtem, nebo ke svmu zrmutku jsem je nemohl v zt s sebou na cestu po proudu dol, jak bych si byl pl, je to faran mi poruil pospchat , e by tato cesta nebyla jim k dn radosti. Ale Merit jsem ekl: "Pijte za mnou, ty a mal Thovt, a budete bydlet v mm dom v Achetatonu, abychom byli v i chni spolen astni." Merit mi v ak pravila: "Vezmi kvt z pou t a zasa jej do tun prsti a zalvej jej ka dho dne a on zvadne a zhy jn by bylo mn v Achetatonu a tv ptelstv ke mn by zvadlo a zhynulo, a bys mne srovn vornmi panmi a ony by ukazovaly prstem na v e, co je ve mn jinho ne v nich, nebo znm a myslm, e i mu e znm. Ostatn se neslu tv dstojnosti krlovskho lkae mt v dom e krm a jej kyle po lta poplcvali opil mu i." ekl jsem j: "Merit, m milovan, vrtm se k tob, jak budu moci nejdve, nebo trpm hladem a zn, ja od tebe vzdlen. Mnoz opustili Achetaton a nevrtili se ji tam. Snad i j pijdu k tob a j se nevrtm do Msta Nebeskch V in." Ale Merit pravila: "k vce, ne snese tv srdce, Sinuhete. Znm t a vm, e by nebylo hodno tv dstojnosti a, kdy ho druz opou tj. V dobrch dnech bys ho byl snad mohl opustit, nikoli v ak ve dnec zlch. Takov je tv srdce, Sinuhete, a snad prv proto m m ptelstv." Jej slova pobouila m srdce a osiny pchaly mne v hrdle pi pomy len, e bych ji ml ztrat roto jsem ekl nalhav: "Merit, na svt je mnoho zem a Egypt nen jedin. Jsem znechucen zpasem boh a blznovstv an. Prchnme proto spolu nkam daleko, abychom tam spolen ili, ty a j a mal Thovt, ned o den ztej ." Ale Merit se usmla a zrmutek zernal v jejch och, kdy pravila: "Tv e je marn a v sm, e nen pravdiv, ale pesto je tv le mil mmu srdci, nebo p Nicmn nevm, e bys mohl t asten nkde jinde ne v Egypt, je to jsi se sem kdysi vr h j mohla t astna nkde jinde ne ve Vesetu. Kdokoli pil jednou vodu Nilu v dy to v ete, nikdo nem e prchnout ped svm srdcem, a ty mus dostat svou mru plnou. A asem, a b estrla a zo klivla a ztloustla, nasytil by ses mne a zaal m nenvidt pro v ecko to, co b kvli mn opustil. A toho si nepeji, a proto se t radji zeknu." "Jsi mm domovem a mou vlast, Merit," ekl jsem j. "Jsi chlebem v mch rukou a vnem v mch tech a v to sama dobe. A jsi jedinm lovkem na svt, vedle nho nectm svou osamlo luji." "Prv tak," ekla Merit ponkud trpce. "Jsem pouze pokrvkou tv osamlosti, pokud se nestan tvou otelou roho . Ale tak to mus bt a nepeji si nic jinho. Proto ti tak neprozradm emstv, je hlod v mm srdci a je bys snad ml znt, nbr ponechm si je pro sebe, teba e ve sv slabosti mlem ji ekla. Av ak kvli tob je skrvm, Sinuhete, pouze kvli tob!" A neprozradila mi sv tajemstv, nebo mla vce hrdosti ne j a snad byla tak osamlej n tehdy jsem to je t nechpal, nbr myslil jsem pli na sebe. Tak ale podle mho mnn miluj, teba e m to nikterak neomlouv. A jestli e si mu i mysl, e jsou jin, kdy miluj jen pouh pedstava, jako tak mnoh vci na svt jsou pouhmi pedstavami.

Nato jsem odcestoval z Vesetu a vrtil jsem se do Msta Nebeskch V in a nyn ji nebudu v avovat nic jinho ne zl. Proto jsem se tak pozdr el dle u tchto phod, teba e nebyly p ale pece jsem je vypravoval a to pouze pro sebe sama. KNIHA TINCT KRLOVSTV ATONOVO NA ZEMI I Kdy jsem se vrtil do Achetatonu, zjistil jsem, e faran Achnaton je opravdu nemocen a potebuje m pomoci. Jeho tve propadly a lcn kosti z nich oste vystoupily a jeho hrdlo

e prodlou ilo je t vce, tak e pi slavnostech ji neunesl thu obou korun a jeho hlava se p nimi zvracela dozadu. Jeho stehna byla opuchl a ltka naopak huben jako tyky a pod oim a ml modroerven vky z neustlch bolest hlavy. A tak ji nehledl lidem pmo do o, il po jinch svtech, a pro svho boha zapomnal asto na lidi, s nimi hovoil. A zhor oval sv bolesti, nebo se prochzel po zahrad uprosted dne bez krlovsk pokrvky na hlav a b unenku, vydvaje tak svou hlavu napospas ehnajcm paprskm svho boha. Av ak Atonovy papr u nikterak ne ehnaly, nbr otravovaly ho, tak e blouznil a ml zl vidn. Jeho bh byl snad v, jako byl on sm, nebo i on nabzel dobro a lsku pli otevenou dlan, pli prudce a ak e jeho dobrota se mnila ve zlo a jeho lska sela zkzu. Ale ve svtlch chvlch, kdy jsem mu dval chladiv obklady na hlavu a ulehoval jeho bolest m uti ujcmi lky, hledl na mne zasmu ilma a trpkma oima, jako by se bylo vpl ilo do je nevslovn zklamn, a jeho pohled dojmal m srdce, tak e jsem ho opt miloval v jeho slabos a byl bych mnoh obtoval, kdybych ho byl mohl u etit onoho zklamn. Mluvil ke mn a kal: "Sinuhete, mohla by bt m vidn l a pochzet pouze z chor hlavy? Je-li tomu tak, pak je hroznj , ne mohu pomyslit, a svtem nevldne dobro, nbr jm vldne nezmrn zlo. Proto bt a m vidn mus bt pravdou. Sly , Sinuhete, ty nepoddajn, m vidn mus bt pravdo ce ji nez v mm srdci jako dve, i kdy moji ptel plij do mho lo e! Nejsem nikterak srdc lid. I do tvho srdce vidm, Sinuhete, do tvho mkkho a slabho srdce, a vm, e mne a, ale odpou tm ti, je to svtlo kdysi ozilo tv srdce." A opt se ho zmocnily bolesti, i bdoval a pravil: "Sinuhete, nad chorm zvetem se smiluje kyj a nad zrannm lvem se smiluje kop, ale kdo s e smiluje nad lovkem? M zklamn je trp ne smrt, a smrti se nebojm, nebo jeho jas pl i a i kdy m tlo zeme, bude mj duch t na vky vk a zit v nm nad v zem. Ze slu inuhete, a v slunce se navrtm, a tou m ji dychtiv, abych se k nmu vrtil, po v ech svc h." Tak mluvil ke mn ve sv nemoci a nevm, zda sm vdl, co k. Av ak kdy zaaly vody Nilu opt stoupat, zotavil se mou p, teba e by bylo bvalo snad l ch ho nebyl bval o etoval a nechal ho zemt. Lkai v ak nen dovoleno nechat zemt nemoc e-li ho svm umnm vylit, a to je asto lkaovm prokletm, ale proti tomu je bezmocen, i ravovat dobr i zl, spravedliv i nespravedliv, ani in rozdlu mezi nimi. Kdy tedy zaa Nilu opt stoupat, zotavil se a zrove se zaal uzavrat do sebe, a ji ke mn nemluvil a n mluvil ani ke komukoli jinmu, nbr jeho oi ztvrdly a byl velice osaml.

Av ak bylo pravda, kdy ekl, e jeho ptel plij do jeho lo e, nebo kdy mu krlovna Nefe dila pt dcer, nasytila se ho a zaala ho nenvidt a nemyslila ji na to, co in, nbr zra ho v emi zpsoby. Tak se j zazelenalo po est obiln zrno a dt, je bylo v jejm ln, byl jmna faransk krve, nebo dopustila, aby do jejho lna vtkala semena ciz a pekroiv anice, nepoutala se ji nim, nbr obveselovala se s kmkoli, kdo se j t chvle zalbil, mm ptelem Thutmosem se obveselovala. A nebylo j teba vyhledvat dlouho soulo nka, nebo rsa byla vpravd stle krlovsk teba e jej jaro ji odkvetlo a v jejm pohledu a vsm o k n pitahovalo mu e jako kouzlem, tak e se nemohli opanovat. Vdom a mysln ze sv hok nenvisti ti ila svou ze u faranovch vrnch a odcizovala je Achnatonovi, obveselujc se , tak e kruh ochrann lsky kolem farana Achnatona se stle tenil. Jej vle byla pevn a jej chytrost bitk a ena je nebezpen, je-li jej zl vle spoje a krsou, a je t nebezpenj je, poj-li se k tomu v emu je t moc velk man elky krlovsk si pevnmi pouty, ona Nefertiiti, po mnoh lta. Pli dlouho se spokojovala smvy a krsou chy a vnem, zpvy a lichocenm. Av ak cosi se v n zajist zlomilo, kdy porodila ptou dcer i vila, e nikdy ji neporod syna, a vinu dvala Achnatonovi. Je pravda, e to v e bylo pr ve kermu du prody, i mohlo to zmst mysl eny. Nicmn je teba si pipomenout, e v je a ern krev knze Aje, krev l i a alby, krev nespravedlivho a po moci dychtcho, i nen d se stala takovou, jakou se stala. Av ak na jej obranu musm napsat, e po cel ta minul lta nebylo lze o n ci zlho slova tak o n zle nemluvil, nbr byla enou vrnou a obklopovala farana Achnatona v svou milu a brnila jeho blznovstv a vila jeho vidnm. Proto mnoz byli pekvapeni jej nhlou zm u a pova ovali i to za znamen proklet, je le elo na Achetatonu jako smrtc stn. Nebo je ost pr byla tak velik, e se obveselovala dokonce i se sluhy a s ardeny a s kopi hrob, oliv tomu bych nevil. Ve svch eech lid rdi pehnj a nadouvaj v e, co se stalo, ak ebylo nutno pehnt, nebo staila zcela sama o sob takov, jak byla. Nicmn nechci ji soudit pli psn, nebo kterkoli ena by se dokzala vzru it v n, kd

a svt a krlovnou, chytrou, jemnou a v emi obdivovanou, a kdyby ila pipoutna k mu i, jen vzru oval pouze svmi vidnmi a jemu by obt kala ka dho roku jako dobr krva a rodila je jen by s n hovoil i na lo i pouze o Atonovi. Ostatn kdy se jednou otevely Nefertiitiny oi a jej nha se promnila v hokost, tu vidla farana Achnatona pouze svm chladnm rozum zjistila, e seje kolem sebe jen proklet a ene svou vlastn moc nezadr iteln do zkzy. Pro o jej zv en touha po mu ch nebyla snad pouze pozd propuklou v n, nbr chtla snad chl potav udr et vrn velmo e moci faransk, dokud byl je t as, a pou vala k tomu nejjist na. Ale v ecky tyto my lenky jsou jen mmi vlastnmi domnnkami o n, a stejn dobe to mohlo bt ono.

Faran Achnaton se tedy uzavel do sv osamlosti a jeho pokrmem byl chlb a ka e chudch a j ho npojem byla voda Nilu, nebo chtl oistit sv tlo, aby opt doshl jasu svch vidn, a e, e maso a vno jeho vidn zatemuj. A z cizch zem nebylo do Achetatonu sly et nic dobrho, nbr Aziru poslal ze Srie faranov n hlinn tabulky s rozlinmi st nostmi. Tak jeho mu ov by se chtli vrtit dom psal a pstovali dobytek a obdlvali pdu a obveselovali se se svmi enami, nebo jsou to mu ov jn a miluj jen mr. Av ak ze sinajsk pou t pronikaj neustle pes pravoplatn hranin k upy ozbrojen egyptskmi zbranmi a vedou je egypt t dstojnci a maj egyptsk vlen vozy stlm nebezpem pro Srii, a on, Aziru, nem e tedy propustit sv mu e dom. A tak velitel chov nanejv nepstojn a proti slovm a smyslu mrov smlouvy, je to zavr brny Gazy p odnky a karavanami a pouze podle sv vlastn zlomysln vahy uruje ty, jim dovol obchodov v mst. A je t jin st nosti pedkldal Aziru a jeho st nostem nebylo konce ... A jin mu y byl ji dvno ztratil trplivost tak psal ale jeho shovvavost je velik, je to miluje in mr. Av ak s tmito vcmi to mus skonit, jinak nem e on, Aziru, ruit za nsledky. Tak Babyln byl pevelice ura en, je to Egypt s nm soupeil na syrskm trhu v prodeji obil e nebyl krl Burnaburia spokojen s dary, je dostal od farana vnem, nbr pova oval je za ostaten, a vypotval tak celou spoustu nejmen ch po adavk, je mus faran splnit, aby ptelstv Babylnu. Stl vyslanec babylnsk v Achetatonu kril rameny, rozhazoval ruce a rval si svj vous, ka "Mj pn je jako neklidn lev, jen se zved ve svm doupti a rozvr chp a enich po v svou nadji v Egypt, v ak je-li Egypt opravdu tak chud, e mu nem e poslat dosti zlata, ab y mohl najmout statn mu e z nevzdlanch kraj do svho vojska a postavit vlen vozy, pak co se stane. Silnmu a mohutnmu Egyptu chce mj pn bt v dy ptelem a tento spolek by ud v mru, je to jak Egypt, tak Babyln jsou dosti bohat a nen jim teba vst vlky, nbr ch at v e pi starm pro sv bohatstv. Ale ptelstv slabho a chudho Egypta neznamen pro m nbr je mu jen bemenem, a mohu ci, e mj pn ustrnul a zhrozil se, kdy se Egypt vzdal z labosti Srie. Av ak otvor vlastnch st je bli ne otvor m ce, a proto mus Babyln mysl . Teba e miluji Egypt a peji mu v e dobr, jsou mi vhody m zem dle itj ne vhody Eg iven, budu-li muset vbrzku odcestovat a vrtit se do Babylnu, akoliv bych tm byl veli ce zarmoucen." Tak hovoil, a dn rozumn mu nemohl popt moudrost jeho slov. Tak se stalo, e krl Burnaburia pestal poslat hraky a barevn vajka sv tlet man el u, teba e byla dcerou faranovou a teba e v jejch ilch proudila svat krev.

Zatm pibylo do Achetatonu poselstvo chetitsk, v nm byli etn vzne en vojevdci. Tvrdil aby upevnili dvn ptelstv Egypta a zem Chatti a zrove aby se obeznmili s egyptskmi o nich sly eli tolik dobrho, a s egyptskm vojskem, z jeho du a vyzbrojen se piu mno Chovali se mile a sebevdom a pinesli s sebou velk dary dvoanm. Mladmu Tutanchatonovi, an elu princezny Anchsenpaaton a zeti farana Achnatona, darovali krom jinho n , jen byl modrho kovu a ostej a odolnj ne v ecky ostatn no e, tak e jinoch byl pln radosti a se jim za to odslou il. V Achetatonu jsem ml pouze j takov n , jej jsem kdysi dostal da em od chetitskho velitele pstavu za to, e jsem ho vylil, jak jsem vypravoval, i poradi l jsem Tutanchatonovi, aby jej dal pokrt zlatem a stbrem po zpsobu mitannskch lechtic, jak jsem dal i j uinit kdysi v Simye. Tak se stala z no e ndhern ozdobn zbra a Tutanch n si ji tak oblbil, e chtl, aby mu byla dna jednou do hrobu. Byl to toti odjak iva slab a nedu iv chlapec a myslil vce na smrt, ne bylo jeho vku pimeno. Tito chetit t pohlavi byli opravdu pjemn a vzdlan lid a na jejich pancch a pl t slunce a dvojit sekery. Jejich velik, statn nosy, rozhodn brady a divok oi okouzlily n admru dvorn pan, je milovaly podle zvyku en v e nov. Tak si zskali mnoho ptel v Ache

a od rna do veera a od veera do rna se konaly hostiny na jejich poest v palcch velmo li nakonec zcela vyerpni a st ovali si s smvem na bolesti hlavy. A stle se usmvajce, "Vme, e o na zemi koluj rozlin hrozn povsti, kter o ns roztru uj rliv nrody. eme z toho, e se vm m eme sami ukzat, tak e vidte na sv vlastn oi, e jsme vzdlan l ovedou st a pst. A nikterak nejme syrov maso a nepijeme krev dt, jak se o ns k, n jst po zpsobu jak syrskm, tak egyptskm. A tak jsme pokojn lid a nevyhledvme hdky, n mo n dary a nechceme od vs nic jinho na opltku krom vdn, je by nm mohlo bt u iten n nrod k stle vy vzdlanosti. Jmenovit ns zajm, jak zachzej va i ardeni se zbra e va e krsn a zlatem pokryt vlen vozy, je se nemohou k na im t km a neohrabanm a ne ni pirovnat. A neslu se, abyste vili pomluvm mitannskch uprchlk, kter o ns roztru jich st mluv pouh hokost, je to zbable uprchli ze sv vlasti a opustili sv rodiny. M e rdit, e by se jim nebylo nic stalo, kdyby byli zstali doma, a radme jim, aby se vrti li do sv zem a ili v dohod s nmi, a nebudeme jim mt za zl jejich pomluvy, nebo chpem ich hokost. Ale tak muste pochopit, e zem Chatti je mal zem a e mme mnoho dt, je t iluliuma m dti velice rd. Proto potebujeme pro sv dti msto a pro svj dobytek nov pa a v zemi Mitannu je msta dosti, nebo jej eny rod pouze jedno nebo nanejv dv dti. A k ho jsme nemohli hledt na tlak a nespravedlnost, je vldly v mitannsk zemi, a po pravd e o, sami Mitannci ns po dali o pomoc, tak e jsme vkroili do jejich zem jako osvoboditel. nyn mme dosti msta v zemi Mitannu i pro sv dti i pro svj dobytek a ani ve snch nemysl na podroben dal ch nrod, je to jsme nrodem pokojnm a chceme pouze dosti msta pro sebe dy toho doshneme, budeme docela spokojeni." A pozvedli sv pohry nata enma rukama a vyn eli velice Egypt a pan hledly tou ebn na je ln je a do jejich divokch o a Chetit pokraovali ve sv ei a kali: "Egypt je krsn zem a milujeme ji. Ale snad tak v na zemi je nco hodno pouen a vme lat vdaje na cestu i pobyt v na zemi tm egyptskm velmo m, kte ns maj rdi a chtj . A snad jim nadto d i dary, nebo Egyp any m velice rd a dti m rd. A kdy je ji e o musme tak ci, e n krl si peje, aby na e eny rodily co nejvce dt, ale pesto se n sk obvat, nebo se pece dovedeme obveselovat tak po zpsobu vzdlanch lid, i neobt km eme se obveselovat po zpsobu egyptskm, jako zde po zpsobu egyptskm jme." Tak hovoili velice krsn k velmo m achetatonskm a nikdo ped nimi nic neskrval, ale mn o, jako by pi el s nimi do Msta Nebeskch V in mrtvoln pach, a vzpomnl jsem si na jejich vldnou zemi a na arodje nabodnut na kly podl cest. Proto jsem nebyl zarmoucen, kdy kon z Achetatonu ode li.

A Msto Nebeskch V in nebylo ji sob podobno, nbr vzru en se zmocnilo jeho obyvatel, a e t se tolik nejedlo a nepilo, neobveselovalo a ne ertovalo v Achetatonu jako v tto do b. Od veera do rna hoely pochodn ped domy velmo , ba i od rna do veera znla odtud h h a vzru en nakazilo i sluhy a otroky, tak e se kymceli po ulicch opil uprosted dne, n ho nezdravce, a ani vprask je nenapravil. Av ak v ecka tato radost byla radost chorobno u a neuspokojila lidi, nbr plla v nich jako stravujc r, nebo se chtli radovat, aby z i na budoucnost. Uprosted radosti a zpvu a vinnho opojen lehlo asto na Msto Nebeskch V smrteln ticho, tak e smch zstal vzet v hrdle a lid pohldli ud en na sebe, zapomnajc terou naali. A tak le el na Achetatonu podivn nasldl a odporn pach, jeho pvod nikdo n a jej nemohly odstranit z chp lid dn dobr vn ani kadidla. Onen pach byl nejsilnj zrna a naveer pi zpadu slunce a nepichzel ani od eky ani od rybnk ani od Atonova pos ezera a nezmizel, i kdy se otevely odpadov kanly a vyistily, a mnoz tvrdili, e to je p ch proklet Amonova. A tak umlce nakazilo podivn vzru en, i ryli a malovali a tesali horlivji ne kdykoli pe jako by byli ctili, e jim as uplv mezi prsty, a pli si vyerpat ve ker sv umn, d napln. A ve svm vzru en pehnli pravdu, tak e se pravda zmnila pod jejich dlty a rydl , a soupeili mezi sebou o to, kdo najde roztodivnj a pehnanj tvar sv pravdy, a nako dili, e mohou zobrazit vraz i pohyb jen nkolika arami a skvrnami. Vraz o a jejich zasn reslili jednou jedinou arou a obrazy farana Achnatona dsily star lidi, nebo v nich peh i je t hubenost jeho hrdla a opuchlost stehen, akoliv toho ji vru nebylo teba. A tak mi tyto jeho obrazy pipadaly, jako by je byl vytvoil lovk, kter ho trpce nenvid. Av ak o se velice vychloubali svou dovednost a svm umnm a kali: "Vskutku nebylo je t nco takovho vyryto ani vytesno. Hle, to pravda!" Av ak svmu pteli Thutmosovi jsem ekl: "Faran Achnaton t pozvedl z prachu po svj bok a uinil t svm ptelem. Pro tedy te e j y, jako bys ho trpce nenvidl, pro jsi naplil do jeho lo e a pohanl tak jeho ptelstv?"

A Thutmose mi odpovdl: "Nevm uj se do vc, jim nerozum , Sinuhete! Snad ho nenvidm, av ak potom nenvidm sebe n hne r tvoen a m ruka nebyla je t nikdy obratnj a snad umlec nespokojen sm s nvidjc vytv vt dla ne se spokojenou a milujc mysl. V ecky barvy a tvary tvom u vtesm sebe, abych il vn. Tak mi nen dn lovk roven, nbr jsem vce ne v ichni o jej bych nemohl poru it, nbr ve svm umn jsem nade v emi zkony. V barvch a tvarech sv pem dokonce s Atonem, nebo v e, co Aton stvoil, je pomjiv, av ak to, co tvom j, se z ." Av ak mluvil tak proto, e pil ji od asnho rna vno, i odpustil jsem mu jeho slova, nebo rpen pllo z jeho tve a na jeho och jsem vidl, e je velice ne asten.

A mezitm bylo opt svezeno obil z pol a opt pi la zplava a opt vody opadly a hlad na zemi egyptsk, tak e nikdo nevdl, jak ne tst je t pinese den ztej . A zrove se roz ila zvst, e Aziru otevel vt inu syrskch mst Chetitm a e chetitsk ajskou pou t a vzaly tokem msto Zani a pusto ily Doln zemi kolem tohoto msta a k ece.

II Souasn s tmito zvstmi se dostavili do Msta Nebeskch V in Aj z Vesetu i Haremheb z Menn ru, aby se poradili s faranem Achnatonem a zachrnili, co se je t zachrnit dalo. Byl js em ptomen tmto poradm jako lka, nebo jsem se obval, e se faran rozru a znovu onem to zl, co musel nyn vyslechnout. Av ak faran byl uzaven do sebe a chladn mysli a neztr atil vldu nad sebou, nbr naslouchal v emu, co mu Aj a Haremheb kali. Knz Aj hovoil k nmu, ka: "Faranovy pokladnice jsou przdn a zem Ku neposlala tohoto roku sv poplatky jako dve, jsem v n vlo il v ecku svou nadji. Velik hlad vldne v zemi a lid vytrhvaj z bahna i k sin a jed je a strhvaj kru ovocnch strom a jed ji a jed tak kobylky a chrobky a b meli a je t vce jich pome, nebo obil faranovo, jm se psn et, nesta pro v eck ak e chud lid si je nem e koupit. Velik nepokoj se zmocnil mysl lid a obyvatel vesnic s tkaj do mst a obyvatel mst se utkaj na venek a v ichni kaj: To je proklet Amonovo novho boha faranova.' Proto, farane Achnatone, smi se s kn mi a dej Amonovi jeho moc z , aby se lid mohli k nmu opt modlit a obtovat mu, a tak se uklidn. Dej Amonovi zpt jeh o pdu, aby ji Amon osil, nebo lid se neodv il ost jeho pdu, a tak tv pda zstala neos o lid tvrd, e i to je pda proklet. Smi se proto s Amonem a ui tak, pokud je je t as, nak si myji ruce a nemohu ji odpovdat za nsledky." Av ak Haremheb pravil: "Burnaburia si vykoupil mr od Chetit a Aziru podlehl jejich ntlaku a otevel sv msta a pojil se s nimi. A jejich vojk v Srii je jako psku v moi a jejich vlench voz je vce na nebi a to je konec Egypta, nebo ve sv lstivosti zakopali d bny s vodou v pou ti, je t nemaj lod. Nezmrn mno stv vody maj tak v pou ti, tak e mohou tudy pepravit velik voj udou trpt zn. Av ak velikou st tchto d bn nakoupili v Egypt, a obchodnci, kte ji vykopali si ve sv hltavosti hrob vlastnma rukama. A tak vlen vozy amorejsk a chetitsk padly na vzvdy a k mstu Zani a na egyptskou pdu a tak poru ily mr. Tyto ur ky jsou vpr zvznamn a koda jimi zpsoben nen velik, av ak dal jsem roztrousit mezi lid zprvy o vel n a o chetitsk krutosti, tak e lid je hotov k vlce. Je je t as, farane Achnatone! Dej z oubit v trouby, pozvednout korouhve a vyhla vlku! Svolej v ecky mu e schopn zbran do dom u vojk, dej sebrat v ecku m na hroty kop a p a tv moc bude zachovna. Tob zachrn vlku, jakou je t nezakusil, a pobiji Chetity a podrobm ti Srii zpt. To v e dok u, budo mmu vojsku dny v ecky zsoby a v ecko obil. Tehdy uin hlad i ze zbablc vojky. Lhostej mon, i Aton, nebo lid zapomene na Amona, kdy bude mt vlku a jeho neklid se vybou ve v a vtzn vlka upevn je t vce tvou moc. A vtznou vlku ti slibuji, Achnatone, nebo js , Syn krahujce, a byl jsem stvoen k velkm inm a toto je m chvle, na ni jsem ekal po c vj ivot." Kdy to Aj sly el, ekl sp n: "Nev Haremhebovi, farane Achnatone, mil synu mj, nebo klam mluv zpod jeho jazyka a on ycht po tv moci. Smi se s kn mi Amonovmi a vyhla vlku, ale vrchn velen nesvuj Har termu starmu a zku enmu vlenkovi, jen zn ze starch papyr, jak se vedly vlky za vel nho m e pln dvovat." Haremheb pravil: "Kdybychom nestli ped faranem, knze Aji, prskl bych t dlan pes tv zasran sta. M mrou a klam mluv zpod tvho jazyka, nebo jsi se ji tajn radil s Amonovmi kn mi a doho

nimi za zdy farana. Av ak j neoklamu chlapce, kterho jsem kdysi pikryl v jeho slabosti svm pl tm v pou ti u vesetskch hor, nbr mm clem je velikost Egypta, a jen j mohu je emi Kemet!" Faran Achnaton se jich zeptal: "Domluvili jste?" A oni odpovdli jednm hlasem: "Domluvili jsme." Tehdy faran pravil: "Musm bdt a modlit se, dve ne se rozhodnu. Av ak svolejte na ztej den v ecek lid, sv ky, kte mne miluj, lechtice i ne lechtice, pny i sluhy, i kope hrob svolejte z hor do nebo chci promluvit ke svmu lidu a vyjevit mu sv rozhodnut."

Uinili podle jeho rozkazu a svolali v ecek lid na ztej den Aj, domnvaje se, e se sm , a Haremheb pesvden, e vyhls vlku Azirovi a Chetitm. Av ak po celou tu noc faran bdl a modlil se, pechzeje neklidn po komnatch, nepijmaje u a nemluv k nikomu, tak e jsem byl pro nho ve velikch starostech. Nazt byl pinesen ped lid a ped lidem sedl na zlatm trn, a jeho tv byla jasn a z kdy pozvedl sv ruce a z trnu promluvil k lidu, ka: "Pro mou slabost je dnes hlad v zemi egyptsk a pro mou slabost ohro uje neptel hranic e zem, nebo vzte, e Chetit jsou hotovi napadnout Egypt ze Srie a kret vbrzku neptel hou po ern zemi. To v e se dje pro mou slabost, je to jsem neporozuml dosti jasn hlasu s o boha a neprovedl jeho vli. Av ak nyn se mi zjevil mj bh. Aton se mi zjevil a jeho pr avda plane v mm srdci, tak e ji nejsem slb a nevhm. Svrhl jsem nepravho boha, av ak ve labosti jsem ponechal bohy ostatn, aby vldli po boku jedinho Atona a jejich stn zate mnil Egypt. Proto nech jsou svr eni dne nho dne v ichni sta bohov zem Kemet a nech vl tonv jako jedin svtlo nad zem Kemet! Dne nho dne nech jsou svr eni sta bohov a nech vstv Atonovo na zemi!" Pi jeho slovech vydechl lid hrzou a mnoz pozvedli sv pa e a mnoz padli na tv ped fara Av ak faran Achnaton pozvedl svj hlas a jal se volat mocnm hlasem: "Vy, kte mne milujete, jdte a svrhnte v ecky star bohy zem Kemet, zpor ejte jejich olt ijte jejich obrazy, vylijte na zem jejich posvtnou vodu, rozmetejte jejich chrmy, znite jejich jmna ve v ech npisech a a do hrob znite jejich jmna, aby byla zachrnn t! Velmo ov, vezmte kyje do svch rukou, umlci, vymte sv dlta za sekery, stavitel, ve ladiva a jdte po v zemi do v ech mst a vesnic a svrhnte star bohy a znite jejich jmna se oist Egypt z moci zla." Tu mnoz prchli pod eni, ale faran dchal zhluboka a jeho tv plla vzru enm, i volal dl "Nech pijde tedy krlovstv Atonovo na zemi! Proto nech nen od dne nho dne otroka a pna o a pov enho, nbr v ichni lid nech jsou si rovni a svobodni ped Atonem, a nikdo nech nen obdlvat pdu druhho a nikdo nech nen povinen otet mlnskm kolem druhho, nbr ne obodn svou prci a nech pichz a odchz, jak se mu zlb! Faran promluvil." A lid ji ani nevzdechl, nbr v ichni stli nm a zrali na nho a hrobov ticho se rozhost Achetatonem, i ctil jsem pach smrti ve svm chp. Av ak v och lid, zrajcch na nho, rst, a planouc vzru en jeho tv je oarovalo a jeho sla pe la v zstupy, tak e se j i: "Nco takovho se je t nestalo, av ak vskutku, jeho bh mluv jeho sty, i musme ho poslech " A tak se stalo, e se lid rozprchli rozv nni po ulicch Achetatonu, i peli se mezi sebou bili se pstmi, a faranovi vrn ubjeli na rozch ulic starce, kte mluvili proti nmu.

Av ak kdy se lid rozprchl, ekl knz Aj faranovi: "Achnatone, odho svou korunu a zlom svou berlu, nebo slova, je jsi pronesl, svrhla ji tvj trn!" Faran Achnaton mu odpovdl, ka: "Slova, je jsem pronesl, pinesou nesmrtelnost mmu jmnu na vky vk a m moc bude t v s dskch na vky vk!" Tehdy si Aj otel ruku o ruku a plivl na zem ped farana a roz lpl ped nm nohou slinu do ku, i pravil: "Je-li tomu tak, myji si ruce, a budu jednat, jak uznm za vhodn, nebo nenahl m, e bych yl ped blznem zodpovdn za sv iny." A chtl odejt, av ak Haremheb ho zadr el za pa i a za ji, a snadno ho zadr el, teba e byl

ik a statn mu . A Haremheb pravil: "Je tvm faranem, i mus poslechnout jeho rozkaz, Aji, a nezrad ho, nebo zrad -li ho, utku pijdu a ponom svj n do tvho pupku, i kdybych ml vlastnmi prostedky sebrat vojs ch to mohl uinit! Tak jsem ekl a nemm ve zvyku lht. Jeho blznovstv je vpravd velik a se z nho vyklube co dobrho, av ak i v jeho blznovstv ho miluji a zstanu vrn po jeho b , je to jsem mu psahal a kdysi ho pikryl v jeho slabosti svm pl tm. A drobet rozumu v j blznovstv je, nebo kdyby byl pouze svrhl v ecky star bohy, pak by to bylo znamenalo vl ku Atona proti v em, av ak osvobozenm otrok z mln a pol zava kn m jejich polvku a d svou stranu, akoliv z toho v eho nastane je t vt zmatek. Nicmn je mi v e ostatn lhos k co uinme s Chetity, farane Achnatone?" Faran sedl, ruce sklesl na kolenou, a neodpovdal. Tu ekl Haremheb: "Dej mi zlato a obil, zbran a vlen vozy a kon a moc najmout vojky a svolat str e ze v Doln zem tak myslm, e se mohu ubrnit vpdu Chetit." Tehdy faran k nmu pozvedl sv zrudl oi a ekl ti e: "Zakazuji ti vyhlsit vlku, Haremhebe. Av ak chce-li lid chrnit ernou zemi, nemohu mu v tom zabrnit. Nemm ani obil, ani zlato, neku-li zbran, abych ti je mohl dt, a i kdybyc h je ml, nedal bych ti je, nebo nechci odpovdat na zl zlm. Jinak m e zdit svou obran ani, jak chce , ale neprolvej krev a bra se pouze, bude -li napaden." "Sta se, jak jsi ekl," pravil Haremheb. "V ecko stoj za stejn hovno! Zhynu tedy v Zani podle tvho rozkazu, nebo bez obil a bez zlata se nem e ani nejudatnj a nejobratnj ouho brnit. Ale stkm svou vodu na v ecku nerozhodnost, farane Achnatone, a budu se brni podle svho rozumu! Bu zdrv!" Ode el a tak Aj se vzdlil.

I zstal jsem sm s faranem Achnatonem. Pohldl na mne oima nevslovn znavenma a pravil: "Kdy jsem promluvil, vy la ze mne v ecka m sla, Sinuhete, ale pece jsem asten, i tak sl co hodl uinit ty, Sinuhete?" Jeho slova mne velice pekvapila, tak e jsem na nho pohldl s podivem. Pousml se a zeptal se: "Miluje mne, Sinuhete?" Piznal jsem se, e ho miluji i v jeho blznovstv. I pravil: "Miluje -li mne, tak v dobe, co m uinit." Vzbouil jsem se ve sv mysli proti jeho vli, akoliv jsem v svm srdci vdl dobe, co chce bych uinil. Konen jsem ekl zachmuen: "Myslil jsem, e mne potebuje jako lkae, av ak ne-li, pak mohu odejt. Nehodm se vru k abych svrhval obrazy boh a m pa e jsou slab a neudr kladivo, av ak sta se podle tv v zajist rozpe mou k i a rozdrt kameny mou lebku a povs m tlo na hradby hlavou dol, a ou sotva pohne. Odejdu tedy do Vesetu, kde je mnoho chrm a kde mne lid znaj." Neodpovdl mi, i ode el jsem mlky od nho, ponvad to v e byla podle mne nejvt po etilo I zstal zcela sm a sedl nehnut na svm trn.

Odebral jsem se k Thutmosovi, je to jsem musel vylt pteli sv srdce. Haremheb sedl v Thu tmosov dln a s nimi popjel vno star opil umlec jmnem Bek, a Thutmosovi sluhov vzal papyru a pipravovali v e na cestu. "V Atonov jmnu," ekl Thutmose a pozvedl svj zlat pohr. "Nen ji pon ench ani pov en a j, jen jsem svma rukama o ivoval kmen, j se vydvm na cestu, abych svrhval eredn h. Pijme tedy spolen, mil ptel, nebo myslm, e z ns nikomu ji nezbv mnoho dn i I popjeli jsme spolen vno a Bek ekl: "Pozvedl mne z bahna po svj bok a nazval mne svm ptelem a dal mi nov roucho, kdykoli j sem propil i svou posledn bedern rou ku. Pro bych mu to tedy neuinil k vli? Doufm jen, smrt pli nebol, nebo obyvatel m vesnice jsou zlomysln a maj eredn zvyk ve svm hn ti srpy a rozpou pupky tch, kdo se jim nezamlouvaj." Haremheb pravil: "Nezvidm vm opravdu, akoliv vs mohu ujistit, e Chetit maj zvyky mnohem erednj . Ro lm nyn vst vlku proti Chetitm a za enu je, nebo vm ve sv tst a kdysi jsem vidl strom, jen se ohnm nestravoval, i poznal jsem z toho, e jsem zrozen k velikm inm. S h olmi prackami nicmn st vykonm velik iny, ale snad moji vojci zastra Chetity, budo

t kole hoven." ekl jsem: "U Sutecha a u v ech bl, povzte mi, pro ho milujeme a pro ho poslouchme, akoliv vme, en a e v ecka jeho slova jsou ir blznovstv. Vysvtlete mi to, dovedete-li." "Na mne nem dn vliv," usoudil Bek. "Av ak jsem star opilec a m smrt nikomu neu kod. Pr u uinm po vli a zaplatm tak za v ecka ta opojn lta, je mi bylo dopno strvit v jeho "Nikterak ho nemiluji, ba sp e ho nenvidm," uji oval Thutmose rozohnn. "Prv proto pjd vedu jeho rozkazy, ponvad ho nenvidm a chci usp it jeho konec. Vskutku jsem v m velice chucen a doufm, e konec pijde brzy." Av ak Haremheb pravil: "L ete, svin! Piznejte jen, e sotva se mu podvte do o, zane se va e zasran pte chv e bt opt dtmi a hrt si s jehaty na poli. J jsem jedin, na nho jeho pohled nem ink ud je s nm jinak svzn, a musm piznat, e ho miluji, teba e se chov zcela zbable a te sokm hlasem." Tak jsme hovoili a popjeli spolen vno a hledli na lodi, jak pluj po proudu i proti nm a mnoz lid odchzeli z Achetatonu. Nkte lechtici prchali se svmi nejvzcnj mi vcmi, i Msto Nebeskch V in, aby svrhli obrazy egyptskch boh podle faranova rozkazu a zpvali alozpvy na Atona, odchzejce. Myslm, e nezpvali pli dlouho, nbr e jejich zpv jim kdy se setkali s rozzuenm lidem v chrmech. Popjeli jsme vno po cel den, av ak vno nepot ilo na e srdce, je to budoucnost byla ped ern propast a na e ei byly m dle tm trp a trp.

Nazt vstoupil Haremheb na svou lo a odplul do Mennoferu a odtud do msta Zani. Ped jeho odchodem jsem mu slbil poslat tolik zlata, kolik jen ve Vesetu mohu nashrom dit, a tak polovinu v eho svho obil. Druhou polovici jsem hodlal pou t podle svch vlastnch zm tu jednu jsem mu pece slbil. Snad prv to byl omyl m slabosti a uril mj ivot, nebo polovici jsem dal Achnatonovi a p lovici Haremhebovi, av ak nikomu z nich jsem nedal v ecko.

III Thutmose a j jsme odcestovali do Vesetu a je t daleko ped nm plavaly po ece mrtvoly nm stc. Tla se houpala na vlnch opuchl a vidli jsme mezi nimi oholen hlavy kn a lec chtice, str ce a otroky, a po jejich vlasech a odvech a pleti se poznalo, km kdo byl za svho ivota, dokud tla nezernala a nerozpadla se nebo dokud je krokodlov nezhltli. A krokodlov nemuseli plavat proti proudu a k Vesetu, aby se na rali lidskho masa, nbr to e dlo v ude podl eky, u v ech mst a u v ech vesnic, a mnoz pi li o ivot v tchto dnech a byla hozena do eky, tak e krokodlov se stali vybravmi a ne rali ji v ecky mrtvoly. Kr je toti moudr ryba a m radji mkk maso en a dt a tun mrtvoly lechtic ne tuh mas i krokodlov rozum, jak tomu zajist je, myslm, e v onch dnech Atona velice vychvalovali . Cel eka pchla po mrtvolch a v non tm pinesl vtr od Vesetu tak ostr pach dmu. Th vsmchem: "Vskutku se zd, jako by bylo nastalo krlovstv Atonovo na zemi!" Av ak j jsem zatvrdil sv mkk srdce a ekl mu: "Thutmose, nikdy dve se nestalo nco podo svt ji nebude mt nikdy takovou ple itost! Chlb nelze pci, ani se rozdrtilo zrno. Ato mlny melou nyn zrn, upecme tedy z mouky chlb pro farana Achnatona, pak se svt vskutku zmn a nakonec se v ichni lid stanou bratry ped Atonem." Av ak Thutmose pil dychtiv vno, aby oddlil pach mrtvol od svho chp, a pravil: "Odpus , jestli e posiluji svou slabost vnem, nebo upmn eeno, mm velik strach a kole mn ve vodu, kdy pomyslm, co ns ek. Proto je v takovch chvlch nejjednodu se opt, ti nemysl lovk na zbyten vci a ivot a smrt a lid a bozi jsou si pak rovni v jeho oc

Kdy jsme dopluli a do Vesetu, vidli jsme, e msto ho na mnoha mstech, ba i z Msta mrt stupoval dm, je to lid vyloupil hroby a plil v ohni zaopaten tla kn . Na na i lo bylo nkolik p, ani se ns kdo zeptal, co ve Vesetu pohledvme, a kdy jsme pistvali u be jsme, jak rozhorlen K e hzej Rohy do vody a postrkuj je tyemi, dokud se neutopily. Z toho jsme usoudili, e sta bohov byli ji svr eni a e Aton zvtzil.

li jsme pmo ke Krokodlmu ocasu a setkali jsme se tam s Kaptahem. Neml ji na sob vzcn o, nbr pomazal sv vlasy bltem msto drahm olejem a oblkl se do edho roucha chudch. T at pl ek ze svho slepho oka a napjel tde otrhan otroky a ozbrojen nosie z pstavu

, ka: "Veselte se a radujte se, brati moji, nebo dne n den je dnem velik radosti, a nen ji p i otrok, pov ench ani pon ench, nbr v ichni lid jsou svobodni a mohou pichzet a odc im zlb. Pijte proto dnes vno na mj et, a doufm, e si zapamatujete mou krmu, bude-li poda-li se vm ukrst dosti stbra a zlata z chrm nepravch boh nebo z dom zlch pn kem jako vy a jako otrok jsem se narodil a jako otrok vyrostl, a na dkaz toho viz te m oko, kter mi krut pn vypchl svm pistkem, kdy se na mne rozhnval, ponvad jsem dna jeho d bn piva a naplnil jej vodou svho vlastnho tla. Av ak takov kivdy se ji nikd ohou stt a nikdo ji neokus vprasku, proto e je otrokem, a nikdo ji nemus pracovat svma kama, proto e je otrokem, nbr v ichni budou t jen v radosti a vesel, v tanci a radovnk okud tohle bude trvat." Zpozoroval ns teprve, kdy domluvil mne a Thutmosa i zastydl se ponkud za svou e a z dl ns do zaven jizby a tam nm ekl: "Bylo by snad moudej , kdybyste se oblkli do roucha pon ench a zamazali bltem sv ruce nebo otroci a nosii chod po ulicch, chvlce Atona, a bij v Atonov jmnu ka dho, kdo j ich pli tlust nebo kdo nepracoval dve rukama. Av ak mn odpustili mou tlou ku, je to j trokem a rozdlil jsem jim obil a zdarma je napjm. Av ak povzte mi, jak zl vtr vs sem v dy v tchto dnech je Veset pro lechtice mstem nanejv nehostinnm!" Ukzali jsme mu sv sekery a sv kladiva a ekli, e jsme pi li svrhnout obrazy nepravch bo zniit jejich jmna ve v ech npisech. Kaptah pokyvoval moude hlavou a ekl: "V zmr je snad chytr a bude se lbit luze, pokud dte pozor, aby lid nezvdl, kdo jste, se mohou stt rozlin zmny a Rohy se vm pomst za va e iny, pijdou-li opt k moci. Nev o ivot dlouho potrv, nebo odkudpak by vzali otroci obil, aby se nasytili, a ve sv bez uzdnosti uinili vci, kter dokzaly zviklat mnoh star K e v jejich ve, tak e se staly se navrtil podek. Nicmn rozhodnut farana Achnatona osvobodit otroky je zvl t moudr nebo tak mohu propustit v ecky sv nepokojn a zestrl otroky, kte jen darmo jedli m dra a mj olej. A nemusm se tak starat o ivobyt a ubytovn otrok, co bylo velmi nkladn, e na prci, kdykoli chci, a propustm je, kdykoli chci, i nejsem nijak vzn, nbr mohu si vybrat sv dlnky a platit jim, co chci. Obil je nyn dra ne kdykoli dve, a a vyjdo en, pijdou ke mn a budou prosit o prci, soupece mezi sebou, a jejich prce pak mi pijd evnji ne prce otrok, nebo se spokoj s jakmikoli podmnkami, pokud jen dostanou chlb. i e otrok dve kradl, pak to patilo k dobrm zvykm a jeho pn nemohl uinit nic jinho ne rask hol, av ak krade-li najat mu , je odsouzen, aby nahradil krde svou prac, a dve se zaly i u i a nos. Chvlm tedy velice farana Achnatona pro jeho moudrost a myslm, e i jin ho zanou chvlit, a si to trpliv rozv a pochop sv vlastn vhody." "Mluvil jsi o obil, Kaptahu," ekl jsem mu. "Vz tedy, e polovici na eho obil jsem slbil aremhebovi, aby vedl vlku proti Chetitm a toto obil mus bezodkladn nalo it na lodi a po lat do msta Zani. Av ak druhou polovici semele a d z n napci chlb a rozd hladovm ve h a ve v ech vesnicch, kde je na e obil uskladnno. A a budou tvoji sluhov rozdvat chlb m za nic pijmout, nbr mus kat: Toto je chlb Atonv, vezmte a jezte v Atonov jmnu Achnatonovi a jeho bohu.'" Jak to Kaptah usly el, roztrhl sv roucho, ponvad to bylo pouze roucho otroka, i nebyl o tedy koda je roztrhnout. Tak si rval rukama vlasy, a se uschl blto pr ilo, a volal ho a ekl: "Tm v ak pijde na mizinu, mj pane, a odkudpak budu brt svj zisk? Faranovo blznovstv lo a stoj na sv hlav a jde pozptku! Ach ouvej, j uboh! Jakho dne jsem se to musel do i chrobk nm ji nem e pomoci, nebo nikdo ti nebude ehnat za toto rozdlen obil, a ten Haremheb tak drze odpovd na m upomnky a vyzv mne, abych si pi el sm pro ono zlato, je mu pjil tvm jmnem. Je hor ne lupii, ten tvj ptel Haremheb, nebo zlodj vezme, co slb zaplatit roky a pak jen tr vitele marnmi nadjemi, a jim jtra puknou nad jejic Av ak na tvch och vidm, e to vskutku zam l , mj pane, a proto mi nepom e mj nek, i, teba e tm pijde na mizinu." Zanechali jsme Kaptaha, aby si dle namlouval otroky a v zadnch jizbch sjednval obcho dy s pstavnmi nosii, kte si nakradli poklady a posvtn ndoby z chrm, a ode li jsme. V ichni poestn lid se zaveli ve svch domech a zatarasili dvee a ulice byly pust a nko hrm, v nich se kn ukryli, bylo zapleno a je t stle hoelo. li jsme do vyloupench c jmna boh z posvtnch npis a setkali jsme se i s jinmi vrnmi faranovmi, kte dlali sme svmi sekerami a kladivy tak zuiv, a jiskry odletovaly od kamene. Tak jsme se sna i li ujistit sami sebe, e dlme dle itou prci a e na e kladiva pomohou Egyptu vytlouci jeh

ov vk, a neumdlvali jsme, a nm ztuhla zpst a dlan se rozedely. A den ze dne jsme ko t prci, a ani na chvli jsem si neodpoinul a nejedl jsem a nespal, nebo jmen boh v posv h npisech bylo bezpotu. A obas vnikli do chrm vc, vedeni kn mi, aby ns ru ili v n ns kameny a ohro ovali ns holemi, ale my jsme je zahnali svmi kladivy a Thutmose rozp oltil ve sv zuivosti lebku jakhosi starho knze, jen chtl chrnit svho boha. Nebo ze den se na e vzru en zvt ovalo, i pracovali jsme horliv, abychom mohli zavt oi pede v kolem ns. Lid trpl toti hladem a nedostatkem a otroci a nosii postavili v pstavu ohradu z modrch a ervench ty kdy se byli dosti naradovali ze sv svobody a shrom dili se tam a utv vlastn oddly, kter se vydvaly na lup do dom Roh a velmo a rozdlovaly pak jejich obil j a bohatstv lidu, a faranovy str e jim v tom nemohly zabrnit.

Kaptah najal skuten dlnky, aby mleli obil a pekli chlb, ale lid rval chlb jeho sluhm ukou, ka: "Tento chlb je ukraden chudm, a proto je jen spravedliv, kdy se chudm rozdl." A nikdo ne ehnal mmu jmnu, e jsem rozdlil sv obil, akoliv jsem tm pi el zcela na miz nom jedinm msci.

Kdy tak uplynulo tyicet dn a tyicet noc a zmatek ve Vesetu m dle tm vce rostl, a zlato, stli na rozch ulic a ebrali a jejich eny prodvaly otrokm sv perky, aby koupily lb svm dtem, pi el za mnou Kaptah v non tm do mho domu a pravil: "Pane mj, je as, abys uprchl, nebo vbrzku bude znieno Atonovo krlovstv, a nemyslm, e se na el poestn lovk, jen by litoval jeho zniku. Zkon a podek se navrt a bval bo nejprve bude nakrmeno mnoho krokodl, a budou nakrmeni hojnji ne kdy dve, nebo kn ho it Egypt od zl krve." Zeptal jsem se ho: "Odkud to v ?" ekl mi s nevinnou tv: "Co pak jsem nebyl pov dy vrnm Rohem a nemodlil se tajn k Amonovi? Tak jsem pjil hojn kn m, nebo plat tvrtinu i polovinu rok a v zstavu dvaj Amonovu pdu. Aj se dohodl choval svj ivot, a tak dostanou kn str e na svou stranu. Tak v ichni bohatci a velmo i se vrtili pod ochranu Amonovu a kn svolali Nubijce ze zem Ku a najali do svch slu eb rdeny, kte a posud loupili po krajch. Vskutku, Sinuhete, vbrzku se zane mln toit a roz rt zrna, av ak chlb, jen se z on mouky upee, bude chlebem Amonovm a nikoli Atonovm. Bo se vrt, dvj podek se vrt, a v e bude opt jako bylo dve, chvla bu Amonovi, neb zmatkem, teba e jsem jm pkn zbohatl." Rozhoil jsem se velice nad jeho slovy a zvolal jsem: "Faran Achnaton k tomu co iv nesvol!" Av ak Kaptah se jen vychytrale usml a tel si prstem sv slep oko a ekl: "Ji se nebudou ptt farana o dovolen! Msto Nebeskch V in je prokleto a ka d, kdo v nm ahyne. A dostanou moc do svch rukou, uzavou v ecky cesty, je tam vedou, a uzavou i eku, tak e ka d, kdo tam zstane, zeme hladem. daj toti , aby se faran vrtil do Vesetu a sk ped Amonem." Tehdy se m my lenky vyjasnily a vidl jsem ped sebou tv farana Achnatona a jeho oi, v n se zrailo zklamn trp smrti. Proto jsem pravil: "Takov pohana se nesm nikdy stt, Kaptahu! Kreli jsme spolu po mnohch cestch, ty a j. to, Kaptahu, pojme spolu i po tto cest a do konce. Teba e j jsem nyn chud, je to jsem sv obil, ty jsi pece stle je t bohat. Nakup proto zbran, kop a p a nakup kyj, ko ej svm zlatem str e na svou stranu, a zbran rozdej otrokm a nosim z pstavu, a str e u jim a faranovi. Nevm, co z toho v eho pojde, Kaptahu, ale svt je t neml takov ple i y se obrodil a zmnil. A bude pda rozdlena a a bude bohatstv velmo rozdleno a a jeji budou rozdleny, aby v nich bydleli chud, a a jejich zahrady budou rozdleny a dny za hi t dtem, pak se lid zajist uklidn a ka d bude mt svj vlastn dl, a v e bude lep , Ale Kaptah se roztsl a ekl: "Mj pane, nikterak si ji nepeji, abych na star kolena zase zaal pracovat svma rukama, a oni ji pimli velmo e, aby oteli mlnskmi kameny, a bili je holemi, a eny a dcery le bohatc pimli slou it v domech rozko e, a to nen nikterak dobr, nbr zl. Pane mj, Sinu ode mne, abych krel s tebou po tto cest, nebo kdy o v em uva uji, vzpomnm na temn d em kdysi s tebou vstoupil, akoliv jsem ti psahal, e se nikdy o nm nezmnm, ale nyn o n uvm, je to musm. Mj pane, rozhodl jsi se opt vstoupit do temnho domu a nev , co t tam

stoup -li do nho, uvid snad, e t tam oekv hnijc netvor a smrdut smrt. Nebo podle i vidli, je tento bh farana Achnatona stejn hrozn jako bh Krty a nut nejlep a nejs ypta tanit ped bky a vede je do temnho domu, z nho nen nvratu, teba e tam jdou, jsa a dvujce ve sv umn a domnvajce se, e tam najdou v ecku bla enost zpadnch pol. Ne taurova domu s tebou ji nevstoupm." A neplakal a nenakal jako dve, nbr mluvil ke mn neekan v n a zapsahal mne, abych a konen pravil: "Nemysl -li na sebe a na mne, pomysli alespo na Merit a na malho Thovta, kte t miluj. e je odtud a ukryj na bezpenm mst, nebo a se zane mlt Amonova mouka, nebudou zde jis tem." Av ak m vzru en mne zaslepilo a jeho varovn se mi zdlo po etil, i ekl jsem mu pov en "Kdopak by pronsledoval enu a malho chlapce? V mm dom jsou bezpeni, nebo Aton zvtz mus zvtzit. Jinak by nebylo hodno t tento ivot. Lid m pece tak svj rozum a lid v, e jen jeho dobro. Jak by bylo mo no, aby se lid radji vrtil pod moc strachu a tmy? P rv Amonv dm je onm temnm domem, o nm mluv , a nikoli dm Atonv! Nkolik podplacenc blch velmo nem e pece svrhnout Atona, kdy je v ecek lid za nm!" Kaptah pravil: "ekl jsem ti ji , co jsem ti chtl ci, a ji sem nevkrom. Pece v ak lu ve mn ve, ab l jist mal tajemstv, ale ponvad toto tajemstv nen tajemstvm mm, nemohu ti je vyjevit nad by ani na tebe neinkovalo, kdy jsi ji natolik v moci svho blznovstv. Ale neobviuj oto mne, mj pane, a si jednoho dne bude v zoufalstv rozdrat kolena a tv o kameny! Neob iuj mne, a t netvor pohlt! Na mn nezle , je to jsem jen bvalm otrokem a nemm dt, mou smrt. Proto pjdu s tebou, mj pane, i na tto posledn cest, akoli vm, e v e je mar Vstupme tedy spolu, mj pane, do temnho domu jako kdysi, a j pjdu za tebou, av ak dovo l mi, abych si s sebou na cestu vzal opt d bn vna."

A od onoho dne zaal Kaptah pt a pil od rna do veera a od veera do rna, ale pi v sv i provedl pece m rozkazy a nadil svm sluhm, aby rozdali zbran v pstavu kolem modrch h ty a pozval tajn velitele str ke Krokodlmu ocasu a podplatil je, aby se spojili s c i proti bohatm. A ve svm pit se neli il Kaptah pli od jinch, nebo i jin pili bez pestn, i Thutmose oci pili a propjeli svou uloupenou koist, ba i bohatci prodvali sv posledn perky, aby si koupili vno, a v ichni kali: "Jezme a pijme, nebo nikdo nev, co mu ztek pinese."

Tak pi el jednoho dne ke Krokodlmu ocasu jaksi pvec, jen dlu il mnoho Kaptahovi za sv k e Kaptah byl nucen dvat mu i nadle pt, aby snad nkdy dostal sv zpt. Pi el s oima z rukou do vlas a ekl: "Pi el jsem na velikou vc a ta vc je nejvt a nejdle itj ze v ech vc, kter kdy by nky jsou podivuhodnj ne v ecky my lenky a v ecka vidn faranova. V e, co se dje kolem espravedliv a nespravedlnost vtz nad spravedlnost a krutost vtz nad dobrotou a zlomys st vtz nad nevinnost. Av ak nestoj za to se rmoutit, nebo to v e je pouh sen a ve smrt z onoho snu probudme a sen zmiz a nebude ns ji ru it. Neekl bych nic, kdybychom vidli d br sny jako dve, av ak nyn vidme v ichni jen sny zl, a snme tak neklidn a patn, e p snu. Proto pravm: nen Vesetu a nen eky a nen Egypta, nen pol a nen mst, nen boh udch, nen pn a nen otrok, nbr v e to je eredn a zl sen, jej vidm, ba i faran a sny, je vidm. Av ak nyn jsem ji pevelice znechucen tmto svm snem, nebo tento sen je h ojen trvajc nkolik dn. Proto se chci probudit ze svho snu a po mm probuzen nebude ani ypta, ani farana!" A sotva to doekl, vythl svj pazourkov n a rozzl si krk od ucha k uchu tak rychle, e tom nikdo nestail zabrnit a jeho krev potsnila sedtko a roho e, tak e Kaptahovi zpsobil sv smrti je t vt kodu ne za svho ivota. Av ak jeho slova se roznesla po celm Vesetu a mnoz pokojn i mrn lid, kte byli znechuc zru enm onoho asu, si ekli: " ijeme jen ve zlm snu a smrt bude pjemnm probuzenm. Vstupme proto s jasnou mysl z temn chodeb ivota do jitra smrti." Tak se stalo, e mnoz lid zavra dili sebe a zavra dili i sv eny a sv dti, aby nevidli usili v ecko zl, co se dlo ve Vesetu pro Atona.

Nebo hlad a vzru en vldlo ve Vesetu v onch dobch, v nich bylo vyhl eno krlovstv Aton mi, a te tn se zmocnilo mysl lid, tak e byli opil, ani se napili vna. A ji nezle el ml kdo k i nikoli, nbr vznam mla jedin zbra a tvrd pst a siln hlas, nebo bylo jen dovedl kiet nejhlasitji. A vidl-li kdo na ulici druhho, jen ml chlb v ruce, pak mu jej vytrhl a ekl: "Dej mi svj chlb, nebo zdalipak nejsme v ichni bratry ped Atonem? I neslu se, abych j dov vidl svho bratra, jak si cpe svj pupek chlebem." A vidl-li kdo na ulici druhho v jemnm lnu, pak ekl: "Dej mi sv roucho, v dy jsme pece bratry ped Atonem! I neslu se, aby bratr byl bratra l obleen." Ml-li kdo na svm hrdle i na atu znamen rohu, byl pinucen otet mlnskmi kameny nebo v ze zem konky nebo strhvat vyhoel domy, a nkte byli tak zabiti a jin hozeni do vod s krokodlm, nebo krokodlov pi li ji a k vesetskm pstavi tm a nikdo je neru il a m pleskn jejich ocas se msilo do povyku lidu zpascho pobl e modrch a ervench ty. A nebylo ji dnho podku, nebo ti, kte kieli nejhlasitji, kali: "My jsme nade v m podkem a dem v Atonov jmnu! Vezmme proto v ecko obil a rozdlme je a nikdo j nebude moci loupit na svou pst, nbr my, kte jsme nejsilnj , budeme sami v a rozdlovat svou koist druhm." A tak se ti nejvt kiklouni spojili a bili holemi ty, kte se pokusili loupit na vlastn t, a loupili je t vce ne pedtm a zabjeli ka dho, kdo se jim postavil na odpor, a sami syta najedli a oblkli se do krlovskho lnu a nosili zlato a stbro na hrdle a na zpstch ezi nimi byli mu ov, jejich nosy a u i byly usekny pro hanebn zloiny, a mli stopy pout kotncch a jizvy po holch na hbetech, av ak vychloubali se velice tmito stopami a obna ov li svou hanbu lidu na odiv a kali: "To v e jsme petrpli pro Atona, nezaslou me-li pak si od kodnn?" A nebylo je mo no rozeznat od tch, kte byli poslni do dol a kamennch lom jako Rohy a n e vraceli jako K e a msili se mezi lid. Av ak zlatho domu na druhm behu eky se nikdo nedotkl, ponvad to byl dm faranv a Aj m faranovu berlu a dtky v rukou, a ukrval tam Amonovy knze. Tak uplynulo dvakrt ticet dn a Atonovo krlovstv nevydr elo o nic dle, nbr se rozpadlo o lodi pivezly ze zem Ku nubijsk voje a Ajem najat ardeni obklili msto a uzaveli v a uzaveli tak eku, tak e ji nikdo nemohl prchnout. Po celm mst se vzbouily Rohy a kn dali zbran z Amonovch sklepen, a kdy se jim nedostvalo zbran, kalili hroty svch hol v ni a zpevovali md kuchysk kyje a vlky na tsto a ze perk en kuli hroty p. Tak se a s nimi povstali v ichni, kdo chtli Egyptu dobr, a tak mrn a trpliv a pokojn lid po kouce: "Chceme, aby se navrtil star podek, nebo novho podku mme a po krk, a Aton ns ji d il."

IV Av ak j Sinuhet jsem mluvil k lidu: "Snad se stalo mnoho nepravost v tchto dnech a sn ad nespravedlnost potlaila spravedlnost a mnoh nevinn trpl za vinka, ale pesto v e je A on bohem strachu a tmy a vldne lidem pro jejich nevdomost. Aton je jedin bh, nebo ije v ns i mimo ns, a nen jinho boha. Bojujte proto za Atona vy v ichni, otroci a chud, nos ii i sluhov, nebo nemte ji co ztratit, a zvtz-li Amon, okuste vskutku otroctv a smr ujte pro farana Achnatona, nebo lovk jemu podobn se na svt je t nikdy nezrodil a bh o sty, a takov ple itost se je t nenaskytla svtu, aby se mohl obrodit, a ji nikdy se n ytne." Av ak otroci a nosii se mi hlasit smli a ekli: "Nemluv nm hlouposti o Atonovi, Sinuhete , nebo v ichni bohov jsou stejn a tak v ichni faranov jsou stejn. Ale tys dobr mu , S teba e jsi velice prostoduch, a obvazoval jsi na e rozdrcen ruce a lil jsi na e zrann ne daje od ns dar. Odho proto onen kyj, jm bys pece nedokzal ani mvnout, v dy nejs ohy t zabij, uvid-li t s kyjem v ruce, a my ti nepejeme nic zlho. Kde to na ns nezle li, nebo jsme poskvrnili sv ruce krv a zakusili dobr dny a le eli na lo ch pod nebesy a ili ze zlatch pohr, akoli ji ani nevme, stoj-li to v e za to. A nyn je konec na ich s a chceme zemt se zbran v ruce, je to jsme okusili svobody a dobrch dn a otroctv nm ji nat nebude! M e lit na e rny a ulevovat na im bolestem, chce -li, ale nemvej mezi nmi bo tento pohled je nm k smchu, tak e se smchem dvakrt otome a kop nm vypadnou z ruko eme snadnou koist Nubijc a arden a Amonovch Roh." Jejich e mne zahanbila, i odhodil kyj a el do svho domu pro svou lkaskou skku a odnesl ji ke Krokodlmu ocasu, abych ta

al jejich rny.

Po ti dny a po ti noci se bojovalo ve Vesetu a pemnoz vymnili k e za rohy a pidali se tranu Roh a je t vce jich odhodilo zbran a ukrylo se v domech a ve vinnch sklepch a v s h a v przdnch ko ch v pstavu. Ale otroci a pstavn nosii bojovali, a nejudatnji bojo kte nejmn kieli, a po jejich boku bojovali ti, jejich nosy a u i byly usekny, a kte , e budou tak jako tak poznni. Po ti dny a po ti noci se bojovalo ve Vesetu a otroci a nosii zaplili domy a bojoval i v noci za svtla po r, a tak Nubijci a ardeni zaplili domy a loupili v nich a srazili zemi ka dho, kdo se jim postavil v cestu, a to byl K nebo Roh. Jejich velitelem a oble hatelem msta byl t Pjopejaton, jen zabjel lid na cest beran a ped Amonovm chrmem, a nlo jeho jmno opt Pjopejamon, a Aj ho zvolil, je to byl nejvy m podle hodnosti a nejuen evdcem faranovm.

Av ak j Sinuhet jsem obvazoval rny otrok a lil prora en lebky nosi v krm u Krokodl it roztrhala v ecka m roucha, i sv roucha roztrhala, ba i Kaptahova roucha roztrhala na jejich obvazy, a mal Thovt nosil vno tm, jejich utrpen potebovalo levy. Ti, kdo mohli, se vrtili obvzni do boje, a poslednho dne se bojovalo ji pouze v pstav ve tvrti chudch a ve vlce zku en Nubijci a ardeni kosili lid jako obil, tak e krev tek po zkch ulikch a stkala po kamenech pstavi t a do eky. A nikdy pedtm nemla smrt Kemet jako v onch dnech, nebo padl-li kdo k zemi a nemohl povstat, probodli ho Nub ijci a Rohy svmi kopmi, a tot inili otroci a nosii Rohm, kte se jim dostali do rukou Av ak o tom v em jsem mnoho nevdl, ponvad jsem obvazoval rny u Krokodlho ocasu a nehle em sebe, a to v e jsem inil pro farana Achnatona, tak alespo myslm, akoliv urit to nev e to lovk nezn sv vlastn srdce.

Av ak nosii a otroci si zvolili za sv velitele silky a kiklouny, a tito velitel pichze ke Krokodlmu ocasu uprosted boje, aby se posilnili vnem, a byli ji opiti krv a opojenm boje a smli se mi a poplcvali mne po ramenou svmi tvrdmi dlanmi a kali: "Mme pro tebe v pstavu pohodln ko , v nm by ses mohl ukrt, Sinuhete, nebo nechce sna iset dnes veer po na em boku na hradbch hlavou dol. Byl by ji as, aby ses skryl, Sinuhe te, nebo je zbyten obvazovat rny, kter budou zakrtko znovu oteveny." Ale j jsem jim odpovdl, ka: "Jsem krlovskm lkaem a nikdo se neodv vzthnout na mne ruku." Tu se mi smli tm vce a napili se dn vna a kdy se napili, vrtili se do boje.

Konen pi el ke mn Kaptah a pravil: "Tvj dm ho, Sinuhete, a Rohy probodly no em Muti, ponvad je ohro ovala tloukem na prdl y zapalovaly dm. Je as, aby ses oblkl do jemnho lnu a vzal na sebe v ecky odznaky sv d jnosti a tak se zachrnil. Zanech tyto zrann otroky a lupie jejich osudu a poj se mnou do zadn jizby, abychom se spolu oblkli a podle sv dstojnosti mohli pijmout vojevdce k nze Aje. Ukryl jsem toti nkolik d bn ped tmito lupii, abych mohl usmit knze a dst at potom opt ve svm poestnm emesle." Tak Merit mi polo ila sv pa e kolem hrdla a zapsahala mne a ekla: "Zachra se, Sinuhete, nechce -li tak uinit kvli sob, ui tak kvli mn a kvli malmu Thovtovi." Av ak bdn a zklamn a smrt a ryk boje mne otupily, tak e jsem ji nectil sv vlastn srdc em ekl: "Co je mi po dom, co je mi po mn samm, co je mi po tob a po Thovtovi! Krev, kter tee, je krev mch brat ped Atonem a nechci ji t, rozpadne-li se krlovstv Atonovo!" Ale pro jsem hovoil tak po etile, to nevm, nbr nkdo jin mluvil ze mne a nikoli m mkk Ani nevm, zda bych byl ml as prchnout nebo cokoli zachrnit, ponvad skoro v t e chvli zili ardeni a Nubijci dvee krmy a vnikli dovnit a vedl je knz, jeho hlava byla oholena a jeho tve se leskly posvtnm olejem. I zaali vra dit zrann, kte le eli ve sv krvi knz jim propichoval oi posvtnm rohem a pruhovan Nubijci poskakovali po jejich hlavch, a tryskala krev z jejich ran. A knz volal: "Toto je to hnzdo Atonovo, ois me je ohnm!" A ped mma oima rozpoltili hlavu malmu Thovtovi a probodli kopm Merit, je se pokou ela h chrnit svou nru, a j jsem je nestail ubrnit, je to knz mne prskl svm rohem pes hl uvzl v hrdle a pak ji nevm nic z toho, co se pihodilo.

Probral jsem se k vdom v ulice ped Krokodlm ocasem a v prvn chvli jsem ani nevdl, k , nbr domnval jsem se, e vidm sen nebo e jsem zemel. Knz byl pry a vojci odlo ili kop a popjeli vno, kter jim Kaptah nabzel, a dstojnci svmi stbrem propletenmi dtkami, aby pokraovali v boji a Krokodl ocas stl pede mnou enech, nebo jeho vnitek byl ze starho deva, i hoel jako such rkos na behu. Od t chvle si ji vzpomnm na v e, i pokusil jsem se vstt, ale m sla mne zklamala. Kdy e nemohl tedy postavit na nohy, jal jsem se lzt po kolenou a po rukou a plazil js em se tak a ke dvem a dle do ohn, abych se dostal k Merit a k Thovtovi. Doplazil jsem se do ohn, tak e m dk vlasy se zaaly kvait a m roucho vzpllo a ruce a kolena mne p tu se pibelhal Kaptah, volaje a nakaje, ke mn a odthl mne z ohn a vlel mnou v prachu, plameny na mn udusil. A vojci se smli hlasit, hledce na ns a plcali se rukama po kolen u. Av ak Kaptah jim ekl: "Nem to jist v hlav v ecko v podku v dy knz ho po n pra til svm rohem, i bude za t Tento mu je toti krlovskm lkaem, i neslu se vzthnout na nho ruku, a je tak knzem a e byl nucen se oblci do roucha chudch a ukrt odznaky sv dstojnosti, aby se zachrnil p rozzuenm lidem." Av ak j jsem sedl v prachu ulice, hlavu ve splench rukou, a slzy tekly z mch se kvaenc volal jsem a nakal: "Merit, Merit, m Merit!" Ale Kaptah do mne prudce vrazil a eptal mi: "Mli , blzne! Co pak jsi nezpsobil ji dosti zla nm v em pro sv blznovstv?" A kdy jsem nemlel, naklonil nade mne svj obliej a eptal trpce: "K t to v e pivede k rozumu, mj pane, nebo vskutku jsi nyn dostal svou mru plnou a pl v . Proto ti pravm, akoliv je ji pli pozd, e Thovt byl tvm synem, z tvho semene se y jsi poprv objmal Merit a le el po jejm boku. km ti to, abys pi el k rozumu, nebo o nechtla ci, je to byla pli hrd a osaml, a tys ji opustil pro Msto Nebeskch V in a z tv krve, ten mal Thovt, a kdybys nebyl bval tak zcela po etil, byl bys musel poznat v jeho och sv oi a v jeho stech sv sta. Vlastn svj ivot bych byl dal, kdybych ho b zachrnit, ale pro tv blznovstv jsem ho zachrnit nemohl a Merit t nechtla opustit. Pro tv blznovstv zemeli oba, a proto doufm, e pijde nyn k rozumu, mj pane." Jeho slova mne umlela, i zral jsem na nho a otzal se: "Je to pravda?" Av ak nebylo mi teba jeho odpovdi, abych vdl, e je to pravda. Proto jsem sedl v prachu lice a ji jsem neplakal a ani jsem nectil bolest, nbr v ecko ve mn ztuhlo a zavelo se, tak m srdce se zavelo, tak e jsem ji nedbal o to, co se se mnou stane. Krokodl ocas hoel pede mnou vysokmi plameny a dm z nho vystupoval jako dm kadidla a s padaly na mou hlavu a s nm hoelo tlo malho Thovta i krsn tlo Meritino. Jejich tla mezi tly pobitch otrok a nosi a nemohl jsem je zaopatit pro vnost. Thovt byl mm syne byla-li pravda, co jsem se domnval, proudila v jeho ilch svat krev faran stejn jako v h. Kdybych to byl vdl dve, bylo by v ecko snad jin bvalo, nebo pro svho syna uin l by sm pro sebe neuinil. Av ak nyn bylo ji pli pozd a jeho svat krev hoela spolu s nosi a byl ten tam i vdl jsem, e mi Merit nezjevila pravdu pro m hrozn tajemstv i pouze pro svou hrdost a osamlost. Proto jsem sedl v prachu ulice, v dmu a v jiskrc h ohn, a plameny jejich tl m plily v tv.

Potom se v m mysli v ecko pomchalo, i nadil jsem Kaptahovi, aby mne vedl, kam chce, a e l jsem bez odporu s nm. A on mne odvedl k Ajovi a k Pjopejamonovi, nebo boj byl ji skonen, a zatmco tvr chudch stle je t hoela, sedli oni na zlatm stolci a konali spr na kamennm nbe pstavu a vojci a Rohy pivdli zajat ped jejich soudcovsk stolec. i en se zbran v ruce, byl pov en na hradby hlavou dol, a ka d, kdo byl pisti en s koist byl hozen do eky napospas krokodlm, a ka d, kdo byl pisti en s Atonovm k em na hrdle hu, byl zbiovn a posln na nucen prce, a eny byly vydny vojkm a Nubijcm, aby se s ni selili, a dti byly vydny Amonovi, aby byly vychovny v chrmu. Tak se stalo, e smrt dle zuila na behu eky ve Vesetu, a Aj neznal slitovn, nebo si ch kat pze kn , a pravil: "Oistm Egypt od zl krve!" Pjopejamon byl tak velice rozzuen, nebo otroci a nosii vyloupili jeho dm a oteveli kle ce koek a sndli v ecek jejich pokrm a odnesli mlko a smetanu svm dtem, tak e jeho koky

dovly a zdivoely. Proto ani on neznal slitovn, nbr y msta mu i, kte na nich viseli hlavou dol.

oba zaplnili za onen den v ecky hrad

Av ak kn vztyili, jsajce, Amonv obraz v jeho chrmu a obtovali mu velik obti. A tak ostatnch boh byly opt postaveny na sv msta a kn prohlsili lidu: "Nebude ji hladu ani slz v zemi Kemet, nebo Amon se vrtil, a Amon ehn v em, kdo v nho jeme opt Amonova pole a Amonovo zrno pinese tiscinsobnou rodu a dostatek a bohatstv se vrt do Egypta." Pesto byl ve Vesetu hlad vt ne kdykoli dve a nebylo domu, v nm by nebyly tekly slzy, rdeni a Nubijci loupili bez okolk, neince rozdlu mezi K i a Rohy, a znsilovali eny a i dti do otroctv a ani Pjopejamon nebyl s to je ovldnout a ani Ajova moc nestaila k jejich zkrocen, kali : "Moc je v hrotech na ich kop a moc je v na ich kyjch. Proto zavete sv huby a neru te ns! Nebo Egypt ji neml farana, ponvad kn prohlsili veejn Achnatona za farana neprav eho msto, a jeho nslednk se musel nejprve vrtit do Vesetu a sklonit se ped Amonem a o btovat Amonovi, dve ne ho kn hodlali uznat za farana.

Kdy vidl Aj ve keren ten zmatek, jmenoval Pjopejamona svm zstupcem ve Vesetu a odcesto val sp n do Msta Nebeskch V in, je to chtl pimt farana Achnatona, aby se vzdal vldy pevnil svou vlastn moc u nslednka trnu. ekl mi: "Poj se mnou, Sinuhete, nebo budu snad potebovat lkask rady, aby se neprav faran podd m vli." Odpovdl jsem mu: "Pjdu s tebou, Aji, nebo chci mt svou mru plnou." Ale on nepochopil, co jsem svmi slovy mnil.

V Tak se stalo, e jsem plul s knzem Ajem zpt do Achetatonu k prokletmu faranovi, ale ta k Haremheb ve mst Zani sly el, co se stalo ve Vesetu a co se dlo v ude podl eky, i nalo sv mu e sp n na vlen lodi a plul proti proudu do Achetatonu. A jak plul po ece proti u, tak se uklidovala v ecka msta i v ecky vesnice podl eky a chrmy byly otvrny a obraz vztyovny na sv msta, i myslm, e krokodlov ehnali opt velice jeho jmnu. Av ak posp tihl Achetatonu v tou dobu co Aj, je to s nm chtl soupeit o moc, a proto dal milost v em otrokm, kte slo ili zbran, a nepotrestal nikoho, kdo dobrovoln vymnil Atonv k za A I vyn el ho lid velice pro jeho milosrdnost, teba e nepochzela nikterak z jeho srdce, nb r etil ivoty, aby ml dosti zbranschopnch mu pro svou vlku. Tak kn ho velice chv ho vlen lodi zastavily, nebo otvral opt zaven chrmy a pozvedal svr en obrazy boh n a, ba i tu a tam obtoval bohm, byl-li dobr mysli.

Av ak Msto Nebeskch V in bylo zemm prokletm, a kn a Rohy ste ili v ecky tam vedouc o, kdo odtamtud prchal, jestli e nesvolil vymnit k za roh a obtovat Amonovi. Tak eku u li mdnmi etzy, tak e nikdo nemohl utci ani po ece. Vt ina uprchlk nicmn obtovala proklnala Atona, byli i obyvatel Achetatonu Atonem znechuceni. A nepoznal jsem ji Msto Nebeskch V in, kdy jsem na n hledl z lodi, nebo hrobov ticho e mst a kvty povadly v jeho zahradch a zelen trvnky ze loutly, proto e je nikdo nezal ptci ji nezpvali na chadnoucch stromech, nbr nad mstem le el nasldl a stra liv pac o zdroj nikdo neznal. Velmo i opustili sv domy a jejich sluhov byli prvn, kdo uprchli, a tak stavitel a kopi hrob opustili sv msto a zanechali na mst i kuchysk ndoby, n neodv il vzt cokoli s sebou z prokletho msta. Psi dovyli k smrti a pohynuli ve svch ps incch a kon ve stjch tak pohynuli, ponvad jim prchajc sluhov peezali lachy na no Tak bylo skvouc Msto Nebeskch V in nyn ji jen mrtvm mstem a dchlo mi smrt vstc, so nho vkroil.

Av ak faran Achnaton bydlel stle v achetatonskm zlatm dom a jeho rodina tam bydlela s n a nejvrnj sluhov zstali s nm pro Atona, a ve zlatm dom zstali tak nkte velice i t jinde ne v blzkosti faranov, je to ili po cel svj ivot jedin ve zlatm dom. A e dlo mimo msto, nebo ji po dva msce nepi el dn posel do Achetatonu. A tak pokrm ve zlatm dom dochzel, tak e podle vle farana Achnatona byl pokrmem v ech su hlb a ka e chudch. Nicmn ti nejpodnikavj lovili kopmi ryby z eky a zabjeli ptky vr

tajn je pojdali.

Knz Aj mne poslal ped farana, abych mu povdl o v em, co se stalo, nebo faran mi vil, em byl jeho ptelem. Tak jsem opt pedstoupil ped farana, ale v e ve mn bylo ztuhl a ne sem ani zrmutku, ani radosti, nbr m srdce se ped nm zavelo. Pozvedl ke mn svou zchadlou edivou tv, ruce sklesl na kolenou, a pohldl na mne vyhasl oima a otzal se: "Sinuhete, jsi jedin, kdo se ke mn vrac? Kde jsou v ichni moji vrn? Kde jsou v ichni, kd mne milovali a je jsem i j miloval?" Pravil jsem mu: "Sta bohov vldnou opt v Egypt a kn ve Vesetu obtuj Amonovi za jsotu lidu. Proklel chnatone, a tv msto prokleli a tv jmno prokleli a na vky vk a ni tv jmno ve v ech Pohnul netrpliv rukou a vzru en se objevilo v jeho oblieji, kdy ekl: "Net u se, co se dje ve Vesetu, nbr se t u: Kde jsou moji vrn, kde jsou v ichni, je j al?" Odpovdl jsem mu: "M pece u sebe stle svou krsnou man elku Nefertiiti. Tak tv dcery jsou u tebe. Mlad S kare lov kopm ryby z eky a Tutanchaton si hraje s panenkami na pohebn prvod jako dve. ak ti zle na ostatnch?" Zeptal se: "Kde je mj ptel Thutmose, jen byl i tvm ptelem a jeho jsem miloval? Kde je ten umlec eho rukou o val kmen pro vnost?" "Zemel pro tebe, farane Achnatone," ekl jsem. "Nubijci ho probodli kopm a hodili jeh o tlo do eky napospas krokodlm, je to ti zstal vren. Snad plil do tvho lo e, ale nevzp na to nyn, kdy akal vyje v jeho opu tn dln, nebo jeho ci rozbili jeho nstroje i jeh je by byl uinil vnmi, a uprchli." Faran Achnaton pohnul rukou, jako by stral pavuinu ze svho oblieje. Potom mi jmenoval celou spoustu jmen tch, kter miloval, a u nkterch jsem kal: "Zemel pro tebe, farane Achnatone." Av ak u vt iny jsem kal: "Obtuje Amonovi, obleen v nejlep roucho, a prokln tv jmno, farane Achnatone." Konen jsem ekl: "Krlovstv Atonovo se zhroutilo, farane Achnatone. Nen ji Atonova krlovstv na zemi, nb on opt vldne." Zral ped sebe vyhaslma oima a netrpliv pohyboval svma bezkrevnma rukama, ka: "Tak, tak, vm to ji dvno. M vidn mi to ekla. Krlovstv vn se nem e vmstnat do po bude jako dve a strach a nenvist a nespravedlnost budou vldnout na svt. Proto by bylo lpe, kdybych byl mrtev, a je t lpe by snad bylo bvalo, kdybych se nebyl vbec zrodil na tento svt, abych vidl v ecko to zl, co se na zemi dje!" Tu mne rozhoila jeho zaslepenost a ekl jsem prudce: "Vidl jsi pouze nejmen st ze v eho zlho, co se pro tebe stalo, farane Achnatone. Krev syna ti ne tkla po rukou a tv srdce neztuhlo smrtelnm vkikem milovan eny. Proto tv il, farane Achnatone." Pravil unaven: "Odejdi ode mne, Sinuhete, jestli e jsem tak do koene zl. Odejdi ode mne, abys ji nem usel pro mne vce trpt. Odejdi ode mne, nebo jsem znechucen tvou tv, a tvemi v ech lid znechucen, je to v nich vidm jen tve elem." Av ak j si sedl ped nho na podlahu a ekl jsem: "Neodejdu od tebe, farane Achnatone, nebo chci mt svou mru plnou, a proto jsem se za jist zrodil na tento svt a bylo to napsno ve hvzdch ji pede dnem mho zrozen. Vz ted Aj pichz k tob a na severn hranici tvho msta dal Haremheb zatroubit v trouby a peseka tzy, kter uzavraj vstup do Achetatonu, a pluje k tob." Pousml se a rozhodil sv ruce a ekl: "Aj a Haremheb, zloin a kop, ti jsou tedy jedin vrn a pichzej ke mn!"

Potom ji ke mn nepromluvil a j jsem nepromluvil k nmu, nbr naslouchali jsme tichmu odk pvn hodin, a knz Aj a Haremheb pedstoupili ped farana. Peli se prudce pichzejce spolu a jejich tve byly temn hnvem a t ce oddychovali a mlu ve ped faranem, nic nedbajce jeho dstojnosti. Aj pravil:

"Mus se zci sv moci, farane Achnatone, chce -li si zachovat ivot. Nech vldne Smenchk tebe a nech se vrt do Vesetu a obtuje Amonovi, a bude pomazn kn mi na krle a na hlav bude vstavena dvojit koruna, erven a bl." Av ak Haremheb prohlsil: "M kop zachrn korunu pro tebe, farane Achnatone, vrt -li se do Vesetu a bude -li obto novi. Kn snad budou reptat, ale j je uklidnm svmi dtkami, i zapomenou na sv reptn, vatou vlku, abys zskal Srii Egyptu zpt." Faran hledl na n a jeho zchadlou tv se mihl mrtv smv. " il jsem a zemu jako faran," pravil. "Nikdy nebudu obtovat nepravmu bohu a nikdy nevy hlsm vlku, abych krv zachrnil svou moc. Faran promluvil." Po tchto slovech si pehodil cp svho pl t pes tv a ode el, zanechvaje ns ti samotn chem smrti v chp.

Aj rozhodil bezmocn ruce a pohldl na Haremheba. Tak Haremheb pohldl na nho a rozhodil ruce. J jsem sedl na podlaze, je to m kolena nemla ji sly, a hledl jsem na n. Najednou se Aj vychytrale usml a ekl: "Haremhebe, vldne kopmi a trn je tedy tvj. Vstav si na hlavu dvojitou korunu, po n tou Av ak Haremheb se mu vysml a pravil: "Tak hloup nejsem. Ponech si pro sebe sv zasran koruny, chce -li, nebo kop mi propchaj dek, pokusm-li se sedt na jejich hrotech, a nemm za sebou krlovskou krev. V dobe, e n nem e bt nyn, jak bvalo dve po v em, co se stalo nbr e Egyptu hroz hlad a vlka si korunu nyn, pak by mne lid obvioval ze v eho zlho, co se je t stane, a snadno bys m p tom svrhl, a bys myslil, e tob uzrl as." Aj ekl: "Tedy Smenchkare, svol-li vrtit se do Vesetu. Ne-li on, pak Tutanchaton. Ten zajis t svol. Jejich eny jsou svat krve. Nech ponesou nenvist lidu na svch bedrech, dokud se sy nezlep ." "A hodl vldnout v jejich stnu," ekl Haremheb. Ale Aj odpovdl: "Zapomn , e ty m vojsko a mus odrazit Chetity. Poda-li se ti to, nikdo nebude nad te v zemi Kemet." Tak se spolu peli, a zjistili, e jejich osudy jsou spojeny, a e nemohou dojt k cli jed en bez druhho. Proto Aj konen prohlsil: "Piznvm oteven, e jsem se t pokou el, jak nejlpe jsem dovedl, svrhnout, Haremhebe, al vyrostl a jsi silnj ne j, Synu krahujce, a nedojdu k cli bez tebe, nebo vpadnou-li Ch tit do zem, nebudu se ji radovat ze sv moci. Tak si nedovedu pedstavit, jak by Pjopeja mon mohl vst vlku proti Chetitm, i kdy se hod docela dobe k tomu, aby dlal kata a prol l krev. Budi tedy tento den dnem na smlouvy, Haremhebe, je to spolu m eme vldnout Egyptu av ak rozloueni podlehneme oba. Beze mne je tv vojsko bezmocn, a bez tvho vojska se z hrout Egypt. Psahejme tedy pi v ech bozch Egypta, e od tohoto dne budeme spolu dr et. J ji str, Haremhebe, a rd bych okusil sladkou chu moci, kde to ty jsi je t mld, i m e "Nedychtm po korunch, nbr dychtm pouze po dobr vlce pro sv zasran rypky," ekl Hare k chci na tob zruku toho v eho, Aji, nebo jinak mne oklame pi prvn ple itosti neodp znm t dobe." Aj rozhodil ruce a ekl: "Jakou zruku bych ti mohl dt, Haremhebe? Co pak vojsko nen jedinou trvalou zrukou?" Haremhebovy tve potemnly a bloudil oima v rozpacch po stnch a krbal opnkem kamennou u prv tak, jako by chtl hrabat palcem v psku. Potom ekl: "Chci princeznu Beketaton za man elku. Vskutku s n hodlm rozbt d bn, i kdyby nebe se mlo rozevt a zem pukala, a ty mi v tom nem e zabrnit." Aj vykikl divem a ekl: "Nyn rozumm, kam m , a jsi vychytralej , ne jsem si myslil, tak e si t zanm v it. na Beketamon a kn nebudou mt nic proti n a v jejch ilch proud svat krev velkho far ku, o en -li se s n, dostane se ti koruny podle prva, Haremhebe, a podle vt ho prva ne chnatonovch dcer, nebo za nimi je pouze krev nepravho farana. Vskutku jsi vypotal sv v y velice obratn, Haremhebe, ale k tomu nemohu svolit, alespo nyn je t ne, nebo pak bych byl zcela v tvch rukou a neml bych nad tebou dn moci." Av ak Haremheb rozhoen zvolal: "Ponech si pro sebe sv zasran koruny, Aji! Vce ne po korunch dychtm po n, a dychtil js

m po n od t chvle, kdy jsem poprv spatil jej krsu ve zlatm dom. Dychtm po tom, abyc svou krev s krv velikho farana, aby se tak z mch beder zrodili p t krlov Egypta. Kde cht pouze po korunch samotnch, Aji. Vezmi si tedy koruny, a usoud , e uzrl as, a m oporou tvmu trnu, ale dej mi princeznu, abych tak vldl po tob opt j, i kdybys il je t ho, nebo mohu pokat, jak jsi sm ekl." Aj si tel rukou sta a dlouho pem lel, a jeho vraz byl m dle tm spokojenj , nebo t didlo, na nm m e thnout Haremheba, kam bude chtt. Av ak j jsem sedl na podlaze, naslouchaje jejich rozmluv, a divil jsem se srdcm tch, kt e si rozdlovali koruny, kdy faran Achnaton je t il a dchal v sousedn komnat. Konen "ek ji dlouho na svou princeznu, i mj je t njak as strpen, nebo nejdve mus vs n pzniv ppravm ke svatb. Tak bude vy adovat asu, abych princeznu pemluvil, je to o ce opovrhuje, ponvad jsi se narodil s lejnem mezi prsty u nohou. Av ak prostedek k to mu mm, a mm jej j jedin, a pi v ech bozch Egypta ti psahm, Haremhebe, e toho dne, k avm na hlavu korunu ervenou a blou, toho dne rozbiji vlastnma rukama d bn mezi vmi, i d stane princeznu. A nebudu dle smlouvat, nebo bych se jinak vydal do tvch rukou." Ani Haremheb ji neml chuti smlouvat, nbr prohlsil: "Sta se, a nyn doveme tedy celou t asranou vc k dobrmu konci, a nemyslm si, e bude zbyten otlet, v dy tak velice dycht , je samy o sob jsou jen dtsk hraky." Ve sv horlivosti zcela na mne zapomnl a teprve nyn mne zpozoroval, i zasmu il se veli ce a pravil: "Sinuhete, tys stle je t zde? Dnes je zlovstn den, nebo jsi sly el vci, je se neslu n u i, a proto myslm, e t musm zabt, teba e to neuinm nijak rd, je to jsi mm pte Jeho slova mne nehorzn rozesmla, ponvad jsem si pomyslil, e nehodni jsou oni dva, Aj a Haremheb, a pece se podluj korunami, kde to j sedm na podlaze, akoliv jsem jich snad j edin hoden, nebo jsem jedinm mu skm potomkem velkho farana a v mch ilch proud svat o jsem nemohl ovldnout svj smch, nbr dal jsem si ruku ped sta a chechtal jsem se oste ko staena. Aj byl velice doten mm smchem a pravil: "Tob neslu smch, Sinuhete, nebo to jsou v n vci a k smchu nen vhodn as. Nicmn t ys to zaslou il, nbr konen bylo lpe, e jsi v e sly el, i m e bt svdkem mezi nmi. A nikomu vypravovat, co jsi dnes zde sly el, nebo t potebujeme a poutme t tmto k sob a tme t nad v ecky psahy pevnji, chpe snad sm, e je nejvy as, aby faran Achnaton ko jeho lka oteve lebku je t dnes a bude dbt o to, aby tvj n se vnoil dostaten h mozku, tak e zeme podle dobrho zvyku." Ale Haremheb pravil: "Do tto vci nevstrm sv prsty, je jsou ji dosti zasrny dotykem rukou Ajovch. Ale jina pravda, co Aj k. Faran Achnaton mus zemt, aby se Egypt zachrnil. Jin rady ani pomoci Rozchechtal jsem se znovu, ruce ped sty, a teprve po chvli jsem se uklidnil a ekl js em: "Jako lka nemohu otevt jeho lebku, je to k tomu nen dostatench dvod a m lkask p bez starosti, jako ptel mu namchm dobr lk. A jej vypije, usne a nikdy se ji nevzbud otom budu k vm pipoutn, tak e nikdo z vs se nemus obvat, e budu o nm mluvit zle." A vyal jsem pestrou sklennou ndobku, kterou mi dal kdysi Hrihor, a smchal jsem lk s vn em do zlatho pohru, a neml dnho zlho pachu. Vzal jsem pohr do rukou a li jsme v ichni ti k faranovi Achnatonovi do jeho komnaty. F aran zatm odlo il koruny a odlo il dtky a berlu vedle korun a nyn le el na svm lo i sina a oi zarudl. Aj el zvdav nejdve ke korunm a hladil je a pot kval zlat dtky v rukou a pravil: "Farane Achnatone, tvj ptel Sinuhet ti namchal dobr lk. Vypij jej, aby ses uzdravil, a ztra si promluvme o v ech tch nedobrch vcech." Faran se posadil na lo i a vzal pohr z mch rukou a pohldl po ad na ka dho z ns a jeho zrak mnou pronikl, a se mi pte zachvla. Potom mi ekl: "Nad chorm zvetem se smiluje kyj, smiloval jsi se nade mnou, Sinuhete? Je-li tomu t ak, pak ti dkuji, nebo m zklamn je trp smrti a smrt je mi dnes lbeznj ne vn myr hy." "Napij se, farane Achnatone," ekl jsem mu. "Napij se pro svho Atona." I Haremheb ekl: "Napij se, Achnatone, pteli mj. Napij se, aby byla zachrnna zem Kemet. Pikryji svm pl

u slabost jako kdysi dvno v pou ti za Vesetem." Faran Achnaton se napil z pohru, ale jeho ruka se tak chvla, e mu vno ukplo po brad. T vzal pohr obma rukama a vypil jej do dna a polo il se na lo e, opraje svou ji o podpr Dlouho jsme na nho hledli v ichni ti, ale on k nm ji nepromluvil, nbr zral svma vyha udlma oima do svch vidin. Po njak chvli se zaalo jeho tlo chvt jako by mlo zimnici heb sal svj pl z ramenou a rozlo il jej na nho, kde to Aj vzal jeho koruny a pokou el s dit si je na hlavu. Tak zemel faran Achnaton a j jsem mu podal smrt v pohru a on ji vypil z mch rukou. Av a k pro jsem tak uinil, to nevm, je to lovk nezn sv vlastn srdce. Nemyslm nicmn, e pro Egypt, nbr sp e pro Merit a malho Thovta, jen byl mm synem. A neuinil jsem to ani k z lsky k nmu, jako sp e z nenvisti a hokosti a pro v ecko zl, co zpsobil. Ale pedev uinil zajist, ponvad bylo napsno ve hvzdch, e musm mt svou mru plnou. A kdy jsem , jak umr, myslil jsem skuten, e mm svou mru plnou, av ak lovk nezn sv vlastn srd vka je nenasytn, ba nenasytnj ne n krokodl. Kdy jsme shledali, e vskutku zemel, ode li jsme ze zlatho domu, pikzav e sluhm, e ho , nebo sp.

Nazt ho na li sluhov mrtvho, i pozvedli velik nek a nek a pl naplnil zlat dm, ohm jeho smrt ulevilo. Av ak krlovna Nefertiiti stla u jeho lo e a neprolila jedin slzy a z jejho vrazu nebylo ze nic poznat. Krsnou svou rukou hladila nicmn vyhubl prsty Achnatonovy a jeho tve, kd y jsem se k nmu dostavil podle sv povinnosti, abych zadil penesen jeho tla do Domu sm . Dm smrti a zlat dm byly toti jedin domy, kter je t ily v Mst Nebeskch V in. I dopravil jsem farana Achnatona do Domu smrti a svil jeho tlo omvam mrtvol a mastim e zaopatili, aby ilo navky. Tak se po zkonu a podle dobrho zvyku stal Smenchkare faranem, ale byl zrmutkem tak o tupl, e zral jen neten kolem sebe a nepromluvil jasnho slova, nebo si byl zvykl mt v v my lenky od farana Achnatona. Aj a Haremheb mluvili k nmu a ekli mu, e mus co nejsp nji odcestovat do Vesetu, aby tam obtoval Amonovi, chce-li uchovat koruny na sv hlav. Nicmn on jim nevil, nebo byl dti snil s otevenma oima. Proto pravil: "V em nrodm budu hlsat Atonovo svtlo a postavm chrm svmu otci Achnatonovi a budu mu sl jako bohu v jeho chrm, nebo nebyl podoben jinm lidem."

O dtinskosti tohoto Smenchkarea se vypravovalo, e kdy opou tly str n voje msto v dobr b el za nimi a v pli je zapsahal, aby se vrtily kvli faranovi, a ekl jim: "Nem ete pece opustit takto svj domov a sv eny a sv dti!" Av ak ardeni a Syani si z nho tropili erty a posmvali se mu, a jist ardensk poddstoj svj d a ukzal mu jej, ka: "Kde je tahle vc, tam mme svj domov a sv eny a sv dti." Tak pohanl Smenchkare ve sv dtinskosti svou krlovskou dstojnost, je to pnliv prosil a al najat str ce, aby se vrtili.

Kdy zjistili Aj a Haremheb tupost jeho hlavy, ode li od nho, a p tho jitra se stalo, e menchkare ve svm hladu k ece lovit ryby kopm a jeho lo z rkosu se pevrhla a krokodlov hltili jeho tlo. Tak se alespo vypravovalo, ale jak se v e vskutku pihodilo, to nevm. Nicmn nevm, e by ho byl usmrtil Haremheb, nbr tak uinil sp e Aj, kter pospchal se Vesetu kvli sv moci.

Potom li Aj a Haremheb k mladmu Tutanchatonovi, a ten sedl na podlaze a hrl si s pan enkami na pohebn prvod a jeho man elka Anchsenpaaton si hrla s nm. Haremheb pravil: "Aj, Tutanchatone, povsta z t zasran podlahy, nebo nyn jsi faranem." Tutanchaton povstal ihned poslu n z podlahy a sedl si do zlatho kesla a ekl: "Jsem faranem? To mne nikterak neudivuje, nebo jsem v dycky vdl, e jsem lep ne druz, edy sprvn, e se ze mne stal faran. Svmi dtkami potrestm v ecky zloince a svou berlou ochraovat dobr a zbo n jako past." Aj pravil: " dn hlouposti, Tutanchatone! Uin v e, co ti eknu j, a bez odmlouvn. Nejprve musme

do Vesetu v slavnostnm prvodu a tam se sklon ped Amonem v jeho velkm chrm a bude mu t a bude pomazn kn mi na farana a oni ti vstav na hlavu korunu ervenou a korunu blou. m ?" Tutanchaton chvli pem lel a pak se zeptal: "Pjdu-li do Vesetu, postav se mi tam tak hrob jako v em velkm faranm? A napln jej kn a zlatmi kesly a mkkmi l ky? Nebo tyto achetatonsk hroby jsou zk a eredn a nestoj an stny, nbr chci mt s sebou tak skuten hraky, i svj jemn modr n , jej jsem dos i mt ve svm hrob." "Zajist e ti kn postav krsn hrob," uji oval Aj. "Jsi moudr chlapec, Tutanchatone, m rve na hrob, kdy je z tebe faran, ba moudej , ne sm tu . Ale nejdve mus zmnit sv se nehod Amonovm kn m. Budi tedy tv jmno Tutanchamon." A Tutanchamon mu nikterak neodporoval, nbr pl si jenom nauit se pst sv nov jmno, je al znaky, jimi se p e jmno Amonovo. Tak bylo v Achetatonu poprv napsno Amonovo jmno.

Av ak kdy Nefertiiti vidla, e se Tutanchamon stal faranem a e se na ni zcela zapomnlo, blkla si svou nejkrsnj zu a dala si pomazat vlasy a tlo nejlep mi oleji, teba e byl vou, a odebrala se k Haremhebovi na lo a pravila: "Je sm n, stane-li se z hravho chlapce faran a mj proklet otec Aj vyrve jeho vchovu rukou a bude vldnout Egyptu msto nho, teba e jsem zde je t j, velk man elka krlovsk ka. A mu i hledvali na mne se zalbenm a tvrdili, e jsem krsn, ba e jsem nejkrsnj ypt tvrdili, akoliv to snad pehnli. Pohle tedy na mne, Haremhebe, teba e zrmutek zaka oi a ohnul m zda. Pohle na mne, Haremhebe, nebo as je drah a ty m kop na svou ochra a ty bychom mohli dokzat mnoh, co by bylo Egyptu k u itku. km ti to v e tak oteven, ne lm jen na blaho Egypta a vm, e mj otec, ten proklet Aj, je zi tn a hloup a Egyptu pouz od." Haremheb hledl na ni a Nefertiiti rozhrnula svou zu ped nm a sna ila se ho svst v emi m zpsoby, kouc, e v lodnm stanu je pli n dusno. Nevdla ov em nic o tajn dohod Haremh tu ila-li pece jen jako ena, e Haremheb tou po Beketamon, myslila si zajist, e jej k adno zvtz nad nezku enou a py nou princeznou. Zvykla si toti na snadn vtzstv ve zlat dopustila, aby druz plili do lo e faranova. Jej krsa v ak nikterak nepsobila na Haremheba, nbr ten hledl na ni chladnma oima a pr "Ji jsem se v tomto mst dost nahrabal ve srakch a nechci se v nich hrabat je t s tebou, krsn Nefertiiti. Ostatn musm pedkvat svm psam dopisy tkajc se m vlky, i nem e it." To v e mi vypravoval Haremheb mnohem pozdji a zajist pehnl, ale vm, e vcelku to byla , nebo od onoho dne Nefertiiti Haremheba trpce nenvidla a inila, co bylo v jejch silch , aby mu kodila, a oerovala ho a ve Vesetu se potom sptelila s princeznou Beketamon, co Haremhebovi pineslo mnohou kodu, jak budu pozdji vypravovat. Proto by byl Haremhe b moudeji uinil, kdyby ji nebyl tak zle pohanl, nbr kdyby si byl zachoval jej ptelstv dyby byl bval k n vldn v jejm zrmutku. Av ak nechtl naplt do lo e farana Achnatona a o smrti, nebo jakkoli je to podivn, miloval ho stle, teba e dal odstranit ze v ech npis ho jmno a zniit jeho obrazy a rozmetat Atonv chrm ve Vesetu. Na dkaz toho musm ci, e remheb dal tajn penst svmi vrnmi tlo farana Achnatona z jeho hrobu v Achetatonu a ukr v hrob jeho matky ve Vesetu, aby se nedostalo do rukou kn . Kn toti chtli tehdy spl aten tlo Achnatonovo a popel hodit do eky, a tak proklt jeho ka, aby vn bloudilo po p astech zesnulch, av ak Haremheb je pede el a podailo se mu ukrt tlo svho ptele Achnat se ov em stalo mnohem pozdji.

VI Kdy Aj doshl svolen Tutanchamonova, e pesdl do Vesetu, nadil pipravit bezodkladn l l dvr na n vstoupil a opustil msto Achetaton, tak e tam nezstalo iv du e, krom omva sti v Dom smrti, kte zaopatovali tlo farana Achnatona pro vnost, aby je pak pochova ho hrob, jej si dal pro sebe vyhloubit ve vchodnch horch. Posledn obyvatel prchli tedy z Achetatonu, a prchli tak sp n, e se nikdo za sebou ani neohldl, nbr ndoby s jdlem z na stolech a Tutanchamonovy hraky zstaly na podlaze, aby si prov dy hrly na pohebn prvo . A vtr z pou t vytrhal okenice a navl psek na podlahy, na nich leskl kachny poletovaly p o vky v zelenajcch se stinch, a pestr ryby plavaly ve sv ch vodch. A pou se navrt achetatonskch a jejich rybnky vyschly a zavodovac strouhy se zacpaly a ovocn stromy za ly. Hlna se vydrolila ze zd dom a stropy se propadly a msto Achetaton se promnilo v

zceniny a akalov vyli v jeho przdnch snch a spali na jeho mkkch lo ch pod ndhern Tak se stalo, e Msto Nebeskch V in za lo a za lo stejn rychle, jak rychle vyrostlo z vl ana Achnatona. A nikdo se neodv il vpl it se do jeho trosek a ukrst vzcn vci, na n s y kupy psku, nebo to byla na vky proklet zem a Amon by vysu il dy ka dho, kdo by se ta vstoupit. I zmizelo msto Achetaton, jako by nikdy nebylo bvalo, a zmizelo jako sen i jako pelu d na pou ti.

Av ak ped prvodem Tutanchamonovch lod tily se vlen lodi Haremhebovy jako vichice, u mi po obou stranch eky. A Haremheb obnovil tak podek ve Vesetu a loupen pestalo a lid nebyli v eni na hradby hlavou dol pro Atona v dy poteboval pro svou vlku ka dho zbran mu e. Aj dal vztyit vlajky novho farana na cest beran a kn mu pipravili velkolep uvtn Sinuhet jsem vidl, jak ho nesli cestou beran ve zlatch nostkch a krlovna Nefertiiti a v ecky dcery Achnatonovy byly v prvodu za nm i bylo Amonovo vtzstv pln. Kn pomaza ana v nejtajnj svatyni ped obrazem Amonovm a na ndvo mu ped lidem vstavili na hlavu blou a ervenou, korunu lilie a papyru, korunu Horn a Doln zem, aby ukzali v em, e far i se dostv moci z jejich rukou. A jejich hlavy byly hladce oholeny a jejich tve se l eskly posvtnm olejem a faran obtoval Amonovi v ecky poklady, je mohl Aj je t vymakat z udl zem. Hrihor se nicmn dohodl s Haremhebem, e Amon mu pj pro vlku v ecka sv bohatstv, nebo i pi ly opt z Doln zem a Haremheb je je t pehnal, jak dovedl nejlpe, aby rozsel mezi l hrzu a strach ped Chetity. Lid vesetsk jsal a radoval se z Amona a novho farana, teba e to byl je t chlapec, nebo po etil je srdce lidsk, e v dy znovu douf a dvuje v budoucnost, ani se pou ze svch vuje si, e ztej den bude lep dne nho. Proto lid zaplnil zhony po obou stranch cesty rostranstv ped chrmem a v ecka vnj ndvo a pozdravoval novho farana vkiky radosti na cestu, a nekiel-li nkdo snad, nbr stl mlky a zachmuen, pak mu dali vojci Ajovi a mhebovi devci svch kop za vyuenou. Av ak v pstavu a ve tvrti chudch stle je t doutnaly trosky a pav dm z nich stoupal a krv a mno stvm mrtvol. Na vrcholcch chrmu natahovali havrani a supi sv krvav hrdla krk , a byli tak syti, e nemohli ani pozvednout kdla, a tak krokodlov v ece byli tak syti, ani nepleskali ocasy, nbr le eli jen na bezch, rozvrajce sv tlamy dokon, aby jim dr vyzobali ze zub zbytky jejich hrzn potravy. Tu a tam se pl ily mezi sutinami vyhoelch dom pestra en eny a dti, je vyhrabvaly ze omov zachoval domc nad, ale dti zabitch otrok a nosi ly za faranovmi vlenmi rna z trusu faranovch kon, nebo hlad pevelik vldl ve Vesetu.

J Sinuhet jsem krel po nbe ch, je pchla hnijc krv, a hledl na przdn ko e a na l ladu, a nohy mne vedly k troskm Krokodlho ocasu a vzpomnal jsem na Merit a na malho T hovta, kte zemeli pro Atona a pro blznovstv mho srdce. M nohy mne vedly ke Krokodlmu ocasu a vzpomnal jsem na Merit, kter mi kdysi ekla: "Jsem pouze pokrvkou tv osamlosti, pokud se nestanu tvou otelou roho ." Vzpomnal jsem tak na malho Thovta, jen byl mm synem, teba e jsem to nevdl, a vidl js d sebou a jeho n n tve i dy a obtel sv pa e kolem mho hrdla a kladl svou tv na mou chem pstavu, pav pach dmu v chp, a vidl jsem ped sebou Meritino probodnut tlo a n vta a jemn jeho kadee nad elem v krvi. To v e jsem vidl ped sebou a pomyslil jsem si, e smrt farana Achnatona byla pli lehk. myslil jsem si dle, e nic nen hroznj ho a nebezpenj ho ne sny faran, z nich vzch a z nich tloustnou pouze krokodlov. Tak jsem pem lel, kreje opu tnm pstavem, a do umeny dlkou jsav vkiky lid zdravcch farana Tutanchamona a pedstavujcch si, e t ec, jen snil pouze o krsnm hrob, odstran nespravedlnost a obnov pokoj a blahobyt zem K met. A tak jsem krel tam, kam mne vedly m nohy, a vdl jsem, e jsem opt sm a e m krev vyt nvratn v Thovtovi a je tatam i nebylo ve mn dn nadje na nesmrtelnost i vn ivot, la jako odpoinek a sen a smrt mi byla jako teplo ohvtka za chladn noci. Bh farana Achn tona mne zbavil v nadje a v radosti, i vdl jsem, e v ichni bohov obvaj temn domy nch dom nen nvratu. Faran Achnaton vypil smrt z mch rukou ale to mi nic nenahradilo se smrt vypil pro sv srdce i milosrdn zapomnn. Av ak j jsem il a nemohl jsem zapomenou

Proto zaplavila m srdce hokost s rajc jako louh, a ctil jsem hokost vi v em lidem a hokost i vi lidu, jen jako stdo buel ped chrmem, stejn hloup a stejn nechpajc j se niemu z toho, co zakusil.

Trosky pstavu byly pust jako dol smrti, kdy tu se od hromady przdnch ko odlpla jak tost a plazila se ke mn po rukou a po kolenou. Byl to mal, huben mu , jeho dy byly zkro uceny nedostatkem ji od dtstv. Olzl si rty svm zernalm jazykem a pohldl na mne zdivo ma, tzaje se chraptiv: "Jsi-li pak ty Sinuhet, krlovsk lka, jen obvazoval rny chudch v Atonov jmnu?" Zasml se p ern a pozvedl se ze zem a ukzal prstem na mne, ka: "Jsi-li pak ty Sinuhet, jen rozdloval lidu chlb a kal: Toto je chlb Atonv, vezmte a v Atonov jmnu.' Je-li tomu tak, dej mi ve jmnu v ech boh zsvtnch kousek chleba, nebo se skrval po mnoho dn ped str ci a neodv il jsem se ani sejt k ece, abych se napil. V v ech boh zsvtnch, dej mi kousek chleba, nebo sliny mi ji vyschly v stech a mj alud lenal jako trva." Av ak j jsem neml ani kousek chleba, abych mu jej mohl dt, a on to ani neoekval, nbr mn pouze proto, aby se mi posmval ve sv hokosti. A pokraoval a ekl: "Ml jsem chatr, a teba e to byla chatr uboh a pchla po shnilch rybch, pece to byla m jsem enu, a teba e byla eredn a se l a vychrtl, byla to m ena. Ml jsem dti, a teb ped mma oima, byly to m dti. Kde je nyn m chatr a kde je m ena a kde jsou m dti? vedl, Sinuhete, ten Aton, v eho niitel, v eho zahubitel, je odvedl a nemm ji nic jinho n e blto ve svch prackch a brzkou smrt a nelituji toho." Posadil se pede mne na zem a t iskl psti na svj opuchl bich a zral ped sebe zdivoelma oima a eptal mi: "Sinuhete, snad pece jen stla na e hra za to v ecko, nebo teba e umrm a moji druhov ji tane snad njak vzpomnka na ns v stech lidu. Vzpomnka na ns snad zstane v srdcch tch cuj rukama a dostvaj rny hol pes zda, a budou na ns vzpomnat je t tehdy, a tvj At zapomenut a proklet jmno tvho farana bude ji dvno vysekno ze v ech npis. Snad zsta asn vzpomnka na ns v mysli lidu a dti vysaj se zatrpklm mlkem svch matek i zvst o n e z na ich omyl. Tehdy budou vdt ji od narozen to, emu my jsme se museli uit. Budou v en rozdlu mezi lovkem a lovkem a e k e bohatho a vzne enho se stejn snadno rozvr a e krev je krev, a tee z hladovho i z nasycenho srdce. Budou vdt, e otrok a chudk faranm i krlovskm lkam, zkonm i slovm velmo , nbr e m e dvovat pouze sl Kdo nen s nimi, je proti nim, a v tto vci nen dnho smilovn ani odli en mezi lidmi. byl proti nm, teba e jsi nm rozdlil svj chlb a mluvil jsi k nm matouc slova o faran vi. V ichni bohov jsou stejn a v ichni farani jsou stejn a v ichni velmo ov jsou stejn, o sami nechtj piznat. To pravm j, Meti, isti ryb, a nemusm se kt ze svch slov, nebo zemu a m tlo bude hozeno do eky a zmiz, a mne ji nebude. Av ak nco ze mne zstane a bu oudit po zemi, a pozn mne po neklidu v srdcch otrok a po tajnm ru v jejich och a po i v mlce vychrtlch matek, kojcch sv uboh dti. J, Meti, isti ryb, proniknu v e svm ko, v ecko zkvas a konen se bude pci velik chlb!" Na jeho ei i na jeho och jsem vidl, e ne tst a strach mu zatemnily mozek. Ale on se z il zjizvenma rukama mch kolenou a dr el se mne, a eptal mi dle: "Ty, Sinuhete, jen jsi se mnohmu nauil a dovede st a pst, se ov em domnv , e isti yslit. Av ak teba e je my len t k a psob mnoho nmahy, ml jsem nyn mnoho dn a noc k val trvu a slan provazy ko od ryb. Proto ji vm, v em jsme se mlili a pro jsme museli V dy jsme mli ji moc, i pdu jsme mli, av ak nedovedli jsme zachzet se svou moc, nbr jsme se loupenm a hdkami o koist a opjenm se do nmoty, abychom jen mli ka d svj vla ze sv moci. Jedli jsme a pili dosyta, zatmco jsme mli zabjet a potom zase zabjet a o pt jen zabjet, a bychom pobili v echny, kdo nebyli s nmi. Av ak ve sv bd jsme se nena abjet, nbr jsme si pli v ili ve svm hladu a ve sv chudob lidskho ivota, a teprve on a ern Aj ns nauili umn zabjet, pobiv e ns v ecky. Toto pouen v ak nm pi lo p u u itku, ale kdy jsem se zde skrval, v tchto przdnch ko ch, vidl jsem mnoho sn o zab o sny penechm ddictvm svmu potomstvu a tyto m sny se budou pl it temnotami, a budu mr a vpl se do sn otrok a chudch, a se v ecky jejich prsty roztesou pi tch snech, je y, a mne ji dvno nebude." A zral na mne planoucma oima a tiskl m kolena svma zjizvenma rukama. Tehdy jsem ped nm klesl do prachu a pozvedl sv ruce, ka: "Meti, istii ryb, vidm, e skrv n pod svmi cry. Zabij mne tedy, jsem-li podle tebe bij mne, Meti, istii ryb, nebo jsem znechucen v emi sny a m srdce se ji neraduje. Zabij mne, d-li ti to njak uspokojen. Jinou slu bu ti toti nemohu prokzat."

Vyal n na i tn ryb z pasu a zkou el jej ve svch zjizvench dlanch a hledl na mne dlo ho oi zakalily, i dal se do ple a odhodil n a pravil: "Zabjen nen k niemu, nyn jsem to pochopil, a zabjenm se nic nezsk, nebo n vnik s do nevinnho. Ne, Sinuhete, zapome na m slova a odpus mi mou patnost, nebo vraz-li lov lovka, vr jej do svho bratra, a snad my chud a otroci to ve svm srdci chpeme, a pro dovedeme zabjet. Proto snad tak nakonec zvtzme my, a nikoli ti, kte ns zabjej, nbr zajdou ve svm zabjen. Sinuhete, brate mj, snad pijde den, kdy lovk spat v lovku a nebude ho zabjet. Budi a do t doby mj pl ddictvm, je zanechm svm bratm, a mn e vpl pl Metiv, pl istie ryb, do sn chudch a otrok, a mne ji dvno nebude! K hrtl dti do sn! K mj pl vzlyk vn v rachotu mlnskch kamen, tak aby ka d, kdo u dal svho bratra kolem sebe!" Poplcal mi tve svma zjizvenma rukama a slzy z jeho o mi padaly hork na ruce a odporn istie ryb naplnil m chp, kdy ekl: "Jdi ji , brate mj, Sinuhete, aby t str ci nena li vze la by ti kvli mn jen koda. Jd de za tebou na ka dm tvm kroku, a se tv oi otevou dokon a uvid v e, co nyn vidm j budou nakonec nad perly a drah kameny dra . V tto chvli toti neplu jen j sm, nbr zotroench a biovanch od vk do vk. M slzy jsou slzami milin a opt milin, jimi s . Voda, je tee v ece, je slzami tch, kte ili ped nmi, a voda, je pad v cizch zem zem, je slzami tch, kte se narod po ns. A to bude vdt, Sinuhete, nebude ji sm." Klesl pede mnou na zem a jeho zkiven prsty krbaly v prachu pstavi t a jeho slzy tvoi ly z prachu, av ak j jsem nepochopil jeho slova, teba e jsem byl hotov zemt jeho rukou. Proto jsem od nho prchl a otel jsem si pl tm sv ruce zvlhl jeho slzami a jeho pach setr al odporn v mm chp. I zapomnl jsem na nho a el jsem, kam mne nohy nesly, a hokost s rala m srdce jako louh, nebo mj vlastn zrmutek a osamlost byly v m mysli vt ne zrmutek a osamlost v ech o

Tak mne dovedly m nohy k troskm domu, jen patval tavii mdi, a proti mn pichzely ust ale skryly se, sotva e mne spatily, a eny, je ptraly v sutinch po domcm nad, skryly va e mne spatily. Dm, jen patval tavii mdi, vyhoel a jeho hlinn stny nly zaouzen ze sutin a rybn a vtve sykomory byly zernal a bez list. Ale nkdo polo il stechu pes trosky, a vidl j am i d bn na vodu a Muti mi vy la vstc, z edl vlasy pln blta a kulhajc, tak e jsem m jej ka a zachvl jsem se. Av ak ona se pede mnou uklonila a kolena j podklesvala a pravila mi s vsmchem: "Po ehnn budi den, jen pivd mho pna dom." A vce nebyla s to ci, nebo hokost j zdusila slova v hrdle, i posadila se na zem a skry la svou tv v rukou, aby nemusela na mne hledt. Jej vyhubl tlo zranily Rohy mnohmi rana i a jej noha byla rozdrcena, ale rny ji byly zaceleny a nemohl jsem j tedy pomoci, te ba e jsem je pes jej odpor vy etil. A pak jsem se j zeptal: "Kde je Kaptah?" Odpovdla: "Kaptah je mrtev. Pr ho otroci zabili, kdy vidli, e nalv vno Pjopejamonovm mu m a e je." Nevil jsem v ak jejm slovm, nebo jsem vdl dobe, e Kaptah nemohl zemt, nbr e bud cokoli. Muti se velice rozhoila, kdy vidla, e j nevm, a pravila: "Tob se to nyn smje, Sinuhete, kdy jsi provedl ve v em v udy svou a vidl slvu svho Ato y mu i jste v ichni stejn a mu i jsou pramenem v eho zla na svt, nebo nikdy nedospj, prov dy chlapci, a hzej po sob kameny a bij se holemi, a jim tee krev z nosu, a jejich ejvt touhou je zarmoutit ty, kte je miluj a pej jim jen dobr. Vskutku jsem ti pla jen dobr, Sinuhete, av ak co je mi odmnou? Kulhav hnt a rny Roh v dech a hrst shnilho na mou ka i. Av ak pro sebe nenakm, jen pro Merit, kter byla k tob a pli dobr, pon e tys ji vdom vrhl do nrue smrti stejn jist, jako bys j byl rozzl no em srdce. A vyp jsem v ecky sv slzy i pro malho Thovta, jeho jsem milovala jako svho vlastnho syna a je mu jsem pekla medov kolky, pokou ejc se utlumit nhou jeho divokou mu skou pirozenost, sem dovedla nejlpe. Ale co pak ty db o to v e, v dy pichz nyn zcela spokojen ke mn, ven, abych t nakrmila a aby ses ulo il pod stechou, kterou jsem s nejvt nmahou polo il trosky tvho domu, kdy jsi promarnil v ecko sv bohatstv. Szm se, e bude na mn adonit ne slunce zapadne, a ztra mne zbije hol, kdy ti neposlou m dosti hbit, a nalo mi pl

sm bude ln le et nebo takov je pirozenost mu a nikterak tm nebudu pekvapena, v uvykla a nic mne neudiv, co si je t vymysl ." Tak mluvila ke mn a lla mi vzru en, nev c slov, a jej ln mi bylo tak povdom, e jse ou matku Kipu, a pipomnl jsem si i Merit a m srdce naplnila nevslovn tha a zaplavila i oi slzami. Muti se zdsila, kdy to zpozorovala, a pravila: "Chpe snad, Sinuhete, ty zaslepen, e nemyslm v ecko zle, co km, nbr mluvm jen, aby Mm v krytu je t hrst zrn a hned je semelu a uvam ti dobrou ka i a ze suchho rkosu ti o e v troskch a snad m e opt pomalu zat provozovat sv emeslo, abychom mohli t. A nebo jsem chodila prt do dom bohatc, kde je mnoho zakrvcench rouch, a tak mohu je t n yzskat, a myslm, e mi pj d bn piva v dom rozko e, kde jsou nyn ubytovni vojci, aby tv srdce. Jen pesta plakat tak hoce, Sinuhete, synu mj, nebo pl ji nic neospravedln apci jsou chlapci a mus ji ertovat a trpt svmi prmy a rvt srdce svch matek a en tomu pomoci, nbr tak tomu v dy bylo a tak tomu bude. Nicmn nedovolm ji , abys pivedl n ohy do tohoto domu, nebo jestli e tak uin , nezstane v celm Vesetu kmen na kameni. A do jen, e mne poslechne , teba e jsem star, prost ena a nemohu radit vzdlanmu mu i. Akol ilovala Merit vce ne vlastn dceru i kdy tuto vc nemohu pece posuzovat, je to jsem dt a, proto e jsem eredn a mu i velice opovrhuji akoliv jsem ji tedy milovala vce ne svou eru, musm ti pece ci, e ona nen jedinou enou na svt, nbr e na svt jsou i jin dce obveselit, a jen pestane nakat a uklidn se a a uplyne njak as. Vskutku, Sinuhe nejmilosrdnj ze v ech lk a as se nasype na tvj zrmutek jako psek, a zpozoruje pak, svt i jin eny, kter mohou uklidnit tu vciku pod tvou bedern rou kou, tak e bude opt ztloustne , kdy ji je jednou mu m ta vcika ze v eho nejdle itj . Ach ouvej, Sinuhete jsi zhubl a jak se tv tve propadly, e t ji ani nepoznvm! Ale uvam ti dobrou ka i a pupenc rkosu ti pipravm nkyp a vypjm si pro tebe pivo, jen kdy pestane plakat." Za jej ei jsem se zaal stydt za sv slzy, i uklidnil jsem se a ekl jsem j: "Nepi el jsem sem nikterak, abych byl tob na obt , mil Muti, nbr naopak odejdu a snad s rtm a po dlouh dob, vrtm-li se vbec. Proto jsem chtl ped svm odchodem vidt je t m bval asten, a chtl jsem ped svm odchodem pohladit svra tl kmen sv sykomory a chtl svm odchodem dotknout se rukou prahu svho domu, pes nj pechzely nohy Merit a malho Th a. A nikterak se nenamhej, Muti, nebo nebudu ujdat z tvho obil, v dy vm, e ve Vesetu lik nedostatek, ale pokusm se poslat ti njak stbro, budu-li moci, abys mohla t, pokud du pry. Av ak za tv slova ti ehnm, Muti, jako bys byla mou matkou, nebo jsi dobr ena, tv slova pchaj nkdy jako vosy." Muti se rozvzlykala a utrala si drsnm hbetem ruky nos a nedovolila, abych ode el, nbr r oz ehla ohe a pipravila mi jdlo ze svch hubench prostedk, i musel jsem jst, aby nebyl na, akoliv ka d kousek mi byl hok a vzl v hrdle. Muti na mne hledla, pokyvujc hlavou a potahujc, a mluvila: "Jez, Sinuhete, jez, ty zaslepen, teba e m zrna jsou ztuchl a m jdlo nestoj za nic a n dailo se mi a nechpu, co to dnes se mnou je, v dy jsem sotva ohe rozdlala, a mj chlb ln popele! Ale jez, Sinuhete, nebo dobr jdlo naprav v ecek zrmutek a dobr jdlo posl dce, a nen nic lep ho ne dobr jdlo, kdy se lovk ji dosti vyplakal a je osiel. Tu cesty a zaplete svou hloupou hlavu do v ech st a past, je se ti polo pes cestu, av ak ti nemohu pomoci, ani ti v tom nedovedu zabrnit. Jez proto, Sinuhete, aby ses posl il, a vra se jednou, a budu opt ehnat tomu dni, jen t pivede zpt, mj pane, a budu na e vrn ekat. Nemj nicmn o mne starost, m -li nouzi o stbro, jak tu m, kdy jsi rozda tstv na chlb chudm a otrokm, kte ti za to nejen e nedkovali, nbr posmvali se tv hl bez starosti o mne, nebo i kdy jsem star a kulhm, jsem je t odoln a vydlm si svj chl peenm, pokud je t njak ve Vesetu bude jen se mi vra , mj pane!" Tak se stalo, e jsem sedl a do tmy v sutinch domu, jen patval tavii mdi, a ohnek, Muti, osvtloval osiele zaouzenou tmu. Nicmn bylo toto msto mm jedinm domovem na svt jsem hladil svra tl kmen sykomory a myslil si, e se ji snad nikdy nevrtm, a hladil jse se lapan kameny svho prahu a myslil si, e se ji zajist nikdy nevrtm, a hladil jsem Mu y uzlovit matesk ruce a myslil si, e by bylo zajist nejlpe, abych se nikdy ji nevrtil n m-li jen zrmutek a ne tst tm, kdo mne miluj. Proto nyn nejlpe uinm, jestli e od ak sm zemu, jako jsem sm pi el ve tm pes eku v lodice z rkosu za noci svho zrozen Kdy se rozsvtily hvzdy a str ci zaali bt ve zcench ulikch pstavu obrcenmi kop li lid, roz ehnal jsem se s Muti a ode el jsem z domu, jen patval tavii mdi ve vesetsk i chudch, abych se je t jednou vrtil do zlatho domu faranova. A kdy jsem el temnmi ulikami k nbe , planulo non nebe nad Vesetem opt narudlou z

elikch ulic do noci a ze stedu msta mi znly do u divok zvuky hudebnch nstroj, nebo se slavilo korunovn farana Tutanchamona a Veset jsal.

VII Av ak t e noci pracovali sta kn horliv v chrmu bohyn Sachmet a vytrhali trvu, vyros o podlaze mezi kameny a vztyili opt obraz se lv hlavou na jeho msto a oblkli bohyni d o rudho lnu a ozdobili znamenmi vlky a nien. Nebo kdy byl Tutanchamon korunovn korunami obou krlovstv, korunou blou a korunou erven u, korunou lilie a korunou papyru, pravil Aj Haremhebovi: "Nyn pi la tv chvle, Synu krahujce. Dej zatroubit v trouby a vyhla vlku. Dopus , aby te krev a svou zplavou oistila zemi Kemet a v e aby bylo jako dve a lid aby zapomnl na ne pravho farana." Proto p tho dne, kdy si faran Tutanchamon a jeho krlovsk man elka hrli ve zlatm dom i na poheb a kdy Amonovi kn , opiti svou moc, plili posvtn kadidla ve velkm chrmu a bez pestn jmno farana Achnatona pro v ecky asy a do vnosti, dal Haremheb zatroubit y na v ech rozch ulic a na tr i tch a mdn brny Sachmetina chrmu se otevely dokon a odoval se svm nejskvlej m vojskem po cest beran ve slavnostnm prvodu, aby obtoval boh achmet. Kn dostali svj dl a dlta kamenk vytloukla kmen ve v ech chrmech a palcch a hrob t jmno farana Achnatona zmizelo prov dy ze v ech npis a aby se i na jeho pamtku zcela z mnlo. Faran Tutanchamon dostal svj dl nebo misti krlovskch staveb se ji radili o m robu. Aj dostal svj dl nebo po pravici faranov vldl nad zem Kemet, rozhoduje o danc spravedlnosti, o darech a o znamench pzn, i o faranovch polch. Nyn byla ada na Haremhebovi, aby i on dostal svj dl a j jsem el s nm do Sachmetina c , nebo mi chtl ukzat svou moc v cel jej velikosti, kdy se mu konen dostalo vlky, pro l pikle a pracoval po cel svj ivot. Musm nicmn ci k jeho cti, e ve chvli svho vt vnj m leskem a chtl pesvdit lid svou prostotou. Proto jel do chrmu na rachotcm vle os chocholy nevlly na hlavch jeho kon a zlato nezilo na kolech jeho vozu. Msto toho e y vzduch oste nabrou en mdn srpy po obou stranch jeho vozu a jeho kopinci a lui tnci ali za nm ve vyrovnanch adch a pleskot jejich bosch nohou po kamenech beran cesty byl pravideln a mocn jako nrazy moe na pobe n skaliska a Nubijci bili do pochodu na bubny p ta en lidskou k . Mlky a pod en hledl lid na jeho vysokou postavu, je nla nad hlavami z vlenho vozu, i o voje, je zily blahobytem, zatmco cel zem trpla hladem. Mlky hledl lid na pochod Ha bv do Sachmetina chrmu, jako by tu il svj osud, jen pijde po jsotu tto noci a pinese prve nyn skuten utrpen. Av ak ped chrmem Sachmetinm sestoupil Haremheb z vozu a ve el t a jeho vojevdci li za nm a kn jim vy li vstc, tve a ruce i roucha potsnna er e ped obraz Sachmetin. Bohyn byla obleena do rudho roucha, je bylo smoeno krv obt, t nulo k jejmu kamennmu tlu, a z jejch hrdch kamennch prs kapala krev. A v p e chrm o by se jej divok hlava lvice pohnula a jako by jej oi z drahokam byly ivy a hledly p a Haremheba, kdy drtil ve svch pstch je t tepl srdce obt a modlil se k n za vtzstv i kolem nho a tanili tanec radosti a zraovali se no i a volali jednm hlasem: "Vra se jako vtz, Haremhebe, Synu krahujce! Vra se jako vtz a bohyn o ivne a sestoup a obejme t svou nahotou." Av ak Haremheb se nedal vyru it ze svho klidu ani tanci, ani volnm kn a provedl v ecky an slavnostn obady chladn a dstojn a potom vy el z chrmu. Nesmrn zstupy ustra enho lidu se zatm shrom dily na vzvu trub ve vnj m ndvo chrm A Haremheb, vy ed z chrmu, pozvedl sv zkrvaven ruce a mluvil k lidu, ka: "Sly mne, lide zem Kemet! Sly mne, nebo jsem Haremheb, Syn krahujce, a nesu ve svch r ukou vtzstv a nesmrtelnou slvu v em, kdo pjdou se mnou do svat vlky. V tto chvli ra y Chetit po sinajsk pou ti a jejich pedvoj pusto Doln zem a zemi Kemet nikdy je t ne tak velik nebezpeenstv jako nyn, nebo vedle Chetit bylo dvn nsil Hykss mrn a m chzej a je jich bezpotu a jejich krutost je stra liv. Zni va e domovy a vypchaj va va e eny a odvedou va e dti do otroctv, aby otely jejich mlnskmi kameny. Obil neroste ich vlenmi vozy a pda se zmn v pou v ude tam, kde kopyta jejich kon zdupala zem. Pro kterou vyhla uji proti nim, je vlka svat, nebo je to vlka za va e ivoty a za bohy zem et, za va e dti a za va e domovy, a pjde-li v e dobe, zskme zpt Srii, a pobijeme Chet hatstv se navrt do zem Kemet, dvj blahobyt se navrt a ka d bude mt opt svou mr ho se ji nahnli cizinci zem Kemet, dosti dlouho se ji navysmvali na slabosti i na im zbranm. A nyn pi la ta chvle a j navrtm zemi Kemet jej bvalou vlenou slvu. Ka dh

nou ze sv vle, podlm jeho mrou obil, jeho dlem koisti a vskutku koist bude velik kdo se se mnou vrt v den vtzstv, vrt se bohat , ne se kdy odv ili snt. Av ak ten, u dobrovoln, bude k tomu pinucen a je se mu prohne pod bemeny, je ponese, a utrp jen p smch a hanbu, ani se mu dostane podlu na koisti. Proto vm a doufm, e ze sv vle pj v ichni mu i zem egyptsk, kte maj mu n srdce a kte jsou s to pozvednout kop. Nyn m ve v em a hlad se nm v na paty, ale po na em vtzstv pijdou opt dny nadbytku, a ka d oji za svobodu zem Kemet, se dostane pmo do zem bla ench a nemus mt starost o zaopate tla, nbr se o nho postaraj sami bohov Egypta. Jen ten, kdo vsad v e, m e v e zskat. y egyptsk, uple te ze svch vlas ttivy do luk a po lete radostn sv mu e a syny do svat to vy, mu i egypt t, zhotovte ze svch perk hroty kop a nsledujte mne a dm vm vlku, nikdy nebylo! Duchov velkch faran povstanou a budou bojovat po na em boku. V ichni bohov Egypta, a pedev m velik Amon, budou bojovat po na em boku. Smeteme Chetity z na zem, ja zplava smet stblo slmy. Zskme zpt bohatstv Srie a smyjeme krv hanbu Egypta. Sly mn em Kemet, Haremheb, Syn krahujcv, vtz, promluvil." Skonil a spustil sv zkrvaven ruce podl tla a jeho mocn hru t ce oddychovala, nebo ml asem velice silnm. I zatroubily trouby a vojci bili obrcenmi kopmi do tt a dupali nohama, a tu a tam zazn njak vkik ze zstupu, a se konen cel zstup vzru il a volal mocn jako boue i ki li ruce a krev vystoupila v em do hlavy a volali m dle tm mohutnji, teba e mnoz podle ni nevdli, pro volaj. Haremheb se usml a vstoupil do svho vlenho vozu. Vojci mu razili cestu a lid ho zdravi l nad enm jsotem po obou stranch cesty beran. Tehdy jsem pochopil, e nejvt radost li m e-li spolen kiet, a nedb mnoho o to, pro ki, nbr ka d se ct silnj m, ki erou ki, za jedin sprvnou. Av ak Haremheb byl zcela spokojen a hrd pozvedal pa e na poz v lidu.

A jel pmo do pstavu a vstoupil tam na svou lo vrchnho velitele a plul sp n do Mennofe ebo se ve Vesetu zdr el ji pli dlouho a podle poslednch zprv psli Chetit sv kon v i. J jsem vstoupil na lo za nm a nikdo mne nezadr el, kdy jsem el a k nmu, i ekl jsem "Haremhebe, faran Achnaton zemel, a tak ji nejsem krlovskm otvraem lebek, nbr jsem s n a mohu pichzet a odchzet, jak se mi zlb a nic mne zde nedr . Proto chci jt s tebou y, je to v e je mi lhostejn a z nieho se ji neraduji. Chci toti vidt, jak po ehnn pi n jsi po cel svj ivot usiloval. Vskutku to chci vidt a chci tak vidt, bude-li tv vl e vlda Achnatonova, nebo zda vldnou na svt pouze duchov zesnulch." Haremheb se velice zaradoval a pravil: "To je dobr znamen, akoliv nikdy bych si nebyl pomyslil, e se bude ty, Sinuhete, hlsit ze sv vle jako prvn do tto vlky. Ne, nikdy bych si to o tob nebyl pomyslil, v dy vm, i pohodl a mkk l ka ne trampoty vlen. Domnval jsem se opravdu, e bude bdt nad mm a horliv pstovat styky ve zlatm dom, av ak snad bude takto lpe, nebo jsi prostoduch a okoli t oklame a ztrop si z tebe ert, tak e pjde -li se mnou budu mt alespo schopnho myslm, e t budu potebovat. Vskutku, Sinuhete, moji vojci t po prvu nazvali Synem divok osla, kdy jsme kdysi bojovali spolu proti Chabirm, nebo zejm m jeho srdce, nebo se n j Chetit." Pi jeho ei odthli veslai ji lo od behu a ponoili sv vesla do vody a lo vyplula s kami po proudu dol. Vesetsk nbe se blala lidem a jeho voln se neslo k na im u m jak Haremheb zhluboka vydechl a usml se a pravil: "M e uinila na lid velik dojem, jak pozoruje . Ale pojme do mho stanu, nebo ji chci bo skou krev ze svch rukou." el jsem s nm do jeho lodnho stanu a on poslal sv psae pry a omval si ruce a ichal k a ani ztratil svj klid, ekl: "U Sucheta a v ech bl, nebyl bych vil, e Sachmetini kn obtuj tak lidi! Ale stac , nebo po tyicet let se neotevely brny jejich chrmu. Divil jsem se sice ponkud, pro n n daj pro slavnostn obady chetitsk a syrsk zajatce, ale dal jsem jim je pece." Zdsil jsem se jeho slovy, a se mi kolena roztsla, ale Haremheb klidn pokraoval: "Kdybych to byl vdl, sotva bych jim to byl dovolil, a m e si pomyslit, Sinuhete, jak j sem byl pekvapen, kdy mi dali ped oltem do rukou tepl lidsk srdce! Spchm, abych si r myl, av ak bude-li pro to Sachmet pzniv na im zbranm, stoj to za to, nebo je mi vskutku a ve ker pomoci, teba e dobe kalen a naosten hroty kop by snad byly pomoc lep a jis o po ehnn. Ale dejme kn m, co kn jest, tak ns nechaj alespo na pokoji."

A zaal se opt vychloubat svou e k lidu a doufal, e budu vyn et jeho enick umn, al mtl, e se mi vce lbila jeho e, kterou ml k vojkm v Jeru alimu. Haremheb byl velice d ravil: "Jin vc je mluvit k vojkm a jin vc je mluvit k lidu a je t bude mt mnohou p mou pmou e k vojkm, jak se mi zd. Av ak e, kterou jsem ml ped Sachmetinm chrmem potomstvu, nebo dobe-li tu m bude vyryta do kamene, aby byla zachovna pro p t vky. teba jinak volit slova, ne kdy se mluv k vojkm ped bitvou, a mus se do n vmsit slo velik, kter vstoup lidu do hlavy jako kou a zaslep jeho oi, a se mu ern zd blm. e ne nadarmo nauil st a poznal ze starch svitk, jak farani a vojevdci mluvili k lidu. le je to jsi nechpav, musm ti vysvtlit, e v m ei bylo v e, co bylo ve v ech eech v la ovala vlka. Nejprve jsem prohlsil vlku proti Chetitm za vlku obrannou a vyzval lid, aby povstal proti tonkm, kte vpadli pes hranice Egypta a pusto zemi. To je celkem pr a tak jsem neskrval, e hodlm zrove zskat Egyptu zpt Srii. Potom jsem zdraznil to, dou se mnou ze sv vle, se povede dobe, kde to naopak tm, kte budou pinuceni jt do vl povede ve v em v udy zle. A konen jsem vysvtlil, e je to vlka svat, a odvolal jsem se k m bohm Egypta. Nemyslm si opravdu, e by jedna zem byla svatj ne druh nebo e by boho byli mocnj ne bohov Chetit, ale pokud jsem etl star svitky a sly el star vlenky lu se odvolvat se k bohm, kdy se vyhla uje vlka, a dobr vojevdce mus na to v dy pama d to m toti rd, a je mu to ji k u itku i ne, a ty, Sinuhete, mus uznat, e m e ml k, teba e jsem pro jistotu do zstup umstil sv vlastn mu e, aby zaali kiet a chvlit na pozdrav. A pipome si tak, Sinuhete, e jsem jim slbil vtzstv a nepehnl pli o ns ekaj, v dy lid bude mt je t hojn asu je poznat a nen dobe stra it ho pli brzy bude vykoupeno mnohm utrpenm, a kdy poslm proti Chetitm voje necvien a bez kop a bez voz, je mi, jako bych byl chlapcem, jen stoj ped lvem a brn se mu suchm rkosem. Pest ochybuji o tom, e nakonec zvtzm, nebo jsem byl stvoen k velkm inm, ale obvm se, e muset dve zemt." "Haremhebe," zeptal jsem se ho, "je tob nco svat?" Chvli pem lel a pak ekl: "Velc vojevdci a vladai mus vidt skrze v ecka slova a pedstavy a mus umt s nimi zach o se zbranmi. Piznvm, Sinuhete, e je to podle v eho t k a in to ivot neradostnm, a ovldaj jin lidi svou vl a pimj je k velkm inm, se vyrovn jinm radostem. Kdy jse m ve sv kop a ve svho krahujce. Nyn vm sp e ve svou vli a vm, e ona je mm osudem. stravuje, jako brus brous kmen. Proto nemm ani chvli klidu, ani v noci, ani ve dne, ani v bdn, ani ve span, a chci-li ji najt, pak se musm do nmoty zpt. Kdy jsem byl mla jsem v ptelstv a vil jsem tak, e miluji jistou enu, jej opovr en a odpor mne nadm ale nyn vm, e dn lovk mi nen clem, nbr ka d je mi pouze prostedkem, ba i ona e tedkem. J, Haremheb, jsem stedem v eho, ode mne v e vychz a ke mn se v e navrac. J js a jeho lid. Proto a uinm Egypt opt velikm a mocnm, uinm sm sebe velikm a mocnm. A sprvn a pimen, jak zajist chpe , Sinuhete." Jeho slova by byla mla snad inek na nkoho jinho, kdo by ho nebyl znal, av ak j jsem ho idl jako vychloubanho mladka a byl jsem v Hatnisutu a vidl jsem jeho rodie, kte pchl sru a po dobytku, teba e z nich uinil lechtice. Proto jsem nemohl brt jeho slova dosti v n, teba e se pokou el uinit se pede mnou bohem. Ale skryl jsem ped nm sv my lenky a u vypravovat o princezn Beketamon, je byla velice pohor ena, e se j nedostalo v slavno stnm prvod Tutanchamonov dosti dstojnho msta. Haremheb mi dychtiv naslouchal a nalval mi vna, jen abych mu je t vce vypravoval o prin cezn. Tak jsme popjeli spolu vno, plujce po proudu do Mennoferu, a Chetit zatm ji pust li Doln zemi.

KNIHA TRNCT SVAT VLKA I Zatmco se shroma ovaly v Mennoferu voje a zbran a zbo , pozval Haremheb k sob v ecky boh e egyptsk a mluvil k nim, ka: "Vy v ichni jste bohat mu i, kde to j jsem pouze synem paste, jen se narodil s hovnem me prsty u nohou. Av ak Amon mi po ehnal a faran poruil, abych vedl vlku, a neptel, jen oh e na i zemi, je obzvl t krut a hrozn, jak zajist dobe vte. Sly el jsem s radost o tom nahlas hovote a kte, e vlka vy aduje od ka dho obti, a proto jste zmen ili mru obil lnkm a zv ili ceny v eho zbo po celm Egypt. Podle va ich in a slov soudm, e jste s e sv povinnosti k velikm obtem. To je sprvn a mn velice mil, nebo jsem se rozhodl a ml prostedky na veden vlky, na mzdy vojk a na zhotoven vlench voz a na mnoh jin

zumte, ale kter pat k dobrmu veden vlky vypjit si od vs st va eho majetku, a pr dan zjistil o vs v e potebn, ale nespokojil jsem se pouze tm, nbr jsem si zjistil v e n o vs i jinde, tak e myslm, e nyn vm o va em majetku tak to, co jste skrvali ped v pravho farana. Nyn nicmn vldne faran prav v Amonov jmnu, i nen vm ji teba skrv e je veejn a hrd obtovat na veden vlky. Proto ka d z vs nech mi bez odkladu pj po jetku a mn bude lhostejno, zda mi to dte ve zlat, i ve stbe, v obil, i v dobytku, v i ve vozech, pokud jen to uinte co nejrychleji." Kdy to usly eli bohatci egypt t, vypukli ve velik nek a roztrhli sv roucha a pravili: "Neprav faran ns ji ochudil a jsme zcela bez prostedk, a v e, co jsi o ns zjistil, je Ale jakou nm d zruku, pjme-li ti polovici svho majetku, a jak nm d rok?" Haremheb pohldl na n vldn a ekl: "Mou zrukou, mil ptel, je vtzstv, je vm hodlm s va pomoc pinst co mo n nejd tit a vezmou vm v e, tak e podle mne je m zruka zcela postaujc. O rocch se dohodnu s ufm, e s nimi budete srozumni. Ale vypukli jste v nek pedasn, nebo jsem je t nedoml y od vs bezodkladn polovici va eho majetku jako pjku, dob mu i. Ale po tyech mscch vici toho, co vm zstalo, a za rok opt polovici toho, co vm je t zstalo. Sami dovedete n jlpe spotat, jak mnoho vm je t zstane, a jsem jist, e vm zstane stle je t dosti, a lnit sv hrnce a do konce svho ivota, a proto vs tmto nikterak neokrdm." Tu padli bohatci ped nm na kolena a plakali hoce a bili svmi ely o podlahu, a tekla kr ev, a volali, e se radji vzdaj Chetitm. A Haremheb prohlsil, pedstraje pekvapen: "Je-li tomu tak, pak uinm ov em podle va eho pn, a myslm, e moji vojci, kte vydvaj t v nebezpe, se velice rozhorl, a usly , e vy nechcete pro vlku obtovat zhola nic. Ab ravdu ekl, skoro se mi zd, e moji vojci ji ekaj pede v emi dvemi s provazy v rukou, vzali a dovedli na lodi a vydali do rukou Chetit, jak si sami pejete. To v ak mrz veli ce mou mysl a nechpu, jakou radost budete mt pak ze svho majetku, jen zstane zde a je j zabavm, zatmco vy budete otet chetitskmi mlnskmi kameny, oi vypchny. Av ak sami e, a proto bude nejlpe, sdlm-li vojkm va i vli." Kdy to bohatci sly eli, volali plni zkosti a objmali rukama jeho kolena a pivolili ke v emu, co od nich dal, trpce ho proklnajce. Av ak on je ut oval, ka: "Pozval jsem vs k sob, je to jsem vdl, e milujete zemi Kemet a e jste pro ni hotovi k v likm obtem. A tak jste nejbohat mi mu i Egypta a nabyli jste svho bohatstv svou vlastn tnost. Proto jsem jist, e vbrzku budete bohat znovu, nebo bohat bohatne stle vce, i kd se mak, a z nho tee va. Vy, dob mu ov, jste mou vzcnou zahradou, kterou velice mi i e vs makm jako grantov jablka, a mi semena prskaj mezi prsty, neu kodm pece jako dobr zahradnk stromm, kter nos ovoce, nbr spokojm se s obasnou rodou. Mus tak toho, e vm dvm velkou vlku, vt , ne o jak jste kdy snili a mu , jen je dosti bohat, bohatne za vlky je t vce, a bohatne tm vce, m dle vlka ezabrn dn moc na svt, ba ani faranovi vbr dan. Proto naopak mi muste bt vdni sv po ehnn. Jdte tedy v pokoji a sna te se ze v ech sil opt ztloustnout jako bez p om vm nem e nikdo brnit. A j nemm nic proti tomu, po lete-li mi tu a tam njak ten dar nebo muste bt pamtlivi toho, e hodlm zskat zpt Srii, a vte dobe, co to bude znamen ypt a co to bude znamenat prv pro vs, budu-li vzpomnat na vs v dobrm, a zskm Srii. edy, chcete-li a pom e-li vm to, nebo naslouchm rd va emu nku, je to v mch u ch zn A s tm bohatce propustil. I ode li, nakajce a bdujce a trhajce sv roucha, av ak za dv li nakat a jali se horliv potat sv ztrty a pem let, jak by je nahradili.

Ale Haremheb mi ekl: "Dvm jim vlku darem a od tto chvle mohou obviovat Chetity ze v eho zlho, co se stane, dou okrdat lid, prv tak jako faran m e obviovat Chetity z hladu a bdy, kterou pinese emi Kemet. Nebo nakonec v dycky mus pece zaplatit za v ecko lid a bohatci vyrvou z lidu zpt mnohonsobn to, co mi pj, nae je budu moci opt makat, a z nich pokape tuk. A t je mi milej ne vybrn vlench dan, nebo uvalm-li na lid dan pro vlku, tak bude p e to vezmu-li bohatm prostedky na vdaje vlen, bude lid ehnat mmu jmnu a nazve mne sp vm. Musm dbt toti peliv o svou povst pro ono vysok msto, na n dosednu."

Zatm st eky plla plameny a chetitsk vzvdn oddly zapalovaly vesnice a jejich kon sp il. Uprchlci pichzeli v hloucch do Mennoferu a vypravovali stra liv vci o zuivm ni tak e strach naplnil m srdce a m dy se roztsly, i zapsahal jsem Haremheba, aby si pos

Av ak on se jen klidn usml a pravil: "Egypt mus Chetity nejprve okusit, aby lid uvil, e nen hor ho osudu ne chetitsk otroc l bych po etil, kdybych se dal na pochod s necvienm vojskem a bez vlench voz. Ale bu tarosti, Sinuhete. Gaza je stle na e, a Gaza je ten heln kmen, na nm stavm tuto vlku, etit se neodv vydat se s hlavnmi voji do pou t, pokud nebude Gaza v jejich rukou, nebo maj potebnou nadvldu na moi. Mm tak sv mu e v pou ti, kte podncuj lupie a voln v terak neinn, teba e ve sv netrplivosti tak soud . A Egyptu nehroz pli velik nebezp etitsk nepekro pou a nevpadnou do ern zem. Jejich vlen umn spov v pohybech v im budou zavodovac strouhy velikou pek kou a promarn mnoho asu pepravou svch voz a p ezvznamnch vesnic a pol. A m mn bude v zemi obil, tm ochotnji se pidaj egypt t m nebo tam ka d dostane svou mici obil i d bn piva." A z celho Egypta pichzeli do Mennoferu mu i, mu i hladov a ti, kte ztratili pro Atona s movy a rodiny i nezle elo jim na jejich ivotech a ti, kte tou ili po koisti a po dob tv. Haremheb se neohl el na kn a dal milost v em, kdo se zastnili budovn Atonova kr i, a osvobodil vzn z kamennch lom ke slu b ve zbrani. Tak vypadal Mennofer vbrzku jako velk vlen tbor a ivot v nm byl neklidn, a v domech r o e a v krmch s pivem byly ka dho veera rvaky a rozdvaly se rny, a pokojn lid se zav h domech a ili sv dny ve strachu a v rozechvn. Ale z dlen se ozvaly dery kladiv a kov li hroty p a kop, a tak velik byl strach ped Chetity a nenvist k nim, e i chud eny sv mdn perky na hroty zbran. Z moskch ostrov a z Krty piplouvaly do Egypta neustle lodi a Haremheb je na mst kupov pro vlku a najmal jejich mu stvo a velitele do svch slu eb. A dostal tak do sv moci i vl korby krtsk a piml jejich mu stva, aby slou ila Egyptu, nebo tyto korby pluly po moi z pstavu do pstavu, nechtjce se vrtit na Krtu, proto e jejich velitel nevdli, co s o. Vypravovalo se toti , e tam povstali otroci a e msto velmo nad pstavem vyhoelo dlo vajcmi po ry a jejich vysok plameny pr bylo vidt daleko na moi. Ale nikdo nevdl nic co se na Krt stalo, a krt t nmonci rdi lhvali podle tamnho zvyku, tak e nikdo ani n yprvn. Tak tvrdili nkte, e vtrhli na Krtu Chetit, av ak jak by se to mohlo stt, kd em nmonm, to nechpu. Jin opt povdali, e od severu piplul na lodch neznm bl nro oupil Krtu a zmocnil se jejho lostva, kdy jeho vt st se pohybovala u pobe syrskh hraovala mosk cesty. Av ak v ichni Kr an se shodovali v tom, e se to v e stalo proto, emel. I dvali se ochotn do slu eb Egypta, ale lodi plujc ve vodch syrskch si najali do h slu eb Aziru a Chetit. Rozhodn v ak to v e velice poslou ilo Haremhebovi, nebo na moi v velik zmatek a v ichni tam bojovali proti v em, aby se zmocnili lod. Tak v Tyru vypuklo povstn proti Azirovi, a ti, kdo se z nho zachrnili, prchli na lodch do Egypta a dali se do slu eb Haremhebovch. Tak si shrom dil Haremheb velik lostvo a ob sadil je mu stvem zku enm ve vlce, ale co to v ecko stlo, to se ani nepokou m spotat, n ba a opravy a vzbroj lostva je nejdra a pohlt vce zlata ne jakkoli vlka veden na s

Zatmco se toto v e dlo v Egypt, Gaza v Srii se staten dr ela, a kdy zaaly po nch st Nilu, vydal se Haremheb z Mennoferu se svmi voji na pochod. Po sou i i po moi vyslal zprvy do obklen Gazy, a lo, je tam piplula za non tmy, nalo ena pytli s obilm, nes ebv rozkaz: "Dr te Gazu! Dr te Gazu za ka dou cenu!" A zatmco bevna vr ela do bran Gazy a domy ve mst y, ani ml kdo as je hasit, piletl svi tc p se zprvou: "Haremhebv rozkaz: Dr te Gazu!" A zatmco Chetit vrhali do msta hlinn d bny, pln jedovatch had, byly nkter z nich n a skrvaly tr ek papyru se zprvou: "Dr te Gazu!" Jak se toto msto dokzalo ubrnit oble en spojenho vojska Chetit a Amorejskch, to nechp e zasmu il velitel pevnosti, jen m vidl, jak jsem byl ke sv velik hanb vyta en v ko i by, si zaslou zajist sv velik slvy, ji si zskal obranou Gazy.

Kdy tedy zaala eka stoupat, vydal se Haremheb na pochod z Mennoferu a nadil, aby voje pochodovaly sp n k mstu Zani a obklil chetitsk oddly vlench voz v ohb eky, kde myslce, e jsou ekou chrnni ze t stran ped pepadem. Av ak za non tmy vyistily Haremhebovy voje zavodovac strouhy vyschl za suchho obdob a dban, a je stoupajc eka opt zalila. Zrna zjistili Chetit, e jsou uzaveni na ostrov a je obklopovala ze v ech stran, tak e jejich vlen vozy byly bezmocn. I zaali je rozbje zabjeli i kon, ale kdy to Haremheb spatil, rozzuil se velice, nebo chtl dostat jejich

vlen vozy i kon nepo kozeny do svch rukou. Proto poruil zatroubit v trouby a vyrazil proti Chetitm, a necvien egyptsk voje snadn o zvtzily a srazily k zemi Chetity, sestoupiv z voz. Tak dostal Haremheb do svch rukou na sto vlench voz a na ti sta kon a dal rychle namalovat na vozy vlen znamen Egypt ait kon takt egyptskmi vlenmi znamenmi. Av ak vt vznam ne koist mlo pro nho ji nebli, e je Chetit poraz.

Po tto bitv shrom dil Haremheb v ecky vlen vozy a kon a pospchal pmo do Zani, nech pomal voje p a karavany se zsobami. Divok v e planula z jeho tv, i prohlsil: "Ho prvn a ude siln!" A proto uhnl se svmi vlenmi vozy k mstu Zani, nedbaje loupe cch , a z msta Zani pokraoval neprodlen v cest pmo do pou t a pobjel chetitsk hldky, je d bn s vodou, jednu za druhou, a dostval tak do svch rukou zsoby vody jednu za druhou. Chetit si toti uskladnili v pou ti tisce a stovky tisc d bn vody pro sv p voje, j nrodem a neodv ili se vstoupit do Egypta pes moe. A Haremheb se hnal vped, ne ete kon, a mnoho kon pohynulo vyerpnm za t sml jzdy, a vidli to ta en, vypravovali, e stovky vlench voz zvily prach pou t a k nebi, tak e al vped jako sloup psen mlhy. A ka d noci plly nov a nov ohn jako smluven znamen n hor sinajskch, tak e voln voje vy ly ze svch kryt a pobjely chetitsk str e a niily j a zsoby po cel krajin. Tak se potom kalo, e Haremheb se hnal sinajskou pou t do Srie e jako sloup psen mlhy a v noci jako sloup ohov. Po tto vlen vprav vyrostla toti k velice, e si lid zaal vypravovat o nm pohdky, jako se vypravuj o bozch, a tyto pohdk nevypravoval pouze lid egyptsk, nbr tak Syan je o nm vypravovali, a mli vskutku dvo omuto vypravovn. Tak se tedy zmocnil Haremheb v ech zsob vody po cel Sinaji a pekvapil velice Chetity, kte si pedstavovali, e se neodv napadnout je v pou ti, kdy jejich pedvoje pusto D y je Egypt tak slab, jak vdli. A jejich vlen voje nebyly spojeny, nbr roztrou eny po ech a vsch syrskch, a ekaly na pd Gazy, ponvad jej okol a pou nemohly u ivit cel t ko, kter poslali Chetit do Srie, aby zniilo moc Egypta. Chetit byli toti ve veden vlk esmrn dkladn a toili teprve, a byli jisti svou pesilou, a jejich vojevdci mli na sv tabulkch oznaeny v ecky pastviny a napajedla a v ecka msta, jich mli dobvat. Kvli tm otleli s tokem, a tak je tok Haremhebv pekvapil, nebo je t nikdo se neodv il napadnou vn, a tak si myslili, e Egypt nem dosti vlench voz k tak velikmu toku. Proto byli p udiveni, kdy se Haremheb objevil se svmi vlenmi vozy na syrsk pou ti, a promarnili mnoh asu vyzvdnm a zji ovnm potu jeho vlench voz a cle jeho toku. Av ak cl toku neznal nikdo jin ne Haremheb, a ani on sm jej neznal zcela jasn, nebo po mi vypravoval, e jeho clem bylo nejprve pouze znien chetitskch zsob vody v pou ti, aby zabrnil jejich toku a oddlil jej alespo o rok, tak e by mohl zatm v klidu vycviit sv v a vyzbrojit je pro velikou vlku. A pekvapujc spch jej opojil a mu ov jeho vlench v slepeni svm snadnm vtzstvm. Proto se hnal jako vichice pmo ke Gaze a vpadl oblhatelm do zad a rozpr il je a zniil ich vlen stroje a dobvac v e a zaplil jejich tbor. Ale do Gazy sam se nedostal, nebo zpozorovali, e jeho tonch voz nen mnoho, i obrtili se proti nmu a zasmu il a tvrdo azy nechtl ped nm otevt v takovm zmatku brny msta. Tak by byl Haremheb mlem bval ztracen, kdyby byli oblhatel mli v ecky vlen vozy, ale Chetit i Azirovy byly roztrou eny v malch oddlech po cel Srii, ponvad pro oblhn Gaz tebovali a tak chtli, aby si kon dn odpoinuli a poslili se ped velikm vpdem do Ale Haremhebovi se podailo vrtit do pou t a je t stail zniit zsoby vody na jejm syrsk , prve ne mohli rozzuen Chetit proti nmu sebrat dosti vlench voz. Opatrn, jak byli, vydvat mal skupiny nkladnch tonch voz do nebezpe, nbr chtli bt jisti svm vt shroma ovali vlen vozy proti Haremhebovi, teba e i pouhch sto voz by bylo stailo rozp vlen vozy, vyerpan dlouhou cestou a mnohmi boji. Haremheb usoudil z tto sv zku enosti zcela sprvn, e jeho krahujec je s nm, a vzpomenuv i na hoc ke, jej kdysi vidl v sinajskch horch, poslal vzvu svm kopinkm a lui tn i co nejrychleji pes pou po cest pipraven Chetity, kde jsou tisce a stovky tisc hlin ejich voda zcela dosta velikm p m vojm. Tak se Haremheb rozhodl vst vlku v pou ti, a vhodn pro vlen vozy a akoli v tch byla sla Chetit. Av ak myslm, e Haremheb neml ji kdy se mu podailo prchnout ped rozzuenmi Chetity zpt do pou t, byli on i jeho mu i i k vyerpni, e by se snad nebyli vrtili ivi do Doln zem. A tak nechtl nechat sv udatn ypky zahynout samotn v pou ti, nbr rozhodl se, e s nimi zstane, a svolal proto do pou t y sv voje a to se je t nikdy nestalo, nebo kdy velc faranov vedli vlky v zemi nahar

uli v dy na lodch a do syrskch mst a pak teprve se vydali na cestu po sou i. V onch dob byla Srie nicmn v moci Egypta, kde to v Haremhebov moci byla pouze Gaza a neml nadvldu ad moem.

V e, co jsem vypravoval o Haremhebovch prvnch tocch proti Chetitm, vm z jeho vlastnch v a z vypravovn jeho mu a z pohdek, je se pozdji roz ily o jeho ta en, nebo sm js kdybych byl bval s nm, nebyl bych zajist ji na ivu a nebyl bych mohl toto v e napsat. J en nejudatnj a nejodolnj mu i toti vydr eli s nm tuto vpravu. Mne v ak zanechal v Do ch el s p mi voji za nm, ka, e za toku nen ple itosti lit a obvazovat rny, nbr u nebo je zrann, se zanech tam, kde spadl, a sm se mus rozhodnout, zda si rozzne krk n o em, nebo zda se vyd Chetitm na milost a nemilost. A soudil, e zrann budou mt dosti na tom uva ovn, a budou le et ve sv krvi na zemi, tak e nebudou mt dlouhou chvli a ani neb ctit bolest, ani nebudou tou it po obvazech a mastch pro sv rny. A jak se potom povdalo vt ina vojk spadlch z voz pou ila no e, ale nkte se pece dostali do rukou Chetitm, a ve chvlch oddechu si z n zhotovili rozlin m ce a vaky, nebo v tto run prci byli obratn. Av ak co je ze v eho toho pravda, to nedovedu ci, nebo Haremheb se rd vychloubal a mu ov ho vlench voz se vychloubali je t radji. Mnm toti ty, kte zstali po vlce je t n ejich povdakm. A rozlin pohdky jsou je t hloupj , a ani se mi nechce vypravovat, jak ch Haremheb letl v podob krahujce ped svmi tonmi vozy a spla il kon Chetit akoli e vypravoval o psenm a o ohovm sloupu, ekl jsem to jen, abych ukzal, jak pohdky o Har ebovi vznikly. Jist je v ak, e dostal na tomto divokm ta en do sv moci zsoby vody na pou ti, je Cheti ali s takovou nmahou a s takovm nkladem po dlouhou dobu, a ulevil Gaze v obklen a povz budil jej obrnce, kdy v ichni jeho mu i volali ped jejmi hradbami: "Dr te Gazu! Pro zchranu Egypta dr te Gazu!" Av ak jinak byla koist z tto vpravy pranepat n a ani mu i, kte li s nm samm na vlench vozech, se nikterak neobohatili na tto ces jsou jen d bny, kdy se dopij do dna, teba e obas byla voda v pou ti nad zlato cennj . zkaz Haremhebv sestoupili ped Gazou z voz, aby plenili ve svm vzru en chetitsk tbor, i hroznou smrt a jejich hlavy se klebily na klech proti vysokm hradbm Gazy a jejich k e naplnili Chetit rkosem a udlali z nich podu ky a sedtka svm vojevdcm.

Snad nedovedu jako lovk a jako lka dosti ocenit vznam tohoto toku, je to nejsem vojkem nad opravdu zachrnil Egypt, jak tvrdil Haremheb, a vojci, kte li s nm, by si pak zaslo u ili vskutku nehynouc slvu. Av ak ze slvy si nemohli u t roucha, ani postavit domy, ani oupit ovocn zahrady a pdu, aby mohli klidn t na star kolena, a myslm, e by vt ina z la vymnila tuto slvu za hrst stbra, kdyby si byli mohli vybrat. Reptali toti velice p ro nepatrnou koist a pro sv przdn hrsti. Kdybych byl bval s sebou na tto ton vprav bych ji snad jinak, nebo jist je, e vzrstajc rychlost jzdy a rachot voz a vtzstv o opj vce ne vno a d mu zapomenout na v ecka utrpen. Av ak mm dlem bylo vidt pouze stopy onoho toku v pou ti z nostek, nebo jsem thl s p aremhebem v dusnu a v slunenm ru a v ostrm psku. A nevidl jsem nic jinho ne tu a tam voly mu s pera enmi jemi, jejich zernal pupky rvali pou tn supi. A nevidl jsem nic l kostry po lch kon a rozbit d bny, z nich vytekla voda do psku, a mrtvoly chetitskch upii a voln voje z pou t oloupili do naha a ztrali a narazili na kly kolem zsob vody na znamen vtzstv. Proto je pochopiteln, e nedovedu vypravovat tolik o nehynouc slv a op stv jako o utrpen a o smrti.

Kdy jsme tak thli pou t po mnoho vyerpvajcch dn, teba e jsme mli vody dost a dost p ochodu zsluhou Chetit, spatili jsme konen za noci sloup ohn vystupujc z hory za pou jsme, e je tam Haremheb se svmi vlenmi vozy a e ns oekv. A tato noc v pou ti mi z v pamti, je to jsem bdl, nemoha spt, a po celou noc zil na vzdlenm vrcholku hory rud ohn a dmu a jiskry z nho prskaly a hvzdy ped nm bledly. Pou se ochladila za noci po dnu a vojci, kte po cel dny kreli bosi v ostrm psku mezi ostnatmi kei, bdovali a n ku, jako by je trali zl duchov. Proto zajist si mysl prost lid, e pou je pln bl. A ji nad rnem bylo zatroubeno v trouby a pokraovali jsme v cest, teba e stle vce mu , lch na pochod a na no en bemen, padalo a nemohlo ji vstt, nebo Haremhebova znamen ns a ke spchu a odev ad se sbhaly mal hlouky roztrhanch, do ern oplench lupi a mu v namen a po ilhvali chtivma oima po na vzbroji, po kopch a po smycch ta ench voly. N nmi, nbr uposlechli pouze Haremhebovch znamen, a myslm, e by byli stejn ochotn pep

oloupili ns jako Chetity. Av ak kdy jsme se pibl ili k Haremhebovu tboru, vidli jsme, e cel obzor pou t je skry prachu a Chetit se bl ili, aby si dobyli zpt sv zsoby vody. Jejich vzvdn oddly proj hloucch pou t a pepadaly na e pedn voje a budily velikou hrzu u mu , kte nebyli je proti vlenm vozm a co ivi je t nepou ili kop a p, aby zabjeli lidi. Tak se na ich k zmatek a mnoz se v hrze rozprchli po pou ti a Chetit je probodali ze svch voz. Na ts slal Haremheb ze svho tbora na pomoc ton vozy, je byly je t schopny jzdy a tak veli a Chetit k Haremhebovm mu m, e ns nechali na pokoji a sthli se zpt. Ale je tak mo n, nestalo z cty, nbr , e dostali rozkaz vyzvdt pouze n poet a ru it ns, nikoli v ak pu i do dn bitvy. Jejich obrat a tk vzbudil v ak velik nad en u na ich p ch voj a kopinci jsali, mvaj vyslali spoustu p zbyten man neman, a tud nazdabh, za prchajcmi tonmi vozy. P ali po obzoru, na nm vila mrana psku, ale povzbuzovali se navzjem, kajce o Haremheb "Nen nebezpe, nebo jeho mocn pa e ns chrn. Nen nebezpe, nebo napadne Chetity jako yklove jim oi a zaslep je."

Av ak domnvali-li se, e si budou moci odpoinout, a dostihnou Haremhebova tbora, tak se velice mlili, a domnvali-li se, e je pochvl za jejich rychl pochod, pi nm si do krve i chodidla, tak se tak velice mlili. Nebo Haremheb ns pijal, oi zkrvavl navou a tv a prskal svmi zlatmi dtkami, je byly pokryty krv a prachem, a val na ns: "Kde jste se povalovali, vy hovnivlov? Kudy jste se loudali, synov zlch duch? Vskutku bych vm pl, aby se va e lebky blely v psku ji ztra, tak velice se stydm, hledm-li n e se jako elvy a pchnete potem a hovnem, tak e si musm chrnit sv chp rukou a zatm ep mu i krvcej z nesetnch ran a m draz kon jsou v poslednm ta en. Ale nyn hrabejt bejte o svj ivot, a tato prce vm bude nejlpe slu et, je to jste odjak iva zvykl hrabat hln, pokud se nehrabete svmi zasranmi prsty v nosech i v zadcch." A necvieni vojci egypt t se nikterak nerozhnvali nad jeho slovy, nbr jsali a opakovali je hlasit, smjce se, a v em bylo, jako by byli pi li do bezpenho krytu z dsiv pou t Haremheba spatili. Zapomnli na sv rozeden chodidla, i na vyschl a zkroucen jazyky, a z li ihned kopat podle Haremhebovch pokyn hlubok pkopy a vtloukali devn kly mezi kamen ezi kly napnali ttinov provazy a vytrhvali velik balvany ze skly a valili je dol do s ky. Haremhebovi vyerpan mu ov tonch voz vy li ze svch skalnch dr a zpod stan a ourali ov pi lm a ukazovali jim sv zrann a vychloubali se svmi iny a nebylo jedinho mu e, epi el svmi iny vychloubat, teba byl polomrtv i dodvali tak odvahu kopm a kopink uzovali jejich zvist. Kdy toti spatili rno Chetity bl c se z pou t v oblacch psku, zemou, ale pchod p ch voj je povzbudil, nebo je v dy pjemnj zemt ve velkm zs talo vce ne pt set bojeschopnch ze dvou tisc a pti set mu , kte ode li ze Zani, a j kopvali navou a v eli hlavy, a otrali tlamy o psek. Tak do la bhem onoho dne vt st vojska v nepetr itm proudu do Haremhebova tbora, a ka do el, poslal Haremheb ihned kopat pkopy a stavt pek ky, aby uzavel ped chetitskmi t od do ji n pou t. A zpt poslal rozkaz loudajcm se a pochodem znavenm vojm, e v ichni nout opevnn tbor je t t noci, nebo jinak ka d, jen zstane na pou ti pi rozbesku ji ou smrt z rukou Chetit, poda-li se jim prorazit soutskou do pou t. Av ak nikdo nepota Haremheb tak nedovolil nikomu je potat, je to nikomu tak nebylo k u itku znt jejich po ponvad byl tak jak tak nepatrn proti vlen moci Chetit. Nicmn se mu ov egypt t velice povzbudili, kdy vidli sv vlastn mno stv na pust pou t remhebovi a vili, e je zachrn a e Chetity pobije. Ale kdy stavli pek ky a natahoval ovazy mezi kly tsn nad pskem a valili balvany, uvidli opt Chetity bl it se v oblacch usly eli jejich vlen pokik. Tehdy jim nosy lekem zchladly, i hledli kolem sebe a bli velice vlench voz a jejich stra livch kos. Av ak byla ji skoro noc, a Chetit nechtli toit, neznajce ani zem ped sebou, ani slu ova vojska. Proto se utboili v pou ti a zavedli sv kon k ostnatm kem, aby se na nich n i, a zaplili tborov ohn, tak e pou byla jimi poseta, kam a oko dohldlo. Po celou noc jich vzvdn oddly na lehkch vlench vozech a k pek km a pobjely str e a vyvolval nn, je se thlo podle Haremhebova rozkazu na ob strany daleko do pou t. Ale na obou nejz z ch kdlech, kde pek ky je t nebyly postaveny, pekvapili Chetity pou tn lupii a voln non temnot mnoh z nich zasmyknutmi provazy z voz a pak se zmocnili jak jich, tak i ko n, tak e mnoh zvd se nevrtil, odv il-li se pli daleko do pou t.

I byla naplnna noc rachotem voz, chropotem umrajcch, svi tnm p a teskotem zbran, l vlce se velice bli a neodv ili se spt. Av ak Haremheb je ut oval a pravil: "Spte jen dobe, m bahenn krysy, spte a odpoite si a poma te si olejem sv zrann chod o j bdm nad va m spnkem a ochrauji vs." J jsem nicmn nespal, nebo jsem chodil celou noc po tboe a obvazoval rny mu vlench heb mne ml k prci, ka: "Uzdrav je, Sinuhete, v m svm umnm, v dy udatnj ch vojk svt je t nevidl, a ka d tisc kop hlny. Uzdrav je, nebo miluji velice tyto sv zasran rypky, ponvad dovedou on a zachzet s uzdou a nemohu je nahradit jinmi vycvienmi mu i, nbr ostatn se mus te bitv nauit ovldat kon a ton vozy. Proto ti dm deben zlata za ka dho mu e, jeho uzdr chopen boje." Av ak j jsem byl velice rozhoen obt nou cestou pes pou , teba e jsem sedl v nostkch vyschl ostrm pskem pou t a hnval jsem se ve sv mysli na Haremheba, e budu muset pro j tvrdohlavost zemt rukou Chetit, teba e jsem se jinak smrti nebl. Proto jsem mu ekl ost "Ponech si sv zlato, anebo je rozdl tm svm ubohm rypkm, aby se alespo ped svou smrt bohat. V dy ztra beztak v ichni zememe, kdy jsi ns vthl do pasti v tto stra liv pou dravuji horliv tyto rypky, pak to inm pouze kvli sob, je to podle mne jsou to jedin mu celho vojska, kte jsou s to bojovat, ale ostatn pedev m ti, kte pi li se mnou zt chnou s nkem, jakmile stanou prvnmu Chetitovi tv v tv. Vidl jsem je toti , jak se po tm lmajcch se vtv, a sly el, jak volaj v ecky bohy Egypta na pomoc, kdy pou tn zaj vho doupte a pebhl jim pes cestu. Bezpochyby jsou dosti staten, aby si rozbjeli navz ebky ve vesetskch ulicch, a ve velkm houfu by se snad odv ili rozznout krk osamlmu ch a oloupit ho o jeho m ec, ale v pou ti jsou jako ovce, je vede na jatky, a jdou za tebo u, pokorn bece ale v t chvli se daj na bezhlav tk. Proto uzdravuji ty tv rypky p b a doufm, e ns potk njak neuviteln tst zsluhou jejich udatnosti a e zachr y bylo, kdybys vybral nejrychlej kon a vystoupil do lehkch voz a vzal mne s sebou a s nad by se nm podailo dostat se do Doln zem, kde bys mohl sebrat nov a lep vojsko." Haremheb si tel nos dlan a vsm n na mne hledl, ka: "Tv rada je hodn tv moudrosti, S a bezpochyby bych ji byl ji dvno provedl, kdybych byl moudr. Av ak j sv zasran rypky v ce miluji a nemohu je opustit, aby zahynuli v pou ti, teba e bych snadno mohl sm prchn out a dt zniit zsoby vody, a tak oddlit vlku na p t rok. Pro jsem neprchl, to opravd ebo by tak uinil ka d rozumn mu na mm mst a mohl bych potom dt vztyit pamtn slo vyrt jejich jmna do kamene a uinit je tak vnmi. Ale to jsem nikterak neuinil a nen m roto jin rady ani pomoci, ne e musm porazit Chetity v tto pou ti. Tak prost je ta vc, uhete. Porazme Chetity, je to nemme jinho vchodiska, a snad jsem uinil zcela vjimen m kdy jsem svolal sv vojsko do pou t, nebo zde nemaj kam utci, i mus bojovat chtj necht ivot. I myslm, e bude nejlpe, pjdu-li nyn spt do svho vozu a napiji-li se vna, abyc rno opil, nebo v opilosti jsem velice rozzuen a bojuji lpe ne s jasnou hlavou." A el ke svmu vozu a pozvedl d bn s vnem k stm a sly el jsem blukn vna v nonm tic leko zarachotil ton vz a bylo sly et zkostn vkiky egyptsk a nek a zmaten prk do nho zvistiv hledli a on podal d bn ka dmu, kdo el kolem, a dal mu napt z tho d bn l. A jak pili, tak jim ll a pravil: "Va e aludky jsou jako bezedn pytle a vyprzdnte mj d bn, tak e se nebudu moci dn zp anmi enichy je t jej zadlte!" A bil je pst po ramenou a jmenoval ka dho jmnem a vzpomnal na jejich iny ped Gazou, kd e zapletli do ot tak, e je jejich vlastn kon mlem rozdupali. Tak uplynula noc a jako zsinal stra idlo z pou t pichzelo rno, pin ejc s sebou pach s py. Na zemi ped pek kami le eli mrtv kon a pevr en vozy a supi klovali oi Chetit vyp Za rannho rozbesku dal Haremheb zatroubit v trouby a shrom dil sv voje u paty hory a m luvil k nim.

II Kdy Chetit zhasnali pskem tborov ohn a zapahali kon a brousili zbran, mluvil Haremh vm vojm, opraje se o drsnou sklu a pe vykuje zrove such chlb a pikusuje obas k nm rou ml v hrsti. Mluvil tedy ke svm vojm, ka: "Kdy hledte ped sebe, vidte velik zzrak, nebo vskutku vydal Amon Chetity do na ich ruk a dne nho dne vykonme velik iny. Jak vidte, chetitsk p voje je t nedo ly na msto, pokraji pou t, nebo nemaj dosti vody, a ton vozy jim mus prorazit cestu a zmocnit se vodou, hodlaj-li pokraovat ve svm toku na Egypt. Ji nyn jsou jejich kon znivi a chyb

e, nebo jsem splil v ecky jejich zsoby a rozt til v ecky jejich d bny s vodou odtud a roto mus Chetit dne nho dne prorazit cestu anebo se vrtit zpt do Srie, i rozlo it se t a oekvat nov zsoby bez dal ho boje. Kdyby byli moud, vzdali by se boje a vrtili se zp ie, ale jsou to chtiv mu i a dali v ecko zlato a stbro Srie do d bn, je jsou naplnny akopny v pou ti za nmi, a bez boje se k nim nedostanou. Proto pravm, e Amon nm vydal Ch etity do rukou, nebo a se po enou tokem proti nm, zakopnou jejich kon o na e pek ky, a u moci jt proti nm s celou svou silou, proto e jejich sla je v prudkm toku bez pek ek, pkopy, je jste tak staten vykopali, nedbajce sv navy, a tak balvany a nata en prova ot jejich toku." Haremheb vyplivl slupku cibule z st a ukousl opt kus suchho chleba svmi silnmi zuby a pomalu jej pe vykoval, a voje zaaly dupat nohama a netrpliv volat jako dti, kter cht dal pohdku. Tu Haremheb svra til elo a ekl: "U Sutecha a v ech bl, co pak kuchai zapekli do mho chleba krys bobky, nebo mi tak chut covina po hovnu? Vzte toti , m bahenn krysy, e jsem se tto noci musel dn opt z pouh nad tm, jak se Chetit dostali ve sv hlouposti na dosah na ich kop. Ale rozhodn dm povs nkolik peka na hradby hlavou dol pro tyto krys bobky. Neuinm tak pro vs, tak e se dar ete a bute pede mnou jako bci, ale uinm tak jedin pro sv vzne en sta. Pro mne za mn i sam hovna semlet na mouku, mnou to nepohne, nebo pro mne maj vt cenu hovna, je vypo n mch zasranch rypk ne cel va e stdo. Nu e, obvm se, e prv pro va i ubohou bezmo t z mch rukou, je to nejste dnmi vojky, nbr pouze pchnouc bahenn krysy. Proto vm , e ty hole, je dr te v rukou, jsou kop a e jejich hroty nejsou ureny k tomu, abyste se jimi krbali po hbetech, nbr muste jimi pror et pupky Chetit. A vm lui tnkm km, a velik hrdiny, kdy zabrnknete na ttivy svch luk a vystelte vysoko do vzduchu a zavet ako dti: Hlete, jak mj p let vysoko!' Ale to se mlte, ponvad muste zamovat sv i do vzduchu a kdybyste byli pravmi vojky a dovedli mit jako vojci, prostelili byste hetitm svmi py oi. Ale takov rady vm marn dvm, a proto vs vyzvm, abyste mili j jsou dosti velikm terem, v dy mu e stojc na vozech vy pece nezashnete! A m bl e k s , tm jistji je zashnete pes svou neobratnost a radm vm pustit je hodn blzko, nebo ystel svj p nadarmo, bude zbiovn mou vlastn rukou, tak e si bude pt, aby se nebyl n il na tento svt, a ho budu biovat. Nesmme toti ztratit ani jedinho pu! Pamatujte, e h hroty byly ukuty z nhrdelnk egyptskch en a z krou k, je nosily na svch kotncch d pot -li vs tato skutenost. A kopinkm pravm: A se dostanete ke konm, opete sv kop a o zem a namite jeho hrot proti jejich bichu, tak e pak nebudete nijak ohro eni, nbr bu dete mt je t dosti asu uskoit stranou, dve ne se kon pes vs pe enou. Padnete-li k no em lachy, nebo jedin tak se m ete zachrnit, aby vs nepejela kola a nerozdrtila va e se vci maj, nilsk bahenn krysy." A ichl s odporem k chlebu ve sv ruce a odhodil jej a pozvedl d bn k stm a napil se hojn vody proti sv kocovin. Pak pokraoval, ka: "Ostatn, to jsou jen marn ei a marn rady, kter vm dvm, nebo a usly te vlen pok jich voz, dte se do ple a skryjete svou hlavu v psku, je to zde nemte roucha svch mate v nich byste se mohli skrt. Proto vs varuji, nebo proraz-li Chetit skrze ns a dostanou li se k zsobm vody v pou ti za nmi, pak jsme do jednoho ztraceni a mrtvi je t ped veere a v nejlep m ppad bude se va e k e houpat po nkolika mscch na rukou staen v Gebalu ou na trh, nebudete-li krkat s rozdrcenmi dy na hradbch nebo otet s vyloupnutma oima kmi kameny v Azirov tboe. Tak se stane, proraz-li Chetit skrze ns, nebo pak budeme ob a nebudeme mt kam prchnout, i zahyneme v ichni. Ale upozoruji vs, e ani nyn nemme kam rchnout, je to vzdme-li se svch opevnn a obrtme-li se na tk, pak ns splchnou chetit ako kdy zplava splchne suchou slmu. To km, abych vs varoval, kdyby napadlo snad nkoh e horempdem na tk do pou t. Av ak abyste se snad nezmlili ve smru, kde je neptel, um set hrdinnch zasranch rypk v patin vzdlenosti za vmi, aby se mohli dn zasmt, a nebo by si ten smch vskutku zaslou ili a ka dho, kdo se pokus prchnout, i se zml ve zabij no i, nebo jen maliko znou na patinm mst ezem, jm se z divokho bka stv je-li ped nmi jaksi smrt mo n, pak je za nmi smrt jist, av ak ped nmi je tak mo n v o nepochybuji, e dne nho dne Chetity porazme, bude-li se ka d init podle svch nejlep u e, m mil zasran krysy, jsme spolu zamchni do t e ka e a nemme jinou mo nost ne vt bychom zvtzili, nm nezbv nic jinho, ne vrhnout se na Chetity a prodravt jim k i v e branmi, je mte v rukou, a prolt jejich krev. To je jedin mo nost, a proto pjdu s vmi a du bojovat po va em boku s dtkami v rukou a nebude mou vinou, budou-li m dtky prskat v e po va ich hbetech ne po hbetech Chetit, nbr to bude zle et pouze na vs, m udatn z "

Mu i mu naslouchali jako oarovni a zapomnli zcela pe lapovat a zapomnli i na Chetity. Mu piznat, e jsem zanal bt neklidn, nebo chetitsk vlen vozy se ji bl ily k pek k ana prachu, ale myslm, e Haremheb mysln prodlu oval svou e, aby penesl svj klid na v u etil je skliujcho ekn na tok. Konen se rozhldl ze svho vyv enho msta po pou ti a pozvedl sv ruce a pravil: "Na i ptel Chetit pichzej na svch vozech, i dkuji za to v em bohm Egypta, nebo vsk zaslepil, tak e se pli spolhaj na svou slu, kde to on bojuje na na stran. Jdte tedy nn krysy, a ka d nech je na svm mst, je mu bylo ureno, a nikdo se nesm bez rozkazu p z onoho msta, je mu bylo ureno! A vy, moji mil zasran rypci, jdte za tmito pl i a zaj postarejte se o n a vykle tte je bude-li teba jako bky, jestli e se pokus prchnout! bych vm ci: Bojujte za bohy Egypta, bojujte za ernou zem, bojujte za sv eny a za sv d Ale to by byl jen marn vst, je to byste byli hotovi stkat svou vodu do o svm enm, e si zachrnili vlastn ivot tkem. A proto vm pravm: Egyptsk bahenn krysy, bojujte za bojujte za sv vlastn ivoty, a neustupte, nebo nen jin zchrany! A nyn b te, m dti, nebo jinak se dostanou Chetit k pek km dve ne vy a boj bude skonen dve, ne zapoa A propustil je a v ichni b eli k pek km na sv msta a volali a vali, ale zda vali na em, to nemohu ci, a nemyslm, e to sami vdli. Haremheb krel pomalu za nimi, ale j jsem zstal sedt u paty hory v bezpen vzdlenosti o ta boje, je to jsem byl lkaem a mj ivot byl drahocenn. Chetitsk vozy pedjely na pl ped pahorek a seadily se k boji. Jejich barevn korouhve a esk okdlench slunc na vozech a vlajc chocholy kon a barvy vlnnch pokrvek, je chrn ped py, byly chvatn i stra liv na pohled. Bylo zejm, e hodlaj zatoit s celou svo na oteven plni, kudy vedla cesta k zsobm vody kterou to cestu v ak uzavel Haremheb le k kami , i e se nevydaj k zkm soutskm mezi pahorky, je se thly po obou stranch, an inou pli daleko do pou t, kde voln voje a lupii chrnili ob Haremhebova kdla. Kdyby ozvinuli pli daleko do pou t, byla by se cesta k zsobm vody pro jejich kon pli prod pece nedostatek vody i pce pro kon, ale dvovali sv sle a svmu vlenmu umn, nebo jim neubrnil. Jejich ton vozy bojovaly ve skupinch po esti a deset takovch skupin tvo oddl, a soudm, e bylo celkem edest oddl proti Haremhebovm necvienm vojm, nebo Ch lice pesn a milovali jasn sla. Av ak t k ton vozy, z nich ka d ml ti kon a ti tak na n hledl, nemohl jsem si pedstavit, jak by Haremhebovo vojsko mohlo vydr et je jich npor, nebo se pohybovaly pomalu a t kopdn jako lodi na pou ti, drtce cestou v e po ou. Tu zatroubili v trouby a vojevdci pozvedli sv korouhve a ton vozy se daly do znenhla s e zrychlujcho pohybu, av ak jak se bl ily k pek km, tak jsem ke svmu divu zpozoroval, mi vyrazili vped tryskem voln kon a e na hbet ka dho sed mu a pevn se dr jeho h i do bok a povzbuzuje ho tak k vt rychlosti. A nemohl jsem pochopit, pro poslali nhrad n kon od svch voz nechrnn dopedu, a jsem spatil, e se jezdci sklonili k zemi, dr rukou stle pevn hvy a pesekvali no i a sekerami ttinov provazy, je byly nata eny mez zem, aby pes n kon tonch voz zakopli a zapletli se do nich. Jin pdili opt pmo me v ak dali do boje a ani dbali kop a p Egyp an, a vzpmili se na hbetech kon a mvali mvali jimi proti Egyp anm, nbr je vrazili do zem, tak e nyn zstala tret, a na ka dm a barevn vlajka. To v e se stalo velice rychle a rychleji ne stam vypovdt, a nemohl jse uhodnout jejich mysl, nebo kdy pesekali ttinov provazy a vrazili v ecka sv kop do ze ili jezdci sv kon a hnali se tryskem zpt a projeli mezi tonmi vozy a dozadu, teba e n ch pece jen z kon spadli, probodni py, a nemlo kon bylo str eno k zemi a zstalo le et lo kopyty do vzduchu a stra liv ielo. Av ak kdy se rozjely chetitsk lehk vozy k toku, spatil jsem podivnou vc, a to, e Harem , jen krel prve za svmi voji, se nyn rozbhl nechrnn k pek km a b el sm pmo pro dl jsem ho dobe, nebo byl o hlavu vt ne v ichni mal mu ov nil t. Kdy jsem to spat a volal a svral psti, ale Haremheb vyrval ze zem Chetity zara en kop, na jeho konci vl vlajka znamen, a odhodil je daleko, tak e se zarazilo, chvjc se, opt do psku. Jeho rozu m vojka byl rychlej ne rozum v ech ostatnch, a pede v emi ostatnmi uhodl el tchto k tokem poslali Chetit sv nejzku enj mu e, aby oznaili kopmi a vlajkami msta, jejich jslab a kde by se tedy prlom nejlpe zdail. Av ak z Egyp an to uhodl jedin Haremheb, a byl tak hbit, e odhodil jejich znamen na nepr v msto, aby je zmtl. Nkte mu i, b c po jeho pkladu za nm k pek km, vyrvali sic i je pouze a vrtili se s jejich vlajkami jako se znamenmi vtzstv. Nicmn i to stailo, zmtlo tok Chetit, a myslm, e jen Haremhebv bystr rozum vojka a jeho hbitost zachrni

ypt toho rna, nebo kdyby byli Chetit zamili svj prvn divok npor na ona msta, je oz ch jezdci, nebyli by se jim mohli Egyp an ubrnit. Tehdy jsem to v e nicmn nepochopil, nbr Haremhebv bh proti tocm vozm se mi zdl ne ckm kouskem a vytal jsem mu to a domnval jsem se, e tm chtl jen dodat svm mu m odvah nen na svt vt odv nosti ne b et sm na oteven plni proti tocm vlenm vozm ni se vydv ve velik nebezpe, jestli e dovede porovnat svou vlastn slu a obratnost s r st vlench voz, i sta se pak vrtit, dve ne ho vlen vozy rozdrt pod svmi koly. evydval v tak velik nebezpe, ale cel jeho vojsko volalo a jsalo, hledc na jeho in, a omnlo na ve ker nebezpe a vyn elo ho pro jeho udatnost. Sotva e se Haremheb vrtil zpt, dojely chetitsk lehk vozy k pek km a prorazily je mnoh podle svch vlajkovch znamen. Po tto prvn sr ce nastala tak neobyejn mela a ryk, a pra oupal od kopyt kon a od kol voz v tak hustch mranech, e jsem ze svho msta ji nic nero nal. Vidl jsem pouze, jak py lui tnk srazily nkolik kon je t ped pek kami, ale Ch uli pevr enm vozm a pokraovali v toku. Pozdji jsem zpozoroval, e se lehk vozy dostaly e ker pek ky, teba e utrply velik ztrty. Vozy nicmn nepokraovaly v cest, nbr zas h a nhradnci vyskoili z voz, aby odvalili balvany a uvolnili tak cestu t km tonm voz taly stt ped pek kami z dostelu na ich p, ekajce, a na n pijde ada. Po tomto chetitskm spchu byl by pova oval ka d zku en vojk v e za ztracen, ale Haremhe ien bahenn krysy vidly jen kon vlejc se a kopajc ve smrtelnch kech u pek ek n hetit utrpli velik ztrty a zastavili tok, i domnvaly se, e to bylo zsluhou jejich vla statenosti a obratnosti. Proto valy nad enm a strachem a vrhaly se s kopmi na stojc to y a pl ily se s no i po zemi a peezvaly konm lachy a shazovaly idie z voz, a lui tn te odvalovali balvany. A Haremheb je nechal, aby se do sytosti pot ily, a jejich pesil a jim pomohla, tak e se zmocnily mnohch tonch voz a pedaly je, zadchvajce se vzru en bovm zasranm rypkm, je to samy nedovedly s nimi zachzet, nbr dr ely se keovit uzd v n a bly se, e by samy z voz spadly, kdyby na n vylezly. A Haremheb jim nikterak nevys vtlil, e by byl boj ztracen, jakmile by pijely t k ton vozy a k nim, ale dvoval s pkopu, jej dal vyhloubit uprosted dol za svmi vojsky a zakrt kovm a klestm. K nm nedojely, myslce, e ji objevily v ecky pek ky.

Proraziv e dosti irokou cestu t km tonm vozm, vystoupili Chetit, kte byli je t na a sp n prchli zpt, co vzbudilo velik jsot u Haremhebovch vojk, tak e myslili, e ji bjeli zuiv kopmi kon spadl do pkop i Chetity spadl z voz a sna c se zmizet za ba Av ak Haremheb poruil zatroubit rychle v trouby a svalit balvany opt na jejich msta a zarazit do psku kop ikmo proti tonkm, nebo nemohl ji nic jinho uinit, nbr byl n prora ench mst sv voje na obou kdlech za pek ky, aby se vyhnul zbytenm ztrtm na m voz by byly toti kosily k zemi jeho mu e jako zral obil. To uinil v posledn chvli, nebo neuplynula ani doba nejkrat ho pekapn hodin a mraky pr po prchajcch lehkch vozech se v dol je t nerozptlily, kdy se ji bl ily t k ton jejich vojska, dunce a rachotce a drtce pod sebou v ecky pek ky. Thly je t c a velic i o celou i hrudi vy ne kon egypt t a jejich hlavy byly chrnny kovovmi krabo ka nnmi pokrvkami. Jejich kola odhazovala snadno i t k balvany z cesty a vila mrana psk lmali svou mocnou hrud do zem zabodnut kop, a se jejich rati t t tila jako such rk Velik nek a pl stoupal z dol za jejich nporu, a kdy jsem zaslechl hrozn vkiky mu koly a kosench jejich kosami, povstal jsem opt a rozhl el se, ale marn, nebo nebylo ni kde cesty, kudy bych byl mohl uprchnout. A ji vyj dly z mrana psku velik vozy Chetit a objevily se mm zrakm a jejich kon kr obni podivnm neuvitelnm netvorm ve svch vlnnch pikrvkch a s bronzovmi rohy njc a piatch kovovch krabo ek. Rachotily vped podl skal a dn moc na svt je nemohla z sem alespo soudil nebo nebylo ped nimi vidt ji dn pek ky a ani Egyp an jim nest ch zsobm vody, nebo se sthli podle rozkazu Haremhebova na bo pahork po obou stranch Chetit se dali na svch vozech do velikho kiku a jsotu a jeli stle vped a mrana psku edala a vila ve vzduchu za nimi, zakrvajce v e, tak e jsem padl k zemi a skryl svou tv ku a hoce plakal pro Egypt a pro bezbrannou Doln zemi a pro v ecky ty, jim bylo zemt kv i Haremhebov hloup tvrdohlavosti. Chetit obvykle nebyli nikterak zaslepeni svm vtzstvm, nbr spustili brzdy voz do zem lali opt lehk vozy naped, aby obhldly zem ped nimi, nebo byli opatrn a zku en vojc yvarovali v ech pekvapen, teba e nemli o Egyp anech valn mnn a teba e nepoznali je t ost. Npor t kch tonch voz je ov em nesnadn zastavit, kdy se jednou daj do pohybu, n brov t kon si raz nezadr iteln cestu vped a krej stle stejnou rychlost a zpetrhaj

ozy, zadr -li je nkdo pli prudce. Proto maj jejich idii kop se irokm hrotem, jm i peseknout postroje kon, mus-li se vz nezbytn prudce zastavit. Tentokrt nemli ov em dvodu, aby tak uinili jak se jim zdlo nbr pokraovali pomalu h adch, nic netu ce, a se nhle zem pod nimi pohnula a oni se ztili i s vozy do velikh , jej vykopali kopi nilskch struh a zakryli kovm a klestm. Tento pkop uzavral cel t k ton vozy se do nho ztily a mnoho destek voz spadlo stemhlav do nho, dve ne oit kon na ob strany podl pkopu, tak e se v ecky ady t kch voz dostaly do velikho zaslechl vkiky Chetit, pozvedl jsem hlavu ze zem a to, co jsem vidl, bylo stra liv a prach v e pikryl. Kdyby byli Chetit bvali dosti rozumn a kdyby byli uvili ve svj nespch, byli by mohli hrnit alespo polovinu svch voz a pozdji je t Egyp any porazit. Byli by mohli ped pko sv kon v pln rychlosti a jet zpt na pl ped rozbit pek ky. Nepochopili v ak svou po or ky nebyli zvykl a ani v srdci svm si nemohli piznat, e by oni, Chetit, byli nkdy po i. A proto jim ani na mysl nepi lo prchnout ped egyptskmi p mi voji, je nemly voz, n zy a k pkrm bom pahork a tu se museli obrtit. Sestoupili z voz, aby prozkoumali kra stili, zda se mohou dostat pes pkop a zachrnit sv druhy, kte se do nho ztili, i ek mrana psku usad, aby mohli usmrnit svj p t vpad na Egyp any. Av ak Haremheb nehodlal nikterak ekat, a se proberou ze svho pekvapen, nbr dal zatroub v trouby a prohlsit vojsku, e se jeho kouzlm podailo lapit chetitsk vlen vozy, tak e t jsou nyn bezmocni. A poslal lui tnky na bo pahork, aby svmi py neptele ru ili, y kovm a klestm vili bez ustn prach, sten proto, aby ru ili Chetity, a sten pr n mu i nevidli, jak mnoho chetitskch voz je t zstalo neporu ench a bojeschopnch. A z inm valit opt kameny dol po strnch a uzavt prora en pek ky, aby dokonil sv vtzs vlen vozy neporu eny do svch rukou.

Zatm tboily chetitsk lehk ton vozy na plni a jejich mu ov napjeli kon a opravoval upevovali rozbit ramena kol. Vidli sloupy prachu mezi pahorky a sly eli ev a inen zbra myslili si proto, e jejich t k vozy rozhnj Egyp any a drt je jako krysy. Pod z titou oblak psku poslal Haremheb sv nejudatnj kopinky k pkopu, aby snad Cheti odtud sv druhy a nezaplnili opt pkop. Ale jin voje poslal k vlenm vozm, aby nashrom ik kameny a nalo ily je na smyky, ta en voly, jimi by sevely ton vozy do zkho psma, ohly pohnout a tak je oddlily od ostatnch. A vbrzku se tily po boch pahork velik k a ton vozy, nebo Egyp an s balvany umli odjak iva zachzet a v Haremhebov vojsku bylo tch, kte se v lomech nauili s nimi zachzet je t ped nedvnm. Chetit byli nanejv zmateni, kdy mrana prachu neklesala, i nemohli vidt, co se dje kole nich, a py je sr ely z voz, kdy se z nich naklnli. A jejich vojevdci se spolu peli dobnho se jim je t nikdy nestalo a nevdli co pot, je to se pi svch cviench neuil e zachovat v takovm ppad. Proto promarnili mnoho asu svou hdkou a poslali nkolik ton do mraen psku, aby vyzvdly postaven Egyp an, ale tyto vozy se ji nevrtily, nbr kon balvany a Haremhebovi kopinci sthli mu e z voz a probodli je. Konen dali chetit t vojev zatroubit v trouby a shrom dit vozy, aby se vrtily zpt na pl a tam se opt seadily. Av ak kdy jeli Chetit opt tou cestou zpt jak myslili nepoznali ji, nbr jejich kon rovazech a pastch a jejich t k vozy se pevrhly o balvany, tak e byli nakonec nuceni sami sestoupit z voz a bojovat mu proti mu i. Byli to udatn a zku en vojci a pobili mnoho Eg p an, ale nebyli zvykl na boj mu e proti mu i, nbr na boj z vozu, vysoko nad ostatnmi. P o je Haremhebovy voje porazily, av ak tento boj trval a do veera.

Kdy se chlilo k veeru, zaal vt vtr z pou t a odvl oblaka psku z dol a odhalil boji or ku Chetit, nebo ztratili vt inu svch t kch tonch voz a etn vozy a kon se dos do rukou Haremhebovch. Av ak pesto se zhrozili Haremhebovi mu i velice, kdy uzeli sv vlastn ztrty, sami vyerp zru eni v n boje, ranami a pachem krve, nebo mrtvol Egyp an le cch v dol bylo mnohem Chetit. Ti, co pe ili, kali si zd eni: "To byl hrzn den a je dobe, e jsme nevidli kolem sebe za boje, nebo kdybychom byli vid i poet Chetit a poet na ich padlch, bylo by nm zajist srdce vyskoilo a do krku a neby chom ji bojovali jako lvi jak jsme vpravd bojovali." Av ak kdy vidli velikost sv por ky posledn z Chetit, kte pe ili a kte je t stle svch voz a pobitch kon, vypukli v pl a volali: "Na e t k ton vozy, vkvt a pcha na eho vojska, jsou tytam, a Nebe a Matka Zem ns op o pou nen nikterak zem-matka, nbr zem v ech bl. Proto je marn dal boj, i slo me

Tehdy odhodili sv kop na zem ped sebe a odhodili v ecky sv zbran a pozvedli ruce a Hare mheb je dal spoutat provazy, jak se poutaj zajatci, a v echny nilsk bahenn krysy se pi l y na n podvat a divily se jim a dotkaly se jejich ran a strhvaly jim znamen okdlenho nce a dvojit sekery z jejich pilbic a rouch. V tto velik vav krel Haremheb od voje k voji a klel stra livmi slovy a prskal dobromy i zlatmi dtkami po hbetech a oslovoval jmnem ty, kte se vyznamenali v boji, a nazval j svmi dtmi a milmi zasranmi krysami. A nadil podlit je vnem a pivem a vyzval je, aby upili v ecky padl, a to jsou Chetit i Egyp an, aby mli pocit, e se jim dostv i kois dra koist, j se jim dostalo, byly t k vozy a zdrav kon, kte kousali a kopali zu ud je dostaten nenakrmili a nenapojili, a Haremhebovi mu i, kte se vyznali v konch, k n im n n mluvili a pemlouvali je, aby vstoupili do slu eb Egypta. K je toti moudr, teba zve, a rozum lidsk ei. Proto i chetit t kon svolili vstoupit do Haremhebovch slu eb, li dosti pce a vody. Av ak jak porozumli egyptskmu jazyku, kdy doposud byli zvykl naslo uchat pouze nesrozumitelnmu jazyku chetitskmu, to nevm. Haremhebovi mu i mne nicmn ujis tili, e kon pochopili v e, co jim ekli, i musel jsem jim vit, kdy jsem vidl, jak ta oh n a divok zvata se poddala jejich pi a dovolila jim sthnout t k a tepl vlnn panc Je t t e noci poslal Haremheb zprvu na ob strany do pou t lupim a volnm vojm, vyzva aby se pipojili k jeho zasranm rypkm, a e je najm k vlenm vozm, nebo mu i pou t komi lpe ne Egyp an, kte se kon bli. V ichni mu i, kte milovali kon, uposlechli o velmi se radovali z t kch voz a ze statnch kon. Stejn se radovali i pou tn vlci a akalov a supi, kte se se li ve velikm mno stv a rva rtvoly, neince rozdlu mezi Egyp any a Chetity. Na to v e jsem nemohl nicmn on noci myslit, nebo jsem ml dosti prce s obvazovnm ran a ztr ench k a napravovnm vykloubench d a otvrnm lebek, je prorazily chetitsk vl noho tch, kte mi pomhali a kte spolu se mnou uezvali dy a se vali rny, trvala tato dny a ti noci, ne byli v ichni zrann obvzni, a v t dob tak zemelo mnoho tch, jejic Neml jsem v ak klidu k tto prci, nbr m u i ru il neustle ryk boje, nebo Chetit nev or ku. P tho dne pihnali se tokem s lehkmi vozy, aby se znovu zmocnili svch ztracench ton konce je t tetho dne se pokou eli prorazit pek ky, nebo se neodva ovali vrtit se do S lk vojevdce a vypravovat jim o sv por ce. Av ak tetho dne se Haremheb nespokojil pouhou obranou, nbr dal otevt pek ky a poslal n rypky a od Chetit zskan vlen vozy do bitvy a ti spolen zahnali opt chetitsk l pr ili je, ale s velkmi ztrtami, je to Chetit byli rychlej a odev dy zvykl na boj s v tak e jsem ml potom opt mnoho prce.

A Haremheb mi vysvtloval, e tyto ztrty byly nevyhnuteln, nebo pouze v boji se mohli n ov zasran rypci nauit zachzet s komi a s vozy, a bylo lpe cviit je na nepteli, jen r ce malomysln a pln strachu, ne na nepteli, jen by zotaven a dobe vyzbrojen poslal s y proti vozm egyptskm. "Nikdy nedobudeme Srie, nebudeme-li mt ton vozy, je se mohou postavit proti tonm voz kraoval Haremheb. "Proto cel tato bitva pod ochranou pek ek je jen dtskou hrou a nic tm nezskme, teba e zabrnme Chetitm vpadnout do Egypta." A doufal, e Chetit po lou tak p oddly do pou t, aby bojovaly proti nmu, nebo v pou z dostatench zsob snadnou koist. Av ak Chetit byli moud a uenliv a zadr ovali sv p e se Haremheb zaslep svm vtzstvm a e po le sv voje z pou t pmo do Srie, kde by b t jejich odpoinutm a zku enm p m oddlm i vlenm vozm.

Nicmn jejich por ka vyvolala v Srii velik nepokoj a mnoh msta povstala proti Azirovi a vela ped nm sv brny, znechucena jeho touhou po moci i chtivost Chetit, a doufala, e s kaj zpt pze Egypta, a pedstavovala si, e Egypt vlku rychle skon. Syrsk msta byla polu na vlen noze a Haremhebovi zvdov podncovali lid ve mstech k nepokojm a roztru ov tra liv a pehnan povsti o velik por ce Chetit v pou ti.

Kdy dopl Haremheb svm vojm odpoinku u hory vtzstv a kdy se poradil se svmi zvdy a en vlky, poslal opt v emi mo nmi cestami zprvu oble en Gaze: "Dr te Gazu!" Vdl toti , e Gaza nem e oble en odolvat pli dlouho, a pece k dobyt Srie potebova ni by se opral. A zatmco stle ekal u hory vtzstv, dal roztrousit mezi sv mu e povsti o bohatstv Sri

A tartinch chrm, kter obratn obveseluj hrdinn vlenky.

A nevdl jsem, na co ekal a se jist noci pipl il od pou t k pek km vyerpan a l, aby byl pipu tn k Haremhebovi. Vojci se mu posmvali pro jeho opov livost, ale Haremhe ho pijal, a jakmile mu ped nho pedstoupil, uklonil se hluboce ped nm, ruce ve v i ko , teba e ml syrsk at. Potom si polo il dla na jedno oko, jako by ho bolelo. Kdy to Haremheb spatil, zeptal se: "Hleme, snad t nebodl hovnivl do oka?" Byl jsem nhodou v jeho stanu, kdy se to stalo, a ml jsem to v e za hloup tlachn, v dy vl je ne kodn zve a nikoho nebod. Av ak zniv mu pravil: "Vskutku mne bodl hovnivl do oka, nebo v Srii je desetkrt deset ivl a v ichni jsou velice jedovat." Haremheb pravil: "Zdravm t, hrdinn mu i, a m e mluvit oteven, nebo tento lka je hloup mu a niemu A zvd ekl: "Pane mj, Haremhebe, pi lo seno." Nic jinho neekl, ale tu il jsem z jeho slov, e to byl Haremhebv zvd, a Haremheb vy el sp stanu a nadil zaplit ohn po pahorcch jako uren znamen, tak e ve chvli planuly roztr o cel pou ti od hory vtzstv a po Doln zemi. Tak poslal Haremheb zprvu do msta Zani, e lostvo m vyplout na moe a do Gazy a pustit s e i do boje se syrskou nmon moc, bude-li ten boj nevyhnuteln.

P tho jitra dal Haremheb zatroubit v trouby a vojsko se dalo na pochod pes pou smrem k i a ton vozy jely naped ve vzvdnch skupinch, oi ujce cestu od neptele a urujce k jak se mohl Haremheb odv it boje s Chetity v otevenm kraji, to jsem nemohl pochopit . Vojci li nicmn ochotn s nm, snce o bohatstv Srie a o hojn koisti, akoliv mn se v ech tvch znamen smrti. Pesto jsem vstoupil do svch nostek a el s nimi a za sebou anechali horu vtzstv a za sebou jsme zanechali kosti Chetit a Egyp an, aby svorn zblel pek kami uzavenm dol.

III Nyn musm vypravovat o vlce v Srii, ale o n nemohu mnoho povdt, nebo nerozumm vcem v ky bitvy jsou v mch och stejn a v ecka hoc msta a vyloupen domy jsou v mch och st ny a znetvoen mrtvoly jsou v mch och stejn, a je vidm kdekoli. Proto by m vypravovn ela jednotvrn, kdybych vypravoval v e, co jsem vidl, nebo vlka v Srii trvala ti roky, yla to krut a nemilosrdn vlka a pemnoz v n zemeli, tak e vesnice syrsk zpustly a ovoc my v jejich zahradch byly zpor eny a msta syrsk se vylidnila. Musm nicmn vypravovat pedev m o Haremhebov chytrosti, nebo poslal sv voje bezodkladn nice do Srie a zniil Azirem postaven hranin kameny, a dle poslal sv vojky loupit do v ic a obveselovat se se syrskmi enami, aby ochutnali ovoce vtzstv. Sm pak pochodoval pmo ke Gaze, a kdy Chetit zjistili jeho mysly, shrom dili sv vojsko ovin ped mstem, aby mu uzaveli cestu a zniili ho, nebo ona rovina byla phodn pro boj oz, a nepochybovali tedy o svm vtzstv. Av ak zima pokroila ji natolik, e museli krmit sv kon suchm senem a pc, kter kupoval rskch obchodnk, a ped bojem jejich kon onemocnli a zaali se v postrojch potcet, a je vkaly byly zelen a vodnat, a pemnoz kon uhynuli. Proto Haremhebovy ton vozy se vyrovnaly svm potem tonm vozm Chetit, a kdy je zahna ak snadno rozpr it jejich pestra en oddly p . A jeho kopinci a lui tnci dokonili pr on vozy, tak e Chetit utrpli nejvt por ku, kterou kdy zakusili, a na rovin zstalo s Syan jako Egyp an, tak e od t doby se nazv Rovinou lidskch kost. Av ak sotva e se dostal Haremheb do jejich tbora, poruil pedev m split v ecky jejich zs nebo ona pce byla otrvena jedovatmi rostlinami, kter zpsobily chorobu chetitskch kon le jak se to Haremhebovi podailo zadit, to jsem tehdy je t nevdl. Tak se stalo, e se Haremheb dostal pece ke Gaze a rozpr il jej obklitele, kte se rozp do pevnost a mst po cel ji n Srii. Zrove piplulo i egyptsk lostvo do pstavu Gazy porouchno, a mnoh lodi je t hoely po nmon bitv, kter zuila po cel dva dny ve vodc o bitva byla v ak nerozhodn, nebo egyptsk lostvo prchlo do pstavu a mnoh lodi ztroskot na pek kch, ktermi byl pstav uzaven, dve ne jim opatrn velitel Gazy uvil a dovo t. Av ak tak spojen lostvo syrsk a chetitsk prchlo do Tyru a Sidonu, aby nahradilo sv z rty, tak e bitva zstala nerozhodnuta, je to ob strany prchly.

Haremheb dostal konen pece zsoby a voje pivezen po moi do Gazy a doplnil svou vzbroj, naopak poslal rann a zchroml vojky na lodch zpt do Egypta.

Den, v nm se otevely Haremhebovm vojm brny nepemo iteln Gazy, je stle je t oslavov t, a onen den je dnem Sachmetinm a mal chlapci si tehdy hraj na oblhn Gazy a bojuj sp devnmi kyji a kopmi z rkosu. A nikdy je t nebylo dn msto udatnji brnno ne Gaza zaslou il svou velikou slvu, je to ji vskutku zachrnil. Proto nap i nyn jeho jmno, teb m velik pohann, kdy jsem byl v ko i vyta en na hradby jeho msta. Jmno jeho bylo Roju. Jeho mu ov ho nazvali B je, a to jmno podle mne se vskutku na nho velice hod jak pr vnj ek, tak i pro jeho povahu, nebo tvrdo jnj ho a nedvivj ho mu e jsem co iv nepo el toti i Haremheb vytrubovat po celik den v trouby na prostranstv ped branami Gazy, ne mu Roju uvil a brny otevel. A je t potom vpustil nejprve Haremheba samotnho, aby se vdil, e je to vskutku Egyp an a Haremheb, a nikoli njak pestrojen Syan. Kdy mu bylo no, e Haremheb porazil Chetity a e Gaza nen tedy ji v dnm nebezpe, nbr e oblhn rojevil dnou velikou radost, nbr zstal stejn zasmu il jako pedtm, a bylo mu velice p sli, e Haremheb je nyn v jeho mst a stoj v e ne on jako to nejvy velitel a porou a dlouh lta oblhn si zvykl, e v Gaze porou pouze on. Musm opravdu vypravovat o tomto Rojuovi B ji je t vce, nebo to byl podivn a sm n ost zpsobila Gaze mnoh nedorozumn. Myslm, e ve sv tvrdohlavosti prv byl trochu blze ho hlava byla chor, av ak kdyby nebyl bval takov, jak byl, byly by se chetitsk a amorej sk voje ji dvno Gazy zmocnily. A nemyslm, e by byl kdokoli jin na jeho mst doshl toh , ale bohov i pzniv nhoda ho postavila na toto msto, tak vhodn pro jeho schopnosti. P byl tam posln za trest pro sv neustl odmlouvn a odporovn, je to Gaza byla tehdy vedle syrskch mst mstem zcela bezvznamnm, a tedy phodnm mstem trestu, a teprve pozdj mi byla znovu vznamu. A prv Roju ji uinil dle itou, je to ji nevydal do rukou Azirovi, ani dy v ecka ostatn msta syrsk upadla do jeho moci.

Nejprve v ak musm vypravovat o na em pchodu do Gazy a o tom, jak vypadalo msto, kdy jsme do nho vstoupili. Mluvil jsem ji o hradbch, je byly tak vysok, a jsem se kdysi velice bl, e si zlomm vaz, kdy mne tento Roju dal vythnout nahoru v ko i, spliv mi nejprve ruc a kolena hoc smolou. Tyto hradby zachrnily Gazu, nebo byly postaveny z obrovskch balv an, a zklad tchto hradeb byl postaven tak dvno, e nikdo nevdl, kdo jej postavil, nbr vypravoval, e jej postavili obi. Proto tak Chetit celkem nic proti nim nezmohli, akol iv jejich velik vlen umn je pece dokzalo poru it na nkolika mstech, a dokonce se ji podkopat pod ochranou stechy ze tt jednu str nou v , tak e se ztila. Tak star msto, je bylo uvnit hradeb, vyhoelo z velik sti, a ani jedin dm neml st u. Nov msto pak, je bylo vn hradeb, dal Roju B je hned split a zniit, sotva e usly zpoue, a to uinil na svou pst pouze proto, e v ichni jeho rdcov byli proti tomu a tak vatel msta pozvedli velik kik a nek a vyhro ovali mu, d-li jejich msto zniit. Tmto l Roj, nic netu e, vzpouru syrskch obyvatel v Gaze, dve ne se mohli na ni dn pipravi Azirovm myslem bylo, aby se msta, v nich byly egyptsk posdky, vzbouila teprve, a k ni ojdou jeho voje a vlen vozy. Tak se podailo Rojovi potlait vzpouru vlastnmi silami a b ez jakkoli pomoci kterou by mu ostatn Achnaton nebyl nikdy poslal a potlail ji krva v a vzbudil u obyvatel msta takovou hrzu, e se ji nikdo neodv il proti nmu povstat. Byl-li toti nkdo zajat se zbran v ruce a vzdal se, daje o milost, ekl Roju: "Zabijte tohoto mu e, je to mi vzdoruje, daje o milost!" A vzdal-li se nkdo, ne daje o milost, rozhnval se opt Roju velice a pravil: "Zabijte kyjem tohoto vzdornho vzbouence, jen se odva uje pozvednout svj nos pede mnou! " Pi ly-li k nmu eny s dtmi a prosily za sv mu e a otce, dal je nemilosrdn usmrtit, ka: "Pobijte cel toto syrsk hnzdo, je nechpe, e m vle vldne nad nimi jako nebe nad zem. Tak mu nikdo nepromluvil po vli, nbr v ka dm slov, je bylo k nmu proneseno, vidl poha odpor. A byl-li varovn ped faranem, jen nedovolil prolt krev, odpovdl: "V Gaze jsem faranem j." Tak velik bylo jeho sebevdom akoliv musm piznat, e to prohlsil teprve tehdy, kdy A voje obklily jeho msto. Azirovo obklen bylo nicmn pouhou hrou chlapc vedle krutho a clevdomho obklen che hetit vrhali dnem i noc ohe do pevnosti a na domy a vrhali do msta jedovat hady, uzave n v hlinnch d bnech, je se rozbily na gazskch kamenech, a vrhali tam mr iny a tak zaja

ny vrhali vrhacmi stroji proti hradbm, tak e se o n rozt tili. A nebylo mnoho obyvatel Gazy na ivu, kdy jsme do n vstoupili, a z dr vyhoelch dom vy lo vstc jen nkolik osamocench a do hrzostra nch stn vychrtlch en a starc. V ecky dti mu ov se udeli k smrti pod Rojovmi dtkami, kdy opravovali po kozen hradby. A nikdo z t do zstali na ivu, neprojevoval dnou radost, e vidl pochodovat egyptsk vojsko do oteve an, nbr eny nm hrozily kostnatmi pstmi a starci ns proklnali. Haremheb poruil rozdat jim obil a pivo a mnoz z nich zemeli je t t e noci za velikch b nebo jejich scvrkl aludky nesnesly bt do sytosti naplnny po mnohch mscch hladovn, meli. A tak se domnvm, e po celou dobu oblhn trpli natolik hrzou a bezmocnou nenvi im nebyl ji k ni dn radosti. Kdybych to dovedl, chtl bych popsat Gazu takovou, jakou jsem ji vidl v den vtzstv, kd y jsme do n pochodovali jejmi dokon otevenmi branami. Chtl bych vylit z hradeb vis dsk k e a zernal lebky, je oklovali supi. Chtl bych popsat hrzu vyhoelch dom a zao vat, je se povalovaly v ulikch, peplnnch sutinami. Chtl bych popsat hrozn zpach ob zpach smrti a moru, ped nm si Haremhebovi vojci ucpvali prsty sv chp. To v e bych t, abych vysvtlil, jak vypadal den velikho vtzstv, a abych vysvtlil, pro jsem se ve sv srdci nemohl radovat onoho dne, po nm tak tou il cel Egypt ve svch snech o vtzstv. Chtl bych tak popsat pozstal vojky B je, jejich vychrtl boky a opuchl kolena a d nan zda. Chtl bych popsat jejich oi, je nebyly ji podobny om lidskm, nbr plly zel ve stnu zd jako oi elem. Pozvedali kop svma vyslenma rukama a chraptiv volali Haremh na poest. A volali na nho: "Dr te Gazu, dr te Gazu!" A nevm, zda tak volali, aby se mu posmvali k emu pece nemli dvodu , nebo zda volali e proto, e ji nemli dn jin lidsk my lenky ve svch ubohch lebkch. Nicmn nebyli na obyvatel msta, nebo dostvali jst a pt, a Haremheb dal pro n porazit dobytek, tak e dos i erstv maso, a podlil je pivem a vnem, jeho ml dost a dost z tbora Chetit a ze zsob el. A nemohli se dokat, a se maso dopee, nbr trhali je je t syrov holma rukama a pe e, a opili se prvnm dou kem piva, tak e zaali zpvat necudn psn a vychloubat se svmi i A mohli se mnohmi vychloubat, a prvnho dne nechtl s nimi ve vychloubn soupeit dn z H ebovch vojk, ba ani jeho sta zasran rypci, nebo v ichni vdli, e vojci tto pevnos dsk in, kdy zachovali Gazu Egyptu. Chvlili velice Haremheba, jen je tak dobe napojil a za oblhn jim poslal povzbuzujc zprvy a poslal jim tak syrsk obil v malch lodik pluly etzem lod oblhajcch pstav. A chvlili tak Haremhebovu lstivost, nebo kdy v e oni honili krysy a jedli je, zaalo najednou obil padat pes hradby ve hlinnch d bnech sami Chetit vrhali toto obil v zavench d bnech a s obilm byla v ka dm d bn Haremhebo e Gazu!" A tyto nadpirozen phody je povzbudily v jejich bd, tak e mli Haremheba za rov bohm. A ka dmu ijcmu vojku gazskmu dal Haremheb zlat etz a nepi lo mu to pli draho, ne dv st zbranschopnch mu . Proto byl vru div, e je t msto udr eli. A dal jim tak al v tboe chetitskm, aby se obveselili se enami a zapomnli na sv utrpen, av ak ve svm se tito uboz vojci ji ani nemohli se enami obveselovat, nbr bodali je kopmi a ezali j o i, radujce se z jejich bolestnch vkik po chetitskm zpsobu. Nauili se toti mnohm n a chetitskho oblhn, a tak napklad stahovali zajatce za iva z k e, kterou pak v eli na Av ak nyn tvrdili, e bodaj syrsk eny no i, je to jsou to prv eny syrsk, a kali: "Neukazujte nm dnho Syana, nebo spatme-li Syana, vrhneme se na nho a za krtme ho h " Av ak Rojuovi B ji dal Haremheb nhrdelnk ze zelench drahokam a ze zlata, vykldan b a tak zlat dtky, a poruil svm vojkm, aby volali jemu na poest, tak e se zdi Gazy ot ich volnm a v ichni volali z upmnho srdce a velice obdivujce gazskho velitele, jen do dr et sv msto. Kdy konen zmlkli, potsl Roju nedviv etzem na svm hrdle a zeptal "M mne za kon, Haremhebe, kdy mne zdob zlatou ohlvkou, a jsou ty dtky pleteny z ist a, nebo jsou jen z mchanho zlata syrskho?" A je t dodal: "Vyve sv mu e z tohoto msta, nebo jejich mno stv mne velice obt uje a nemohu ve sv v pro jejich povyk, teba e jsem spal hluboce za der beven do hradeb a za praskotu po r. V tku, vyve sv mu e z tohoto msta, nebo v Gaze jsem j faranem, a rozhnvm-li se, porum y se vrhli na tv mu e a zavra dili je, nepestanou-li povykovat a ru it mne v mm spnku."

A vskutku se ukzalo, e Roju B je nemohl ji spt od t doby, co skonilo oblhn, a a epomohly, ba ani vno mu nepineslo spnek, ale kdy se ho napil, spal je t he. Le el na s

a potal v mysli zsoby pevnosti, kter znal zpamti, pokou eje se pipomenout si a vysvtli kam se v ecky zsoby podly, a chtl si pipomenout, kam bylo ka d kop vr eno, a rozlin j si chtl pipomenout, tak e pak ji nemohl opravdu spt. I pi el velice pokorn k Haremhebo a ekl: "Jsi mm pnem a velitelem. Dej mne potrestat, nebo je mou povinnost podat farano vi ty ze v eho, co svil do mch rukou, av ak nemohu tak uinit, je to v ecky m papyry sh hetit hodili do mch jizeb d bn s ohnm, a nemohu si ji na v e vzpomenout, ponvad m pam bila bdnm a patnm spnkem. Na v e ostatn si snad vzpomnm zcela dobe, ale v zsobch b sta oslch podocasnk a nemohu je nikde najt, ba ani moji psai je nemohou najt, akoliv biuji ka dho dne, tak e ji nemohou ani sedt, ani chodit, nbr jen lezou po tyech. Hare kde je onch tyi sta oslch podocasnk, v dy jsme ji dvno sndli v ecky osly v pevnosti y na n poteb emen? U Sutecha a u v ech bl, Haremhebe, dej mne veejn zbiovat a potr a ty osl emeny, nebo se velice obvm faranova hnvu a neodv m se pedstoupit ped nho jnost vy adovala, nenajdu-li ony emeny." Haremheb se pokusil ho uklidnit a ekl mu, e mu d rd darem onch tyi sta emen, aby jeh y a papyry ve zlatm dom spolu souhlasily. Av ak Roju se nad tm rozhoil je t vce a prohlsil: "Zejm se pokou svst mne k tomu, farana, nebo pijmu-li od tebe emeny, nebudou to pece tyt emeny, je mi svil faran, noval velitelem Gazy. Av ak in tak zajist proto, abys mne svrhl a obvinil ped faranem z zrady, ponvad mi zvid velice mou slvu a tou stt se sm velitelem Gazy. Snad jsi na ukrst svm neukznnm vojkm ony emeny z mch skladi , abys mne mohl obvinit ped fara velitelem Gazy. Proto nepivolm nikdy k tvmu proradnmu nvrhu a nepijmu emeny, je mi n ebo Gazu dr m j a moji mu ov ji budou dr et tak dlouho, pokud jen budou na e nosy dcha tyi sta oslch podocasnk vyhrabu, i kdybych ml rozmetat celou Gazu, tak e by v n nezs en na kameni!" Kdy to Haremheb usly el, upadl do velikch starost o zdrav jeho mysli a vyzval ho, aby odcestoval do Egypta a zotavil se tam u sv eny a u svch dt. Av ak to mu neml navrhovat, nebo pak byl Roju ji docela pesvden, e Haremheb usiluje o o moc a chce mu Gazu vyrvat z rukou. Proto mu ekl: "Gaza je mj Egypt, hradby Gazy jsou m ena a v e Gazy jsou m dti. Ale vskutku rozprm b v eny a rozbiji hlavy svch dt, nenajdu-li ty zmizel emeny." A dal stt bez vdom Haremhebova jednoho ze svch psa, jen vydr el po jeho boku v ecky h n, a nadil svm mu m rozrpat podlahy v motykami a ri a hledat ztracen osl podocas Kdy spatil Haremheb v ecku tu zkzu, dal ho zavt do jeho jizby a hldat ho a zeptal se mn jako lkae na radu. I promluvil jsem ptelsky s Rojuem, teba e mn nedvoval, nbr podezval mne ze lsti a se opt j chci stt velitelem Gazy. Tak jsem ekl Haremhebovi: "Tento mu se neuti , pokud tv voje neopust msto a pokud ned opt zavt za tebou brny vldnout v Gaze jako jej faran po sv vli." Av ak Haremheb mi ekl: "Jak bych to mohl, u Sutecha a u v ech bl, uinit dve, ne pipluj lodi z Egypta s nov zbranmi a zsobami, abych mohl thnout na Japu? Do t doby jsou hradby Gazy mou jedino u ochranou, a po lu-li sv voje z msta pry, ztratm v e, co jsem a doposud zskal." Zavhal jsem ponkud a ekl jsem: "Snad by byl sm astnj , kdybych mu otevel lebku a pokusil se ho tak uzdravit, nebo zs i zde, bude velice trpt a bude se muset pivzat k lo i. Jinak by mohl ubl it sob i tob. Ale Haremheb nechtl dt otevt lebku nejslavnj mu hrdinovi Egypta, nebo to by bylo mohlo dit jeho vlastn povsti, kdyby Roju zemel, je to jsem se nemohl zaruit za jeho ivot. Ote ven lebky je toti v dycky nejist a nebezpen vc.

Proto mne poslal Haremheb zpt k Rojuovi, a s pomoc etnch statnch mu jsem ho pivzal k lo i a podal mu uspvai lky. Ale jeho oi plly zelen jako oi elmy v ptm jeho lo e a hzel sebou neklidn a pna zu a z st, kdy na mne kiel: "Co pak nejsem j velitelem Gazy, ty akale Haremhebv? A nyn si vzpomnm, e ve vzench p je jaksi syrsk zvd, jeho jsem dal spoutat ped pchodem tvho pna, ale pro v ecek boj jsem ho zapomnl dt povsit na hradby. Onen zvd je obzvl t vychytral mu a zajist on to do za antroil tch tyi sta oslch podocasnk. Pive ho tedy pede mne, abych z nho vym meny a mohl zase klidn spt."

Nalhal velice a hovoil o onom syrskm zvdovi tak dlouho, a jsem ml toho dost a nadil j , aby mi zaplili pochode, a sestoupil jsem do ale pevnosti, kde byla spousta mrtvol, pikovanch pouty ke stnm a ohlodanch krysami. alnk byl star mu , jen oslepl v tomto nm il cel svj ivot, ale pohyboval se v nm jist, nebo znal dobe ka dou chodbu. Doptval jsem se ho na syrskho zvda, jen byl uvznn ped skonenm obklen, on se v ak il, e v ichni vzov ji dvno zemeli, ponvad byli pi vsle ch nejprve natahovni a po rozkazu ponechni bez jdla a bez vody. Ale znal jsem lidi a chovn starce vzbudilo m p odezen. Proto jsem mu vyhro oval tak dlouho, a klesl pede mnou na tv a volal, nakaje: "U et mj ivot, pane, nebo jsem slou il odjak iva vrn Egyptu a ve jmnu Egypta tral vz jich jdlo. Av ak tento zvd nen obyejn mu a jeho jazyk je obdivuhodn a klokot jako s lbil mi velik bohatstv, dm-li mu najst a udr m-li ho na ivu a do pchodu Haremhebova, i tak, e se mi navrt mj zrak, zachovm-li ho pi ivot, nebo on sm byl kdysi slep, a k lka uzdravil jedno jeho oko, tak e vid, a slbil mi, e mne zavede k onomu velikmu lk y uzdravil m oi a abych opt mohl bydlet ve mst mezi lidmi a radovat se ze svho bohatst v. A dlu mi ji vce ne dva miliny deben zlata za chlb a za vodu ale j jsem mu nee nilo a e Haremheb je v Gaze, aby jeho dluh za chlb a vodu je t vce vzrostl. Peje si tot abych ho ihned pivedl po Haremhebov pchodu tajn ped nho, a tvrd mi, e ho Haremheb h ropust na svobodu a d mu zlat etzy a vm jeho slovm, nebo klokotn jeho jazyka ne lat. Av ak hodlm ho pivst k Haremhebovi teprve tehdy, a mi bude dlu en cel ti miliny d lata. Ta stka toti je pkn kulat a snadno se zapamatuje." Pi jeho ei se mi zaala chvt kolena a srdce se mi zmnilo ve vodu, nebo jsem zaal tu it om mluv. Ale dodal jsem si odvahy a ekl stakovi: "Starce, tolik zlata nen ani v celm Egypt a v cel Srii dohromady. Z tvch slov soudm, nen mu je velik ejd a zasluhuje potrestn. Dove mne k nmu neprodlen a dkuj v em boh stalo nic zlho, nebo ru za nho svou slepou hlavou." Stak se dal do hokho ple a vzval Amona na pomoc a vedl mne vzenm do mal dry, ktero radil kameny a tak oddlil od ostatnch dr, aby ji Rojuovi mu i nena li. Kdy jsem ji osvtlil svou pochodn, vidl jsem, e k jejm stnm je pikovn mu , jeho syr cry a hbet pln ran, a jeho vyhubl bich visel jako przdn mch a ke kolenm. Jeho jedno lo slep a ve svtle pochodn pozvedl ke mn sv m ikajc vidouc oko, chrn je rukou ped dr dilo po tolika dnech tmy. A ekl mi: "Jsi to ty, pane mj, Sinuhete? Po ehnn budi den, jen t pivd ke mn, ale poru kovi, e m pouta, a dej mi d bn vna, abych zapomnl na sv utrpen, a poru otrokm, aby mne omyl omazali nejlep mi mastmi, nebo jsem uvykl pohodl a ivotu v pepychu, a tyto ostr kameny i zcela sedely k i na zadku. A nebudu mt nic proti tomu, d -li mi pipravit mkk l ko a njak A tartiny panny, nebo mj bich ji nepek radostem obveselovn, akoliv jsem v ojedl vce ne tisckrt dva tisce deben v chleb, v mi, i nev." "Kaptahu, Kaptahu," ekl jsem a poklekl k nmu a objal jeho krysami ohlodan ramena. " Jsi nevyliteln, a ve Vesetu se k, e jsi zemel! Ale j jsem nevil, es mrtev, nebo nem e nikdy zemt a to dotvrzuje nejlpe, e t nalzm zde ve sklepen mrtvch, ivho nkdo z tch, kte tu v poutech zemeli, byl slu nj a bohm milej mu ne ty. Pesto se jsem t na el na ivu." Av ak Kaptah pravil: "Jsi zejm stejn po etil tlachal jako kdysi, pane mj, Sinuhete. A nemluv mi o bozch, neb ve sv bd jsem volal na pomoc v ecky bohy, je znm, ba i bohy babylnsk a chetitsk, a an in z nich mi nepomohl, nbr projedl jsem v ecek svj majetek, tak e jsem na mizin pro toho o chtivho alnka. Jen n chrobk mi pomohl, kdy t pivedl ke mn, ponvad velitel tt n a nev dnmu rozumnmu slovu a nadil svm mu m, aby mne oloupili a natahovali m tl , tak e jsem na onom kole val jako bk. Ale chrobka jsem si uchoval ke svmu tst, nebo em vidl, co se bude dt, ukryl jsem jej v jistm mst svho tla, kde je jinak vskutku poha skrvat boha, ale kde snad bylo chrobkovi dobe, je to t pivedl ke mn. Tak zzran vc din zsluhou na eho svatho chrobka." A ukzal mi chrobka, jen ml na sob stle je t stopy svho krytu.

I poruil jsem kovi, aby pe al jeho pouta, a odvedl jsem ho do sv jizby v pevnosti, nebo byl slb a nevidl, dokud si jeho oko nezvyklo zase na denn svtlo. A poruil jsem otrokm, aby ho omyli a pomazali nejlep mi mastmi a oblkli do nejjemnj ho lnu a pjil jsem mu zl y a nramky a jin perky, aby se mohl objevit ped lidmi podle sv dstojnosti, a dal jsem mu tak oholit bradu a nakadeit vlasy.

A po celou tu dobu, co otroci o nho peovali, pojdal maso a popjel vno a spokojen hal obrho jdla. A po celou tu dobu alnk za dvemi plakal a nakal a krbal a kopal do dve, volaje, e ah dlu en dva miliny a ti sta edest pt tisc deben zlata za svj ivot a jdlo ve vzen evit z tto stky ani jedin deben, nebo tvrdil, e dval svj vlastn ivot v szku, kdy kradl pro nho jdlo z hubench zsob pevnosti. Z toho jsem vidl, e v Gaze jsou i jin blzni, nejen velitel pevnosti Roju. Konen jsem b yl znechucen kikem a nkem starcovm, i ekl jsem Kaptahovi: "Haremheb je v Gaze ji dva tdny a staec t oklamal, a proto mu nejsi nic dlu en, nbr dm zbiovat, a bude-li teba, mohou mu vojci rozznout hrdlo, nebo je to zrdce a je vinen s rt mnohch vz." Ale Kaptah se velice zhrozil mch slov a hl mnohokrt po sob, i napil se smchanho vna a avil: "Odejmi to ode mne, nebo jsem poestn mu , a obchodnk mus dostt svm zvazkm, aby si za svou dobrou povst a j nechci nikoho oklamat, teba e snad v celm Egypt nen tolik zlata olik jsem dlu en tomuto starci. Myslil jsem toti , e zemu pro hloupost velitele Gazy, a proto jsem se alnkem ertoval a slbil mu v e, cokoli dal, ponvad jsem myslil, e m ebudu moci zaplatit, je to zemu. Kdybych byl vdl, e zstanu na ivu, byl bych s nm ov em e smlouval, ale jakmile jsem uctil vni chleba v jeho hrsti, nemohl jsem s nm pro hl ad smlouvat." Otel jsem si oi a zd en na nho pohldl a zeptal jsem se: "Kaptahu, jsi to opravdu ty? Ne, nemohu tomu uvit, nbr vm, e kameny tto pevnosti jso klety a e se pomine rozumem ka d, kdo se zde zdr po njak as. Tak jsi se pominul rozume ty a nejsi ji ten bval Kaptah. Hodl opravdu zaplatit alnkovi v e, co jsi mu dlu e zaplat , v dy Atonovo krlovstv je totam, a myslm, e jsi stejn chud jako j, kdy jsi bohatstv." Av ak Kaptah byl opojen vnem a pravil: "Jsem zbo n mu a ctm bohy a dr m sv slovo. Proto zaplatm starci svj dluh a do posledn u, ale mus mi ov em dt lhtu, a myslm, e ve sv sprostn hlav ani nev, kolik zlata jsem n, nbr bude zajist spokojen, nav m-li mu nkolik debenu zlata, nebo je t co iv neml lato. A vskutku si myslm, e by byl u vytr en, kdyby dostal i jen jedin deben zlata, al e to mne nikterak nezbav mho slova a mho dluhu. A nevm, jak nashrom dm tolik zlata, neb jsem ztratil opravdu mnoho ze svho bohatstv ve vesetskch bouch a musel jsem hanebn prc hnout z Vesetu a zanechat tam v ecek svj majetek, kdy si otroci a nosii usmyslili, e j sem je zradil Amonovi, a chtli mne zabt. Av ak potom jsem prokzal v Mennoferu velik sl u by Haremhebovi, a kdy jsem musel prchnout i odtamtud je to a do Mennoferu mne pronsle dovala nenvist otrok , prokzal jsem Haremhebovi je t vt slu by v Srii, iv se tam o dvaje obil a pci Chetitm. Proto soudm, e je mi Haremheb dlu en bratru pl milinu deben ta, ba snad i vce, je to jsem se musel vzdt svho obchodu a prchnout na mal lodice do Ga zy, vydvaje svj ivot na moi do velikho nebezpe. Chetit se toti na mne velmi rozhnva jejich kon onemocnli po m pci. Av ak ani jsem netu il, do jakho nebezpe se vydvm, kd Gazy, nebo jej nepetn velitel mne dal zavt jako syrskho zvda a natahovat na kolo a y byl dal povsit mou k i na hradby, kdyby mne nebyl ten hloup staec ukryl a kdyby neby l prohlsil, e jsem v ali zemel. Proto mu svj dluh zaplatit musm." Pi jeho ei se mi otevely oi, i pochopil jsem, e prv Kaptah byl nejlep m slu ebnkem v Srii a hlavou jeho zvd, v dy prv onen zniv mu , jen pi el za noci do Haremhebova stv, si pikryl rukou jedno oko na znamen, e je posln jednookm mu em. A pak jsem tak po pil, e nikdo jin nemohl dokzat v Srii to co Kaptah, nebo nikdo se lstivost Kaptahovi n evyrovnal. I ekl jsem mu: "M e bt, e ti Haremheb dlu tolik zlata, ale sp e rozdrt svmi prsty kmen a dostane e bys piml Haremheba, aby ti zaplatil svj dluh. Pece dobe v , e nikdy sv dluhy nepla Kaptah pravil: "Tak jest a vm a moc dobe, e Haremheb je tvrdho srdce a nevdnk, a vt nevdnk j el Gazy, jemu jsem poslal obil v zavench d bnech. Chetit toti vili, e ty d bny js h had, je jsem s velikmi obt emi a trampotami posbral v pou ti, a abych je pesvdil, d jist d bny rozbt a hadi u tkli ti chetitsk vojky, tak e zemeli do jednoho pekapn h ji Chetit nemli chuti otvrat dal d bny, v nich v ak bylo obil, nbr mi dobe za on Proto ka d zrno, je pi lo v onch d bnech do Gazy, stoj Haremhebovi za svou vhu zlata, i vce, nebo obil bylo hodno sv ceny a hanebn zpsob, jm mne pijal velitel Gazy, i Nemyslm si ov em, e by mi Haremheb vrtil svj dluh ve zlat, nbr mus mi postoupit prvo

poplatky ve v ech podmannch syrskch pstavnch mstech a v ecek obchod se sol, a mus mi t je t mnoh jin vci, abych tak dostal zpt sv zlato." Hovoil chyte, ale pece jsem se podivil jeho slovm a zeptal jsem se: "Hodl se tedy plahoit a dt a do konce svho ivota jen proto, abys nashrom dil dosti z zaplatil svj dluh po etilmu starci, jen povykuje za dvemi?" Kaptah se napil vna, mlaskl jazykem a pravil: "Vskutku se vyplat le et po nkolik tdn v temnm vzen na tvrdch kamenech a pt shnilou by pak lovk dn ocenil mkk sedtko a dobr svtlo a chu vna v stech. Nikoli, Sinuhet jsem tak po etil, jak mysl . Dan slovo je nicmn dan slovo, a proto nemme ji jinho pr e e podle mho slibu uzdrav oi alnkovy, abych ho mohl nauit opt hrt v kostky. Bv okud zcela neoslepl v neustl tm, v n mu bylo t, a hodlm s nm hrt a ov em nebudu moc , prohraje-li ve he se mnou, a uhdne bezpochyby, e s nm budu hrt o velik szky." I j jsem pochopil, e to je jedin zpsob, jak se m e Kaptah zbavit poestn svho nesmrn nebo byl obratnm hrem, mohl-li hrt se svmi vlastnmi kostkami. Proto jsem mu slbil, pokusm v m svm umnm vrtit starci zrak, alespo potud, aby rozeznal oka na kostkch, a mi slbil poslat opltkou Muti do Vesetu tolik stbra, aby mohla dt opravit dm, jen pat avii mdi, a aby mohla dobe a v dostatku t po dobu, co budu pry. Tak jsme se spolu dohodli, i pozval jsem starce dovnit a Kaptah ho opt ujistil, e z aplat svj dluh, d-li mu jen njakou lhtu, a j jsem vy etil jeho oi a zjistil, e jeho nepochzela ze tmy, nbr ze zastaral choroby, je nebyla lena. P tho dne jsem pak uzdravil jeho oi jehlou, jak jsem se tomu nauil v zemi Mitannu. Av ak jak dlouho bude vidt, to jsem mu nemohl zaruit, nebo jehlou vylen oi se opt zajizv a se ji nikdy nemohou uzdravit.

I pivedl jsem Kaptaha ped Haremheba, jen se velice zaradoval, kdy ho spatil, a objal ho a nazval ho statenm mu em a ujistil ho, e cel Egypt mu bude vden za jeho velik iny ykonal v skrytu a ne daje dk pro dobro Egypta. Av ak pi ei Haremhebov se protahoval obliej Kaptahv vce a vce, a se Kaptah dal nakon le a prolval hojn slzy a ekl: "Pohle na mj bich, jen zhubl a na svra tl mch k e, co jsem se naplahoil v tvch slu mj zadek, pln ran, a na m u i, je ohlodaly krysy v gazskm ali a to v e pro tebe, Ha Mluv mi jen o vdnosti Egypta, ale vdnost ned ani zrnko obil mmu aludku a nenaleje a u vna do mho krku, a nikde nevidm m ce zlata, je jsi mi slbil za m iny, akoliv jsem mi uchov mj dl ze v koisti. Ne, Haremhebe, ne dm t o vdnost, nbr t dm, aby latil svj dluh, je to j sm musm vyrovnat sv dluhy jinm a dostal jsem se do nepomyslit velikch dluh a pouze kvli tob, a vskutku do tak obrovskch, e si je ani ve snch nem e it." Av ak jakmile Haremheb usly el o zlat, svra til elo a zaal se netrpliv prskat zlatmi d ltka a ekl: "Tv slova jsou jako bzuen mouchy v mch u ch, Kaptahu, a mluv jako nechpav mu a tv ran. V dobe, e j nemm koisti, kterou bych ti mohl dt, a e v ecko zlato, je jsem mo vydvm na vlku proti Chetitm a sm jsem chud a slva je mou jedinou odmnou. Proto douf de se mnou mluvit v phodnj m ase o zlat, ale mohu ti ov em prokzat tu slu bu, e dm jsi dlu en, a obvinm je z rozlinch zloin a povsm je na hradby, i bude tak svch dluh Nicmn Kaptah nechtl vyrovnat sv dluhy tak nespravedlivm zpsobem, ale Haremheb se mu tr pce vysml a prskl se dtkami pes ltka a ekl: "Ka d bohat mu je zloinec, nebo mnoho zlata m e lovk nashrom dit jen nesvdomitm vy Vskutku, kde je mnoho zlata, tam mohu v dycky dvodn obvinit a nikdo nebude o mn tvrdi t, e jsem nespravedlivm soudcem, nbr obvinn sm bude vdt, e je vinen svou nesvdomit ch se rd od tebe dozvdl, Kaptahu, jak je mo n, e t dal tento Roju, velitel Gazy, nataho at jako syrskho zvda a e t zavel do svho ale, nebo akoli je blzen, je tak dobr ak dvod ke svmu jednn." Tu roztrhl Kaptah sv vzcn roucho na znamen sv neviny a roztrhl je s lehkm srdcem, ponv d to bylo roucho m, a neutrpl tm kodu on, nbr pouze j. A volal vysokm hlasem a bil s o prsou a pravil: "Haremhebe, Haremhebe, zda jsi mi prv ped chvl nemluvil o vdnosti? A nyn ji uvaluje neprav obvinn! Zda jsem to nebyl j, jen otrvil kon Chetitm? Zda jsem to nebyl j, je al obil v zavench d bnech do Gazy? Zda jsem to nebyl j, jen najal odv n mu e, aby ti i zprvy o chetitskch vojch? Zda jsem to nebyl j, jen platil otroky, aby no i rozezvali y s vodou na vlench vozech Chetit, kdy jeli pou t proti tob? To v e jsem uinil pro te

o Egypt, nemysle na svou odmnu, a proto je jen spravedliv a slu n, e jsem prokzal tak j st slu by Chetitm a Azirovi, a z tchto slu eb ti nevze la velik koda. Proto jsem ml u s linnou tabulku od Azira, kdy jsem prchal do Gazy ped rozzuenmi Chetity, kte m obviov choroby svch kon i ze sv por ky na Rovin lidskch kost. Moudr mu se toti pojist na a nespokoj se jen s jedinm pem, nbr m mnoh py ve svm toulci, a neml bys ze mne ych nebyl moudr, a ani ty, ani Egypt nemli byste ze mne ani drobeek u itku, kdyby se m k e su ila na hradbch. Nebo co kdyby se toti byli Chetit zmocnili Gazy ped tvm p jsem musel nosit u sebe ochrannou tabulku Azirovu, abych mohl ppadn zradit Gazu Ch etitm, kdybys byl pli dlouho otlel a oni by ji byli tak jako tak dostali do svch rukou . Azirovu hlinnou tabulku jsem ml peliv ukrytu v svm rouchu, ale ten Roju je velice n edviv, a jeho mu i roztrhali m roucho a na li ji, teba e jsem pikrval sv slep oko r o jedovatch hovnivlech v Srii, jak jsme se spolu dohovoili. Av ak kdy Roju uvidl Aziro u hlinnou tabulku, nevil ji dnmu poznvacmu slovu, nbr dal mne natahovat na kolo, a ako bk a piznal se, e jsem Azirovm zvdem, aby mi neodtrhli dy od tla, nebo bez svch ti nebyl k dnmu u itku, nen-li pravda, Haremhebe, i snad mluvm le ?" Ale Haremheb se mu sml a ekl: "Mj tedy sv utrpen za svou odmnu, mil Kaptahu! Znm t a ty zn mne, a pesta mi ji m t, nebo to m velice rozzlob, a jsem potom nevrl." Ale Kaptah trval na svm a podailo se mu nakonec usmlouvat na Haremhebovi vlun prvo na nkup a prodej ve ker vlen koisti v Srii. Tak ml jedin on prvo kupovat od vojk ko e podlili v chetitskm tboe na Rovin lidskch kost a v tboe obklitel na prostranstv vymovat ji za pivo a vno, za kostky a eny a nadto je t jedin on sm ml prvo prodv koist faranovu a Haremhebovu za poteby a zsoby vojska. A jen samo toto prvo by bylo ui nilo z nho bohatho mu e, nebo do Gazy pibyli na lodch z Egypta etn obchodnci, ba i ze kch mst pibyli tam obchodnci, nedbajce o Chetity a Azira, svedeni pouze svou chtivost aby obchodovali s vlenou koist a nakupovali zajatce do otroctv, ale nikdo nemohl v Ga ze provozovat obchod, ani zaplatil Kaptahovi jeho st z ka dho obchodu. Av ak Kaptah se s tm nespokojil a dal na Haremhebovi, aby mu dal tot prvo ze v ech koi nap t zsk Haremhebovo vojsko v Srii, a Haremheb pivolil i k tomu, po dlouhm smlouvn tento slib ho nakonec nic nestl a on sm obchodnkem nebyl, a Kaptah mu slbil bohat da ry za toto prvo.

Pesto Kaptah nebyl nikterak spokojen, nbr Haremhebova slova se ho hluboce dotkla, a kdy jsme se od Haremheba vrtili do m jizby a popjeli spolu vno, zachmuil se Kaptah a nakal velice na nevdk svta a pravil: "Je pirozen a samozejm, e moudr mu je v dycky jen polovinm vtzem a zaji uje se ji y, aby si zachoval ivot, a se stane cokoli. Pece jsem se nemohl usdlit a provozovat obchod v Srii, ani jsem prokzal njak slu by Azirovi a Chetitm. A kdyby byl bval Haremh pora en, byl bych bval nucen zradit Gazu Chetitm jakkoli by se mi to bylo pilo, nebo tit rozumj vcem obchodnm lpe ne Haremheb a byl bych jim proto k men mu u itku ne Har Ale to se na tst nestalo a dkuji za to na emu chrobkovi. Vskutku vldne svtem nevdk, n veset t nosii a otroci proklnali m jmno, teba e jsem jim nalval zdarma vno a opatil h prostedk, mj pane, vydvaje se tak ve velik nebezpe ped Amonem. A Amon by mi to neby ikdy odpustil, kdybych nebyl ukzal Pjopejamonovm mu m tajn skladi t zbran otrok a nevy ce nosi do jeho rukou, kdy jsem vidl, e Aton bude neodvratn pora en. A to pece nikomu odilo, nbr naopak u etilo mnoho lidskch ivot, a vdci otrok a nosii by byli po njak ko tak padli Amonovi do rukou a nebylo nikterak mou vinou, e Aj a Pjopejamon post avili sv soudcovsk stolce ve vesetskm pstavi ti a dali nahzet jejich tla napospas krok Tak jsem utrpl velikou ztrtu po rem Krokodlho ocasu, nebo v jeho sklepench a zadnch jsem uchovval v ecku ukradenou koist, kterou jsem skoupil za pimenou cenu od otrok a no i a kterou jsem jim vymnil za vno. A je t vt ztrtu jsem utrpl, kdy m otroci bezd i a splili m mlny a domy ve Vesetu, ba i m spky splili, teba e v mst tehdy ji vldl , Sinuhete, ti nemilosrdn otroci obviovali mne ze sv por ky! Proto mne pronsledovali, t ak e jsem si ji nebyl ve Vesetu jist ivotem pes ve ker str e, a po veslach poslali zpr a nosim v Mennoferu, tak e ani tam jsem nebyl v bezpe, teba e m Haremhebova ruka chrn Proto jsem musel prchnout do Srie, av ak tento tk se mi obrtil ve tst, nebo jsem opt mu em, a po skonen tto vlky budu je t bohat ne kdykoli dve, ba bohat snad ne kdo ov em pedpokldm-li, e Haremheb zvtz, a o tom ji nepochybuji, nbr budu se horliv mo chrobkovi a mazat ho vzcnmi mastmi a obtovat mu ka dho dne lejno bl krvy, aby Haremh il. Jsem toti velice znechucen Chetity, nebo jsou to skrblci a pesn zapisuj ka d obcho

tak e je velice t k jim nco ukrst. Ale abych se vrtil je t k nevdnm otrokm vesetsk , Sinuhete, e jsem byl ve v em v udy na jejich stran tak dlouho, pokud mli ve Vesetu mo c, a byl jsem jim k u itku, a nelze mi klst za vinu, dal-li jsem Amonovm kn m zprvy o je ich inech a jmenoval-li jsem jmna jejich vdc a poznvac znamen, nebo kdyby byli otroci ili, nebylo by jim to ani v nejmen m u kodilo, av ak je to otroci nezvtzili, zachrnil jse lespo sob jak ivot, tak pze Amonovu, a byl bych z n ml velik u itek, kdybych byl moh ve Vesetu. Vm dobe, e se takov ponn snad nepova uje za poestn a e ani ty, pane mj e snad nepova uje za poestn, ale ty jsi byl v dycky hloup a prostoduch mu ji svou pova de to j jsem jen bval otrok a narodil jsem se v hlinn chatri, a nikdo mne nezvedne, spa nu-li. Proto se musm starat sm o sebe i o sv vhody, a tak nemohu pochopit, jak u itek m vk ze sv poestnosti, le -li na zemi s proznutm krkem. Ne, Sinuhete, moudr mu je v dy inm vtzem a to se mu nem pitat k hanb, nbr sp e se m chvlit jeho moudrost, nebo jednodu m a pin mu mnoh u itek." Tak hovoil Kaptah ke mn, ale jeho moudrost mi zhoklo vno v stech, a kdy jsem o jeho sl vech pem lel, zdlo se mi marnm v e, co se pod sluncem dje, nebo v cel hokosti sv mys usel piznat, e jeho moudrost je jdrem v moudrosti ivota pozemskho a e v e, co je mimo moudrost, je pouhou pedstavou. I sedl jsem v gazsk pevnosti a do mho chp pronikal pac hnijcch lidskch k na hradbch a v e bylo v m mysli marnost. Hrdinstv bylo marnost byla marnost a slva byla marnost, a nebylo dobrch in a nebylo zlch, a nebylo v mch o dlu v inech lid, nbr v ecky jejich iny byly marnost. Ale Kaptah naslouchal povyku opilch vojk dole v zaouzench ulikch msta a vkikm en obchodnk a mnul si spokojen ruku o ruku a ekl: "Nen-li m moudrost jedinou sprvnou moudrost, Sinuhete? V dy to dokazuje sm, nebo sed jako to chud mu pro svou vlastn hloupost a slabost, teba jsi byl bohat, ba nejbohat v ypt, dve ne jsi mi ve sv hlouposti a slabosti poruil rozdat sv bohatstv hladovjcm onova chleba. Vskutku jsi ml v e, co si m e lidsk srdce jen pt, i enu jsi ml, teba e rozbil ped lidmi d bn, i syna jsi ml av ak ve svm blznovstv jsi je obtoval smrti. Vs Sinuhete, sed pede mnou chud a zatrpkl a tvj obliej je svra tl, jako bys stle kousa lho ovoce, ale j se mm dobe a tloustnu opt a vzcn masti von z m k e a vno mi rozeh piva, kterou vypij vojci tam dole, mi kape m do m ce, a ka d vkik dvky rozko e ve s nk se ozve md v mm m ci. Zekni se tedy konen svho blznovstv, Sinuhete, a ij jako a dvej se na ivot tak, jak vskutku je, a nepokou ej se zmnit ivot podle svch pedstav, o zkony ivota nikdo zmnit nem e a lovk se nikdy nenaprav!" Neodpovdl jsem mu, nbr ode el jsem od nho a polo il jsem se na sv lo e a pokusil jsem s ale usnout jsem nemohl, nebo mj spnek ru ili otroci, kte rachotili mdnmi tyemi o zd i do tt pede dvemi velitele Roju, aby si myslil, e Gaza je stle je t obklena, a moh spt. On snad spal, ale j nikoli, i bdl jsem napl a napl snil, a ke mn pi la Merit ja mal Thovt si hrl, tak e rno bylo m srdce t k a v stech jsem ml hokost, jako bych by

IV A musm je t vypravovat, e z Egypta pibyly na lodch nov voje a vlen vozy se opravily ojily a v ecky kon z ji n Srie se pivedli do Gazy a Haremheb cviil sv voje na rovin p A kdy bylo tak v e pipraveno, vydal Haremheb prohl en, v nm uji oval, e pichz do S itel a nikoli jako uchvatitel. Syrsk msta se v dy t ila volnmu obchodu a naprost samosta nosti, je to v ka dm mst vldl jeho vlastn krl pod milostivou ochranou Egypta, av ak Azi stal v ecka syrsk msta svou hroznou zradou pod svou moc a zbavil ddin krle jejich korun a uvalil na msta t k dan. A nadto prodal ve sv chtivosti Srii Chetitm, o jejich krutosti a stra livch zvycch se pesvduj Syan na vlastn oi ka dho dne, a jinho ne vydat se Chetitm na milost a nemilost a slou it jim v otroctv, i kdy je t neodhalili zcela svou pravou tv, ponvad si chtli podrobit nejdve Egypt. P , Haremheb, Nepemo iteln, Syn krahujce, pi el do Srie, aby ji osvobodil, aby osvobodil v cky vesnice a v ecka msta ze jha otroctv, aby osvobodil obchod a dosadil bval krle na j ejich trny, tak e se Srie bude moci opt povznst k svmu bvalmu bohatstv a rozkvtu pod gypta. A v em mstm, je vy enou Chetity ze svch hradeb a uzavou sv brny ped Azirem, sl anu ped drancovnm a plennm a slbil jim svobodu a samostatnost. Av ak tm mstm, je se vm zatvrzelm odporu, slbil ohe a plen a zkzu, a jejich obyvatelm slbil, e je prod do ctv a rozmet jejich hradby pro v ecky asy. Toto prohl en vydal Haremheb, kdy opustil Gazu a vydal se se svmi vojsky a vlenmi vozy pochod k Japu, a sv lostvo poslal podl pobe , aby uzavelo japsk pstav. A roz il t zvdy po v ech mstech Srie a zpsobil v nich velk nepokoj a nejistotu a rozsel nenvist a

esvornost mezi n, co

bylo tak jedinm clem tohoto jeho prohl en.

Av ak Kaptah jako opatrn mu zstal v Gaze pod ochranou jejch hradeb, kdyby snad Haremhe b utrpl por ku, nebo Chetit i Aziru soustedili ve vnitrozem velikou vlenou moc. Kapta dil toti , e by nevydr el strasti a nepohodl vlenho ta en po v ech svch trapch, je km, a zadr el i mne v Gaze, abych ho uzdravil. Roju B je se velice sptelil s Kaptahem, nebo Kaptah ho vylil z jeho nemoci, ponvad dil, e jeho vlastn vojci je t za oblhn ukradli potaj onch tyi sta emen ze sk byly z mkk k e a zti ily pece ponkud jejich hlad. Kdy to Roju usly el, uklidnil se, tak mo no odvzat ho z lo e a pak vytal trpce svm vojkm, ale odpustil jim jejich zloin pro ch udatnost, s kterou brnili sv msto. I ekl vojkm: "Vskutku jsem za tyto osl podocasnky dlu en faranovi vytovn, ale nyn mm ist svdom e ty emeny podly, i nepotrestm vs, jak byste si zaslou ili, nebo jsem sly el ke sv rado , e jste zbiovali v ulikch msta etn Haremhebovy zasran krysy a do krve je zranili a r ili jejich lebky, abyste je pouili, jak se maj v Gaze chovat. Proto vs nepotrestm za ty zatracen osl podocasnky a zaplatm je faranovi z vlastnho m ce, pokud jen pjdete a ete ka dou Haremhebovu zasranou krysu, kter se vm zpupn namane do cesty. Bijte je kyj i a bodejte ostrmi holemi a odvdjte jim jejich dvky a hzejte jim ov bobky do piva, pak bude m mysl pokojn a budu moci opt spt." Potom se Roju zcela uzdravil i mohl opt spt , pesto e jeho vojci psobili mnoho kod H ebovi, nebo ten nechtl trestat gazsk hrdiny za jejich kousky, akoliv inili jeho vojkm ot v Gaze nesnesitelnm. Kdy Haremheb konen opustil Gazu a vydal se na pochod k Japu, dal Roju uzavt brny svho ta a zapsahal se, e ji nikdy, co iv bude, tam nevpust dn voje, a popjel vno spolu m a sledoval jeho hru v kostky se alnkem, nebo v t dob, kdy Haremheb opou tl msto, v aptah na starci, jemu jsem uzdravil zrak, aby mohl rozeznat oka kostek, svch dva a pl milinu deben zlata zpt. Tak popjeli vno a hrli v kostky od rna do veera a peli se spolu a hzeli si obas kostk tv a plili si do dlan a hzeli opt kostky z pohru, aby se kutlely po zemi, nebo sta elik skrblk a chtl hrt jen o mal szky a plakal a bdoval nad svmi prohrami a nad zlate je ztrcel, jako by to bylo jeho vlastn zlato a nikoli pouh pedstava. Av ak v dob, kdy remheb oblhal Japu, zotavil se ji Kaptah dostaten, i piml alnka, aby zv il szky, e Haremheb ztekl hradby msta Japu tokem, obral Kaptah starce v poslednch hrch natoli k, e mu byl dlu en opt on na sto krt tisc deben zlata. Av ak Kaptah byl velkomysln a pr nul mu jeho dluh, ponvad mu staec zachrnil ivot a nedopustil, aby zahynul hladem ve vz en gazskm, i dal mu nadto nov roucho a nkolik hrst stbra, tak e staec plakal radost mu a nazval ho svm dobrodincem. Av ak hrl-li Kaptah nepravmi a oznaenmi kostkami, to ne ohu ci. Vm jen to, e hrl velice obratn a e ml neuviteln tst ve he v kostky. Povst o tto he, v n byly v szce takov tisce deben a je trvala po msce, se roz i aec, jen pomalu opt oslepl, il potom na star kolena v mal chatri pobl e hradeb a z mn t pichzeli k nmu lid, aby se na nho podvali a aby jim vypravoval o sv he, a je t po etech si pamatoval poet oek ka dho vrhu, nebo slepci maj dobrou pam . Av ak nejpy nj avoval, jak v posledn he ztratil jedinm vrhem sto krt tisc a je t padest krt tisc de a, nebo tak vysok hra se v kostkch je t nikdy nehrla, a tak nevil, e by se nkdo po tak vysokou hru. Tak il neobyejn asten ve sv chatri pobl e bran Gazy a jeho poslucha i dary za jeho vypravovn, tak e netrpl nouz, nbr il lpe, ne kdyby ho byl Kaptah zaop dny jeho st. Tak velik je moc pedstavy v lidskch srdcch.

Sotva e se Haremheb zmocnil msta Japu, odcestoval Kaptah sp n za nm a j se k nmu pipoj spatil jsem poprv bohat msto v rukou uchvatitele. Nejodv nj obyvatel jap t sice po i Azirovi a proti Chetitm, kdy vidli, e Haremheb ji ztk jejich hradby, aby zachrnili to ped zkzou a plennm, ale Haremheb se nad nimi nesmiloval, je to jejich povstn mu ji ylo k dnmu u itku, nbr dopustil, aby jeho voje drancovaly v Japu po dva tdny. A Kaptah si nashrom dil v tomto mst nesmrn majetek, nebo vojci vymovali za stbro a a drahocenn nbytek a obrazy boh, je nemohli vzt s sebou na dal ta en, a krsn a uro y koupil po dvou mdnch krou cch. Vskutku jsem vidl a v Japu, jakou elmou je lovk lovku, nebo nebylo ohavnosti, je by m nebyla stala, kdy opil vojci plenili a plili msto. S jsotem zapalovali domy, jen aby lpe vidli v non tm na drancovn a obveselovn, a trali japsk obchodnky, aby jim od

svch poklad. Byli mu ov, kte se s pot enm postavili na nro ulic a ubjeli kyji a p ka dho Syana, jen el kolem nich, a to byl mu i ena, staec nebo dt. Zde se zatvrdilo m srdce, kdy jsem patil na patnost lidskou, a v e, co se stalo ve Ves etu pro Atona, bylo nepatrn proti tomu, co se stalo v Japu pro Haremheba. Nebo Har emheb dal v tomto mst vojkm vdom volnou ruku, aby si je k sob tm pevnji pipoutal. K tnil japskho plenn, nemohl na n nikdy zapomenout, a vojkm Haremhebovm proniklo do krve vzru en plenu natolik, e nikdo je v boji ji nezadr el a nebli se ani smrti, kdy pomyslil , e si vybojuj t pot en, je zakusili v Japu. A je t jinak si pipoutal Haremheb sv v dy jim dovolil tak stra livm zpsobem plenit a drancovat v mst Japu: potom toti nemohli i doufat v dn milosrdenstv ze strany Syan, kdyby se dostali do jejich zajet, ponvad i mu i za iva sthli z k e ka dho, kdo se zastnil japskho plenn. A vce nechci vypravovat o tom, co se dlo v Japu za dn a noc jeho drancovn, nebo by se i pitom zmnilo srdce v kmen a m ruce by zchladly. Proto eknu jen, e pi pchodu Haremh ylo ve mst krom Azirovy posdky a krom chetitskch vojk na dvacet krt tisc obyvatel, eho odchodu nezbvalo jich vce ne ti krt sto. I povstala mnoh men msta na pobe a vyhnala Chetity ze svch hradeb, aby se uvarovala o u msta Japu, a otevela sv brny Haremhebovi.

Tak vedl Haremheb vlku v Srii, a j jsem el s jeho voji a lil rny vojk a vidl v ecko n lovk lovku m e uinit. Vlka trvala ti roky a Haremheb porazil vojska Chetit a Aziro ohch bitvch a dvakrt ho pekvapily chetitsk vlen vozy a zpsobily mu velikou kodu a z ho, tak e se musel sthnout pod ochranu hradeb dobytch mst. Ale spojen s Egyptem po moi si uchoval a syrsk lostvo neporazilo jeho lodi, kter si zvykly rychle na vlku. Tak d ostal po svch por kch opt nov voje z Egypta a soustedil sv sly k novm vpadm, a syr rtila v sutiny a lid se skrvali jako div zv v drch skal. Cel kraje zpustly a drancuj niily obil a por ely ovocn stromy, aby odaly nepteli potravu na zem, kde vldl. I unikala v Srii nenvratn mu n sla Egypta i jeho bohatstv a Egypt byl jako matka, je v roucho a sype si hlavu popelem, kdy vid smrt svch dt, nebo po cel dlce eky od Dol rn zemi nebylo vesnice i msta, behu i chatre, odkud by mu i a synov nebyli padli v Sr o velikost Egypta.

Po ti roky tedy vedl Haremheb vlku v Srii a za ty ti roky jsem zestrl vce ne za v ecka svho ivota, tak e mi vlasy zcela vypadaly a hbet se ohnul a m tv byla vrsit jako vy d. A slzn vky pod oima mi opuchly pro to v e, co jsem musel vidt, a uzavel jsem se do s be a stal se mrzutm a podr dnm, i kal jsem tvrd slova svm nemocnm, jak in mnoz l ba e to zpotku mysl dobe. Proto jsem se ji neli il od jinch lka, teba e mi bylo dop hm z nich. Tetho roku pi el do Srie mor, nebo ten jde v dy v patch vlky a zrod se ihned, sotva e dosti hnijcch mrtvol na tm e mst. Vskutku byla cel Srie onoho tetho roku vlky jako kupa mrtvol, a cel nrody a kmeny zmizely ze svta za on doby, tak e jejich jazyky a zvy ky se zapomnly na vn asy. A mor usmrcoval ty, je vlka u etila, a z Haremhebova vojska vojska Chetit usmrtil tolik mu , e se vlka musela zastavit a voje uprchl do hor a do p u t, kam mor je t nesahal. A ten neinil rozdlu mezi lechticem a ne lechticem, mezi bohat chudm, nbr usmrcoval nestrann kohokoli, a proti moru nepomhaly obvykl lky, ale kdo byl jm zasa en, pikryl si rouchem svou tv a polo il se na lo e a ve tech dnech zemel. Av ak e se z moru uzdravili, mli nadosmrti ohavn jizvy v podpa a v tslech, odkud jim pi uz vn vytkal hnis. A mor byl stejn rozmarn v usmrcovn jako v uzdravovn, nebo se z nho neuzdravili v dy j nejsilnj a nejzdravj , nbr prv naopak ti nejslab a nejvychrtlej , jako by v nich osti potravy, aby je mohl usmrtit. Proto kdy jsem o etoval morem posti en, odejmul jsem jim tolik krve, kolik jsem se jen odv il, abych je oslabil, a nedovolil jsem jim n ieho po t, pokud jejich onemocnn trvalo. Tak jsem uzdravil z moru mnoh, av ak stejn mno jich v mch rukou zemelo, pes ve kerou mou pi, tak e jsem nevdl, je-li m len sprvn njakm zpsobem o chor peovat, aby si zachovali svou dvru v m umn, nebo nemocn, je umn svho lkae a ve sv vylen, zeme je t jistji ne ten, jen svmu lkai dvuje oh jin zpsoby, nebo pi el chormu alespo lacino. A s lomi piplul mor i do Egypta, ale v Egypt neusmrtil tolik lid jako v Srii, nbr jeho sla tam zeslbla a vt ina posti ench se z nho uzdravila. A s opadvajcmi vodami zmizel gypta je t tho roku a ze Srie jej opt odvedla zima, tak e Haremheb mohl znovu soustedit vojsko a pokraovat ve vlce.

Onoho jara se dostal se svmi voji pes hory a na pl ped Megiddo a pobil Chetity ve veli k bitv, po n ho prosili o mr, nebo kdy vidl Burnaburia v Babyln spchy Haremhebov dvahy a vzpomnl si tak na sv svazky s Egyptem. A vydal se drze proti Chetitm a posla l nejprve sv voje, aby pochodovaly do zem Mitannu, a vyhnal Chetity z jejich pastv in v zemi naharinsk. Proto nabdli Chetit Haremhebovi mr, vidouce, e ve zpusto en Srii aj ji co zskat, nebo byli moudrmi vojky a spoivmi mu i a pro marnou est nechtli ji ebezpe sv ton vozy, je potebovali na uklidnn Babylnu. Haremheb se velice zaradoval, e se mu dostane mru, nebo jeho voje byly vyerpny a vlka ochudila Egypt, a tak si pl dt Srii do podku, aby obchod s n opt rozkvetl a byl z n k. Av ak jako podmnku mru dal od Chetit, aby mu vydali Megiddo, je Aziru uinil svm ve em a opatil nepemo itelnmi hradbami a v emi. Proto Chetit v Megiddu zajali Azira i jeho odinu a ukradli v ecka nesmrn bohatstv, je si tam Aziru nashrom dil z cel Srie, a Hare vi vydali v poutech jak jeho, tak i jeho dva syny, i jeho man elku Keftiet. Jako zr uku mru a na dotvrzen svch dobrch mysl vydali Chetit Azira s rodinou v poutech Haremhe ovi a pivedli je do jeho tbora, ale vydn Megidda zdr ovali tak dlouho, pokud msto nevyp lenili a pokud nevyhnali stda ovc a dobytka na sever ze zem, je podle podmnek mru mla tat pod moc Egypta. A Haremheb je nepronsledoval, nbr dal zatroubit v trouby na znamen konce vlky a hodov al s chetitskmi princi a vojevdci, popjeje vno s nimi po celou noc a vychloubaje se svmi iny. Av ak p tho rna dal popravit Azira i celou jeho rodinu pede v emi shrom dn hetitskmi vojevdci na znamen vnho mru, jen se od t chvle nastolil mezi Egyptem a ze . Proto jsem se nechtl zastnit jeho hodovn, nbr ve el jsem za non tmy do stanu, v nm n Aziru, a str ci se neodv ili mi v tom zabrnit, je to jsem byl Haremhebovm lkaem, a v jci mne ji znali a vdli, e jsem mu zlomysln, a vdli tak, e bych se odv il postavi aremhebovi ostrmi a zlmi slovy, kdybych chtl. Av ak k Azirovi jsem el proto, e po cel Srii neml jedinho ptele, nebo mu , jen je v jen ztratil sv bohatstv a jeho ek potupn smrt, nem ji ptel. el jsem k nmu, je to al velice ivot, a chtl jsem ho pesvdit po tom v em, co jsem vidl, e ivot nen pli by lovk o nj stl. A tak jako lka jsem mu chtl ci, e smrt je snadn a snadnj ne utrpen ivota. ivot je jako hav plamen, jen stravuje, ale smrt je temn voda zapomnn. jsem mu chtl ci, je to ml zemt p tho jitra, a vdl jsem, e zajist nebude moci sp vot miloval. Av ak kdyby nebyl chtl vyslechnout m slova, hodlal jsem sedt mlky po jeho boku, aby nebyl zcela sm. lovku se snad lehko ije bez ptel, ale bez jedinho ptele s t ko umr, zvl t porouel-li za svho ivota mnohm a nosil-li koruny na hlav. Proto jsem ve el za non tmy do stanu, v nm le el Aziru spoutn, nebo za dennho svtla j mu nechtl ukzat, nbr vyhbal jsem se jeho stanu, ba skryl jsem svou tv pl tm, kdy by eho rodina potupn vedeni do Haremhebova tbora a kdy se mu vojci posmvali a hzeli po nm bltem a koskmi lejny. Byl toti velmi hrd a zajist by si nebyl pl, abych ho byl vidl o pon en, je to jsem ho vidl v jeho moci a sle za jeho dobrch dn. Proto jsem se mu ve d vyhnul a teprve za non tmy jsem ve el do jeho stanu, a str ci pozvedli sv kop a vpustili mne, kajce mezi sebou: "Vpustme ho, v dy je to Sinuhet, lka, a jemu je to zajist dovoleno. Kdybychom ho nepust ili, zle by se asi na ns osopil, nebo by ns oaroval, abychom ztratili svou mu nou slu, nebo je to mu zlomysln a jeho jazyk tpe he ne tr." Ve tm stanu jsem ekl: "Aziru, krli zem Amurr, pijme ptele v noci sv smrti?" Aziru hluboce vzdychl a jeho pouta zachrastila, i pravil: "Nejsem ji krlem a nemm ji ptel, av ak jsi to vskutku ty, Sinuhete, nebo i ve tm jsem al tvj hlas?" ekl jsem mu: "Jsem to j, Sinuhet." A on odpovdl: "U Baala a v ech bl zesnulch, jsi-li opravdu Sinuhet, pines mi sem svtlo, nebo jsem zn ucen tmou, v n le m, a vbrzku budu le et ve tm navky. Sice mi ti proklet Chetit roztrh oucho a zpelmali dy, trajce mne, tak e nebude na mne krsn pohled, ale jako lka jsi j uvykl i na hor , a j se nestydm za nic, je to ped smrt se lovk nem stydt za svou bd , pines mi svtlo do stanu, abych vidl tvou tv a mohl dr et tv ruce ve svch, nebo srdc bol a z mch o tee voda pro mou man elku a pro m syny. A kdybys mi k tomu mohl pinst

n pivo, abych zavla il svj such krk, budu ztra vypravovat bohm v zsvt o v ech tvch d , Sinuhete. Sm si toti nemohu zaplatit ani kapku piva, proto e Chetit mne obrali o v ec ko a do poslednho pl ku mdi." Poruil jsem str cm, aby pinesli kahan a zaplili jej, ponvad ostr dm pochodn dr dil ly a z nosu mi tak teklo. Pinesli tedy kahan a zaplili jej a vzal jsem od nich d bn sy rskho piva, jej pi mm pchodu skryli a z nho ji pedtm ve tm srkali, je to Haremheb l a oni si myslili, e pedstaven str pivou nad nimi oko. Aziru se na zemi posadil, vzd aje a nakaje, i pidr el jsem mu stblo u st, aby mohl srkat hust syrsk pivo, v nm jso jemene a sladu. A zatmco dychtiv srkal pivo, hledl jsem na nho ve chvjivm svtle kaha a jeho z edl vlasy byly rozcuchny a jeho ndhern vous vyrvali Chetit, kdy ho trali, a s vyrvali i kusy k e z brady. Prsty ml rozdrceny a nehty zernal krv a ebra zpelmna, ta ka dm dechu a plil pivo i krev. Kdy se dostaten napil a naplil, pohldl na plamen kahan u a pravil: "Ach, jak milosrdn je jasn svtlo mm om, znavenm tmou, ale plamen kahanu se chvje a je u zhasne, a stejn se chvje a zhasne ivot lovka. Dkuji ti nicmn, Sinuhete, za svtlo a ivo, a rd bych ti dal dar za dar, ale v dobe, e nemm ji dar, je bych mohl rozdvat, i ptel Chetit vyrazili mi ve sv chtivosti i tebou pozlacen zuby z st." Kdy je po v em, pak je snadn ka dmu lovku bt moudr. Proto jsem mu nechtl pipomnat, Chetity varoval, nbr vzal jsem do svch rukou jeho rozdrcen ruce a dr el jsem je, a Az iru sklonil hlavu a plakal, tak e jeho slzy mi padaly hork na ruce z jeho opuchlch a do ern zbitch o. Kdy se vyplakal, pravil: "Nestydl jsem se smt a jsat ped tebou ve dnech sv radosti a sly, propak bych se tedy p tebou stydl za slzy ve svm zrmutku? Ale vz, Sinuhete, e nikterak neplu pro sebe sama, ani pro sv bohatstv, ani pro sv ztracen koruny, akoliv jsem v dy v niv lpl na moci a mskm blahobytu, nbr plu pro svou man elku Keftiet a plu pro svho velkho, udatnho sy svho malho, n nho syna plu, je to tak oni mus ztra zemt se mnou." I pravil jsem mu: "Aziru, krli zem Amurr, pipome si, e cel Srie je jako hrob hnijcch mrtvol pro tvou t vldy. Nespoetn zemeli pro tebe, Aziru. Proto je jen spravedliv a slu n, e ztra zem kdy jsi pora en, a tak je snad spravedliv, e i tv rodina zeme s tebou. Vz nicmn, e sil Haremheba za ivot tv man elky a tvch syn a nabdl jsem mu za n velik dary, ale on j milost nedal. Haremheb jim nedal milost, nebo chce vymtit tv sm a tv jmno, ba i tvou p mtku ze Srie. Proto t nedovol ani pohbt, Aziru, nbr pohod tv tlo elmm napospas. by se nkdy v budoucnu shrom dili mu ov syr t u tvho hrobu a psahali zl psahy ve tv Kdy to Aziru usly el, zdsil se velice a ekl: "Pro Baala, Sinuhete, obtuj za mne ob masa a vna ped Baalem zem Amurr, a zemu, nebo budu bloudit po temn zemi zesnulch vn hladov a vn zniv. A proka stejnou slu bu i K rou jsi kdysi miloval, teba e jsi mi ji dal darem pro na e ptelstv, a proka stejnou slu i mm synm, abych mohl zemt s jasnou mysl a nezarmoucen pro n. A nechci vytat Haremheb jeho rozhodnut, ponvad bych byl pravdpodobn uinil tot jemu a jeho rodu, kdyby se byl dostal do mch rukou. Abych pravdu ekl, Sinuhete, i kdy plu, raduji se pece zrove, e ina zeme se mnou a e na e krev vytee spolen, nebo v zemi zesnulch bych se darmo tral ou, e nkdo jin zde na zemi objm Keftiet a dotk se jejho krsnho tla. Obdivovalo ji u a tak pvci opvovali jej ndheru. Tak je lpe, e i moji synov zemou, je to se naro v a nosili koruny ji v kolbce. Proto bych nesnesl, aby se stali otroky Egypta a trpl i po cel svj ivot v otroctv." A opt zaal srkat pivo a opil se ponkud ve sv bd a se kraboval svmi bolavmi prsty blt no, je na nho vojci nahzeli, a pravil: "Sinuhete, pteli mj, obviuje mne kiv, kdy tvrd , e je Srie hrobem hnijcch mrtvol ou vinou pouze je, e jsem byl pora en v boji, a pak e jsem dopustil, aby mne Chetit o klamali. Vskutku, kdybych byl zvtzil, byl bych vlo il vinu za v ecko zl, co se stalo, n a bedra Egypta, a m jmno by bylo chvleno. Av ak je to jsem byl pora en, pad v ecko zl na a cel Srie prokln m jmno." Opil se silnm pivem a rval si spoutanma rukama vlasy a volal hlasit, ka: "Ach ouvej, Srie, m Srie, m bolesti, m nadje, m lsko! Pro tvou velikost pouze jsem u co jsem uinil, pro tvou svobodu jsem povstal, ale ve chvli m smrti mne opou t a prokln mno. Ouvej, ndhern Gebale, ouvej, kvetouc Simyro, ouvej, lstiv Sidone, ouvej, mocn Jap u, ouvej, vy v ecka msta, je jste zila jako jasn perly v m korun, pro jste mne opusti v ak miluji vs pli , ne abych si vs znenvidl, ponvad jste mne opustila, nebo miluji o, e je to Srie zrdn, krut, rozmarn a k alb v dy hotova. Rody zanikaj, nrody vst

stv se stdaj, a slva a est prch jako stn, av ak vy se zachovejte zachovejte se, m , a svi te blmi hradbami na pobe moe u pat rudch hor, svi te na vky vk, a mj prach z pou t, aby vs objal!" A jak hovoil, tak se zaplavovala m mysl hokost, i vidl jsem, e je stle spoutn svmi p ami, ale nechtl jsem jeho pedstavy zniit, je to ho ut ovaly za noci jeho smrti. Proto js em dr el jeho rozdrcen ruce ve svch a on tiskl m ruce, stnaje, a ekl: "Sinuhete, nelituji sv smrti a nelituji ani sv por ky, nebo jen ten, kdo se mnohho odv k mnoh zsk a vtzstv a velikost Srie byly ji na dosah m ruky. Po v ecky dny ivota mocn v lsce a mocn v nenvisti a nemohu si pedstavit, e bych byl mohl t jinak, a ne ych nikdy mohl svj ivot zmnit i nelituji ani jedinho svho inu, teba e mne m iny za silnch provaz a spoutaly a pivedly a k potupn smrti, tak e m tlo bude hozeno akalm s. Ale, Sinuhete, v dycky jsem byl zvdav a byla ve mn krev obchodnk jako ve v ech Syane Rno zemu a i smrt vzbuzuje ve mn velikou zvdavost, tak e bych chtl vdt, zda bych ji hl njak podplatit a oklamat bohy, nebo vskutku m ds pomy len na onen svt a na vn bl . Ty, Sinuhete, jsi nashrom dil ve svm srdci moudrost v ech zem. Povz mi tedy, jak mohu podplatit svou smrt." Av ak j jsem potsl hlavou a ekl: "Ne, Aziru, v e ostatn m e lovk podplatit a oklamat. Lsku i moc m e podplatit, dobro i vj rozum i sv srdce, ale zrozen a smrt jsou nepodplatiteln. Nicmn ti pravm tto noci, plamen tvho kahanu se chvje: Ve smrti nen eho se obvat, Aziru, smrt je dobr. Vedle v e o toho zlho, co se na svt dje, je smrt lovku nejlep m ptelem. A jako lka nevm p ani jako Egyp an nevm v zpadn zem a v zachovn tla, nbr smrt je mi jako dlouh spn po horkm dni. Vskutku, Aziru, ivot je jako hav popel, ale smrt je jako sv voda. Ve sm ti se zavou tv oi a nebudou ji vidt, ve smrti zmlkne tv srdce a nebude ji nakat, ve ochabnou tv ruce a nebudou ji dychtit po inech, ve smrti se podlom tv nohy a nebudou ji tou it po prachu cest bez konce. Takov je smrt, pteli mj, Aziru, av ak pro na e pt uji pesto rd za tebe, i za tvou rodinu, velikou ob masa i vna ped amorejskm Baalem. Ob ji za tebe i za tvou rodinu ob hodnou tv krlovsk dstojnosti, ut -li t to, teba e s icmn jistota je jistota, a proto za tebe obtuji, abys nemusel trpt hladem a zn v zemi esnulch, i kdy takov zem snad nen." Aziru se velice zaradoval nad mmi slovy a poznamenal: "A bude obtovat, obtuj ovce amorejsk, nebo jsou tunj ne v ecky ostatn a jejich ma stm. A nezapome obtovat ov ledviny, jsou mou nejmilej pochoutkou, a m e -li, obtu v nm je pimchna myrha, je to m krev si v dy dala t kch vn a tunch jdel. A tak l pohodln a pevn lo e, je snese i divok otesy, nebo vskutku se neslu m krlovsk ds ch le el na trv po zpsobu past, teba e by zem nepraskala, jako prask i nejpevnj l tietinou." A vyjmenoval je t celou adu obt, je si pl, abych mu obtoval, a vzru il se a radoval s dt pi pomy len na v e to dobr, co si s sebou pinese do zem zesnulch. Ale nakonec posm luboce vzdychl a vlo il svou ztranou hlavu do rukou a pravil: "Hodl -li to v e pro mne uinit, Sinuhete, jsi vskutku mm ptelem, a nevm, pro tak in zpsobil mnoho zlho i tob, stejn jako v em Egyp anm. A mluvil jsi mi tak krsn o smrti je tomu tak, jak prav a smrt je jen dlouhm snem a smrt je jen sv vodou. Ale pesto m bol srdce, kdy si vzpomenu na kvetouc vtve jablon v zemi Amurr a sly m beet ovce a vi ta poskakovat po boch hor. Zvl t pak mne bol srdce, vzpomenu-li si na jaro v zemi Amurr kdy se rozvraj lilie, a na jejich vni po pryskyici a po vzcnch mastch je lilie krl a hod se k vni mho tla. Kdy vzpomnm tedy na to v e, bol mne srdce, nebo vm, e ji i Amurr, ani z jara, ani na podzim, ani za letnho parna, ani v zimnm vtru. Pesto je b olest mho srdce lahodn, kdy vzpomnm na zemi Amurr." Tak jsme spolu rozmlouvali po celou dlouhou noc a vzpomnali na na e setkn v Simye, kdy jsme oba byli je t mlad a mocn. Aziru mi vypravoval tak phody ze svho dtstv, ale to o pli jednotvrn, nebo dtstv v ech lid je stejn a vzpomnky na n zajmaj proto pou mn. Kdy se rozednvalo, pinesli moji otroci tepl jdlo a str ci je nezadr eli, je to i oni do z nho svj dl, a moji otroci pinesli hork tun maso ov a v tuku usma enou krupici a n o na ich pohr t k vno sidonsk, do nho byla pimchna myrha. Tak jsem dal omt Azira la na nho nahzena, a uesat a nakadeit jeho vlasy a pikrt jeho vous zlatou s kou. A cr o roucha a etzy, je ho poutaly, jsem pikryl krlovskm pl tm, nebo jsem ho nemohl zbav , ponvad byla pevn ukovna, a proto tak jsem ho nemohl oblci do jinho roucha. Tut slu bu prokzali moji otroci tak Keftiet a jejm obma synm, ale Haremheb nedovolil,

se Aziru setkal se svou man elkou a se svmi syny dve ne na popravi ti.

Kdy pi la ta chvle a Haremheb vy el ze svho stanu s opilmi chetitskmi kn aty a opel s h ramena a hlasit se sml, el jsem k nmu a ekl: "Vskutku, Haremhebe, prokzal jsem ti mnoh slu by a snad jsem i zachrnil tvj ivot, kdy j em vytrhl ped Tyrem z tvho stehna otrven p a uzdravil t. Proka nyn tedy slu bu ty mn s , aby Aziru zemel bez potupy, nebo byl pece jen krlem Srie a bojoval hrdinn. A cta k b tm jen vzroste, dopust -li, aby Aziru zemel bez potupy, a tvoji chetit t ptel ho be dosti ztrali a rozdrtili mu dy, aby vyzvdli, kde m ukryty sv poklady." Haremheb se velice zachmuil pi mch slovech, nebo ji si byl vymyslil mnoh lstiv zpsoby ak prodlou it Azirovo umrn, a v e bylo ji pipraveno a cel vojsko shrom dno kolem popr ednn a vojci se peli o lep msta a t ili se na tento astn den. Av ak Haremheb nena aby se sm kochal na Azirov utrpen a na prodlu ovn jeho smrti, nbr pouze proto, aby pot vojky a podsil celou Srii, tak e by se ji nikdo po Azirov stra liv smrti neodv il ani njak vzpoury. To musm ci ke cti Haremhebov, nebo nebyl od prody krut, jak se o nm , nbr byl vojk a smrt byla jen zbran v jeho rukou. Nicmn dopustil rd, aby povsti peh o krutost a vzbuzovaly tak strach u jeho neptel a ctu u lidu. Domnval se toti , e lid c t vce krutost ne mrnost vladae a e vladaovu mrnost pova uje za jeho slabost. Proto se Haremheb zachmuil pi mch slovech a ruce mu klesly z ramenou prince ubattua a zavrvoral a zaal se prskat svmi zlatmi dtkami pes ltka. Mn pak odvtil: "Tys, Sinuhete, vnm trnem v mm oku a zanm bt tebou velice znechucen, nebo v opak ke zumnm lidem jsi zatrpkl a kr pichlavmi slovy ka dho, kdo m spch a pozvedne se k boh ti, av ak padne-li nkdo a utrp-li por ku, jsi prvn, jen o nho peuje a ho ut uje. V velkmi obt emi a vdaji zskal nejobratnj katy z tchto konc svta a ji stavba le en c a kvaic muidla stla celou kupu stbra. Nemohu pece v posledn chvli pipravit sv jejich pot en, v dy zakusily mnoh trpen a krvcely z mnohch ran pro tohoto Azira." Chetitsk princ ubattu ho plcl dlan po zdech a sml se a zvolal: "Hovo sprvn, Haremhebe. Nepiprav ns pece o na e pot en, nebo jsme mu nestrhali m yla tak njak rozko pro tebe, nbr jsme ho jen opatrn tpali kle tmi a devnmi svr Av ak Haremhebov marnivosti nebyla jeho slova mil a tak mu bylo proti mysli, e ho prin c plcl po zdech. Proto svra til obo a pravil: "Jsi opil, ubattu, a s Azirem nemm jin mysly ne ukzat celmu svtu, jak osud potk ka titm. Av ak je to jsme se tto noci sptelili a vypili jsme mnoh e spolu jako brati, u vho spojence Azira a pro na e ptelstv mu dm lehkou smrt." ubattu se rozhoil jeho slovy, a se mu tv zkroutila a zbledla, nebo Chetit byli dbal , akoliv v ichni vdli, e zrazuj a prodvaj sv spojence na svou est ji nedbajce , ch dn u itek a zskali-li vt svou zradou. Stejn sice jedn ka d nrod a ka d moudr i tak nestoudnji ne v ecky jin nrody, nenamhajce se ani vym let si nezbytn zminky a ter vc okr l a uin ji v och ostatnch sprvnou. Pesto se ubattu rozhoil, ale jeho sta rukama a odvedli ho od Haremheba a dr eli ho, a ze svho marnho vzteku vyvrhl v ecko vypit vno, a tak se uklidnil. Av ak Haremheb poruil, aby vyvedli Azira ze stanu, a byl velice pekvapen, kdy spatil, e vychz ped zraky lidu s hlavou vztyenou a hrd jako krl a m krlovsk pl pes ramena ojedl tun maso a vypil t k vno, i pohodil nyn py n hlavou a sml se hlasit, kreje n laje vsm n slova Haremhebovm vojevdcm a str cm. Jeho vlasy byly uesny a nakadeeny skla olejem a na Haremheba volal pes hlavy vojk: "Aj, Haremhebe, aj, zasran Egyp ane! Neboj se mne ji , nebo jsem v poutech, i nemus se s krvat za kop svch vojk! Poj ke mn bl , abych mohl ott o tvj pl hovno ze svch n eistj ho tbora jsem co iv nevidl, a ped Baala chci pedstoupit s nohama istma." Haremheb byl nad en jeho slovy a sml se hlasit a volal na Azira: "Nemohu jt k tob bl e, je to ze syrskho pachu je mi na zvracen, teba e se ti podailo u u pl , abys zakryl sv zasran tlo. Av ak bezpochyby jsi hrdina, Aziru, kdy se smje smr I daruji ti proto lehkou smrt pro svou vlastn est." A poslal svou osobn str , aby provzela Azira, a zakzal vojkm hzet na nho blto, a zas Azira obklopili a udeili devci svch kop pes sta ka dho, kdo se pokusil posmvat se Az , nebo ji nemli nenvisti proti nmu pes v ecka utrpen, kter jim zpsobil nbr obd statenosti. Pivedli na popravi t tak krlovnu Keftiet a oba syny, a Keftiet byla ozdobena perky po z psobu en a namalovala sv tve erven a ble, a jej synov kreli na popravi t hrd ja a star vedl mlad ho za ruku.

Kdy je Aziru spatil, zjihl a zvolal: "Keftiet, Keftiet, m bl klisno, m zornice, m lsko! Jsem velice zarmoucen, e pro mne mu na smrt, nebo ivot by ti byl zajist je t mil." Ale Keftiet ekla: "Nebu nikterak pro mne zarmoucen, mj krli, nebo rda jdu s tebou do zem smrti. V dy jsi man el a mocn jako bk, a nevm, e by mne po tv smrti kterkoli jin mu mohl uspokojit ty. Tak jsem t za dn tvho ivota odlouila ode v ech tvch ostatnch en a pipoutala k s nedopustm, abys el do zem zesnulch sm, nbr pjdu rda s tebou, abych t mla na och obveselovat se s jinmi enami, nebo bezpochyby t tam oekvaj v ecky krsn eny, je il roto jistota je jistota, a la bych s tebou, i kdyby mi darovali ivot. Vskutku bych se zardousila vlastnmi vlasy a la za tebou, mj krli, je to jsem byla pouze otrokyn, al e ty jsi ze mne uinil krlovnu, a porodila jsem ti dva udatn syny." Aziru zajsal nad jejmi slovy a byl u vytr en radost, i ekl svm synm: "Moji krsn synov! Zrodili jste se na tento svt jako synov krlov t. I jdte na smrt tak synov krlov t, abych se nemusel za vs stydt. Vte mi, smrt nen bolestnj ne vytr en taten, moji krsn synov!" Kdy domluvil, poklekl na zem ped kata a obrtil se opt ke Keftiet a pravil: "Jsem znechucen pohledem na pchnouc Egyp any kolem a jsem znechucen pohledem na jeji ch krvav kop. Obna mi proto sv kvetouc prsy, Keftiet, abych ve sv smrti hledl na tvou rsu, a zemu stejn asten, jako jsem s tebou asten il." Keftiet mu obna ila sv ndhern prsy a kat pozvedl svj t k me a jednou ranou oddlil jeh od tla. Hlava Azirova spadla Keftiet k nohm a jeho mocn krev vystkla proudem z jeho ohromnho tla s poslednmi dery srdce a potsnila roucha jeho syn, tak e se podsili a me l chvt. Ale Keftiet zvedla ze zem Azirovu hlavu a polbila jeho rty a pohladila jeho rozdrsan lce a pitiskla jeho tv ke svm mkkm prsm a pravila svm synm: "Posp te si, moji hrdinn synov, nebojte se a jdte za otcem, moji synkov, nebo va e ma i netrpliv, aby la za va m otcem." Tak poklekli oba chlapci poslu n a vt dr el stle men ho za ruku, jako by ho chtl ochra kat pesekl snadno jejich n n chlapeck hrdla a odkopnuv jejich mrtvoly, pesekl tak Kefti tinu masitou blou ji jedinou ranou, tak e v ichni mli lehkou smrt. Av ak jejich tla dal Haremheb pohodit do jmy mrtvol napospas elmm.

V Tak se stalo, e zemel mj ptel Aziru, ani se pokusil podplatit smrt, a Haremheb sjednal mr s Chetity, i kdy vdl stejn dobe jako oni, e mr je pouhm pmm, je to Sidon a ade zstvaly v moci Chetit, kte prv z Kade e uinili velikou pevnost a stedisko sv m n Srii. Ale jak Haremheb, tak Chetit byli tentokrt znaveni vlkou, a Haremheb se velic e radoval, e m e uzavt mr, proto e nad jeho zjmy ve Vesetu nikdo nebdl, a tak musel j it zemi Ku a Nubijce, kte zdivoeli svou svobodou a nechtli ji platit Egyptu poplatky. V tch letech vldl v Egypt faran Tutanchamon, teba e to byl teprve mladk a staral se pou e o stavbu svho hrobu, a lid ho obvioval ze v ech strast a ztrt, zpsobench vlkou, a ne ho velice, ka: "Co m eme ekat od krle, jeho man elka je z krve prokletho farana?" A Aj nemrnil nikterak ei lidu, je to odpovdaly jeho zmrm, nbr naopak roztru oval mez nov vypravovn o Tutanchamonov tuposti a chtivosti, nebo se ji dlouho vypravovalo, e c tl shrom dit v ecky poklady Egypta pro svj hrob. A dal vybrat tak zvl tn da pro stavb svho hrobu, tak e ka d, kdo zemel, musel zaplatit za zaopaten svho tla nejen Amonovi, ak faranovi. Av ak na tu my lenku pi el Aj, je to vdl, e tm zesl nenvist a hnv v s Za cel ten as jsem nepi el do Vesetu, nbr putoval jsem s vojskem, zakou eje mnoh trampo a nedostatek, je to vojsku bylo teba mho lkaskho umn, av ak mu i, kte pichzeli odt ali, e faran Tutanchamon je nedu iv a nemocn a e njak tajn choroba stravuje jeho tlo li, e to je, jako by vlka v Srii hltala i jeho sly, nebo faran onemocnl poka d, kdy y o Haremhebov vtzstv av ak pi la-li zvst o Haremhebov por ce, faran se zotavil a o lo e. A tvrdili tak, e to v e jsou njak ry a e ka d m e jasn vidt, jak zdrav Tu vlce v Srii. Av ak Aj se stval m dle tm netrplivj m, a m dle tm astji poslal Haremhebovi zp "Kdy konen pestane s vlkou a d Egyptu mr? Jsem ji star mu a znaven eknm. Vyboju mhebe, a dej Egyptu mr, abych dostal svou odmnu podle na mluvy a j se potom postarm i odmnu tvou."

Kdy jsme pak pluli po skonen vlky na vlench lodch v slavnostnm prvodu a s vlajcmi roti proudu, dostihla ns zvst a nebyl jsem tm nikterak udiven , e faran Tutanchamon v toupil do zlatho lunu svho otce Amona a vplul do zpadn zem. Tak jsme museli spustit sv vlajky a pomazat tve sazemi a popelem. Vypravovalo se, e farana Tutanchamona zchvtila jeho nemoc tho dne, kdy pi la do Vesetu zprva o dobyt Megidda a o uzaven mru. Av ak ivota se peli mezi sebou, na jakou nemoc zemel, a eptalo se, e jeho bicho zernalo jed m, ale nikdo nevdl nic jistho o jeho smrti, a nkte vypravovali, e zemel na vlastn zl nost, kdy skonila vlka, je to jeho nejvt radost bylo vidt Egypt v utrpen. Av ak j jsem vdl, e ho Haremheb usmrtil stejn jist, kdy tiskl svou pee do hlny mro ako by byl probodl jeho srdce svm vlastnm no em, je to Aj ekal jen na mr, aby odstranil Tutanchamona z cesty a vystoupil na trn faran jako krl mru. Proto jsme si museli po pinit sv tve a spustit barevn vlajky vtzstv ze sto r lod, a velice rozezlen, nadil odvzat syrsk a chetitsk vojevdce, je podle zvyku velikch fara povsit na p sv lodi hlavou dol, a poruil hodit je do eky. Tak zasran rypci, je vz aby se radovali ve Vesetu ze svho vtzstv zstaviv bahenn krysy v Srii, aby ji uklidn a aby tam ztloustly jejm tukem po v ech trapch dlouh vlky , byli rozezleni a proklnal utanchamona, je to nemli za jeho ivota dnho pot en a jen je t ve smrti jim zkazil i st z vtzstv a mru. Zachmueni hrli v kostky o koist, kterou si nashrom dili v Srii, a zpasili spolu o dvky e vezli odtamtud s sebou, aby je prodali ve Vesetu, a cestou se s nimi hojn obvese lovali. U tdovali si boule a rny a zpvali msto smutench zpv necudn psn, tak e zbo hm eky se hrozil nad jejich chovnm. A mnoz z Haremhebovch zasranch rypk by se ji ne i mohli ctit Egyp any, nebo se oblkali po syrskm i chetitskm zpsobu, je to zskali ko ndhern roucha a mchali ve sv ei syrsk a chetitsk slova a klen, a mnoz se oddali sl i a vezli obrazy Baal s sebou do Egypta. Nechci je za to krat, je to sm jsem obtoval Baalovi Amorejskmu velikou ob masa a vna p vm odjezdem ze Srie na pam svho ptele Azira, ale vypravuji to pouze proto, abych ukza pro se lid od nich odvracel a obval se jich jako cizinc, teba e byl hrd na jejich vtzs Srii. A Haremhebovi vojci opt hledli s divem na Egypt, jej nevidli po mnoho let, ponvad Egy ji nebyl tou zem, z kter kdysi ode li do vlky, a ani j jsem jej nepoznval. Nebo kdekol sme sestoupili z lodi na beh, abychom pespali, vidli jsme jen zrmutek a bdu a chudobu . Roucha lid ze loutla nespoetnm pranm a byla zpestena pouze zplatami, a jejich tve b yschl a drsn nedostatkem oleje a jejich oi byly vyslen a nedviv, a na hbetech chud idli stopy, je zanechaly hole vbrch dan. Veejn stavby se rozpadaly a ptci hnzdili faranovch soudc a uvolnn cihly padaly na ulici ze zd faranovch dom. Cesty nebyly po pravovny pro nedostatek dlnk, je to v ecka iv sla Egypta byla ve vlce v Srii, a stn prplav se ztily a zavodovac strouhy zarostly dkou trvou. Jen chrmy kvetly a na jejich stnch zily erstvm zlatem a rudmi barvami obrazy a npi hvlily Amona, a Amonovi kn byli tlust a jejich oholen hlavy se leskly tukem. Av ak zat oni hltali maso obt, chud lid pil vodu Nilu, aby splchl such chlb a ka i, a mu i, kte dve zmo n a pvali vno ze zdobench pohr, byli spokojeni, mohli-li si koupit d bn hub dnou za msc. A na bezch nebylo sly et smch en a jsot dt, nbr vychrtl eny mvaly dti prchaly jako pod en zv, je je bita, a vyhrabvaly z blta konky rkosin, aby uti To uinila vlka z Egypta a vlka odnesla v e, co Aton je t zanechal. Proto lid se z mru i neradovali, nbr hledli s hrzou na Haremhebovy vlen lodi, je pluly proti proudu eky Av ak vla tovky poletovaly stle nad hladinou vody, rychl jako p, a v stinch opu tnch hro i a krokodlov odpovali s rozevenmi chtny a drobn ptci jim istili zuby od zbytk li jsme opt vodu Nilu a dn voda na svt nen jako voda Nilu a neuhas ze jako voda ovali jsme vni prsti a naslouchali umn papyrovch stin ve vtru a naslouchali jsme kiku chen a na zcm modrm nebi plul zlat lun Amonv i vdli jsme, e jsme opt doma. Tak pi el den, kdy se za ekou zvedly ti vrcholky hor, ti vn str ci Vesetu, a vidli j velkho chrmu a zlat hroty kamennch jehel plly jasnmi blesky. Vidli jsme zpadn pahor nekonen Msto mrtvch a vidli jsme kamenn nbe a pstavi t a nespoetn uliky tvrt hatremi, i tvrti bohatc a palce velmo uprosted ndhery kvt a zelen trvy. Tehdy jsme zhluboka vydechli a veslai vnoili sv vesla do vody s novou silou a Harem hebovi vojci se dali do kiku a jsotu, zapomnajce zcela na smutek, jej vy adovala faran smrt. Tak jsem se vrtil opt do Vesetu a rozhodl jsem se, e jej ji nikdy neopustm, nebo

m oi

nahledly ji dostaten na patnost lidskou a nebylo nic, co by mohly spatit novho pod st rm nebem. Proto jsem se rozhodl, e zstanu a do sv smrti ve Vesetu a budu zde t prost om, jen patval tavii mdi ve tvrti chudch, nebo v ecky hojn dary, je jsem dostal za za sv lkask umn, jsem dal na obti za Azira, ponvad jsem si to bohatstv nechtl pone chp toti pchlo po krvi a nebyl bych ml z nho dn radosti, kdybych je byl pou il pro to jsem daroval Azirovi v e, co jsem v jeho zemi nashrom dil, a vrtil jsem se do Veset u opt chud. Av ak m mra nebyla je t naplnna, nebo mi byl peduren kol, jeho jsem si nikterak nep se ve sv mysli dsil, ale nemohl jsem se mu vyhnout, a proto jsem musel je t jednou o pustit Veset a to ji v nkolika dnech po svm nvratu. Aj a Haremheb toti myslili, e moud rozlo ili sv st a uskutenili sv zmry, a vili, e dostanou moc do svch rukou, ale m an z rukou unikala a osud Egypta by se byl mlem obrtil jinm smrem pro rozmar eny. Proto musm je t vypravovat o krlovn Nefertiiti a o princezn Beketamon, dve ne budu mo onit sv vyprvn a dosci klidu svho srdce. Ale abych o nich vypravoval, zanu novou knih budi tato kniha mou knihou posledn, a nap i ji pedev m kvli sob, abych vysvtlil, pro ne, jen jsem byl stvoen k tomu, abych uzdravoval a dval ivot, stal kladn vrah.

KNIHA PATNCT HAREMHEB I Po faranu Tutanchamonovi byl nyn Aj, nosi berly po pravici krlovsk, pipraven podle m y s Haremhebem vstavit na svou hlavu koruny faran. A aby konen doshl svho cle, posp se zaopatenm Tutanchamonova tla a s jeho pohbem a ukonil rychle vyhlouben jeho hrobu, jen zstal mal a bezvznamn proti hrobm velkch faran, a ponechal si pro sebe velikou d, s nimi se chtl Tutanchamon t it po sv smrti. Av ak podle mluvy ml Aj tak pimt princeznu Beketamon, aby svolila stt se man elkou Hare bovou, jen by pak mohl a jednou Aj zeme prvoplatn dat koruny egyptsk, teba e se ejnem mezi prsty u nohou. Proto se dohodl s kn mi, e se princezna Beketamon zjev Harem hebovi v podob Sachmet, a bude Haremheb oslavovat sv vtzstv v Sachmetin chrmu po ukon by smutku a e se mu tam vzd, aby jejich svazek nabyl bo skho posvcen a Haremheb se tak stal tak bohem. Tak se dohodl Aj s kn mi, ale princezna Beketamon mla sv vlastn zmry v je pipravovala, a vm, e krlovna Nefertiiti ji v nich utvrzovala ze sv nenvisti k Har mhebovi a doufala, e bude tak po boku princeznin nejmocnj enou v Egypt, jestli e se ty zmry uskuten. A byly to zmry bezbo n a hrozn, a jen chytrost zatrpkl eny mohla zplodit nco podobnho ejich zmry byly tak neuviteln, e se prv pouhou svou neuvitelnost mlem uskutenily y byl nepi el na takovou my lenku, a kdyby byl i na nco takovho pi el, byl by to pova ova a nemo n. A teprve odhalen tchto zmr objasnilo, pro Chetit nabdli tak ochotn mr a i Megidda a zem Amurr a pro ustoupili i v jinch podmnkch. Chetit byli toti moud a p i si ve svm toulci p o nm ani Haremheb, ani Aj nemli tu en a proto tak vili, e neztrat. Pro jejich ochotu byl by jim ml Haremheb nedvovat, ale jeho vlen spchy ho ly, a tak sm si pl mr, aby upevnil svou moc v Egypt a konen dostal i princeznu Beketa , nebo pli mnoho let ji na ni ekal. A toto ekn vzncovalo jeho touhu po krlovsk kr esitelnosti. Proto nechtl o niem pochybovat a proto tak neprohldl chetitskou lest. Av ak kdy krlovna Nefertiiti ovdovla a kdy se podvolila obtovat Amonovi, nemohla snst p my len, e ji nevldne nad Egyptem a e kterkoli ena ve zlatm dom je j rovna. Byla tot stle velice krsn, teba e jej krsa byla ji ponkud se l a mnohokrt smyta a vy adovala e zachovala. J si zskala na svou stranu etn velmo e egyptsk, kte ili svj ivot ve zl o ne kodn trubci kolem bezvznamnho farana. A svou chytrost a lstivost si zskala ptel cezny Beketamon a dokzala rozdmychat vrozenou pchu Beketamoninu ve hav ohe, jen j stra oval srdce, a se jej pcha stala nakonec vt m blznovstvm ne jakkoli pirozen sebevd pak toti tak py n na svou svatou krev, e nejen nedovolila obyejnm lidem, aby se j dotkl , ale nedovolila jim ani, aby zavadili o jej stn. A hrd zachovvala svou neposkvrnnost , nebo podle n nebylo v Egypt mu e, jen by j byl hoden, je to v jejch ilch proudila k ikch faran. Proto pekroila ji dvno vk obvykl pro man elstv, a myslm, e jej nepos ila do hlavy a zpsobila chorobu jejho srdce, teba e by ji dobr man elsk lo e bylo mohlo ylit. Byla nicmn stle velmi krsn a svou hrdou vznosnost nepodlhala jej krsa vku v peovala, teba e se j otroci nesmli rukou dotknout. Nefertiiti podncovala jej pchu, jak dovedla nejlpe, a namluvila j, e je zrozena k veli km inm a e mus zachrnit Egypt z rukou uchvatitel nzkho rodu. A vypravovala j o veli

at epsovet, kter si pipjala na bradu krlovsk vous a opsala se lvm ohonem a vldla Egypt trnu faran. A prochzely se spolu po Hat epsovetin chrmu, chrnnm sluncem roz havenm mezi blostnmi sloupy a myrtovmi zhony a prohl ely si obrazy velik krlovny a Nefertiiti mluvila princezn, e jej krsa pipomn krsu velik krlovny. Nefertiiti j vypravovala tak mnoho zlho o Haremhebovi, tak e Beketamon ve sv panensk hr dosti se zaala hrozit Haremheba, je to byl nzkho rodu a vy postavy a ir hrudi ne eg i, i nemohla snst pomy len, e by se j nkdy Haremheb zmocnil a znsilnil ji po hrubm zp vojk a pohanl jej svatou krev. Ale srdce lidsk je nedsledn a rozmarn, a proto si mysl zaala nenvidt Haremheba, proto e ji jeho drsn sla tajn okouzlovala a ona na nho a p dla, kdy pi el kdysi jako mlad mu do zlatho domu i vzplanula pro nho, teba e si to znala. Pro to v e ji mohla Nefertiiti snadno vst, kdy vy ly zmry Ajovy a Haremhebovy najevo a f aran Tutanchamon chadl a chadl, jak se bl ila vlka v Srii svmu konci. A tak si myslm eskrval sv mysly ped Nefertiiti, je byla pece jeho vlastn dcerou. Proto se snadno dozv , jak vysokou hru spolu Aj a Haremheb v skrytu hraj. Ale nenvidla svho otce, ponvad ji nejprve dostaten vyu il a pak ji pozbavil v eho vlivu a dr el v krytu ve zlatm dom, je la man elkou nepravho farana, a nedovolil ani, aby se astnila veejnch slavnost a krlo hostin. Domnvm se, e mla i jin dvody, pro n svho otce nenvidla, av ak o nich nechc o si jimi nejsem jist a nevm v em povdakm zlatho domu, i kdy vm, e je to temn dm dech mnoho hroznch vc. Opakuji jen, e krsa a chytrost spojen v en, jej srdce lty z kmen, jsou nebezpen a nebezpenj ne nah no e a kos lpe ne mdn kosy tonch vo enj ho a zkzonosnj ho, ne je ena, je je dosti krsn a dosti chytr a je nem srdce Nefertiitiny zmry, do nich zapletla princeznu Beketamon. A jej lest vy la najevo, kdy Haremheb zaal ve sv netrplivosti obchzet komnaty princezny Beketamon, aby ji spatil a mohl s n promluvit, teba e ho princezna odmtla pijmout. Tak zpozoroval Haremheb nhodou chetitskho vyslance, jen dal o pipu tn k princezn, a divi lice, pro Beketamon pijm Chetita a pro vyslanec setrvv tak dlouho u n. Proto ho dal n lastn pst a nikoho se netzaje uvznit, ale ve sv opov livosti mu vyslanec vyhro oval a p takov slova, je prozrazovala, e si je jist svou moc. I sdlil Haremheb v e Ajovi a oba pak vnikli za noci nsilm do komnat princezninch a zab ili otroky, kte ji brnili, a na li dopisy, je Beketamon ukryla v popelu ohvadla. A kdy li ony hlinn tabulky, zhrozili se velice a uzaveli Beketamon v jejch komnatch a dali ji ste it, a tak Nefertiiti dali ste it.

A je t t e noci pi li za mnou do domu, jen patval tavii mdi a jej dala Muti po po r a stbro zaslan Kaptahem, a pi li za non tmy a v prostch nostkch a skrvajce sv tv Muti je vpustila dovnit, nepoznav i je, a psn je plsnila, je to dali, aby mne probudil sem nicmn nespal, nebo od t doby, co jsem se navrtil ze Srie, jsem neml klidn spnek o v e, co jsem tam musel spatit. Tak jsem je sly el, i vstal jsem ze svho lo e a zaplil j sem kahan a za neustlho plsnn Mutina jsem neznm pijal, domnvaje se, e potebuj m k byl jsem velice pekvapen, kdy jsem je poznal, a poruil jsem Muti, aby nm pinesla vno , a poslal jsem ji opt spt, akoliv Haremheb byl tak pestra en, e ji chtl zabt, ponvad jeho tv a mohla sly et n rozhovor. Je t nikdy jsem nevidl Haremheba tak pestra enho a to mne velice uspokojilo. Proto jsem kl: "Nedovolm ti zabt Muti, ale myslm si, e tv hlava je chor, kdy mluv tak nerozumn. Mu tar ena a patn sly a ve spnku chrpe jako hroch. Bude -li naslouchat, usly za chvl o se napij vna a v, e se nemus bt tto staeny." Av ak Haremheb ekl netrpliv: "Nepi el jsem k tob, Sinuhete, abych hovoil o chrpn. ivot sem, ivot tam, na tom nezl ypt je ve smrtelnm nebezpe a ty jej mus zachrnit." Aj potvrdil jeho slova, ka: "Vskutku je Egypt v smrtelnm nebezpe, Sinuhete, ba i j jsem v nebezpe, a nikdy je t ta nebezpe Egyptu nehrozilo. Proto se obracme ve sv zkosti k tob, Sinuhete." Ale j jsem se trpce zasml a rozevel jsem sv przdn dlan ped nimi. Tu vythl Haremheb hlinn tabulky krle uppiluliuma e a dal mi je pest a dal mi tak pe pis, je napsala Beketamon chetitskmu krli do Chattu a e je t ped skonenm vlky. etl y a ji mi nebylo do smchu a vno ztratilo svou chu v mch stech, nebo Beketamon psala titskmu krli:

Jsem dcera faranova a v mch ilch proud svat krev a v Egypt nen jedinho mu e, jen by hoden. Sly ela jsem, e m mnoho syn. Po li mi proto jednoho z nich, abych s nm rozbila d a tvj syn bude panovat po mm boku nad zem Kemet.

Tento dopis byl tak neuviteln, e opatrn uppiluliuma mu nechtl nejprve uvit, nbr p jnm poslu princezn hlinnou tabulku se slovy velik pochybnosti a dotazuje se na jej po dmnky. Ale Beketamon potvrdila novm dopisem svou nabdku a ujistila ho, e egypt t velmo o jsou na jej stran, ba e i Amonovi kn jsou na jej stran. Tento dopis pesvdil uppil zelstnosti princezniny nabdky. Proto si posp il, aby uzavel s Haremhebem mr, a pipravil v e, aby mohl poslat svho syna ubattua do Egypta. ubattu ml opustit za pznivho dne Ka vydat se na cestu s velikmi dary pro princeznu Beketamon, a posledn tabulka ukazo vala, e je ji na cest do zem Kemet. Zatmco jsem etl tyto dopisy, zaali se Aj a Haremheb spolu pt, a Haremheb pravil Ajovi : "To je tedy vdk za v e, co jsem pro tebe uinil, a to je vdk za vlku, v n jsem Chetity p razil a je mne stla tolik nmahy a utrpen. Vskutku byl bych zskal vce, kdybych byl zsta il ve Vesetu slepho psa, aby ste il m zjmy, pokud budu pry, a nebyl jsi mi u itenj n se plat a plat a jen neuk e ani dvin zadek. Vskutku, Aji, jsi nej pinavj mu , jeho al, a lituji velice onoho dne, kdy jsem se dotkl tv ern ruky a spolil se s tebou. Ny n mi nezbv nic jinho ne obsadit Veset svmi zasranmi rypky a vstavit si sm ob koruny vu." Ale Aj pravil: "Kn by k tomu nikdy nesvolili a nevme ani, jak velik je spiknut a jakou oporu m Beke on mezi kn mi a velmo i. Na lidu nezle , nebo lid je jako vl, jemu ov e kolem hrdla thne , kam chce . Ne, Haremhebe, dostane-li se princ ubattu do Vesetu a rozbije-li d bn s princeznou, pak je konec na moci a nem eme se brnit zbranmi, nebo to by znamenalo novo vlku a Egypt by ji nyn nevydr el a nov vlka by tak zniila na i moc a smetla v e, co js nmahou vybudovali. Vskutku jsem byl jako slep pes, ale nco podobnho se je t nikdy nesta lo, i nemohl jsem to tu it. Proto nm mus pomoci Sinuhet." "U jmen v ech boh Egypta," ekl jsem v divu. "Jak bych mohl pomoci vm j, pouh lka? Nem ce pinutit po etilou enu, aby obrtila svou pze k Haremhebovi?" Haremheb pravil: "Ji jednou jsi nm pomohl, a kdo vezme veslo do ruky, mus veslovat, a chce i nechce. M us se vydat vstc princi ubattuovi a postarat se o to, aby nevstoupil na pdu Egypta. Ja k to provede , to nevme a ani nechceme vdt. Tvrdm jen, e ho nem eme na jeho cest zavra jn, nebo to by znamenalo novou vlku s Chetity a j sm chci urit as, kdy se pustm do no y." Jeho slova mne podsila a m kolena se rozechvla, srdce se zmnilo ve vodu a jazyk se z kroutil v mch stech, kdy jsem pravil: "Je sice pravda, e jsem vm jednou pomohl, ale to jsem uinil stejn pro sebe jako pro Egypt, a tento princ mi neuinil nic zlho a vidl jsem ho jen jednou v tvm stanu onoho dne, kdy zemel Aziru. Ne, Haremhebe, kladnho vraha ze mne neuin , to radji zemu, nebo hanebnj ho zloinu a podal-li jsem faranu Achnatonovi v pohru smrt, uinil jsem tak hla ro nho, je to byl nemocen a je to jsem byl jeho ptelem." Ale Haremheb svra til obo a zaal se prskat dtkami pes ltka, a Aj pravil: "Sinuhete, jsi rozumn mu , a proto snad i sm pochop , e nem eme nechat zajt cel krlov m rozmarn eny. V mi, nen jin volby. Princ mus zemt na cest do Egypta, a je mi lhost eme-li ne astnou nhodou nebo na nemoc, jen kdy zeme. Proto mu mus vyjet vstc do sina a to jako vyslanec princezny Beketamon a jako lka, abys ho vy etil, zda je schopen uz avt man elstv. Tomu zajist uv a pijme t vldn a bude se t dotazovat mnoho na Beket rincov jsou jen mu i a myslm, e je velice zvdav, k jak arodjce ho chce Egypt pipoutat , Sinuhete, tvj kol bude snadn, a nepohrdne dary, je t potom budou oekvat, i bude op bohatm." Haremheb ekl: "Vol rychle, Sinuhete, nebo vol ivot i smrt. Snad chpe , e t nem eme nechat na ivu, toto v e odmtne -li ns uposlechnout, i kdybys byl tisckrt mm ptelem. Toto tajemstv stvm faran, a proto je nesm nikdo znt. Jmno, je ti dala tv matka, Sinuhete, je patn nm, nebo a pli mnoho tajemstv faranskch jsi ji sly el. Proto prones jen slovo a roz od ucha k uchu, akoliv to neuinm rd, je to jsi na m nejlep m slu ebnkem a v takovch v nikomu jinmu. Jsi s nmi spojen na m spolenm zloinem a tak o tento zloin se s tebou oc

odlme, je-li ji jednou podle tvho mnn zloinem zchrana Egypta ped vldou nepetn Tak se stalo, e jsem se dostal do st upleten mmi vlastnmi iny, a tato s byla pevn a mne a nemohl jsem peznout ani jedinou jej nit. M vlastn iny byly provazem, jen mne sp al, a ten provaz jsem sm kroutil a jeho potek se thl daleko zpt a thl se a do noci, v emel velk faran a thl se a do nv tvy Ptahhorovy v dom mho otce a thl se a k ece, v lodice z rkosu za noci svho zrozen. Av ak v on chvli, kdy jsem podal v pohru smrt fa Achnatonovi, svzal se mj osud pevn s osudem Haremhebovm a Ajovm, teba e jsem to tehdy e svm zrmutku a ve sv hokosti nevdl. "V dobe, e se nebojm smrti, Haremhebe," ekl jsem, brn se marn sm sob, nebo akoli il mnoho o smrti a vyzval ji asto, aby pi la ke mn, byla mi v temn noci pece jen odpuzu a chladnm hostem a nepl jsem si, aby m hrdlo rozzl njak hloup n . P i toto v e pro sebe sama, ani se inm lep m, a proto musm piznat ke sv hanb, e v o na smrt velice podsila a pedev m mne podsila proto, e pi la tak nhle a neekan ke mn em asu pipravit se na ni. Kdybych byl ml as pipravit se, snad bych se nebyl tak podsil . Ale vzpomnl jsem si na vla tovky nad ekou a vzpomnl jsem si na vna z pstavu a vzpomn sem si na Mutinu husu, peenou po vesetskm zpsobu, a ivot mi byl najednou lbezn. Proto jsem pomyslil tak na Egypt a pomyslil jsem i na to, e faran Achnaton musel zemt, aby se Egypt zachrnil a aby se Haremheb mohl opt zbran chetitskmu vpdu. Faran Achnaton byl pece mm ptelem a tento ciz princ mi byl zcela vzdlen a zajist ji pouze za sv iny ve sluhoval tisckrt smrt. Pro bych tedy nezavra dil tak jeho, abych zachrnil Egypt, je to j em pro jeho zchranu podal v pohru smrt i Achnatonovi? Tak jsem zaal bt velmi ospal a e kl jsem, zvaje: "Odlo svj n , Haremhebe, nebo pohled na hloup n mne velice roziluje. Sta se, jak pra tedy Egypt z moci Chetit, ale jak to provedu, to vskutku je t nevm a pravdpodobn zemu z ve, nebo Chetit mne bezpochyby usmrt, zeme-li princ. Av ak na mm ivot nezle pli etit vldli Egyptu, a neuinm to pro dary i pro krsn sliby, nbr uinm to proto, e te apsn ve hvzdch ji pede dnem mho zrozen, i nemohu se mu vyhnout. Vezmte si tedy sv ko Haremhebe a Aji, z mch rukou, vezmte si sv koruny a ehnejte mmu jmnu, nebo j, bezvz a Sinuhet, vs inm farany." Pi tchto slovech mi bylo do smchu, nebo jsem si pomyslil, e v mch ilch snad proud sv v faran a e j jsem jedinm pravoplatnm ddicem jejich moci, kde to Aj byl zpotku bezv m slunce a Haremhebovi rodie pchli po dobytku a sru. Dal jsem si dla ped sta a chechta l jsem se hlasit jako staena a posmval se sm sob, nebo kdybych byl ml tvrdost Haremheb vu i chladnou vychytralost Ajovu, byl bych snad dil svj ivot tak, e bych byl dokzal sv pvod a sm usedl na trn faran. Za tchto pevratnch dob bylo v e mo n, ale moc mne ds koruny faran mne dsily a v mch ilch se smsila krev slunce s mitannskou dkou krv, kr ku. Proto jsem se pouze sml, ruku ped sty, a nemohl jsem ovldnout svj smch, nebo jsemi dojat, chce se mi smt, a bojm-li se, chce se mi spt. V tom se, myslm, li m od mnohch inch lid. Mj smch se nelbil Haremhebovi, tak e svra til obo a jal se prskat zlatmi dtkami pes Ajovi nevadil, nebo byl ji star a znaven, a nestaral se o to, zda se lid smj, i pl mysli pouze sebe sama. V t chvli jsem je vidl oba takov, jac byli bez pestrho opeen pedstav, a vidl jsem j lupie, kte okrdaj tlo zmrajcho Egypta, a vidl jsem je jako dti, je si chtj hrt dznaky moci, a jejich vle a jejich touha je poutaly, tak e nikdy nemohli bt astni. Pro to jsem nhle zmlkl a m oi hledly do budoucnosti, i ekl jsem Haremhebovi: "Pteli mj, Haremhebe, koruna t . Poct to jednou za veera po dusnm dni, kdy se jde d pjet k ece a kdy hlasy kolem tebe zmlknou." Ale Haremheb pravil: "Vydej se rychle na cestu, nebo lo ek a mus se setkat s ubattuem je t na sinajsk pou pibude do msta Zani." Tak se stalo, e jsem opustil opt Veset a ychlej lo, i poruil jsem, aby vynesli na zpsobu, kterou mi Muti pipravila k veei. uha na cest, nebo jsem nedbal pli o to,

nhle a za noci a Haremheb mi dal svou nejr ni mou lkaskou skku a zbytky husy peen po A tak jsem dal pinst na lo dosti vna, abych co se se mnou stane.

II Na lodi jsem ml as k pem len a kdy jsem v e dobe rozv il, zrychloval jsem cestu, ja , a povzbuzoval veslae svou hol a sliboval jsem jim bohat dary, nebo m dle jsem o vci

l, tm jasnji jsem vidl, jak nesmrn nebezpe hroz Egyptu, zvedajc se z pou t jako e ylo by mi snadn uinit se lep m a ci, e v e, co jsem uinil, uinil jsem pro Egypt, ale lidskch in nen nikdy tak prost a vno in nen nikdy vnem istm, nbr smchanm. P proto se piznvm, e bych snad nikdy nebyl vykonal tento in, kdybych se byl on noci ve s vm dom nepodsil nhl smrti. Ale kdy jsem ji vzal na sebe proveden onoho inu, sna il j ho zkr lit v emi mo nmi zpsoby a oblci jej do zivho opeen pedstav, a jsem i sm uv i Egypt. Nyn, kdy jsem zestrl, si to nikterak nemyslm, ale tehdy, kdy jsem plul po pr oudu dol v rychlm lunu, spchal jsem velice, a nedokavost inu ve mn plla, tak e m v a neml jsem klidnho spnku. Opt jsem byl osaml a osamlej ne v ichni lid, nebo dnmu lovku jsem se nemohl o m nemohl po dat o pomoc. M tajemstv bylo tajemstvm faran, a kdyby bylo vy lo najevo, by by to znamenalo opt smrt tisc a tisc. Proto jsem musil bt lstivj ne had, abych se n dil, a k t lstivosti mne pimlo vdom, e bych v rukou Chetit zemel stra livou smrt, kd e prozradil. A zase mne pepadlo velik poku en odhodit v e a prchnout a skrt se nkde daleko, jak uini inuhet z pohdky, mj jmenovec, kdy se nhodou dozvdl tajemstv faranovo. Byl jsem opravd e velikm poku en prchnout a ponechat Egypt jeho osudu, a kdybych byl prchl, bylo by se v e zmnilo a svt by byl dnes jin, av ak zda by byl lep , i hor , to nedovedu ci. N em pochopil, e v ichni vldcov jsou koneckonc stejn a v ecky nrody jsou koneckonc stejn e na tom, kdo vldne a kter nrod koho potlauje, ponvad je to v dy chud lid, jen kone Proto by snad bylo bvalo lhostejno, kdybych byl ponechal svj in vtru napospas a prch l, av ak kdybych byl prchl, nebyl bych zajist mohl bt ji nikdy asten. Ne e bych byl sna nyn astnj , v dy dny mho tst ode ly s mm mldm. A tak jsem neprchl, nebo jsem byl slb, a je-li lovk pli slb, podlh vli druhho a d stra livm inm sp e, ne kdyby jednal podle sebe. Vskutku, je-li lovk pli slb, d s ne aby pe al provaz, na nm je veden, a domnvm se, e mnoz lid jsou slab a e j nej Proto princ ubattu musel zemt, i probral jsem tedy v ecko sv vdn a umn, kdy jsem s ve stnu zlat stechy, d bn s vnem po boku, abych vymyslil zpsob, jm bych ho usmrtil ta y mj in nevy el najevo a aby se Egypt nemusel za zodpovdat. To byl nesnadn kol, nebo c itsk princ cestoval bezpochyby podle sv dstojnosti s velkm prvodem, a Chetit byli pode zvav a bdli zajist nad jeho bezpenost. Akoliv i kdybych se s nm setkal v pou ti s ych ho usmrtit pem i kopm, pokud bych to dovedl ov em, nebo p i kop zanechvaj stopu by vy el najevo. Tak jsem uva oval, zda bych ho neml zlkat, aby el se mnou do pou t hled ostrovidy s oima ze zelench kamen, a svrhnout ho do propasti, tak e bych mohl ci, e zak pl a zlmal si vaz. Ale to byl dtinsk npad a vdl jsem, e by ho jeho prvodci nespustili o, je to byli zodpovdni za jeho ivot jeho otci, velkmu uppiluliuma ovi. Byl jsem si zce jist, e nebudu moci nikdy hovoit s nm samojedin, a pro jdla a npoje mli vzne en Cheti tnvae, aby nebyli snad otrveni, a to jinho pro jdla a jinho pro vna, tak e jsem ho nem otrvit obyejnm zpsobem. Proto jsem vzpomnal na v ecka vypravovn o tajnch jedech kn a o jedech zlatho domu. V e jsou prostedky, jimi se m e otrvit nedozrl plod je t na strom, tak e ka d, kdo j eme. Vdl jsem tak, e jsou svitky, je pin ej pomalou smrt tomu, kdo je rozvine, a vd sou kvty, jejich vn usmrcuje, kdy je kn sami vypstuj. Ale to v e byla tajemstv kn nal a domnvm se, e mnoh z toho jsou jen pouh pohdky. Akoliv i kdyby byly pravdiv bych je znal, nemohl jsem uinit, aby se v pou ti octl najednou vyrostl strom, a vdl js em dobe, e dn chetitsk princ nerozvine sm svitek, nbr d jej pest svmu psai, a hetit ichat ke kvtm, nbr ty jim byly dobr pouze k tomu, aby holemi pesekvali jejich y a rozdupvali je. m vce jsem o tom v em pem lel, tm se mi zdl mj kol t , i tou il jsem, aby mi byla Kaptahova, ale jeho jsem nemohl zasvtit do vci a ostatn Kaptah byl stle je t v Srii, s roma uje sv poplatky, a nepospchal zpt do Egypta, je to kvli Atonov krlovstv pova ova vzduch Srie za zdravj svmu tlu ne vzduch Egypta. Tak jsem napnal v ecku svou vynalza probral v ecko sv lkask vdn, nebo smrt je lkai dobe znma a lka m e svmi lky vot. Kdyby byl princ ubattu nemocen a kdybych ho mohl o etovat, mohl bych ho neru en o et vat podle v ech pravidel lkaskho umn a k smrti a dn lka, jen si je vdom sv d amtal proti mmu zpsobu lby, je to za v ech dob lkai pochovvaj pece spolen sv cho en nebyl, a kdyby onemocnl, povolal by k sob lkae chetitskho, a nikoli egyptskho. Vypravoval jsem tak dlouho o svch my lenkch, abych ukzal, jak nesmrn obt n kol mi Har vil, ale ji se nebudu zdr ovat u toho, o em jsem pem lel, nbr nap i jen to, co jsem

V mennoferskm Dom ivota jsem doplnil svou zsobu lk a nikdo se nedivil nad lky, je jse , nebo co je v rukou obyejnho lovka smrtcm jedem, je lkai asto uzdravujcm lkem. Potom jsem plul bezodkladn dle do msta Zani a tam jsem vstoupil do nostek a s prvodem nkolika vlench voz jsem se vydal do pou t po velik vojensk cest. Nyn jsem chtl to v nostkch po zpsobu lka a mu zvyklch na pohodl, aby mj pli n spch nevzbudil po u Chetit. Haremheb ml dobr zprvy o ubattuov cest, nebo jsem se s nm setkal na den pochodu od m ani, kdy odpoval se svm prvodem v pou ti u pramene chrnnho hradbami. Tak ubattu ces ostkch, aby etil svch sil, a ml s sebou etn osly, kte nesli t k bemena a vzcn mon, a t k vlen vozy chrnily jeho cestu a lehk vlen vozy prozkoumvaly cestu ped n uliuma nadil, aby byl pipraven na v ecka pekvapen, je to vdl a pli dobe, e prin aremhebovi po vli. Proto by byl Haremheb nic nezskal, kdyby byl poslal tlupy lupi z pou t, aby ho tam zavra dili, nebo k pemo en jeho prvodu by bylo bvalo zapoteb dnh dlu tonch voz a to by zase znamenalo vlku. Ale ke mn a k mmu nepatrnmu prvodu dstojnk byli Chetit neobyejn zdvoil a pvtiv eobyejn zdvoil a pvtiv, kdy se domnvali, e dostvaj zdarma to, co nemohou zskat za noci ve svm tboe a pomohli egyptskm vojkm postavit na e stany a rozestavili kolem n tn hldky, aby ns pr chrnili ped lupii a lvy pou t a abychom mohli v klidu spt. Av ak kdy usly el princ ubattu, e pichzm jako vyslanec princezny Beketamon, povolal mne sv netrpliv zvdavosti k sob, aby se mnou rozmlouval. Tak se stalo, e jsem ho spatil v jeho stanu, a byl to mlad a statn mu , a jeho oi byly velik a jasn jako voda, kdy nebyl opil, jak jsem ho vidl poprv ped Haremhebovm stanem u Megidda onoho rna, kdy zemel Azi u. Radost a zvdavost zervenala jeho temn tv, a jeho nos byl velik a hrd jako nos dra a a jeho zuby zily oslnivou blost jako zuby elmy, kdy se mi vesele zasml vstc. Dal j u dopis princezny Beketamon, jej obratn podvrhl Aj, a dal jsem ruce do v e kolenou ped nm se v ctou, jako by byl ji mm panovnkem. Rozveselilo mne velice, kdy jsem vidl, lkl k mmu pijet po egyptskm zpsobu a ctil se nesvj v tom rouchu, na n je t neuvykl "Je to se m budouc krlovsk man elka tob svila a je to jsi krlovskm lkaem, nebudu n at. Proto ti pravm, e princi, jen se en do zem sv man elky, se dostv nejen eny, ale sti, a Egypt se stane tedy mou zem a egyptsk zvyky se stanou mmi zvyky, a pokou el js em se tedy, jak nejlpe jsem dovedl, pouit se o zvycch a zpsobech egyptskch, abych neb yl ji cizincem, a pijdu do Vesetu. Tak jsem ji netrpliv, abych spatil v ecky divy Egyp o nich jsem sly el mnoh vyprvt, a abych se seznmil se v emi mocnmi bohy Egypta, kte yn tak bohy mmi. Ale nejvce netrpliv jsem, abych spatil svou velkou man elku krlovskou e to mm zalo it nov rod vldc Egypta a zplodit s n dti. Vypravuj mi tedy o n a povz mi e vysok, jak vyhl a jak irok m bedra, jako bych byl ji Egyp anem. A nezatajuj mi o n ba by to bylo i nepkn, nbr m e mi pln dvovat, v dy i j dvuji tob." A svou dvru vskutku dokazoval, nebo za nm stli jeho vojevdci s obna enmi zbranmi a vc o stanu za mmi zdy uzaveli chetit t vojci hroty svch kop. Av ak pedstral jsem, e to klonil jsem se a k zemi ped nm a ekl jsem: "M panovnice, princezna Beketamon, je z nejkrsnj ch en Egypta. Pro svou svatou krev zac hovala si neposkvrnnost, teba e je o nkolik let star ne ty, ale jej krsa nem vku a ko luna a jej oi jsou ovln jako poupata lotosu. A jako lka t mohu ujistit, e jej bed ou s to rodit dti, teba e jsou zk jako u v ech egyptskch en. Proto mne vyslala tob vst h zjistil, zda tv krlovsk krev je rovna jej svat krvi a zda tv tlo m e splnit v ecky , je se ukldaj man elovi, abys ji nezklamal, nebo t netrpliv oekv, v dy co iva ne Princ ubattu nadmul hru a pozvedl lokty do v e ramenou, aby ukzal sv svaly, a ekl mi: "M pa e napnou i nejsilnj luk a ltky stisknu osla tak, e mu vyrazm dech z hrudi. A na nen vady, jak sm vid , a ani se nepamatuji, kdy jsem byl naposledy nemocen." Pravil jsem mu: "Jsi opravdu je t nezku en mladk a nezn egyptsk zvyky, kdy mysl , e egyptsk princez k, jen se napn, i osel, jen se svr ltky. Tak tomu nen, i musm t zejm pouit, jak bys nebyl ped princeznou zahanben. M panovnice uinila zejm sprvn, kdy mne jako lkae a tob vstc, abych t obeznmil s egyptskmi zpsoby." M slova se prince velice dotkla, nebo to byl hrd mladk a po zpsobu v ech Chetit velice y n na svou mu nou slu. Jeho vojevdcov vyprskli v smch a to se ho dotklo je t vce, t v zbledla hnvem a zaskpal zuby. Ale pede mnou se chtl ukzat jemnm po egyptskm zpso proto, jak dovedl nejklidnji: "Nejsem nezku enm chlapcem, jak mysl , nbr m kop ji prorazilo nejeden ko en mch a ne princezna nespokojena, a ji naum zpsobm zem Chatti."

Odpovdl jsem mu: "Rd vm v tvou slu, mj panovnice, ale opravdu jsi se zmlil, kdy jsi pravil, e se ji amatuje , kdy jsi byl naposledy nemocen, nebo jako lka vidm na tvch och i lcch, e j n, a jako lka vm, e tv vnitnosti jsou uvolnny a pobolvaj t." Nen toti lovka, jen by neuvil, e je nemocen, uji uje-li se o tom dosti dlouho a pes i se sm pozorovat. Ka d m toti ve svm nitru tajnou touhu po hkn a po pi a to vd lice bohatnou tmto svm vdnm. Av ak j jsem ml nadto tu vhodu, e jsem vdl, e voda p sahuje louh a zpsobuje uvolnn vnitnost tm, kdo nejsou na ni zvykl. Proto byl princ ubattu velice udiven mmi slovy a zvolal: "Ml se opravdu, Sinuhete, Egyp ane, v dy se nectm nikterak nemocnm, i kdy musm pizn sti jsou uvolnny a musel jsem dnes mnohokrt usednout do depu vedle cesty. Ale jak t o v , to nechpu, a jsi zajist obratnj ne mj vlastn lka, jen ani nezpozoroval mou A zaposlouchal se do sebe a dotkl se rukou svch o i svho ela a pokraoval: "Vskutku mne pl oi, je to jsem hledl po cel den do rudho psku pou t, a m elo je hor k dobe, jak bych si pl." ekl jsem mu: "Bylo by nejlpe, kdyby ti tvj lka dal lk, jen uzdrav tv vnitnosti a jen ti d dobr nemoci pou t jsou toti zludn a vm sm, e mnoz egypt t mu ov na n zemeli, kdy th v, co tuto nemoc psob, nbr nkte tvrd, e pichz s jedovatmi vtry pou t, a jin obviuj kobylky. Ale nepochybuji, e bude ztra opt zdrv, a bude moci pokraovat v cest i ti tvj lka dnes veer dobr lk." Pi mch slovech se zamyslil a jeho oi se z ily a pohldl na sv vojevdce a ekl, jako kdy l chlapec pokou o lest. "Namchej mi dobr lk ty sm, Sinuhete, nebo zajist zn podivnou nemoc pou t lpe ne m Ale nebyl jsem tak hloup, jak myslil, nbr pozvedl jsem sv ruce dlanmi ven na znamen od poru a ekl jsem: "Odejmi to ode mne! Neodv il bych se nikdy namchat tob lk, nebo kdyby ti bylo he, obvi bys mne a ekl bys, e chci jako Egyp an tob zl. Ale tvj vlastn lka to uin stejn do j, je to zn tv tlo ji dlouho, a nen teba nieho jinho, ne aby ti dal prost lk, jen ti." Usml se na mne a pravil: "Snad je tv rada dobr, nebo chci s tebou jst a pt, abys mi vypravoval o m krlovsk man a o egyptskch zvycch, a nechci pi tv ei bhat bez ustn za stan a sedat si do depu." Proto dal zavolat svho lkae, jen byl nevrl a podezvav Chetit, i hovoili jsme spolu j ai. Kdy vidl, e s nm nechci soupeit, na el ve mn zalben a dal na mou radu a namchal , jen upevuje vnitnosti, a podle m rady jej namchal velmi siln. Av ak ml jsem jist m je mu tu radu. A kdy namchal svj lk, okusil jej nejprve sm a potom podal pohr princi, aby tak ukzal, e je ne kodn. Ze zpsobu, jakm lk mchal, a z prostedk, je mchal, jse je to lka obratn, ale m e ho pekvapila a myslm, e mne pova oval za lkae obratnj oto tak dal na mou radu. Av ak j jsem vdl, e princ nen nemocen, nbr e by se uzdravil i bez lku. Chtl jsem ni jeho prvod domnval, e nemocen je, a chtl jsem tak, aby se jeho vnitnosti upevnily nat olik, aby lk, jej jsem mu hodlal podat j, nevy el pedasn z jeho tla.

Ped hostinou, kterou poruil princ pipravit na mou poest, jsem ode el do svho stanu a vy pil jsem tam cel d bn olivovho oleje, jakkoli to bylo nepjemn, ale nedbaje nval dven jsem si aludek olejem, abych zachrnil svj ivot. Potom jsem vzal s sebou d bnek vna, do nho jsem vlil jed a jej jsem opt zapeetil, a d bnek byl tak mal, e se do nho vmstna a. I vrtil jsem se do princova stanu a usedl na jeho roho a jedl jdla, je podvali otroci , a pil vna, je nalvali do nosii npoj, a vypravoval jsem etn po etil povdaky zpsobech teba e po celou tu dobu jsem ml nvaly dven a rozesml jsem prince i jeho v A princ ubattu se sml svmi zivmi zuby a plcal mne rukou po zdech a pravil: "Jsi pjemn mu , Sinuhete, teba e jsi Egyp an, a a se usdlm v Egypt, uinm t svm l krlovskm. Zalykm se vru smchy a zapomnm na svou nevolnost, kdy mi vypravuje o egypts n elskch zvycch, ale ty zvyky jsou zvyky ochablch, i kdy snad dvaj mnoho rozko e, a mys Egyp an si je vymyslili jen proto, aby se vyhnuli plozen dt. Proto hodlm nauit Egypt m ohm zvykm chetitskm a uinm ze svch vojevdc velitele kraj a myslm, e to bude k do jen co dm princezn, co j pat." A plcl se rukou pes koleno a napil se vna a sml se a pokraoval :

"Vskutku bych si pl, aby princezna ji le ela na mm lo i, nebo tv vypravovn mne velice , Sinuhete, a postarm se vru o to, aby vzdychala rozko ! U jmna svatho Nebe a velik Mat y Zem, postarm se vru o to, aby cel Egypt vzdychal rozko , nebo po spojen zem Chatti pta nebude na svt krlovstv, je by se mohlo opt na moci, a podmanme si v ecky tyi ak e na e moc bude sahat od zem k zemi a od moe k moi. Ale nejprve mus zpevnit Egypt sv elezem a srdce ohnm, aby ka d Egyp an vil, e smrt je lep ne ivot. Nech se to v e tak stane brzy!" Pozvedl svou i a napil se vna a ulil z nho litbu Matce Zemi a vychrstl vno do vzduchu, a obtoval tak i Nebi, tak e se jeho e zcela vyprzdnila. V ichni Chetit byli ji ponkud opil a rozjaen mmi povdakami a ztratili svou podezva jsem vyu il ple itosti a ekl: "Nechci nikterak pohant tv vno, ubattu, ale zejm jsi je t nikdy neokusil vna egyptsk dybys je okusil jen jednou, chutnala by tvm stm ostatn vna mdle jako voda a nedbal by s ji o n. Proto mi dovol, abych se napil svho vlastnho vna, nebo jedin jm se mohu op oto je v dy nosm s sebou na hostiny cizinc." Potsl jsem svm d bnkem a zlomil ped jeho zraky pee a nalil do sv e a pedstral js a jsem i rozlil vno z e na zem, a napil jsem se, ka: "Ach, to vno mennofersk, to vno od jehlancovch hrobek dvnch krl, to vno, je se v siln, lahodn a opojn vno egyptsk, jemu nen na svt rovno!" A vno bylo vpravd siln a dobr a vmchal jsem do nho myrhu, tak e zavonla celm stanem, jsem d bnek otevel, ale skrze vno a myrhu jsem uctil na svm jazyku pachu smrti. Proto sem si nechal tci vno tak po brad a Chetit se domnvali, e jsem tak opil. Princ ubattu byl zvdav, i podal mi svou i a ekl: "Nejsem pece pro tebe ji cizincem, nbr v p tch dnech budu tvm pnem a faranem. Dej m pt z toho vna, nebo ned -li mi je okusit, neuvm ti, e je tak neobyejn, jak prav ." Av ak j jsem pitiskl d bnek k hrudi a prudce jsem se brnil a ekl jsem: "Toho vna nen dosti pro dva a s sebou vce tak jemnho vna nemm, a chci se opt tohoto ve a, je to je to den velik radosti pro cel Egypt, a je to den vnho spojen zem Kemet a ze atti." A kiel jsem a hkal jako osel a tiskl jsem svj d bnek do klna a volal: "M sestro, m nevsto, m lbezn, m hrdlo je tvm domovem, mj aludek tvm mkkm hnzdem t nesm dotknout." Chetit se smli, a se ohbali, a plcali se rukama pes kolena, ale ubattu byl zvykl dost v e, co si pl, a proto mi podal svou i, a prosil a zapsahal mne, abych mu dal okusit z vho vna, a konen jsem mu v pli nalil plnou i ze svho d bnku a vyprzdnil jsem jej e. A nebylo mi zat ko plakat tak velice jsem se bl v t chvli. Av ak kdy dostal ubattu sv vno, rozhldl se, jako by ho nco varovalo, a po zpsobu cheti mi podal svou i a ekl: "Zasv mou i, je to jsi mm ptelem, a chci ti tak projevit svou velkou pze." Uinil tak, je to se neodv il ukzat svou nedvru a dt okusit vno svmu ochutnvai. Napi louhm dou kem z jeho e, kterou pak on narz vyprzdnil a mlaskl a naslouchal svmu tlu s onnou hlavou a ekl: "Vskutku je tv vno siln, Sinuhete, a stoup do hlavy jako dm a pl jako ohe v aludku, stech zanechv trpkou chu a tu egyptskou chu chci splchnout vnem hor." A naplnil svou i opt svm vlastnm vnem a vyprzdnil ji a j vdl, e jed nezane ps jeho vnitnosti byly zpevnny a tak hodn jedl. Pil jsem vna, kolik jsem jen mohl, a pedstral jsem, e jsem m dle tm opilej , a poka polovinu doby pekapn hodin, a dal jsem se dovst do svho stanu, abych nevzbudil podezen Chetit. Tak jsem se dal dovst do svho stanu a po dostaten dlouh dob a tiskl jsem stl przdn d bnek k hrudi, aby jim nezstal v rukou. Ale sotva e mne Chetit, obhrouble ertujce, ulo ili na m lo e, a zanechali samotnho, vysk jsem v m iku a vlo il si prsty do krku a vydvil svj aludek do dna, a vydvil jsem i ochra nn olej, i jed. Ale m hrza byla tak velik, e mne celho zalil smrteln pot a kolena se m chvla, e by snad jed byl ml dosti asu psobit i na mne. Proto jsem mnohokrt vyplchl sv ludek a po il proi ujc lky, a dvil opt a opt, a jsem dvil z pouhho strachu, i bez Teprve a jsem se tak vyerpal, e jsem byl jako promen cr, vyplchl jsem tak d bnek a j na kousky a zahrabal do psku. Potom jsem si lehl na sv lo e, ale bdl jsem, chvje se strachem a inkem jedu, a ze tmy na mne hledly po celou noc ubattuovy velik oi, jasn ja o voda. Byl to toti mladk velmi krsn, a kdy jsem tak le el ve tm, nemohl jsem zapomenou na jeho zervenal lce a nemohl jsem zapomenout na jeho hrd a bezstarostn smch a nemohl

jsem zapomenout na jeho blostn zc zuby.

III Na pomoc mi pi la je t chetitsk pcha, nebo akoliv p tho jitra bylo princi ubattuovi htl pece piznat, e je nemocen, a peru it cestu, aby se zotavil ze svch bolest v aludk vstoupil do svch nostek pemhaje se, teba e to vy adovalo velikho sebezapen. Tak jsme li v cest po cel den, a princ se naklnl z nostek a kynul mi rukou a volal a pokou el se smt. Cestou mu dal jeho lka je t dvakrt lky, je zpevuj vnitnosti a uti uj bolesti hor il jeho utrpen a zpsobil, e jed zaal inkovat plnou silou, nebo siln uvolnn vnit bylo rno je t snad zachrnilo ivot. Ale ped veerem upadl ve svch nostkch do hlubokho bezvdom a jeho oi se obrtily v slo ho tve se propadly a zezelenaly, tak e jeho lka se velice zdsil a pozval mne na pomoc. I j jsem se velice zdsil, kdy jsem ho spatil v jeho bd, a nebylo mi teba pedstrat sv bo ze strachu mne zachvacovala zimnice za horkho dne a nectil jsem se tak zcela dobe kvli jedu, jej jsem pece jen ml dosti dlouhou dobu v sob. Ale prohlsil jsem, e poznv pznaky a e tedy ubattu onemocnl pou tn chorobou, ped n jsem ho veer ji varoval a poznal na jeho oblieji, teba e mi nevil. Prvod se zastavil, i o etovali jsme ho v jeho stkch a dvali jsme mu posilujc lky a pikldali hork kameny na bicho, ale po celou tu sem peliv dbal o to, aby v ecky lky mchal lka chetitsk a podval mu je t on sm, otv o seven zuby. Vdl jsem, e umr, a pl jsem si pouze, abych svmi radami ulevil jeho mu l mu smrt lehkou, je to jsem nemohl uinit pro nho nic jinho. Kdy nastal veer, penesli jsme ho do jeho stanu a Chetit se dali kolem nho do hlasitho ple a nku a roztrhli sv roucha a posypali si pskem hlavu a zraovali se no i, nebo se hni o jeho ivot a vdli, e krl uppiluliuma je d usmrtit, zeme-li princ v jejich rukou Av ak j jsem bdl u lo e ubattuova spolu s chetitskm lkaem a oud pochodn dr dil m o z nosu mi tak teklo, a hledl jsem na onoho krsnho mladka, jen vera je t byl statn a ten a nyn pomalu zhasnal a ped oima se mi mnil v ohyzdnou, sinav zelenou mrtvolu. Hled jsem na nho, jak umr, a jeho oi, jasn jako perly, matnly a krvavly a jeho zornice byl ji jen jako mal ern body, ne vt ne pika jehly. Pnou a hlenem ze loutly mu zuby a atila zcela svou zdravou barvu a tve se mu propadly a zatnal ruce v psti a v boleste ch noil nehty do dlan. Zoufale a podezvav ho vy etoval chetitsk lka neustle, ale je e neli ily nim od pznak zl choroby vnitnost, a nestalo se nic, co by nemohla zpsobit l nemoc. Proto nikdo nepomyslil na jed, a kdyby byl nkdo na to pomyslil, nebyl by obvioval mne, je to sm jsem pil tot vno a napil jsem se i z jeho e, a tak nebylo mo ho byl tajn otrvil njakm jinm zpsobem. I podailo se mi provst svj in neobyejn ob ikmu u itku Egypta, tak e jsem mohl bt py n na sv umn, ale py n jsem na n nikterak ne m hledl na prince ubattua, jak umr.

P tho jitra se pibl ila jeho smrt a pi el opt k sob a byl to ji jen nemocn chlape l svou matku. Stnal a volal tichounce: "Matko, matko, m krsn matko!" Tiskl jsem jeho bezvldnou ruku svmi prsty a smrt pichzela do jeho o. Av ak s jejm pc olevily bolesti, i usml se istm chlapeckm smvem a pipomnl si, e je z krlovsk krve. volal k sob sv vojevdce a ekl: "Z m smrti se nem e nikdo obvinit, nebo pi la ke mn v podob choroby z pou t a o etova p lka zem Chatti i nejznamenitj lka Egypta mne o etoval v m svm umnm. Av ak je i, je to je to vle Nebe a Matky Zem, abych zemel, a pou zajist nen v moci Matky Zem, oci boh egyptskch a ochrauje Egypt. Vzte tedy v ichni, e se neslu Chetitm vydvat se m smrt je toho znamenm, a toho znamenm byla tak por ka na ich tonch voz v pou ti, i mu nevili. Dejte proto lkam dary hodn m dstojnosti, a zemu, a ty, Sinuhete, vyi m incezn Beketamon a ekni j, e ji zbavuji v ech zvazk a jsem velice zarmoucen, e ji nemo nst na svatebn lo e k rozko i m vlastn i k rozko i jej. Vskutku j vyi tento mj pozdr chvli m smrti se mi zjevuje jako princezna z pohdek, a umraje, mm ped oima jej krsu u, teba e jsem ji iv nemohl spatit." A usmval se ve sv smrti, nebo smrt pichz asto po velikch bolestech jako smvn bla e o zhasnajc oi mly ndhern vidn. Hledl jsem na nho a chvl jsem se a vidl jsem ho jako lovka, mn podobnho, a nemyslil j ji na jeho nrod a jazyk a barvu pleti, nbr vdl jsem pouze, e zemel mou rukou a mou st, teba e jako lovk byl mm bratrem. A jakkoli bylo m srdce otupl pro v ecky smrti, n musel patit za dn svho ivota, chvlo se pesto, kdy jsem vidl umrat prince ubattua. P

zy tekly po mch lcch a po rukou a roztrhl jsem sv roucho, volaje: "love, brate mj, neumrej!" Ale jeho smrt jsem ji nemohl zadr et. A Chetit ponoili jeho tlo do silnho vna a medu, aby je mohli odvzt do Chattu a e a poh skalnm hrob chetitskch krl, kde orli a vlci ste ili jejich vn sen. Byli velice dojat nutm a mmi bezelstnmi slzami a na mou dost mi ochotn potvrdili na hlinn tabulce, e n ny na smrti prince ubattua, nbr e jsem se sna il v m svm umnm ho zachrnit v jeho smr b. Toto potvrzen mi napsali chetitskm psmem a pitiskli pod n sv peeti i krlovskou pe ovu, aby v Egypt nepadl na mne ani stn podezen pro smrt jejich pna. Posuzovali toti Eg ypt podle sv vlastn zem a domnvali se, e mne d princezna Beketamon usmrtit, a se vrt nesu j zprvu o smrti prince ubattua.

Tak jsem svm inem zachrnil Egypt ped moc chetitskou a byl bych ml bt proto spokojen s ebou, ale spokojen jsem nikterak nebyl, nbr bylo mi, jako by mi smrt byla neustle v patch, a inm cokoli. Stal jsem se pece lkaem, abych svm umnm uzdravoval lidi a nav e ivotu, a msto ivota jsem rozsval smrt v dy mj otec i m matka zemeli pro mou patn nea zemela pro mou slabost, a Merit a mal Thovt zemeli pro mou zaslepenost, a faran Achnaton zemel pro mj hnv a pro m ptelstv a pro Egypt. V ichni, je jsem miloval, zem mne nsilnou smrt. Tak zemel i princ ubattu pro mne, akoliv jsem si ho zamiloval v je ho umrn a nepl jsem si ji , aby zemel. Proto jsem se zaal bt svch vlastnch o a b ukou, kdy jsem se vracel zpt do msta Zani, a vil jsem, e proklet mne sth, a jdu kam

Av ak vrtil jsem se do msta Zani a ze Zani jsem plul do Mennoferu a z Mennoferu jsem se vrtil do Vesetu. Ve Vesetu pistla m lo u pstavi t zlatho domu, i pedstoupil jsem ped Aje a ped Hare i mne a j jsem jim ekl: "Stalo se po va vli. Princ ubattu zemel v pou ti sinajsk a stn jeho smrti nepad na Eg Zaradovali se velice nad mmi slovy a Aj sal ze svho hrdla etz nosie berly po pravici k rlovsk a vlo il jej na m hrdlo a Haremheb pravil: "Povz to tak princezn Beketamon, nebo nm neuv, ekneme-li j to my, nbr si bude mys chetitskho prince usmrtili ze rlivosti."

I el jsem ped princeznu Beketamon a ona mne pijala a mla lce a sta namalovan jasnou e n, ale v jejch ovlnch temnch och hala smrt. I pravil jsem j: "Tvj enich, princ ubattu, t zbavil v ech zvazk ped svou smrt, nebo zemel v pou ti s u tn chorobu vnitnost a nemohl jsem ho zachrnit ani v m svm umnm, ba ani jeho chetits emohl zachrnit." Sthla zlat nramky ze svch zpst a navlkla je na m a pravila: "Dobr je tv poselstv, Sinuhete, a dkuji ti za n, nebo jsem ji zaslbenou kn kou Sachm a m rud za je pipravena pro slavnost vtzstv. Tuto egyptskou chorobu vnitnost ji za dobe a vm, e i mj bratr Achnaton, jen byl faranem a jeho jsem milovala jako sestra, ze l tout chorobou. Budi proto proklet, Sinuhete, budi proklet a na vky vk, i tvj hrob roklet a tv jmno budi zapomenuto na vky vk, nebo jsi uinil z trnu faran hraku lup b prov dy svatou krev krl zem Kemet." Sklonil jsem hluboce hlavu a dal ruce do v e kolenou ped n, ka: "Sta se, jak prav ." I ode el jsem od n, a ona dala zamst podlahu za mnou a k prahu zlatho domu.

IV Zatm bylo pipraveno tlo farana Tutanchamona, aby odolalo na vky smrti, a Aj je dal sp n n mi ulo it do jeho vnho hrobu, jen byl vyhlouben v zpadnch pahorcch v dol krl. hat dary, ale pece byly jeho poklady mal, je to Aj z nich mnoho ukradl, a jeho hrob b yl bezvznamn vedle hrob velikch krl, tak e byl pohben stejn bezvznamn, jak bezvzna o ivota ve zlatm dom uprosted svch hraek. Sotva e byly pibity peeti na dvee jeho hrobu, ukonil Aj dobu smutku a dal vztyit vlajky radosti na sto ry podl cesty beran a Haremheb obsadil svmi mu i vlench voz v ecky ve vatky ulic. Av ak nikdo nepovstal proti korunovn Aje na farana, nebo lid byl ji znechuc en a vyerpn jako kopmi tvan zv po nekonen cest, a nikdo se netzal, jak m prvo n o tak neekal od nho nic dobrho. Tak byl Aj korunovn na farana a kn , je obdaroval nesetnmi dary, ho pomazali posvtnm

ve velkm chrmu a vlo ili na jeho hlavu korunu ervenou a blou, korunu lilie a papyru, korunu Horn a Doln zem. A nesli ho ve zlatm lunu Amonov ped zraky lidu a lid volal k j ho chvle, nebo mu dal rozdat chlb a pivo a chlb a pivo byly velikmi dary pro obyvatel e Vesetu, tak chudou byla tehdy zem Kemet. Av ak j jsem vdl a vdli i mnoz jin , e jeho moc je jen pedstavou a e pravm vld t chvle Haremheb, je to kop byla za nm. A mnoz se v skrytu divili, pro Haremheb nevzal oc veejn do svch rukou a pro dopustil, aby star a nenvidn Aj usedl na trn faran. Av ak Haremheb vdl dobe, co in, nebo e nenvisti lidu se je t nevyprzdnila a utrpe nilo, ponvad znepokojujc zprvy ze zem Ku ho volaly do nov vlky proti Nubijcm. A v oc Egypta na jihu a postav opt hranin kameny u peej eky, bude se muset vydat do nov v s Chetity kvli Srii. Proto si pl, aby lid obvinil Aje ze v ech svch utrpen a ze v sv teprve potom aby chvlil jeho, Haremheba, jako vtze a drce mru a dobrho vladae. Aj nemyslil na toto v e, nbr lesk moci a korun ho oslnil a rd splnil svj slib podle mlu vy, kterou uinil s Haremhebem onoho dne, kdy zemel Achnaton.

Proto kn nesli v slavnostnm prvodu princeznu Beketamon do Sachmetina chrmu a oblkli ji do rud zy a ozdobili perky bohyn a vyzvedli ji na olt Sachmetin. A Haremheb se ubral se svmi voji ke chrmu, aby oslavil sv vtzstv nad Chetity a osvoboz n Srie. Cel Veset mu provolval slvu a ped chrmem rozdval svm mu m zlat etzy a il je potom, aby se li radovat do msta. Sm pak vstoupil do chrmu a kn zaveli za nm m Sachmet se mu zjevila v podob princezny Beketamon a on si vzal sv, nebo byl vojk a ek al dlouho. On noci slavil Veset svtek Sachmetin a nebe nad nm planulo rud odrazem pochodn a kaha n na ulicch, a Haremhebovi zasran rypci vypili krmy s vnem i s pivem do posledn kapky rozbjeli dvee dom rozko e a dvky vykikovaly v jejich nru po v ech ulicch vesetskch on noci zranni a vojci zaplili ve sv bujnosti mnoh domy, ale dn vt kody se nesta rozbesku se shrom dili v ichni vojci opt ped Sachmetinm chrmem, aby vidli, jak bude remheb vychzet. A volali hlasit a kleli v mnohch rozlinch jazycch divem, kdy se brny chrmu otevely heb vy el, nebo Sachmet zstala vrna sv podob lvice a Haremhebovy tve a pa e a hru byl ty krvavmi krby, jako by ho lvice podrpala svmi drpy. To rozveselilo velice jeho vojky a tak pro to ho je t vce milovali ne pedtm. Ale princeznu Beketamon odnesli kn v uzavench nostkch ke behu, i vrtila se do zlath ani se lidu ukzala. Kdy byla pry, vnikli vojci do chrmu a sbrali z jeho kamenn podla cry jej rud zy a rozdlovali si je na pamtku a jako kouzlo proti odmtavm enm. Takov byla svatebn noc mho ptele Haremheba, a nevm, jak velik byla jeho radost z n, n brzy potom sebral sv voje a vedl je na jih a k prvnm peejm eky a dal se do vlky v zemi Ku . A Sachmetinm kn m nechyblo obt, pokud vlil, nbr tloustli a tyli mno stvm masa

Av ak knz Aj jsal, oslepen svou moc, a ekl mi: "Nen ji nikoho, kdo by stl v e ne j v zemi Kemet a ji tak nezle na tom, jsem-li i bo faran nikdy nezeme, nbr ije vn a zemu-li, vstoupm ve sv smrti do zlatho lu a popluji nebem pmo do zpadn zem. A to je velice dobr, ponvad si nepeji, aby Usirev rdce na sv vze, a jeho psedc, spravedliv pavini, by mohli vythnout proti mn mnoh z vrhnout mho ducha do chtnu Po rae. Jsem toti star mu a za noc asto hled na mne m oto jsem velice spokojen, e jsem faranem a e se nemusm bt smrti." Tak hovoil ke mn, je to m iny mne k nmu pipoutaly a nemohl jsem ci o nm nic zlho, a k neekl zl o sob. Byl ji star a znaven a kolena mu poklesvala pi chzi a jeho tve rsek a bled jako vosk a jeho ern vlasy zblely. A ctil se osamlm a obracel se ke mn, polen zloiny ns spojily, a nic pede mnou neskrval. Ale j jsem se hoce zasml jeho slovm i posmval jsem se mu, ka: "Jsi ji star a ml jsem t za moudej ho. Snad nemysl , e pchnouc olej kn t uinil s krlovskou korunou na hlav jsi tmt mu em jako bez n, a smrt si t brzy vezme a ji t " Tehdy se jeho sta zachvla a hrza hledla mu z o, i zastnal hlasit a pravil: "Marn jsou tedy v ecky moje zl iny a marn jsem rozsval smrt kolem sebe za dn ivota sv e, nikoli, ml se zajist, Sinuhete a kn mne zachrn z propasti mrtvch a zaopat m vky. V dy nyn je m tlo bo sk, je to jsem faranem, a tak m iny jsou bo sk a nikdo m h in, je to jsem faranem." Tak se jeho rozum zaal zatemovat a neml ji radosti ze sv moci. A neml ji radosti z ni

, nebo ve sv hrze ze smrti se staral jedin o sv zdrav, a neodv il se ani pt vno, nb rmem byl such chlb a svaen mlko. Jeho tlo bylo ji pli se l, aby se mohl je t obve nebo ve dnech sv sly otrvil sv tlo rozlinmi lky, aby zv il sv vzru en a zskal t m dle tm vce se obval kladnch vrah a byly dny, kdy se neodv il pozt ni dn j nout si ovoce v zahrad zlatho domu, obvaje se, e bylo otrveno je t nezral. Tak obchzely kolem nho jeho vlastn iny ve dnech jeho st, a ve svm strachu se stal tak dezvavm a krutm, e se dvoan od nho vzdalovali a otroci prchali z jeho okol, a zlat oloprzdn, pokud v nm il on jako faran.

Av ak obiln zrno se zazelenalo princezn Beketamon, nebo kn vypotali obratn jej as aremhebv a ve svm bezmocnm hnvu niila vlastn tlo i svou krsu, aby usmrtila dt ve sv ajc o vlastn ivot. Av ak ivot v jejm tle byl silnj ne smrt, a kdy pi el jej as, vi syna za velikch bolest, nebo jej bedra byla zk a chlapec byl statn, ale lkai a ot ped n dt ukryli, aby mu neuinila nic zlho. O tomto chlapci a o jeho zrozen se vypravovaly mezi lidem mnoh pohdky a lid tvrdil, e se narodil se lv hlavou, a jin kali, e se narodil s plbou na hlav. Av ak j mohu e na chlapci nebylo nic neobvyklho, nbr bylo to zdrav, statn dt, a Haremheb poslal z ze zem Ku a podle jeho rozkazu byl chlapec zapsn do zlat Knihy ivota pod jmnem Ramess e. Haremheb toti stle je t vlil v zemi Ku a jeho vlen vozy proj dly jejmi pastvinami mezi Nubijci, ponvad ti nebyli zvykl bojovat proti vlenm vozm. Plil jejich vesnice a amn chatre a poslal eny a dti jako otroky do Egypta, ale mu e bral ke svmu vojsku a cv je na vojky, a stali se vru dobrmi vojky, proto e ji nemli ani domov, ani en, ani dt Tak se stalo, e Haremheb svm vlenm v zemi Ku si pipravil zrove nov vojsko proti Che bo Nubijci byli udatnmi vojky a nebli se smrti, kdy se vzru ili zvukem svch posvtnch poskakovnm v dlouhch adch kolem nich a do nepetnosti. I poslal Haremheb do Egypta mnoho otrok, aby obdlali pdu, a velik stda dobytka dal pih nat ze zem Ku , tak e obil poalo opt hojn rst v zemi Kemet, a dtem nechyblo mlko a k btn zvata a maso. Ale cel kmeny opustily sv sdli t v zemi Ku a prchly do prales za hranin kameny Egypta zem slon a iraf, tak e zem Ku zstala po mnoh lta zcela opu tna. A Egyptu nevze la z da, je to zem Ku ji od dob Achnatonovch neplatila sv poplatky, akoliv za as velikch a nejvt m pramenem egyptskho bohatstv, ba mnohem vt m ne Srie.

Haremheb se vrtil do Vesetu po dvou letech vlen v zemi Ku s velikou koist a rozdval d vesetskm obyvatelm a slavil sv vtzstv po deset dn a po deset noc, tak e v ecka prce u po tu dobu ustala, a opil vojci lezli po tyech na ulicch a beeli jako kozy, a vesets k eny porodily ve svm ase dti temn pleti. A Haremheb choval svho syna na kln a uil ho chodit a kal hrd: "Pohle, Sinuhete, z mch beder se zrodil nov rod krl a v ilch mho syna proud svat kr j jsem se narodil s hovnem mezi prsty u nohou." A tak el k Ajovi, ale Aj zavel ped nm dvee a zatarasil je ve svm strachu kesly a lo e volal vysokm staeckm hlasem skrze n: "Jdi pry, Haremhebe, nebo j jsem faran a vm dobe, e jsi mne pi el zabt, aby sis sm oruny na hlavu!" Ale Haremheb se mu ze srdce sml a kopl do dve a pevrhl jeho l ko a kesla a zatsl jm, "Nezabiji t pece, ty star ibale, nezabiji t, ty mj kupli, v dy jsi mi vce ne tchn mi velice mil. Sice v tvch plcch to psk a slina ti tee z st a kolena se tesou, ale m dr et, Aji! Je t jednu vlku mus vydr et, aby Egypt ml farana, na nho by vylil svou ne du pry!" Aj nicmn nevil jeho slovm, nbr hoce plakal a objmal jeho kolena chvjcma se rukama o pnliv o svj ivot. Tehdy se Haremheb nad nm slitoval a ode el od nho, ale dal ho potom ste it a dosadil sv lidi do vysokch ad, aby bdli nad Ajem a nad jeho iny, pokud bude sm pry. Ajv as tot nyn byl z nho jen nepetn blovlas staec, jen st udr el pi slavnostnch obadech strachem se tesouc hlav.

Sv man elce Beketamon pinesl Haremheb velik dary, zlat psek v pletench ko ch, k e lv svmi py, p tros pra a iv kokodany, ale Beketamon se nechtla na jeho dary ani podva I ekla mu Beketamon:

"Jsi snad mm man elem ped lidmi, a j jsem ti porodila syna. Spokoj se tedy s tm, nebo v , e vejde -li ke mn je t jednou, napliji do tvho lo e a budu t klamat tak, jak je t nik vho mu e neklamala. Ke tv hanb se budu obveselovat s otroky a nosii a budu le et na vese tskch tr i tch s honci osl, a nebude tak nzkho mu e, s nm bych se neobveselila, abych la, opov -li se vejt ke mn je t jednou! V mch och nen toti tak nzkho mu e, jako nou krv a cel tv tlo pchne krv, tak e je mi na dven, kdy se jen ke mn pibl ." Ale jej odpor jen je t vce vzntil Haremhebovu v e k n, a kdy hledl na jej vpadl tv , zaal prudce oddychovat a bylo mu zat ko zadr et sv ruce.

Proto pi el ke mn a trpce nakal a pravil: "Sinuhete, pro je tomu tak a co jsem uinil zlho, e se m man elka vyhb mmu lo i? V s nil pro ni, abych si ji zskal a abych se stal j hoden pro svou slvu a v , e jsem nevch l asto ke krsnm enm, je mi moji mu ov pinesli do stanu jako mou st koisti, nbr d kle svm zasranm rypkm pro obveselen. Vskutku na svch prstech mohu spotat ty eny, s n em se obveselil za v ecka ta lta, a neml jsem z nich velik rozko e, nbr v jejich objet m myslil pouze na ni, na Beketamon, a Beketamon byla pro mne arovn jako bohyn nebes . Ale jak to kouzla in m tlo trpkm a mou mysl hokou jako jed hada?" Odpovdl jsem mu, ka: "Nedbej o po etilou enu, nebo ona trp vce ne ty pro svou pchu. Veset je pln krsnch e ejnepatrnj otrokyn ti m e dt tot co ona." Av ak Haremheb pravil: "Hovo proti svmu vlastnmu srdci, Sinuhete, v dy v dobe, e lsce nelze porouet." Varoval jsem ho, ka: "Nepokou ej se porouet tedy jej lsce, ponvad z toho vzejde pouze zl." Ale Haremheb mi nevil, nbr ekl: "Sinuhete, dej mi lk, jej bych j mohl dt vypt a po nm by usnula, abych alespo ve spn n mohl vejt a mt z n svou rozko , nebo vskutku je mi tato ena dlu n mnoho rozko e." Odmtl jsem mu nicmn dt takov lk, av ak on el k jinm lkam a ti mu dali nebezpen l stv a rozpl jejich lna jako ohe.

A ty lky vmchal Haremheb tajn do vna Beketamon a doshl u n svho, ale kdy povstal z je objet, nenvidla ho je t vce ne pedtm a pravila: "Pamatuj, co jsem ti ekla, a pamatuj, e jsem t varovala." Haremheb byl nicmn slep a po etil ve sv neukojiteln v ni a nalil j vna a uspvach robudila se, ani kdy Haremheb opt k n ve el, tak e mu ji nikterak neodporovala. Av ak jakou ml z n Haremheb rozko , to nemohu ci, ale myslm, e jeho rozko byla trpk a lska k n zhokla. Proto brzy odcestoval do Srie, aby tam pipravil vlku proti Chetitm, nebo prohlsil: "V Kade i postavili velc farani egyptsk hranin kameny a nepovolm, dokud m vlen vozy opt do Kade e."

Kdy princezna Beketamon zjistila, e se j obiln zrno opt zazelenalo, uzavela se ve svch komnatch a nechtla nikoho vidt, nbr dumala sama nad svm pon enm. Sluhov a otroci j sit pokrmy za dvee a jedla tak mlo, e se lkai zlatho domu obvali o jej ivot. Kdy se bli oval, dali ji tajn ste it, nebo se strachovali, e porod sama a e po le dt v lodi o ece, jak inily matky, je se obvaly hanby. Nic podobnho nicmn neuinila, nbr kdy nade el jej as, pozvala lkae k sob a porodn ly smv na jejch rtech a jsala radost ve svch bolestech, a porodila Haremhebovi druhho yna a dala mu jmno Sethi, netzajc se po mnn Haremhebov. Tak velice nenvidla toto dt do jeho jmna jmno Sutechovo, a tvrdila, e bylo zplozeno Sutechem.

A kdy se po porodu zotavila, dala pomazat sv tlo a namalovat svou tv a oblkla se do kr ovskho lnu a poruila otrokynm, aby ji pevezly na druh beh eky a la sama na vesetsk t b. A tam mluvila k honcm osl a k nosim vody a k istim ryb, kouc: "Jsem princezna Beketamon a man elka Haremheba, velikho vlenka Egypta. Dva syny jsem m u porodila, ale on je nudn a ln mu a pchne krv, i nemm z nho dn rozko e. Pojte a tedy se mnou vy, abych mla njakou rozko alespo z vs, nebo jsem na la zalben ve va ich nch pstch a ve va em zdravm pachu po hnoji, a na la jsem zalben i v pachu ryb." A mu ov z rybnho trhu se divili velice jejm slovm a bli se j a ustupovali j z cesty, a ona la tvrdo jn za nimi a svdla je svmi slovy a obna ila ped nimi svou krsu, kouc:

"Co nejsem pro vs dosti krsn? Pro tedy vhte? Snad jsem ji star a eredn, ale ne d nho ne mal kmen od ka dho a dej mi ka d v zstavu sv rozko e, jak kmen chce ale dm j rozko . A vte mi, e se o va i rozko piinm, se budu." Nco takovho se je t nikdy nepihodilo mu m rybnho trhu a nemyslm, e se kdy nco takov v celm Egypt. Proto hledli dostiv na ni a jejich oi vzplly pro jej krsu, a krlovsk e okouzlil a vn jejch mast jim vstoupila do hlavy. A kali si mezi sebou: "Nco takovho se je t nikdy nestalo a je to zajist bohyn, je se nm zjevila, je to v n j oi zalben. Proto bychom uinili nedobe, kdybychom odporovali jej vli, nebo nen pod pozemskm to vidme a rozko , kterou nm nabz, bude zajist rozko bo sk." Jin kali: "Alespo nm na e rozko pijde lacino, nebo tak lacino se neprodv ani nubijsk ena, nbr i za obveselen. Zajist je to kn ka, je shroma uje kameny na stavbu novho chrmu pro boh astet, a proto vykonme in bohm jen lib, splnme-li jej pn." Mu i na rybnm trhu sice otleli a mluvili tak i onak, ale pi sv ei li pece jen za n n a do stin, kam je vedla, aby se skryla ped zraky lid. istii ryb sice kali: "Nechome za n, v dy snad pi la z vody a zavede ns do n, a snad je to sama bohyn s koi jej hlava se zmn v hlavu koky a jej nohy nm vydrpou na i mu nost, a ji budeme objma se s n obveselili." Pesto li za n pro jej krsu a oarovni jej omamnou vn, a honci osl se smli istim "I kdyby se zmnila jej hlava v hlavu ryby, nebojme se jejch nohou, pokud jen budeme mt z n svou rozko ." Tak se stalo, e se Beketamon obveselovala po cel den s mu i z rybnho trhu v pobe nch st , a nezklamala je, nbr piiovala se o jejich rozko se byla, tak e j ochotn pinesli k noz pinesli kameny velik, kter koupili u kamenk za dobrou cenu. Tak velice oceovali ro ko , kterou jim dala. A kali si mezi sebou: "Vskutku jsme se co ivi nesetkali je t s takovou enou, nebo jej sta jsou jako lahodn m a jej prsy jsou jako zral jablka a jej lno je hork jako roz haven oharky, v nich se op yby." A vyzvali ji, aby brzy opt pi la na rybn trh a slbili obstarat pro ni mno stv kamen, i kch balvan, a ona se na n pouze cudn usmla a podkovala jim za jejich vldnost a za veli ou radost, kterou j zpsobili. A kdy se veer vracela do zlatho domu, musela si najmout na behu pevnj lun, aby mohla v ecky kameny, kter za cel den nashrom dila.

Proto p tho dne vzala s sebou vt lun a nadila otrokynm, aby ji pevezly do Vesetu, je na behu, aby tam na ni ekaly, a sama la na trh zeln. A na zelnm trhu hovoila k rol nkm, kte pi li se svmi voly a osly za svtn do Vesetu a jejich ruce ztvrdly prst a nla slunenm rem. Tak k istim ulic a k istim smeti hovoila a hovoila i k str ka dmu jeho msto na trhu, a pravila: "Jsem princezna Beketamon, man elka Haremheba, velikho vlenka Egypta. Je to v ak nudn a mu a v jeho tle nen ji sly, i nen s to mi dt ani tu nejnepatrnj rozko . A tak se k a bere mi m drah dti a vyhn mne ze svch komnat, tak e ji nemm ani stechy nad hlavou. obveselte se tedy se mnou vy, abych mla njakou rozko alespo z vs, a ne dm opltkou ni o ne mal kmen od ka dho, i myslm, e se vm ve Vesetu nedostane lacinj rozko e ani od ." Rolnci a istii ulic a ern str ci se zdsili velice jejch slov, i rozmlouvali vzru en u a kali si: "To nem e bt princezna, nebo dn princezna by si takto nikdy neponala." Av ak ona je svdla svmi slovy a obna ila jim svou krsu a krela ped nimi, vedouc je s s do pobe nch stin, tak e opustili sv nklady zeleniny a sv voly a osly a nechali ulice ne a li za n. A na behu si kali: "Takov pochoutka se chudmu nenabz ka dho dne a jej k e nen jako temn k e na ich en h a jej ple je ple vzne ench, a cel von vzne enost. Hloup bychom byli, kdybychom nevy ko e, kterou nm nabz, a sami nedali j podle svch nejlep ch sil rozko , kter se j nedo tak velice opomjenou man elkou." Proto se s n obveselovali a pinesli j kameny a rolnci j pinesli kameny z prah krem a ukradli kameny z faranovch staveb, aby se mohli s n obveselit. Kdy se s n v ak obvesel ili, zaali se strachovat a kali si:

"Je-li vskutku man elkou Haremhebovou, pak Haremheb pijde a zabije ns, a o v em tom usl y , nebo je stra livj ne lev a marniv a dbal sv cti, teba e sm nen s to dt rozko noho, nem e ns v ecky zabt, v dy cel Veset nem e pobt pro svou man elku. Proto bude je vce kamen ona dostane." Proto se vrtili na zeln trh a vypravovali o svch rozko ch v em svm ptelm a znmm a v pobe nch stin, tak e je zdupali irokm pruhem, a stiny byly naveer, jako by se v nich b eli hro i. Na zelnm trhu vldl velik nepodek a mnoh nklady zeleniny byly ukradeny, a na rozch uli ali zniv osli a voli bueli a krmi bhali po ulicch a nakali a rvali si vlasy, je to hocenn kameny z prah byly ukradeny. Av ak ped veerem podkovala princezna Beketamon cudn v em mu m ze zelnho trhu za jejich ou vldnost i za radost, kterou j zpsobili, a oni j pomohli nalo it kameny na lun, jen s pod jejich thou mlem potopil, a otrokyn jen s nejvt m silm jej pepravily k pstavi mu. Onoho veera vdl ji cel Veset, e sama bohyn s koi hlavou se zjevila lidu a e se obv s mu i, ba je t podivuhodnj povsti se roztrousily po Vesetu, nebo lid, kte ji nev vym leli jin vysvtlen pro tyto neobyejn phody. kali toti : "Snad se zjevovali bohov lidem za dob jehlancovch hrobek, ale svt je ji star a nyn se bohov lidem ji nezjevuj. Proto ona ena mus bt vzne en a mus bt nad jin vzne en, je si ponat."

P tho dne la princezna Beketamon na trh uheln a obveselovala se po cel den s mu i uheln rhu, a ped veerem byl nilsk beh zaernn a zdupn a kn mnohch malch chrm si trpc nho trhu jsou bezbo n a nestyd se ani vytrhvat kameny z chrm, aby zaplatili za svou roz o , ale palii uhl si olizovali koutky st a vychloubali se sob navzjem: "Vskutku jsme okusili z bo skch pochoutek a jej rty se rozplvaly v na ich stech a jej pr y byly v na ich dlanch jako hav oharky, a nikdy dve jsme nepoznali, e na svt m e bt "

Av ak kdy se ve Vesetu roz ila zvst, e se bohyn zjevila lidu potet, zmocnil se msta koj a tak poestn mu ov prchli od svch en do krem s vnem a vytrhali v noci kameny z fa dom, tak e p tho dne kreli veset t mu ov z tr i t na tr i t, ka d s kamenem pod p koi hlavou. Ale i kn se znepokojili a poslali sv str ce, aby na mst zajali enu, je zuzdnosti a marnch e. Onoho dne nicmn nepi la princezna Beketamon do Vesetu, nbr odpovala po sv nmaze ve z a usmvala se na v echny, kdo s n rozmlouvali, a byla neobyejn milostiv a protahovala cu n sv tlo, pikrvajc si dlan sta, aby zakryla zvn. Dvoan se velice divili jejmu c nich je t ani netu il, e ona je tou tajemnou enou, je se zjevuje lidu ve Vesetu a obves eluje se s palii uhl a s istii ryb. Av ak princezna Beketamon si la prohldnout do zahrady nashrom dn kameny v ech velikost barev, a povolala k sob stavitele faranovch stj a rozmlouvala s nm milostiv, i pravil mu: "Nasbrala jsem tyto kameny na behu a pro mne jsou to kameny posvtn a na ka d z nich mm zpomnku plnou rozko e a tm rozko nj , m vt je kmen. Postav mi proto z tchto kame mla stechu nad hlavou, je to mj man el mne zanedbv a vyhn mne ze svch komnat, jak do ist jsi o tom sly el. Ale postav mi dm prostorn a s vysokmi zdmi, a zani stavt ihned, n bo ti nasbrm je t dal kameny, kolik jich jen bude potebovat, a nemus se obvat, e dou." Stavitel faranovch stj byl prost mu a jeho bedern rou ka byla ediv prachem tesanch ho ramena byla ohnuta thou kamen, je nosil, a nebyl zvykl hovoit s velmo i. Proto hraba l v rozpacch zem prsty u nohou ped princeznou Beketamon a hledl k zemi a ekl pokorn: "Vzne en princezno Beketamon, obvm se, e m umn nepostauje k tomu, abych postavil dm, byl tebe hoden, a kameny tak jsou rznch velikost a rznch barev, tak e by bylo teba vel ahy a velikho umn, aby se slo ily v krsn dm. Dej radji tento kol nktermu vzne enmu rm nebo umlci, nebo se obvm, e svou neobratnost v e pokazm, tak e tebou nashrom dn zmar." Av ak princezna Beketamon pohladila cudn rukou jeho ohnut ramena a pravila: "Aj, nosii kamen krlovskch stj, j jsem jen chud ena a mj man el mne opomj a nemm si najala do svch slu eb vzne en stavitele. A ani tob nemohu dt dar tebe dstojn za tuto avbu, jak bych si pla, ale a bude mj dm postaven, prohldnu si jej s tebou a budu-li s

nm spokojena, obveselm se v nm s tebou, to ti slibuji. Nemm toti nic jinho, co bych ti mohla dt, ale malikou rozko mohu snad tob zpsobit, v dy nejsem je t tak star a ered de tvou odmnou. Tak vm, e mi zpsob velikou rozko , nebo jsi statn a tv pa e jsou l ena a postrdm rozko e, je to od svho man ela j nemm, jak zajist dobe v ." Stavitel stj se velice vzru il jejmi slovy i jejm dotykem, a hledl na jej krsu a vzpom i na v ecky pohdky, v nich princezny milovaly prost mu e a obveselovaly se s nimi. Obval se sice velice Haremheba, ale jeho touha byla silnj ne jeho strach a Beketamonina s lova mu velice lichotila. Proto zaal sp n stavt dm v zahrad zlatho domu z kamen, je nashrom dila Beketamon, a jeho stavbu v ecko sv umn a snil s otevenma oima a stavl a s ka dm kamenem vestav eden svj sen. Jeho touha a lska uinily z nho velikho umlce, nebo ka dho dne vidl princeznu Beketamo eho srdce hoelo a spalovalo se na popel jako such rkos pod pohledem ovlnch o princezni h, a pracoval jako nepetn a hubenl a bledl prac a touhou, a stavl z kamen rznch vel barev dm, jemu rovna je t nikdo nikdy nespatil.

Av ak pi jeho horlivosti ve stavb do ly brzy kameny, i musela Beketamon opatit dal . Prot poruila, aby ji pevezli do Vesetu, a shroma ovala kameny na v ech tr i tch i na cest be v zahradch chrm shroma ovala kameny, tak e nebylo ve Vesetu nakonec msta, odkud by si n byla vzala kmen. Mu i, kte j je nosili, skrvali ji ped str emi, ale jednou ji pece dostali str ci fara svch rukou a chtli ji uvznit, aby ji pedvedli ped soudce pro jej ponn. Av ak princezna zvedla hrd hlavu a ekla str cm: "Jsem princezna Beketamon a chtla bych vidt, kdo by se opov il bt mm soudcem, je to v m lch proud svat krev a jsem ddikou moci faran. Nicmn vs nepotrestm pro va i hloupos obveselm tak s vmi, ponvad jste statn a ndhern mu ov, ale ka d z vs mi mus pins ameny z dom soudc a z chrm a m vt kmen mi pinesete, tm vt rozko vm dm, a u, a v tto vci jsem ji velice zku en a obratn." Str ci na ni hledli a blznovstv ostatnch mu vesetskch nakazilo i je, i li a vyrazili pmi obrovsk kameny z bran dom soudc a z vnj ch ndvo Amonova chrmu a pinesli j je, a svj slib bohatou mrou. Av ak musm ci k jej cti, e si nikdy neponala nestoudn, kdy shroma ovala sv kameny, se s mu i, zavinula se cudn do svho pl t a spustila zrak k zemi a nikomu ji nedovolila, by se j dotkl. Po tto phod musela se nicmn uchlit pod ochranu zd dom rozko e, aby potaj sbrala sv av tvila tak etn domy rozko e ve tvrti chudch a stle dala za rozko , kterou nabzela, n kmen od ka dho, kdo se chce s n obveselit. Proto majitel dom rozko e mli z n velik ali ji rdi ve svch domech, av ak aby se vyhnula str cm a zstupm mu , musela jt ka dh domu rozko e.

V t dob vdli ji v ichni, co Beketamon in, a dvoan se chodili tajn dvat do zahrady j stavl stavitel stj z jejch kamen. A kdy spatili dvorn pan jeho v ku a rozlohu a ho kamen, polo ily si ruce ped sta a vykikly divem. Av ak j samotn se neodv il nikdo ji varovat a kdy se dozvdl o jejm ponn tak Aj, jen ze sv moci farana by j v t rnit, zaradoval se velice v po etilosti svho st, doufaje, e to u kod Haremhebovi, nebo doval ze v eho, co Haremhebovi kodilo. Av ak Haremheb vedl vlku v Srii a zmocnil se Sidonu a Simyry i Gebalu, a poslal veli kou koist a mnoho otrok do Egypta, a sv man elce poslal ndhern dary. V ichni ve Vesetu ji vdli, co se dje ve zlatm dom, ale nebylo tak odv nho mu e, jen il, jak si jeho man elka pon, a jeho vlastn lid, je dosadil na vysok msta dvorsk, za ped chovnm Beketamoninm a kali si mezi sebou: "To je rodinn spor a lovk uin moudeji, vlo -li svou ruku mezi mlnsk kameny ne mezi an elku, sv-li se spolu, nebo ka d, kdo se mezi n vlo , m pak oba proti sob." Tak se Haremheb nedozvdl nic, co se ve Vesetu dlo, zatmco vlil v Srii, a myslm, e pr pt tak bylo lpe, nebo kdyby byl dostal zprvu o ponn sv man elky, bylo by ho to zajist o z klidu jeho mysli. V Vypravoval jsem ji mnoho o tom, co se stalo jinm za vldy knze Aje, ale nevypravoval jsem o sob. A to proto, e jsem neml, co bych o sob vypravoval. eka mho ivota se ji

ne

a, nbr uklidnila se v pomal a tich proud a uvzla opt ve stojatch vodch. il jsem v do patval tavii mdi a jej dala Muti po po ru opt postavit, a Muti o mne peovala. M nohy naveny v emi pra nmi cestami, po nich jsem chodil, a m oi byly znaveny neklidem svta, na nj jsem hledl, a m srdce bylo znaveno v marnost, je se na svt dla. Proto jsem setrvval ve svm dom a nepijmal jsem nemocn, nbr uzdravoval jsem obas sv z jejich neduh a tak jsem nkdy uzdravoval ty ze v ech nejchud , je to nemli dar, kter dt jinm lkam. Dal jsem vyhloubit nov rybnek na sv zahrad, i nasadil jsem do nho barevn rjovce a sed jsem po cel dlouh dny v zahrad pod sykomorou, a hkajc osli pechzeli ulic ped mm do si hrly v prachu a pichzely se podvat na ryby, je pomalu plavaly ve sv vod rybnka. uzen sykomora se opt vzpamatovala a vyhnala nov vtve se zelenmi listy a Muti peovala o mne dobe a pipravovala mi dobr jdla a dvala mi napt mrn vna, kdykoli jsem si pl, to, abych hojn spal a abych nenamhal sv tlo. Av ak jdlo ztratilo svou chu v mch stech a vno mi nepin elo ni dn radosti, nbr pi rak v ecky m patn iny, i umrajc tv farana Achnatona i mladou tv prince ubattua p za sv ch veer. Proto jsem ji nechtl uzdravovat lidi svm umnm, nebo m ruce byly pr zsvaly jen smrt, teba e jsem si kdysi pl, aby byly rukama dobrma. Proto jsem hledl jen a ryby v rybnku a zvidl jsem jim, ponvad jejich krev byla studen a jejich v e chladn vod, nedchajce hork vzduch zem. I sedl jsem ve sv zahrdce a hledl na rjovce a rozmlouval se svm srdcem, ka: "Uklidni se, po etil srdce, v dy nejsi vinno, nbr v e, co se dje na svt, je po etil, lo nemaj smyslu, nebo svtem vldne jen chtivost, nenvist a zl v e. Nejsi vinen, Sinuhe y lovk je stle t a nemn se. Rok jde po roce a lid se rod a lid umraj a jejich k dech a nejsou astni ve svm ivot, nbr jsou astni jen ve sv smrti. Proto nen vt lidsk, a nejsi vinen, v dy lovk je stejn od vk do vk. Marn no lovka do eky a kdy z n vyjde, je stejn jako pedtm. Marn zkou lovka vlkou a bdou, morem a po r ebo tmi zkou kami se lovk jen zatvrd, a je zatvrzelej ne krokodl, a proto pouze mrt br." Av ak m srdce mi odporovalo a pravilo: "Pohl ej si jen na sv rjovce, Sinuhete, pece ti nedm pokoje, pokud bude t, nbr ka d tvho ti budu kat: prv ty jsi vinen, a ka d noci ivota tvho ti budu eptat do sn: ty, , jsi vinen, nebo j, tv srdce, jsem nenasytnj ne krokodl a chci, abys dostal svou m ou." Rozhoil jsem se velice na sv srdce a ekl jsem mu: "Jsi hloup srdce a jsem tebou velice znechucen, je to jsi mi pineslo jen zkzu a stras ti, zrmutek a bolesti ve v ech dnech ivota mho. Vm dobe, e mj rozum je vrahem a m er ale m vra dy jsou nepatrn vedle v ech ostatnch vra d, je se na svt dj, a nikdo mne z viuje. Proto nikterak nechpu, pro neustle hovo o m vin a ned mi pokoje, nebo kdo h uzdravoval svt, a kdo jsem j, abych mnil pirozenost lidskou?" Ale m srdce pravilo: "Nemluvm o tvch vra dch a neobviuji t z nich, teba e ve dne v noci ti eptm: vinen, vi sce a opt tisce zemely pro tebe, Sinuhete. Zemely hladem a morem, zbranmi a ranami, po d koly vlench voz zemely a zahynuly na pochodu v pou ti. Pro tebe zemely dti v ln sv , pro tebe dopadaly hole na ohnut hbety, pro tebe znsiluje kivda spravedlnost, pro te be vtz chtivost nad dobrotou, pro tebe vldnou lupii na svt. Vskutku, nespoetn zemel ebe, Sinuhete. Barva jejich pleti je rozlin a jejich jazyky mluv rozlin slova, ale ze meli nevinn, Sinuhete, je to nemli tvho vdn, a v ichni, kdo zemeli a kdo je t zem ry a zemou pro tebe a jedin ty jsi vinen. Proto jejich pl pichz v tvch snech, Sinuhet a proto jejich pl kaz chu dobrho jdla v tvch stech, Sinuhete, a proto jejich pl kaz tvou radost." I zatvrdil jsem svou mysl a ekl svmu srdci: "Rjovci jsou mmi bratry, je to nedovedou mluvit marn slova. Vlci syrsk pou t jsou mmi b ry a drav lvi jsou mmi bratry, ale nikoli lovk, je to lovk v, co in." M srdce se mi posmvalo a pravilo: "V lovk opravdu, co in? Ty jsi ten, kdo v a proto dopustm, abys trpl a do chvle s o sv vdn av ak druz nevd. Proto jsi vinen ty jedin, Sinuhete." Tehdy jsem hlasit vykikl a roztrhl sv roucho, ka: "Prokleto budi v ecko m vdn, proklety bute m ruce, proklety bute m oi, ale prokle no m hloup srdce, je mi ned pokoje za dn ivota mho a ept proti mn kiv obvinn. P Usirovu vhu, aby bylo m lhouc srdce zv eno, a jeho dvaatyicet spravedlivch pavin nec

ud, nebo vm vce jim ne svmu bdnmu srdci." Muti se sp n pibelhala z kuchyn a namoila rou ku ve vod rybnka a ovinula j mou hlavu la mi elo chladnm d bnem. Plsnila mne oste a ulo ila mne na lo e a dvala mi rozlin l e uklidnil.

Byl jsem dlouho nemocen a za sv nemoci jsem hovoil s Muti o Usirov vze a chtl jsem na n vhu na mouku, a mluvil jsem j tak o Merit a o malm Thovtovi. Vrn mne o etovala a m se velice kochala tm, e mne m e dr et na l ku a krmit mne. Potom mi rozhodn zakzala sedt v zahrdce za dennho ru, je to mi vlasy ji vypadaly a m va nesnesla jedovat paprsky slunce. Av ak j jsem tehdy nesedl na slunci, nbr ve sv m s komory a hledl jsem na rjovce, kte byli mmi bratry, je to nedovedli mluvit. Uzdravil jsem se asem nicmn a po svm uzdraven jsem byl je t mlenlivj ne pedtm a uinil jsem smlouvu se svm srdcem, tak e mne m srdce ji tolik netrpilo. A s Muti jsem ji nehovoil o Merit ani o malm Thovtovi, nbr ukryl jsem je ve svm srdci, a vdl jsem, e m li zemt, aby m mra byla naplnna a abych byl osaml, nebo kdyby byli zstali u mne, byl bval spokojen a asten a m srdce by bylo mlelo. J jsem musel bt toti v dy osaml p mi byla vymena, a proto jsem ji za noci svho zrozen plul po proudu eky sm v rkosov l stmelen smolou.

Kdy jsem se uzdravil, oblkl jsem se tajn do hrubho atu chudch a sthl jsem opnky ze sv ohou a ode el jsem z domu, jen patval tavii mdi, a ji jsem se tam nehodlal vrtit. el jsem do pstavu a nosil bemena s nosii, a mne bolel hbet a m je se ohnula. el js n trh a sbral shnilou zeleninu, abych se najedl, a el jsem na uheln trh a lapal jsem mchy pali uhl a kov. Konal jsem prci otrok a nosi a jedl jejich chlb a pil jejich jsem jim: "Nen rozdlu mezi lidmi a ka d lovk se narod na svt nah a srdce lidsk je jedinou mro dmi. A nelze mit lovka podle barvy jeho pleti i podle jeho jazyka, a nelze mit lovka e jeho roucha i perk, a nelze mit lovka podle jeho bohatstv i chudoby nbr jedin rdce. Proto dobr lovk je lep ne zl a spravedlnost je lep ne kivda, ale nic jinho v ecko m vdn." Tak jsem k nim hovoil ped jejich lepenicemi, kdy eny zapalovaly za soumraku sv kuchysk ohn a oud opkanch ryb stoupal do vzduchu a naploval tvr chudch. Av ak oni se mi smli a kali: "Jsi po etil, Sinuhete, kdy kon prci otrok, akoliv dovede st a pst. Ale zajist js njakmi zloiny, je to se chce skrt mezi nmi, a tv ei p bohem, jeho jmno se nesm t neoznmme str m, nbr ponechme t mezi sebou, abys ns rozveseloval svmi blznivmi esrovnv se pinavmi Syany a s bdnmi Nubijci, nebo teba e jsme jen otroci a nosii, j p an, a jako to Egyp an jsme py ni na svou barvu pleti i na svj jazyk, na svou minulost i a svou budoucnost." Pravil jsem jim: "Va e e je nedobr, nebo pokud je lovk py n na sebe a pova uje se za lep ho, ne jsou mu pjdou v patch pouta a rny hol, kop a havrani. Proto se lovk mus v it jen podle sr srdce v ech lid jsou si rovna a jedno srdce nen lep druhho, nebo t voda a t sl jso h, v slzch ernch i hndch, v slzch Syan i Nubijc, v slzch pon ench i pov ench." A oni se hlasit rozesmli a plcali se do kolenou a kali: "Vskutku jsi blzen a zajist nikdy jsi nevidl ivot, nbr vyrostl jsi v pytli. Nebo lov nepova uje-li se za lep ho ne druz, a nen tak ubohho lovka, aby se v nem nepova ova druz. Nkdo se py n obratnost svch rukou, jin se py n silou svch ramenou, zlodj se py vost, soudce se py n svou moudrost, skrblk se py n svm skrblictvm, marnotratnk se py notratnost, man elka se py n svou vrnost a dvka rozko e svou tdrou povahou. A nic ned pokojen ne vdom, e vynik v nem nad druhho. Proto i my jsme velice uspokojeni, kdy v sme moudej ne ty a lstivj ne ty akoliv jsme jen chud otroci, kde to ty dovede I pravil jsem jim: "Pesto je dobr lovk lep ne zl a spravedlnost je lep ne kivda." Av ak oni zatrpkli a zeptali se mne: "Co je dobro a co je zlo? Zabijeme-li zlho pna, jen ns bije hol a krade nm jdlo, tak e eny a dti hladov, je n in dobr, ale str ci ns odvedou ped faranovy soudce a usekn sy a povs ns na hradby hlavou dol. To je spravedlnost a spravedlnost zvis na zva ch e v , a pli asto je nm spravedlnost kivdou, je to nedovedeme polo it na vhu spravedl zva faranovch soudc jsou jin ne zva na e."

A dali mi ryby, je opekly jejich eny, abych jedl, i napil jsem se jejich hubenho pi va a ekl jsem: "Zabjen je nejni m zloinem, jeho se m e lovk dopustit, a stejn nzk je zabjet pro o zlou, nebo lovk se nem zabjet, nbr m se lit ze sv patnosti." Tehdy si dali ruce ped sta a vykikli a rozhl eli se a ekli: "Nechceme nikoho zabjet, nebo dtky a hole ns uinily pokornmi, a spolkneme v ecky kopanc a strky a pon en, ani koho zabijeme. Av ak chce -li vylit lovka z jeho patnosti a d vedlnost namsto kivdy, pak jdi ke lechticm a bohatcm a k soudcm faranovm, a rozmlouve nimi o tchto vcech, nebo najde vce patnosti a kivdy v nich ne v ns." Tak mluvili a usmvali se a po uchovali se lokty, pivrajce oi. Av ak j pravil: "Hovom radji s vmi, je to vy jste lid a vs je bezpotu jako psku a hvzd, a z vs prame lo a v ecka kivda, stejn jako z vs pramen i v ecko dobro: A nejste bez viny, nebo kdy s ekne: b te, tak b te a udlte v e, co se vm ekne. A tak faranovi najmai pijdou k na a vlo vm kop do rukou a odvedou vs do vlky. A nejdete-li s nimi, spoutaj vs provaz pouty a odvedou vs do vlky v poutech. Ve vlce pak bodte a zabjte lidi, jako jste vy. Rozpete pupky svch brat a jste velice py n na sv iny. Nicmn v ecko zabjen je nzk na va e hlavy. Proto nejste nikterak bez viny." Mnoz z nich uva ovali o mch slovech a vzdychali: "Vskutku, nikdo nejsme bez viny, av ak zrodili jsme se na zl svt a zaali jsme svj ivot plem, kdy jsme vychzeli z lna matina. Proto jde pl s nmi po v ech cestch na eho iv je na m vnm dlem a kn ns poutaj svmi kouzly je t i po smrti, dvajce na e jm a imi pny do hrob, abychom za n pracovali i v zemi zpadn. Jdi nicmn tak k bohatm a v rozmlouvej s nimi o tchto vcech, nebo podle ns pochz zlo a kivda z nich, je to maj mo e nedvej nm pak vinu, useknou-li ti pro tv slova u i a po lou-li t do dol i povs-li t by hlavou dol, nebo slova, je k , jsou nebezpen. Kdyby nkdo z ns vyslovil takov sl bychom se mu naslouchat, teba e tob naslouchme, je to jsi zejm mu blzniv a ne kodn. ezpenj z tvch slov je to, co povd o vlkch, nebo zabjen ve vlce je ct ka dho m enk, by t bez vhn usmrtil, kdyby usly el, e nco takovho povd lidu, teba e je jin nen s to uspokojit ani svou man elku." Uposlechl jsem jejich rady a ode el jsem od nich.

I krel jsem bosma nohama po velikch ulicch Vesetu v edm rouchu chudch a rozmlouval js s obchodnky, kte mchali do mouky psek, rozmlouval jsem s majiteli mln, kte zavrali a svch otrok, aby nemohli ujdat z mletho obil, a rozmlouval jsem se soudci, kte kradli ddictv sirotk a soudili nespravedliv, podplaceni velikmi dary. Rozmlouval jsem s nimi se v emi a kral jsem je pro jejich patn iny a oni naslouchali mm slovm pevelice udive A kali si mezi sebou: "Kdo je vlastn tento lka Sinuhet, jen pron tak odv n slova, teba e m na sob jen r opatrni, nebo je to zajist faranv zvd. Jak jinak by se opov il rozmlouvat s nmi tak o Proto mi trpliv naslouchali, a obchodnci mne pozvali do svch dom a nabzeli mi dary a m ajitel mln mi nalvali vno a soudcov se mne tzali na rady a vyhla ovali rozsudky podle rad. Tak se stalo, e vyhla ovali rozsudky ve prospch chudch proti bohatm, teba e od nich dostali velik dary, tak e to zpsobilo velikou nespokojenost a ve Vesetu se kalo: "Nen ji spolehnut ani na soudce faranovy, nebo jsou o emetnj ne zlodji, kter soud

Av ak kdy jsem pi el ke vzne enm, vysmli se mi a po tvali na mne psy a jejich sluhov mne ali holemi z ndvo jejich palc, tak e m hanba byla velik, i b el jsem v crech ulicemi z ltek mi tekla krev a psi mi byli v patch. Lid se mi smli, plcajce se rukama do kolenou a obchodnci a faranovi soudci vidli mou h nbu a ji nevili mm slovm, nbr i oni mne od sebe vyhnali a poruili str cm, aby mne z svch kop. A ekli mi: "Pijde -li k nm je t a bude -li ns kiv obviovat, odsoudme t, e roz iuje zl ei dou klovat tv tlo na hradbch."

Tehdy jsem se vrtil v hanb do domu, jen patval tavii mdi ve tvrti chudch, a nahldl v ecka m nmaha je marn, je to m smrt by nebyla nikomu k u itku, nbr by pot ila pouze h Muti zabdovala pevelice a sprskla ruce nad hlavou, kdy spatila mou bdu, a omyla m tlo pomazala m rny, plsnc mne rozhoen a kouc: "Vskutku, pirozenost mu je nenapraviteln a ml by ses stydt, Sinuhete, e prch z dom dnech svho st, akoli jsi ji lys a tv hrdlo je plno vrsek. Co pak je sprvn, vymn

v jemn roucho a potlouk -li se po domech rozko e, a m boule na hlav a rny na ltkch? kterak teba prchat z domu, aby ses napil vna, nebo od dne nho dne ti ho budu nalvat tol ik, kolik si jen bude pt a nebudu t ji plsnit a m e si pozvat i sv opil druhy, v dy jsem byla velice zneklidnna za tchto dn a noc, kdy jsi byl pry. Tak Kaptah se po ptal a byl pro tebe ve velikch starostech, nebo se vrtil do Vesetu a tak ji nejsi sm. " A natrala dobrmi mastmi m rny a boule a oblkla mne do istho roucha a krala mne oste mluvila: "Vskutku by bylo lpe, kdyby se mu m docela odzla ta vcika pod jejich zstrkou, je to p en a hanbu, spory a rvaky, dokonce i starcm. Av ak nem e -li lpe ovldat svou mu skou p , Sinuhete, tak si vezmi pece jen enu do domu, nebo si kup mladou otrokyni, je uspo koj tvou touhu a uklidn t, a zrove mi m e ve dne pomoci, v dy jsem ji star a m ruce n se mi asto spl. Ale potloukat se po domech rozko e a bt se pro nepoestn eny se nesl jnosti, Sinuhete, a ml bys to vdt, a divm se velice tvmu ponn." Jej e se mne dotkla, je to jsem se nepova oval je t za starce, teba e m hlava byla lys m se j neodv il vypravovat, pro jsem uprchl ze svho domu, nbr jsem ji radji ponechal v j domnnce, e jsem po zpsobu mu opilec a rozko nk, jen aby m nezavela do temn jizby la ulehnout a nebalila mne do vlhkch rou ek na mm lo i a nepozvala lkae, aby mi pilo ili javice pod kolena, nebo to by byla zajist uinila, kdybych j byl ekl, e jsem el k chud ke vzne enm, abych s nimi rozmlouval o zlu a dobru, o spravedlnosti a kivd. Proto js em ji nechal, aby mne krala dle sv libosti a husa, kterou mi upekla, se lahodn rozp lvala v mch stech po v em tom chleb otrok a po rybch opeench na luklm oleji a jej dk mm stm po kyselm piv chudch. M srdce se uklidnilo a pem lel jsem s mrou o svch inech a pem lel jsem o svch inech a pochopil jsem, e snad v och lkae jsem nemocen a m lebka by mla bt otevena, abych s ravil, kdy jsem ji nebyl spokojen se svtem, jak je, nbr pova oval jsem se za vinna v m , je se na svt dje. Proto jsem sedal opt ve sv zahrad pod sykomorou a hledl na nm ryby v rybnku a pohle n mne uklidoval velice a hkajc osli pechzeli ulic ped mm domem a dti si hrly na o sob koli oslho lejna. A tak Kaptah pi el, aby mne pozdravil, nebo se opravdu vrtil do Vesetu, a neobval se ji otrok a nosi, ponvad jejich mysl se zcela uti ila a stala se opt pokornou. Pi el ke mn e dstojn, a jeho ozdoben a malovan nostka neslo osmnct ernch otrok a sedl v nich na du kch a vzcn mast kapala mu z temene hlavy po ele a na tve, aby nectil odporn zpac udch. Opt velice ztloustl a syrsk zlatnk mu zhotovil msto jeho slepho oka ze zlata a d rahch kamen oko nov, na n byl velice py n, i kdy bolestn dr dilo jeho on dlek, ta si usedl ke mn pod sykomoru, kde ns ji nikdo nevidl. Av ak pedev m mne objal a plakal radost, e mne vid, a jeho vha dopadla na mne t ce jak kdy polo il sv irok ruce na m ramena, a jeho vha rozdrtila sedtko, je mu Muti pines si rozhrnul sv roucho a usedl pede mnou na zem. A vypravoval mi, e vlka v Srii se chl ke konci a e Haremhebovy vlen vozy se dostaly ade i, e v ak tohoto msta se nicmn zmocnit nemohou. Vychloubal se svm bohatstvm a velik bchody, je uinil v Srii, a ekl mi, e koupil star palc ve tvrti velmo a najal stovky el na jeho pestavbu, aby byl hoden jeho bohatstv, je to je nyn pod jeho dstojnost, aby byl nadle jen krmem v pstavn tvrti. A ekl mi: "Sly el jsem o tob zl povsti, pane mj, Sinuhete, a vypravuje se, e pobuuje lid proti H mhebovi, a soudcov a velmo i jsou velice na tebe rozhoeni, je to jsi je obvinil z mnohch nepravost. Proto t vyzvm, aby ses ml na pozoru, nebo bude -li pokraovat ve svch nebe ch, odsoud t do dol. Tak se m e stt, e se neopov t odsoudit, je to jsi v pzni Ha ji jednou vyhoel, i m e se stt, e pijdou znovu za temn noci a tebe zabij a tvj dm i pokraovat ve svch eech a pobuovat chud proti bohatm. Povz mi proto, co t vlastn t ravenci ti bhaj v hlav, abych ti mohl pomoci, jak m dobr sluha pomoci svmu pnovi." Sklonil jsem ped nm svou hlavu a vypravoval mu v e, o em jsem pem lel a co jsem uinil, ovdl jsem mu tak, jak mne tr m srdce. Naslouchal mi a potsal hlavou, a se jeho tlust tve chvly jako rosol, a kdy jsem domlu , ekl mi: "Vm dobe, e jsi mu prostoduch a blzniv, pane mj, Sinuhete, ale myslil jsem, e se tv tv asem vyl. Nicmn tv blznovstv se jen zhor uje, akoliv jsi vidl na sv vlastn o alo pro Atona, ba i tvou vlastn radost Aton zniil. Snad jsi se nakazil v Achetaton u nemoc Achnatonovou, ale myslm, e tato tv choroba pochz sp e z neinnosti, v n t o

ry. Proto by bylo lpe, kdybys zaal opt provozovat sv emeslo a kdybys vy etoval lebky li a zbavoval je neduh, nebo uzdravenm jedinho chorho pinese vt u itek ne v emi svmi e pouze koda jak tob, tak i tm, je svmi emi svede . Av ak nehodl -li provozovat sv o asu k nemu jinmu a u itenmu, jak in bohat, kte nemaj co na prci. Myslm, e by hroch, a pach vzcnch koek se ti snad tak nezamlouv, teba e bys mohl doshnout povsti ch pstovn jako Pjopejamon. Av ak zajist bys mohl sbrat star svitky a adit je a srovnv mohl bys sbrat pedmty a perky, je byly tesny a tepny za dob jehlancovch hrobek. Mohl s sbrat syrsk hudebn nstroje i obrazy nubijskch boh, s nimi obchoduj vojci, kte s zem Ku . Vskutku, Sinuhete, je na svt nespoetn zpsob, jimi lovk m e trvit svj a marn my lenky, a eny a vno nejsou nej patnj mi z tchto zpsob, jak vyplnit as, a tak zapla uje rychle patn rozmar, teba e jsou to nebezpen radovnky pro slabho mu e, jm , Sinuhete, dovol -li mi to ci. V ak pro Amona, hrej v kostky, mrhej sv zlato v krsnch opjej se do nmoty, i cokoli jinho, jen si neubli uj marnmi emi, nebo t mm velice Sinuhete, a nechtl bych, aby se ti stalo nco zlho pro tv marn ei." A je t pokraoval: "Na svt nen nic dokonalho a na ka dm chleb je krka piplena a do ka dho ovoce kousl jen mus lovk petrpt kocovinu. Proto tak nen dokonal spravedlnosti, nbr v ka d spr obsa ena i kivda, a i dobr iny mohou zpsobit zl nsledky a nejlep mysl m e zast p o tom pouil faran Achnaton. Ale pohle na mne, pane mj, Sinuhete, j se spokojuji svou neplnou mrou a tloustnu ve shod s bohy i s lidmi, a faranovi soudci se pede mnou uklnj a lid chvl m jmno, kde to psi stkaj svou vodu na tv paty, Sinuhete. Uklidni se tedy, te, pane mj, v dy ty tm nejsi vinen, e svt je takov, jak je, a nejsi vinen, e takov takov v dy bude." Hledl jsem na jeho tlou ku a na jeho bohatstv a zvidl jsem mu velice klid jeho mysli, a le ekl jsem mu: "Sta se, jak prav , Kaptahu. Uklidnm se tedy a zanu opt provozovat sv emeslo, ale pov zda vzpomnaj lid je t na Atona a zda ho je t proklnaj, je to jsi se ji o Atonovi zm jeho jmno nesm nyn vyslovit a teba e jeho jmno posl mu e do dol a na hradby hlavou d Kaptah pravil: "Vskutku je Aton zapomenut stejn rychle, jako se ztily sloupy Achetatonu a jako se rozpadly jeho zdi a jako psek pokryl podlahy jeho dom. Ale vidl jsem je t nkolik umlc, e kresl po Atonov zpsobu, a jsou tak vypravi, kte vypravuj nebezpen pohdky, a o trhu do psku vyryt Atonv k a tak na stnch veejnch bud, kam chod chodci a trhovci potebu, jsou vyryty Atonovy k e, tak e snad Aton nezemel je t tak docela." "Sta se, jak prav , Kaptahu," slbil jsem mu tehdy. "Uklidnm se a zanu opt provozovat sv eslo a abych trvil njak svj as, budu tak sbrat, jak mi doporuuje , ale je to nechci ovat druh, hodlm sbrat nco, co druz nesbraj, i hodlm sbrat v ecky, kdo vzpomnaj n Ale Kaptah se domnval, e ertuji, a sml se ze srdce mm slovm, nebo vdl stejn dobe j ik zlho pinesl Aton Egyptu, ba i mn sammu. Potom jsme hovoili ve shod o mnohch vcech a Muti nm pinesla vno, i popjeli jsme spolu pi li jeho otroci a pomohli mu povstat, je to pro svou tlou ku se nemohl postavit na noh y bez jejich pomoci, a opustil mj dm ve svch ndhernch nostkch. Av ak p tho dne mi poslal tak hojn dary, e jsem mohl t opt v pepychu a pohodl, tak nebylo nic chyblo, kdybych se byl dovedl je t radovat.

VI Tak se stalo, e jsem dal opt zavsit lkask znamen nade dvee svho domu a jal se opt p at sv emeslo a po adoval jsem od nemocnch za sv umn dary podle jejich prostedk, av ak dch jsem dnch dar ne dal, tak e v mm dvoe bylo plno chorch od rna do veera a ze sv velikho u itku. A kdy jsem lil sv nemocn, dotazoval jsem se jich opatrn na Atona, nebo m je nechtl zastra it a tak jsem si nepl, aby o mn roztru ovali nedobr ei, je by ko , je to byla ji dostaten zl. I zjistil jsem asem, e Aton byl zapomenut a nikdo mu ji n zuml, nbr jedin ti, kdo byli jm kdysi nejvce vzru eni, a ti, kdo trpli velikmi kiv pipomnali, ale postavili si ho opt ve svch myslch podle obrazu svho vzru en a svho u a Atonv k se stal zlm znamenm arodj ke kod lid.

Kdy vody opt opadly, zemel knz Aj a kalo se, e zemel hladem, ponvad ve svm strachu e neodv il ji nic pozt, ba ani chlb teba e si sm drtil zrno a sm hntl tsto a sm domnval, e obil bylo otrveno, je t kdy rostlo na poli. Tehdy ukonil Haremheb vlku v Srii, i ponechal Chetitm Kade , je to nebyl s to jim ji vzt

a vrtil se v slavnostnm prvodu lod proti proudu eky do Vesetu, aby oslavil v ecka sv v tv. Nepova oval toti Aje za pravho farana, i nedr el po jeho smrti dobu smutku, nbr ho hlsil za farana nepravho, jen neustlmi vlkami a krutm vybrnm dan pinesl Egyptu j dy nyn ukonil vlku a dal zavt brny Sachmetina chrmu ihned po smrti Ajov, uvil lid, vlky nikdy nepl, ale e byl poslu en rozkaz zlho farana. Proto v ecek lid jsal pevel eho nvratem a vyn el Haremheba i jeho vojky.

Jakmile doplul Haremheb do Vesetu, povolal ped sebe nejprve mne, i promluvil ke m n, ka: "Sinuhete, pteli mj, jsem nyn star ne v dob, kdy jsme se roze li, a mou mysl velice t v slova a tv vitky, e jsem mu krve a e pin m Egyptu jen kodu. Ale nyn jsem doshl m prahl, a vrtil jsem Egyptu jeho moc, tak e mu zven nehroz ji dn nebezpe, nebo ch jsem usekl hrot a dobyt Kade e ponechm svmu synu Ramessovi, ponvad jsem se naba il vl chci mu vybudovat pevnou i. Nyn je Egypt toti zasran jako chlv chudkv, ale vbrzku uz hzm v ecek hnj a nastolm spravedlnost msto nespravedlnosti a ka dmu namm podle jeho vitmu podle jeho pracovitosti, lnmu podle jeho lenosti, zlodji podle jeho zlodjstv, zl e incmu podle jeho nepravost. Vskutku, pteli mj, Sinuhete, se mnou se navrt do Egypt r asy a v e bude, jako bylo dve. Proto dm vymazat ze seznamu vldc i bdn jmna Tutanc Aje jak ji bylo z nho vymazno jmno Achnatonovo , jako by jejich doba nikdy nebyla bva a, a budu potat svou vldu od on noci, v n zemel velk faran a v n jsem pi el do Ve ruce a s krahujcem, letcm pede mnou." Posmutnl a vlo il si hlavu do rukou, a vlka mu vtiskla rhy do tv a v jeho och nebylo ti, kdy pokraoval: "Vskutku je svt jin, ne byl za dn na eho dtstv, kdy ml chud svou mru plnou a kdy v j enici nechyblo ani oleje ani piva. Av ak star asy se navrt se mnou, Sinuhete, a Egypt b ude opt rodn a bohat a vy lu sv lodi do zem Punt a obnovm opu tn doly a kamenn lomy chrmy a budou je t velkolepj ne dosud a shrom dm zlato a stbro i m do pokladn u, a uplyne deset let, nepozn , Sinuhete, Egypt, nebo po desti letech neuz ani ebrka rzka v zemi Kemet. Slab mus toti ustoupit schopnm, i oistm Egypt od slab a chor krve o jej oistm od nespravedlnosti a loupe , tak e nrod egyptsk bude opt nrodem silnm, je mj syn do vlky, aby se zmocnil celho svta." Av ak j jsem se neradoval z jeho slov, nbr mj aludek klesl a do kolenou a chlad mi sev srdce. Proto jsem se na nho neusmval, ale stl jsem mlky ped nm. Rozhoil se tm a svra jako kdysi a jal se prskat zlatmi dtkami pes ltka a pravil: "Jsi stejn zatrpkl jako kdysi, Sinuhete, a v mch och jsi podoben neplodnmu trnovmu ke nechpu, pro jsem se domnval, e se tak velice zaraduji, a t spatm. Proto prv tebe j olal prvnho ped svj trn, ba neobjal jsem je t ani sv syny, ani svou man elku Beketamon, bo vlka mne uinila osamlm a tak moc mne uinila osamlm, tak e jsem v Srii neml niko h se podlil o sv radosti a starosti, a s kmkoli jsem tam hovoil, musel jsem v it sv slo a podle toho, co jsem od nho dal. Av ak od tebe nieho ne dm, Sinuhete, nbr prosm jen v. I zd se mi, e tv ptelstv je totam a e se neraduje nyn, kdy mne vid ." Uklonil jsem se hluboce ped nm a m osaml srdce mne volalo k nmu, i ekl jsem mu: "Haremhebe, z ptel na eho mld jsi jedin, jen je iv po v em tom, co se stalo. Tak t mi budu t v dy milovat. Nyn m moc a vbrzku si vstav koruny obou krlovstv na hlavu a ni ude pek et tv moci. Proto t zapsahm, Haremhebe, navra Atona! Pro na eho spolenho p navra Atona! Pro n hrozn zloin navra Atona, aby v ecky nrody si byly bratry a aby neb rozdlu mezi lovkem a lovkem a aby nikdy nebylo vlky!" Kdy to Haremheb usly el, potsl hlavou a pravil: "Jsi stejn blzen jako kdysi, Sinuhete. Co nechpe , e Achnaton hodil kmen do vody, a vy o vystkla a jej hladina se daleko rozeila j v ak e chci hladinu opt zti it, jako by bylo bvalo onoho kamene? A nechpe , e mne mj krahujec zavedl do zlatho domu k Achnatono vi prv v noci, kdy zemel velk faran, aby Egypt nezanikl, nbr aby se zachoval i po nm, o bohov si nepej, aby Egypt upadl pod ciz moc. Proto navrtm v e k starmu, nebo s dobo ou lovk nen nikdy spokojen, nbr v jeho och je dobr jedin minulost a budoucnost. A j inulost s budoucnost. Pitisknu bohat, kte naplnili pespli sv m ce, a pitisknu tak loustli, aby v m i bohat nebyli pli bohatmi a chud pli chudmi a aby dn lov oc. Ale marn mluvm k tob, je to ty nikdy neporozum m my lence, a tv vlastn my lenky j y slabho a bezmocnho, a slabost a bezmocnost nemaj prvo t na svt, nbr jsou stvoeny aby je siln po lapali, a je tak sprvn, e je po lapou. Tak budou po lapny i slab nrody velik nrody vezmou svj dl od st nrodm malm. Tak tomu bylo a tak tomu v dy bude."

Tak se stalo, e jsme se rozlouili, Haremheb a j, a ji

jsme nebyli pteli jako kdysi.

Av ak kdy jsem ho opustil, el Haremheb ke svm synm a pozvedl je do sv mocn nrue a vyh je vysoko do vzduchu ve sv radosti, a od svch syn el do komnat k princezn Beketamon a ekl j: "M krlovsk man elko, zila jsi v m mysli po cel minul lta jako bohyn nebes a m touh a velik. Av ak nyn jsem skonil svou prci a vbrzku bude velkou man elkou krlovskou po m u, k emu t opravuje tv svat krev. Mnoho krve bylo prolito pro tebe, Beketamon, a msta ro tebe vyhoela a nek lid stoupal pro tebe a k nebi v ude, kam vkroilo m vojsko. Zdali si tedy nezaslou m sv odmny?" Beketamon se na nho pvtiv usmla a dotkla se cudn rukou jeho ramene a pravila: "Vskutku jsi si zaslou il sv odmny, man eli mj, Haremhebe, velik vlenku Egypta. Proto dala postavit ve sv zahrad dm, jemu rovna je t nikdo nikdy nespatil, abych t mohla v n mout po tv zsluze, a v ecky kameny jsem sama nashrom dila ve sv velik touze. Pojme tedy onoho domu, abys dostal svou odmnu v m nrui a abych ti uinila radost." Haremheb byl u vytr en nad jejmi slovy a Beketamon ho vzala nesmle za ruku a vedla do zahrady a dvoan uprchl a skryli se a zadr ovali dech hrzou pi pomy len, co se stane, k otroci a pacholci ze stj prchli, tak e zlat dm byl ve chvli zcela przdn. Tak vedla Beketamon Haremheba do svho domu, av ak kdy ji chtl Haremheb ve sv netrplivos ti uchopit do nrue, brnila se Beketamon n n a pravila: "Opanuj je t na chvli svou mu skou pirozenost, Haremhebe, abych ti mohla vypravovat, s jak nesmrnou nmahou jsem postavila tento dm. Doufm toti , e si pamatuje , co jsem ti ek kdy jsi mne naposled piml t obejmout. Proto si pozorn prohldni tyto kameny a vz, e k en a nen jich mlo je vzpomnkou na mou rozko v nrui jinho mu e. Ze sv rozko e jsem tento dm tob na poest, Haremhebe a tento velik bl kmen mi pinesl jist isti ryb, u vytr en, a tento zelen kmen jsem dostala od istie smeti a tchto osm hndch kamen eden po druhm jist zelin, jen se nemohl nasytit mm lnem a chvlil velice m umn. Bud povm ti o ka dm kameni jeho povdku a mme nyn pece dosti asu, Haremhebe. Mme mnoho le lenho ivota ped sebou a dny na eho st budou tak spolen, a myslm, e vystam a do ami o tchto kamenech, kdykoli mne bude chtt uchopit do nrue." Haremheb nejprve nevil jejm slovm, nbr je ml za po etil ert, a Beketamonino cudn ch . Av ak kdy pohledl do jejch ovlnch o, spatil v nich nenvist, je byla hor smrti, jejm slovm. A kdy v e pochopil, vzpll hnvem velikm a uchopil svj chetitsk n , aby Be smrtil, je to tak stra livm zpsobem pohanla jeho mu nost a marnivost. Av ak Beketamon obna ila ped nm chladn svou hru a ekla vsm n: "Vraz mi n do prsou, Haremhebe, sraz jm koruny ze sv hlavy! Nebo jsem kn kou Sachmetino a svat krve, a usmrt -li mne, nebude mt prvo na trn faran." Pi jejch slovech Haremheb ovldl svou mysl, ponvad vskutku musel zstat s Beketamon ve s hod, je to pouze man elstvm s n ml pravoplatn nrok na koruny faran. Tak se stalo, e ho Beketamon spoutala a on se j nemohl nikterak vzept, nbr jej pomsta yla dokonal, je to Haremheb se neopov il rozmetat jej dm, akoli jej ml stle na och, yhldl ze svch komnat. A nezbylo mu kdy v e dkladn rozv il ne pedstrat, e nic ne onn. Kdyby byl dal zboit jej dm, v ichni by byli poznali, e v, jak Beketamon dopusti v echen lid vesetsk plil do jeho lo e. Proto snesl radji posmch lidu za svmi zdy ne ve u pohanu. Av ak po v em tom ji nikdy neve el k Beketamon a neobt oval ji, nbr il sm, a jej musm ci, e ani ona ji nepokraovala v novch stavbch, nbr se spokojila se svm k Tak se vedlo Haremhebovi, i nemyslm, e ml njakou radost ze svch korun, kdy ho kn pom a vstavili mu na hlavu korunu blou a ervenou, korunu Horn a Doln zem, korunu lilie a papyru. Stal se podezvavm a nedvoval ji nikomu, nbr domnval se, e se mu za jeho z ro Beketamon. Proto ml vn osten ve svch bedrech a jeho srdce nemlo pokoje a tak se nec tl obveselovat s jinmi enami, nebo jeho ur ka byla pli hrozn, ne aby se mohl je t kteroukoli enou. Proto svj zrmutek a svou hokost zahnl prac a jal se vymetat v ecek h Egypta, navraceje v e k starmu a dosazuje spravedlnost na msto kivdy.

VII Musm toti abych byl spravedliv vypravovat tak o Haremhebovch dobrch inech, nebo l l velice jeho jmno a ml ho za dobrho panovnka a ji po prvnch letech jeho vldy ho adil zi velik farany Egypta. Tiskl toti bohatce a lechtice, proto e nedopustil, aby byl nkdo v Egypt pli bohat i pli vzne en a aby tak mohl snad soupeit s jeho moc , a to amlouvalo. Potrestal nespravedliv soudce a navracel chudm jejich prvo a zlep il vybrn d

n, je to platil dostatenou mzdu jejich vbrm, a tak ji nemli moc zvy ovat dan o sv bohatli. Bez ustn a vn neklidn cestoval po svch zemch z jednoho kraje do druhho a z vesni nice, vy etuje nepravosti, a jeho cestu znaily usekan u i a krvav nosy patnch vbr d z rkosu a nek se rozlhaly daleko iroko z mst, kde konal spravedlnost. A dovolil, aby chud pedn eli sv st nosti pmo jemu, a jeho ednci se neopov ili jim udloval lidu nepodplacenou spravedlnost. Poslal opt lodi do zem Punt, a eny a dti nmonk plakaly na behu a nmonci si zraov tarho dobrho zvyku a Egypt velice bohatl, nebo z desti lod se ka dm rokem vracely ti s sebou velik poklady. Postavil tak nov chrmy a dval bohm, co jim patilo podle jejich dstojnosti a prva, a n val jednomu bohu vt pze ne druhmu krom Hora a nevnoval jednomu chrmu vt p tnisutu, v nm lid slou il jeho obrazu jako bohu a obtoval mu mnoh bky. Pro to v e ehnal lid jeho jmnu a chvlil ho velice a vypravoval o nm mnoh zzran pohdk jeho ivota.

Tak Kaptahovi se dailo velice dobe a bohatl rok od roku, tak e v Egypt ji nebylo mu e, j n by mohl s nm v bohatstv soupeit. Neml toti eny ani dt, a proto uril Haremheba sv i il v pokoji po v echny zbvajc dny svho ivota a shroma oval stle vt bohatstv. A iskl tak zle jako jin bohatce egyptsk a nedovolil vbrm dan, aby ho pli obt ovali. Kaptah mne zval asto do svho domu, jen byl ve tvrti velmo a jeho zahrady se prostraly zi velikmi ulicemi, tak e neml ani jedinho souseda, jen by ru il jeho klid. Jedl na zlat h msch a v jeho dom tekla voda ve stbrnch trubicch po krtskm zpsobu, a jeho ndr k ze stbra a sedtko, na nm konal svou potebu, bylo z ernho deva, a stny tto jizby by ze vzcnch kamen, je tvoily zbavn obrazy. Pedkldal mi vzcn pokrmy a nalval mi vno pi jdle nm hrli hudebnci a zpvali pvci, a nejkrsnj a nejobratnj tanenice ped nce. Nicmn neml ji z en velik rozko e, je to jeho bich mu pek el v obveselovn, i zvolil ludku, ponvad je nyn pova oval za vt ne rozko e, je dvaj eny. Podal tak velik hostiny, a velmo i a bohatci egypt t rdi chodili do jeho domu, teba e dil jako otrok a zachovval si stle zvyky otrok a smrkal do prst a hlasit hal pi jdle toti tdrm hostitelem a rozdval vzcn dary svm hostm, a jeho rady v obchodnch vcech tr, tak e v ichni mli velik u itek z jeho ptelstv. Jeho ei a povdaky byly sm n a oblkal asto do roucha otrok a vypravoval jim v elijak l i po zpsobu otrok, nebo byl p i neobval se, e by se mu nkdo posmval pro jeho minulost, a py nil se naopak ped egypts kmi velmo i tm, e byl kdysi otrokem. A kal mi: "Pane mj, Sinuhete, je-li lovk dosti bohat, nem e ji zchudnout, nbr bohatne tm vce, ji bohatnout nechtl, tak podivuhodn je d svta. Av ak m bohatstv pochz z tebe, Sinu roto t uznvm stle za svho pna, a nikdy ji nebude mt v niem nedostatku, akoliv pro je lpe, e nejsi bohat, je to bys nedovedl s bohatstvm sprvn zachzet, nbr bys jm roz neklid a psobil mnohou kodu. Proto bylo lpe, e jsi promrhal sv bohatstv za zlch dn n avho farana, nebo nyn bdm j nad tebou a dbm podle svho rozumu, aby ti nechyblo nic, tebuje ." A dval svou pze i umlcm, kte ho vytesali do kamene, a vytesali ho jako jemnho velmo esali jeho dy pvabn a jeho ruce a nohy thl a lcn kosti krsn vysedl a ob jeho oi obrazech, a sedl zamy len, nohy k em a svitek papyru na kolenou a ttinov pero v ruce, t se nikdy ani nepokusil nauit se st a pst, nbr jeho psai etli a psali a potali za n lik ty. Tyto obrazy Kaptaha velice t ily a Amonovi kn , jim dal ihned po svm nvratu smrn dary, aby se usmil s bohy, dali postavit jeho obraz ve velikm chrmu na jeho nklad . Tak si dal postavit prostorn hrob ve Mst mrtvch a umlci namalovali na jeho stny etn y z jeho ivota vezdej ho i z jeho radovnek a malovali ho vidoucho na ob oi a vzne en z tlustho pupku, nebo chtl oklamat bohy a pijt do zpadn zem takov, jak si pl bt, ov, jak byl, teba e za dn svho ivota byl radji takov, jak byl, je to to bylo mn na . Proto dal tak zhotovit pro svj hrob Knihu mrtvch, je byla nejobratnj a nejslo itj rtvch, jakou jsem kdy spatil, a mla dvanct svitk obraz a zakadel, aby uklidnila duchy a oklamala fale nmi zva mi Usirovu vhu a podplatila spravedliv paviny. To v e uinil, j e nho jistota byla jistota, teba e jinak rd na smrt zapomnal a uctval na eho chrobka v kterhokoli jinho boha.

Av ak j jsem pl Kaptahovi jeho bohatstv a tst, a tak v em ostatnm jsem pl jejich r ojenost a ji jsem nechtl brt lidem jejich pedstavy, inily-li je astnmi. ivot lid den v mnohm jen z pedstav. Proto pravda je zl a lovku chutn jako sl, i je mnohdy lpe zabt ne rozbt jeho pedstavy. Proto jsem vdom nerozbjel pedstavy lid, jestli e v nic tni a nerozsvali kvli nim zlo a jestli e se jimi spokojovali. Av ak m elo neosv ovaly pedstavy a radost neuklidovala m srdce a prce mne neuspokojova ba e jsem v tch letech mnoho pracoval a uzdravoval etn nemocn, ba mnohokrt jsem otevel ebky lid, a uzdravili se a pouze ti zemeli , tak e jsem nabyl velik povsti jako otvr k. Proto jsem byl vn nespokojen a snad jsem se nauil od Muti jej trpkosti a jej kravos mne nakazila, tak e jsem bez ustn kral lidi, s nimi jsem se setkal. Kaptaha jsem kral pro jeho pejdn a chud jsem kral pro jejich lenost a bohat pro jejich sobeckost a soudc pro jejich lhostejnost, a nebyl jsem spokojen s nikm a nikdo mi nebyl po vli, i h oce jsem se v em posmval. Nemocnm a dtem jsem se nicmn neposmval, nbr nemocn jsem u bez zbytench bolest, a ml jsem Muti k tomu, aby rozdvala na ulici medov kolky chlapc ejich oi mi pipomnaly oi mho malho Thovta. A lid o mn kali: "Tento Sinuhet je mrzut a zatrpkl mu a jeho jtra opuchla a lu se mu pn v stech, kdy ak e pedasn zestrl a ji se nedovede radovat ze ivota. Tak jeho zl iny jdou za nm, i i spt. Bume proto na nho vldn a nedbejme na jeho ei, nebo jeho jazyk pch vce jeho " A tak tomu i bylo, nebo kdy jsem nkoho kral, trpl jsem sm svou vlastn trpkost a prol sem slzy a rozdval jsem obil lenivcm a svlkal jsem sv roucho, abych oblkl opilce, a pr osil jsem bohat, aby mi odpustili m krni, a vil jsem v poctivost soudc. Tak tomu bylo, je to jsem byl stle slb a nemohl jsem zmnit svou pirozenost. Av ak mluvil jsem tak zle o Haremhebovi a v echny jeho iny byly v mch och patn, a ped kral jeho zasran rypky, je ivil ze zsob faranovch a v ichni tito vojci vedli leniv e, vychloubajce se svmi hrdinskmi iny v krmch a v domech rozko e, a pror eli hlavy a e rvakch a znsilovali dcery chudch, tak e ena nebyla ji bezpena na ulicch Vesetu. Haremheb toti promjel svm zasranm rypkm v echny jejich iny a obracel je v dy tm lep dy pichzeli k nmu chud, bdujce nad svmi dcerami, pesvdoval je, e maj bt hrdi na duj eny egyptsk svou silnou krv. Haremheb toti nenvidl eny a pova oval je pouze za r nepiznal jim jin ceny. Ti, kdo mi pli dobr, varovali mne asto, abych nemluvil zle o Haremhebovi nahlas, a za vrali mi sta svmi dlanmi, kdy jsem hovoil o nm zle vysokm hlasem na veejnch mstech o mne i o sebe a prchali ode mne, zanechvajce mne samotnho, aby jim z mch e nevze la oda. asem se toti stal Haremheb nedvivm vi v em lidem a chtl vdt v e, co lid o nm mlu lo ani jedinho veejnho msta i krmy, kde by nebylo bvalo Haremhebovo ucho, je naslouch eem a st nostem lid. Musm piznat, e se tak Haremheb dozvdl o mnohch nepravostech, eopov ili pednst jemu sammu, a trestal nepravosti tvrdou rukou. Av ak tm sp e ocitli se rpen tak ti, kte se opov ili soudit jeho iny, a mnoh hbet byl zbit hol do krve a mno oslni do dol a kamennch lom pro sv ostr jazyky a mnoz byli hozeni jako arodjov krok spas. Haremheb ivil sv u i nicmn ze spek faranovch, tak e nemly u itku ze svho udv u, nemohouce si nashrom dit majetek. Proto se bohat sna ili zachrnit se ze svch slov a p odplceli dary Haremhebovy u i, nalvajce jim hojn vna, a chud se zachraovali, dvajce y a dcery pro obveselen, tak e Haremhebovy u i vedly zahliv ivot, pln rozko e, i slou i iv svmu pnu. Haremheb sm kal: "Dal jsem ka dmu podle jeho mry, i m chud opt svou mru plnou a v lepenicch nechyb ani e ani piva. Proto se raduji velice, kdy vidm v Egypt opt mnoho tlustch dt, nebo dti bohatstvm zem egyptsk a ze zdravch chlapc budou dob vojci a tlust dcery porod vce Av ak zahlka rod netenost a nadbytek rod neklid a zl vci. Proto musm bdt nad svou moc jinak se bude dait lidu egyptskmu vbrzku a pli dobe pod z titou m berly." Proto zahrnoval lid mnohmi veejnmi pracemi a stavl kamenn cesty a hloubil velik prplav , aby lid nemohl v dobrch dnech zahlky osnovat pikle proti jeho moci. Tak byl lid za jeho vldy jako vl, jen tloustne, ale jeho boky neustle pobz kop, tak e nem klidn dpoinku. A do chrm, je postavil, dal vytesat obrazy a vyrt npisy, kter chvlily jeho vtzstv, tak e lid ml ka dho dne ped oima, jak Haremheb nastolil spravedlnost msto k l ka dmu jeho mru plnou. A byl pzniv i vypravm, kte sedali na svch roho ch u bran a na rozch ulic a vypravov

o velikch inech a chvlili je, tvrdce tak, e se zrodil z boh a dval jim dary a podl obilm, olejem a pivem. Av ak vypravi jsou asto tvrdo jn a prmovn lid, jim nic nen vpltali do svch pohdek mnoh pestr niti a dovedli sv posluchae rozesmt. Haremheb byl p v ak pli marniv, aby pochopil, e vypravi, je tak tde odmoval, se mu potaj ve sv ni v ichni posluchai jim nerozumli, nbr naslouchali s otevenmi sty, divce se a pozved uce pekvapenm, kdy jim vypravi namlouvali, e Haremheb se zrodil z boha Hora, jen se za tavil cestou v Hatnisutu, aby si sedl do depu na kraj cesty.

Av ak pozdji se stal Haremheb je t nedvivj m i pi el den, kdy jeho str ci pi li d opnky a zavinuli mne do pl t a vyhnali devci svch kop nemocn z mho dvora, a mne odved Haremheba. Byla tehdy opt doba set a vody opadaly a vla tovky poletovaly nad hladinou eky, lutou prst, rychl jako p, a neklidn vitoily. Str ci mne vedli ped Haremheba, jen za ta l jeho je se ohnula a jeho tv ze loutla a svaly vystupovaly jako boule na jeho hubenm, d louhm tle. Hledl mi do o, v nich nebylo ji radosti, a promluvil ke mn, ka: "Sinuhete, dal jsem t mnohokrt varovat, ale ty jsi nedbal mho varovn a tvrd lidem, e lo vojensk je ze v ech emesel nejbdnj a nejvce hodno opovr en a k , e je lpe p ln matin, ne aby se zrodili vojky, a e dv i ti dti en sta a e nen teba, ab vychov-li astn dti ti ne ne astn a nuzn devt i deset. Tak jsi prohlsil, e v i v echny chrmy e jsou temn domy, a prohlsil jsi, e bh nepravho farana byl vt ne v hov. Lid pr nemaj prodvat a kupovat jin lidi jako otroky, tak jsi kal, a ekls tak, en oe a za v a sklz rodu do spek, m vlastnit pdu, kterou obdlv, i spky, do nich y to byla pda faranova nebo boh. A je t jsi tvrdil, e se m vlda neli pli od vldy jinho a je t blznivj ho jsi tvrdil, tak e kdokoli jin by byl za mnohem mrnj ei ji t kmen a slou it pod hol. Ale byl jsem vi tob trpliv, je to jsi byl kdysi mm ptelem jsem t, pokud il knz Aj, je to jsi byl mm jedinm svdkem proti nmu. Nyn nicmn t ji nbr m e mi jen kodit svmi my lenkami a v m, co o mn v , pokud ije . Kdybys byl moud hm ivotem a spokojil se tm, nebo vskutku nem v niem nedostatku ale msto toho z tvc n sam hovna na mou hlavu a dle ti to trpt nebudu." Rozhovoil se pi sv ei a prskal zlatmi dtkami pes sv vyhubl ltka a svra til obo "Vskutku jsi jako psen ve mezi prsty mch nohou a jako ovd na mch ramenech, a nestrpm sv zahrad ke, jen nenese ovoce, nbr jen pch jedovatmi ostny. Je opt jaro v zemi Kem a tovky si stav hnzda a holubice vrkaj a akcie rozkvtaj. To je zl as, nebo jaro rod oj a marn ei, a vzru en vrostci vid rud a sbraj kameny ze zem a kamenuj str ce, a ch byly ji poskvrnny bm lejnem. Proto t musm vyhnat z Egypta, Sinuhete, tak e ji nikd z zemi Kemet, nebo dopustm-li, abys zde je t dle zstal, pak pijde den, kdy t budu m mrtit, a to bych nechtl uinit, je to jsi byl kdysi mm ptelem. Tv blzniv slova mohou b rou, je zapl such rkos a rkos sho plamenem na popel. Proto zl slova jsou nkdy neb j oistm zemi Kemet od zlch slov, jako dobr zahradnk oi uje zhon zeleniny od plevele dobe Chetity, kte nabodvaj v echny arodje na kly podl cest. Nedovolm toti , aby ze zplla plamenem ani kvli lidem, ani kvli bohm , a proto t vyhnm, Sinuhete, je to zaj nebyl nikdy Egyp anem, nbr jsi njak podivn nestvra mchan krve, e se v tv chor hlav r my lenky." Snad ml pravdu a snad utrpen mho srdce pochzelo z toho, e se svat krev faran smchala ilch s bledou krv umrajc zem Mitannu. Pesto jsem se musel chechtat jeho slovm a ze osti jsem polo il ruku ped sv sta, abych zakryl svj chechtot. Jeho slova mne toti velic e podsila, nebo Veset bylo m msto a narodil jsem se a vyrostl ve Vesetu, i nepl jsem s i t v dnm jinm mst ne ve Vesetu. Mj smch se nicmn velice dotkl Haremheba, jen na tv a budu prosit o milost. Proto prskl svmi faranskmi dtkami do vzduchu ped sebe a zvolal: "Sta se tedy tak. Vyhnm t ze zem Kemet na vn asy, a a jednou zeme , nesm bt ani Egypta a pochovno zde, teba e dovolm, aby bylo tv tlo zaopateno podle dobrho zvyku. T v ak bude pochovno na behu vchodnho moe, odkud se vystrojuj lodi do zem Punt a kam t nebo do Srie t nemohu vyhnat, je to Srie je stle doutnajc hromadou ohark, j nen t zdmchvn, a ani do zem Ku t nemohu vyhnat, je to tvrd , e nezle na barv pleti, n sou si rovni, a pak bys mohl zast blzniv my lenky do ernch hlav. Av ak beh vchodnho m st i m e tam pak mluvit k rudm vlnm a m e mluvit k ernm vtrm pou t, m e kzat adm. Str ci vym zem, po nm se bude smt pohybovat, a usmrt t svmi kopmi, pekro jinak nebude mt v niem nedostatku, a tv lo e bude pohodln a tvj pokrm hojn a o cokoli zumnho po d , bude ti poslno, nebo vyhnn do samoty bude ti dosti velikm trestem a j

i obt it, je to jsi byl kdysi mm ptelem, pokud jen doshnu toho, e se zbavm tvch blzn J jsem se nicmn neobval samoty, je to po cel svj ivot jsem byl sm a zrodil jsem se k abych byl osaml, av ak m srdce zjihlo zrmutkem pi pomy len, e ji nikdy neuzm Veset u prs zem Kemet pod svma nohama a e nebudu ji nikdy pt vodu Nilu. Proto jsem ekl Haremhebovi: "Nemm ji mnoho ptel, je to lid se mi vyhbaj pro mou zatrpklost a pro mj ostr jazyk, ol snad, abych se roz ehnal se svmi pteli. Tak bych se rd roz ehnal s Vesetem a je t naveer po cest beran a uctil vni kadidla mezi pestrmi sloupy velkho chrmu a oud op b ve tvrti chudch, kdy eny zapaluj ohn ped lepenicemi a mu i se vracej znaveni prac. Haremheb by byl zajist vysly el m pn, kdybych byl plakal a vrhl se ped nm na tv, neb velice marniv a hlavn pinou jeho hokosti vi mn bylo vdom, e ho neobdivuji a e ho nepova uji za pravho farana. Av ak pesto e jsem byl mu slab a ml jsem srdce oveky, nec se ped nm pokoit, nebo vdn se nem pokoit ped moc. Proto jsem polo il opt svou ru krval svj strach a zkost zvnm, nebo jsem siln ospal, kdy se nejvce bojm, a v tom d mnohch lid. Tu pravil Haremheb: "Nedovolm ti dn marn louen ani prodlvn, je to jsem sm vojk a pm mu , jen netr hod lehkm, i poslm t na cestu ihned a nepeji si dnho zmatku a odporu kvli tob, nebo Vesetu znm, ba lpe znm, ne sm snad mysl . Proto mus odejt v uzavench nostkch, al s tebou do tvho vyhnanstv, budi . Mus nicmn zstat s tebou po celou dobu a mus zstat hnanstv, i kdy ty zeme , a sm pak tam zemt. Nebezpen my lenky jsou toti jako mor a p o z lovka na lovka. Proto si nepeji, aby nkdo jin pinesl s sebou tvou nkazu zpt do Mn -li v ak svmi pteli jistho otroka se srostlmi prsty a opilho umlce, jen kresl esty, a nkolik Nubijc, kte t nav tvovali v tvm dom, tak by ses marn pokou el roz ehn i, nebo ode li ji na dlouhou cestu a nikdy se nevrt." V t chvli jsem Haremheba nenvidl, av ak je t vce jsem nenvidl sebe, je to m ruce st smrt, teba e jsem si toho nepl, a moji ptel opt museli pro mne trpt. Nepochyboval jse Haremheb bu usmrtil nebo poslal do mdnch dol sinajskch tch nkolik ptel, kter jsem be shrom dil, je to stle vzpomnali na Atona. Proto jsem ji nepromluvil, nbr uklonil jsem se hluboce ped Haremhebem, ruce ve v i kole nou, a ode el jsem od nho a str ci mne vedli. Dvakrt je t otevel sv sta, aby mi nco ekl ped mm odchodem, a vykroil tak za mnou, se pak a prskl se dtkami pes ltka, ka: "Faran promluvil."

I zaveli mne str cov do nostek a nesli mne z Vesetu a nesli mne podl t hor vesetskch odn pou t po dl dn cest, kterou postavil Haremheb. Nesli mne po dvacet dn, a jsme pi , kde se vystrojuj lodi do zem Punt a kde se jednou za rok nakld a vykld jejich zbo , sem nejprve pipluly z Vesetu po ece dol a od eky prplavem a k vchodnmu moi. Av ak p sdlen lidmi, a proto mne str ci nesli podl behu moe je t po ti dal dny do opu tn v kdysi rybi. Zde vymili zem mm krokm a postavili mi dm, jej obvm po cel ta lta, a jsem zestr mi nechyb, iji ve svm dom ivotem bohatho mu e a mm nad ku psan a nejjemnj papyr v nich uchovvm mnou sepsan knihy a sv lkask nstroje. Av ak toto je posledn kniha, k to kniha patnct, i nemm ji , co bych jinho napsal, nbr jsem znaven psanm, i m ruce j naveny, i m oi jsou znaveny, tak e ji st rozeznvm znaky psma na papyru. Myslm toti , e bych zde nebyl mohl t, kdybych nebyl psal, a pi psan jsem znovu il svj teba e jsem neml mnoho dobrho, co bych byl o svm ivot vypravoval. Napsal jsem to v e p sebe sama, abych mohl t a objasnit sm sob, pro jsem il. Av ak pro jsem il, to nevm, n konm svou posledn knihu, je m vdn je t nepatrnj , ne kdy jsem zaal pst. Nicm velice ut ovalo, nebo ka dho dne bylo moe pede mnou, a vidl jsem to moe rud a ern, n a v noci bl, v ru dusnch dn modej ne modr kmen, a jsem nakonec velice znechuc moe, ponvad je pli velik a pli stra liv, i nem e lovk na n hledt po cel svj hledu na nesmrnost jeho vod a srdce mu spadne a na dno studny, hled-li na moe za rudh o zpadu slunce. Tak jsem hledl po cel ta lta na rud hory kolem a poznal jsem psen v i a try, ba i s m se seznmil, tak e ji pede mnou neprchaj, nbr naslouchaj mm slovm, kdy k nim mluv mn, e hadi a ti jsou lovku patnmi pteli. Proto jsem znechucen jimi stejn, jako j v emi pevalujcmi se hebeny moskch vln, jim nen konce.

Musm se nicmn zmnit o tom, e kdy jsem pobval prvnm rokem v tto vesnici vyblench ko hatr a kdy se vystrojovaly opt lodi do zem Punt, pibyla ke mn Muti s faranovou karava z Vesetu. Pi la ke mn a dala pede mnou ruce do v e kolenou a pozdravila mne a hoce na mnou zaplakala, nebo m tve se propadly a mj bich se rozplynul, a ji jsem nedbal o nic, nbr hledl jsem neustle upen na moe, a mne hlava bolela. Av ak Muti se brziko vzpamatovala a zaala m plsnit, i kala mi, oste mne krajc: "Co pak jsem t tisckrt nevarovala, Sinuhete, abys pro svou mu skou pirozenost nevkldal h avu do smyky? Av ak mu i jsou hlu ne kmen a mu i jsou stle jen chlapci, kte si rozb teba e se tm ze ani o p nepohne. Vskutku jsi se ji dost natloukl hlavou o ze, pane mj, Sinuhete, a je as, aby ses uklidnil a il ivotem moudrho, kdy t ji ta vcika, kterou mu i skrvaj pod svo ou kou k vlastn hanb, neobt uje a nevhn horkost do hlavy, nebo z toho pochz v ecko zl svt dje." Av ak kdy jsem ji kral j a ekl, e nemla kvli mn odchzet z Vesetu, je to se tam nesm it, a tm e pipoutala svj ivot ke mn, vyhnanci co bych nikdy nebyl dovolil, kdybych b znal jej mysl , odporovala mi dlouhou e a plsnila mne, kouc: "Naopak to, co t potkalo, je nejlep ze v eho, co se ti kdy stalo, a myslm, e faran Hare heb je vskutku tvm pravm ptelem, kdy ti vykzal pro tv st tak pokojn msto. Tak js chucena vzru enm Vesetu a spory soused, kte si vypjuj kuchysk hrnce, ani je kdy vr sv pomyje na mj dvr. Uva uji-li spravedliv, po po ru nebyl ji dm, jen patval tavii nm, nbr v jm ohni t se mi peen stle plila a olej lukl ve d bnech a od podlahy mi kenice bez ustn skpaly. Kde to zde m eme zat v e od potku a stavt podle sv libosti a phodn msto pro zahradu, v n budu pstovat zeleninu a eichy, je m tak velice rd, co koen. Vskutku hodlm zaphnout do prce ty ln niemnky, je ti dal faran, aby t o upii a zloinci, a ulo m jim, aby ti ulovili ka dho dne erstv maso a ulo m jim, aby lov y v moi a sbrali na behu lastury a kraby, akoliv pochybuji, e ryby a lastury mosk jsou stejn chutn jako n. Tak si chci asem nalzt vhodn msto pro svj hrob, dovol -li, m pi la jednou a sem, vskutku nechci ji odtud odejt. Jsem toti velice znavena putovnm z na msto a neustlm hlednm tebe, a cesty mne ds, kdy jsem co iva nohou nevykroila z setu." Tak mne Muti ut ovala, i posilnil jsem se jejm plsnnm, a myslm, e jen jej zsluhou js pt upnul k ivotu, i zaal jsem pst, nebo bych j byl ukivdil, kdybych byl zemel a zanechal ji v mst svho anstv, aby tam do ila samotn svj ivot. Pobzela mne ve psan, tak e jsem piln pracoval s kem, akoliv sama nedovedla st, a vm, e v skrytu sv mysli pova ovala m psan za marnou ost. Ale pla si, abych ml njakou prci, je by byla clem mho ivota ve vyhnanstv, a db ych nepsal pozd do noci a neoslabil si zrak, nbr psal jsem s mrou a odpoval obas a poc utnval jsem si na v ech dobrch jdlech, kter mi pipravovala. Podle svho slibu toti zaphla do prce str ce faranovy, ztrpujc jim ivot, tak e ji ve li za jejmi zdy a jmenovali ji arodjkou a chobotnic. Ale neopov ili se j odporovat, ne dporovali-li j, zahrnula je erednmi slovy a jej jazyk pchal vce ne o tp, jm se poh smyky, a vypravovala jim o vcice, kterou skrvaj pod svmi zstrkami, takov povdky, e zahanbeni sv zraky k zemi a hrabali v blt prsty u nohou. Myslm tak, e Muti mla na n dobr vliv, nebo je neustle zamstnvala, tak e jim nebyla , kdy m hldali, a nemli tedy as m proklnat a uva ovat o tom, jak by m zavra dili, aby zbavili a mohli se vrtit do Vesetu, nbr ehnali svm chvlm odpoinku. A Muti jim pekla dmnu dobr chlb a vaila jim siln pivo ve velkch d bnech a z jej zahrady dostvali ers ninu a nauila je pipravovat jdlo rznm zpsobem, tak e neonemocnli z jednotvrnosti pokr r byly zahrnuty do jejich mzdy. A ka dho roku, kdy se vystrojovaly lodi do zem Punt, poslal nm Kaptah z Vesetu podle je jch pokyn etn nklady osl s rozlinm zbo m a dal nm svmi psai sepsat dopisy a v ni , co se ve Vesetu pihodilo, tak e jsme ne ili zcela odloueni od svta jako v zavenm pytli Pro to v e mli str ci velik u itek z toho, e mne ste ili, a nauili se od Muti mnohmu u atli slu n mmi dary a netou ili pli po Vesetu.

Av ak kdy jsem ji i toto vypovdl, jsem vskutku znaven, i m oi jsou znaveny. Mutiny kok i vyskakuj do klna a otraj si hlavu o mou ruku, v n dr m pistko, tak e nemohu ani ps je znaveno v m mm vypravovnm a m dy jsou znaveny a tou ji po vnm odpoinku. Snad e nejsem tak pli ne asten svou osamlost, v dy m jsem byl osamlej a vzdlenj l idl, a tm jasnji jsem vidl i jejich iny, i marnost jejich in. Nebo marn jsou v ecky

ykon lovk za dn svho ivota. Av ak ehnm papyru a ehnm svmu ttinovmu peru, nebo mi dovolilo, abych byl opt malm c jen piplul po ece v lodice z rkosu, neznaje je t utrpen ivota ani bolest poznn. Byl malm chlapcem v dom Senmutov a tak slzy istie ryb Metiho mi opt padaly hork na ruce. oval jsem po cestch babylnskch s Mineou a Meritiny krsn pa e se ovjely kolem mho hrdla lakal jsem s trpcmi a rozdloval sv obil chudm. Na to v e chci vzpomnat, ale na sv pa pomnat nechci, jako nechci vzpomnat na trpkost svch ztrt. To v e jsem napsal j Sinuhet, Egyp an, pro sebe sama. Nikoli pro bohy, ani pro lidi, ani pro zachovn svho jmna navky, nbr pro sebe sama, ubohho a ztrpenho, a pro sv sr stalo svou mru plnou. Nemohu toti tou it po tom, aby m jmno se zachovalo navky v mch kn hch, nebo dobe vm, e str cov zni v e, co jsem napsal, a jednou zemu. Zni m knih domu podle rozkazu Haremhebova a nevm, mm-li se proto mrzet, nebo po v em, co jsem vi dl a zakusil, netou m ji ani v nejmen m po vnosti svho jmna. Nicmn peliv uschovm tchto patnct knih, a Muti upletla ji pro ka dou knihu odolnou sch palmovch vlken, a schrnky s knihami vlo m do stbrn skky a stbrnou skku vlo m u skku vlo m do skky mdn, jako kdysi byly Thovtovy bo sk knihy vlo eny do mnohch vod. Av ak budou-li tak uchovny m knihy ped str ci a poda-li se Muti ukrt je v mm hr evm a ani se pli o to nestarm. Nebo j Sinuhet jsem lovk, a jako lovk jsem il v ka dm lovku, jen byl pede mnou, a t v ka dm lovku, jen pijde po mn. Budu t v jeho starosti i radosti, v jeho zrmutk budu t v jeho dobrot i patnosti, ve spravedlnosti i kivd, v slabosti i sle. Jako l du vn t v lovku a proto netou m po obtech u svho hrobu ani po nesmrtelnosti svho Toto napsal Sinuhet, Egyp an, ten, jen il osaml po v ecky dny svho ivota.

VYSVTLIVKY Sinuhet syn sykomory (odrda javoru). kniha svitek papyru v pouzde, obyejn ko enm. Kemet ern zem. Star tvar: Chemit, novj Keme (Kemi). Zajmav je, e podnes ije ve s arab tinu: alchymie, chemie). Dal jmna Egypta byla: Taui, co znamenalo dvoj zem, v kl pisnch tabulkch el-amarnskch: Mizzir, Mizri (jmno semitsk), dne n jeho arabsk podoba j asr. eck jmno Aigyptos je pravdpodobn z egyptskho Hait-Qa-Ptah, znamenajcho dvoj dm faran hebrejsky far'o, ecky farao, vzniklo z egyptskho per-o (= velk dm) nebo perui-a ui (= dvoj velk dm), b n metonymick oznaen krle, proto e jeho oficiln titul, vlast velmi dlouh. Faran ml v dy dva palce, nebo aspo dv brny, byl-li palc jen jeden, s emb lnho a Hornho Egypta. O podvojnosti ve sprv viz t dal vysvtlivku. papyrus ecky papyros, latinsky papyrus, rostl ve faranskch dobch po celm povod Nilu a byl emblmovou rostlinou Dolnho Egypta (Delty) Doln zem. Jako motiv vtvarn se objevuje nejen na relifech, ale i na sloupech. V tom ppad tvo sloup bu jedna rostlina, jej st e dkem, a kvt a ji zaven nebo oteven tvo hlavici sloupu, nebo cel trs papyrov dlen vypouklmi stvoly a hlavice slo it komponovna z mnohch kvt. Sloupov motiv jedn je pznan zvl. pro potek Star e, a sloupy, resp. polosloupy, maj dk v prezu ni ovlnho tvaru, asi jako dv protnajc se hyperboly, jako tvar papyrovho stvolu. Kde to s py "slo en" jsou zpotku reminiscenc devov architektury u D oserovy pyramidy s jednoduch deskovou hlavic. svitek papyru papyrov stvoly se rozezvaly na pejemn pltky, je se lepily v nkolika v k em. Svitky byly a nkolik metr dlouh a svinovaly se do roliek, kter se ukldaly do uzder. len revoluce podle Epuverova (Ipuverova) leydenskho papyru, jen l prvn znmou soci v djinch (asi 24. 23. stolet p. n.l.). Nubijci obyvatel zem Ku , na jih od prvnho kataraktu nilskho. (Ji Pjopej I. est dy piml tuto zemi, aby dodvala v ppad vlky pravideln vojensk oddly.) mdn krou ek Egyp an neznali penze a do doby ptolemajsk. Krou ky (akademik F. Lexa stbrn i mdn, v ily 7,5 g a u valy se a do potku osmnct dynastie, pak se zaalo 91 g (podle Breasteda). past t krlov Waltari u v tohoto vrazu podle etymologie Manethovy: Hykssov (Lexa t li na konci Stedn e do Egypta, a vldli asi po dv st let. Hyk (hek) znamen krl a ss gyptsk jmno (ji ped jejich vpdem) pro nrody Srie a Palestiny znlo Hek-choswet, co se v Manethov dob asi Hek- os (podle Jaroslava ernho). Od nich poznali Egyp an teprve kon ozy na kolech (do doby hyksskho vpdu mli pouze smyky, tj. san ta en po navlhenm psku

idmi, mn zvaty!). hrobky v zpadnch horch v ecka pohebi t byla v dy na zpad od Nilu, krom achetatonskh a zpad od Vesetu bylo nkolik dol skalnch hrob; dv dol krl, dol krloven, dol a dlnk, kte pracovali na vzne ench hrobkch. tla hzen do eky nejhroznj potupa: proto e pak tlo shnilo, nebo bylo pohlceno krokod takov lovk nemohl ji t balzamovn v zpadn zemi. vchodn moe moe Rud. zem Punt nzev egyptsk, pravdpodobn dne n Somlsko na ji nm pobe Rudho moe. poho, kde krlov brvali kmen pro sv obrazy pi Rudm moi u Taru (Carev), dne n Kose ern devo eben. Amon pvodn mstn bh vesetsk, stal se v Nov i sttnm bohem pod jmnem Amon-Re (tak vylouila konkurence onskho (heliopolskho) boha slunce Re. Amonovou man elkou byla bo hyn-matka Mut a jejich syn Chons, bh msce. Usirev (genitiv Usira), pozdji ecky Osiris, nejvy bh mrtvch, vldce krajin podzemnh Byl pvodn spravedlivm a dobrm vldcem na zemi, a ho jeho zl bratr Sutech (ecky Sethos abil, rozsekal na kousky a rozhzel po v zemi, aby je man elka Usirova Eset (ecky Isis) nena la. Bh Anup (ecky Anubis) j pomohl je nalzt, spojit a mumifikovat. Eset v podob h olubice se snesla na Usirovu mumii a poala z nho syna Hora, boha jitnho slunce. Jeji ch rodinn trojice bo sk na la jako to prvn roz en po celm Egypt ji koncem Star e Veset hlavn msto na potku Stedn e a v i Nov. Jedno z jeho jinch jmen bylo Ape iklo pozdji eck Thbai a koptsk Tap. Dne n Luxor. koruna erven a bl spojen koruna Doln a Horn zem, ecky zvan pschent. Podvojnost Eg ve v em psn zachovvna dokonce a do doby msk okupace. Tak ml faran dva palce (neb dv sttn pokladnice ... psa vlastn ednk v na em slova smyslu. tict druh rok panovn Haremheb potal lta sv vldy od potku vldy Achnatonovy a ... sm vldl skuten dosti dlouho, pes ticet let, jak je vidt z pehledu dynasti. Upoz ene, e nelze potat s naprosto pesnmi roky, skoro v dy jen pibli n! Nil se rozlv pravideln v Hornm Egypt zan stoupat v kvtnu, v Dolnm v ervnu, zpla esp. jna. eka mla bohy dva, v dy byli zobrazovni jako bl enci se svazky papyr a lili bou byli tak symbolem sjednocen zem. chrm Amonv byly vlastn dva: hlavn (v dne nm Karnaku), kter byl soust ohromnho chr ho vykopan ruiny se odhaduj na plochu 480 km2! Druh (v dne nm Luxoru), kter byl u vn novoron slavnosti, byl spojen s hlavnm chrmem alej sfing o beranch hlavch, dlouhou p dva kilometry. Tento druh chrm se jmenoval Opet-riset (tj. ji n), byl pomrn mal, pouze 60 m dlouh, kde to jmno hlavnho bylo Opet-isut (podle Jar. ernho). lepenice chatr slepen z nilskho bahna a rkosu dodnes se tak stav! smyky pevzala jsem vraz Vanurv pro san ta en po psku, kter byly jedinm dopravnm p sou i ped pchodem Hykss. Zpotku je thli vlun lid, teprve pozdji tak voli. Jedi e se ped cestou polval psek vodou. Jinak vedla doprava vhradn po ece a po velkch kan . chrobk lidov hovnivl (scarabeus), posvtn brouk boha slunce Hora. dl dn cesta reprezentan cesty byly dl dny velikmi tverci krsn hlazench kamen. pohdky souhrnn u vm tohoto nzvu, akoli nkter maj rz sp e realistick povdky, ja Sinuhetv", pochzejc z doby Amenemheta I. (pelo il ho akademik F. Lexa: Beletristick li eratura staroegyptsk). krahujec asto myln sokol posvtn ptk a symbol boha Hora. U vn t jako emblmov pt Egypt to byla supice. Haremheb pochzel z nzkho rodu (v Egypt celkem vjimka). Jeho rodi t bylo Hatnisut ve s Egypt. vlada Horn zem egyptsky bity (tj. nejvy vela). velk man elka krlovsk oficiln titul faranovy prvn eny. Tij a pochzela z nzkho rodu, mla jedin ze v ech man elek faran na v ech oficilnch uru jako jej krlovsk cho . Bylo to zajist vrazem jejho vlivu a pozdji spoluvladastv la i syna). ron doby jsou v Egypt ti: doba set (pibli n listopad nor) m nejni teploty v roce. Veset 20 28 st. Celsia ve st doba n (bezen kvten) je tak dobou psench mlh (myln bou), arabsky cham'sn, tj. pad

padest dn) tsn ped pchodem psku jsou nejvy teploty v roce. doba zplavy (erven jen) m teplotu pomrn stlou (v Doln zemi 36 45 stup Celsia, v Ho

obzka byla u Egyp an od nepamti, teba e ne povinn, ale jako hygienick opaten. Od n pevzali id. velikost Vesetu byla psloven, citujme jen mnohem pozdj ho Homra (peklad O. Vaornh str. 191): "... v aigyptsk Thby v msto, kde poklad nejvc je slo eno po domech v ude aj sto bran; skrz ka dou vyj d brnu do boje na dv st mu i se svmi komi a vozy." A t ji v padku! opnky pvodn jako znamen vzne enosti nosil bu sm majitel nebo jeho sluha na rameni. M din psek provlkan mezi palcem a pilehlm prstem a pipevnn k psku kolem kotnku. kn ptho stupn nejni ho. tden u vm zde tohoto slova, akoli musme myslet po egyptsku obdob desetidenn. Jejich dvanct msc o ticeti dnech, msc pak ti dekdy. Zbvajcch pt, ppadn est dn tvo arm a novm rokem. Egyp an mli velmi dokonal kalend, zalo en na spolenm vchodu slun uhvzd Velkho psa, kter se opakuje jednou za 1400 let pesn v t den 19. ervence. Kalen kto upravili ji roku 4241 p. n.l. syrsk vlnn tkaniny byly jemn barven a mly ndhern pestr vzory (podle Breasteda). Sidon t Zituna, Siduna, dnes Saida. Gebal t Gubla, na jih od dne nho Batrnu. kapka vonn masti jak mu i, tak i eny nosili na esu i na paruce homolky vonn masti, kt e teplem roztkala po vlasech. loub kryt pzemn veranda, pp. kryt balkn u palc, jak je zobrazovn na relifech t ). bedern rou ka zvl tn vrapovan suknka, kter m nkdy pedn st krobenou a odstvaj bh luny Chons, syn Amona a Mut, jeho chrm je soust chrmovho msta karnackho. Chons razovn se silnm pletencem vlas pehozenm pes jedno rameno dopedu. stromoad vrouben kamennmi obrazy (Cesta beran) alej sfing spojujc Amonovy chrmy. Be e zvetem Amonovm. kniha mrtvch kdy bylo ji pli mnoho zakadel, jejich pomoc se ml dostat mrtv do z a plocha uvnit rakve, psala se zakadla na svitky, je oznaujeme tmto souhrnnm nzvem. Msto mrtvch na zpadn stran Nilu: ped pohom, kde se pochovvali farani, byly jejich hrmy a kolem nich hroby obyejnch smrtelnk. zaopatit tla balzamovat. trval hrob hroby stavli tak, aby skuten petrvaly vky, kde to sv obydl pouze z lehk u, nanejv s kamennou podezdvkou, hlavn z neplench cihel. Palce faran byly nejastji o deva. Thutmose III. nejvt vlenk a dobyvatel, nem eme v ak ci, e krvav, naopak sp e sp u Megidda zskal celou ohromnou a bohatou Srii a padlo v n 83 neptel. Opravdu nem v d h obdoby. Sutech skoro v celm Egypt bh zla, akoli v nkterch krajch ji nch je bohem dobrm (co alo na to, e byl v nm zbo nn nkter tamj pedhistorick kn e ?). Baal (= pn) ka d msto syrsk mlo svho Baala, a asto, nap. v Gebalu, byla i Baalat (= jezero, kter pr dal faran vyhloubit bylo 1900 m dlouh a 300m irok (dodnes podle Br da se v lidovm nzvu oznauje sedm msc jako Amenhotepv msc nejvt ch slavnost za ikdo z prostch lid u nev, kdo to byl). nhrdelnky se rozdvaly jako vyznamenn, obvykle v plochm tvaru (vytepan zlat plech), jc pokroil srpek msce, s uzvrem na ji. Kade pevnost a sdlo nejmocnj ch syrskch krl, nejvt ch neptel Egypta. Thutmose II 20 let, ne ji zniil. Nkte soud, e to byla posledn hykssk e. zem Mitannu v 15. stol. p. n.l. pithli rn t bojovnci do krajiny hornho Eufratu a z astii, kter vldla zemi Mitannu. Mocn a vysoce kulturn stt. Jejich lechta se nazvala ma ijanni (vd. mria = mlad mu , rek). Hlavn msto bylo Va uganni (Wa ukkani). koly pedev m chrmov, na vysokm stupni. Onech znamen egyptsky " ivot", jeho hieroglyfick znak je znm "egyptsk k ". Mut "matka" man elka Boha Amona, resp. Amonrea. Ptah uctvan nejdve v Mennoferu (ecky Memfis), jeden z nejstar ch boh, zobrazovanch estalu, v dy s lidskou hlavou (jin bohov mvali nkdy hlavy svch emblmovch zvat, nap. ise, Hathor krvy, Sachmet lvice atd.), nohy spojeny a ruce st oddlen od tla (co ukazu nejsp e na starobylost jeho kultu). Ochrnce umlc a emeslnk, jeho nejvy knz ml u d

jvy ho umlce. bh se akal hlavou Anup (Anupev, ecky Anubis), bh zesnulch, v ped Usirem srdce lid n misce vah je srdce, na druh bohyn pravdy Ma'et, a Thovt pot vsledek. U vah ek Po e asto zobrazovn, jak obinadly obvazuje mrtvho (viz legendu usirovskou). Po ra egyptsky Omom (podle Lexy), bu pohltil odsouzenho mrtvho, nebo tento il pak v h nch trapch pronsledovn zvaty, hladov a zniv atd., nebo byl rozsekn na bo skm popra n zve. Ten-jen -hled-vzad pevoznk pes temnou podsvtn eku. V textech pelo ench Lexou je je Hladov (podle vysvtlivek Lexovch). Ten-jen -hled-vzad se jmenoval t "obrcen obliej" ed). vlen vozy pro jednoho a ti mu e, ta en jednm nebo dvma koni, krlovy byly pozlacen zlatm plechem a ta en vce zvaty. Amonovo kn stvo nabvalo v Nov i m dl tm vt moci, a se dokonce jeho veleknz s po Ramessovi XI. Dm ivota lkask kola bylo jich vce po celm Egypt, v dy pi velkch chrmech, ale otvra lebek Egyp an znali trepanaci, jak o tom svd i nkter mumie (nap. Sekenenrea, yhlazovac boj s Hykssy). Na msto vyat kosti vlo ili stbrnou destiku. krlovna, je se koupala v ece podle zachovanho zlomku povdky o bohyni a pasti, kter lo il Lexa: Beletristick literatura staroegyptsk. Dm smrti modernm vrazem: mumifikan stav. Existoval od dob, kdy se mumifikovalo, i v I uverov len revoluce je o nm zmnka. trojice: 1. rodinn jako Usirev, Eset a Hor 2. boh mstnch nejrznj kombinace 3. boh prvotnch, jako nap. v jedn verzi o vzniku svta: z chaosu (Nun) povstal Atum (bh heliopolsk msto On), kter ml pvlastky: nejstar , je nikl sm sebou (srovnej s nbo enstvm Achnatonovm!). A ze sebe zrodil boha vzduchu ou a b hyni vlhkosti Tefnet (tedy podle ns podmnky ivota), tak e byli ti z jedin substance. Vz niklo svtlo, je oddlilo tmu od chaotickch vod. devatero boh vzniklo tm, e ou a Tefnet zrodili boha zem (Geb) a bohyni oblohy (Nut), jejich tyi dti byly: Usirev a Eset, Sutech a Nebthet. Jen e ani prvotn trojice, ani dev atero nebyly stejn v cel zemi bylo tedy opravdu nesnadn vyznat se v bo sk hierarchii. nejtajnj svatyn nebyla zpotku velik, leckdy z jedinho kusu granitu. V n byl obraz byejn devn, pak kamenn, nevysok, ndhern obleen a ozdoben. Pozdji ve velkm chrm rnj mstnost, bez svtla, do n ml pstup pouze krl a obtujc knz nebo kn . Lidu y. peds pro nezasvcen sloupov s v ecky chrmy (jen mlo vjimek) byly stavny podle Ka d chrm ml sloupovou s, v karnackm je jich nkolik, jak se postupn roz ioval (de fa avl pldruhho tiscilet). Nejvt s (102 x 53 m) m 134 obrovskch sloup, tvocch tr t prostednch, vysokch 23 m, obvod hlavice 15 m, bylo postaveno Amenhotepem III., os tatn, ni , pouze estnctimetrov, doplnili Sehti I. a Ramesse II. S byla kryt obrovsk svtlo pichzelo svislmi otvory vytesanmi na zpsob kamennch m do kvdr tvocch st nm na stedn sloupy (Marcelle Baud). Nefernefernefer Waltari si vymyslil toto jmno podle hieroglyfickho znaku, kter znam en "krsn"; ti znaky pak bu substantivum "krsa" nebo adjektivum "nejkrsnj ", kter m mysli. Podle akademika Lexy by v prvnch dvou "nefer" mla bt zmna voklu, av ak vzhledem k ostatn souvislosti ponechvm tvar, kter pou il autor. Usirovi pavini psedc u soudu zemelho ped Usirem. Bylo jich 42 (jako egyptskch kraj Sachmet (dve se psalo Sechmet) bohyn vlky, zobrazovna s hlavou lvice. Jej chrm byl v lasti velkho komplexu chrmu Amonova v Karnaku. dm o dvoj bran krlovsk palc, pp. sttn ad. deben 91 g (od doby Amenemheta III., Breasted), slovo znamen pvodn "m". po stalet od vpdu Hykss. posledn vlka za Amenhotepa II. Amenhotep III. dnou vlku nevedl a jeho otec Thutmose V. podv sice zprvy o svch vpadech do Nahariny a do msta Napat ped tvrtm katarakte zemi Karoi (Ku ) ale to byly asi cesty vc reprezentan ne vlen. pavini byli symbolem bsnick inspirace, proto asto sochy psa maj za hlavou sedcho vna z pstavu vna dov en. Tehdy se v Egypt vno zejm hodn pstovalo (viz malby a r dob bohatho obchodu, mo no ci svtovho, se tak dov elo. Dnes se jenom dov .

bo sk hrn Ptah, jako bh umn a tvrce. satirick kresby popsny jsou podle turinskho papyru (obkreslen v Lexovch knihch). I tar z msta Ninua (Ninive) mitannsk krl poslal tuto vhlasnou sochu Amenhotepovi III. dokonce dvakrt. konec Amenhotepa III. zd se, e byl chatrnho zdrav, vdci zjistili na jeho mumii, e trp ndory v stech. Z dokument vysvt, e v poslednch esti letech svho ivota ji nevldl. byla vladakou de facto, stejn jako za prvnch let vldy svho syna. Proto se pot vlda A onova ji ped smrt Amenhotepa III. chocholy zdobeni kon na relifech mli kon obvykle tolik chochol, v koliktm roce panov y vldy se zobrazen udlost odehrla. lvi hynuli Amenhotep III. byl v niv lovec, zvl t lv: za prvnch deset let sv vldy ji 102 kusy! Beketamon narodila se po Achnatonovi, ale pozdji o n nejsou dn zmnky, asi brzy zemel Tij mla je t star dcery, dv z nich pochovny v hrob jejch rodi (podle Weigalla). Tijini rodie otec Juja ml u dvora titul knze Minov (boha plodnosti), matka Tuju. Jej ich neporu en hrob byl objeven roku 1905 Quibellem a Weigallem v dol krl. Tutanchamonv yl pak druh neporu en hrob, ale prvn a dosud jedin krlovsk (Weigall). Reharachte egyptsk jmno sfingy v Gizeh (pouze jej!) a znamen Hor na horizont. Tato sf inga m tlo lva a hlavu mu e jako v ecky ostatn sfingy egyptsk a byla bohem ochrannm, dob . Pozdji v Srii se pemnily sfingy v hermafroditn i ensk a je t pozdji v ecku jen v svou symboliku v negativn nebo aspo enigmatickou (Selim Hassan: The Sfinx). Aton slunen kotou, pozdji symbol boha Achnatona, byl ctn v mst On pod jmnem Atum, b dajcho slunce. chrm Atonv v Karnaku, zapoat Amenhotepem III. jako chrm Reharachtv (neboli sfingy giz jsk), kter byl uctvn v krlovsk rodin od Thutmosa IV. Thutmose, je t jako jeden z mnoh krlovskch, nemajcch vbec nadji na nslednictv, ml u nohou kolosa sen, e se stane far y se sen uskutenil, dal postavit mezi le c pracky sfingy olt a granitovou stlu, kter s vypravuje tuto udlost (legendu?). Achnaton chrm dokonil a zasvtil jej Atonovi. Byl o v nm tyicet jeho tymetrovch soch, z nich dv skoro intaktn jsou dnes v khirskm mu prvn Thutmose slovo "prvn" je oznaenm prvnho z pm linie rodu (dd), nebo jinak na tmose tvrt toho jmna. Aj je oznaovn v npisech jako "tchn krlv" ale jeho man elka Tij (jmenovkyn krlovny ykonstruoval Waltari voln jeho pomr ke krlovn) pouze jako "Velk str kyn a kojn" Nefer na, nikoli jako jej matka. Zd se tedy, e byla dcerou dvj Ajovy eny. Tak soud Weigal , jako i Baikie, jsou toho nzoru, e Nefertiiti byla Achnatonovou sestrou, co by odpo vdalo tradici v krlovskch rodinch: farani si brali svoje sestry za "velk man elky", pro o e v Egypt dcery byly vhradnmi ddikami majetku rodi! zem naharinsk zem Mitannu. dcera mitannskho krle Giluchipa. Ji otec Amenhotepa III. Thutmose IV. ml za enu mitan nskou (tedy indoevropskou) princeznu Mutemuju, kter byla matkou Amenhotepovou. kde eky tekou nahoru tj. proti proudu, resp. opanm smrem ne Nil. odhka na mouchy svazek n na hlce (pou vno dodnes). pedstaven peet nejvy pokladnk (ministr financ). po zpsobu jinch poutnk Waltari vdl zejm i o npisech staroegyptskch poutnk-turis ovaly nap. v arelu D oserovy pyramidy v Mennoferu (dnes u Saqqary) turistick mnie m te y tisciletou tradici. vous a lv ohon patily k oficilnmu stroj farana. Jestli e vldla ena, musela si k sl sttnm aktm oblci mu sk krlovsk oblek a pipnout fale n vous, kter si ostatn pipn i. znamen ivota hieroglyf znamenajc " ivot", egyptsk k . Na v ech relifech Achnatonov vn Aton jako slunen kotou s paprsky, kter maj na konci ruku dr c tento k . zem ern ob zem Egypta (bahnit nnos Nilu dal asi vznik tomuto nzvu). zem rud pou t a zem syrsk. vydechl svou du i Egyp an si pedstavovali, e lovka tvo duch (ka), du e (ba) a tlo. nehmotn dvojnk lovka, kterho Usirev po smrti odpout od tla proto balzamovn, aby by e chvli odpoutn neporu eno. Du e ba je ivotn sla a zobrazovala se jako ptk s hlavou do rtvho. Kdy du e unikne z tla (nosem), lovk zeme. (Blahopli tak, e pli "dobr dech Imhotep geniln stavitel tvrce D oserovy pyramidy, prvn ped v emi zrove jako mini er prvn se sna il vymanit lkastv z oblasti arodjnictv. Byl tak ochrncem psa. Po tch byl v Doln zemi zbo tn a je t pozdji ho ekov ztoto nili se svm Asklepiadem (Imut

nslednk trnu nebyl korunovn Tij vldla za syna asi tyi roky. voda padala z nebe v Horn zemi pr valo tak jednou za dvacet i vce let, tak e nejen neby lo slovo pro d , ale pova oval se za neblah znamen. ardeni kmeny ze severozpadn pou t. Simyra tak Samar, Zimarra, dne n Sumra, severn od Byblu, (rozli uj od Samarie, kter je i n od Tyru). Gaza tak Azzati, Ghazitu, v jihovchodnm ohb Stedozemnho moe, dne n Ghazza. kn ata, je trvila sv dtstv synov podmannch kn at, pedev m syrskch, se vzdlva syn boha v ji nch posdkch titul mstodr itele krlova. Faran se oslovoval tak dobr b aranu se mluvilo jako o vnm bohu (Lexa). krl babylnsk Burnaburia II. krl zem Chatti uppiluliuma . Chatti nzev zem po dvj m obyvatelstvu chattijskm, neznmho pvodu, kterou dobyli in nci. Tito sami sebe nazvali N ity. krl mitannsk Tu ratta. krlovna, kter poslala lostvo do zem Punt Hat epsovet (tak Hat epsut). Jej vprava je na relify a popsna v jejm chrmu (nyn Deir-el-Bahari) na pat poho krlovskch hrobek. Keftijev znamen Kr an (t Keftiu). Bastet bohyn s koi hlavou, ctn hlavn v mst Bast (ecky Bubastis) v Delt. Je jmeno h dynastie. Thovt bh moudrosti, nejastji s hlavou ibise, je bohem ivch i bohem zpadn zem. pohdka o Setne Chamvesovi zde je podna jen jej st (celou viz v Lexov Vboru z mlad ury egyptsk, 1947). rada Amonovch kn byly jednak rady kn pi jednotlivch chrmech a jednak nejvy kol dal v dy veleknz Amonv. modr kmen lapis lazuli. zelen kmen tyrkys. zrcadla mli Egyp an z vyhlazenho a vyle tnho kovu. mosk ostrovy Egyp an tak nazvali nejen ostrovy levantsk a jihoegejsk, zvl t Krtu, znmch pstav maloasijskch. Neznali toti maloasijsk vnitrozem. balzamovn na my lenku balzamovn pivedlo Egyp any asi pirozen vysychn mrtvol. Exist vnch dynasti (je t zdka), av ak od tvrt dynastie je obvykl. Nebylo v dycky provdno ale vsledek byl v dy stejn dokonal! do volsk usn podle npis z rakv Stedn e. nos a u i usekvaly se zloincm na potupu, ale farani je dvali rovn usekat sochm svc pedchdc, jak to udlal Thutmose III. sochm a sfingm Hat epsovetinm. plskavice delfn. kde se eka dl v deltu tehdy sedmiramennou, dnes m jen ramena dv. A tart (syrsk tvar k babylnskmu I tar) bohyn, kter nkde byla hlavnm bo stvem, nap. an Byblu"), a mla t jmno "pan", tj. Baalat. Jej vlastnosti, kult i legendy se asto p z jinch podobnch kultovnch oblast. Ostatn je to ppad v ech bo stev v tchto krajinch o se mncch. zem Amurr babylnsk nzev, znamen "zpad", vlastn "zem, kde se slunce pokrv ocenem i nrod "amorejsk", zvan t Kananejci, kte s Aramejci tvoili skupinu zpadosemitskou. K ejcm pat i jin nrody: Fnian, Hebreov (Chabirov), Moabit a Ugarit. Aziru syn Abda irty, spolu dobvali syrsk msta. Abda irta je t il v dob, kdy se Chetit i zem Mitannu. Keftiet znamen Kr anka. Chabirov Hebreov. Zani t Sa, Sa'nu, dne n Tanis, ve vchodn Delt. sinajsk pou zde my lena jej severn st. Katnu msto ve vnitrozem za pohom libanonskm, vchodn od Simyry. chvalozpv na Atona zachoval se v nkolika hrobech achetatonskch (el-amarnskch). Nejob shlej a zrove nejkrsnj je z hrobu Ajova, kter je uveden nejen jmnem Achnatonovm, tiitinm, tak e je nutno pova ovat ji za spoluautorku. Toto znn pou il i Waltari, z jeho t xtu jsem chvalozpv pelo ila. Mohu ci, e se neli celkem od originlu, co jsem porovnal xtu eskm, francouzskm, nmeckm a anglickm. Re (nkdy se p e Ra, ale to je anglick pepis) bh slunce, pedev m polednho, uctvan blbenm bohem faran pt dynastie, kte mu stavli "chrmy slunce", je byly tvoeny na tnch chrm, a podle nich byly stavny i chrmy Atonovy otevenm ndvom, v jeho stedu

sk. syn Rev pt a posledn jmno oficiln titulatury krlovsk. usekan ruce neptel hzely se ped vtznho farana (resp. jinho velitele). Podle nich s bit neptel. Jahve bh Chabir, pvodn bh kmene Madianskch, ji n od Mrtvho moe, mezi pou t arabsk u v oze Meribatkade . Byl to bh vulkn, blzk Baalovi (Hrozn, Freud). peetn vleky u valo se jich pedev m v Mezopotmii, ale pvod peet je v oblasti syrs Marduk pvodn bh Babylnu, sjednocenm zem za prvn dynastie babylnsk se stal hlavnm o sttu. Ml tyi oi, jimi v e vidl, tyi u i a sta, z nich lehal ohe (Klma). I tar bohyn lsky a bohyn-matka, jej posvtn zve byla holubice nebo i vla tovka. Brn lvanch barevnch cihel se zvecmi vypouklmi relify (Klma). irok cesta od I tainy brny "cesta poutnk" zachovna. Budovy ji lemujc byly ze ste i stejnch ozdob jako brna. Burnaburia II. kasitsk panovnk v obdob tzv. stedobabylnskm. pn ty stran svtovch oficiln titul hojn u van panovnky kasitskmi. knzem prvnho stupn sp e ne za pepsn autora lze to pova ovat za vychloubn. ten z jater zachovaly se modely jater (z rznho materilu) s podrobnm popsnm a "plne eb. hvzdstv babylnsk bylo vyhl en, teba e rok a kalend nepropotali tak pesn jako arrukn I. (Akkadsk) ecky Sargon, okolo r. 2300 p. na.l., byl nzkho pvodu. Legenda o zrozen mu mla pomoci k legitimizaci dynastick. Prvn u il titulu krle ty svtovch str jarn svtky babylnsk (o rovnodennosti) svtky novho roku, slavily se sedm a jedenct d slo it symbolick obady. Jednm z nich bylo odejmut v ech odznak vladaskch krli, kter ase vrtily (Klma). sloup zkon Chammurabiho zkonk, vyryt na stle vysok 2,25 m z osmnctho stolet pe neprav krk ponechvm schvln peklad finskho vrazu pro hrtan vzhledem k nepravmu kr posvtn bk egyptsky hapi, ecky apis jeho kult zan s potkem Star e. Chetit ovldali zemi Chatti pibli n od 1800 do 1190 p. n.l. (viz publikace Hroznho a Z rovskho). Chattu a hlavn msto, dobyto a znieno 1190 p. n.l. "moskmi nrody" od zpadu. Karchemi pohranin pevnost proti zemi naharinsk (Mitannu). elezo v t dob bylo osmkrt dra ne stbro (Breasted). vlci nebhaj po jeho ost nen ozdoben rytinami. Krta autor se inspiroval sp e jejm umnm, proto e roku 1945, kdy tento romn psal, neby sk psmo ani sten rozlu tno. krtsk stavitelstv bylo na vysokm kulturnm a civilizanm stupni: Kr an mli skuten vzduchem, tekouc studenou i teplou vodu, nehledc na krsu interir. Na ly se zbytky palc Knossu, Faistu a jinde, ale nikde se nena lo dn opevnn! bez hudebnk tzv. aiolsk harfy: strunn nstroje zav en ve vtru, kter struny rozezvu Esetiny tajn obady (mystria) na pd mimoegyptsk nabvaly obady egyptskch bo stev cha tnch mystri, hlavn v pozdj padkov dob. Minotauros nejsou znm dn krtsk jmna, proto Waltari pou il eckho jmna bjn b n o veleknze (je v tom i jin smysl, veleknz de facto je roven nestve, nebo zabj ty, kte dve jej obt). temn dm vl. bludi t, ecky labyrinthos, podle jednch je to dm se znamenm dvojit seke rys) a vlastn eck jmno pro palc v Knossu (ml asi 200 komnat ve tech podla ch). Podle je "labyrinthos" zkomolen egyptsk jmno palce (nebo snad i posmrtnho chrmu) Amenemheta III. "Ra-per-hunt" (Rev dm msta Hunt) ve fjjmskm mst Lahunt (dne n Illhn), kter m a ch celkem ti tisce komnat a dvanct ndvo. Zachoval se skoro a do zatku na eho leto e z nho pr kamen. na hbetu kon pekldm finsk vraz doslova, abych zdraznila neobvyklost tto jzdy pro Megiddo dle it pevnost, ovldajc pchod do Srie u soutsky mezi pohom Libanonem a A vchodn od poho Karmel. sochy Achnatonovy dv z nich, skoro intaktn, jsou v khirskm muzeu, hlavu jin reproduku je Weigall ve sv monografii: Le Pharaon Akh-en-aton. Soch bylo tyicet. Byly polychr omovan, 4 m vysok. Pes arel tohoto chrmu se za pozdj ch faran roz ioval karnack ch Achnaton znamen Aton je pot en, nebo: je pjemn Atonovi, nebo tak: u iten je Aton. P on, v anglitin a francouz tin ch = kh, tak e p : Ekhnaton, Akh-en-aton, ba i Ikhnaton. sklepen domu smrti nejsou sklepy, nbr prost temn mstnosti (sklepy by byly zaplaveny N lem).

dlouh hole mu mu i je nosili jako znamen dstojnosti. Hatnisut msto ve stednm Egypt, mezi Achetatonem a Mennoferem. prothl hlavy Achnatonovy rodiny jsou vc ne markantn na v ech portrtech. prvodci titul krlovskch oblbenc, vznikl ve Star i. Sinuhet z povdky jej ml tak. ena, je mi byla ptelem u vm maskulina, proto e mu nebyla pouze milenkou (zdrazuje t nl). psmo Achnaton zavrhl pedev m psmo ideografick, proto e jeho znaky zobrazovaly nenvid Zavedl obecn u vn kurzvy, psma hieratickho, kter se z hieroglyf odedvna vyvjelo. V e musela vypisovat psmeny. A psalo se jazykem mluvenm, nikoli starm bohoslu ebnm. Achetaton (znamen msto Atonova obzoru). Nyn je na tom mst nkolik vesnic arabskch, z h jedna se jmenuje Et-Til a jin El-Amarna. Chybnm jejich spojenm vznikl egyptology o becn u van nzev Tell-el-Amarna, akoli mstn obyvatel ho samozejm neznaj. Sprvn se na (Baikie: The Age of El-Amarna). stavitel tj. v ichni pracovnci na stavbch. stavba Achetatonu trvala ve skutenosti dva roky podle npis na hraninch kamennch st ilnch deskch nahoe zakonench obvykle mrnm obloukem), kter se v ruinch msta zachoval Mennofer ecky Memfis hlavn msto Star e. Zachovalo se jen nepatrn ruin na pokraji zbytky chrmu Ptahova a jedna neporu en alabastrov sfinga. Pobl je nynj ves Saqqara e, e arabsk vsi reprodukuj velmi asto je t dodnes jmna staroegyptsk! Zde napklad byl mnem Soqarit, zasvcen bohu mrtvch Soqarovi. Tady a v okol je rozshl pohebi t z nejr emu vvod prvn pyramida krle D osera. msto dopis krlovch tak je nazvn archv tto diplomatick korespondence, vt inou kln tabulkch, kter byla objevena ji roku 1880. Na ti sta tabulek je adresovanch Amenhote povi III. a Achnatonovi. Meritaton znamen "milovan Atonem", narodila se v ptm roce Achnatonovy vldy. Meketaton znamen "chrnn Atonem", narodila se v sedmm roce vldy Achnatonovy. Mennofer "uprosted Egypta" mnno asi tak, e nen na vnj ch hranicch zem. Atonovo msto v zemi Ku jmenovalo se Gem-Aton a vydr elo je t tisc let po Achnatonovi! Atonovo msto v Srii nezn se pesn ani jeho jmno, ani poloha, pravdpodobn to byl Jeru Aziru skuten pijel na krtkou nv tvu do Achetatonu, aby se ospravedlnil ze svho jedn hlavn vi gebalskmu statenmu a Egyptu vrnmu kn eti Ribaddimu, kter v ak po dlou spojenm neptelm podlehl a asi zahynul. V achetatonskm archvu se zachovalo na edest j tabulek dajcch o pomoc. kola egyptskch vlench voz mla tyi nebo est ramen. tet dcera Anchsenpaaton (tj. " ije pro Atona") se narodila v devtm roce vldy Achnatono y. hroby achetatonsk byly na vchodn stran Nilu, ve skalch. Mezi jinmi byl objeven i hrob Ajv. tvrt dcera Nefernofruaton (jmno znamen: "krsn krsou je Aton" nebo "Aton je nejkrsn zena v destm i jedenctm roce vldy Achnatonovy. est dcer Zjistilo se, e Nefertiiti porodila je t sedmou dceru, jej jmno konilo t. st dcery v ak neobsahuj ji jmno Atonovo, nbr Reovo a nen jasn pro: Nefernofrure a Se . (Baikie). krl gebalsk: Ribaddi. kn e jeru alimsk: Abdchiba. karira Ajova nikde nen objasnno, pro Aj, pvodn nepatrn knz, mohl mt tak rozhodujc staven po celou dobu vldy Achnatonovy a nakonec se stal faranem. Ani to, e jeho ena b yla Achnatonovou kojnou, nen je t dostaujc dvod. zzran uzdravovn je docela mo n, e prv v tto dob u vali Amonovi kn svch kouz skm arodjnictv psal Lexa). obraz z vosku viz nap. npisy na rakvch Stedn e, mezi nimi je zakadlo pron en n neptele, aby tento neptel zahynul. Znmy jsou i jin doklady z Nov e (Lexa). sklepen Antonova nemohla bt sice pod velkm chrmem (tady se autor ml), ale je mo n, b vdpodobn, e mli skr e ve skalch, a ji na zpad i na vchod od Vesetu. Taduchipa druh mitannsk princezna, kterou dostal Amenhotep III. za man elku od jejho otce Tu ratty, bratra Giluchipy. Achnaton ji pevzal do svho harmu, ale vbrzku asi zeme la. Ps hvzda Srius v souhvzd Velkho psa. pramen oza divok bl nrod ze zpadu dokonil padek e chetitsk kolem roku 1200 p. n.l. Av ak v

r vytvoil uppiluliuma I., se ji po jeho smrti rozpadlo. slavnost ticetilet zvan egyptsky hebsed, slavila se v dy v Mennoferu od potku historic doby. Jej pvod nen znm, nejsp e na pam sjednocen Egypta pod vldou Doln zem. Ticet ani nejprve od svho nastoupen na trn, pozdji od svho narozen. Po prvnm hebsedu vlada kovaly se dal ka d ti roky (ern). tvrt dcera Nefernofruaton byla to pravdpodobn ona, kter byla provdna do Babylnu, n v ak za samho Burnaburia e, ale za nkterho jeho syna. sestra krle Burnaburia e jej jmno nen znmo, ale babylnsk krl byl velice doten, e slal pro ni jenom pt voz. Ve svm vytavm dopise mu napsal "... co tomu eknou soused!.. (Baikie). Achnatonv hebsed byl slaven podle historickch doklad v sedmnctm roce jeho vldy (tedy si ve ticeti letech jeho fyzickho vku); zde je asov spojen s narozenm Nefernofrure, as i ve 13. roce vldy. Meketaton zemela po del nemoci asi v desti letech, scna oplakvn je v hrob Achnaton etatonu. Zde prv dr Nefertiiti svou sedmou dceru na rukou. atentt na Achnatona skuten prvn veejn atentt na farana, kter byl umo nn de facto samm, proto e se prohlsil za lovka, rovnho druhm, kde to podle odvk egyptsk tradice ztlesnn bh Re na trn. Na zklad tohoto Achnatonova prohl en pak oznaili kn jeho pravho a li proti nmu veejn (nikoli tajnm palcovm spiknutm). Smenchkare pipojoval po smrti Achnatonov ke svmu jmnu pvlastek "milek Achnatonv", sv vldy od svho spoluvladastv, sm pak vldl asi jeden rok. Tutanchamon vldl pak asi est a devt let. Bezvznamn panovnk. Nm je znm pouze proto, ho hrob zachoval neporu en a vydal v ecko sv bohatstv. Pova uje se nyn za bratra Achnaton va (Lexa). roh Amonv roh beran. Nefertiiti na konci doby achetatonsk jsou o n dv dochovan, av ak protichdn zprvy. Achnaton po smiovacch pokusech Tijinch se podvolil a vzal si za spoluvladae Smenchka rea a tu Nefertiiti, rozhnvan, se odsthovala do svho vlastnho palce a tam slou ila d Atonovi. Druh, zachovan na tabulce v khirskm muzeu. Jej text vypad sp jako dvorsk klepy: iro ozepisuje o jej neve, ba jsou jmenovni i jej milenci... Waltarimu se hodila sp e tato v rze, i kdy ji vykld psychologicky a tragicky nikoli zlomysln. O Nefertiitin dal m jej smrti se nic nev. Atonovo krlovstv na zemi ta enm Achnatonovm proti Amonovi byl posti en pouze Veset, kde kdy el proti v em bohm, pobouilo to celou zemi. man elka Haremhebova byla ve skutenosti Ned em-Mut (nebo Mutnezmet), z krlovskho rodu, v hrobce Ajov je jmenovna jako sestra Nefertiitina (Baikie i Weigall). Baikie v ak j i v roce 1926 k, e Nefertiiti je sestra Achnatonova, kde to Weigall tvrd (roku 1936), yla dcerou Ajovou, e pr se jeho titul "tchn krlv" myln etl jako "bo sk otec". V tom j avdu t ko se vyznat tak proto, e se "sestra" u valo jak o volnj m vztahu pbuzenskm ( ra), tak o man elskm a sourozeneckm. o smrti Achnatonov se nic nev. Lkai, kte vy etovali jeho mumii, nalezenou v hrob Ti esetu, tvrd, e zemel na mrtvici asi ve svch ticeti letech. Mumie byla ponkud po kozena za stalet pece jen) zatkajc vodou a jmno Achnatonovo bylo v ude vy krabno nebo vysti atch prou k. Nkdo ho ukryl v hrob jeho matky, jej mumie byla odnesena, ale rakev zstal chodb. W. to pit Haremhebovi k dokreslen jeho povahy estnho vojka. smrt Smenchkareova o n se rovn nic nev. Tutanchamon sice zmnil sv jmno, ale ve Vesetu obnovil krom jinch chrm i chrm Atonv tedy, e prvn obdob po smrti Achnatonov nebylo je t tak nenvistn na trn zstala je kdo je v ak mrnil? chetitsk vozy lehk byly pr podle rekonstrukce leh ne vozy jinch nrod (v ily pouh ilogram) k Zamarovsk, ale z chetitskch relif je patrno, e mli i vozy t . jeho jazyk je obdivuhodn a klokot jako slavk je nepelo iteln slovn hka, finsky tot jmenuje satakieli, tj. "stojazyk". Hat epsovetin chrm je zcela nepodobn v em ostatnm chrmm egyptskm a je jedin toho d o architekt Senmut, kter se podepsal svou podobou i jmnem na stn chrmu (snad proto, e byl milencem krlovninm?), ho e il v jedinen harmonii s okolm. Je terasovit, a strm sk nm dokonuj vtvarnou my lenku tvrcovu. dopisy Beketamoniny v t dob skuten pi la nabdka toho druhu krli uppiluliuma ovi a c t zapsal jeho syn Mur ili II. ov em jmno vdovy, egyptsk krlovny, je zkomoleno na Dacham

n, tak e t ce odpovd jmnu Anchsenpaaton, kterou nkte pova uj za pisatelku. uppiluliu oslal svho tajnho sekrete na vzvdy, zda je to pravda. Krlovna byla dotena. Nakonec p ede chetitsk princ do Egypta, ale nedojede. O jeho konci se nic nev, byl asi zavra dn , ale kvli tto vra d se skuten tak nic nestalo. Ramesse, syn Haremhebv snad jm byl Ramesse L, zakladatel devatenct dynastie, ale to nen jisto. Ramesse dajn nastoupil jako dost star a vldl sotva rok. Pro tuto hypotzu ml uv jist dlouh vk Haremhebv, v dy vldl pes ticet let a byl je t generlem Achnatonov kameny Beketamoniny peneseno z legendy o jedn "mal" (vzhledem k Chufuov!) pyramid v G izeh. Haremheb vldl jako typick vojk a dikttor umrnnho stedu. Dkazem jsou i zachovan zl zkon, namench hlavn proti platkstv vbrcch dan, zemmi a jinch ednk. veejn stavby bylo obanskou povinnost Egyp an pracovat na veejnch stavbch, tj. chrm midch, prplavech (i na jejich i tn po ka d zplav). karavany z Vesetu mohly vykonat cestu k Rudmu moi za pt dn! Ji ve Stedn i vedla k sta, podl n bylo vybudovno patnct studn a cisteren s osadami pro obyvatele udr ujc ce prplav k vchodnmu moi byl vybudovn za dvanct dynastie a vedl dolm Tumilt k hokm . Obnoven byl za Ptolemaia II. Philadelpha (285 246 p. n.l.). Tedy ji sta Egyp an mli v spojen moe Stedozemnho s Rudm! skky na Thovtovy bo sk knihy jsou v povdce o Setne a Chamvesovi: ve skkch do sebe krytch na dn moskm byla ulo ena ve ker moudrost, na papyrovm svitkunapsan, a to na jed n svitku e zvat, na druh "e boh": zjeven Rea a devatera, msce a hvzd v jejich sk .. (Lexa). PEHLED HISTORICKCH DYNASTI 1. doba protodynastick (3200 2800 p. n.l.) I. a II. dynastie

2. STAR E (2800-2250 p. n.l.) III. VI. dynastie Hlavn msto: Mennofer Patriarchln absolutistick monarchie (stavebnci pyramid). Za pt dynastie oteven chr ce (boha Re). Kon prvn sociln revoluc, o n mme zprvu (Epuverv papyrus leydensk), a vpdem asijs 3. doba anarchie (2250 2000 p. n.l.) VIII. XI. dynastie Vznik feudalismus. 4. STEDN E (2000-1780 p. n.l.) XII. dynastie Hlavn msto: Veset, pozdji La-Hunt ve Fjjmsk oze. Absolutistick monarchie s feudlnmi rysy. Klasick doba umn a literatury, vznikaj povdky, mezi jinmi i vlastn 5. druh doba anarchie (1780 1546 p. n.l.) XIII.-XVII. dynastie Vpd Hykss a jejich vlda. Kolem 1580 zahjen boj o osvobozen. Vesetsk kn ata Sekenenre a Ahmose I. 6. NOV E (1546-1085 p. n.l.) Absolutistick monarchie se stoupajc moc kn skou. Sttn bh: Amonre Hlavn msto: Veset

ivotopis Sinuhetv

XVIII. dynastie: Amenhotep I. (1546-1525) Thutmose I. (1525-1508) Thutmose II. (1508-1504) Hat epsovet (1504 1482) panujc krlovna Thutmose III. (1482 1450) Amenhotep II. Thutmose IV. (1425 1412) dd Achnatonv, man elka: mitannsk princezna Mutem uja Amenhotep III. (1412 1375) otec Achnatonv man elky: Tij spoluvladaka, Giluchipa dcera mitannskho krle utarny a sestra Tu rattov Taduchipa dcera mitannskho krle Tu ratty Achnaton, zpotku Amenhotep IV. (1387 1366) man elka Nefertiiti Tutanchamon (1366 1357) man elka Anchsenpaaton Aj (1357 1353) man elka Tij Haremheb (1353 1319) man elka Ned em-Mut (Mutnezmet) XIX. dynastie: Ramesse I. (1319-1318) Sethil. (1318-1299) Ramesse II. (1299-1232) XX. dynastie Ramessovc: Ramesse III. XI. (1200-1085) 7. pozdn doba padku (1085 712) XX.-XXIV. dynastie 8. obdob saisk renesance: XXV. dynastie etiopsk (712 661) XXVI. dynastie saisk (663-525) 9. persk nadvlda (525 332) 10. Alexandr Velik a Ptolemaiova (332 30) 11. msk nadvlda (30. p. n.l. 395 n.l.) 12. byzantsk nadvlda (395 640) 13. dobyt Araby (640 ) daje dle knihy Jaroslava ernho, profesora Oxfordsk univerzity, The Religion of Ancie nt Egyptians, Oxford 1956.